Hebreus 4
MCP vs NVT
1 Zɛmbî nyə á bwey kaag nə́ a bá sá nə́ buud bwə́ yɔ́wʉlag; ŋkaagə́ nyɔɔŋg nyɨ́ ná. Bɨ ɔ́ ka bɛy nə́ ŋgwɔ́l múúd á gwooŋg jɨ́n bág shúb wogá jɔɔŋg.
1 Assim, uma vez que permanece a promessa de que entraremos no descanso de Deus, devemos ter cuidado para que nenhum de vocês pense que falhou.
2 Shé á shí nə́mə́ gwág kɛ́ɛl mə́ Zɛmbî nda bwo. Njɨ, wáŋ gwágʉ́lə bwə́ á gwág yí í á shígɛ́ kwíínd bwo tɔɔ sâ, nəcé bwə́ á shígɛ́ *búgʉla sâ bwə́ á gwág yí.
2 Porque essas boas-novas também nos foram anunciadas, como a eles, mas a mensagem de nada lhes valeu, pois não a receberam com fé e não se uniram àqueles que ouviram.
3 Shé báá obúgʉla shé mú ŋgə yɔwʉla, kú bə bwo, nəcé nyə á cɨ shú dáŋʉ́d nə́:
3 Pois nós, os que cremos, entramos em seu descanso. Quanto aos demais, Deus disse: “Assim, jurei em minha ira: ‘Jamais entrarão em meu descanso’”, embora suas obras estejam prontas desde a criação do mundo.
4 Shú sâ í dʉ́gyá nə jwɔ̂w á zaŋgbá yí, sə́ mə́ mpú nə́ Zɛmbî nyə á cɨ gúl kʉ́kʉ́lʉ́d nyə́dɨ́ kálaad dɨ́ nə́: «Zɛmbî nyə á ka yɔwʉla nə isɛ́y byé byɛ̂sh jwɔ̂w á zaŋgbá».
4 Sabemos que estão prontas por causa da passagem que menciona o sétimo dia: “No sétimo dia, Deus descansou de todo o seu trabalho”.
5 Gwə́ nə́mə́ wə́ á cɨ́ wa jíga kʉ́kʉ́lʉ́d nə́: «Mə abʉ́lɛ́ bwɛlɛ sá nə́ bwə́ yɔ́wʉlag».
5 Mas, em outra passagem, Deus diz: “Jamais entrarão em meu descanso”.
6 Ntɔ́ jɨ nə́ cígʉ́lá í bwey bə nə́ Zɛmbî mə bá sá nə́ bɔ́ɔ́l búúd bwə́ yɔ́wʉlag. Njɨ, buud bwə́ á tɛ́ɛ́d gwág kɛ́ɛl wá, bwə́ á shígɛ́ yɔwʉla, nəcé məlwə̂.
6 Portanto, o descanso está disponível para que alguns entrem nele, mas os primeiros que ouviram essas boas-novas não entraram por causa de sua desobediência.
7 Nda jɨ́ ntɔ́ nə́, Zɛmbî mə́ tə̂l dúl jwɔ̂w búúd bwə́ é cɨ nə́ «múús» yí. Nyə á zə tə̂l jwɔ̂w dɔɔŋgʉ́ mimbú mí mə́ bwey bul cɔ̧́ té wulə fwála mə́ Moyîz; nyə á ka cɨ mpu mə *Dávid dɨ́ nda nyə́ ámə fwo cɨ nə́, nə́: «Ŋkí bɨ mə gwág kə́l dɛ́ múús ɨɨ́, kúgá sá nʉ́ŋ».
7 Por isso Deus estabeleceu outra ocasião para que entrem em seu descanso, e essa ocasião é “hoje”. Ele anunciou isso por meio de Davi muito tempo depois, nas palavras já citadas: “Hoje, se ouvirem sua voz, não endureçam o coração”.
8 Í á mbə̂m bə nə́ Yeshuwa nyə a sá nə́ kúl búúd í yɔ́wʉlag ja bwə́ á shîn nyíi shí á cɔ̧ɔ̧lá yí, Zɛmbî nyə a shígɛ́ nywá nyiŋgə cɨ nə́ dúl jwɔ́w lʉ́ wogá dʉ́sə.
8 Se Josué lhes tivesse dado descanso, Deus não teria falado de outro dia de descanso por vir.
9 Ntɔ́ mə́ lwó nə́ gúlʉ́gá wogá jísə ná shú búúd ɔ́ Zɛmbî, í njúl nda fwámɛ́ wogá Zɛmbî nyə á woga jwɔ̂w lʉ́ zaŋgbá yí.
9 Logo, ainda há um descanso definitivo à espera do povo de Deus.
10 Nəcé, muud Zɛmbî mə sá nə́ a yɔ́wʉlag yɛ́, nyə é yɔwʉla nə isɛ́y byé byɛ̂sh nə́mə́ nda Zɛmbî nyə á yɔwʉla nə byé nə́.
10 Porque todos que entraram no descanso de Deus descansam de seu trabalho, como Deus o fez após a criação do mundo.
11 Nda jɨ́ ntɔ́ nə́, shé wágá məŋkul nə́ shé bág yɔwʉla nda Zɛmbî nyə á kaag nə́; shé wágá məŋkul shú nə́ muud nda bá shúb nəcé sálə mbií mə́lwə̂ bwə́ á sá má.
11 Portanto, esforcemo-nos para entrar nesse descanso. Mas, se desobedecermos, como no exemplo citado, cairemos.
12 Mpugá nə́ Milə́sʉ́ mí Zɛmbî mísə mikuwó, mí njúl mi aŋkál-ŋkálʉ̂. Mí dʉ bɛ́wʉli ntɔ̧ kafwɛlɛ jɛ̂sh bwə́ dʉ jɔw íkɔ́ɔ́mb íbá yí. Mí dʉ nyíi múúd nyúúlʉ́d kə kumə kʉ́l mí bɛ́ɛ́g *jîm bá *shíshim yí; mí dʉ bɛ́ɛ́g mə́bwɔ̧ɔ̧́ mə nyúúl nə óshû ɔ́ íyasə́d. Milə́sʉ́ mí Zɛmbî wə́ mí dʉ lwó ŋkí mitə́dʉ́gá nə iyuug yâ lâm, bísə́ ŋkí bɔ̂w, ŋkí bísə ŋkí nywa.
12 Pois a palavra de Deus é viva e poderosa. É mais cortante que qualquer espada de dois gumes, penetrando entre a alma e o espírito, entre a junta e a medula, e trazendo à luz até os pensamentos e desejos mais íntimos.
13 Kú ntâg nə tɔɔ sâ Zɛmbî nyə á tɛ́ yí jɨ́ nə ŋkul shwaaw Zɛmbî. Isâ byɛ̂sh bísə oshushwáás, ompajáá nyə́dɨ́ míshʉ́d, nyə muud mə bá sá sə́ shitɔ́g yɛ́.
13 Nada, em toda a criação, está escondido de Deus. Tudo está descoberto e exposto diante de seus olhos, e é a ele que prestamos contas.
14 Shé mú nə wúsʉ́ shísha Ajəlácɨ á ofada nyə á lɨ́ɨ́na joŋ lʉ gwɔ́w yɛ́, nyə wə́ Yésus, Mwân mə́ Zɛmbî. Nda jɨ́ ntɔ́ nə́, shé kə́gá nə búgə́ jísʉ́ shwóg, kú bwɛlɛ tag.
14 Visto, portanto, que temos um grande Sumo Sacerdote que entrou no céu, Jesus, o Filho de Deus, apeguemo-nos firmemente àquilo em que cremos.
15 Nəcé, Ajəlácɨ á ofada shé mú nə ndɨ́ yɛ́, cúgɛ́ nyɔɔŋg jɨ́ nda gwág shé cɛy lámʉ́d nə tag dʉ́sʉ́ yɛ́. A yidá bə nyɔɔŋg jɨ́ nə́ nyə á bwəma nə məbwə́bʉ́lán məzhɨɨ́ mɛ̂sh nda shé, njɨ a nda sá *sə́m yɛ́.
15 Nosso Sumo Sacerdote entende nossas fraquezas, pois enfrentou as mesmas tentações que nós, mas nunca pecou.
16 Ntɔ́, shé shíshʉ́gá Zɛmbî kúnə́-kúnə kú fúndə. Shé shíshʉ́gá nyə́dɨ́ caaŋgə́d kʉ́l á ŋgə́ lwóya mpaam yí, a gwágʉ́g shé cɛy lámʉ́d a sá shé mpaam, a kwíínd shé ja shé mə́ jɨ́ɨ́ kwííndyá yí.
16 Assim, aproximemo-nos com toda confiança do trono da graça, onde receberemos misericórdia e encontraremos graça para nos ajudar quando for preciso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?