Marcos 7
PPS vs XGS
1 Tjumeꞌe kaxin ni fariseo ko kaxin ni bajako chijnie ndo Dio kui̱xi̱n na̱ tjajna Jerusalén konchjiñeꞌe na̱ ti jii ndo Jesús.
1 — ausente —
2 Jeꞌe na̱ bikon na̱ ixi kaxin sen chrikao ndo Jesús junémaꞌi itja sen, jañao juine sen, méxin kuaxi na̱ juankataꞌa na̱ sen ijie̱.
2 — ausente —
3 (Ixi xi fariseo ko kain ni judío kuanéma tja na̱ xranchi kuancheꞌe ni tachríꞌe na̱, ni xranchrjen, ixi saꞌó banéma na̱ itja na̱ ko tjumeꞌe ine na̱.
3 — ausente —
4 Ko hora kjanxin na̱ ndasin, saꞌó xrokonda néma na̱ itja na̱ ko tjumeꞌe sine na̱. Ko kaxon banéma na̱ vaso ko ichi ko cazuela chika ko kuajontaꞌa na̱ cama, jaña kuancheꞌe na̱ ko kaxon ikaxin ngeꞌe ixi jaña kuituanꞌan ni tachríꞌe na̱ xranchrjen.)
4 — ausente —
5 Méxin, xi fariseo ko xi tjako chijnie ndo Dio jaꞌin juanchangiꞌe xa ndo Jesús:
5 Parisiowa tɨ́nɨ Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa tɨ́nɨ Jisaso tɨ́ŋɨ́ e axɨ́ e awí neánárɨro yarɨŋɨ́ re wigɨ́awixɨnɨ, “Dɨxɨ́ wiepɨsarɨŋowa pí nánɨ negɨ́ arɨ́owa nero nearéwapɨyigɨ́ápɨ nɨwiaíkiro wé piaxɨ́ aí tɨ́nɨ aiwá narɨgɨ́árɨnɨ?” urɨ́agɨ́a
6 Ko juatingíexin ndo Jesús ko ndachro ndo:
6 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Eŋíná Gorɨxoyá xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagɨ́ Aisaiaoyɨ rɨnɨŋo soyɨ́né naŋɨ́ rɨro sɨpí rɨro yarɨgɨ́oyɨ́né nánɨ xɨxenɨ nɨwurɨyirɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eaŋɨ́rɨnɨ, ‘Ámá tɨyɨ́ “Gorɨxomɨ wéyo píránɨŋɨ́ mearɨŋwɨnɨ.” nɨrɨro aiwɨ Gorɨxonɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ mɨnɨyipa yarɨgɨ́árɨnɨ.
7 Méxin, xroꞌan tjintee juasaya tajon na̱ ngajin,
7 E nero ámáyo amɨpí ámá wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ nánɨ nuréwapɨyiróná yapɨ́ re nurɨro “Xwɨyɨ́á tɨyɨ́ Gorɨxo rɨŋɨ́rɨnɨ.” nurɨro nánɨ “Gorɨxomɨ seáyɨ e mearɨŋwɨnɨ.” nɨrɨróná Gorɨxonɨyá yoɨ́nɨ surɨ́má rarɨgɨ́árɨnɨ.’ Aisaiao soyɨ́né nánɨ xɨxenɨ e nɨwurɨyirɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́rɨnɨ.
8 Ko jaꞌanta tsikintuꞌenta ngeꞌe tsiketuanꞌan ndo Dio ko rueꞌénta ngeꞌe kuancheꞌe na̱, méxin néꞌmanta ichi, ko vaso ti̱ꞌxi̱nnta, ko kaxon ikaxin ngeꞌe ncheꞌenta.
8 Soyɨ́né ámá érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ nɨxɨ́dɨróná ŋwɨ́ ikaxɨ́ Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ íkɨ́ nɨnemoro yarɨŋoɨ.” nurɨrɨ
9 Ko kaxon ndachro ndo Jesús:
9 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ wiaíkiro amɨpí segɨ́ arɨ́owa érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ xɨ́dɨro yanɨro nánɨ dɨŋɨ́ obɨbaxɨ́ nɨmoro óɨ́ imoarɨgɨ́oyɨ́nérɨnɨ.
10 Ndachro chijnie ndo Dio tsikjin ndo Moisés: “Xrochondeꞌenta juasaya ndotánta ko janáanta”, ko kaxon tsindachro ndo “Ngisen ndakoꞌa nichja ngajin ndotée o̱ janée xrokonda tsenꞌen sen.”
10 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Eŋíná xwɨyɨ́á Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ Moseso nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eaŋɨnigɨnɨ, ‘Dɨxɨ́ ápowamɨ tɨ́nɨ inókíwamɨ tɨ́nɨ wéyo merɨ́ɨnɨ.’ E nɨrɨrɨ nearɨ ámɨ rɨpɨ nɨrɨrɨ eaŋɨnigɨnɨ, ‘Ámá xanomɨranɨ, xɨnáímɨranɨ, ikayɨ́wɨ́ umearɨ́ɨ́yɨ́ emɨ pɨkímópoyɨ.’ Moseso e nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́ aiwɨ
11 Ko jaꞌanta ndachenta chujni ixi chao xrondache na̱ ndotée na̱ ko janée na̱: “Ndotána, janáana, juaꞌi tsingijnananta ixi kain ngeꞌe chondana meꞌe kóña corbán”, (meꞌe xrondachro ixi kain tomina ó tjáꞌa ndo Dio).
11 soyɨ́né ámá wí xɨnáíwamɨranɨ, xanowamɨranɨ, re urarɨ́ná ‘Amɨpí nionɨ wéyo nɨrɨmerɨ́ná arɨrá nɨsirɨ siapɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́yɨ́ nánɨ rɨxa Gorɨxomɨ re urɨ́anigɨnɨ, “Nionɨ nɨsiapɨmɨ́árɨnɨ.” nurɨrɨ nánɨ arɨge joxɨ nɨsiapɨrɨ arɨrá simɨ́ɨnɨ? Oweoɨ, aípagwí nánɨ wí menɨnɨ.’ Parisioyɨ́né ámá wí xanɨyaúmɨ e urarɨŋagɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨróná ‘O apánɨ yarɨnɨ.’ nɨrɨro
12 Ko siá xrondachronta jaña, jaꞌanta ndachronta xrokondaꞌi tsingijnanta ndotánta o̱ janáanta.
12 o xanɨyaúmɨ píránɨŋɨ́ wéyo mɨmepa yarɨŋagɨ nɨwɨnɨro aiwɨ o ayaúmɨ xe bɨ arɨrá owinɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnarɨgɨ́ámanɨ.
13 Ko jaña titikaonꞌanta ngeꞌe tsiketuanꞌan ndo Dio ko jaꞌanta titikaonnta ngeꞌe kuancheꞌe na̱ saꞌó. Ko kaxon ncheꞌenta ikaxin ngeꞌe ndakoꞌa.
13 E nerɨ́ná soyɨ́né sɨwɨ́ arɨ́owa érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ nɨxɨ́dɨro xwɨyɨ́á Gorɨxo rɨŋɨ́ rɨpɨ xórórɨ́ nero wiaíkiarɨŋoɨ. E yarɨgɨ́ápa nerɨ́ná xwɨyɨ́á Gorɨxoyá xwé wí enɨ nɨwiaíkia warɨŋoɨ.” Jisaso Parisiowamɨ e nurɨmáná
14 Ko íjngo kuiyeꞌe ndo Jesús chujni ste ntiꞌa, ko ndachro ndo:
14 ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyo “Aŋwɨ e bɨ́poyɨ.” nurɨrɨ ayɨ́ rɨxa aŋwɨ e báná o “Nɨyɨ́nénɨ nɨjɨ́á imónɨpɨ́rɨ nánɨ píránɨŋɨ́ arɨ́á nípoyɨ.” nurɨrɨ
15 Jeꞌa ti ineni ncheki̱tja̱ aséenni. Ti tachrjexin aséenni meꞌe ncheki̱tja̱ni.
15 ewayɨ́ xwɨyɨ́á rɨpɨ urɨŋɨnigɨnɨ, “Aiwá ámá nɨnɨrɨ́ná gwɨ́náreáɨ́ápɨ wí piaxɨ́ weaarɨŋɨ́manɨ. Pí pí xwioxɨ́yo dánɨ peyeaarɨŋɨ́pɨ ámáyo piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.” nurɨrɨ
16 Ti tjaunnta tsinꞌennta, tinꞌennta.
16 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ewayɨ́ xwɨyɨ́á nionɨ rɨ́á rɨpɨ nánɨ arɨ́á ókiarɨ́ nɨmónɨ́poyɨ.” nurɨ́ɨsáná
17 Ko ndo Jesús kuintuꞌe ndo kain na̱, ko jeꞌe ndo ko sen teyuu chrikao ndo kuixinꞌin sen nchia. Ko juanchangiꞌe sen ndo ngeꞌe xrondachro ti juinchekuenꞌen ndo na̱.
17 ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyo e nɨwárɨmɨ nurɨ aŋɨ́yo nɨpáwirɨ nɨŋwearɨ xegɨ́ wiepɨsarɨŋowa ewayɨ́ xwɨyɨ́á xɨ́o urɨ́ɨ́pɨ nánɨ yarɨŋɨ́ wíáná
18 Ko ndachro ndo Jesús:
18 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né enɨ dɨŋɨ́ mayoyɨ́néranɨ? Xwɨyɨ́á ‘Aiwá ámá nɨnɨrɨ́ná gwɨ́náreáɨ́ápɨ wí xɨ́omɨ piaxɨ́ weaarɨŋɨ́manɨ.’ searɨ́ápɨ soyɨ́né sɨnɨ mɨ́kɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ mɨmoarɨŋɨ́ reŋoɨ?” nurɨrɨ áwaŋɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aiwá wí ámáyo piaxɨ́ eapaxɨ́ mimónɨnɨ.
19 Ixi ti ineni tjiꞌa ngaya aséenni. Meꞌe satsji ngaya tse̱ꞌe̱ni ko tjumeꞌe tachrje.
19 Pí nánɨyɨ? Ayɨ́ aiwá gwɨ́náreááná nɨwerɨ írɨwɨ́yo ínɨŋɨ́ rɨ́wɨ́yo íkɨ́ emoarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨrɨnɨ.” nurɨrɨ —E nurɨrɨ́ná aiwá nɨ́nɨ nánɨ “Ananɨ nɨpaxɨ́rɨnɨ.” rɨŋɨ́rɨnɨ.
20 Ko ndachro ndo Jesús:
20 Ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aga pípɨ ámáyo piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ? Ayɨ́ pí pí dɨŋɨ́ xwioxɨ́yo dánɨ peyeáɨ́pɨ, amɨpí sɨpí nánɨ móɨ́pɨ ámáyo piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.
21 Kain jiꞌi tachrjenixin aséen chujni: ti ndakoꞌa xraxaon na̱, ti chónda na̱ inaa ngisen jeꞌa janchriꞌe na̱ o̱ ndoxiꞌe na̱, ti tjaun na̱ tsitexin na̱ inaa ngisen, ti naatsóñaxón kichuu na̱,
21 Xwioxɨ́yo dánɨ dɨŋɨ́ yaiwíɨ́ápimɨ dánɨ rɨpɨ rɨpɨ yarɨgɨ́árɨnɨ. Ɨ́wɨ́ amɨpí wí nánɨ dɨŋɨ́ moro ɨ́wɨ́ inɨro apɨxɨ́ erápenɨro amɨpí ɨ́wɨ́ mearo ámá pɨkíxwɨrɨ́ó ero oxɨ́ apɨxɨ́ iyɨ́ nánɨ niga uro
22 ti te̱e na̱, ti tochjuyeꞌe na̱ ngeꞌe chónda inaa chujni, ti ndakoꞌa nchekao kichuu na̱, ti ncheya na̱, ti tsango chjinga ncheꞌe na̱, ti tochjio na̱, ti nchejié aséen na̱, ko ti ndakuaꞌi xraxaon na̱.
22 sɨŋwɨ́ ɨ́wɨ́ wɨnɨro rɨkɨkɨrɨ́ó ero yapɨ́ wíwapɨyiro ayá bɨ mé arɨ́kí niga uro sɨpí dɨŋɨ́ wiaiwiro xwɨyɨ́ápámɨ ŋwɨrárɨro mɨxɨ́ kɨ́nɨro majɨmajɨ́á ikárɨnɨro yarɨgɨ́ápɨ
23 Kain ti ndakoꞌa meꞌe tachrjenixin ngaya aséen na̱, ko meꞌe ti ncheki̱tja̱ aséen chujni.
23 apɨ nɨpɨnɨ ámá dɨŋɨ́yo ínɨmɨ dánɨ nɨmorɨ́ná piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
24 Ko tjumeꞌe ndo Jesús kuachrjexin ndo ntiꞌa ko sakjui ndo nunte tjajna Tiro ko tjajna Sidón. Ko kuixinꞌin ndo naa nchia ixi tjaunꞌa ndo xrokonoꞌe na̱ ixi ntiꞌa jii ndo. Ko juaꞌi kuemá ndo.
24 O ewayɨ́ xwɨyɨ́á mɨ́kɨ́ apɨ nurɨmɨ aŋɨ́ e dánɨ nurɨ aŋɨ́ yoɨ́ Taia tɨ́ŋɨ́ e nɨrémorɨ aŋɨ́ wiwámɨ nɨpáwirɨ ámá e ŋweáyɨ́ “Aŋɨ́ riwámɨ o mɨŋweanɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ nerɨ sá ŋweaŋagɨ aiwɨ ámá wí omɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨmearo
25 Ko tjumeꞌe janée naa nchrichajan, chónda nchrichan espíritue Xixronꞌanxrée kuinꞌen jan ixi ntiꞌa jii ndo Jesús, ko tuinxin kuiji jan ko bakeꞌexin jan ntatuchiꞌin jan tutée ndo Jesús.
25 apɨxɨ́ wí “Jisaso aŋɨ́ iwámɨ ŋweanɨ.” rarɨŋagɨ́a arɨ́á e nɨwirɨ í xegɨ́ xemiáí imɨ́ó xɨxéroarɨŋí eŋagɨ nánɨ o tɨ́ŋɨ́ e nánɨ aŋɨ́nɨ nɨbɨrɨ sɨkwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e waunɨ́ nɨwikárɨnɨrɨ mɨŋɨ́ xwɨ́áyo nɨkwɨ́rorɨ
26 Jan meꞌe ikjín kui̱xi̱n jan, nunte Sirofenicia, ko kuinóatée jan ngajin ndo Jesús ixi xrokuantsje ndo espíritue Xixronꞌanxrée chónda nchrichajenꞌen jan.
26 —Í Judayɨ́ apɨxímanɨ. Gɨrikɨyɨ́ apɨxírɨnɨ. Pinisiayɨ́ aŋɨ́yo pɨropenɨsɨ́ Siriayɨ rɨnɨŋe dáŋírɨnɨ. Í Jisasomɨ “Gɨ́ miáímɨ imɨ́ó xɨxéroarɨŋɨ́yɨ́ mɨxɨ́ umáɨnowárénapeɨ.” arɨ́kí urayarɨŋagɨ
27 Ko ndo Jesús ndachro ndo:
27 o í aŋɨ́ mɨdáŋí eŋagɨ nánɨ “Xámɨ gɨ́ Judayɨ́ saŋɨ́ ourápɨmɨnɨ.” nɨyaiwirɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á re urɨŋɨnigɨnɨ, “Xámɨ niaíwɨ́ aiwá nɨnɨro agwɨ́ ímɨ uyinɨ nɨwirɨ́náyɨ́ ayɨ́ naŋɨ́rɨnɨ. Niaíwɨ́yɨ́yá aiwá nurápɨrɨ sɨ́wíyo nɨwirɨ́ná ayɨ́ naŋɨ́manɨ.” uráná
28 Ko jeꞌe jan juatingíexin jan:
28 í “Nepa aŋɨ́ mɨdáŋínɨ sɨ́wínɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋɨnɨ.” nɨyaiwirɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámɨnáoxɨnɨ, nepa rarɨŋɨnɨ. E nerɨ aiwɨ sɨ́wí re yarɨŋɨ́rɨnɨ. Íkwiaŋwɨ́yo dánɨ niaíwɨ́ aiwá nɨnɨro yunɨ́ mamówárɨ́ápɨ mɨmeánɨ́ yarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨ́agɨ
29 Ko ndachro ndo Jesús:
29 o “Í nepa waunɨ́ nikárɨnɨrɨ dɨŋɨ́ nɨkwɨ́roarɨnɨ.” nɨyaiwirɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Jíxɨ naŋɨ́ nɨrɨ́ɨ́yɨ́ nánɨ dɨxɨ́ miáímɨ imɨ́ó xɨxéroarɨŋɨ́pɨ rɨxa mɨxɨ́ umáɨnɨ́ɨnɨ. Dɨxɨ́ aŋɨ́ uɨ.” urɨ́agɨ
30 Ko hora kuiji jan ndoꞌa jan, bikon jan ixi nchrichajenꞌen jan ó jian jitsingataꞌa xjan ti jijua xjan ixi ó tsikachrje espíritue Xixronꞌanxrée.
30 í ámɨ xegɨ́ aŋɨ́yo nánɨ nurɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨ́ɨ́yɨ́ wɨnɨŋɨnigɨnɨ. Xemiáí imɨ́ó pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ úɨ́ eŋagɨ nánɨ píránɨŋɨ́ sá weŋagɨ wɨnɨŋɨnigɨnɨ.
31 Ko tjumeꞌe ndo Jesús kuachrjexin ndo tjajna Tiro ko kuatsinga ndo tjajna Sidón ko kaxin tjajna tikinixin nunte Decápolis ko kuiji ndo ti ndalago Galilea.
31 Jisaso ámɨ nɨwiápɨ́nɨmearɨ aŋɨ́ yoɨ́ Taia tɨ́ŋɨ́ e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ aŋɨ́ yoɨ́ Saidonɨ tɨ́ŋɨ́ e áwɨnɨ e nurɨ xwɨ́á yoɨ́ Dekaporisɨyo nurɨ́ná ipí Gaririyo nɨrémorɨ yarɨ́ná
32 Ko ntiꞌa bikao na̱ naa xi tienꞌa ko juaꞌi nichja xa. Ko kuinóatée na̱ ngajin ndo Jesús ixi tsakeꞌe itja ndo ngataꞌa jaa xa meꞌe tsoxruenꞌen xa.
32 ámá wí ámá arɨ́á pɨ́rónárɨrɨ xwɨyɨ́á pɨ́rónárɨrɨ eŋɨ́ womɨ Jisaso tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nɨmeámɨ nɨbɨro waunɨ́ rɨxɨŋɨ́ re urɨgɨ́awixɨnɨ, “O naŋɨ́ enɨ nánɨ wé seáyɨ e ikwiáreɨ.” urɨ́agɨ́a
33 Ko tjumeꞌe ndo Jesús kuachrjendakaꞌo ndo jeꞌe xi tienꞌa ti xroꞌan ngisen ste. Ko dedue itja ndo Jesús xraxinꞌin ndo ndatsjon xi tienꞌa. Ko kaxon dedue itja ndo bikitée ndo ndatée ndo ko bakeꞌe ndo dedue ngataꞌa nejen xi nichjaꞌi.
33 Jisaso ámá awí eánárɨgɨ́e dánɨ omɨ nɨmeámɨ nurɨ egɨ́pɨ nerɨ́ná Jisaso xegɨ́ wé oyá arɨ́á óɨ́yo wíxwárɨrɨ xegɨ́ wéyo reaŋwɨ́ núrɨnɨmáná oyá aíwɨ́yo ikwiárɨrɨ nemáná
34 Ko tjumeꞌe tsjeꞌe ndo nui ngajní ko kuabaa ndo ko nichjeꞌe ndo xi tienꞌa, ko ndachro ndo:
34 sɨŋwɨ́ aŋɨ́namɨ nanɨmáná rɨ́mɨŋɨ́ nɨrɨrɨ xegɨ́ pɨ́né tɨ́nɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Epata.” —Wigɨ́ pɨ́né “Oxoaɨ.” nurɨrɨ́ná “Epata.” rarɨgɨ́árɨnɨ. E uráná re eŋɨnigɨnɨ.
35 Ko tuinxin xitjeꞌe̱ ndatsjon xi tienꞌa ko kuinꞌen xa ko koxruenꞌen nejen xa, ko jian nichja xa.
35 Xegɨ́ arɨ́á oxoánɨrɨ aíwɨ́ saŋɨ́ wiarɨŋɨ́pɨ nayɨ́ erɨ nerɨ xwɨyɨ́á píránɨŋɨ́ nɨra warɨ́ná
36 Ko ndo Jesús kuetuanꞌan ndo ixi xroꞌan ngisen xrobeꞌki ngeꞌe ti konꞌen. Ko maski jaña kuetuanꞌan ndo, jeꞌe na̱ ícha beki na̱.
36 Jisaso ámɨ ámá awí eánárɨgɨ́áyo nɨwímearɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ wíápɨ áwaŋɨ́ murɨmepanɨ.” urɨ́agɨ aiwɨ amɨ amɨ nemero arɨ́kí áwaŋɨ́ nɨra nuro
37 Ko meꞌe tsango xronka kain na̱ ko ndachro na̱:
37 ayá nɨrɨwamóga nuro re nɨra ugɨ́awixɨnɨ. “Amɨpí o éɨ́pɨyɨ́ aga naŋɨ́nɨ yarɨŋɨ́rɨnɨ. Arɨ́á pɨ́rónarɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ aíwɨ́ saŋɨ́ mearɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ aí píránɨŋɨ́ imɨxáná arɨ́á ero xwɨyɨ́á rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.” nɨra ugɨ́awixɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?