Atos 26
MCP vs NTLH
1 Agʉrípa mú cɨ nə Pwôl nə́: «Wo músə je kaad já nɨɨ́d.» Pwôl mú sɛ́ɛ́mb mbwə̂, a mú tɛ́ɛ́d kɔɔd.
1 Agripa disse a Paulo: — Você pode apresentar a sua defesa. Então Paulo estendeu a mão e fez a sua defesa, dizendo o seguinte:
2 «Njwú-buud Agʉrípa, mə dʉ́g nə́ í mə́ bul jəla mə nda mə́ tə́l wódɨ́ mpwóómbʉ́d múús nə́ mə zə kaad shú ísâ byɛ̂sh Oyúdɛn bwə́ ŋgə́ máág mə ínɨ.
2 — Rei Agripa, eu me sinto muito feliz em poder estar hoje diante do senhor para me defender de tudo o que os judeus me acusam.
3 Í bul jəla nəcé wo mpú íjâm nə ijag í Oyúdɛn byɛ̂sh, wo mpú nə́mə́ ísâ bwə́ dʉ sɛ́ŋʉsa məkə̂l nə ndɨ̂ yí. Mə́ ka jəgʉla nə wo nə́ wo gwágʉ́lə́g mə nə lâm jísɔ́w.
3 E especialmente feliz porque o senhor conhece muito bem todos os costumes e questões dos judeus. Portanto, peço que o senhor me escute com paciência.
4 «Oyúdɛn bɛ̂sh bwə́ mpú cʉg jâm tɛ́ wúlə shí. Bwə́ mpú nda mə́ á ŋgə cʉgə wa mə́dɨ́ lwoŋ buud dɨ́ nə wa Yurʉ́səlɛm nə́.
4 — Todos os judeus sabem como tenho vivido no meio do meu povo e também em Jerusalém, desde a minha juventude até hoje.
5 Bwə́ bwey mpu nə́ kɔ́ɔ́mb yə́bə́ wúsʉ́ dɨ́ mə á bə ŋkɔɔmʉ́ í búl bə nə ŋkʉ́d yííd, mə á bə *Farizyɛ̂ŋ. Ŋkí bwə́ cɛɛl, bwə́mɛ́fwó bʉ́sə nə ŋkul je bwiiŋg lâŋ wâm.
5 Eles sempre souberam — e podem confirmar isso se quiserem — que desde o começo fui membro do partido dos fariseus , o mais rigoroso da nossa religião.
6 Mə mə́ zə tɔ̂w kɔɔdʉd ja ga dɨ́ nəcé ŋkaagə́ Zɛmbî nyə á kaag odá yí, mɛɛ ŋgə bwánd nywo nə búgə́.
6 E agora estou aqui sendo julgado porque tenho esperança na promessa que Deus fez aos nossos antepassados.
7 Ibɛɛnd wûm nə íbá byɛ̂sh sə́ bʉ́sə́ nə ndɨ̂ yí í ŋgə yə Zɛmbî gúmə́ bulú nə mwásə́ kú yɔw. Ibɛɛnd byɔɔŋg í ŋgə bwánd ŋkaagə́ nyɔɔŋgʉ́ nə búgə́. Yé Njwú-buud, wâm bwándʉ́lə wɔɔŋg wə́ Oyúdɛn bwə́ ŋgə́ wáámb mə nə ndɨ̂ ga.
7 Todas as tribos do nosso povo, que adoram a Deus dia e noite, também esperam ver o cumprimento dessa promessa. É por causa dessa esperança, ó rei, que estou sendo acusado pelos judeus.
8 Nəcé jɨ́ bɨ́ bâŋ bɨ́ cúgɛ́ nə ŋkul magʉlə nə́ Zɛmbî ŋgə gwûmʉshi mimbimbə yí?
8 Por que é que vocês, judeus, acham impossível crer que Deus ressuscita os mortos?
9 Mɛɛ mə á fwo nə́mə́ dʉ tə́dʉga nə́ mə́ jəlá nə bul lúmbʉli nə jínə́ mə́ Yésus á Nazarɛ̂t.
9 E Paulo disse ainda: — Eu mesmo pensava que devia fazer tudo o que pudesse contra a causa de Jesus de Nazaré.
10 Ntɔ́ nə́mə́ wə́ mə́ á dʉ sá Yurʉ́səlɛm yɛ́. Məmɛ́fwó mə á dʉ bií zhwog obúgʉla nə ŋkul milúlúú myâ ofada mí á yə mə yí, mə dʉ wá bwo mímbwugʉd. Mə á dʉ nə́mə́ bə cʉ́ŋ nə buud bwə́ á dʉ gwú bwo wá.
10 E foi o que fiz em Jerusalém. Recebi autorização dos chefes dos sacerdotes e prendi muitos seguidores de Jesus. Quando eram condenados à morte, eu também votava contra eles.
11 Mə á dʉ kyey *mə́mpáánzə́ mə́ mínjɨ́ɨ́gʉ́lá mə́ Oyúdɛn dɨ̂, mə dʉ ŋgə lwágʉlə obúgʉla cúwʉ́lí, dʉ yɨ́ɨ́mbʉli bwo nə́ bwə́ kɨ́ɨ́lyág búgə́ jáŋ. Mə á ntɛɛŋg nə́mə́ sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wâm, mə kə dʉ bɛ̧ óbúgʉla míŋgwə́la mishúsʉ́d.
11 Durante muito tempo eu os castiguei em todas as sinagogas e os forcei a negar a sua fé. Tinha tanto ódio deles, que até fui a outras cidades para persegui-los.
12 Gwə́ wə́ í á sá nə́ mə kə́g Damás, milúlúú myâ ofada mí mə́ yə mə ŋkul nə lwámá mə́ kə́g sá yí.
12 E Paulo continuou: — Foi por isso que viajei para a cidade de Damasco, levando autorização e ordens dos chefes dos sacerdotes.
13 Mə ŋgə́ kə ntʉ́nɨ tâm mwásə́, yé Njwú-buud, mə mú dʉ́g njɨ məma mə́ŋkɛnya mə́ mə́ faan cɔ̧́ yásə́. Məŋkɛnya mə́nɨ mə́ mú lyɛ̧ sə́nɔ́ŋ buud ɔ́ gwooŋg bâm.
13 Mas aconteceu, ó rei, que na estrada, ao meio-dia, veio do céu uma luz mais brilhante do que o sol, a qual brilhou em volta de mim e dos homens que estavam viajando comigo.
14 Sə́ bɛ̂sh sə́ mú kadʉwa shí. Mə mú gwág kə́l í ŋgə́ lás nə mə kə́l lʉ́ aramyɛ̧̂ dɨ́ nə́: “Sôl, Sôl, nəcé jɨ́ wó búl lwágʉlə mə cúwʉ́lí ntʉ́nɨ yí? Mpug nə́ wo cugɛ́ nə ŋkul sá míŋgáádə́ nə shushwom.”
14 Todos nós caímos no chão, e eu ouvi uma voz me dizer em hebraico : “Saulo, Saulo! Por que você me persegue? Não adianta você se revoltar contra mim.”
15 Mə mú jî nə́: “Wo zə́ e, Cwámba?” Cwámba nə́: “Mə Yésus, mə wə́ wó ŋgə́ lwágʉlə cúwʉ́lí yɛ́.
15 — Então eu perguntei: “Quem é o senhor?” — E o Senhor respondeu:
16 Njɨ, wɔɔlʉ́g, wo tɔ́wʉ́g tʉ́təlí nə məkuú mwô. Mə ámə zə lwóya nyúul wódɨ́ nə́ mə zə sá nə́ wo bə́g mə kágə́ mílwámá, wo bwiiŋg sâ wó mə́ dʉ́g yí nə byɔɔŋg byɛ̂sh mə́ bá nyiŋgə zə dʉ lwágʉlə wo yí.
16 Mas levante-se e fique de pé. Eu apareci a você para o escolher como meu
17 Mə é cʉg wo nə kúl gwô nə ikûl ishús, kʉ́l jɛ̂sh mə́ é lwâm wo yí.
17 Vou livrar você dos judeus e também dos não judeus, a quem vou enviá-lo.
18 Mə lwám wo nə́ wo kə́g bɛ̂ny bwo mísh, bwə́ wúg yídʉ́gʉ́d zə mə́ŋkɛnyad, wú mpə̂l mə *Sátan dɨ́ zə wə́ Zɛmbî. Búgə́ bwə́ é *búgʉla mə yí í é sá nə́ bwə́ lə́gʉ́g ijuugá í *mísə́m myáŋ bwə́ mú ŋwa jiya, bə́nɔ̂ŋ bɔɔŋg búúd bwə́ mú miŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ nəcé ŋgə̌lə búgʉla mə wá.”
18 Você vai abrir os olhos deles a fim de que eles saiam da escuridão para a luz e do poder de Satanás para Deus. Então, por meio da fé em mim, eles serão perdoados dos seus pecados e passarão a ser parte do povo escolhido de Deus.”
19 «Ntɔ́, yé Njwú-buud Agʉrípa, sâ mə́ á dʉ́g í á zhu mə gwɔ́w yí, mə a shígɛ́ mpyêny gwo.
19 E Paulo terminou, dizendo: — Portanto, ó rei Agripa, eu não desobedeci à visão que veio do céu.
20 Mə á yida tɛ́ɛ́d njɔɔnd, mə tɛ́ɛ́d kə búúd ɔ Damás dɨ́, mə mú nyiŋgə́ kə bɔɔŋg wâ Yurʉ́səlɛm nə bɔɔŋg wâ Yudéa yɛ̂sh dɨ́, kə nə́mə́ íkûl ishúsʉ́d, mə kə bwiiŋg bɛ̂sh nə́ bwə́ cɛ́ndʉ́g mítə́dʉ́gá bwə́ cɛ́nd kuú njɔɔnd yid wə́ Zɛmbî, bwə́ mú cʉgə cʉg í lwágʉlə nə́ bwə́ mə́ cɛ́nd mítə́dʉ́gá yí.
20 Anunciei a mensagem primeiro em Damasco e depois em Jerusalém, em toda a região da Judeia e entre os não judeus. Eu dizia a todos que eles precisavam abandonar os seus pecados, voltar para Deus e fazer coisas que mostrassem que estavam, de fato, arrependidos.
21 Sâ jɔɔŋg wə́ Oyúdɛn bwə́ á kə bií mə *Luŋ mə́ Zɛmbî dɨ́, bwə́ ŋgə́ sɔ̧́ nə́ bwo gwú mə nə ndɨ̂ yí.
21 Foi por isso que alguns judeus me agarraram quando eu estava no pátio do Templo e quiseram me matar.
22 Mə ŋgə cʉgə zə wɔ́ɔ́s múús njɨ nəcé Zɛmbî, shú nə́ mɛ́ɛ́ ŋgə́g nə bwiiŋg kɛ́ɛl, bwiiŋg íkʉ́kágə́, bwiiŋg ócúmbá buud. Mə ŋgə bwiiŋg njɨ sâ *búúd ɔ mícúndə́ nə Moyîz bwə́ á bwey jaaw nə́ í bá bə yí, kú bəd sâ gwɔ̂w.
22 Mas até hoje Deus tem me ajudado, e por isso estou aqui trazendo a sua mensagem a todos, tanto aos humildes como aos importantes. Pois eu digo a mesma coisa que os profetas e Moisés disseram que ia acontecer.
23 Í á bə nə́ *Krîst mə́ jəlá nə bá jug, á jəlá nə bá bə múúd ashúshwóógʉ́ gwûmʉ́lə, á jəlá nə bá bwiiŋg kúl jísʉ́ nə byɔɔŋg í cúgə́ Oyúdɛn yí məŋkɛnya.»
23 Eles afirmaram que o Messias precisava sofrer e ser o primeiro a ressuscitar, para anunciar a luz da salvação tanto aos judeus como aos não judeus.
24 Pwôl ŋgə́ kə shwóg nə kɔɔd yé ntʉ́nɨ, Festos mú ŋkáánd nə́: «Pwôl wo jɨ lad. Bulʉ́lə mpu wô nɨ í mə́ kənd wo ímpwúfúd.»
24 Quando Paulo estava se defendendo assim, Festo gritou: — Paulo, você está louco! Estudou tanto, que acabou perdendo o juízo!
25 Pwôl nyɛ mú cɨ nə́: «Mə cugɛ́ lad ye Festos lwám múúd. Lə́sʉ́ mə́ ŋgə́ lás yí wúsə fwámɛ́ lə́sʉ́, í njúl lə́sʉ́ fʉg.
25 Paulo respondeu: — Eu não estou louco, Excelência; estou em perfeito juízo e digo a verdade.
26 Njwú-buud mə́ ŋgə́ lésha nə ndɨ̂ kú fúndə yɛ́, a mpú ísâ ínɨ. Mə tə́dʉ́gá nə́ mə aŋgɛ̂ nə kwab ja mə́ cɨ́ ntɔ́ yí, nyə ajágɛ́ tɔɔ sâ na. Nəcé isâ byɔɔŋg í á shígɛ́ dʉ sɨ̂y íshwoo mə́fəfʉd.
26 Eu posso falar diante do rei Agripa com toda a coragem porque tenho a certeza de que ele conhece todas essas coisas muito bem, pois não aconteceram em nenhum lugar escondido.
27 Njwú-buud Agʉrípa, ye wo ŋgə *magʉlə isâ *búúd ɔ mícúndə́ bwə́ á cɨ yí? Haaw. Mə mpú nə́ wo ŋgə magʉlə byo.»
27 Então Paulo disse ao rei: — Rei Agripa, o senhor crê nos profetas? Eu sei que crê!
28 Agʉrípa mú cɨ nə Pwôl nə́: «Í mú wo kúnə́-kúnə nə́ wo sáág mə nə́ mə bə́g krîstɛn ɛ̧ɛ̧́!»
28 Agripa respondeu: — Você pensa que assim, em tão pouco tempo, vai me tornar cristão?
29 Pwôl nə́: «Í bə́g ntɔ́ tɔɔ kɨ́kɨdɨ́ga tɔɔ jáyɛ́ ja. Mə́ jəgʉla nə Zɛmbî nə́ tɔɔ wo, tɔɔ buud bɛ̂sh bwə́ ŋgə́ gwágʉlə mə múús wá bɨ bə́g nda mə, njɨ bɨ kú yidá bə nə məŋkəda nda mə́ jɨ́ nə mwo ɛ́ga.»
29 Paulo disse: — Pois eu pediria a Deus que, em pouco ou muito tempo, não somente o senhor, mas todos os que estão me ouvindo hoje chegassem a ser como eu, mas sem estas correntes.
30 Njwú-buud mú tɔ̂w, nə ŋgwə́mʉna, nə Berenís nə buud bɛ̂sh bə́nɔ́ŋ bwə́ á bə bwə́ njúl wá.
30 Aí o rei Agripa, o Governador, Berenice e todos os que estavam com eles se levantaram
31 Bwə́ músə kə shwushwagád, kə lésha nə́: «Muud ɛ́nɛ nyə asáyɛ́ tɔɔ sâ bʉ́sə nə ŋkul gwú nyə nə ndɨ̂ yí, kú nə́mə́ bə tɔɔ sâ bwə́ wálʉ́lə́g nyə məŋkəda yí.»
31 e saíram, comentando: — Este homem não fez nada para merecer a morte, nem para estar preso.
32 Agʉrípa mú cɨ nə Festos nə́: «Í mbə̂m bə muud ɛ́nɛ kú jî nə́ lə́sʉ́ yé í kə́g wə́ *Káázɛl, wo mbə̂m je bɨ́d nyə.»
32 Então Agripa disse a Festo: — Ele já podia estar solto se não tivesse pedido para ser julgado pelo Imperador.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?