Marcos 4

MCP vs XGS

Sair da comparação
MCP
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Dúlʉ́gá jwɔ̂w, Yésus nyə á ŋgə nyiŋgə jɨ́ɨ́gʉli buud, bwə́ njúl ncindye mâŋ. Buud bwə́ á ka sɛɛŋgya nyə́dɨ́ ŋkí jág bulya nə ndɛɛ́, a mú tɔ̂w kə kəwa byɔ́ɔ́lʉ́d, ji shí, buud bâŋ cíndú.
1 Jisaso ámɨ ipí Gariri imaŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nurɨ nuréwapɨyirɨ ámá xwé obaxɨ́ awí neánɨro epɨ́royɨ́ wiarɨŋagɨ́a o ewéyo nɨpɨxemoánɨrɨ éɨ́ nɨŋwearɨ ámá nɨ́nɨ sɨnɨ ipí imaŋɨ́ e ŋweaŋáná
2 A mú ŋgə jɨ́ɨ́gʉli bwo zhwog isâ míkandad. Nyə nə bwo nyə́dɨ́ njɨ́ɨ́gʉ́lád nə́:
2 o nuréwapɨyirɨ́ná xɨxewisɨ́ xwɨyɨ́á amɨpí obaxɨ́ nánɨ nuréwapɨyirɨ
3 «Bɛ́nyʉ́gá məlwə̂, bɨ mpúg gwágʉlə! Ŋgwɔ́l mbɔɔl məmpəg nyə á kə myɛɛg mpəg.
3 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Arɨ́á époyɨ. Ámá wo o xegɨ́ omɨŋɨ́yo axɨ́pɨ witɨ́ siyɨ́ nɨwiáróa umɨnɨrɨ nánɨ nurɨ
4 Í á ka bə, a ŋgə́ myɛɛg ɨɨ́, nyúl mpumə́ mú shugʉla zhɨ́ɨ́ nə zhɨɨ́. Inunú í mú zə, zə shîn lúú nywô.
4 xwɨ́á yunɨ́ ikɨxeárɨnɨŋe píránɨŋɨ́ nɨwiáróa nurɨ aiwɨ wí óɨ́ maŋɨ́pá tɨ́nɨ piéróáná iŋɨ́ nɨbɨro mɨmeánɨ́ eŋɨnigɨnɨ.
5 Nyúl mpúmə́ í mú shugʉla shí á məkwóógʉ́d, kú nə fwámɛ́ mə́ndəlú cínɔŋg. Í mú nə́mə́ lɛɛl wéésh míŋgwu, nəcé məndəlú mə́ á shígɛ́ fifə.
5 Ámɨ wí sɨ́ŋá ínɨmɨ yapɨnɨŋáná xwɨ́á onɨmiápɨ seáyɨ e eŋáná wiáróɨ́yɨ́ xwɨ́á akwɨnɨ́ánáɨ eŋagɨ nánɨ apaxɨ́ mé nerápɨmáná
6 Njɨɨ́, ja yásə́ í mə́ faan yí, miŋgwu mi mpwásə́ mí mú jígə, shîn shwáás nəcé kú nə fwámɛ́ míkɔ̧ɔ̧lə́.
6 sogwɨ́ nɨwepɨ́nɨrɨ xaíwɨ́ anarɨ́ná pɨpɨŋɨ́ mɨwárɨŋagɨ nánɨ nɨyɨweánɨrɨ yeáyɨ́ yárɨŋɨnigɨnɨ.
7 Nyúl mpumə́ í mú shugʉla íbiin-bíinʉd. Ibiin-bíin byɔɔŋg í mú lɛɛl juwo nə́ ndɛɛ́ káda íkɔ̧́lə í mpəg, í mú bə kú wúmə tɔɔ bumə́.
7 Ámɨ wí emɨ́ pɨpɨŋɨ́ arɨ́kiárɨnɨŋe wiáróɨ́yɨ́ emɨ́ pɨpɨŋɨ́yo dánɨ nerápɨrɨ xeŋwɨrárɨŋagɨ nánɨ witɨ́ siyɨ́ apɨ ná mɨweŋɨnigɨnɨ.
8 Njɨɨ́, nyúl mpúmə́ í á shugʉla tag-tag shí dɨ̂, í mú kɔ̧́, mpu wɨ̂y. Í mú ŋgə wúmə, dúl shug ibumə́ məwûm mə́lɔ́ɔl, dúlʉ́gá məwûm mə́saman, dúlʉ́gá təd.»
8 Ámɨ wí xwɨ́á naŋɨ́ e wiáróɨ́yɨ́ píránɨŋɨ́ nerápɨrɨ xwé nerɨ ná nɨkɨkɨreánɨrɨ́ná wí xwé onɨmiápɨ nɨwerɨ wí xwé obaxɨ́ nɨwerɨ wí aga dɨŋɨ́ nɨmorɨ ɨ́á mɨropaxɨ́ weŋɨnigɨnɨ.” nurɨrɨ
9 Yésus mú cɨ nə bwo nə́: «Muud jɨ́ nə məlwə̂ mə́ gwág yɛ́, a gwág!»
9 ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Seyɨ́né witɨ́ siyɨ́ nánɨ nionɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á rɨ́á apɨ nánɨ arɨ́á ókiarɨ́ nɨmónɨ́poyɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
10 Ja á mə́ kə bə nyə́mɛ́fwó yí, *ompwíín bɛ́ wûm nə óbá nə buud bə́nɔ́ŋ bwə́ á bə wá, bwə́ mú jí nyə nə́ a jááwʉg bwo nda míkanda mí kə́ nə́.
10 Idáná o xegɨ́pɨ ŋweaŋáná wiepɨsarɨŋowa wé wúkaú sɨkwɨ́ waú tɨ́nɨ ámá wí xɨ́o tɨ́nɨ emearɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ wigɨ́pɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á xɨ́o rɨ́ɨ́pɨ nánɨ yarɨŋɨ́ wiarɨ́ná
11 Yésus mú bɛ̧sa nə́: «Zɛmbî nyə a mə́ yə bɨ́ báá *ndímba á Faan dɛ́. Njɨ buud ɔ tɔ́ɔ́n bâŋ bwə́ é dʉ gwág njɨ mikanda
11 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Xwɨyɨ́á Gorɨxo seyɨ́né xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ seameŋweanɨ́a nánɨ eŋíná dánɨ ínɨmɨ imónɨŋɨ́pɨ nionɨ rɨxa wɨ́á searókiamoarɨŋɨnɨ. E nerɨ aiwɨ ámá nionɨ dɨŋɨ́ mɨnɨkwɨ́ró wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ néra warɨgɨ́áyo nionɨ uréwapɨyarɨ́ná mɨ́kɨ́pɨ arɨ́á mɨní ewayɨ́ xwɨyɨ́á rarɨŋápɨnɨ arɨ́á niarɨŋoɨ.
12 shú nə́ bwə́ dʉ́g bə,
12 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́ánɨ urarɨŋɨnɨ. Gorɨxoyá xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagɨ́ Aisaiaoyɨ rɨnɨŋo ámá nionɨ dɨŋɨ́ mɨnɨkwɨ́ró wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ néra warɨgɨ́áyɨ́ nánɨ eŋíná nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eaŋɨnigɨnɨ, ‘Ámá ayɨ́ wigɨ́ uyɨ́niɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ mamóánáyɨ́ Gorɨxo yokwarɨmɨ́ wiinɨgɨnɨrɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á arɨ́á nɨwirɨ́ná arɨ́á nɨwiro aiwɨ nɨjɨ́á mimónɨ́ ero sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ́ná sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨro aiwɨ dɨŋɨ́ mɨmó ero epɨ́rɨ nánɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́ánɨ urɨnɨ́árɨnɨ.’ Aisaiao eŋíná rɨ́wamɨŋɨ́ e eaŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nionɨ xɨxenɨ e yarɨŋɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
13 A mú jí bwo nə́: «Bɨ agwágɛ́ kanda nɨ? Ká bɨ́ é bá ka gwág mílʉ́gá na ntʉdɛlɛ̂?
13 O ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né ewayɨ́ xwɨyɨ́á nionɨ rɨ́ápɨ sɨnɨ majɨ́á rimónɨŋoɨ? Ewayɨ́ xwɨyɨ́á apɨ nɨjɨ́á mimónɨpa nerɨ́náyɨ́, ewayɨ́ xwɨyɨ́á nionɨ rarɨŋá nɨpɨnɨ arɨge nerɨ nɨjɨ́á imónɨpɨ́rɨ́árɨnɨ? Mɨ́kɨ́pɨ áwaŋɨ́ osearɨmɨnɨrɨ rarɨŋɨnɨ.
14 Mbɔɔl məmpəg mə́ dʉ bɛ̧ Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî.
14 Ámá witɨ́ siyɨ́ wiároarɨŋoyɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ wáɨ́ nemerɨ urɨmearɨŋónɨŋɨ́ imónɨnɨ.
15 Buud bʉ́sə́ tâŋ nda zhɨɨ́ nə zhɨɨ́ kʉ́l mpəg Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî í á myɛɛgya yí, jísə bɔɔŋg bwə́ á bə nə́, bwə́ ká nə́mə́ shîn gwág Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî, *Sátan lɛɛ́l ntâg nə́mə́ zə, zə yîl bwo mpəg í ámə kə lámʉ́d yí.
15 Ámá wí witɨ́ siyɨ́ óɨ́pá tɨ́nɨ piéróɨ́pɨ iŋɨ́ nɨbɨrɨ manarɨŋɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á wíɨ́ápɨ Seteno ayɨ́ Gorɨxo nánɨ dɨŋɨ́ mopɨ́rɨxɨnɨrɨ aŋɨ́nɨ nɨbɨrɨ pɨ́rɨpɨ́rɨ́ nɨwirɨ emɨ mɨmeámɨ́ yarɨŋɨ́rɨnɨ.
16 Ntɔ́ nə́mə́, bɔ́ɔ́l bʉ́sə nda bwə́ dʉ lə́g mpəg shí á mə́kwóógʉ́d. Ja bwə́ gwág Milə́sʉ́ mí Zɛmbî, bwə́ tɛ́ɛ́d fwo lə́g myə nə məshusʉg;
16 Ámá ámɨ wí witɨ́ siyɨ́ sɨ́ŋá ínɨmɨ yapɨnɨŋáná seáyɨ e xwɨ́á onɨmiápɨ eŋáná wiáróɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á nɨwiróná yayɨ́ nɨwinɨrɨ nɨxɨ́danɨro yarɨ́ná
17 njɨ bwə́ kú nə mikɔ̧ɔ̧lə́ bwə́dɨ́ cʉgʉd, bwə́ kú wá nadâ, bwə́ bɛ̧ Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî njɨ kʉ́kʉ́l baan, bwə́ ká nə́mə́ bwəma nə məntágʉla ŋkí cúwʉ́lí nəcé Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî, bwə́ julə mə́nyúul.
17 xwɨyɨ́á ná ínɨmɨ pɨpɨŋɨ́nɨŋɨ́ mɨwárɨŋagɨ nánɨ anɨŋɨ́ xɨ́darɨgɨ́ámanɨ. Xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ xɨ́danɨro yarɨŋagɨ́a nánɨ ámá wí nɨbɨro nepa eŋɨ́ neánɨro rɨ́a xɨ́darɨŋoɨnɨrɨ iwamɨ́ó nɨwíwapɨyirɨ xeanɨŋɨ́ wikeáráná apaxɨ́ mé pɨ́nɨ wiárarɨgɨ́árɨnɨ.
18 Bɔ́ɔ́l bwə́ dʉ lə́g mpəg íbiin-bíin dɨ̂. Bâŋ bʉ́sə nə́, bwə́ gwág Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî,
18 Ámá ámɨ wí witɨ́ siyɨ́ emɨ́ pɨpɨŋɨ́ arɨ́kiárɨnɨŋe wiáróɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ enɨ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á nɨwiro aiwɨ
19 njɨɨ́, yágʉ́wó ísâ yâ mâŋ mwɔ̂w, nə wɨ́ɨ́mbʉ́lə mə́bii, nə bíl zhwog iwɨ́ɨ́mbʉ́g yâ cʉg í mú zə káda Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî, mí mú bə nda wúmə.
19 amɨpí xwɨ́áyo dáŋɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ obɨbaxɨ́ nɨmoro ‘Amɨpí wí nionɨ mɨnɨmúropa oninɨ.’ nɨyaiwiro amɨpí wí nánɨ ‘Arɨge nímeanɨ́árɨ́anɨ?’ nɨyaiwia nurɨ́náyɨ́ witɨ́ emɨ́ nerápɨrɨ xeŋwɨrárarɨŋɨ́ yapɨ nimónɨro aiwá ná mɨkɨkɨreánarɨŋɨ́yɨ́ yapɨ imónarɨgɨ́árɨnɨ.
20 Bɔ́ɔ́l báá bʉ́sə nda bwə́ dʉ lə́g mpəg shí átʉtagʉ́ dɨ̂. Bâŋ bʉ́sə nə́, bwə́ gwág Mílə́sʉ́ mí Zɛmbî, bwə́ lə́g myə, bwə́ mú wúmə mpúmə́, dúl shug wúmə íbumə́ məwúm mə́lɔ́ɔl, dúl məwúm mə́saman, dúlʉ́gá təd.»
20 Ámá ámɨ wí witɨ́ siyɨ́ xwɨ́á naŋɨ́ imónɨŋe wiáróɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á nɨwiro dɨŋɨ́ nɨkwɨ́roro píránɨŋɨ́ nɨxɨ́dɨróná witɨ́ siyɨ́ aiwá ná wí xwé onɨmiápɨ werɨ wí xwé obaxɨ́ werɨ wí aga dɨŋɨ́ nɨmorɨ ɨ́á mɨropaxɨ́ werɨ yarɨŋɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ.” Ewayɨ́ xwɨyɨ́á mɨ́kɨ́pɨ nánɨ áwaŋɨ́ e urɨŋɨnigɨnɨ.
21 Yésus mú nyiŋgə cɨ nə bwo nə́: «Ye bwə́ dʉ jida lámba nə́ bwə́ kə́ kúd dwo mpɨ́ɨ́d? Yé bwə́ dʉ kə tə̂l shí gwoŋʉ́? Ŋgaá jɨ́ yida bə nə́ í tɔ́wʉ́g cé lámba dɨ̂?
21 O wiepɨsarɨŋowa “Ámá ayo anɨŋɨ́ yumɨ́í winɨ́árɨnɨ.” yaiwipɨ́rɨxɨnɨrɨ sɨnɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á nánɨ áwaŋɨ́ nurɨrɨ́ná re urɨŋɨnigɨnɨ, “ ‘Ámá ramɨxɨ́ nɨmɨxárómáná sɨxɨ́ xwé wá nɨmearɨ upɨxákwiárɨpɨ́rɨxɨnɨ.’ rɨyaiwiarɨŋoɨ? ‘Pieŋɨ́ íkwiaŋwɨ́yo ínɨmɨ tɨpɨ́rɨxɨnɨ.’ rɨyaiwiarɨŋoɨ? Oweoɨ, íkwiaŋwɨ́yo sɨŋánɨŋɨ́ e tarɨgɨ́árɨnɨ.” nurɨrɨ
22 Kú nə sâ á *ndímba í bá bwên kú nyîn, ŋkí sâ á shwoó í bwên kú wɔ́ɔ́s mə́ŋkɛnyad.
22 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Xwɨyɨ́á eŋíná dánɨ Gorɨxo xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ seameŋweanɨ́a nánɨ ínɨmɨ imónɨŋɨ́pɨranɨ, amɨpí pɨ́nɨ́ imónɨŋɨ́pɨranɨ, nɨpɨnɨ sɨŋánɨ imónɨnɨ́árɨnɨ.
23 Muud jɨ́ nə məlwə̂ mə́ gwág yɛ́, a gwág!»
23 Xwɨyɨ́á nionɨ seararɨŋápɨ nánɨ arɨ́á ókiarɨ́ nɨmónɨ́poyɨ.” nurɨrɨ
24 A mú nyiŋgə cɨ nə bwo nə́: «Jigá kuú nə́ kalə́ nə sâ bɨ́ mə́ dʉ gwág yí! Nəcé yuug bɨ́ é dʉ yigʉla bɔ́ɔ́l búúd nə́ ndɨ́ yí, gwə́ nə́mə́ wə́ bwə́ bá dʉ yigʉla bɨ́ nə ndɨ́ yí, bwə́ wá mə́bə́dɨ̂.
24 — ausente —
25 Muud jɨ́ nə baalɛ́ fʉg yɛ́, Zɛmbî mə bá kwádʉlə nyə nywo. Njɨ nyɔɔŋg cúgɛ́ nə ndɨ́ yɛ́, Zɛmbî mə bá mɛɛl yîl nyə bʉ́baalɛ̂ á jɨ́ nə ndɨ́ yí.»
25 — ausente —
26 Yésus mú nyiŋgə cɨ nə́: «Faan mə́ Zɛmbî dʉ́sə nda yuug ga. Ŋgwɔ́l múúd mə́ myɛɛg mpəg nyə́dɨ́ fambə́.
26 O sɨnɨ ámá e ŋweagɨ́á nɨyonɨ xwɨyɨ́á Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ umeŋweanɨ́a nánɨpɨ nurɨrɨ́ná ámɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á bɨ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxo xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ seameŋweanɨ́ápɨ re imónɨnɨ. Ámá wo omɨŋɨ́yo nánɨ nurɨ witɨ́ siyɨ́ nɨwiáróa núɨsáná
27 Nyə e jâ ibulú, wɔɔl mímwásə́. Mpəg jáá í é kâl nə́ ndɛɛ́, í ŋgə́ wɨ̂y gwə́mɛ́fwó, muud nyə́ ámə bɛ̧ yɛ́ kú mpu nda í ŋgə́ sɨ̂y nə́.
27 sá werɨ wiápɨ́nɨmearɨ yarɨ́ná witɨ́ siyɨ́ rɨxa nerápɨrɨ xwé nerɨ o ‘Arɨge nerápɨrɨ rɨ́a peyarɨnɨ?’ yaiwiarɨ́ná
28 Shí nyə́mɛ́fwó í sá nə́ mpəg kɔ̧́g íkáá, í wá mə́bəga, mpúmə́ lwánd mə́bəga dɨ̂.
28 xegɨ́pɨ xwɨ́áyo dánɨ nɨpeyirɨ ɨwɨ́ niga nɨyirɨ siyɨ́ nerɨ ná nɨkɨkɨreága nɨpeyirɨ
29 Nə́ ndɛɛ́, ja mpúmə́ mə́ tɨ̂ yí, bwə́ mú saag fambə́, nəcé fwála bwə́ jə́lá nə saag yí í mə́ wɔ́ɔ́s».
29 yóɨ́ éáná rɨxa mipaxɨ́ eŋagɨ nɨwɨnɨrɨ́ná kirá nɨmearɨ mɨwákwímɨ́ yarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ. Gorɨxo xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ umeŋweanɨ́ápɨ axɨ́pɨ iwamɨ́ó nerɨ́ná ayɨ́ dɨŋɨ́ “Arɨge nerɨ́ná xwé imónɨnɨ́árɨnɨ?” nɨyaiwiro aiwɨ “Xegɨ́pɨ xwé imónɨnɨ́árɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ nánɨ e urɨŋɨnigɨnɨ.
30 Yésus mú nyiŋgə cɨ nə́: «Shé bɨ́ nə ŋkul cɨ nə́ Faan mə́ Zɛmbî dʉ́sə nda jɨ́? Shé bɨ́ nə ŋkul yɨɨga dwo nə wáyɛ́ kaanə́?
30 Ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Pí pí ewayɨ́ xwɨyɨ́á nɨrɨrane Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ neameŋweanɨ́ápɨ nánɨ ranɨ́wɨnɨ?
31 Dʉ́sə nda búbumə́ *mutárʉd. Búbumə́ jɔɔŋg wə́ í búl cwáágʉwo nə bíl íbumə́ í mə́mpəg byɛ̂sh.
31 O nɨbɨrɨ neameŋweanɨ́ápɨ masɨté aiwá siyɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Masɨté aiwá siyɨ́ nurɨrɨ́ná aga onɨmiápia wiároarɨgɨ́a aiwɨ
32 Njɨ ja bwə́ bɛ̧́ gwo yí, í dʉ gwaa cɔ̧́ mɔ́ɔ́lʉ́gá mə́mpəg mâ fambə́; í wá mílɔ̂w nə́ ŋkudə́, mbií á nə́ inunú bí nə ŋkul zə lwɔ̧́ maagɛ cínɔŋg nyə́dɨ́ gúgʉ́wád.»
32 nerápɨmáná xwé nerɨ aiwá nɨ́nɨ negɨ́ omɨŋɨ́yo yarɨŋɨ́pimɨ seáyɨ e nɨmúrorɨ reŋɨ́ sepiá wiexáráráná iŋɨ́ nɨbɨrɨ yéwɨ́ ínɨrɨwámɨnɨ tarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ. Ayɨ́ “Iwamɨ́óyɨ́ nene onɨmiápɨ nerɨ aiwɨ rɨ́wéná ámá xwé obaxene Gorɨxo neameŋweanɨ́árɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ e urɨŋɨnigɨnɨ.
33 Míl zhwog mikaanə́ mbií nɨd wə́ nyə á dʉ lás nə buud yɛ́, nə́mə́ mbií bwə́ á bə nə ŋkul dʉ gwág yí.
33 Xwɨyɨ́á Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ umeŋweanɨ́ápɨ nánɨ nurɨrɨ́ná ámá ayɨ́ arɨ́á wipaxɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á obaxɨ́ axɨ́pɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋɨ́ nura nurɨ
34 Nyə a shígɛ́ dʉ bwɛlɛ lás nə bwo kú kənd kaanə́. Njɨ nyə á dʉ kə fɛ́ɛl isâ byɛ̂sh, ja bə́nɔ̂ŋ *ompwíín bɛ́ bwə́ mə́ kə bə bwə́mɛ́fwó yí.
34 sɨŋánɨ áwaŋɨ́ bɨ murɨ́ ewayɨ́ xwɨyɨ́ánɨ nura nurɨ aiwɨ wiepɨsarɨŋowa tɨ́nɨnɨ nɨŋwearɨ́ná ewayɨ́ xwɨyɨ́á xɨ́o urarɨŋɨ́ mɨ́kɨ́pɨ nánɨ áwaŋɨ́ urayiŋɨnigɨnɨ.
35 Jwɔ̂w ŋgwúd dɔɔŋgʉ́ mpwó-kugʉ́, Yésus mú cɨ nə *ompwíín bɛ́ nə́: «Shé lɨ́ɨ́nágá mâŋ, kə faŋwíny!»
35 O ewayɨ́ xwɨyɨ́á nura núɨsáná sɨ́ápɨ tɨ́nɨ axíná xegɨ́ wiepɨsarɨŋowamɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ipíyo jɨ́arɨwámɨnɨ oxemoaneyɨ.” uráná
36 Ompwíín bwə́ mú béégya nə áncuncuma buud, kə kwey Yésus byɔ́ɔ́lʉ́d. Bə́nɔ́ŋ bwə́ mú kə nə dwo. Mɔ́ɔ́lʉ́gá mɔ́ɔ́l mə́ á bə nə́mə́ mə́koogʉ́, mə́ ŋgə́ bɛ̧ bwo.
36 awa ámá obaxɨ́ e awí eánɨgɨ́áyo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ ewé Jisaso éɨ́ nɨŋwearɨ e dánɨ pɨ́né uréwapɨyarɨŋɨ́pámɨ enɨ nɨpɨxemoánɨro Jisaso tɨ́nɨ nuro ewé wí enɨ awa tɨ́nɨ warɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ.
37 Bwə́ ŋgə́ kə, seegya nə́ məma ŋkwɔ̧̂ mú tɛ́ɛ́d kuŋgʉ́lə, ikwɔ̧́ í mə́júwó í mú ŋgə shwɨy byɔ́ɔ́lʉ́d, byɔ́ɔ́l mú tɛ́ɛ́d lwándʉ́lə nə məjúwó.
37 Rɨ́wɨpí bɨrɨ iniɨgɨ́ enɨ imeamɨ́kwɨ́ erɨ nerɨ́ná ewéyo mɨmeámɨ́ yarɨ́ná ewéyo iniɨgɨ́ rɨxa nɨróga wiápɨ́nɨmeaarɨŋagɨ nɨwɨnɨro
38 Í á bə, Yésus mbwúg bán byɔ́ɔ́lʉ́d, a ŋgə́ jâ, lúú mbwúg fílo dɨ̂. Ompwíín bɛ́ bwə́ mú juumʉshi nyə. Bwə́ nə nɛ́ nə́: «Yɨ́ɨ́gʉli sə́ wál zə yə! Ye sâ jɔɔŋgʉ̂ í acɨ́yɛ́ wo tɔɔ sâ?»
38 Jisaso ewé íkwémɨŋɨ́mɨnɨ íkwiaŋwɨ́yo sá weŋomɨ saiwiárɨ́ nɨwiro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, none rɨxa iniɨgɨ́ namianɨrɨ yarɨŋwáyoɨ! Joxɨ dɨŋɨ́ nɨmorɨ rɨweŋɨnɨ?” uráná
39 Yésus mú wɔɔl, nyə ŋkáánd nə ŋkwɔ̧̂. Nyə nə mâŋ nə́: «Salʉwóg, jigʉ́ nə́ shɛɛ!» Njɨ nyə á shîn lás ntʉ́nɨ yí, ŋkwɔ̧̂ mú shwal shîn, mâŋ bə nə́ shɛɛ.Yésus ŋgə ŋkáánd nə ŋkwɔ̧̂|src="CN01708B.TIF" size="col" copy="David C. Cook" ref="4.39"
39 o nɨwiápɨ́nɨmearɨ re eŋɨnigɨnɨ. “Rɨ́wɨpí samɨŋɨ́ oweárɨnɨ.” rɨrɨ “Iniɨgɨ́ imeamɨ́kwɨ́ yarɨŋɨ́pɨ enɨ samɨŋɨ́ oweárɨnɨ.” rɨrɨ éáná apaxɨ́ mé rɨ́wɨpí samɨŋɨ́ werɨ iniɨgɨ́ enɨ samɨŋɨ́ werɨ yáráná
40 Ntɔ́ Yésus mú ka cɨ nə ompwíín bɛ́ nə́: «Wáyɛ́ mbií ífwaas nɨ? Ye bɨ cúgɛ́ nə búgə́ nə Zɛmbî?»
40 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né pí nánɨ wáyɨ́ seainarɨnɨ? Dɨŋɨ́ mɨnɨkwɨ́ropa nero nánɨ wáyɨ́ rɨseainarɨnɨ?” urɨ́agɨ
41 Iŋkuŋkúúnd í mú jág bii bwo, kə jé bwə́ mú ŋgə nyímbʉla bwə́mɛ́ nə bwə́mɛ́ nə́: «Nyáyɛ́ múúd ɛ́ga nyɛ! Tɔɔ ŋkwɔ̧̂, tɔɔ mâŋ í bə́lɛ́ sá nyə məgwág ɨɨ́?»
41 awa óɨ́ nikárɨnɨro nánɨ wigɨ́pɨ re rɨnɨgɨ́awixɨnɨ, “Pí ámáorɨ́anɨ? Imɨŋɨ́ tɨ́nɨ iniɨgɨ́ tɨ́nɨ o ráná arɨre ámánɨŋɨ́ arɨ́á nɨwirɨ samɨŋɨ́ rɨ́a weŋoɨ?” rɨnɨgɨ́awixɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra