Marcos 12
TZOSA vs XGS
1 Li Jesuse lic yalbe jun loꞌil li jchiꞌiltacutic ta israelale. Jech laj yalbe:
1 Jisaso ewayɨ́ xwɨyɨ́á wí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwamɨ tɨ́nɨ Parisiowamɨ tɨ́nɨ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá wo wainɨ́ uraxɨ́ ɨwɨ́á nurɨrɨ xwɨ́ná nɨrorɨ wainɨ́ xegɨ́ iniɨgɨ́ nɨpɨ́rɨ́a nánɨ wainɨ́ sogwɨ́ xoyɨkímɨ́ enɨ́a nánɨ sɨ́ŋáyo óɨ́ nɨrɨxɨrɨ wainɨ́ omɨŋɨ́yo áwɨnɨmɨ aŋɨ́ awí ŋweapɨ́rɨ́a nánɨ seáyɨ émɨ nɨmɨra nɨpeyirɨ néɨsáná ámá wí sɨŋwɨ́ uwɨnaxɨ́dipɨ́rɨ́a nánɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Wainɨ́ sogwɨ́ niáɨ́ éánáyɨ́ bɨ soyɨ́né segɨ́ mearo nionɨ gɨ́ mearɨ emɨ́a nánɨ nionɨyá omɨŋɨ́ rɨpimɨ ananɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnipɨ́rɨ́áranɨ?’ nurɨmɨ aŋɨ́ wíyo ememɨnɨrɨ nánɨ nurɨ nɨŋweáɨsáná
2 ’Cꞌalal ista yora ta xtaꞌaj li sat tsꞌusube, la stac batel jun yajtunel yuꞌun ba yichꞌ talel li cꞌu onoꞌox yepal yaloj chichꞌe. Cꞌot scꞌanbe li buchꞌutic ta schabiique.
2 wainɨ́ rɨxa niáɨ́ eŋáná xegɨ́ omɨŋɨ́ wiiarɨgɨ́á womɨ re urowárɨŋɨnigɨnɨ, ‘Joxɨ nionɨyá wainɨ́ omɨŋɨ́yo nánɨ nurɨ iniɨgɨ́ wainɨ́ awa nionɨ nánɨ nimɨxɨrɨ iwajɨ́á niáríɨ́ápɨ nurápɨyauiɨ.’ urowárɨ́agɨ o nurɨ
3 Pero li jchabiejtsꞌusubtique la stsaquic li jtunele, la smajic, la staquic sutel. Mu cꞌusi xacꞌbeic echꞌel.
3 omɨŋɨ́yo rémóáná awa re egɨ́awixɨnɨ. Ɨ́á nɨxero wé neáɨ́asáná anɨpáomɨ urowárɨgɨ́awixɨnɨ.
4 Li yajval li osile la stac batel yan yajtunel nojtoc. Pero laj yacꞌbeic ton, iyaij sjol. Toj echꞌem iyilbajinic batel.
4 Anɨpáomɨ urowárɨ́agɨ́a nánɨ omɨŋɨ́ xiáwo ámɨ xegɨ́ omɨŋɨ́ wiiarɨgɨ́á ámɨ womɨ urowáráná awa re egɨ́awixɨnɨ. Omɨ xegɨ́ mɨŋɨ́yo mɨŋɨ́ roro sɨpí wikárɨro wíagɨ́a
5 La stac batel yan yajtunel nojtoc li yajval osile pero la smilic. Ep yan yajtuneltac la stac batel pero jaꞌ noꞌox jech la spasbeic. Oy jꞌoꞌlol la smajic, oy jꞌoꞌlol la smilic.
5 omɨŋɨ́ xiáwo ámɨ wo urowáráná omɨ nɨpɨkiro tɨ́agɨ́a o ámɨ wamɨ urowáráná wíyo iwaŋɨ́nɨ nearo wárɨro wíyo nɨpɨkiro tɨro néɨ́asáná eŋáná
6 ’Oy jun snichꞌon li yajval osile, toj cꞌux ta yoꞌon. Jaꞌ slajeb xa la stac batel. Jech la snop li yajval osile: “Jaꞌ nan ch‐aqꞌue ta venta li jnichꞌone”, xi.
6 ámɨ wo xegɨ́ xewaxo dɨŋɨ́ sɨxɨ́ uyiŋo sɨnɨ eŋagɨ omɨ nurowárɨrɨ́ná re rɨŋɨnigɨnɨ, ‘ “Gɨ́ íwo eŋagɨ nánɨ sɨpí wí mɨwimɨxɨpa nero arɨ́á wipɨ́ráoɨ.” nimónarɨnɨ.’ rɨ́ɨ́ aiwɨ
7 Pero cꞌalal iyilic li jchabiejtsꞌusubtic ti jaꞌ xa snichꞌon li yajval osile, jech laj yalbe sbaic: “Leꞌe jaꞌ chichꞌbe comel li yosil li stote. Jaꞌ lec ta jmiltic yoꞌ jech joꞌotic chquichꞌbetic o comel li yosile”, xut sbaic.
7 xewaxo rémóáná wainɨ́ omɨŋɨ́ sɨŋwɨ́ uwɨniarɨgɨ́áwa re rɨnɨgɨ́awixɨnɨ, ‘Íwɨ́ ro xanoyá dɨŋɨ́ tɨ́ŋo eŋagɨ nánɨ omɨŋɨ́ rɨpɨ nɨ́nɨ negɨ́pɨ meaanɨ́wá nánɨ opɨkianeyɨ.’ nɨrɨnɨro
8 La stsaquic, la smilic, la sloqꞌuesic ta pat moc.
8 omɨ ɨ́á nɨxero nɨpɨkiro omɨŋɨ́yo bɨ́anɨrɨwámɨnɨ moaigɨ́awixɨnɨ.” Jisaso ewayɨ́ xwɨyɨ́á apɨ nurɨrɨ
9 ’Cꞌalal ta sut talel li yajval tsꞌusubtique, ¿cꞌusi chjul spasbe xanaꞌic li jchabiejtsꞌusubtique? Chlaj smilan. Yan xa o buchꞌutic ta xacꞌbe schabiic li tsꞌusubtique.
9 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Omɨŋɨ́ xiáwo omɨŋɨ́ sɨŋwɨ́ uwɨniarɨgɨ́áwamɨ pí winɨŋoɨ? O nɨbɨrɨ awamɨ xwɨrɨ́á nikɨxerɨ ámɨ sɨŋɨ́ wa sɨŋwɨ́ uwɨnipɨ́rɨ́a nánɨ wárɨnɨŋoɨ.” nurɨrɨ
10 ’Aqꞌuelojic li cꞌusi chal li scꞌop Diose:
10 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ewayɨ́ xwɨyɨ́á Bɨkwɨ́yo eánɨŋɨ́ rɨpɨ enɨ ɨ́á mɨropa egɨ́áranɨ? ‘Sɨ́ŋá aŋɨ́ mɨrarɨgɨ́áwa sɨ́ŋá awiaxɨ́ nánɨ pɨ́á nerɨ́ná wo “Sɨpírɨnɨ.” nɨrɨro emɨ móɨ́o nánɨ Gorɨxo “Sɨ́ŋá o tɨ́nɨ xámɨ nɨtɨrɨ́náyɨ́ aŋɨ́ eŋɨ́ neánɨrɨ naŋɨ́ imónɨnɨŋoɨ.” nɨrɨrɨ sɨ́ŋá o nɨmearɨ táná aŋɨ́ eŋɨ́ neánɨrɨ naŋɨ́ imónɨŋɨ́rɨnɨ.
11 Toj lec ti jech tspas li Diose,
11 Gorɨxo e éɨ́ eŋagɨ nánɨ nene sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ́ná aga naŋɨ́ imónɨŋagɨ wɨnarɨŋwárɨnɨ.’ E eánɨŋɨ́pɨ soyɨ́né ɨ́á mɨropa egɨ́áranɨ?” urɨ́agɨ
12 Li banquilal paleetique, schiꞌuc li buchꞌutic spꞌisoj sbaic ta jchanubtasvanej ta smantaltac li Diose, schiꞌuc li jꞌabteletique, taꞌox stsaquic li Jesuse yuꞌun snaꞌic ti jaꞌ scꞌoplal stuquic li laj yal ta loꞌile. Pero ixiꞌic yuꞌun li crixchanoetique jech muc bu stsaquic. Te laj yictaic, ibatic.
12 awa “None nánɨ dɨŋɨ́ nɨneaiaiwirɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á apɨ rɨ́a neararɨnɨ?” nɨyaiwiro rɨxa ɨ́á oxɨraneyɨnɨrɨ éɨ́áyɨ́ ámá sɨpɨ́á Jisasomɨ arɨ́á wianɨro nánɨ o tɨ́ŋɨ́ e epɨ́royɨ́ egɨ́á nánɨ wáyɨ́ nero nánɨ omɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ ugɨ́awixɨnɨ.
13 Ta tsꞌacale la staquic talel ta stojol Jesús jayvoꞌ jfariseoetic schiꞌuc jayvoꞌ svinictac li Herodese yuꞌun oy cꞌusi tsjacꞌbeic li Jesuse, jaꞌ yoꞌ tstabeic o smul ti yalojique.
13 Awa nuro ínɨmɨ re rɨnɨgɨ́awixɨnɨ, “Omɨ pasánɨŋɨ́ nurɨrane yapɨ́ re uréwapɨyanɨ́wɨnɨ, ‘Nɨgwɨ́ nánɨ takisɨ́ émáyɨ́ nearáparɨgɨ́ápɨ sɨnɨ mɨnɨ wianɨréwɨnɨ? Mɨnɨ mɨwipa yanɨréwɨnɨ?’ uranɨ́wɨnɨ. O ‘Oweoɨ, sɨnɨ mɨnɨ mɨwipa époyɨ.’ ránáyɨ́, wauyowa omɨ ɨ́á nɨxero gwɨ́ yipɨ́ráoɨ. E mɨrɨpa nerɨ ‘Oyɨ, seyɨ́né mɨnɨ nɨwirɨ́ná apánɨ yarɨŋoɨ.’ ránáyɨ́, ámá sɨpɨ́áyɨ́ ámɨ arɨ́á bɨ mɨwí nero pɨ́nɨ wiárɨpɨ́ráoɨ.” nɨrɨnɨro Parisi wa tɨ́nɨ mɨxɨ́ ináyɨ́ Xeroto tɨ́nɨ nɨkumɨxɨnɨro emearɨgɨ́á wa tɨ́nɨ xwɨyɨ́á apɨ tɨ́nɨ pasánɨŋɨ́ uranɨro nánɨ Jisaso tɨ́ŋɨ́ e urowáráná
14 Cꞌalal icꞌotic ta stojol li Jesuse, jech laj yalbeic:
14 awa omɨ nɨwímearo weyɨ́ numearɨro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, nɨnearéwapɨyirɨ́ná nepánɨ nearéwapɨyarɨŋoxɨrɨnɨ. Ámá ámɨnáowayá sɨŋwɨ́yo dánɨ aí xwɨyɨ́á ámɨ xegɨ́ bɨ mɨrɨ́ axɨ́pɨnɨ rarɨŋoxɨrɨnɨ. Sɨpí rɨrɨ naŋɨ́ rɨrɨ yarɨŋɨ́manɨ. Xwɨyɨ́á Gorɨxoyánɨ xɨxenɨ nearéwapɨyarɨŋɨ́rɨnɨ.” nurɨrɨ yarɨŋɨ́ re wigɨ́awixɨnɨ, “Émáyɨ́yá mɨxɨ́ ináyɨ́ Sisaoyɨ rɨnɨŋomɨ takisɨ́ nánɨ nɨgwɨ́ mɨnɨ wiarɨŋwápɨ sɨnɨ mɨnɨ wiayanɨréwɨnɨ? Pɨ́nɨ wiáranɨréwɨnɨ?
15 Li Jesuse snaꞌoj ti yuꞌun noꞌox chqꞌuelbat yoꞌone, jech la stacꞌbe:
15 Sɨnɨ ananɨ mɨnɨ wianɨréwɨnɨ? Mɨnɨ mɨwipa yanɨréwɨnɨ?” urɨ́agɨ́a aiwɨ o “Yapɨ́ nɨréwapɨyanɨro rɨnɨrarɨŋoɨ?” nɨyaiwirɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né pí nánɨ yapɨ́ pasánɨŋɨ́ níwapɨyarɨŋoɨ? Émáyɨ́yá monɨ́ bɨ sɨŋwɨ́ wɨnanɨ nɨmeámɨ bɨ́poyɨ.” nurɨrɨ
16 Laj yichꞌbeic talel. Ijacꞌbatic yuꞌun li Jesuse:
16 rɨxa nɨmeámɨ báná o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nɨgwɨ́ rɨpimɨ yoɨ́ goyá tɨ́nɨ sɨ́mɨmaŋɨ́ goyá tɨ́nɨ ŋweanɨ?” urɨ́agɨ awa re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Émáyɨ́yá mɨxɨ́ ináyɨ́ Sisaoyá ŋweanɨ.” urɨ́agɨ́a
17 Iꞌalbatic yuꞌun li Jesuse:
17 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Sisaoyá sɨ́mɨmaŋɨ́ ŋweaŋagɨ nánɨ ayɨ́ oyárɨnɨ. Ayɨnánɨ mɨnɨ wíɨ́rɨxɨnɨ.” nurɨrɨ ámá Gorɨxo xewanɨŋónɨŋɨ́ imɨxɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ omɨ dɨŋɨ́ owɨkwɨ́rópoyɨnɨrɨ ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Amɨpí Gorɨxoyánɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ Gorɨxomɨ enɨ mɨnɨ wíɨ́rɨxɨnɨ.” uráná awa ududɨ́ ayá wí winɨŋɨnigɨnɨ.
18 Italic ta stojol Jesús jayvoꞌ li jsaduceoetique, jaꞌ li buchꞌutic chalic ti muꞌyuc chaꞌcuxesele. Jech la sjacꞌbeic li Jesuse:
18 Ámá Judayɨ́ wa Sajusiyɨ rɨnɨŋɨ́ wa —Sajusiowa re rarɨgɨ́áwa, “Ámá nɨpémáná eŋánáyɨ́ wí nɨwiápɨ́nɨmeapaxɨ́manɨ.” rarɨgɨ́áwarɨnɨ. Awa nɨbɨro Jisasomɨ nɨwímearo
19 ―Jchanubtasvanej, jech la stsꞌiba comel li Moisés ta voꞌonee: “Mi icham jun vinic, mi muꞌyuc snichꞌon chcome, li itsꞌinal ti muꞌyuc to yajnile, acꞌo yicꞌbe yajnil li ánima sbanquile. Cꞌalal ta xil schꞌamale, jaꞌ acꞌo yacꞌbe sbiinbe sbi li ánima sbanquile, jaꞌ yoꞌ mu xchꞌay o li sbi li ánima sbanquile”, xi li Moisese.
19 mɨŋɨ́ niroro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, Moseso eŋíná nene nánɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ bɨ re nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́rɨnɨ, ‘Ámá wo sɨnɨ niaíwɨ́ memeá péánáyɨ́ xegɨ́ apɨxí sɨnɨ ŋweaŋánáyɨ́ péomɨ xexɨrɨ́meáowa wo niaíwɨ́ wiemeainɨ nánɨ aní meáwɨnɨgɨnɨ.’ e nɨrɨrɨ eaŋɨ́rɨnɨ.” nurɨmáná
20 Oy jucvoꞌ jchiꞌiltic ta israelal sbanquil yitsꞌin noꞌox sbaic. Li banquilale la saꞌ yajnil, pero icham li banquilale, muꞌyuc snichꞌon icom.
20 ewayɨ́ xwɨyɨ́á rɨpɨ urɨgɨ́awixɨnɨ, “Xexɨrɨ́meáowa wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú eŋáná wo apɨxɨ́ wí nɨmearɨ niaíwɨ́ memeá péánáyɨ́
21 Li itsꞌinale laj yicꞌbe yajnil li ánima sbanquile. Tsꞌacal to icham eꞌuc. Muꞌyuc snichꞌon icom nojtoc. Jaꞌ jech la spasulanic sjucvaꞌalic. Xcholet sjucvaꞌalic laj yiqꞌuic li antse yuꞌun laj chamicuc.
21 ámɨ xexɨrɨ́meáowa wo anímɨ nɨmearɨ o enɨ niaíwɨ́ memeá péánáyɨ́
22 Muc bu icom snichꞌon sjucvaꞌalic cꞌalal ichamique. Tsꞌacal to icham eꞌuc li antse.
22 xexɨrɨ́meáowa ámɨ wo awaú egɨ́ípa axɨ́pɨ nerɨ
23 Cꞌalal ta xchaꞌcuxiique, ¿buchꞌu junucal ta xicꞌ o li antse yuꞌun scotolic laj yicꞌulanic? ―xiic.
23 nowanɨ enɨ e néra nuro niaíwɨ́ wí memeá nɨpémáná eŋánáyɨ́ apɨxí enɨ peŋɨnigɨnɨ.” Ewayɨ́ xwɨyɨ́á Jisasomɨ e nurɨro yarɨŋɨ́ re wigɨ́awixɨnɨ, “Rɨ́wéná ámá pegɨ́á nɨ́nɨyɨ́ wiápɨ́nɨmeááná xexɨrɨ́meá wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú awa enɨ nɨwiápɨ́nɨmearɨ́ná apɨxɨ́ axímɨ meagɨ́áwa eŋagɨ nánɨ apɨxí go go meaŋagɨ wɨnanɨ́wárɨ́anɨ?” yarɨŋɨ́ e wíáná
24 Itacꞌav li Jesuse:
24 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né xwɨyɨ́á Gorɨxoyá Bɨkwɨ́yo eánɨŋɨ́pɨ nánɨ nɨjɨ́á mimónɨpa ero eŋɨ́ sɨxɨ́ eánɨŋɨ́ Gorɨxoyápɨ nánɨ enɨ nɨjɨ́á mimónɨpa ero nero nánɨ xwɨyɨ́á wasɨwá rarɨŋoɨ.
25 Cꞌalal ta xchaꞌcuxiique, muꞌyuc yajnil li viniquetique, muꞌyuc smalal li antsetique. Jaꞌ xa jechic jech chac cꞌu chaꞌal li yajꞌangeltac Dios ta vinajele.
25 Pegɨ́áyɨ́ nɨwiápɨ́nɨmearóná ámɨ meánɨpɨ́rɨ́ámanɨ. Aŋɨ́najɨ́ aŋɨ́namɨ ŋweáwa imónɨgɨ́ápa axɨ́pɨ e ŋweapɨ́rɨ́árɨnɨ.
26 Ti jech muc bu achꞌunojic ti ta xchaꞌcuxiic li ánimaetique, ¿mi yuꞌun muc bu aqꞌuelojic ta sjun Moisés li yoꞌ bu chal li cꞌalal icꞌoponat yuꞌun Dios li te ta jtecꞌ biqꞌuit chꞌixe? Jech iꞌalbat yuꞌun li Diose: “Joꞌon Diosun yuꞌun li Abrahame, schiꞌuc li Isaaque, schiꞌuc li Jacove”, xꞌutat. Acꞌo mi voꞌone xa chamemic, pero te to ch‐albat scꞌoplalic yuꞌun li Diose yuꞌun cuxulic.
26 E nɨrɨrɨ aiwɨ segɨ́ dɨŋɨ́ ‘Pegɨ́áyɨ́ ámɨ wiápɨ́nɨmeapaxɨ́manɨ.’ yaiwiarɨgɨ́áyɨ́ nánɨ xwɨyɨ́á bɨ osearɨmɨnɨ.” nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Pegɨ́áyɨ́ ámɨ nɨwiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ. Xwɨyɨ́á eŋíná Moseso íkɨ́á onɨmiánáɨna rɨ́á mɨnɨ́ ápiáwɨ́ wearɨŋagɨ wɨnɨŋɨ́pɨ nánɨ Bɨkwɨ́yo nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ sɨnɨ ɨ́á mɨropa regɨ́awixɨnɨ? Moseso rɨ́á apimɨ sɨŋwɨ́ wɨnáná xegɨ́ xiáwowa Ebɨrɨ́amo tɨ́nɨ Aisako tɨ́nɨ Jekopo tɨ́nɨ awa pegɨ́ámɨ eŋáná aiwɨ omɨ Gorɨxo re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Nionɨ dɨxɨ́ ráwowa Ebɨrɨ́amo tɨ́nɨ Aisako tɨ́nɨ Jekopo tɨ́nɨ awayá Ŋwɨ́á imónɨŋáonɨrɨnɨ.’ E urɨ́agɨ nánɨ awa pegɨ́áwa aiwɨ wigɨ́ dɨŋɨ́ sɨnɨ sɨŋɨ́ imónɨŋagɨ́a nánɨ Gorɨxo ‘Awayá Ŋwɨ́áonɨrɨnɨ.’ rɨpaxɨ́rɨnɨ.
27 Ti lajemicuc o schiꞌuc schꞌulelic jech chac cꞌu chaꞌal chavalique, muꞌyuc Dios yuꞌunic yaꞌel. Li Diose jaꞌ Dios yuꞌunic li buchꞌutic cuxulic o sbatel osile. Mu to xanaꞌic tajmec ―xꞌutatic yuꞌun li Jesuse.
27 O ámá xɨ́omɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro péɨ́á aí ayɨ́ sɨnɨ wigɨ́ Ŋwɨ́áorɨnɨ. Ámá xɨ́omɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́ró pegɨ́á tɨ́nɨ sɨnɨ sɨŋɨ́ ŋweagɨ́á tɨ́nɨ aiwɨ wigɨ́ Ŋwɨ́áomanɨ. Soyɨ́né dɨŋɨ́ aga wasɨwá moarɨŋoɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
28 Te inopoj talel jun li buchꞌutic spꞌisoj sbaic ta jchanubtasvanej ta smantaltac li Diose yuꞌun iyaꞌi ti te chloꞌilajic Jesús schiꞌuc li jsaduceoetique. Cꞌalal iyaꞌi ti lec itacꞌbatic yuꞌun li Jesuse, jech la sjacꞌbe eꞌuc:
28 Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́á wo nɨbɨrɨ Jisaso Sajusiowa tɨ́nɨ xwɨyɨ́á xɨmɨxɨmɨ́ ninɨro rɨnarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ Jisaso rɨxa píránɨŋɨ́ ureŋwɨpearɨŋagɨ arɨ́á nɨwirɨ yarɨŋɨ́ re wiŋɨnigɨnɨ, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́ nɨyonɨ gɨ́mɨnɨ gɨpɨ seáyɨ e imónɨnɨ?” yarɨŋɨ́ e wíagɨ
29 Itacꞌav li Jesuse:
29 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́ seáyɨ e imónɨŋɨ́pɨ rɨpɨrɨnɨ, ‘Isɨrerɨyɨ́né arɨ́á époyɨ. Negɨ́ Ámɨná Gorɨxo ná wonɨ onɨrɨnɨ.
30 Sloqꞌueluc me avoꞌonic cꞌanic me li Dios cuꞌuntique. Acꞌbo sventain avoꞌonic, schiꞌuc apꞌijilic, schiꞌuc atsatsalic. Acꞌo tunuc yuꞌun”, xi li mantale. Leꞌe jaꞌ li más tsotse.
30 Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ nuyirɨ́ná onɨmiápɨ onɨmiápɨ muyipa époyɨ. Dɨŋɨ́ sɨxɨ́ uyiro dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roro eŋɨ́ neánɨro xɨ́dɨro éɨ́rɨxɨnɨ.’ Ŋwɨ́ ikaxɨ́ seáyɨ e imónɨŋɨ́pɨ apɨrɨnɨ.
31 Li schibale jaꞌ noꞌox jech tsots nojtoc. Jech chal: “Cꞌuxubino me achiꞌilic jech chac cꞌu chaꞌal cꞌux chavaꞌi aba atuque”, xi. Li chib mantal liꞌi jaꞌ li más tsotse ―xi li Jesuse.
31 Ámɨ axɨ́pɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́ bɨ rɨpɨrɨnɨ, ‘Ámá aŋɨ́ nemerɨ́ná sɨŋwɨ́ wɨnarɨŋɨ́yɨ́ nánɨ wará dɨxɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí siarɨŋɨ́pa axɨ́pɨ dɨŋɨ́ sɨpí wirɨ́ɨnɨ.’ Ámɨ bɨ eánɨŋɨ́pɨ apɨrɨnɨ. Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́yɨ́ rɨpiaúmɨ wí seáyɨ e mimónɨnɨ.” urɨ́agɨ
32 Itacꞌav li vinique:
32 ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ meweŋo re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, neparɨnɨ. Joxɨ xɨxenɨ mɨŋɨ́ nirorɨ re rɨ́ɨnɨ, ‘Gorɨxo ná wonɨ onɨrɨnɨ. Axɨ́pɨ ónɨŋɨ́ wo mimónɨnɨ.
33 Melel jaꞌ scꞌan ti acꞌo jcꞌantic ta sloqꞌuel coꞌontic li Dios cuꞌuntique, ti acꞌo cacꞌbetic sventain li coꞌontic, schiꞌuc jpꞌijiltic, schiꞌuc li jtsatsaltique, ti acꞌo tunuc yuꞌun li Diose. Schiꞌuc scꞌan nojtoc ti acꞌo jcꞌuxubintic jchiꞌiltic jech chac cꞌu chaꞌal cꞌux chcaꞌi jba jtuctique. Jaꞌ li más tsotse. Jaꞌ mu tsotsuc scꞌoplal li smoton Dios ti ta jchicꞌtique schiꞌuc ti ta jmiltique ―xi.
33 Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ nuyirɨ́ná dɨŋɨ́ sɨxɨ́ uyiro dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roro eŋɨ́ neánɨro xɨ́dɨro erɨ́ɨnɨ. Ámá aŋɨ́ nemerɨ́ná sɨŋwɨ́ wɨnarɨŋɨ́yɨ́ nánɨ wará dɨxɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí siarɨŋɨ́pa axɨ́pɨ dɨŋɨ́ sɨpí wirɨ́ɨnɨ.’ Joxɨ xɨxenɨ e rɨ́ɨnɨ. Ámá Gorɨxo nánɨ sipɨsipɨ́ bɨ mɨnɨ́ nonɨ rɨ́á nikeaárɨrónáranɨ, bɨ nɨnɨro rɨdɨyowá nɨyárɨrónáranɨ, nerɨ́náyɨ́ naŋɨ́ yarɨgɨ́á aiwɨ ámá Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ apiaúmɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́ seáyɨ e imónɨnɨ.” urɨ́agɨ
34 Cꞌalal iyaꞌi Jesús ti lec itacꞌav li jchanubtasvaneje, jech laj yalbe:
34 Jisaso ŋwɨ́ ikaxɨ́ meweŋo dɨŋɨ́ píránɨŋɨ́ nɨmorɨ naŋɨ́ e urarɨŋagɨ arɨ́á nɨwirɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ dɨŋɨ́ sɨnɨ e nɨmóa nurɨ́náyɨ́ nionɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨnɨkwɨ́rorɨ Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ neameŋweanɨ́e nánɨ páwipaxɨ́ imónɨrɨ́ɨnɨ.” urɨ́agɨ ámɨ rɨ́wɨ́yo ámá nɨ́nɨ ayá urarɨŋagɨ nánɨ wí yarɨŋɨ́ ámɨ bɨ owimɨnɨrɨ mɨbɨpa egɨ́awixɨnɨ.
35 Cꞌalal ichanubtasvan Jesús ta yamaqꞌuil li mucꞌta chꞌulnae, jech laj yal scꞌoplal stuc:
35 O sɨnɨ Judayɨ́yá aŋɨ́ sipɨsipɨ́ rɨdɨyowá yarɨgɨ́iwámɨ dánɨ nuréwapɨyirɨ́ná ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyo yarɨŋɨ́ re wiŋɨnigɨnɨ, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa pí nánɨ re rarɨgɨ́árɨnɨ, ‘Ámá nene yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́a nánɨ arɨ́owayá xwɨ́á piaxɨ́yo dánɨ niwiarorɨ́ná sa xiáwo mɨxɨ́ ináyɨ́ Depitoyáo imónɨnɨ́árɨnɨ.’ pí nánɨ rarɨgɨ́árɨnɨ?
36 Yuꞌun li Davide ta sventa li Chꞌul Espíritue jech laj yal:
36 Depito Gorɨxoyá kwíyɨ́ tɨ́nɨ nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ nearɨ́ná ámá yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́a nánɨ arɨ́owayá xwɨ́á piaxɨ́yo dánɨ iwiaronɨ́o nánɨ re nɨrɨrɨ eaŋɨ́rɨnɨ, ‘Gorɨxo gɨ́ Ámɨnáomɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ wé náúmɨnɨ nɨŋwearɨ sɨŋwɨ́ nanɨrɨ ŋweaŋáná mɨxɨ́ sianɨro bɨ́áyo xopɨrárɨ́ rɨwiimɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.’
37 Li Davide laj yal ti jaꞌ yajval li buchꞌu tꞌujbil yuꞌun Dios ti chventainvane, jech maꞌuc noꞌox snitilul David li Cristoe ―xi li Jesuse.
37 Depito rɨ́wamɨŋɨ́ apɨ nɨrɨrɨ nearɨ́ná arɨ́owayá xwɨ́á piaxɨ́yo dánɨ iwiaronɨ́o nánɨ ‘Gɨ́ Ámɨnáoyɨ́ rɨ́agɨ nánɨ arɨge nerɨ sa xegɨ́ xewaxo imónɨnɨ?” urɨ́agɨ ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ xegɨ́ xwɨyɨ́á arɨ́á nɨwiróná yayɨ́ winɨŋɨnigɨnɨ.
38 Jech laj yal cꞌalal ichanubtasvan li Jesuse:
38 O sɨnɨ nuréwapɨyirɨ́ná re nura uŋɨnigɨnɨ, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa yarɨgɨ́ápɨ mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Awa ámá weyɨ́ oneamépoyɨnɨrɨ rapɨrapɨ́ sepiá nɨyínɨmɨ aŋɨ́ emero ámá yayɨ́ ‘Ámɨnáoxɨnɨ́ onearɨ́poyɨnɨrɨ awí eánarɨgɨ́e aŋɨ́ emero
39 Lec chaꞌiic nojtoc ti ta xchotiic li bu tꞌujbil chotlebal ta chꞌulnaetique. Jech tspasic nojtoc li ta jujun qꞌuine.
39 rotú aŋɨ́yo nɨpáwirɨ́náranɨ, aiwá imɨxarɨgɨ́e nɨŋwearɨ́náranɨ, sɨ́mɨ́ sɨ́mɨ́ e ŋwearo
40 Schiꞌuc ta sloꞌlobeic li cꞌustic oy yuꞌun li meꞌanal antsetique. Jaꞌ yuꞌun altic ti jal ta staic ta naꞌel li Diose. Ta onoꞌox xichꞌic tsots vocol ―xi li Jesuse.
40 apɨxɨ́ aníwamɨ amɨpí nɨ́nɨ ɨ́wɨ́ urápanɨro nánɨ ero ámá arɨ́á egɨ́e dánɨ Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná anɨŋɨ́ nɨwia uro yarɨgɨ́ápɨ seyɨ́né mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Rɨ́wéná Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ nerɨ́ná awa xwɨyɨ́á xwé meárɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
41 Li Jesuse ichoti ta yamaqꞌuil li mucꞌta chꞌulna ta stuqꞌuil scaxail taqꞌuin li yoꞌ bu ta sticꞌbeic smoton Dios li jchiꞌiltacutic ta israelale. Iyil ti te ta stiqꞌuic smoton Dios li jchiꞌiltacutique. Ep jcꞌulejetic la stiqꞌuic ep taqꞌuin.
41 O sɨnɨ aŋɨ́ rɨdɨyowá yarɨgɨ́iwámɨ ínɨmɨ aŋɨ́ nemerɨ́ná nurɨ Gorɨxo nánɨ nɨgwɨ́ tayarɨgɨ́e orɨwámɨnɨ e éɨ́ nɨŋweámáná ámá obaxɨ́ nɨmúroayiróná nɨgwɨ́ tarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ nɨgwɨ́ xwé tɨ́gɨ́áyɨ́ xwé tarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨ́ɨsáná wɨnɨŋɨnigɨnɨ.
42 Te ital jun meꞌanal ants ti mu cꞌusi xꞌayan yuꞌune. Jaꞌ noꞌox chaꞌsep cinco la sticꞌ ta caxa.
42 Apɨxɨ́ anɨ́ uyípeayɨ́ wí omɨ nɨmúrorɨ monɨ́ rɨ́á nɨŋɨ́ biaú tɨ́agɨ nɨwɨnɨmáná
43 Li Jesuse laj yicꞌ li yajchanbalajeltaque, jech laj yalbe:
43 xegɨ́ wiepɨsarɨŋowamɨ “Eɨnɨ.” nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ nepa seararɨŋɨnɨ. Apɨxɨ́ anɨ́ amɨpí mayɨ́ rí Gorɨxo nánɨ nɨgwɨ́ onɨmiá ná biaúnɨ tɨ́ɨ́ aiwɨ ámá nɨ́nɨ tɨ́áyo seáyɨ e imónɨnɨ.
44 Yuꞌun naca scomenal xa staqꞌuinic laj yaqꞌuic. Yan li meꞌanal antse laj yacꞌ scotol li cꞌu yepal oy yuꞌun ti ta toꞌox sman o li cꞌustic ta xtun yuꞌune ―xi li Jesuse.
44 Ámá nɨgwɨ́ xwé tɨ́áyɨ́ ná sɨnɨ nɨweŋáná obaxɨ́ tarɨŋagɨ́a aiwɨ apɨxɨ́ ríyɨ́ mayí eŋagɨ aiwɨ xegɨ́ nɨgwɨ́ aiwá nánɨ bɨ́ epaxɨ́pɨ nɨ́nɨ tɨŋoɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?