Mateus 15

MCP vs XGS

XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ

¹ Bɔ́ɔ́l *Ofarizyɛ̂ŋ nə *Oyɨ́ɨ́gʉli ɔ́ mə́cɛ̧ɛ̧ bwə́ á wú Yurʉ́səlɛm wá, bwə́ á ka shísh wə́ Yésus, kə cɨ nə nyə nə́:

¹ Íná Parisi wa tɨ́nɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́á wa tɨ́nɨ Jerusaremɨ dánɨ nɨbɨro Jisasomɨ nɨwímearo re urɨgɨ́awixɨnɨ,

² «*Ompwíín bwô bwə́ ŋgə ntɔ̧ məcum mə́ ímpáámbə́, bwə́ ŋgə də kú gusa mə́bwə̂. Jɨ́ í sá ntɔ́?»

² “Negɨ́ arɨ́owa érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ dɨxɨ́ wiepɨsarɨŋowa pí nánɨ pɨ́rɨ́ wiaíkímɨ́ yarɨŋoɨ? Aiwá nanɨrɨ́ná pí nánɨ arɨ́owa rɨgɨ́ápɨ wé wayɨ́ mɨrónɨpa nero narɨgɨ́árɨnɨ?” Jisasoyá wiepɨsarɨŋowa wé wayɨ́ nɨrónɨro aiwɨ xiáwowa egɨ́ápa axɨ́pɨ mɨyarɨŋagɨ́a nánɨ e uráná

³ Yésus mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Nəcé jɨ́ bɨ́ bâŋ ŋgə́ ntɔ̧ mpə́ndí mə́ Zɛmbî, bɨ ŋgə́ yida baagʉlə məcum mə́ ímpáámbə́ yí?

³ Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né enɨ segɨ́ seárɨ́awéwa érowiápɨ́nɨgɨ́ápimɨ xɨ́danɨro nánɨ pí nánɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ Gorɨxoyá rɨnɨŋɨ́pimɨ pɨ́rɨ́ wiaíkímɨ́ yarɨgɨ́árɨnɨ?

⁴ Zɛmbî nyə á cɨ nə́: “Gúmálʉ́g sɔ́ɔ́ŋgʉ́ woó nə nyɔɔŋgʉ́ woó.” A nyiŋgə nə́mə́ cɨ nə́: “Múúd mə ká lweem sɔ́ɔ́ŋgʉ́ yé ŋkí nyɔɔŋgʉ́ yé, bwə́ jəlá nə gwú múúd wɔɔŋgʉ̂.”

⁴ Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, ‘Dɨxɨ́ rɨnomɨ wéyo merɨ rɨnáímɨ wéyo merɨ erɨ́ɨnɨ.’ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ. Rɨ́wamɨŋɨ́ rɨpɨ enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, ‘Ámá gɨyɨ́ gɨyɨ́ xano nánɨranɨ, xɨnáí nánɨranɨ, pɨ́né sɨpí umeararɨ́náyɨ́ ayo emɨ opɨkímópoyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨrɨ́ɨnɨ.’ E nɨrɨnɨrɨ eánɨŋagɨ aiwɨ

⁵ Njɨ bɨ bâŋ bɨ́ ŋgə cɨ nə́: “Múúd mə ká jaaw sɔ́ɔ́ŋgʉ́ ŋkí nyɔɔŋgʉ́ nə́: ‘Sâ mə ámə nywá kwíínd wo nə ndɨ́ yí í músə məyə́na shú mə́ Zɛmbî,’

⁵ ámá gɨyɨ́ xanomɨranɨ, xɨnáímɨranɨ, ‘Amɨpí nionɨ nɨsiapɨrɨ arɨrá sipaxɨ́pɨ nánɨ Gorɨxomɨ urepeárɨŋá eŋagɨ nánɨ bɨ mɨnɨ siapɨpaxɨ́manɨ.’ urarɨŋagɨ́a

⁶ í cúgɛ́ bwɛlɛ bə múúd wɔɔŋgʉ̂ obʉlʉga nə́ a yə́g sɔ́ɔ́ŋgʉ́ ŋkí nyɔɔŋgʉ́ gúmə́.” Ŋgaá nə́ bɨ́ ŋgə sá nə́ Milə́sʉ́ mí Zɛmbî mí bə́g ŋkʉ́ŋgʉ́g, məcum mʉ́n yidá mpu yáág?

⁶ soyɨ́né sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨróná re rarɨgɨ́árɨnɨ, ‘Ayɨ́ xaneyo wéyo mɨmepa yarɨŋagɨ aiwɨ apánɨ yarɨŋoɨ.’ rarɨgɨ́árɨnɨ. Soyɨ́né e nerɨ́ná Gorɨxoyá rɨnɨŋɨ́yɨ́ xórórɨ́ nero segɨ́ seárɨ́awéwa érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨnɨ seáyɨ e mɨ́eyoarɨgɨ́árɨnɨ.

⁷ Bɨ bʉ́sə nə məkə́ŋ! Izayí nyə á bə nə ŋkaam ja nyə á cúndə shú dʉ́nʉ́d nə́:

⁷ Naŋɨ́ rɨro sɨpí rɨro yarɨgɨ́oyɨ́né, xwɨyɨ́á Gorɨxo rɨŋɨ́ wɨ́á rókiamoagɨ́ Aisaiao nɨwurɨyirɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́pɨ soyɨ́né nánɨ xɨxenɨ re rɨnɨnɨ,

⁸ Kúl búúd ga í ŋgə gúmal mə njɨ mímpu dɨ́,

⁸ ‘Ámá tɨyɨ́ “Gorɨxomɨ wéyo píránɨŋɨ́ mearɨŋwɨnɨ.” nɨrɨro aiwɨ nionɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ mɨnɨyipa yarɨgɨ́árɨnɨ.

⁹ Wáŋ ŋgə́lə ságʉsə bwə́ ŋgə́ ságʉsə mə yí wúsə ntɔ́ ŋgwas.

⁹ E neróná ámáyo amɨpí ámá wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ nánɨ nuréwapɨyiróná yapɨ́ re nurɨro “Xwɨyɨ́á tɨyɨ́ Gorɨxoyárɨnɨ.” nurɨro nánɨ “Gorɨxomɨ seáyɨ e umearɨŋwɨnɨ.” nɨrɨróná Gorɨxonɨyá yoɨ́nɨ surɨ́má rarɨgɨ́árɨnɨ.’ Aisaiao xwɨyɨ́á Gorɨxoyápɨ nɨwurɨyirɨ soyɨ́né nánɨ xɨxenɨ rɨ́wamɨŋɨ́ e eaŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.

¹⁰ Yésus músə ka yid, lésha nə buud bwə́ á bə cínɔŋgʉ́ áncuncuma wá, nyə nə bwo nə́: «Bɛ́nyʉ́gá məlwə̂, mpu gwágʉlə.

¹⁰ “Ámá oxɨ́ apɨxɨ́ re epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ obɨ́poyɨ.” nɨrɨrɨ ayɨ́ rɨxa aŋwɨ e awí eánáráná re urɨŋɨnigɨnɨ, “Arɨ́á nɨniro nɨjɨ́á imónɨ́poyɨ.” nurɨrɨ

¹¹ Sâ í dʉ nyíi múúd mpu dɨ́ yí, gwə́ dɨ́ í dʉ wá múúd məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂; njɨ sâ í dʉ yida wú múúd mpu dɨ́ yí, gwə́ wə́ í dʉ wá nyə məlwaagʉwo.»

¹¹ ewayɨ́ xwɨyɨ́á bɨ nurɨrɨ́ná re urɨŋɨnigɨnɨ, “Amɨpí ámá nɨnɨro gwɨ́ nárearɨgɨ́ápɨ piaxɨ́nɨŋɨ́ weaarɨŋɨ́manɨ. Amɨpí xwioxɨ́yo dánɨ dɨŋɨ́ móɨ́ápɨ, ayɨ́ piaxɨ́nɨŋɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.

¹² Ompwíín bwə́ mú shísh nyə́dɨ́ kúnə́-kúnə, kə cɨ nə nyə nə́: «Ye wo mpú nə́ lə́sʉ́ wó ámə lás nɨ í ámə bul ntágʉlə Ofarizyɛ̂ŋ?»

¹² Xegɨ́ wiepɨsarɨŋowa nɨbɨro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Joxɨ Parisiowamɨ e nurɨrɨ́ná ‘Sɨ́mirɨrɨ́ mɨwiarɨŋɨnɨ.’ rɨyaiwiarɨŋɨnɨ?” urɨ́agɨ́a aí

¹³ A mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Sâ jɛ̂sh sɔ́ɔ́ŋgʉ́ waamə́ nyə a shígɛ́ bɛ̧ yí, í bá tʉ̂w nə mikɔ̧ɔ̧lə́.

¹³ o Parisiowa nánɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á re urɨŋɨnigɨnɨ, “Rɨ́wéná Gorɨxo aiwá xɨ́o ɨwɨ́á murɨŋɨ́ nɨyonɨ emɨ yɨyoámɨ́ enɨ́árɨnɨ.” nurɨrɨ

¹⁴ Bɨ́dʉ́gá bwo. Bʉ́sə wəancím-ncîm, bwə́ ŋgə bii bɔ́ɔ́l wə́ancím-ncîm mbwə́d nə́ bwə́ jaand nə bwo. Ŋkí ŋgwɔ́l áncím-ncîm mə́ jaand nə ŋgwɔ́l, bɛ̂sh bwə́ é bʉ́la bɨ́ɨ́d.»

¹⁴ ámɨ Parisiowa nánɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né awa nánɨ ayá sɨ́wɨ́ mɨsearopanɨ. Awa sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́áwa sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́áyo nipemeámɨ warɨgɨ́áwa yapɨ imónɨŋoɨ. Ámá sɨŋwɨ́ supárɨŋɨ́ wo sɨŋwɨ́ supárɨŋɨ́ womɨ nipemeámɨ nurɨ́ná nɨwaúnɨ xwárɨŋwɨ́yo piéropɨsɨ́iɨ. Ayɨnánɨ ayá sɨ́wɨ́ mɨsearopanɨ.” urɨ́agɨ

¹⁵ Pyɛ̂r músə cɨ nə nyə nə́: «Fɛ́ɛ́lʉ́g sə́ mpwokwoond nɨ.»

¹⁵ Pitao re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á ámá aiwá nɨnɨro gwɨ́nárearɨgɨ́ápɨ nánɨ rɨ́ápɨ áwaŋɨ́ neareɨ.” urɨ́agɨ

¹⁶ Yésus mú lás nə́: «Ye bɨ bʉ́sə nə́mə́ kú mpu gwág ísâ?

¹⁶ o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gɨ́ seaiepɨsarɨŋáoyɨ́né enɨ sɨnɨ majɨ́á rɨseainarɨnɨ?

¹⁷ Ye bɨ agwágɛ́ nə́ sâ jɛ̂sh í nyíi múúd mpu dɨ́ yí, í dʉ kə mwɔ̧̂ dɨ́, í músə cɔ̧́ kə bɨ́ɨ́d?

¹⁷ Amɨpí ámá nɨ́ápɨ arɨ́owa egɨ́ápa wé wayɨ́ nɨrónɨro nɨnɨrɨ́náranɨ, awa egɨ́ápa mé nɨnɨrɨ́náranɨ, agwɨ́yo nínɨŋɨsáná íkɨ́ nemoro nánɨ piaxɨ́nɨŋɨ́ weaarɨŋɨ́manɨ.

¹⁸ Njɨ isâ í dʉ wú múúd mpu dɨ́ yí, í dʉ zhu lámʉ́d, byó wə́ í dʉ wá múúd məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂.

¹⁸ E nerɨ aiwɨ xwioxɨ́yo dánɨ ɨ́wɨ́ amɨpí nánɨ dɨŋɨ́ móɨ́ápɨ piaxɨ́nɨŋɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.

¹⁹ Nəcé lámʉ́d wə́ bɔ́w-bɔ̂w mítə́dʉ́gá mí dʉ zhu yɛ́, nə məgwú mə búud, nə minɔɔmb, nə jaŋga, nə júwo, nə yə́lə búúd ompwɛnɛ, nə *bwaasʉ́lə mpu.

¹⁹ Xwioxɨ́yo dánɨ dɨŋɨ́ nɨmoro yarɨgɨ́ápɨ ‘Sɨpí oimɨxɨmɨnɨ.’ yaiwiarɨgɨ́á rɨpɨrɨnɨ. Ámá pɨkirɨ ero ámá wí tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ inɨro ero sɨwɨ́ piaxɨ́ eánɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́yɨ́ niga uro ɨ́wɨ́ mearɨ ero yapɨ́ rɨrɨ ero ámá wí nánɨ ikayɨ́wɨ́ rɨrɨ ero

²⁰ Isâ í dʉ́ wá múúd məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂ wə́ ínɨ. Də́lə ídʉ̂w kú gusa mə́bwə̂ í ádɛ́ wá múúd məlwaagʉwo.»

²⁰ yarɨgɨ́ápɨ nɨmorɨ́ná wiwanɨŋɨ́yo piaxɨ́nɨŋɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ. E nerɨ aí ámá wé wayɨ́ mɨrónɨpa nerɨ aiwá nɨnɨrɨ́ná wiwanɨŋɨ́yo wí piaxɨ́ weaarɨŋɨ́manɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.

²¹ Yésus músə wú na kʉ́l nɨɨ́d. A músə kə kɔ́ɔ́mb shí á Tir nə Sidon.

²¹ O e dánɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ pɨropenɨsɨ́ émáyɨ́ aŋɨ́ Taia tɨ́nɨ Saidonɨ tɨ́nɨ tɨ́ŋɨ́ e emearɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ.

²² Ŋgwɔ́l múdá á nûŋ, a njúl shilə Kanaan, mú ŋgə zə nyə́dɨ́ a ŋgə́ kɨ̂m nə́: «Yé Cwámba, Mwân mə́ *Dávid, bwɨ́ɨ́gʉ́g mə nə́ ŋkwoŋʉ́. Jamb í mə́ jág bul bii shilə wâm.»

²² Émáyɨ́ apɨxɨ́ Kenanɨ dáŋí aŋɨ́ apiaú tɨ́ŋɨ́ e dánɨ nɨbɨrɨ jɨ́amɨne dánɨ nuxɨ́dɨrɨ́ná rɨ́aiwá re nura uŋɨnigɨnɨ, “Ámɨnáoxɨnɨ, mɨxɨ́ ináyɨ́ Depitomɨ xiáwoxɨnɨ, joxɨ wá nɨwianeɨ. Gɨ́ miáímɨ imɨ́ó dɨŋɨ́ nɨxɨxérorɨ xɨxeanɨŋɨ́ wikárarɨnɨ.” nura warɨŋagɨ aiwɨ

²³ Yésus mú ji nyə kʉ́l-kʉ̂l. *Ompwíín bwə́ mú shísh Yésus kúnə́-kúnə, zə cɨ nə nyə nə́: «Wɨ́ɨ́ŋgʉ́g nyə, a ŋgə sá káŋgá bɛ̧ɛ̧́lə sə́ nə ŋkwiimbyê.»

²³ Jisaso xɨ́o enɨ bɨ murarɨŋagɨ nánɨ xegɨ́ wiepɨsarɨŋowa nɨbɨro arɨ́kí re urayigɨ́awixɨnɨ, “Apɨxɨ́ rí arɨ́kí rɨ́aiwá tɨ́nɨ neaxɨ́darɨŋagɨ nánɨ joxɨ xegɨ́ miáímɨ imɨ́ó dɨŋɨ́ xɨxéroarɨŋɨ́pɨ mɨxɨ́ numáɨnowárirɨ ‘Emɨnɨ.’ urowáreɨ.” urayíagɨ́a aí

²⁴ Yésus mú bɛ̧sa nə́: «Zɛmbî nyə á ntɨ mə shú íncwəmbɛ í *Izʉrəyɛ̂l, í mú ŋgə cwagʉwa yí.»

²⁴ o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ émáyo arɨrá wimɨnɨrɨ bɨŋáonɨmanɨ. Gɨ́ Isɨrerɨyɨ́ —Ayɨ́ sipɨsipɨ́ xiáwo píránɨŋɨ́ mɨmearɨ́ná amɨ amɨ uniamoarɨŋɨ́nɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ nánɨ bɨŋáonɨrɨnɨ.” urɨ́agɨ aiwɨ

²⁵ Njɨ mudá ɛ́nɛ nyɛ músə zə kúd mpwóómbʉ́ shí wə́ Yésus, jəgʉla nə nyə nə́: «Yé Cwámba, shwɔ̧gʉ́ mə.»

²⁵ í aŋwɨ e nɨbɨrɨ xómɨŋɨ́ nɨyɨkwirɨ mɨŋɨ́ xwɨ́áyo nɨkwɨ́rorɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámɨnáoxɨnɨ, arɨrá niɨ.” urɨ́agɨ

²⁶ Yésus mú bɛ̧sa nə nɛ́ nə́: «Ŋwálə ídʉ̂w í bwân ɔ́ njɔ́w, wusə yə ómpyə̂, í anywáyɛ́.»

²⁶ o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ aiwá niaíwɨ́ narɨgɨ́ápɨ nurápɨrɨ sɨ́wíyo mɨnɨ wiarɨ́náyɨ́, jíxɨ ‘O naŋɨ́ yarɨnɨ.’ rɨyaiwiarɨŋɨnɨ?” urɨ́agɨ aí

²⁷ Nyə nə Yésus nə́: «Jísə bə́lɛ bə ntɔ́. Ká, Cwámba, ompyə̂ bwə́ dʉ nə́mə́ cwála mə́mpulú mə́ dʉ́ kud tʉ́wʉli ómása dɨ́ shí má.»

²⁷ í re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámɨnáoxɨnɨ, wauyene sɨ́wínɨŋɨ́ imónɨŋagwɨ nánɨ nepa nɨrarɨŋɨnɨ. E nerɨ aí sɨ́wíyɨ́ xiáwo aiwá íkwiaŋwɨ́yo éɨ́ nɨŋweámáná aiwá nɨnɨrɨ yunɨ́ mamówárɨ́ éɨ́yɨ́ mɨmeánɨ́ yarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨ́agɨ

²⁸ Yésus músə cɨ nə nyə nə́: «Mudá ɛ́ga, wo jɨ nə fwámɛ́ búgə́. Sâ wó ŋgə́ jɨɨ yí, í bə́g nə́mə́ ntɔ́.» Nə́mə́ wəla dɔɔŋgʉ́ dɨ, mwân mə mudá ɛ́nɛ músə yâl.

²⁸ o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ineyɨ, jíxɨ aga dɨŋɨ́ xɨxenɨ nɨnɨkwɨ́rorɨ rarɨŋagɨ nánɨ jíxɨ simónɨ́ɨ́yɨ́ xɨxenɨ nimónɨnɨŋoɨ.” uráná re eŋɨnigɨnɨ. Xemiáí naŋɨ́ eŋɨnigɨnɨ.

²⁹ Yésus músə wú kʉ́l nɨɨ́d. A mú ŋgə bɛ̧ ncindye mâŋ mə́ Galilê nə́ ndɛɛ́ a kə bád wúl mbʉ́ŋʉ́d, kə́ ji shí.

²⁹ Jisaso e dánɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ ipí Gaririwámɨ nɨpwerɨ dɨ́wɨ́ mɨŋɨ́yo nánɨ nɨyirɨ éɨ́ ŋweaŋáná

³⁰ Buud bwə́ mú zə sɛɛŋgya na nyə́dɨ́ áncuncuma; bwə́ ŋgə́ zə nə buud bwə́ á dʉ nyás wá, nə wəancím-ncîm, nə wəakúmə́lwə̂ nə buud wâ ijâm, nə míl zhwog mimbə̂l. Bwə́ mú zə ŋgə bwɨ́ɨ́g myo Yésus dɨ́ shí məkuú, a mú ŋgə lwag myo.

³⁰ ámá oxɨ́ apɨxɨ́ ayá wí o tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nɨyoamiro wí sɨkwɨ́ ikɨ́ egɨ́áyo nɨméra yoaro sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́áyo nɨméra yoaro xwɨyɨ́á marɨ́ maŋɨ́ pɨ́rónɨgɨ́áyo nɨméra yoaro sɨmɨxɨ́ xɨxegɨ́nɨ obaxɨ́ tɨ́gɨ́áyo nɨméra yoaro nero xegɨ́ sɨkwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e tayarɨ́ná o naŋɨ́ imɨmɨxɨmɨ́ wiŋɨnigɨnɨ.

³¹ Buud bwə́ á bul ŋgə káam ifífí ŋgə́lə bə́lɛ lás, buud ɔ́ íjám bwə́ ŋgə́ bə mpwogɛ́, bɔɔŋg bwə́ á dʉ nyás wá bwə́ ŋgə́ kyey kú ná kwo nyás, wəancím-ncîm bwə́ ŋgə́ mpu dʉ́g; bwə́ mú ŋgə ságʉsə Zɛmbî á Izʉrəyɛ̂l.

³¹ Naŋɨ́ imɨmɨxɨmɨ́ wiarɨŋagɨ oxɨ́ apɨxɨ́ e epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ maŋɨ́ pɨ́rónɨgɨ́áyɨ́ ámɨ xwɨyɨ́á rɨro eŋɨ́ kɨrɨŋɨ́ egɨ́áyɨ́ ámɨ ú úroro sɨkwɨ́ ikɨ́ egɨ́áyɨ́ ámɨ aŋɨ́ uro sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́áyɨ́ ámɨ sɨŋwɨ́ anɨro yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨro ayá nɨrɨwamónɨro Ŋwɨ́á Isɨrerɨyɨ́yáomɨ yayɨ́ seáyɨ e umegɨ́awixɨnɨ.

³² Yésus músə jɔ̂w *ómpwíín bɛ́, nyə nə bwo nə́: «Mə ŋgə gwág buud ɔ́ga ŋkúŋkwóŋʉ́lə nəcé sə́nɔ̂ŋ sə́ mə́ ji mwɔ̂w mə́lɔ́ɔl, bwə́ cúgɛ́ ná nə sâ mə́ də̂. Mə acɛ́ɛ́lɛ́ nyiŋg bwo ntʉ́nɨ zha, bwə́ á bá kə tag nə məntʉmbʉli zhɨ́ɨ́d.»

³² Jisaso xegɨ́ wiepɨsarɨŋowamɨ “Eɨnɨ.” nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá oxɨ́ apɨxɨ́ tɨyɨ́ nionɨ tɨ́nɨ sɨ́á wɨyaú rɨxa ŋweaŋwárɨnɨ. Wigɨ́ aiwá nɨpɨ́rɨ́yɨ́ meŋagɨ nánɨ nionɨ dɨŋɨ́ sɨpí niarɨnɨ. Nionɨ ayɨ́ agwɨ́ wiarɨ́ná nurowárɨrɨ́náyɨ́, óɨ́ e sɨŋwɨ́ xaxá upeyinɨgɨnɨrɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.” urɨ́agɨ

³³ Ompwíín bwə́ mú cɨ nə nyə nə́: «Sə́ é sá ntʉdɛlɛ́ nə́ sə́ bə́g nə bímbí lʉ́ ídʉ̂w mə yə́ zhwog buud ɔ́ga wa bugád?»

³³ wiepɨsarɨŋowa re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Ámá dɨŋɨ́ meaŋɨ́ rɨmɨnɨyoɨ. Gɨmɨ nurane aiwá ámá none tɨ́nɨ epɨ́royɨ́ egɨ́á tɨyɨ́ nɨnɨro agwɨ́ ímɨ uyinɨ nánɨ urápanɨréwɨnɨ?” urɨ́agɨ́a

³⁴ Yésus mú jî bwo nə́: «Bɨ bʉ́sə nə ibʉlɛ́d ínɛ́?» Bwə́ nə́: «Zaŋgbá, nə bʉ́baalɛ́ íshúshú.»

³⁴ o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né bisɨ́kerɨ́á ararɨ maxɨrɨŋoɨ?” urɨ́agɨ awa “Bisɨ́kerɨ́á wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú tɨ́nɨ peyɨ́ orá yeáyɨ́ bia tɨ́nɨrɨnɨ.” urɨ́agɨ́a

³⁵ Yésus músə ka cɨ nə́ buud bwə́ jíg shí.

³⁵ o oxɨ́ apɨxɨ́ e epɨ́royɨ́ egɨ́áyo “Xwɨ́áyo éɨ́ nɨŋweaxa úpoyɨ.” nurɨmáná

³⁶ Nə́ ndɛɛ́ a músə ŋwa íbʉlɛ́d zaŋgbá byɔɔŋgʉ́ nə oshû, a yə Zɛmbî akíba, a fɛ̂y byo ikʉ́l ikʉ̂l, yə ómpwíín bɛ́, bwə́ mú kə ŋgə kaaw buud.

³⁶ bisɨ́kerɨ́á wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú apɨ tɨ́nɨ peyɨ́ apia tɨ́nɨ nurápɨrɨ Gorɨxomɨ yayɨ́ nɨwirɨ kwɨkwɨrɨmɨ́ nerɨ wiepɨsarɨŋowamɨ wiayíáná awa nurápɨro ámáyo yaŋɨ́ nɨwia úáná

³⁷ Muud yɛ̂sh mú də nə́ ndɛɛ́ jílə. Zhwog ikʉ́l í mú lʉ́g tâŋ məkúdə́ zaŋgbá.

³⁷ ayɨ́ nɨnɨro agwɨ́ ímɨ uyíagɨ wiepɨsarɨŋowa aiwá ayɨ́ nɨnɨro tɨ́ápia nɨmeamero soxɨ́ ɨ́á wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waúmɨ magwɨ́ nɨmiro tɨgɨ́awixɨnɨ.

³⁸ Buud bwə́ á də wá, bwə́ á bə buud otɔ́ɔ́shin onɔ̧̂, njɨ budûm kú lɔ̧́ búdá nə ikágə́.

³⁸ Apɨxɨ́ tɨ́nɨ niaíwɨ́ tɨ́nɨ marɨ́áɨ, oxowa aiwá apɨ nɨ́áwa 4,000 imónɨgɨ́árɨnɨ.

³⁹ A músə ka bɨ́d nə́ buud bwə́ nyíŋgəg, nyə mú kəwa byɔ́ɔ́lʉ́d, kə kɔ́ɔ́mb shí á Magadan.

³⁹ Jisaso “Segɨ́ aŋɨ́ úpoyɨ.” nurowárɨmáná wiepɨsarɨŋowa tɨ́nɨ ewéyo nɨpɨxemoánɨro nuro Magadanɨ iwiékɨ́nɨmeagɨ́awixɨnɨ.

Mateus 15

Atalhos do teclado

Ler em outra tradução

Comparar com outra