Números 16

NEW vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 लेवीया कुल, कहातया वंशयाम्‍ह यिसहारया काय् कोरह अले एलीआबया काय्‌पिं दातान व अबीराम अले रूबेन कुलयाम्‍ह पेलेथया काय् ओन,
1 Corá, filho de Isar, filho de Coate, filho de Levi, tomou consigo a Datã e a Abirão, filhos de Eliabe, e a Om, filho de Pelete, filhos de Rúben.
2 खलःया नांजाःपिं निसः व नेय्‌म्‍ह (२५०) इस्राएली नायःत नापं जानाः मोशाया विरोधय् दन।
2 Levantaram-se perante Moisés com duzentos e cinquenta homens dos filhos de Israel, príncipes da congregação, eleitos por ela, varões de renome,
3 इपिं मोशा व हारूनयागु विरोध यायेत मुनाः इमित धाल, “छिं थःत तसकं तःधंकादीगु दु! खलःया फुक्‍क मनूत पवित्र जू, अले परमप्रभु इमिगु दथुइ दी। छाय् छिकपिन्‍सं थःपिन्‍त परमप्रभुया मुँज्‍या स्‍वयाः तःधंकादियागु?”
3 e se ajuntaram contra Moisés e contra Arão e lhes disseram: Basta! Pois que toda a congregação é santa, cada um deles é santo, e o Senhor está no meio deles; por que, pois, vos exaltais sobre a congregação do Senhor ?
4 थ्‍व खँ न्‍यनेवं मोशा बँय् भ्‍वपुल।
4 Tendo ouvido isto, Moisés caiu sobre o seu rosto.
5 अले वं कोरह व वयागु फुक्‍क पुचःयात थथे धाल, “कन्‍हय् सुथय् वय्‌कःयाम्‍ह सु खः, पवित्रम्‍ह सु खः, अले वय्‌कःया न्‍ह्यःने वनेत्‍यःम्‍ह सु खः धकाः परमप्रभुं हे क्‍यनादी। थम्‍हं ल्‍ययादीम्‍हय्‌सित वय्‌कलं थःगु न्‍ह्यःने वय्‌केबी।
5 E falou a Corá e a todo o seu grupo, dizendo: Amanhã pela manhã, o Senhor fará saber quem é dele e quem é o santo que ele fará chegar a si; aquele a quem escolher fará chegar a si.
6 अय् कोरह, थथे या, छं व छिमि फुक्‍क पुचलं गुँगू थनेगु मकः का,
6 Fazei isto: tomai vós incensários, Corá e todo o seu grupo;
7 कन्‍हय् परमप्रभुया न्‍ह्यःने उकी मि व गुँगू ति। गुम्‍हय्‌सित परमप्रभुं ल्‍ययादी, व हे पवित्र जुइ। हे लेवीया सन्‍तान, छिमिसं थःत तसकं तःधंकूगु दु!”
7 e, pondo fogo neles amanhã, sobre eles deitai incenso perante o Senhor ; e será que o homem a quem o Senhor escolher, este será o santo; basta-vos, filhos de Levi.
8 अले मोशां कोरहयात धाल, “अय् लेवीत न्‍यँ!
8 Disse mais Moisés a Corá: Ouvi agora, filhos de Levi:
9 इस्राएलयाम्‍ह परमेश्‍वरं थःगु पवित्र पालया ज्‍या यायेत व खलःया न्‍ह्यःने सेवा यायेत इस्राएलया फुक्‍क खलःपाखें छिमित ल्‍यःगु छु छिमित मगात ला?
9 acaso, é para vós outros coisa de somenos que o Deus de Israel vos separou da congregação de Israel, para vos fazer chegar a si, a fim de cumprirdes o serviço do tabernáculo do Senhor e estardes perante a congregação para ministrar-lhe;
10 वय्‌कलं छनापं हे छिमि दाजुकिजा लेवीतय्‌त न्‍हापा हे थःगु न्‍ह्यःने हयादीगु दु! आः छिमित पुजाहारी जुइ मास्‍ति नं वः ला?
10 e te fez chegar, Corá, e todos os teus irmãos, os filhos de Levi, contigo? Ainda também procurais o sacerdócio?
11 छ व छिमि पासापिंनापं मुंगु परमप्रभुया विरोधय्‌ खः। हारून सु खः धकाः छिमिसं वयागु विरोधय् कचकच यानागु?”
11 Pelo que tu e todo o teu grupo juntos estais contra o Senhor ; e Arão, que é ele para que murmureis contra ele?
12 अले मोशां एलीआबया काय्‌पिं दातान व अबीरामयात सःतके छ्वत। तर इमिसं “जिपिं वये मखु धकाः धाल।
12 Mandou Moisés chamar a Datã e a Abirão, filhos de Eliabe; porém eles disseram: Não subiremos;
13 जिमित दुरु व कस्‍ति बाः वयाच्‍वंगु देशं मरुभूमिइ सीत हयादिया नं छितः मगात ला? अले आः छितः जिमि मालिक नं जुइ मास्‍ति वः ला?
13 porventura, é coisa de somenos que nos fizeste subir de uma terra que mana leite e mel, para fazer-nos morrer neste deserto, senão que também queres fazer-te príncipe sobre nós?
14 छिं जिमित दुरु व कस्‍ति बाः वयाच्‍वंगु देशय् हयादीगु मदु। अले जिमिगु अधिकारय् बुँ व दाखया क्‍यब नं बियादीगु मदु। छु! छितः थुपिं मनूतय्‌त दासतय्‌त थें व्‍यवहार याये मास्‍ति वः ला? जिपिं वये हे मखु।”
14 Nem tampouco nos trouxeste a uma terra que mana leite e mel, nem nos deste campos e vinhas em herança; pensas que lançarás pó aos olhos destes homens? Pois não subiremos.
15 अले मोशां तसक्‍कं तंचायाः परमप्रभुयात धाल, “इमिगु देछा नाला कयादी मते! जिं इमिके छम्‍ह गधा तक नं कयागु मदु, न जिं इमिगु छुं स्‍यंकागु दु।”
15 Então, Moisés irou-se muito e disse ao Senhor : Não atentes para a sua oferta; nem um só jumento levei deles e a nenhum deles fiz mal.
16 हानं मोशां कोरहयात धाल, “छ व छिमि फुक्‍क पुचः अले हारून नं कन्‍हय् परमप्रभुया न्‍ह्यःने वा।
16 Disse mais Moisés a Corá: Tu e todo o teu grupo, ponde-vos perante o Senhor , tu, e eles, e Arão, amanhã.
17 छिपिं फुक्‍कसिनं थथःगु गुँगू थनेगु मकः कयाः उकी गुँगू ति, अले फुक्‍कसिनं थथःगु गुँगू थनेगु मकः ज्‍वनाः वा। निसः व नेय्‌गू गुँगू थनेगु मकः परमप्रभुया न्‍ह्यःने हजि। हारून व छं नं थथःगु गुँगू थनेगु मकः हजि।”
17 Tomai cada um o seu incensário e neles ponde incenso; trazei-o, cada um o seu, perante o Senhor , duzentos e cinquenta incensários; também tu e Arão, cada qual o seu.
18 अले कन्‍हय् खुन्‍हु, इपिं छम्‍ह छम्‍हय्‌सिनं थथःगु गुँगू थनेगु मकः कयाः उकी मि च्‍याकाः गुँगू तल। अले इपिं मोशा व हारून नापं नापलायेगु पालया ध्‍वाखाय् दनाच्‍वन।
18 Tomaram, pois, cada qual o seu incensário, neles puseram fogo, sobre eles deitaram incenso e se puseram perante a porta da tenda da congregação com Moisés e Arão.
19 कोरहं फुक्‍क खलःयात इमिगु विरोधय् नापलायेगु पालया ध्‍वाखाय् मुंकल। उबलय् परमप्रभुया महिमा फुक्‍क खलःयाथाय् खनेदत।
19 Corá fez ajuntar contra eles todo o povo à porta da tenda da congregação; então, a glória do Senhor apareceu a toda a congregação.
20 परमप्रभुं मोशा व हारूनयात धयादिल,
20 Disse o Senhor a Moisés e a Arão:
21 “थ्‍व खलःपाखें थःपिन्‍त अलग ति, जिं थुमित पलखं हे सिधय्‌काछ्वये।”
21 Apartai-vos do meio desta congregação, e os consumirei num momento.
22 अले मोशा व हारूनं बँय् भ्‍वपुयाः धाल, “हे परमेश्‍वर, फुक्‍क प्राणीतय्‌त सासः बियादीम्‍ह परमेश्‍वर, छम्‍ह मनुखं पाप याःगुलिं छु छि फुक्‍क खलःलिसें तं चायादियागु ला?”
22 Mas eles se prostraram sobre o seu rosto e disseram: Ó Deus, Autor e Conservador de toda a vida, acaso, por pecar um só homem, indignar-te-ás contra toda esta congregação?
23 अनंलि परमप्रभुं मोशायात धयादिल,
23 Respondeu o Senhor a Moisés:
24 “खलःयात धा, ‘कोरह, दातान व अबीरामया पालया न्‍ह्यःनं तापाक्‍क हुँ।’”
24 Fala a toda esta congregação, dizendo: Levantai-vos do redor da habitação de Corá, Datã e Abirão.
25 मोशा दनाः दातान व अबीरामया थाय् वन, अले इस्राएलया थकालित नं वया ल्‍यू वन।
25 Então, se levantou Moisés e foi a Datã e a Abirão; e após ele foram os anciãos de Israel.
26 खलःयात वं ख्‍याच्‍वः बिल, “थुपिं मभिंपिं मनूतय्‌गु पालपाखें तापाक्‍क च्‍वँ। अले इमिगु छुं नं थी मते, मखुसा इमिगु पापया हुनिं छिपिं नं मदयावनी।”
26 E disse à congregação: Desviai-vos, peço-vos, das tendas destes homens perversos e não toqueis nada do que é seu, para que não sejais arrebatados em todos os seus pecados.
27 अथे जुयाः कोरह, दातान व अबीरामया पालं इपिं तापाक्‍क वन। दातान व अबीराम इमि थथःपिनि कलाः व मचाखाचानापं थथःगु पालया लुखाय् दन।
27 Levantaram-se, pois, do redor da habitação de Corá, Datã e Abirão; e Datã e Abirão saíram e se puseram à porta da sua tenda, juntamente com suas mulheres, seus filhos e suas crianças.
28 अले मोशां धाल, “थुकथं थुपिं फुक्‍क ज्‍या यायेत परमप्रभुं जितः छ्वयाहयादीगु खः धकाः छिमिसं सी। थ्‍व जिगु थःगु हे बिचाःकथं यानागु मखु।
28 Então, disse Moisés: Nisto conhecereis que o Senhor me enviou a realizar todas estas obras, que não procedem de mim mesmo:
29 थुपिं मनूत नं फुक्‍क मेपिं मनूत थें कालगतिं सित धाःसा परमप्रभुं जितः छ्वयाहयादीगु मखु।
29 se morrerem estes como todos os homens morrem e se forem visitados por qualquer castigo como se dá com todos os homens, então, não sou enviado do Senhor .
30 तर परमप्रभुं छुं न्‍हूगु ज्‍या यानादिल धाःसा अले बँनं म्‍हुतु चाय्‌काः इमिगु फुक्‍क सामान नापं इमित नुनाछ्वल, अले इपिं म्‍वाः म्‍वाःकं पातालय् क्‍वहां वन धाःसा थुपिं मनूतय्‌सं परमेश्‍वरयात हेला याःगु हे दु धकाः छिमिसं सी।”
30 Mas, se o Senhor criar alguma coisa inaudita, e a terra abrir a sua boca e os tragar com tudo o que é seu, e vivos descerem ao abismo, então, conhecereis que estes homens desprezaram o Senhor .
31 वं थथे धाये धुंकाः इमिगु क्‍वय्‌या बँ चिरिबात।
31 E aconteceu que, acabando ele de falar todas estas palavras, a terra debaixo deles se fendeu,
32 पृथ्‍वीं थःगु म्‍हुतु चाय्‌काः इमित, इमि छेँजः व कोरहया फुक्‍क मनूत व इमिगु फुक्‍क सम्‍पत्तिनापं घुर्काछ्वल।
32 abriu a sua boca e os tragou com as suas casas, como também todos os homens que pertenciam a Corá e todos os seus bens.
33 इपिं थःगु फुक्‍क सामान नापं म्‍वाःम्‍वाकं हे पातालय् क्‍वहां वन। पृथ्‍वीं इमित त्‍वपुल। इपिं खलःया दथुं नाश जुल।
33 Eles e todos os que lhes pertenciam desceram vivos ao abismo; a terra os cobriu, e pereceram do meio da congregação.
34 अन दुपिं मनूतय्‌सं इपिं चिल्‍लाय् दनाहाःगु सः न्‍यनाः “पृथ्‍वीं झीत नं घुर्का छ्वइ” धकाः धाधां बिस्‍युं वन।
34 Todo o Israel que estava ao redor deles fugiu do seu grito, porque diziam: Não suceda que a terra nos trague a nós também.
35 अले परमप्रभुया थासं मि पिहां वयाः गुँगू देछाःपिं निसः व नेय्‌म्‍ह मनूतय्‌त भस्‍म यानाबिल।
35 Procedente do Senhor saiu fogo e consumiu os duzentos e cinquenta homens que ofereciam o incenso.
36 परमप्रभुं मोशायात धयादिल,
36 Disse o Senhor a Moisés:
37 “हारून पुजाहारीया काय् एलाजारयात मिच्‍याःगु थासं गुँगू थनेगु मकःत लिका अले हेंग्‍वाःयात भचा तापाक्‍क यंकाः थुखे उखे ह्वलाब्‍यु धकाः धा। छाय्‌धाःसा उपिं गुँगू थनेगु मकःत पवित्रगु खः।
37 Dize a Eleazar, filho de Arão, o sacerdote, que tome os incensários do meio do incêndio e espalhe o fogo longe, porque santos são;
38 पाप यानाः थःगु हे प्राणयात स्‍यंकूपिनिगु गुँगू थनेगु मकःतय्‌त मुगलं दादां वेदीइ हिनेगु पाता दय्‌कि। छाय्‌धाःसा उपिं परमप्रभुया न्‍ह्यःने देछाःगु जुयाः पबित्रगु खः। उपिं पाता धाःसा इस्राएलीतय्‌गु निंतिं चिं जुइमा।”
38 quanto aos incensários daqueles que pecaram contra a sua própria vida, deles se façam lâminas para cobertura do altar; porquanto os trouxeram perante o Senhor ; pelo que santos são e serão por sinal aos filhos de Israel.
39 एलाजार पुजाहारीं उपिं भस्‍म जूपिं मनूतय्‌सं देछाःगु कँय्‌यागु गुँगू थनेगु मकः काल, अले उपिं वेदीइ तयेत मुगलं दायाः पाता दय्‌कल,
39 Eleazar, o sacerdote, tomou os incensários de metal, que tinham trazido aqueles que foram queimados, e os converteram em lâminas para cobertura do altar,
40 गथे परमप्रभुं मोशापाखें वयात धयादीगु खः। हारूनया सन्‍तान बाहेक मेम्‍ह सुं मनू गुँगू च्‍याकेत न्‍ह्यःने मवयेमा धकाः होशियार यायेत इस्राएलीतय्‌त थ्‍व फुक्‍क जूगु खः। मखुसा व नं कोरह व वया पुचः थें जुइ।
40 por memorial para os filhos de Israel, para que nenhum estranho, que não for da descendência de Arão, se chegue para acender incenso perante o Senhor ; para que não seja como Corá e o seu grupo, como o Senhor lhe tinha dito por Moisés.
41 कन्‍हय् खुन्‍हु इस्राएलया फुक्‍क खलकं मोशा व हारूनया विरोधय् थथे धकाः कचकच यात, “छिकपिन्‍सं हे परमप्रभुया मनूतय्‌त स्‍यानादीगु खः।”
41 Mas, no dia seguinte, toda a congregação dos filhos de Israel murmurou contra Moisés e contra Arão, dizendo: Vós matastes o povo do Senhor .
42 खलकं मोशा व हारूनया विरोधय् मुनाः नापलायेगु पालपाखे स्‍वःबलय् आकाझाकां उकियात सुपाचं त्‍वपुल, अले परमप्रभुयागु महिमा खनेदत।
42 Ajuntando-se o povo contra Moisés e Arão e virando-se para a tenda da congregação, eis que a nuvem a cobriu, e a glória do Senhor apareceu.
43 मोशा व हारून नापलायेगु पालया न्‍ह्यःने वल,
43 Vieram, pois, Moisés e Arão perante a tenda da congregação.
44 अले परमप्रभुं मोशायात धयादिल,
44 Então, falou o Senhor a Moisés, dizendo:
45 “छिपिं थ्‍व खलःपाखें चिला हुँ, अले जिं थुमित पलखं हे भस्‍म याये।” अले मोशा व हारून बँय् भ्‍वपुल।
45 Levantai-vos do meio desta congregação, e a consumirei num momento; então, se prostraram sobre o seu rosto.
46 मोशां हारूनयात धाल, “छिगु गुँगू थनेगु मकः कयादिसँ, अले उकी वेदीं मि तयाः गुँगू तयादिसँ, अले याकनं हे व खलःयाथाय् यंकाः इमित प्रायश्‍चित याकि, छाय्‌धाःसा परमप्रभुया तं च्‍याये धुंकूगु दु, महामारी शुरु जूगु दु।”
46 Disse Moisés a Arão: Toma o teu incensário, põe nele fogo do altar, deita incenso sobre ele, vai depressa à congregação e faze expiação por eles; porque grande indignação saiu de diante do Senhor ; já começou a praga.
47 अले मोशां धाःथें हारून गुँगू थनेगु मकः ज्‍वनाः मुनाच्‍वंपिं मनूतय् दथुइ ब्‍वाँय् वन। महामारी वये धुंकूगुलिं वं गुँगू छायाः मनूतय्‌गु निंतिं प्रायश्‍चित यात।
47 Tomou-o Arão, como Moisés lhe falara, correu ao meio da congregação (eis que já a praga havia começado entre o povo), deitou incenso nele e fez expiação pelo povo.
48 व सिनावनेधुंकूपिं व म्‍वानाच्‍वंपिं मनूतय्‌गु दथुइ दन, अले महामारी दित।
48 Pôs-se em pé entre os mortos e os vivos; e cessou a praga.
49 कोरह नापं जानाः सीपिं त्‍वःता उबलय् महामारीं सीपिं झिंप्‍यद्वः व न्‍हय्‌सःम्‍ह (१४,७००) मनूत दु।
49 Ora, os que morreram daquela praga foram catorze mil e setecentos, fora os que morreram por causa de Corá.
50 महामारी दी धुंकाः हारून नापलायेगु पालय् मोशायाथाय् वल।
50 Voltou Arão a Moisés, à porta da tenda da congregação; e cessou a praga.

Ler em outra tradução

Comparar com outra