Números 27
NEW vs NTLH
1 सलोफाद हेपेरया काय् खः। हेपेर गिलादया काय् खः। गिलाद माकीरया काय् खः। माकीर मनश्शेया काय् खः, मनश्शे योसेफया काय् खः। सलोफादया न्याम्ह म्ह्याय्पिं दु। इमिगु नां महला, नोअहा, होग्ला, मिल्का व तिर्सा खः।
1 Na tribo de Manassés havia cinco irmãs que se chamavam Macla, Noa, Hogla, Milca e Tirza. Eram filhas de Zelofeade e descendentes diretas de Héfer, Gileade, Maquir, Manassés e José.
2 इपिं वयाः नापलायेगु पालया ध्वाखाय् मोशा, एलाजार पुजाहारी, नायःत व फुक्क खलःया न्ह्यःने दनाः थथे धाल,
2 Elas foram falar com Moisés, com o sacerdote Eleazar, com as autoridades e com todo o povo, na entrada da Tenda Sagrada . Elas disseram:
3 “जिमि बौ मरुभूमिइ सित। वय्कः परमप्रभुयागु विरोधय् दंम्ह कोरहया पुचलय् मदु। वय्कः थःगु हे पापया हुनिं सित, अले वय्कःया काय्पिं नं मदु।
3 — O nosso pai morreu no deserto e não deixou filhos homens. Ele não estava entre os seguidores de Corá, que se revoltaram contra Deus, o Senhor , mas morreu por causa do seu próprio pecado.
4 काय् मदुगुलिं जिमि बौया नां थःगु वंशपाखें छाय् न्हंकाछ्वयेगु? जिमि बौया थःथितिपिं नापं जिमित नं सम्पत्ति बियादिसँ।”
4 Não é justo que o nome do nosso pai desapareça do meio do seu grupo de famílias só porque não teve nenhum filho homem. Dê uma propriedade para nós entre os parentes do nosso pai.
5 इमिगु थ्व खँ मोशां परमप्रभुयाथाय् हल।
5 Moisés levou o caso delas ao Senhor ,
6 परमप्रभुं वयात थथे धयादिल,
6 e o Senhor disse:
7 “सलोफादया म्ह्याय्पिन्सं पिकाःगु खँ पाय्छि जू। छं इमित इमि बौया थःथितिपिं नापं सर्बयकथं सर्बय बीमाः। छं इमिगु ल्हातय् इमि बौयागु सर्बय लःल्हानाब्यु।
7 — O que as filhas de Zelofeade estão pedindo é justo. Você deve dar a elas uma propriedade entre os parentes do seu pai. A herança do pai deve passar para elas.
8 “छं इस्राएलीतय्त थथे धा, ‘सुं मनू काय् मदय्क सिनावन धाःसा वयागु सर्बय वया म्ह्याय्यागु हे जुइ।
8 Diga ao povo de Israel que, quando um homem morrer sem deixar um filho homem, a filha deverá herdar a propriedade dele.
9 वया सुं म्ह्याय् नं मदुसा वयागु सर्बय वया दाजुकिजापिन्त बीमाः।
9 E, se não tiver filhas, então a sua propriedade deverá ser dada aos irmãos dele.
10 वया दाजुकिजापिं मदुसा वयागु सर्बय वया बौया दाजुकिजापिन्त बीमाः।
10 Porém, se ele não tiver irmãos, a sua propriedade deverá ser dada aos irmãos do seu pai.
11 वया बौया सुं दाजुकिजा नं मदुसा वयागु सर्बय वया वंशय् दकलय् सतिक थःलाःम्हय्सित ब्यु। अले वं उकियात थःगु यायेमाः। परमप्रभुं मोशायात उजं बियादी थें थ्व इस्राएलीतय्गु निंतिं न्याययागु नियम जुइ।’”
11 Se também o pai dele não tiver irmãos, a sua propriedade deverá ser dada ao parente mais chegado da sua família, para que tome posse dela. Os israelitas devem obedecer a essa lei como eu, o Senhor , tenho ordenado a você, Moisés.
12 परमप्रभुं मोशायात धयादिल, “छ थ्व अबीराम गुँझ्वलय् थहां हुँ। छं अनं जिं इस्राएलीतय्त बियागु देश स्व।
12 O Senhor Deus disse a Moisés: — Suba esta serra de Abarim e veja a terra que estou dando aos israelitas.
13 छं व स्वये धुंकाः छ नं छिमि दाजु हारून थें सिनाः थः पुर्खानापं मिलय् जू वनी।
13 Depois de a ter visto, você morrerá, como aconteceu com o seu irmão Arão,
14 छाय्धाःसा छिपिं निम्हय्सिनं जीनया मरुभूमिइ जिगु आज्ञाया विरोधय् विद्रोह यात। सकल इस्राएलया मनूतय्सं लःया निंतिं विद्रोह याःबलय् छिमिसं इमित जिगु पवित्रता क्यने मफुत।” (थ्व जीनया मरुभूमिइ मेरीबा कादेशया लखय् जूगु खः।)
14 porque vocês dois se revoltaram contra a minha ordem no deserto de Zim. Quando todo o povo se queixava contra mim em Meribá, vocês não quiseram reconhecer diante deles o meu santo poder (Meribá é uma fonte que existe em Cades, no deserto de Zim.).
15 अले मोशां परमप्रभुयात धाल,
15 Então Moisés disse o seguinte:
16 “फुक्क प्राणीतय्त सासः बियादीम्ह परमप्रभु परमेश्वरपाखें हे थ्व खलःया च्वय् छम्ह नायः ल्ययादिसँ!
16 — Ó Senhor Deus, que dás vida a todos, indica um homem que possa guiar o povo
17 व इमिगु न्ह्यः न्ह्यः पिहां वनीम्ह व दुहां वइम्ह जुइमा, वं न्ह्यलुवाः जुयाः इमित यंकी, अले इमित दुने हइ। थुकथं परमप्रभुया मनूत जवाः मदुपिं फै थें जुइ मखु।”
17 e comandá-lo na batalha, para que a tua gente não seja como ovelhas que não têm pastor.
18 परमप्रभुं मोशायात धयादिल, “थज्याःगु आत्मा दुम्ह नूनया काय् यहोशूयात कयाः छं वयागु छेनय् थःगु ल्हाः ति।
18 O Senhor disse a Moisés: — Chame Josué, filho de Num, que é um homem competente, e ponha as mãos sobre ele;
19 अले वयात एलाजार पुजाहारी व फुक्क खलःया न्ह्यःने थँ। इमिगु मिखाया न्ह्यःने हे वयात थ्व ज्या ब्यु।
19 — ausente —
20 इस्राएलया फुक्क खलकं वयात मानय् यायेमाः धकाः छं वयात छंगु छुं अधिकार ब्यु।
20 — ausente —
21 यहोशू पुजाहारी एलाजारया न्ह्यःने दनेगु यायेमाः, एलाजारं वयागु निंतिं परमप्रभुयाके ऊरीमपाखें फैसला न्यनेगु यायेमाः। यहोशूयागु हे उजंकथं फुक्क इस्राएलीत व नापं हे वयेगु व वनेगु यायेमाः।”
21 Ele dependerá do sacerdote Eleazar, que lhe ensinará a minha vontade por meio do Urim e do Tumim . Deste modo Eleazar guiará Josué e todo o povo de Israel em tudo o que tiverem de fazer.
22 थथे परमप्रभुं उजं बियादीकथं मोशां यात। वं यहोशूयात कयाः एलाजार पुजाहारी व फुक्क खलःया न्ह्यःने थन।
22 Moisés obedeceu à ordem de Deus, o Senhor . Ele fez com que Josué ficasse em frente do sacerdote Eleazar e diante de todo o povo.
23 परमप्रभुं मोशायात उजं बियादी थें वं थःगु ल्हाः यहोशूया छेनय् तल अले वयात मनूतय् नायः जुइगु जिम्मा बिल।
23 Como o Senhor havia ordenado, Moisés pôs as mãos sobre a cabeça de Josué e o tornou o seu sucessor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?