Atos 14

MCP vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Í á ka bə, ja bwə́ á wɔ́ɔ́s Ikóniyum yí, Pwôl bá Barnábas bwə́ á kə mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá. Bwə́ á kə lésha nə buud mbií á nə́ *Oyúdɛn nə Ogʉrɛ̂k ŋkí bul bulya bwə́ *magʉlə búgə́.
1 Em Icônio, Paulo e Barnabé também foram à sinagoga judaica e falaram de tal modo que muitos creram, tanto judeus como gentios.
2 Bɔɔŋg Oyúdɛn bwə́ á shígɛ́ magʉlə búgə́ wá, bwə́ mú zə sá nə́ ikúl í cúgɛ́ Oyúdɛn yí bwə́ shíŋʉ́g obúgʉla.
2 Alguns dos judeus que não creram, porém, incitaram os gentios e envenenaram a mente deles contra Paulo e Barnabé.
3 Njɨ, Pwôl bá Barnábas bâŋ bwə́ á ji cínɔŋgʉ́ fwámɛ́ mwɔ̂w, bwə́ ŋgə lás kú nə ifwaas. Bwə́ á ŋgə bul ŋwa ŋkul wə́ Cwámba. Cwámba ŋgə́ nə́mə́ magʉlə kɛ́ɛl bwə́ á ŋgə bwiiŋg yí, a ŋgə yə bwo ŋkul, bwə́ ŋgə sá *isâ í ntɔ̧́ búúd ŋkwóŋ yí, nə *ísâ í mímbʉ́gú.
3 Ainda assim, os apóstolos passaram bastante tempo ali, falando corajosamente da graça do Senhor, que confirmava a mensagem deles concedendo-lhes poder para realizar sinais e maravilhas.
4 Buud ɔ ŋgwə́la bwə́ mú béégya ígwooŋg íbá, gúl í ŋgə́ bɛ̧ ishwambʉlə í Oyúdɛn, gúl í ŋgə magʉlə *buud ɔ lwámá.
4 Com isso, o povo da cidade ficou dividido: alguns tomaram partido dos judeus, e outros, dos apóstolos.
5 Nə Oyúdɛn, nə bɔ́ɔ́l búúd bwə́ cúgɛ́ Oyúdɛn wá, nə otɔ́we ɔ shwóg báŋ bwə́ mú zə sá yuug nə́ bwə́ jugʉshi búúd ɔ lwámá, bwə́ lúmə bwo məkwóógʉ́.
5 Então um grupo de gentios, judeus e seus líderes resolveu atacá-los e apedrejá-los.
6 Nda búúd ɔ lwámá bwə́ á mpu yuug jɔɔŋg nə́, bwə́ mú túb kə Lístrə nə Dɛ́rbə, miŋgwə́la myâ Likawʉní, nə cínɔŋg mə́koogʉ́ məkoogʉ́.
6 Quando os apóstolos souberam disso, fugiram para a região da Licaônia, para as cidades de Listra e Derbe e seus arredores.
7 Bwə́ mú kə ŋgə bwiiŋg Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛ́l wu.
7 E ali anunciaram as boas-novas.
8 Ŋgwɔ́l múúd nyə á bə nûŋ Lístrə kú bwɛlɛ tɔ̂w tʉ́təlí nə məkuú mɛ́. Nyə a byɛ̂l mbúmbwúgʉ́, nyə a shígɛ́ bwɛlɛ kyey.
8 Enquanto estavam em Listra, Paulo e Barnabé encontraram um homem com os pés aleijados. Sofria desse problema desde o nascimento e, portanto, nunca tinha andado. Estava sentado
9 Dúl jwɔ̂w, muud wɔɔŋg nyə á ka ŋgə gwágʉlə nda Pwôl nyə á ŋgə lás nə́. Pwôl mú dʉ́g nyə nə́ figə́-figə́, a mú dʉ́g nə́ muud ɛ́nɛ jɨ nə búgə́ nə a jɨ nə ŋkul yâl.
9 e ouvia Paulo pregar. Paulo olhou diretamente para ele e, vendo que ele tinha fé para ser curado,
10 Pwôl mú cɨ nə nɛ́ gwɔ́w-gwɔ̂w nə́: «Tɔ́wʉ́g tʉ́təlí nə məkuú mwô». Muud ɛ́nɛ mú sáánz, a mú tɛ́ɛ́d ŋgə́lə kyey.
10 disse em alta voz: “Levante-se!”. O homem se levantou de um salto e começou a andar.
11 Buud bwə́ á bə cínɔŋg wá bwə́ mú dʉ́g sâ Pwôl mə́ sá yí. Bwə́ mú ŋgə lás gwɔ́w-gwɔ̂w kə́l lʉ́ Likawʉní dáŋʉ́d nə́: «Ozɛmbî bwə́ mə́ bə nda buud nə́ ndɛɛ́ bwə́ mə́ shulə zə sə́dɨ́».
11 A multidão, vendo o que Paulo havia feito, gritou no dialeto local: “Os deuses vieram até nós em forma de homens!”.
12 Bwə́ mú ŋgə jɔ̂w Barnábas nə́ Zə́s, Pwôl nyɛ nə́ Hɛrmɛs nəcé nyə wə́ nyə á dʉ bə nə ciyá lə́sʉ́.
12 Concluíram que Barnabé era o deus grego Zeus, e Paulo, o deus Hermes, pois era ele quem proclamava a mensagem.
13 Buud bwə́ á dʉ *búgʉla Zə́s wá bwə́ á dʉ bə nə mpáánzə́ ŋgɛɛ́ nyíŋgʉ́lé ŋgwə́la dɨ̂. Fada á yə́bə́ wɔɔŋgʉ́ músə ŋwa míŋgwûm mí ntɛny nə ikəlʉgʉ́-kə́lʉg í dʉ lugʉshi də́nd lʉ́ zâŋ yí, bə́nɔ̂ŋ buud bwə́ mú zə kə ŋgɛɛ nyíŋgʉ́lé ŋgwə́la. Bwə́ á cɛɛl kə cígə intɛny nə́ bwə́ sâ Pwôl bá Barnábas *mətúnʉga nda ozɛmbî.
13 O sacerdote do templo de Zeus, que ficava na entrada da cidade, trouxe touros e coroas de flores até as portas da cidade, pois ele e a multidão queriam oferecer sacrifícios aos apóstolos.
14 Ja *búúd ɔ lwámá, Barnábas bá Pwôl bwə́ mə́ gwág ntɔ́ yí, bwə́ mú nyaa míkáándə́, bwə́ mú sáánz kə nə oŋkwiimbyê tâm buud,
14 Quando Barnabé e Paulo ouviram o que estava acontecendo, rasgaram as roupas e correram para o meio do povo, gritando:
15 bwə́ nə́: «Buud ɔ́ga, jáyɛ́ nɨ? Sə́ bʉ́sə nə́mə́ búúd nda bɨ̂. Sə́ ŋgə yida bwiiŋg bɨ́ Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛ́l nə́ bɨ bɨ́dʉ́g isâ í íkás ínɨ, bɨ cɛ́ndʉ́g kuú njɔɔnd yid wə́ Zɛmbî á kuwô. Nyə wə́ nyə a tɛ́ gwɔ̂w nə shí, nə mâŋ nə isâ byɛ̂sh bísə́ cínɔŋg yí.
15 “Amigos, por que vocês estão fazendo isso? Somos homens como vocês! Viemos lhes anunciar as boas-novas, para que abandonem estas coisas sem valor e se voltem para o Deus vivo, que fez os céus e a terra, o mar e tudo que neles há.
16 Nyə á ka yida bɨ́d tɛ́ zhúlə yág nə́ ilwoŋ i búúd byɛ̂sh í ŋgə́g nə bɛ̧ byáŋ ijâm nə ijag,
16 No passado, ele permitiu que as nações seguissem seus próprios caminhos,
17 njɨ nyɛ kú bɨ́d ŋgə́lə lwágʉlə nə́ a jisə, a ŋgə́ nə́mə́ sá bwo mpaam. Ntɔ́ nə́mə́ wə́ á ŋgə́ ntɨ bɨ́ ompú bwə́ ŋgə́ zhu gwɔ́w yɛ́, a ŋgə́ yə bɨ̂ məfwála mə́mpəg mə́ jə́la nə bugʉban yí, a yə bɨ́ zhwog idʉ̂w, a lwándʉlə bɨ́ məshusʉg mílámʉ́d».
17 mas nunca as deixou sem evidências de sua existência e de sua bondade. Ele lhes concede chuvas e boas colheitas, e também alimento e um coração alegre”.
18 Njɨ, bwə́ á tɛɛm lás nə buud ɔ́nɨ ntʉ́nɨ, buud ɔ́nɨ bwə́ á shígɛ́ lɛɛl magʉlə nə́ bwə́ bɨ́d sálə bwo *mətúnʉga.
18 Apesar dessas palavras, Paulo e Barnabé tiveram dificuldade para impedir que o povo lhes oferecesse sacrifícios.
19 Bɔ́ɔ́l *Oyúdɛn bwə́ mú zə wɔ́ɔ́s bwə́ ŋgə́ zhu Antyósh nə Ikóniyum. Bwə́ mú zə kwambʉlə nə buud nə́ ndɛɛ́ bwə́ mú lúmə Pwôl məkwóógʉ́ nə́ lúmə lúmə, bwə́ julə nyə shí nə shí nə́ ndɛɛ́ kə wusə bugád. Bwə́ á tə́dʉga nə́ a mə́ yə.
19 Então alguns judeus chegaram de Antioquia e Icônio e instigaram a multidão. Apedrejaram Paulo e o arrastaram para fora da cidade, pensando que ele estivesse morto.
20 Njɨ, *ompwíín bwə́ mú kə lyɛ̧ nyə. Pwôl mú wɔɔl, a mú nyiŋgə kə ŋgwə́la. Mán mələ̂m, a músə kyey kə Dɛ́rbə, bá Barnábas.
20 No entanto, quando os discípulos o rodearam, ele se levantou e entrou novamente na cidade. No dia seguinte, partiu com Barnabé para Derbe.
21 Bwə́ mú kə bwiiŋg Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛ́l nûŋ Dɛ́rbə nə́ ndɛɛ́ bwə́ mú bə nə ompwíín fwámɛ́ bímbí. Bwə́ músə nyiŋgə kə Lístrə, cɔ̧́ kə Ikóniyum kə wɔ́ɔ́s Antyósh.
21 Depois de terem anunciado as boas-novas em Derbe e feito muitos discípulos, Paulo e Barnabé voltaram a Listra, Icônio e Antioquia da Pisídia,
22 Bwə́ á ŋgə wá ompwíín ŋkul mílámʉ́d, bwə́ ŋgə́ cwîny bwo nə́ bwə́ sáág zɛ́ny búgə́. Bwə́ á ŋgə lwágʉlə bwo nə́ bwə́ mpúg nə́: «Sə́ mə́ jəlá nə ŋgə bwəma nə *incwaw í ntʉg, sə́ ŋgə́ ntɔ̧ ŋgə ntɔ̧ ŋgə ntɔ̧ nə́ ndɛɛ́ sə́ mú ka nyíi Faan mə́ Zɛmbî dɨ̂.»
22 onde fortaleceram os discípulos. Eles os encorajaram a permanecer na fé, lembrando-os de que é necessário passar por muitos sofrimentos até entrar no reino de Deus.
23 Bwə́ á ŋgə sá nə́, *Dɔ̧ lʉ́ óbúgʉla dɛ̂sh dɨ́, bwə́ fɛ́ɛ́sh bwo ocúmbá buud, bwə́ ci idʉ̂w jəgʉla nə Zɛmbî, bwə́ mú ŋwa bwo cwámbʉlə Cwámba wáŋ bwə́ á *búgʉla yɛ́.
23 Paulo e Barnabé também escolheram presbíteros em cada igreja e, com orações e jejuns, os entregaram aos cuidados do Senhor, em quem haviam crido.
24 Bwə́ mú lɨ́ɨ́na Pisidî, kə kumə Pamʉfilî,
24 Então viajaram de volta pela Pisídia até a Panfília.
25 bwə́ bwiiŋg kɛ́ɛl mə́ Zɛmbî Pɛrzhe nə́ ndɛɛ́ bwə́ mú shulə kə Antalya.
25 Pregaram a palavra em Perge e desceram para Atália.
26 Kǎlə wú Antalya, bwə́ mú ŋwa byɔ́ɔ́l kə Antyósh wú bwə́ á zhu ja mpaam mə́ Zɛmbî í á fɛ́ɛ́sh bwo nə́ bwə́ sáág sáal bwə́ mə́ sá yí.
26 Por fim, voltaram de navio para Antioquia, onde sua viagem tinha começado e onde haviam sido entregues à graça de Deus para realizar o trabalho que agora completavam.
27 Ja bwə́ á kə jé yí, bwə́ á sɛɛŋg *Dɔ̧ lʉ́ óbúgʉla, jaaw bwo sâ jɛ̂sh Zɛmbî nyə á yə bwo ŋkul nə́ bwə́ sáág yí, bul bə nə́ ndɛɛ́ nda Zɛmbî nyə a mə́ juw zhɨ́ɨ́ nə́ ikúl í cúgɛ́ *Oyúdɛn yí í mágʉləg búgə́ nə́.
27 Quando chegaram a Antioquia, reuniram a igreja e relataram tudo que Deus tinha feito por meio deles e como tinha aberto a porta da fé também para os gentios.
28 Bə́nɔ̂ŋ *ompwíín bwə́ mú ji na fwámɛ́ məma fwála.
28 E permaneceram ali com os discípulos por muito tempo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra