1 Coríntios 15
TZOSA vs XGS
1 Ta jules ta ajolic ti jaꞌ noꞌox chijcolutic ta sventa li Cajvaltique li la onoꞌox calboxuque. Ta sventa ti la achꞌunique jech oy xa stsatsal avoꞌonic ta stojol li Diose.
1 Gɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́né, xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́ nionɨ wáɨ́ searɨŋápɨ —Apɨ seyɨ́né arɨ́á nɨnirɨ́ná “Neparɨnɨ.” nɨyaiwiro dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro íkɨ́á xwɨ́á aí tɨ́nɨ nerɨ́ná sɨ́kɨ́kɨ́ nonɨrɨ roarɨŋɨ́pa seyɨ́né enɨ axɨ́pɨ xwɨyɨ́á apɨ tɨ́nɨ sɨ́kɨ́kɨ́ nonɨrɨ rogɨ́ápɨrɨnɨ. Apɨ nánɨ dirɨrɨ́ oseaimɨnɨ.
2 Mi ta jꞌechꞌel achꞌunojic o ti jaꞌ noꞌox ta sventa li Cajvaltic chijcolutique jech chac cꞌu chaꞌal laj calboxuque, ta onoꞌox xacolic. Yan mi altic chavalic ti achꞌunojique, mu xacolic.
2 Seyɨ́né nionɨ wáɨ́ searɨŋápɨ anɨŋɨ́ minɨ́ xaíwɨ́ ɨ́á nɨxɨra nurónáyɨ́, Gorɨxo apimɨ dánɨ yeáyɨ́ seayimɨxemeanɨ́árɨnɨ. Seyɨ́né sɨnɨ xaíwɨ́ ɨ́á rɨxɨrɨŋoɨ? E mepa nerɨ́náyɨ́, surɨ́má wɨkwɨ́ropaxɨ́rɨnɨ.
3 Tsots scꞌoplal ti laj calboxuc li cꞌusi albilune, jaꞌ ti icham ta cruz ta scoj jmultic li Cristoe yuꞌun jech onoꞌox tsꞌibabil ta scꞌop li Diose.
3 Nionɨ wáɨ́ nɨsearɨrɨ́ná xwɨyɨ́á xɨránɨ xɨránɨ imónɨŋɨ́ searɨŋápɨ —Apɨ nionɨ enɨ eŋíná arɨ́á wiŋápɨrɨnɨ. Apɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ. Kiraiso nánɨ eŋíná Bɨkwɨ́yo dánɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa o nene ɨ́wɨ́ yarɨŋwápɨ yokwarɨmɨ́ neaiinɨ́a nánɨ nɨperɨ
4 Schiꞌuc laj calboxuc ti imuque ta chꞌene schiꞌuc ti ichaꞌcuxesat loqꞌuel ta smuquenal ta yoxibal cꞌacꞌale yuꞌun jech onoꞌox tsꞌibabil ta scꞌop li Diose.
4 xwɨ́á nɨweyárɨmáná eŋáná Bɨkwɨ́yo dánɨ “O nɨwiápɨ́nɨmeanɨ́árɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa sɨ́á wɨyaú wɨyi nórɨmáná eŋáná Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨnigɨnɨ.
5 Calojboxuc onoꞌox ti jaꞌ baꞌi iyacꞌ sba ta ilel ta stojol li Pedroe. Ta tsꞌacal iyacꞌ sba ta ilel ta stojol scotol li yajchanbalajeltaque.
5 Nɨwiápɨ́nɨmeámo Pitaomɨ sɨŋánɨ nurónapɨrɨ rɨ́wɨ́yo xegɨ́ wiepɨsiŋɨ́ wé wúkaú sɨkwɨ́ waú awamɨ sɨŋánɨ urónapɨŋɨnigɨnɨ.
6 Tsꞌacal to iyacꞌ sba ta ilel ta stojol li buchꞌutic yichꞌojic ta muqꞌue li más ta joꞌob ciento stsoboj sbaique. Li buchꞌutic iyilique oy to ep cuxulic. Li yanetique chamemic xa.
6 E nemáná ámɨ rɨ́wɨ́yo xɨ́omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rogɨ́áyɨ́ —Ayɨ́ 500 apimɨ wiárɨ́ múrogɨ́áyɨ́rɨnɨ. Nionɨ payɨ́ rɨpɨ eaarɨŋá ríná wínɨ wínɨ rɨxa nɨpero aiwɨ náyɨ́ sɨnɨ ŋweaŋoɨ. Apimɨ ná wínánɨ axíná sɨŋánɨ urónapɨŋɨnigɨnɨ.
7 Tsꞌacal to iyacꞌ sba ta ilel ta stojol Jacobo. Tsꞌacal to iyacꞌ sba ta ilel ta stojolic scotol li yajtacbalaltaque.
7 E nemáná rɨ́wɨ́yo xegɨ́ xogwáo Jemisomɨ sɨŋánɨ nurónapɨmáná wáɨ́ wurɨmeiarɨgɨ́á nowamɨnɨ enɨ sɨŋánɨ urónapɨŋɨnigɨnɨ.
8 Joꞌon ta slajeb xa iyacꞌ sba ta ilel ta jtojol. Jaꞌ jechun yaꞌel jech chac cꞌu chaꞌal yalem unen ti mu sta yual ta xvoqꞌue, yuꞌun ta ora noj lisjeltabe coꞌon li Cajvaltique.
8 E néɨsáná nionɨ —Nionɨ apɨxíwa niaíwɨ́ nɨxɨrɨróná kwíyɨ́ wiárɨgɨ́áyɨ́ wonɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋáonɨrɨnɨ. Nionɨ awamɨ aga rɨ́wɨ́ náyo yoparɨ́pɨ sɨŋánɨ nimónɨŋɨnigɨnɨ.
9 Li joꞌone muꞌyuc jbalil chcaꞌi; li yan yajtacbalaltac li Cajvaltique jaꞌ más tsots yabtel chcaꞌi. Yuꞌun mu snupin chcaꞌi ti ochemun ta yalbeel li scꞌope, yuꞌun toj ep laj quilbajin scotol li buchꞌutic yichꞌojic ta mucꞌ li Cajvaltique.
9 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. Nionɨ ámá Gorɨxoyá sɨyikɨ́ imónɨgɨ́áyo xeanɨŋɨ́ wikáragáonɨ eŋagɨ nánɨ wáɨ́ wurɨmeiarɨŋwá nɨgɨ́ wɨ́a nɨwamɨnɨ sɨyikwɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋáonɨ, ayɨ́ nionɨrɨnɨ. Gorɨxoyá sɨyikɨ́ imónɨgɨ́áyo xeanɨŋɨ́ wikáragá eŋagɨ nánɨ nepa “Wáɨ́ wurɨmeiarɨŋɨ́ imónɨŋɨ́ woxɨnɨ.” nɨrɨpaxɨ́ menɨnɨ.
10 Ta slequil noꞌox yoꞌon Dios ti liyacꞌbe cabtel ti ta xcalbe li scꞌope. Pero mu alticuc noꞌox ti oy slequil yoꞌon ta jtojole, yuꞌun joꞌon xa más ep litun yuꞌun, jaꞌ jutuc to noꞌox itun li yanetique. Pero mu ta jtsatsaluc jtuc xuꞌ cuꞌun, jaꞌ ta stsatsal ta sjuꞌel Dios.
10 E nerɨ aí Gorɨxo wá nɨnɨwianɨrɨ niiŋɨ́pimɨ dánɨ agwɨ ríná nionɨ imónɨŋápɨ imónɨŋɨnɨ. O wá nɨwianɨŋɨ́pɨ surɨ́má nɨwianɨŋɨ́manɨ. Oweoɨ, nionɨ anɨŋɨ́ minɨ́ nerɨ nánɨ wáɨ́ wurɨmeiarɨŋwá nɨgɨ́ wɨ́amɨ múroŋárɨnɨ. E nerɨ aí niɨwanɨŋonɨ eŋɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ nerɨ múroŋámanɨ. Nionɨ eŋápɨ sa Gorɨxo wá nɨwianɨŋɨ́pimɨ dánɨ eŋá eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
11 Manchuc mi joꞌon, mi jaꞌ li yan yajtacbalaltaque, jaꞌ jmoj li cꞌusi chcalcutique, jaꞌ li scꞌop li Cristoe. Jaꞌ li achꞌunojique.
11 Ayɨnánɨ seyɨ́né awamɨ wigɨ́ maŋɨ́yo dánɨ arɨ́á nɨwirɨ́náranɨ, nionɨyáyo dánɨ arɨ́á nɨnirɨ́náranɨ, wáɨ́ nɨnonenɨ seararɨŋwá seyɨ́né dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rogɨ́ápɨ, ná bɨnɨ ayɨ́ apɨrɨnɨ.
12 Yuꞌun laꞌalbatic xa ti ichaꞌcuxesat loqꞌuel ta smuquenal li Cristoe, ¿cꞌu chaꞌal oy jech chavalic ti muc buchꞌu ta xchaꞌcuxie?
12 None wáɨ́ nɨsearɨrɨ́ná “Kiraiso Gorɨxoyá dɨŋɨ́yo dánɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨnigɨnɨ.” seararɨŋwá eŋagɨ nánɨ segɨ́yɨ́ wí dɨŋɨ́ arɨge nɨyaiwiro “Pegɨ́áyɨ́ ámɨ sɨŋɨ́ nero wí wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́á menɨnɨ.” rarɨgɨ́árɨnɨ?
13 Ti meleluc ti muc buchꞌu ta xchaꞌcuxie, muc bu xchaꞌcuxi li Cristo ti jechuque.
13 Ayɨ́ rarɨgɨ́ápa ámá pegɨ́áyɨ́ nepa mɨwiápɨ́nɨmeapa nerɨ́náyɨ́, “Kiraiso aí Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨ́manɨ.” ranɨgɨnɨ.
14 Ti meleluc ti muc bu xchaꞌcuxi li Cristoe, altic ti chcalbecutic scꞌop ti jechuque. Jech altic achꞌunojic eꞌuc ti jechuque.
14 Kiraiso Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ mɨwiápɨ́nɨmeapa nerɨ sɨŋwɨrɨyɨ́, xwɨyɨ́á none wáɨ́ seararɨŋwápɨ ná mayɨ́ imónɨrɨ seyɨ́né dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápɨ ná mayɨ́ imónɨrɨ epaxɨ́rɨnɨ.
15 Jloꞌlovanejuncutic yaꞌel ti jechuque yuꞌun icalcutic xa ti Dios ischaꞌcuxes loqꞌuel ta smuquenal li Cristoe. Ti meleluc ti muc buchꞌu ta xchaꞌcuxie, jech li Diose muc bu xchaꞌcuxes Cristo ti jechuque.
15 Sɨpí imónɨŋɨ́ apɨ yanɨrɨ eŋwá aí ámɨ bɨ rɨpɨ ámá yapɨ́ rarɨgɨ́áyɨ́ yapɨ imónanɨrɨ eŋwárɨnɨ. None “Gorɨxoyá dɨŋɨ́yo dánɨ Kiraiso wiápɨ́nɨmeaŋɨ́rɨnɨ.” xeŋwɨ́ ranɨrɨ eŋwá eŋagɨ nánɨ “Yapɨ́ rarɨgɨ́áyɨ́ yapɨ imónɨŋwɨnɨ.” rɨpaxɨ́rɨnɨ. Pegɨ́áyɨ́ nepa Gorɨxoyá dɨŋɨ́yo dánɨ mɨwiápɨ́nɨmeapa nerɨ́náyɨ́, “Kiraiso enɨ Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨ́manɨ.” rɨpaxɨ́rɨnɨ.
16 Ti jechuc ti mu xchaꞌcuxiic li ánimaetique, yuꞌun melel ti muc bu xchaꞌcuxi li Cristo ti jechuque.
16 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. Ámá pegɨ́áyɨ́ Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ mɨwiápɨ́nɨmeapa nerónáyɨ́, “Kiraiso aí wí wiápɨ́nɨmeaŋɨ́manɨ.” ranɨgɨnɨ.
17 Ti meleluc ti muc bu xchaꞌcuxi li Cristoe, altic achꞌunojic ti jaꞌ chascoltaique. Oyoxuc to ta scꞌob li cꞌustic chopol ti jechuque.
17 Kiraiso Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ mɨwiápɨ́nɨmeapa nerɨ sɨŋwɨrɨyɨ́, seyɨ́né dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rogɨ́ápɨ sɨwiá wɨkwɨ́roro segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ nánɨ sɨnɨ xwɨyɨ́á meárɨnɨpaxɨ́ imónɨro yanɨro egɨ́árɨnɨ.
18 Li buchꞌutic yichꞌojic ta mucꞌ li Cristo li cꞌalal ichamique ta chꞌayel batemic ti jechuque.
18 Ámá Kiraisomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roárɨmáná pegɨ́áyɨ́ enɨ rɨxa anɨŋɨ́nɨ anɨ́nanɨro egɨ́árɨnɨ.
19 Ti jaꞌuc noꞌox sventa jayib cꞌacꞌal ti liꞌ cuxulutic ta balumil ti oyutic ta scꞌob li Cristoe, más abol jbatic ti jechuque yuꞌun loꞌlobilutic yaꞌel.
19 Nene re nɨyaiwirane, “Nene nɨpémáná eŋáná Kiraiso wí arɨrá neainɨnɨ́ámanɨ. Sa xwɨ́á rɨrímɨnɨ emearɨ́ná Kiraiso arɨrá neainɨnɨ́árɨnɨ.” E nɨyaiwirane omɨnɨ dɨŋɨ́ nikwɨ́moranénáyɨ́, ámá íkɨ́nɨŋɨ́ sɨpí wipaxɨ́ imónɨŋɨ́ nɨyonɨ nánɨ nene aŋɨpaxɨ́ neaipaxɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ Kiraiso nepa xwárɨpáyo dánɨ mɨwiápɨ́nɨmeapa eŋɨ́ eŋánáyɨ́ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
20 Pero ta melel ichaꞌcuxi loqꞌuel ta smuquenal li Cristoe. Jaꞌ sliqueb laj yichꞌ yachꞌbecꞌtal. Ti ichaꞌcuxie, jaꞌ noꞌox jech ta xchaꞌcuxiic scotol li buchꞌutic yichꞌojic ta mucꞌ li Cajvaltique li cꞌalal ichamique.
20 Nionɨ e nɨsearɨrɨ aiwɨ Kiraiso nɨperɨ weŋɨ́mɨ dánɨ Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨ́rɨnɨ. O ámá rɨxa pegɨ́áyɨ́ nánɨ xámɨ nɨwiápɨ́nɨmearɨ́ná omɨŋɨ́yo aiwá nɨwákwínɨ́ wí xámɨ miarɨgɨ́ápánɨŋɨ́ wiápɨ́nɨmeaŋɨ́rɨnɨ.
21 Ta scoj jun vinic ti chijchamutique, jaꞌ noꞌox jech ta sventa jun vinic ti chijchaꞌcuxiutique.
21 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Ámá wo sɨpí yagɨ́pimɨ dánɨ ámaéne pearɨŋwárɨnɨ. E yarɨŋwápa ámá ámɨ wo eŋɨ́pimɨ dánɨ enɨ wiápɨ́nɨmeanɨ́wárɨnɨ.
22 Ti jech jcotoltic chijchamutique, jaꞌ ta scoj li Adane. Pero jcotoltic li cꞌu quepaltic oyutic ta scꞌob li Cristoe, chijchaꞌcuxiutic yuꞌun.
22 Nɨnenenɨ Adamo tɨ́nɨ ikárɨnɨŋwaéne imónɨŋagwɨ nánɨ pearɨŋwárɨnɨ. E yarɨŋwápa Kiraiso tɨ́nɨ ikárɨnɨŋwaéne neperane aiwɨ ámɨ sɨŋɨ́ nerane wiápɨ́nɨmeanɨ́wá eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
23 Jech xchapet ta xcꞌot ta pasel scotol. Jaꞌ sliqueb ichaꞌcuxi li Cristoe laj yichꞌ yachꞌbecꞌtal. Jech cꞌalal ta xchaꞌtale, jaꞌ o chijchaꞌcuxiutic eꞌuc, chquichꞌtic cachꞌbecꞌtaltic, joꞌotic li snichꞌnabutique.
23 Wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́áyɨ́ wigɨ́ imónáná wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ. Kiraiso aiwá nɨwákwínɨ́ wínɨŋɨ́ xámɨ wiápɨ́nɨmeaŋɨ́rɨnɨ. Omɨ dánɨ rɨ́wɨ́yo xɨ́o weapáná xegɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ.
24 Cꞌalal ta sta li slajeb cꞌacꞌale, li Cristoe jaꞌ o chacꞌbe yichꞌ ta venta li Jtotic Dios scotol li buchꞌutic yichꞌojic ta mucꞌ li Cristoe. Yuꞌun li Cristoe la xa spasan ta canal scotol li yajcontrae, mi pucuj, mi crixchano, ti liꞌ tspasic mantal ta balumile, li oy sjuꞌelique, li ichꞌbilic ta muqꞌue.
24 O ámɨ aŋɨ́namɨ dánɨ nɨweapɨrɨ́ná amɨpí nene tɨ́ŋɨ́ ríná imónɨŋɨ́pɨ yoparɨ́pɨ imónɨnɨ́árɨnɨ. Íná aŋɨ́najɨ́ranɨ, ámáranɨ, omɨ maŋɨ́ pɨ́rɨ́ wiaíkiarɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́, eŋɨ́ eánɨgɨ́áyɨ́ imónɨro nénɨ́ tɨ́gɨ́áyɨ́nɨŋɨ́ imónɨro meŋweagɨ́áyɨ́ imónɨro egɨ́áyo anɨpá nɨwimɨxɨmáná ámá xɨ́oyá xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ umeŋweanɨ́áyɨ́ xano Gorɨxomɨ sɨmaŋwɨ́yónɨŋɨ́ wurɨ́nɨpɨ́rɨ wiinɨ́árɨnɨ.
25 Li Cristoe jaꞌ to chijyacꞌutic ta scꞌob Stot li cꞌalal mi ispas ta canal scotol li yajcontrae.
25 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. Gorɨxo ámá Kiraiso tɨ́nɨ sɨ́mɨ́ tɨ́nɨ inarɨgɨ́áyo xopɨrárɨ́ nɨwirɨ íkwiaŋwɨ́ xegɨ́ sɨkwɨ́ ikwiárɨnɨ́ánánɨŋɨ́ wimɨxɨyinɨ́e nánɨ mɨxɨ́ ináyɨ́ nimónɨrɨ meŋweanɨ́árɨnɨ. Bɨkwɨ́yo apɨ nánɨ e nɨrɨnɨrɨ eánɨŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
26 Li slajeb ta spas ta canale, jaꞌ ti chijchame jech mu xa buchꞌu ta xcham o.
26 Sɨ́mɨ́ tɨ́nɨ inarɨgɨ́í yoparɨ́ anɨpá imɨxɨnɨ́ápɨ, ayɨ́ pɨyɨ́ nene pearɨŋwápɨrɨnɨ.
27 Yuꞌun jech onoꞌox tsꞌibabil ta scꞌop Diose ti jaꞌ ta xꞌacꞌbat sventain scotol li Nichꞌonile, pero mu cꞌalaluc ta Stot ta sventain. Yuꞌun jaꞌ ta sventa li Stote jech tspas ta canal scotol yuꞌun li Cristoe.
27 Bɨkwɨ́yo bɨ rɨpɨ xɨxenɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Gorɨxo amɨpí nɨ́nɨ omɨ sɨmaŋwɨ́yónɨŋɨ́ wimɨxɨyiŋɨ́rɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋagɨ aí ananɨ re yaiwipaxɨ́rɨnɨ, “Amɨpí nɨ́nɨyɨ rɨnɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ amɨpí nɨ́nɨ Kiraisomɨ sɨmaŋwɨ́yónɨŋɨ́ oimónɨrɨ wimɨxɨyiŋo enɨ nánɨ mɨrɨnɨnɨ.” yaiwipaxɨ́rɨnɨ.
28 Cꞌalal mi ispas ta canal scotol li Cristoe, jaꞌ o chlic yacꞌ sba ta ventainel yuꞌun li Stote, yuꞌun jaꞌ ta sventa Stot ti ispas ta canal scotole. Jaꞌ stuc xa ta sventain scotol li Jtotic Diose.
28 Amɨpí nɨpɨnɨ xewaxomɨ sɨmaŋwɨ́yónɨŋɨ́ yeáyɨ́ wurɨ́nɨŋáná o dɨŋɨ́ re nɨmorɨ enɨ́árɨnɨ, “Gɨ́ ápo Gorɨxo amɨpí nɨyonɨ ámáyoranɨ, amɨpíyoranɨ, seáyɨ e nɨwimónɨrɨ oumeŋweanɨrɨ xewanɨŋonɨ amɨpí nɨpɨnɨ sɨmaŋwɨ́yónɨŋɨ́ nimɨxɨyiŋomɨ sɨmaŋwɨ́yónɨŋɨ́ yeáyɨ́ owurɨ́nɨmɨnɨ.” nɨmorɨ e enɨ́árɨnɨ.
29 Ti meleluc ti mu xchaꞌcuxiic li ánimaetique, ¿cꞌu chaꞌal ti oy buchꞌutic ta xichꞌic joꞌ ta sventa li schiꞌilic ti chamemic xae? Mi mu schꞌunojicuc ti ta xchaꞌcuxiic li ánimaetique, mu jechuc ta spasic ti jechuque.
29 “Ámá pegɨ́áyɨ́ wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ.” seararɨŋwápɨ nepa mimónɨŋánáyɨ́, pí nánɨ wiyɨ́né segɨ́ pegɨ́á wínɨyo naŋɨ́ owimɨxaneyɨnɨro ámɨ wayɨ́ meaarɨgɨ́árɨnɨ? “Pegɨ́áyɨ́ wí wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́ámanɨ.” rarɨgɨ́ápɨ nepa imónɨŋánáyɨ́, pegɨ́á wínɨyo naŋɨ́ rɨpɨ oimɨxaneyɨnɨro neróná pí naŋɨ́pɨ owianeyɨnɨro epaxɨ́rɨnɨ? Oweoɨ, sa surɨ́má epaxɨ́rɨnɨ.
30 Ti meleluc ti mu xijchaꞌcuxiutique, altic noꞌox ti liꞌ chquichꞌ vocol ta yalbeel li scꞌop li Cajvaltic yaꞌele.
30 “Pegɨ́áyɨ́ wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ.” rarɨŋwápɨ nepa mimónɨŋánáyɨ́, pí nánɨ Jisasoyá wáɨ́ wurɨmeiarɨŋwáone yoɨ́ mayɨ́ imónanɨrɨ yarɨŋwɨnɨ?
31 Jech chcal yuꞌun scotol cꞌacꞌal jutuc muc chilaj. Pero ximuybaj noꞌox avuꞌunic ta stojol li Cajvaltic Jesucristoe.
31 Gɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́né, sɨ́á ayɨ́ ayo nemerɨ́ná “Nionɨ nɨpémɨ́áonɨrɨnɨ.” yaiwinarɨŋápɨ sɨ́mɨ́ e nɨtɨnɨmɨ emearɨŋárɨnɨ. E seararɨŋagɨ aí “Xewanɨŋo seáyɨ e nimónɨrɨ rarɨnɨ.” mɨniaiwipanɨ. Seyɨ́né negɨ́ Ámɨná Kiraisɨ Jisaso tɨ́nɨ anɨ ikárɨnɨŋwaéne nimónɨrane nánɨ nionɨ mɨxɨ́ nɨmeakɨ́nɨrɨ “ ‘Nɨpémɨ́áonɨrɨnɨ.’ yaiwinarɨŋápɨ sɨ́mɨ́ e nɨtɨnɨmɨ emearɨŋɨnɨ.” seararɨŋɨnɨ.
32 Yuꞌun coꞌol schiꞌuc jtiꞌaval bolom yaꞌel li crixchanoetic li liꞌ ta jteclum Efesoe yuꞌun mu xiyilic ta lec. Ti meleluc ti mu xijchaꞌcuxiutique, altic ti liꞌ ta jtsꞌic ti vocol yaꞌele. Xuꞌ jech chcal jech chac cꞌu chaꞌal ta xalbe sbaic li crixchanoetique: “Acꞌo noj veꞌcutic, cuchꞌtic joꞌ, yuꞌun mi lijcham ocꞌob chaꞌeje, yuꞌun lijcham o ta jꞌechꞌel”, xut sbaic.
32 “Pegɨ́áyɨ́ wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ.” rarɨŋwápɨ nepa mimónɨŋánáyɨ́, nionɨ pí nánɨ aŋɨ́ Epesasɨyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ nɨŋwearɨ́ná xwɨyɨ́á Gorɨxoyápɨ arɨ́kí wáɨ́ urɨmemɨnɨrɨ nánɨ yoɨ́ mayɨ́ nimónɨrɨ ámá wí sidɨ́ iŋɨ́ rɨrómɨ́ yarɨŋɨ́pánɨŋɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ nawínɨ mɨxɨ́ inɨŋárɨnɨ? Pípɨ naŋɨ́ oniinɨrɨ e eŋárɨnɨ? E nerɨ aí pegɨ́áyɨ́ nepa mɨwiápɨ́nɨmeapa nerɨ́náyɨ́, ámá wínɨyɨ́ re rarɨgɨ́ápa, “Apaxɨ́ mé pearɨŋwaéne eŋagɨ nánɨ amɨpí wí nánɨ ‘Arɨge oyaneyɨ?’ mɨyaiwí sa maiwí iniɨgɨ́ nɨrane aiwá nɨrane oyaneyɨ.” rarɨgɨ́ápa nionɨ enɨ axɨ́pɨ e rɨpaxɨ́rɨnɨ.
33 Mu me xasloꞌlooxuc li buchꞌutic ta xalic ti muꞌyuc chaꞌcuxesele, mu me xachiꞌinic. Yuꞌun mi chachiꞌinic li buchꞌutic mu meleluc li cꞌustic ta xalique, jaꞌ chlic achꞌunic eꞌuc.
33 E nerɨ aí ámá yapɨ́ oneaiepɨsípoyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ mɨwɨnɨpanɨ. Ámá rɨ́á kɨroarɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ nɨkumɨxɨnɨro nawínɨ nemerónáyɨ́, seyɨ́né naŋɨ́ yarɨgɨ́ápɨ pɨ́rɨ́ nɨseawiaíkiro sɨpí imónɨŋɨ́pɨ yapɨ́ seaiepɨsipɨ́rɨxɨnɨrɨ seararɨŋɨnɨ.
34 Jaꞌ yuꞌun scꞌan ti chanopic lec li cꞌusi chachꞌunique. Mu me xasaꞌ amulic ta stojol li Diose. Yuꞌun oy to buchꞌutic avuꞌunic ti mu xichꞌic ta mucꞌ li Diose yuꞌun mu schꞌunic ti chijchaꞌcuxiutique. Jech chacalbeic yoꞌ acꞌo xaxiꞌ xaqꞌuexavic.
34 Seyɨ́né xaxá yarɨgɨ́ápɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmáná píránɨŋɨ́ dɨŋɨ́ nɨmoro segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ enɨ pɨ́nɨ wiárɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Segɨ́yɨ́ wí nepa Gorɨxo nánɨ dɨŋɨ́ mɨmoŋoɨ. Ayɨnánɨ ayá seainɨpaxɨ́pɨ rɨ́ɨnɨ.
35 Oy yicꞌal chanopic: ¿Cꞌu sba ta xchaꞌcuxiic li buchꞌutic chamemique? ¿Cꞌu sba li sbecꞌtalique? xachiic.
35 Ámá wí yarɨŋɨ́ re nipɨ́ráoɨ, “Ámá pegɨ́áyɨ́ ámɨ arɨge nero wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ? Wará ámɨ gɨ́mɨnɨ gɨ́pɨ ninɨmɨ wiápɨ́nɨmeapɨ́rɨ́árɨnɨ?” nɨráná
36 Mi jech chanopique, muc bu pꞌijoxuc. Yuꞌun li cꞌusi chatsꞌunique, xanaꞌic ti baꞌi ta xcꞌaꞌe, jaꞌ to ta xchꞌi talel.
36 re urɨ́ɨmɨgɨnɨ, “Majɨmajɨ́á ikárɨnarɨgɨ́á tɨyɨ́né, ‘Aiwá siyɨ́ wiároarɨŋwáyɨ́ urɨ́ nerɨ mɨpiéropa nerɨ́náyɨ́, nerápɨrɨ nɨyapɨpaxɨ́rɨnɨ.’ rɨseaimónarɨnɨ? Oweoɨ, xámɨ urɨ́ nerɨ nɨpiérómáná rɨ́wɨ́yo nerápɨrɨ yaparɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨ́ɨmɨgɨnɨ.
37 Li cꞌalal ta xchꞌi talele, mu xa jechuc sba jech chac cꞌu chaꞌal li laj yichꞌ tsꞌunele. Li cꞌalal chatsꞌunique sbecꞌ noꞌox, manchuc mi trigo, mi cꞌustic yan.
37 Siyɨ́ seyɨ́né wiároarɨgɨ́ápɨ witɨ́ siyɨ́ranɨ, ámɨ xegɨ́ wíranɨ, nɨwiáróa nurɨ́náyɨ́, rɨxa nerápɨrɨ nɨyapɨmáná imónɨŋɨ́pɨ wiároarɨgɨ́áranɨ? Oweoɨ, siyɨ́ anɨpápɨ wiároarɨgɨ́árɨnɨ.
38 Li cꞌu sba ta scꞌan ta xacꞌbe yanal juchop li Diose jaꞌ jech ta xlocꞌ tal. Jaꞌ yuꞌun mu coꞌoluc li cꞌu sba ta xchꞌi scotol li cꞌustic ta jtsꞌuntique.
38 Seyɨ́né siyɨ́ anɨpápɨ wiároarɨŋagɨ́a aí Gorɨxo “Apɨ nerápɨrɨ oyapɨnɨ.” yaiwiarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nerápɨrɨ yaparɨŋɨ́rɨnɨ. Siyɨ́ apɨ apɨ xegɨ́ ɨwɨ́ranɨ, eŋɨ́ranɨ, apɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨŋɨ́pɨ xɨxegɨ́nɨ apɨ yapɨ pɨ́á orɨxɨnɨrɨ imɨxarɨŋɨ́rɨnɨ.
39 Jaꞌ noꞌox jechutic eꞌuc li joꞌotique, mu coꞌoluc jbecꞌtaltic jchiꞌuctic scotol li cꞌustic oy ta balumile. Yan o sbecꞌtal li crixchanoe, yan o sbecꞌtal li cꞌustic li xcotlajet ta balumile, yan o sbecꞌtal li mutetique, yan o sbecꞌtal li choyetique.
39 Wará nɨ́nɨ axɨ́pɨ minɨnɨ. Ámá wará xegɨ́ enɨ bɨ inɨnɨ. Naŋwɨ́ wará xegɨ́ enɨ bɨ inɨnɨ. Iŋɨ́ wará xegɨ́ enɨ bɨ inɨnɨ. Peyɨ́ wará xegɨ́ enɨ bɨ inɨnɨ.
40 Jech nojtoc li cꞌustic oy ta vinajele mu coꞌoluc jech chac cꞌu chaꞌal li cꞌustic oy liꞌ ta balumile. Mu coꞌoluc yutsil li cꞌustic oy ta vinajele schiꞌuc li cꞌustic oy ta balumile.
40 Amɨpí aŋɨ́namɨ dáŋɨ́ pɨ́á rɨxɨŋɨ́yɨ́ tɨ́nɨ xwɨ́árímɨ dáŋɨ́ pɨ́á rɨxɨŋɨ́yɨ́ tɨ́nɨ nánɨ enɨ dɨŋɨ́ mópoyɨ. Awiaxɨ́ amɨpí aŋɨ́namɨ dáŋɨ́ pɨ́á rɨxɨŋɨ́yɨ́ imónɨŋɨ́pɨ xegɨ́ bɨ imónɨnɨ. Awiaxɨ́ amɨpí xwɨ́árímɨ dáŋɨ́ pɨ́á rɨxɨŋɨ́yɨ́ xegɨ́ bɨ imónɨnɨ.
41 Yan o xojobal li cꞌacꞌale, yan o xojobal li ue, yan o xojobal li cꞌanaletique. Li jupꞌej cꞌanale mu jmojuc xojobalic nojtoc.
41 Wɨ́á ónarɨŋɨ́yɨ́ nánɨ enɨ dɨŋɨ́ mópoyɨ. Sogwɨ́ wɨ́á ókiarɨŋɨ́pɨ xegɨ́ bɨ imónɨnɨ. Emá wɨ́á ókiarɨŋɨ́pɨ xegɨ́ bɨ imónɨnɨ. Siŋɨ́ wɨ́á ókiarɨŋɨ́pɨ enɨ xegɨ́ bɨ imónɨnɨ. Siŋɨ́ nɨ́nɨyɨ́ enɨ wɨ́á ókiarɨŋɨ́yɨ́ axɨ́pɨ mimónɨnɨ. Xegɨ́ bɨ xegɨ́ bɨ imónɨnɨ.
42 Jaꞌ noꞌox jech eꞌuc li cꞌalal ta xchaꞌcuxiic li ánimaetique, yan xa o sbecꞌtalic. Cꞌalal imuqueique, icꞌaꞌ li sbecꞌtalique. Cꞌalal ta xchaꞌcuxiique, mu xa bu chcꞌaꞌ o.
42 Ámá pegɨ́áyɨ́ nɨwiápɨ́nɨmearóná wará inɨpɨ́rɨ́ápɨ nionɨ nɨra warɨŋápɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Wará agwɨ ríná ninɨrane ŋweaŋwápɨ —Apɨ urɨ́ epaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ. Apɨ xwɨ́á weyárarɨŋwá eŋagɨ aí urɨ́ mepaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ ninɨmáná wiápɨ́nɨmeanɨ́wárɨnɨ.
43 Ti imuquee, yuꞌun mu xa xtun. Cꞌalal ta xchaꞌcuxie, toj lec xa. Cꞌalal imuquee, muꞌyuc stsatsal. Cꞌalal ta xchaꞌcuxie, oy xa stsatsal.
43 Wará nene xwɨ́á weyárarɨŋwápɨ, ayɨ́ sɨpí imónɨŋagɨ aí sɨŋɨ́ ninɨmɨ wiápɨ́nɨmeanɨ́wápɨ, ayɨ́ aga awiaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ. Wará xwɨ́á weyárarɨŋwápɨ eŋɨ́ meánɨŋɨ́pɨ imónɨŋagɨ aí sɨŋɨ́ ninɨmɨ wiápɨ́nɨmeanɨ́wápɨ eŋɨ́ eánɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.
44 Li jbecꞌtaltic li ta xmuquee, jaꞌ ta sventa noꞌox balumil. Cꞌalal chijchaꞌcuxie, jaꞌ xa ta sventa sbatel osil. Jech oy jbecꞌtaltic ta sventa noꞌox balumil, oy jbecꞌtaltic nojtoc ta sventa sbatel osil.
44 Wará nene xwɨ́á weyárarɨŋwápɨ xwɨ́á tɨ́yo dáŋɨ́ imónɨŋagɨ aí sɨŋɨ́ ninɨmɨ wiápɨ́nɨmeanɨ́wápɨ, ayɨ́ aŋɨ́namɨ dáŋɨ́ kwíyɨ́piyá wará imónɨnɨ.
45 Tsꞌibabil ta scꞌop Dios ti ivuchꞌtabat sniꞌ iꞌacꞌbat schꞌulel, jaꞌ to jech icuxi o li sba banquilal cuꞌuntique, jaꞌ li Adane. Yan li slajeb banquilal cuꞌuntique, jaꞌ li Cristoe, jaꞌ chacꞌ jcuxlejaltic sventa sbatel osil yuꞌun cuxul o li stuque.
45 Bɨkwɨ́yo dánɨ apɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨŋɨ́ rɨpɨ rɨnɨŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. “Ámá iwamɨ́ó imónɨŋɨ́ Adamomɨ Gorɨxo nimɨxɨrɨ́ná dɨŋɨ́ sɨxɨ́ umímoŋɨ́ eŋagɨ nánɨ o dɨŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ wo nimónɨmɨ sɨŋɨ́ wagɨ́rɨnɨ.” rɨnɨŋagɨ aí Adamomɨ rɨ́wɨ́yo imónɨŋo —O Kiraisorɨnɨ. O ámáyo dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́pɨ sɨxɨ́ umímonɨ́a nánɨ kwíyɨ́ imónɨŋorɨnɨ.
46 Pero maꞌuc baꞌi chijcuxiutic ta sventa sbatel osil. Jaꞌ baꞌi chijcuxiutic ta sventa balumil, jaꞌ ta tsꞌacal ti chijcuxi sbatel osile.
46 E nerɨ aí aŋɨ́namɨ dáŋɨ́ kwíyɨ́piyá wará xámɨ imónarɨŋwámanɨ. Wará xwɨ́á rɨrímɨ dáŋɨ́pɨ nimónɨmáná rɨ́wɨ́yo aŋɨ́namɨ dáŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ inanɨ́wárɨnɨ.
47 Li sba banquilal cuꞌuntique jaꞌ ta sventa noꞌox balumil yuꞌun pasbil ta lum achꞌel. Li slajeb banquilal cuꞌuntique, jaꞌ li Cajvaltique, ta vinajel liquem talel.
47 Ámá Gorɨxo iwamɨ́ó imɨxɨŋo xwɨ́á tɨ́nɨ imɨxɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ xegɨ́ wará xwɨ́árímɨ dáŋɨ́ inarɨŋwápɨ imónagɨ́rɨnɨ. E nerɨ aí ámá rɨ́wɨ́yo imónɨŋo —O Kiraisorɨnɨ. O wará aŋɨ́namɨ dáŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ imónɨŋɨ́rɨnɨ.
48 Li cꞌalal liꞌ to oyutic ta balumile, coꞌol ta lum achꞌel pasbilutic schiꞌuc li Adane. Li cꞌalal chijcꞌot ta vinajele, coꞌol xa cachꞌbecꞌtaltic schiꞌuc li Cristo li ta vinajel liquem talele.
48 Xwɨ́á tɨ́yo ŋwearɨgɨ́á gɨyɨ́ wará ámá xwɨ́á tɨ́nɨ imɨxɨnɨŋo inagɨ́pa inarɨgɨ́árɨnɨ. Aŋɨ́namɨ ŋwearɨgɨ́á gɨyɨ́ wará ámá aŋɨ́namɨ dáŋo inɨŋɨ́pa axɨ́pɨ inarɨgɨ́árɨnɨ.
49 Jech chac cꞌu chaꞌal coꞌol jbecꞌtaltic schiꞌuc li Adán li pasbil noꞌox ta lum achꞌele, jaꞌ noꞌox jech eꞌuc li cꞌalal chijcꞌot ta vinajele, chijcoꞌolajutic jchiꞌuctic li Cristo li ta vinajel liquem talele.
49 Ayɨnánɨ dɨŋɨ́ re oyaiwianeyɨ, “Agwɨ nene wará ámá xwɨ́á tɨ́nɨ imɨxɨnɨŋo inagɨ́pa rɨxa ninɨrane nánɨ rɨ́wéná wará ámá aŋɨ́namɨ dáŋo inɨŋɨ́pa inanɨ́wárɨnɨ.” oyaiwianeyɨ.
50 Li joꞌoxuc li coꞌol quichꞌojtic ta mucꞌ li Cajvaltique, chacalbeic ti mu xuꞌ chba jchiꞌintic li Dios schiꞌuc li jbecꞌtaltic li liꞌ quichꞌojtique, yuꞌun snaꞌ noꞌox xcꞌaꞌ. Yuꞌun maꞌuc sventa sbatel osil.
50 Gɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́né, rɨpɨ osearɨmɨnɨ. Ámá wará íkɨ́á ɨwɨ́ wɨnánɨŋɨ́ mimónɨ́ sɨnɨ gɨ́wɨ́ tɨ́nɨ eŋɨ́ tɨ́nɨ nene imónɨŋwápɨ Gorɨxoyá xwioxɨ́yo wí ŋweapaxɨ́ menɨnɨ. Negɨ́ wará urɨ́ epaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ amɨpí urɨ́ mepaxɨ́pɨ tɨ́ŋɨ́ e ŋweapaxɨ́ mimónɨnɨ.
51 Chacalbeic li cꞌusi jaꞌ to noꞌox iyal caꞌi li Diose. Mu jcotolticuc chijcham, pero jcotoltic coꞌol tspas ta achꞌ li jbecꞌtaltique.
51 — ausente —
52 Li cꞌalal tspas ta achꞌ li jbecꞌtaltique, jaꞌ o li cꞌalal slajeb sjupanel li oqꞌuese jaꞌ xaꞌox poꞌot slajeb cꞌacꞌale. Ta jmutsꞌel noꞌox jsatic chijpas ta achꞌ. Jaꞌ o ta xchaꞌcuxiic scotol li buchꞌutic yichꞌojic ta mucꞌ li Cajvaltique li cꞌalal ichamique. Yachꞌbecꞌtal xa yichꞌojic, mu xa snaꞌ xlaj. Li joꞌotic li cuxulutic toe naca noꞌox tsjelta li jbecꞌtaltique.
52 — ausente —
53 Li jbecꞌtaltic li liꞌ quichꞌojtic li snaꞌ xcꞌaꞌe, tspas ta achꞌ, jech mu xa snaꞌ xlaj. Li jbecꞌtaltic li snaꞌ xchame, tspas ta achꞌ ti chijcuxiutic o sbatel osile.
53 Ayɨ́ rɨpɨ seararɨŋɨnɨ. Íná negɨ́ wará urɨ́ epaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ sɨnɨ anɨŋɨ́ minɨ́ axɨ́pɨ imónɨpaxɨ́manɨ. Urɨ́ mepaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ íkíkɨ́ inɨnɨ́árɨnɨ. Íná negɨ́ wará nɨpepaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ sɨnɨ anɨŋɨ́ minɨ́ axɨ́pɨ imónɨpaxɨ́manɨ. Mɨpepaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ íkíkɨ́ inɨnɨ́árɨnɨ.
54 Ti mi ipas ta achꞌ li jbecꞌtaltique, jaꞌ xa icꞌot ta pasel ti jech onoꞌox tsꞌibabil ta scꞌop Dios ti ta jꞌechꞌel ta xlaj scꞌoplal ti chijchame.
54 Negɨ́ wará pɨyɨ́ erɨ urɨ́ erɨ epaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ xegɨ́ bɨ nimónɨrɨ pɨyɨ́ erɨ urɨ́ erɨ mepaxɨ́ imónɨŋɨ́pimɨ rɨxa íkíkɨ́ ináná Bɨkwɨ́yo dánɨ re nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨnɨ́árɨnɨ, “Pɨyɨ́pɨyɨ rɨnɨŋɨ́pɨ rɨxa anɨpá imɨxɨnɨnɨ. Rɨxa xopɨrárɨ́ winɨnɨ.”
55 Yuꞌun ijpastic xa canal ti albil toꞌox ti ta chꞌayel chijbate, jaꞌ li albil onoꞌox ti chba quichꞌtic vocole.
55 Xwɨyɨ́á axɨ́ ámɨ wí e eánɨŋɨ́ rɨpɨ enɨ xɨxenɨ imónɨnɨ́árɨnɨ, “Pɨyɨ́ rɨpɨxɨnɨ, ‘Sɨnɨ ámáyo xopɨrárɨ́ wipaxɨ́pɨnɨrɨnɨ.’ rɨsimónarɨnɨ? Oweoɨ, sɨnɨ e wí epaxɨ́pɨxɨ menɨnɨ. Pɨyɨ́ rɨpɨxɨnɨ, ‘Ámáyo pɨkímɨ nánɨ sɨnɨ sidɨŋɨ́ opaxɨ́pɨnɨrɨnɨ.’ rɨsimónarɨnɨ? Oweoɨ, sɨnɨ e wí epaxɨ́pɨxɨ menɨnɨ.” Íná nánɨ e nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ enɨ xɨxenɨ imónɨnɨ́árɨnɨ.
56 Ti jech albil ti chba quichꞌtic vocol jcotoltique, jaꞌ ta scoj jmultic yuꞌun mu xchꞌun cuꞌuntic li smantaltac li Diose.
56 Ɨ́wɨ́ ámaéne yarɨŋwápimɨ dánɨ Pɨyɨ́pɨ sidɨŋɨ́nɨŋɨ́ norɨ neapɨkipaxɨ́ imónɨnɨ. Pípimɨ dánɨ marɨ́áɨ, nene Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ rɨnɨŋɨ́pimɨ nɨwiaíkirɨ́ná ɨ́wɨ́ yarɨŋwárɨnɨ. Ayɨnánɨ “Pɨyɨ́pɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ rɨnɨŋɨ́pimɨ dánɨ eŋɨ́ eánɨŋɨ́ nimónɨrɨ ámá pɨkipaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.” rɨpaxɨ́rɨnɨ.
57 Pero coliyalbutic Dios ti mu xa ta chꞌayeluc chijbate ta sventa ti oyutic xa ta scꞌob li Cajvaltic Jesucristoe.
57 E nerɨ aí Gorɨxomɨ yayɨ́ owianeyɨ. O negɨ́ Ámɨná Jisasɨ Kiraiso neaiiŋɨ́pimɨ dánɨ Pɨyɨ́pimɨ xopɨrárɨ́ wipaxɨ́ neaimɨxɨŋɨ́rɨnɨ.
58 Jaꞌ yuꞌun, joꞌoxuc li coꞌol quichꞌojtic ta mucꞌ li Cajvaltique, ti cꞌuxoxuc ta coꞌone, oyuc me lec stsatsal avoꞌonic, mu me xchibaj avoꞌonic. Scotoluc me cꞌacꞌal junuc avoꞌonic tunanic yuꞌun li Cajvaltique, yuꞌun xanaꞌic ti mu alticuc ti chatunic yuꞌune.
58 Ayɨnánɨ gɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́né, dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rogɨ́ápɨ xaíwɨ́ ɨ́á nɨxɨrɨróná bɨ éɨ́ mɨmɨxeánɨpa éɨ́rɨxɨnɨ. Ámɨnáomɨ nuxɨ́dɨróná rɨ́wɨ́ nɨrɨ́kwínɨrɨ yarɨgɨ́ápɨ wí surɨ́má imónɨnɨ́a meŋagɨ nánɨ “Nene xɨ́o ‘E éɨ́rɨxɨnɨ.’ rɨŋɨ́pɨ bɨ onɨmiápɨ nerɨ́náyɨ́, ayɨ́ apánɨrɨnɨ.” mɨseaimónɨ́ anɨŋɨ́ minɨ́ xwapɨ́ ayá wí éɨ́rɨxɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?