João 3
TZOSA vs XGS
1 Oy toꞌox jun jchiꞌilcutic ta israelal, Nicodemo sbi. Ochem ta fariseoal. Jaꞌ jun jꞌabtel li te ta mucꞌta chꞌulna cuꞌuncutic li te ta Jerusalene.
1 Ámá wo —O xegɨ́ yoɨ́ Nikodimasoyɨ rɨnɨŋorɨnɨ. Gwɨ́ mónɨgɨ́á yoɨ́ Parisiyɨ rɨnɨŋɨ́yɨ́ worɨnɨ. Axo Judayɨ́ mebá worɨnɨ.
2 Li Nicodemoe a scꞌopon ta acꞌubal li Jesuse. Jech laj yalbe:
2 O sɨ́á wɨyimɨ árɨ́wɨyimɨ nurɨ Jisasomɨ nɨwímearɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Rabai, ‘Joxɨ nearéwapɨyarɨŋɨ́ Gorɨxo rɨrowárénapɨŋoxɨ imónɨŋɨnɨ.’ neaimónarɨnɨ. Gorɨxo dɨŋɨ́ mukɨkayoŋáná ámá wo emɨmɨ́ joxɨ yarɨŋɨ́pɨ epaxɨ́ mimónɨŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.” urɨ́agɨ
3 Itacꞌav li Jesuse:
3 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aga nepa rɨrarɨŋɨnɨ. Ámá gɨyɨ́ gɨyɨ́ seáyɨmɨ dánɨ meweapa nerɨ́náyɨ́, Gorɨxoyá xwioxɨ́yo wí ŋweapɨ́rɨ́á menɨnɨ.” urɨ́agɨ
4 Li Nicodemoe jech la sjacꞌbe li Jesuse:
4 Nikodimaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá go go rɨxa xwé niwiarómáná arɨge nerɨ ámɨ eweanɨŋoɨ? ‘Ámɨ xɨnáíyá agwɨ́yo páwíáná omɨ ámɨ sɨŋɨ́ xɨnáí xɨrɨpaxɨ́rɨnɨ.’ nɨrɨrɨ rɨnɨrarɨŋɨnɨ?” urɨ́agɨ
5 Itacꞌav li Jesuse:
5 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aga nepa rɨrarɨŋɨnɨ. Ámá iniɨgɨ́yo dánɨ ewearɨ Gorɨxoyá kwíyɨ́yo dánɨ ewearɨ mepa nerɨ́náyɨ́, wí Gorɨxoyá xwioxɨ́yo nɨpáwirɨ ŋweapaxɨ́ menɨnɨ.
6 Cꞌalal lavoqꞌuic liꞌ ta balumile, jpasmuliloxuc jech chac cꞌu chaꞌal la atot ameꞌique. Pero mi chachaꞌvoqꞌuic ta sventa li Chꞌul Espíritue, chjeltaj la avoꞌonique, mu xa xapasic li cꞌusi chopole.
6 Xanɨyaúmɨ dánɨ xɨrarɨgɨ́ápɨ, ayɨ́ warápɨnɨrɨnɨ. Kwíyɨ́yo dánɨ imónarɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ dɨŋɨ́ sɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.
7 Mu me toj chꞌayeluc o avoꞌon ti laj calbot ti ta persa chachaꞌvocꞌ ta achꞌe.
7 Nionɨ re rɨrɨ́ápɨ nánɨ, ‘Joxɨ “Gorɨxoyá xwioxɨ́yo ŋweáɨmɨgɨnɨ.” nɨsimónɨrɨ́ná wí seáyɨmɨ dánɨ ewearɨ́ɨ́pɨ nɨmúropaxɨ́manɨ.’ rɨrɨ́ápɨ nánɨ ududɨ́ mɨsinɨpanɨ.
8 Buyuc noꞌox ta xbat li iqꞌue. Chavaꞌi ti xjumumet noꞌoxe pero mu xanaꞌ bu ilic talel, mu xanaꞌ bu chbat. Jaꞌ jech ta xꞌabtej ta yoꞌon crixchanoetic li Chꞌul Espíritue. Mu xanaꞌic cꞌu sba ch‐abtej jaꞌ to mi avilic ti jeltajem xa yoꞌon jun crixchanoe ―xi li Jesuse.
8 Imɨŋɨ́ yarɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ moɨ. Imɨŋɨ́ xegɨ́ wimónarɨŋimanɨ yarɨ́ná joxɨ ɨwɨ́ rarɨŋagɨ arɨ́á nɨwirɨ aiwɨ gɨmɨ dánɨ bɨ́ɨ́pɨranɨ, gɨmɨ nánɨ úɨ́pɨranɨ, joxɨ nɨjɨ́á imónarɨŋɨ́manɨ. Nɨjɨ́á mimónɨpa nerɨ aiwɨ ‘Imɨŋɨ́ menɨnɨ.’ rɨpaxɨ́manɨ. Kwíyɨ́ enɨ axɨ́pɨ imónɨnɨ. Ámá sɨŋɨ́ ewearɨ́ná sɨŋwɨ́ wɨnɨpaxɨ́ mimónɨŋagɨ aiwɨ ‘Sɨŋɨ́ meweáɨ́yɨ́rɨnɨ.’ rɨpaxɨ́ menɨnɨ.” urɨ́agɨ
9 Li Nicodemoe jech la sjacꞌbe li Jesuse:
9 Nikodimaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ nɨrarɨŋɨ́pɨ arɨge nerɨ imónɨpaxɨ́rɨnɨ?” urɨ́agɨ
10 Itacꞌav li Jesuse:
10 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ ámɨná negɨ́ Isɨrerene nearéwapɨyarɨŋɨ́ woxɨ eŋagɨ aí nionɨ rɨrarɨŋápɨ nánɨ majɨ́á rimónɨŋɨnɨ?
11 Melel li cꞌusi chacalbee, li joꞌone jaꞌ chcal li cꞌusi jnaꞌe schiꞌuc li cꞌusi quiloje. Li joꞌoxuque mu xavichꞌic ta mucꞌ li cꞌusi chcale.
11 Aga nepa rɨrarɨŋɨnɨ. None nɨjɨ́á imónɨŋwáyɨ́ nánɨ rɨrane sɨŋwɨ́ wɨnɨŋwáyɨ́ nánɨ áwaŋɨ́ rɨrane yarɨŋagwɨ aiwɨ pɨ́né none rarɨŋwáyɨ́ soyɨ́né aríkwɨ́kwɨ́ yarɨŋoɨ.
12 Mi mu xachꞌun li cꞌusi ta spas Dios li liꞌ ta balumil jech chac cꞌu chaꞌal laj calbote, ¿mi la jaꞌ xa chachꞌun mi chacalbe li cꞌusi ta spas Dios li te ta vinajele?
12 Amɨpí xwɨ́á rɨrímɨ imónɨŋɨ́yɨ́ nánɨ áwaŋɨ́ searáná soyɨ́né ‘Neparɨnɨ.’ nɨyaiwiro dɨŋɨ́ mɨkwɨ́ropa yarɨŋagɨ́a nánɨ amɨpí aŋɨ́namɨ imónɨŋɨ́pɨ áwaŋɨ́ nɨsearɨrɨ́náyɨ́, arɨge nero ‘Neparɨnɨ.’ nɨyaiwiro dɨŋɨ́ ɨkwɨ́ropɨ́ráoɨ?
13 Mu junuc buchꞌu ayem sqꞌueloj ta vinajel li cꞌu sba li teye yoꞌ jech xuꞌ chayalbeic. Jtuc noꞌox xuꞌ chacalbeic yuꞌun te liquemun talel, joꞌon li coꞌol crixchanoutique.
13 Ámá imónɨŋo —O aŋɨ́namɨ dánɨ weapɨŋorɨnɨ. O ámá nɨyonɨ aiwɨ onɨ aŋɨ́namɨ nánɨ yiŋorɨnɨ.
14 Jaꞌ jech chac cꞌu chaꞌal la sjocꞌan ta teꞌ slocꞌol chon ta taqui jamaltic li jtotic jmeꞌtic Moisés ta voꞌonee, jaꞌ noꞌox jech eꞌuc chijocꞌanat ta cruz, joꞌon li coꞌol crixchanoutique.
14 Eŋíná negɨ́ arɨ́owa ámá dɨŋɨ́ meaŋe nemeróná ámá weaxɨ́á sidɨŋɨ́ óɨ́yɨ́ sɨŋɨ́ upɨ́rɨ́a nánɨ Moseso ainɨxɨ́ tɨ́nɨ weaxɨ́ánɨŋɨ́ nimɨxɨrɨ íkɨ́áyo nɨŋwɨrárɨmáná seáyɨ e mɨ́eyoáɨ́pɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ sɨŋɨ́ ugɨ́awixɨnɨ. Ainɨxɨ́ weaxɨ́ánɨŋɨ́ imɨxɨnɨŋɨ́pɨ nɨŋwɨrárɨro mɨ́eyoagɨ́ápa ámá imónɨŋomɨ axɨ́pɨ numɨ́eyoapɨ́rɨ́árɨnɨ.
15 Scotol buchꞌu ta schꞌunic ti jaꞌ sventa chcolic o ti chijocꞌanat ta cruze, ta xcuxiic o sbatel osil.
15 Ámá omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́gɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ́a nánɨ omɨ numɨ́eyoapɨ́rɨ́árɨnɨ.
16 ’Li Jtotic Diose toj cꞌux ta yoꞌon scotol crixchanoetic liꞌ ta balumile jaꞌ yuꞌun listac talel, joꞌon li Snichꞌonune. Yepal o junun li Snichꞌonune. Scotol buchꞌutic ta schꞌunic ti joꞌon ta jcoltaique, jaꞌ muc bu chchꞌayic o sbatel osil. Ta xcuxiic o sbatel osil.
16 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Gorɨxo ámá nɨyonɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ xwapɨ́ ayá wí nuyirɨ nánɨ xegɨ́ niaíwɨ́ siŋɨ́nɨŋɨ́ émiaoŋo nene nánɨ wɨ́rénapɨŋɨnigɨnɨ. Ámá xewaxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ manɨ́nɨpa nero dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ́a nánɨ wɨ́rénapɨŋɨnigɨnɨ.
17 Li Jtotic Diose listac yalel talel liꞌ ta balumile, pero muc bu tal cacꞌbe yichꞌic vocol li crixchanoetic ta scoj li smulique. Yuꞌun tal jcoltaic ta scoj smulic scotol li crixchanoetique.
17 Ayɨ́ rɨpɨ éwɨnɨgɨnɨrɨ Gorɨxo xegɨ́ xewaxomɨ xwɨ́á rɨrímɨ nánɨ urowárénapɨŋɨnigɨnɨ. O ámáyo xwɨyɨ́á umeárɨ́wɨnɨgɨnɨrɨ murowárénapɨŋɨnigɨnɨ. Yeáyɨ́ uyimɨxemeanɨ́wɨnɨgɨnɨrɨ urowárénapɨŋɨnigɨnɨ.
18 ’Li buchꞌutic ta schꞌunic ti joꞌon ta jcoltaique, jaꞌ muc bu ta xichꞌic vocol yuꞌun li smulique. Li buchꞌutic mu scꞌanic coltaele, icom xa scꞌoplal ti ta xichꞌic vocole yuꞌun mu schꞌunic ti joꞌon Yajcoltavanejicune, joꞌon li Snichꞌonun li Diose. Yepal o junun li Snichꞌonune.
18 Xewaxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ Gorɨxo xwɨyɨ́á umeárɨpaxɨ́ mimónɨŋoɨ. E nerɨ aiwɨ xewaxomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́róɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ Gorɨxoyá siŋɨ́nɨŋɨ́ émiaoŋomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ rɨxa xwɨyɨ́á umeárɨpaxɨ́ imónɨŋoɨ.
19 Li buchꞌutic mu schꞌunique ta xichꞌic vocol yuꞌun liꞌ xa lital ta balumile, joꞌon li Snichꞌonun li Diose. Jaꞌ jech chac cꞌu chaꞌal cꞌalal mi isacub xa li osile ta xvinaj scotol mi oy cꞌusi chopol iyichꞌ pasel, jaꞌ noꞌox jech eꞌuc li cꞌalal lital liꞌ ta balumile, joꞌon li Snichꞌonun li Diose, jaꞌ ivinaj o ti oy smulic scotol li crixchanoetique. Li crixchanoetique mu scꞌan xiyichꞌic ta mucꞌ yuꞌun chopol scotol li cꞌustic ta spasique. Jaꞌ lec chaꞌiic spasel li cꞌustic chopole.
19 Sa mɨ́kɨ́ tɨ́yo dánɨ Gorɨxo ‘Xwɨyɨ́á tɨ́ŋoxɨnɨ.’ urɨrɨ ‘Xwɨyɨ́á mayoxɨnɨ.’ urɨrɨ enɨ́árɨnɨ. O xwɨ́árímɨ ŋweagɨ́áyɨ́ e éɨ́rɨxɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ wɨ́ánɨŋɨ́ wókíagɨ aiwɨ ámá wigɨ́ yarɨgɨ́ápɨ sɨpínɨ imónɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ wɨ́á ókiŋɨ́pɨ nánɨ mɨwimónɨpa nerɨ sɨ́á yinɨŋɨ́pɨ nánɨ wimónarɨŋɨ́rɨnɨ.
20 Scotol li buchꞌutic chopol li cꞌusi ta spasique mu scꞌan ti acꞌo vinajuc li smulique, jaꞌ yuꞌun mu scꞌan xiyichꞌic ta mucꞌ, joꞌon li Snichꞌonun li Diose.
20 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ ámá sɨpínɨ yarɨgɨ́áyɨ́ nɨ́nɨ wɨ́á ókiŋɨ́pɨ nánɨ aga mɨwimónɨ́ sɨ́á yinɨŋɨ́pɨ nánɨ wimónarɨŋɨ́rɨnɨ. Wigɨ́ yarɨgɨ́ápɨ wɨ́á ókímɨxɨnanɨgɨnɨrɨ wɨ́á ókiŋe nánɨ barɨgɨ́ámanɨ.
21 Yan li buchꞌutic ta spasic li cꞌusi yaloj li Diose, jaꞌ chiyichꞌic ta mucꞌ, jaꞌ ta xvinaj o ti jaꞌ yichꞌojic ta mucꞌ li Diose ―xi li Jesuse.
21 E nerɨ aiwɨ ámá yadɨmɨŋɨ́ yarɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ Gorɨxo wimónarɨŋɨ́pɨ oemɨnɨrɨ arɨ́á nɨwirɨ yarɨŋɨ́pɨ sɨŋánɨ oimónɨrɨ wɨ́á ókiŋe nánɨ ananɨ barɨgɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
22 Tsꞌacal to ilocꞌ batel ta jteclum Jerusalén li Jesuse. Jchiꞌucutic batel, joꞌoncutic li yajchanbalajeltacuncutique. Te lijxanavcutic ta Judea balumil. Te lijocꞌtsajcutic jayib cꞌacꞌal. Te iyichꞌic joꞌ scotol li buchꞌutic coꞌol te jchiꞌucutic li Jesuse.
22 E nemáná Jisaso tɨ́nɨ wiepɨsarɨŋowa tɨ́nɨ Judia pɨropenɨsɨ́yo nánɨ nuro wí e awa tɨ́nɨ nawínɨ nɨŋwearóná ámáyo wayɨ́ numeaia warɨ́ná
23 Jech eꞌuc li Juane te chacꞌ ta ichꞌel joꞌ te ta jteclum Enón yuꞌun oy lec ucꞌum tey. Li Enone nopol xil sbaic schiꞌuc jteclum Salim. Li buchꞌutic te ibatic li yoꞌ bu oy li Juane, iꞌacꞌbatic yichꞌic joꞌ yuꞌun li Juane.
23 wayɨ́ neameaiŋɨ́ Jono aŋɨ́ yoɨ́ Inonɨyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ —Aŋɨ́ apɨ Serimɨ dánɨ aŋwɨ erɨnɨ. Jono aŋɨ́ apimɨ nɨŋwearɨ́ná e iniɨgɨ́ obaxɨ́ wearɨŋe eŋagɨ nánɨ o enɨ ámá bɨmiarɨgɨ́áyo wayɨ́ numeaia warɨ́ná
24 Muc toꞌox bu ochem ta chuquel li Juane.
24 —Íná Jono sɨnɨ gwɨ́ aŋɨ́yo mɨŋwɨrárɨnɨŋínárɨnɨ.
25 Oy jayvoꞌ li yajchanbalajeltac li Juane lic yalulanbe sbaic schiꞌuc jayvoꞌ jchiꞌilcutic ta israelal ti te coꞌol jchiꞌucutic li Jesuse, ti mu xuꞌ ti jaꞌ te chba yichꞌic joꞌ ta stojol Jesús li jchiꞌiltacutique.
25 Íná Jono xɨ́o xegɨ́ wiepɨsarɨŋowa re egɨ́awixɨnɨ. Nɨwiápɨ́nɨmearo wigɨ́ Judayɨ́ wo tɨ́nɨ xwɨyɨ́á nɨrɨnɨróná Gorɨxoyá sɨŋwɨ́yo dánɨ naŋɨ́ imónanɨro nánɨ iniɨgɨ́yo igɨ́á eánarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨyɨ́á xɨmɨxɨmɨ́ ninɨro
26 Jech ba yalbeic li Juane:
26 e nemowa wayɨ́ neameaiŋɨ́ Jono tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nuro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, ámá joxɨ tɨ́nɨ iniɨgɨ́ Jodanɨ rapáyo jɨ́arɨwámɨnɨ ŋweagɨ́ío —O joxɨ áwaŋɨ́ nearɨŋorɨnɨ. O re yarɨnɨ. Ámáyo wayɨ́ numeaia warɨnɨ. E yarɨ́ná oxɨ́ apɨxɨ́ niaíwɨ́ nɨ́nɨ o tɨ́ŋɨ́ e nánɨ warɨŋoɨ.” urɨ́agɨ́a
27 Itacꞌav li Juane:
27 wayɨ́ neameaiŋɨ́ Jono re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ seáyɨ e imónarɨgɨ́ámanɨ. Aŋɨ́namɨ ŋweaŋo ‘Ámá o e nerɨ seáyɨ e oimónɨnɨ.’ mɨyaiwipa nerɨ́náyɨ́, wí e nerɨ seáyɨ e imónɨpaxɨ́manɨ.
28 Li joꞌoxuque avaꞌiic li cꞌalal jech laj cale: “Mu joꞌcun ti tꞌujbilun yuꞌun Dios ti chajventainique. Li joꞌone jaꞌ noꞌox laj yacꞌbun cabtel Dios ti baꞌi tal cal ti ta xa xtal li buchꞌu chisventainutique”, xcut li jchiꞌiltactique.
28 Xámɨ nionɨ áwaŋɨ́ re seararɨŋagɨ arɨ́á nigɨ́árɨnɨ, ‘Nionɨ Kiraisonɨ, ámá yeáyɨ́ seayimɨxemeanɨ́a nánɨ arɨ́owayá xwɨ́á piaxɨ́yo dánɨ iwiaronɨ́oyɨ rarɨgɨ́onɨmanɨ. Omɨ xámɨ umeáwɨnɨgɨnɨrɨ nɨrowárénapɨŋonɨrɨnɨ.’ seararɨŋagɨ rɨxa arɨ́á nigɨ́árɨnɨ.” nurɨrɨ
29 Xanaꞌic li cꞌalal ta xicꞌ yajnil jun vinique, li antse maꞌuc ta xicꞌ sba schiꞌuc li buchꞌu yutsꞌ yalal li slecom vinique. Jaꞌ ta xicꞌ sbaic schiꞌuc li slecom vinique. Li yutsꞌ yalaltac li slecom vinique naca noꞌox ta sqꞌuelic ti ta xnupunique. Cꞌalal chaꞌiic ti lec scꞌanoj sbaique, xmuybajic noꞌox. Jaꞌ noꞌox jechun eꞌuc, ximuybaj noꞌox ti jaꞌ chba schiꞌinic Jesús li crixchanoetique.
29 ewayɨ́ xwɨyɨ́á bɨ rɨpɨ urɨŋɨnigɨnɨ, “Apɨxɨ́ ŋwɨrárɨ́oyɨ́ ayɨ́ apɨxɨ́ oyáírɨnɨ. Apɨ́ wáɨ́ wiiŋoyáímanɨ. E nerɨ aiwɨ o damɨ dánɨ éɨ́ nɨrorɨ apɨxɨ́ meáo yayɨ́ yarɨŋagɨ arɨ́á nɨwirɨ́ná xɨ́o enɨ yayɨ́ seáyɨmɨ dánɨ yarɨŋɨ́rɨnɨ. Ayɨnánɨ dɨŋɨ́ niɨ́á nɨninɨrɨ bɨ onɨmiápɨ mɨninarɨnɨnɨ.
30 Persa ta xpuc batel scꞌoplal li Jesuse. Li joꞌone ta onoꞌox xlaj jcꞌoplal ―xi li Juan li iyacꞌ ta ichꞌel joꞌe.
30 Nionɨ rɨxa yɨ́wɨ́ nimóga warɨ́ná xewanɨŋo niwiarorɨ aga nepa néra nunɨŋoɨ.” nurɨrɨ
31 Li Jesuse jaꞌ tacbil yalel talel yuꞌun li Diose, jaꞌ yichꞌoj ta venta scotol. Li buchꞌu liꞌ onoꞌox oy ta balumile, jaꞌ noꞌox oy yabtel liꞌ ta balumile. Jaꞌ noꞌox ta xal li cꞌustic chil liꞌ ta balumile. Li Jesuse jaꞌ te liquem talel ta vinajel, jaꞌ scotol xuꞌ yuꞌun.
31 ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá eramɨ dáŋo ámá nɨyonɨ seáyɨ e wimónɨŋorɨnɨ. Ámá xwɨ́á rɨrímɨ dáŋonɨ aga ámá imónɨrɨ amɨpí xwɨ́á tɨ́yo dáŋɨ́ nánɨ rɨrɨ yarɨŋáonɨrɨnɨ. E nerɨŋɨ́ aiwɨ aŋɨ́namɨ dáŋo aga nɨyonɨ seáyɨ e wimónɨnɨ.
32 Jaꞌ ta xal li cꞌustic yiloj te li yoꞌ buꞌ oy li Diose schiꞌuc li cꞌustic yaꞌioje. Pero mu epuc li buchꞌutic ta xichꞌbeic ta mucꞌ li scꞌope.
32 Xewanɨŋo aŋɨ́namɨ dánɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨrɨ arɨ́á wirɨ eŋɨ́yɨ́ nánɨ ámáyo áwaŋɨ́ nura warɨŋagɨ aiwɨ wí o áwaŋɨ́ rarɨŋɨ́pɨ mumímɨnarɨŋoɨ.
33 Yan li buchꞌutic ta schꞌunic li cꞌustic ta xal li Jesuse, jaꞌ svinajeb ti ta schꞌunic ti icꞌot xa ta pasel ti yaloj onoꞌox Dios ti ta stac talel li Snichꞌone.
33 E seararɨŋagɨ aiwɨ ámá áwaŋɨ́ o rarɨŋɨ́pɨ arɨ́á nɨwirɨ ‘Neparɨnɨ.’ yaiwíɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ rénɨŋɨ́ rarɨŋoɨ, ‘Neparɨnɨ. Gorɨxo xɨ́o rarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yarɨŋorɨnɨ.’ rarɨŋoɨ.
34 Li Jesuse jaꞌ ti itaque yalel talel yuꞌun li Diose, jaꞌ ta xal scꞌop Dios yuꞌun iꞌacꞌbat ta jꞌechꞌel yuꞌun Dios li Chꞌul Espíritue.
34 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá Gorɨxo urowárénapɨŋomɨ xewanɨŋoyá kwíyɨ́ ayɨkwɨ́ mɨwiŋɨ́ eŋagɨ nánɨ xɨ́oyá xwɨyɨ́á nɨra warɨŋorɨnɨ.
35 Li Jtotic Diose toj cꞌux ta yoꞌon li Snichꞌone. Jaꞌ yacꞌojbe sventain scotol.
35 Xano xewaxomɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ nuyirɨ amɨpí nɨ́nɨ ɨ́ánɨŋɨ́ wiepɨ́xɨ́niasiŋɨ́rɨnɨ.
36 Scotol buchꞌutic ta schꞌunic ti chcolic ta sventa li Snichꞌon li Diose, ta xcuxiic o sbatel osil. Scotol buchꞌutic mu schꞌunique mu xcuxiic o sbatel osil. Ta xꞌacꞌbatic yichꞌic tsots vocol yuꞌun li Diose.
36 Ámá xewaxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́rɨnɨ. E nerɨ aiwɨ xewaxomɨ aríkwɨ́kwɨ́ wiarɨgɨ́áyo dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ wímeanɨ́á menɨnɨ. Wikɨ́ Gorɨxo ámá ayo wónarɨŋɨ́pɨ anɨŋɨ́ wikwɨ́monɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?