1 Coríntios 7

MCP vs XGS

XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ

¹ Shú ísâ bɨ́ á cilə mə yí, í nywa nə́ mudúm jíg kú kúnya nə mudá.

¹ Seyɨ́né payɨ́ nearo yarɨŋɨ́ nigɨ́ápɨ nánɨ áwaŋɨ́ bɨ osearɨmɨnɨ. Oyɨ, ámá apɨxɨ́ bɨ mɨmeapa nerɨ́náyɨ́, ayɨ́ naŋɨ́ yarɨŋoɨ.

² Njɨ, í bul jəla nə́ mudúm yɛ̂sh bə́g nə yé múdá, mudá yɛ̂sh nə yé ŋgwûm, buud bwə́ sásʉ́lə́g jaŋga.

² E nɨsearɨrɨ aí ɨ́wɨ́ xɨxegɨ́nɨ ámá inarɨgɨ́ápimɨ dánɨ ɨ́eapá seainɨpaxɨ́ eŋagɨ nánɨ oxɨ́ woxɨ woxɨ dɨxɨ́ apɨxɨ́ mearɨ apɨxɨ́ wíyɨ wíyɨ enɨ dɨxɨ́ oxɨ́ meánɨrɨ éɨrɨxɨnɨ.

³ Mudûm nyə ajə́láyɛ́ nə kaambʉlə múdá nə nyúúl nyɛ́; mudá nə́mə́ ntɔ́.

³ Apɨxɨ́ wíyɨ “Gɨ́ oxo ɨ́á onɨxɨrɨnɨ.” nɨsimónɨrɨ́ná xiagwoxɨ ímɨ xe ɨ́á xɨrɨ́ɨrɨxɨnɨ. Oxɨ́ woxɨ “Gɨ́ apɨxímɨ ɨ́á oxɨrɨmɨnɨ.” nɨsimónɨrɨ́ná xiepíyɨ enɨ “Xe ɨ́á onɨxɨrɨnɨ.” yaiwíɨrɨxɨnɨ.

⁴ Mudá cugɛ́ nə ŋkul balan nə nyúúl nyɛ́ nda á cɛ́ɛl nə́, ŋgwûm yé wə́ jɨ́ nə nywo. Nə́mə́ mbií ŋgwúdʉ́, ŋgwûm cugɛ́ nə ŋkul balan nə nyúúl nyɛ́ nda á cɛ́ɛl nə́, mudá yé wə́ jɨ́ nə nywo.

⁴ Xiagwoxɨ, ayɨ́ dɨxɨ́ nápɨ nánɨ xiáwoxɨmanɨ. Dɨxɨ́ apɨxí dɨxɨ́ nápɨ nánɨ xiɨ́áírɨnɨ. Xiepíyɨ enɨ, ayɨ́ dɨxɨ́ nápɨ nánɨ xiɨ́áíyɨmanɨ. Dɨxɨ́ oxo, ayɨ́ jíxɨyá nápɨ nánɨ xiáworɨnɨ.

⁵ Ŋgwɔ́l kú ban ŋgwɔ́l; ka njɨ nə́ bɨ mə́ bə cʉ́ŋ nə́ bɨ mə béégyá ŋkúmba fwála shú nə́ bɨ mə́ kənd mílâm mə́jəgʉla dɨ̂. Fwála dɔɔŋg ká nə́mə́ shîn, bɨ ɔ́ nyiŋgə fʉla; nəcé bɨ́ a bá bə kú mpu máánd mílâm nə́ ndɛɛ́ *Sátan mú bwɔ́wʉlə bɨ̂.

⁵ Ayɨnánɨ wɨyagwí wɨyagwí “Ɨ́á oxɨrɨnaiyɨ.” nɨrɨnɨríná arɨ́á mé minɨ́ xɨxe “Oyɨ.” rɨnɨ́isixɨnɨ. Sɨ́á árɨ́nɨ́ Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ wiani nánɨ xɨxe “Oweoɨ.” nɨrɨnɨríná, ayɨ́ ananɨrɨnɨ. E nɨsearɨrɨ aí sɨ́á “ ‘Oweoɨ.’ orɨnaiyɨ.” yaiwíɨ́ípɨ rɨxa nórɨmáná eŋáná ámɨ ɨ́á xɨrɨnɨ́isixɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Woxɨ woxɨ “Ámá wí tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ inanípɨ nánɨ mɨŋɨ́ minɨpa oemɨnɨ.” nɨsimónɨrɨ aí xɨxenɨ apɨ emɨnɨrɨ nánɨ eŋɨ́ mɨreánɨŋagɨ nánɨ Seteno ámá wí tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ inɨrɨ nánɨ rɨrɨ́peáwɨnɨgɨnɨrɨ “Ámɨ ɨ́á xɨrɨnɨ́isixɨnɨ.” seararɨŋɨnɨ.

⁶ Na, mə ayɨ́ɨ́mbʉ́líyɛ́ bɨ̂; mə cwíny bɨ́ cwínyʉ́g.

⁶ “Sɨ́á árɨ́nɨ́ Gorɨxomɨ rɨxɨŋɨ́ urɨpɨ́rɨ nánɨ xɨxe ‘Oweoɨ.’ nɨrɨnɨróná, ayɨ́ ananɨrɨnɨ.” seararɨŋápɨ sekaxɨ́ e éɨ́rɨxɨnɨrɨ mɨseararɨŋɨnɨ. Nɨseaimónɨrɨ́ná xe e éɨ́rɨxɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ seanarɨŋɨnɨ.

⁷ Mpǔlə dʉ́g dɨ́, mə́ jɨɨ nə́ buud bɛ̂sh bwə́ jíg nda mə. Njɨ, muud yɛ̂sh jɨ nə jé sâ Zɛmbî nyə á yə nyə yí; nyíga nə jíga, nyɨ́mɨ́ nə jímɨ́.

⁷ “Ámá nɨ́nɨ nionɨ apɨxɨ́ mɨmeapa eŋáonɨ yapɨ nimónɨrɨ́ná, ayɨ́ ananɨrɨnɨ.” nimónarɨnɨ. E nerɨ aí Gorɨxo ámá o omɨ xɨxegɨ́nɨyo wá nɨwianɨrɨ nɨwiirɨ́ná wíyo meánɨpaxɨ́ oimónɨ́poyɨnɨrɨ wiirɨ wíyo mɨmeánɨpaxɨ́ oimónɨ́poyɨnɨrɨ wiirɨ eŋɨ́ eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.

⁸ Mə́ ŋgə cɨ nə miŋgwam mi búdûm nə mikúsə́ mí búdá nə́, í nywa nə́ bwə́ jíg nda mə́ njúl nə́, kú béya.

⁸ Segɨ́ ámá sɨnɨ mɨmeánɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ apɨxɨ́ anɨ́yɨ́ tɨ́nɨ nánɨ rɨpɨ osearɨmɨnɨ. Ayɨ́ mɨmeánɨŋáonɨ yapɨ sɨnɨ anɨŋɨ́ e nimónɨróná naŋɨ́ yarɨŋoɨ.

⁹ Njɨ, í ká bə nə́ bwə́ ampúyɛ́ máánd mílâm, bwə́ béyág; nəcé í yida bul jəla nə́ muud béyág, ntɔ̧ nə́ a júgʉgɨ́ nə yéésh.

⁹ E nɨsearɨrɨ aí rɨpɨ enɨ osearɨmɨnɨ. “Ámá wí tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ inanɨ nánɨ mɨŋɨ́ mɨneainɨpa oyaneyɨ.” nɨseaimónɨrɨ aí xɨxenɨ apɨ yanɨro nánɨ eŋɨ́ mɨseaeánɨpa nerónáyɨ́ xe meánɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. “Nɨmeánɨpɨ́rɨ nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí nɨwia nurɨ́náyɨ́, naŋɨ́ meŋagɨ nánɨ xe meánɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.” seararɨŋɨnɨ.

¹⁰ Shú bɔɔŋg bɨ́ mímbéyá wá, mə tə́l mpə́ndí; kú ntâg bə mə, Cwámba wə́ mə́ tə́l mpə́ndí nə́, ci mudá kú béégya nə ŋgwúm yé.

¹⁰ Rɨxa meánɨgɨ́áyɨ́né nánɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ rɨpɨ —Apɨ nionɨyápɨ marɨ́áɨ, Ámɨnáo rɨŋɨ́pɨnɨ. Apɨ osearɨmɨnɨ. Apɨxɨ́ meánɨgɨ́íwa wigɨ́ oxowamɨ nɨwárɨmɨ mupanɨ.

¹¹ Múdá ká ntâg béégya nə ŋgwúm yé, a jíg kú ná kə báád; ka njɨ nə́ a kə́ sá ŋkwambʉlə nə ŋgwúm yé. Ci mudúm kú yîl múdá bâ.

¹¹ E mepa nerɨ nɨwárɨmɨ nurɨ́náyɨ́, ámɨ oxɨ́ mɨmeánɨ́ kikiɨ́á ŋweáɨ́rɨxɨnɨ. “Kikiɨ́á oŋweámɨnɨ.” mɨwimónɨpa nerɨ́náyɨ́, ámɨ xiagwo tɨ́nɨ kumɨxɨnɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Xiagwowa enɨ wigɨ́ apɨxíwamɨ emɨ mɨmopa éɨ́rɨxɨnɨ.

¹² Shú bɔ́ɔ́lʉ́gá bâŋ, Cwámba dɨ́ mə́ cɨ̂, mə wə́ ŋgə́ cɨ ja nɨɨ́d nə́, ŋkí mbúgʉla Zɛmbî jɨ nə mudá *háádɛn, múdá mə́ ká cɛɛl nə́ bá bwə́ baagʉlə bâ, a kú bɛɛg yîl múdá wɔɔŋg.

¹² Ámá xamɨŋɨ́ wínɨyɨ́né xwɨyɨ́á rɨpɨ —Apɨ Ámɨnáo rɨŋɨ́pɨmanɨ. Nionɨyápɨrɨnɨ. Apɨ enɨ osearɨmɨnɨ. Ámɨnáomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨ́yɨ́ woxɨ apɨxɨ́ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ wí rɨmeánɨŋáná í sɨnɨ “Ananɨ meánɨŋáomɨnɨ omeánɨmɨnɨ.” nɨwimónɨrɨ́ná xiagwoxɨ ímɨ emɨ mɨmopa éɨrɨxɨnɨ.

¹³ Ŋkí mudá wə́ jɨ́ mbúgʉla, ŋgwûm nyɛ háádɛn, ŋgwûm mə́ ká cɛɛl nə́ bá mudá bwə́ baagʉlə bâ, mudá kú bɛɛg gwú bâ dɔɔŋg.

¹³ Apɨxɨ́ Ámɨnáomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋíxɨ, oxɨ́ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ womɨ meánɨŋíxɨ eŋánáyɨ́, o sɨnɨ “Gɨ́ apɨxɨ́ meaŋáí tɨ́nɨ anɨŋɨ́ oŋweámɨnɨ.” nɨwimónɨrɨ́ná omɨ nɨwárɨmɨ mupa éɨrɨxɨnɨ.

¹⁴ Nəcé, mudúm jɨ́ háádɛn yɛ́ nyə é bə kúnə́-kúnə nə Zɛmbî nəcé mudá yé, mudá jɨ́ háádɛn yɛ́ nyə é bə kúnə́-kúnə nə Zɛmbî nəcé ŋgwúm yé. Í mbə̂m bə kú bə ntɔ́, mpu nə́ bwân báŋ bwə́ é bə shwóg-shwóg nə Zɛmbî; njɨ, bʉ́sə kúnə́-kúnə nə nyə.

¹⁴ Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. Oxɨ́ Ámɨnáomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ wo arɨge nerɨ Gorɨxoyá wo imónɨpaxɨ́rɨnɨ? Ayɨ́ xegɨ́ xiepí dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋí tɨ́nɨ nawínɨ nemerɨŋɨ́pimɨ dánɨ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ ámá xɨ́oyá wo imónɨpaxɨ́rɨnɨ. Apɨxɨ́ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ wí enɨ xegɨ́ xiagwo, dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋo tɨ́nɨ nawínɨ nemerɨŋɨ́pimɨ dánɨ ámá Gorɨxoyá wí imónɨpaxɨ́rɨnɨ. Apɨ mepa nero pɨ́nɨ nɨwiárɨnɨmɨ nurónáyɨ́, segɨ́ niaíwɨ́ Gorɨxoyá wí mimónɨ́ oyá sɨŋwɨ́yo dánɨ piaxɨ́nɨŋɨ́ eánɨgɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨxɨnɨ. Nionɨ seararɨŋápɨ xɨxenɨ nerɨ́náyɨ́, oyá imónɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.

¹⁵ Njɨ, ŋkí nyɔɔŋg jɨ́ háádɛn yɛ́ mə́ cɛɛl béégya nə ŋgwɔ́l, a jee béégya nə nyə; í cúgɛ́ mbúgʉla yɨ́ɨ́mbʉ́lí nə́ a jíg nə bâ dɔɔŋg. Zɛmbî nyə a jɔ̂w bɨ́ shú nə́ bɨ jíg nə́ shɛɛ.

¹⁵ E nɨsearɨrɨ aí Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ meánɨgɨ́ío “Gɨ́ apɨxɨ́ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨ́ rímɨ nɨwárɨmɨ oumɨnɨ.” nɨwimónɨrɨ́ná xiepíxɨ xe pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ onunɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨ́ɨrɨxɨnɨ. Dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ meánɨgɨ́íí “Gɨ́ oxɨ́ Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roŋɨ́ romɨ nɨwárɨmɨ oumɨnɨ.” nɨwimónɨrɨ́ná xiagwoxɨ xe pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ onunɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨ́ɨrɨxɨnɨ. Nɨseawárɨmɨ ugɨ́áyɨ́né sɨnɨ áxeŋwarɨ́ inɨgɨ́áyɨ́ yapɨ mimónɨŋoɨ. Gorɨxo nɨwayɨrónɨro ŋweáɨ́rɨxɨnɨrɨ nánɨpɨ rɨxa wéyo ɨ́á neaumɨrɨŋene eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.

¹⁶ Ntâg nə́mə́ nə́, wɛɛ mudá jɨ́ mbúgʉla yɛ́, ye wo mpú ŋkí wo e bá sá nə́ ŋgwûm woó dʉ́gʉ́g cʉg? Ŋkí ntâg nə́ wɛɛ mudúm jɨ́ mbúgʉla yɛ́, ye wo mpú ŋkí wo e bá sá nə́ mudá woó dʉ́gʉ́g cʉg?

¹⁶ Oxɨ́ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ womɨ xiepíxɨ, jíxɨ dɨxɨ́ oxomɨ pɨ́nɨ mɨwiárɨpa nerɨ o tɨ́nɨ nɨŋwearɨ́ná sɨŋwepɨgɨ́ nɨwirɨŋɨ́pimɨ dánɨ wierɨ́kiemearɨ́árɨ́anɨ? Mɨwierɨ́kiemeapa erɨ́árɨ́anɨ? Jíxɨ majɨ́árɨnɨ. Apɨxɨ́ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́roŋɨ́ wímɨ xiagwoxɨ, joxɨ enɨ í tɨ́nɨ nɨŋwearɨ́ná sɨŋwepɨgɨ́ nɨwirɨŋɨ́pimɨ dánɨ wierɨ́kiemearɨ́árɨ́anɨ? Mɨwierɨ́kiemeapa erɨ́árɨ́anɨ? Joxɨ enɨ majɨ́árɨnɨ. Ayɨnánɨ segɨ́ ámá Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́rogɨ́á meánɨgɨ́áyo nɨwárɨmɨ mupa éɨ́rɨxɨnɨrɨ seararɨŋɨnɨ.

¹⁷ Sá ŋgwúd jɨ́ nə́, muud yɛ̂sh tɔ́wʉ́g cé Zɛmbî nyə a tə̂l nyə yííd, cé nyə á bə a tə́l ja Zɛmbî nyə a jɔ̂w nyə yí. Cɛ̧ɛ̧ mə́ ŋgə́ yə mə́dɔ̧ mə́ óbúgʉla mɛ̂sh yí, dwó ɔ́nɨ.

¹⁷ Seyɨ́né woxɨnɨ woxɨnɨ Ámɨná Gorɨxo ayɨ́ xɨxegɨ́nɨ apɨ apɨ e imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ yaŋɨ́ seadɨmɨxɨŋɨ́pɨ, o ayɨ́ nionɨyá ámá oimónɨ́poyɨnɨrɨ wéyo ɨ́á seaumɨráná imónɨgɨ́ápɨ axɨ́ apɨnɨ “Xe oimónɨmɨnɨ.” nɨyaiwiro imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Gorɨxoyá sɨyikɨ́ nimónɨrɨ amɨ gɨmɨ ŋweagɨ́á nɨyonɨ sekaxɨ́ axɨ́pɨ urɨmearɨŋárɨnɨ.

¹⁸ Ŋkí Zɛmbî nyə a jɔ̂w ŋgwɔ́l múúd a njúl sɨ́ya ábɨwáág ɨɨ́, muud wɔɔŋgʉ̂ jíg nə ábɨwáág yé. Ŋkí Zɛmbî nyə a jɔ̂w muud a kú bə sɨ́ya ábɨwáág ɨɨ́, muud wɔɔŋgʉ̂ kú sɨ́ya ábɨwáág.

¹⁸ Segɨ́yɨ́ wo Judayo eŋagɨ nánɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨŋáná Gorɨxo o ámá nionɨyá oimónɨrɨ wéyo ɨ́á numɨrɨrɨ́náyɨ́, ámá o “Iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨŋɨ́pɨ arɨge nerɨ yo mɨyimɨnɨréɨnɨ?” mɨyaiwipa éwɨnɨgɨnɨ. Segɨ́yɨ́ wo iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨŋáná Gorɨxo nionɨyá oimónɨrɨ wéyo ɨ́á numɨrɨrɨ́náyɨ́, ámá o Judayɨ́ wonɨ́nɨŋɨ́ oimónɨmɨnɨrɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨpa éwɨnɨgɨnɨ.

¹⁹ Sɨ́yálə ábɨwáág cúgɛ́ tɔɔ sâ, bə́lə kú sɨ́ya ábɨwáág kú nə́mə́ bə tɔɔ sâ. Sá jɨ́ nə mfíí yí jísə njɨ bɛ̧ɛ̧́lə mə́mpə́ndí mə́ Zɛmbî.

¹⁹ Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó nɨwákwínɨrɨ́náranɨ, mɨwákwínɨpa nerɨ́náranɨ, Gorɨxoyá sɨŋwɨ́yo dánɨ ná ayo mimónɨnɨ. Oyá sɨŋwɨ́yo dánɨ “Ná ayo imónɨnɨ.” yaiwiarɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ sekaxɨ́ xɨ́o rɨŋɨ́pimɨ xɨ́darɨgɨ́ápɨnɨrɨnɨ.

²⁰ Muud yɛ̂sh tɔ́wʉ́g cé nyə á bə a tə́l ja Zɛmbî nyə a jɔ̂w nyə yí.

²⁰ Ayɨnánɨ ámá woxɨnɨ woxɨnɨ, seyɨ́né Gorɨxo ámá nionɨyá oimónɨ́poyɨnɨrɨ wéyo ɨ́á seaumɨráná pí pí xɨxegɨ́nɨ imónɨgɨ́ápɨ xe apɨnɨ nimónɨro ŋweáɨ́rɨxɨnɨ.

²¹ Ŋkí Zɛmbî nyə a jɔ̂w wo, wo njúl lwaá, kú wá fimâl lámʉ́d nə jiya lwaá gwô. Njɨ, wó ká dʉ́g zhɨ́ɨ́ nə́ wo bə́g fʉlî, wo bɛ̧ zhɨ́ɨ́ nyɔɔŋg.

²¹ Woxɨ Gorɨxo ámá nionɨyá oimónɨrɨ wéyo ɨ́á rumɨráná ámá woyá xɨnáíxɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ omɨŋɨ́ wiiarɨŋoxɨ nimónɨrɨ́náyɨ́, ududɨ́ bɨ mirɨnɨpa nerɨ “Nionɨ sɨnɨ axɨ́ apɨnɨ nimónɨrɨ́ná, ayɨ́ ananɨrɨnɨ.” yaiwíɨrɨxɨnɨ. E nerɨ aí xɨnáíxɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ omɨŋɨ́ wiiarɨŋoxɨ ámá áxeŋwarɨ́ minɨgɨ́áyɨ́nɨŋɨ́ imónɨpaxɨ́ eŋánáyɨ́, ananɨ xɨnáíxɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ omɨŋɨ́ wiiarɨŋɨ́pɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨrɨ kikiɨ́á úɨrɨxɨnɨ.

²² Nəcé nə́, lwaá Cwámba mə́ jɔ̂w yí í músə fʉlî, í dʉ́gyá nə Cwámba. Ntɔ́ nə́mə́, nyɔɔŋg *Krîst mə́ jɔ̂w a njúl fʉlî yɛ́ músə lwaá mə́ Krîst.

²² Xɨnáíxɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ omɨŋɨ́ wiiarɨŋoxɨ, ayɨ́ rɨpɨ nánɨ “Ududɨ́ bɨ mirɨnɨpanɨ.” rɨrarɨŋɨnɨ. Gɨyɨ́ Ámɨná Gorɨxo ámá nionɨyá oimónɨ́poyɨnɨrɨ wéyo ɨ́á umɨráná ámá wíyá xɨnáíwánɨŋɨ́ nimónɨro omɨŋɨ́ wiiarɨgɨ́áyɨ́ eŋánáyɨ́, ayɨ́ sɨnɨ apɨ imónɨŋagɨ́a aí Gorɨxo rɨxa gwɨ́ roayíroŋɨ́yɨ́rɨnɨ. Gɨyɨ́ Ámɨnáo ámá nionɨyá oimónɨ́poyɨnɨrɨ wéyo ɨ́á umɨráná áxeŋwarɨ́ minɨgɨ́áyɨ́ eŋánáyɨ́, ayɨ́ xɨ́o wimónarɨŋɨ́pɨ epɨ́rɨ́a nánɨ xegɨ́ xɨnáíwánɨŋɨ́ omɨŋɨ́ wiiarɨgɨ́áyɨ́ imónɨŋagɨ́a nánɨ “Ududɨ́ mirɨnɨpanɨ.” seararɨŋɨnɨ.

²³ Mpugá nə́ Zɛmbî nyə a wá lal-lal tâŋ shú nə́ bɨ wúg míkwámʉ́d. Kúgá sá nə́ bɨ nyíŋgəg bə məlwaá mə múúd.

²³ Jisaso neaiiŋɨ́pimɨ dánɨ Ámɨnáo bɨ́nɨŋɨ́ nɨseairɨ gwɨ́ searoayíroŋɨ́ eŋagɨ nánɨ ámá wíyɨ́yá xɨnáíwayɨ́nénɨŋɨ́ mimónɨpa éɨ́rɨxɨnɨ.

²⁴ Bwaaŋg, mə́ nyiŋgə ná nə́mə́ cɨ nə́ muud yɛ̂sh bwénʉ́g mísh mə́ Zɛmbî dɨ́ cé nyə á bə a tə́l ja Zɛmbî nyə a jɔ̂w nyə yí.

²⁴ Gɨ́ nɨrɨxɨ́meánɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́né, Gorɨxo ámá nionɨyá oimónɨ́poyɨnɨrɨ wéyo ɨ́á seaumɨráná pí pí xɨxegɨ́nɨ imónɨgɨ́ápɨ o xegɨ́ sɨŋwɨ́yo dánɨ apɨnɨ imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.

²⁵ Shú bɔɔŋg bʉ́sə́ ná óncwíyɛ̂ wá, sâ mə́ zə́ cɨ ga í cúgɛ́ nə́ Cwámba nyə a tə̂l mpə́ndí; mə cwíny bɨ́ tâŋ nda muud bɨ́ bɨ́ nə ŋkul je shwu nyúul nə ndɨ̂ yɛ́ nəcé Cwámba nyə a gwág mə ŋkúŋkwóŋʉ́lə.

²⁵ Seyɨ́né ámá sɨnɨ mɨmeánɨgɨ́áyɨ́ nánɨ payɨ́ nearɨ yarɨŋɨ́ nigɨ́ápɨ nánɨ Ámɨnáo sekaxɨ́ bɨ mɨnɨrɨŋɨ́ aiwɨ nionɨ —Nionɨ Ámɨnáo wá nɨnɨwianɨrɨ niiŋɨ́pimɨ dánɨ xwɨyɨ́á dɨŋɨ́ uŋwɨrárɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ seararɨŋáonɨrɨnɨ. Nionɨ gɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ bɨ osearɨmɨnɨ.

²⁶ Mɛɛ ŋgə tə́dʉga ntʉ́ga: ja sə́ mə́ dʉ́g mícúŋ myâ wəla ga yí, mə tə́dʉ́gá nə́ í bul jəla nə́ buud bwə́ jíg miŋgwam.

²⁶ Xeanɨŋɨ́ neaímeámɨnɨrɨ yarɨŋɨ́pɨ rɨxa neaímeaarɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ nionɨ dɨŋɨ́ re moarɨŋɨnɨ, “Ámá agwɨ pí pí imónarɨgɨ́ápa anɨŋɨ́ axɨ́pɨ e imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. ‘E nerɨ́náyɨ́, ayɨ́ naŋɨ́rɨnɨ.’ nimónarɨnɨ.” Nionɨ dɨŋɨ́ e moarɨŋɨnɨ.

²⁷ Njɨ tɛɛm bə ntɔ́, ŋkí wo mə́ bá múdá, wo kú bɛɛg sɔ̧́ nə́ wo gwú bâ. Ŋkí wo afwóyɛ́ bá múdá, wo kú bɛɛg sɔ̧́ nə́ wo bâ.

²⁷ Woxɨ rɨxa apɨxɨ́ meaŋoxɨ eŋánáyɨ́, “Ímɨ arɨge wárɨmɨnɨréɨnɨ?” nɨyaiwirɨ mepanɨ. Woxɨ apɨxɨ́ mɨmeaŋoxɨ eŋánáyɨ́, “Apɨxɨ́ arɨge nerɨ meámɨnɨréɨnɨ?” nɨyaiwirɨ mepanɨ.

²⁸ Njɨ, ŋkí wo bá múdá, wo asáyɛ́ *sə́m; ncwíyɛ̂ sás mə́ ká kə báád ɨɨ́, nyə asáyɛ́ sə́m. Njɨ, buud bwə́ béya wá bwə́ é bul dʉ́g mínjugú cʉg gaád; mə ŋgə lás ntʉ́nɨ shú nə́ mə sá nə́ bɨ sásʉ́lə́g minjugú myɔɔŋg.

²⁸ E nɨsearɨrɨ aí woxɨ apɨxɨ́ nɨmearɨ́ná ayɨ́ ɨ́wɨ́ bɨ mɨyarɨŋɨnɨ. Apɨyáíxɨ enɨ oxɨ́ nɨmeánɨrɨ́ná ayɨ́ ɨ́wɨ́ bɨ mɨyarɨŋɨnɨ. E nerɨ aí xeanɨŋɨ́ meánɨgɨ́áyɨ́ sɨnɨ xwɨ́á tɨ́yo ŋweaŋáná wímeanɨ́ápɨ seaímeanɨgɨnɨrɨ seararɨŋɨnɨ.

²⁹ Bwaaŋg, mə ŋgə cɨ náaá, fwála í mú kʉ́kʉ́l. Nə́ ndɛɛ́, tɛ́ɛ́d wəla ga dɨ, buud bɨ́ nə budá wá bwə́ cʉ́gəg nda bwə́ cúgɛ́ mímbéyá;

²⁹ Gɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́né, e nɨsearɨrɨ́ná rɨpɨ́nɨŋɨ́ seararɨŋɨnɨ, “Jisaso weapɨnɨ́áyi nánɨ rɨxa aŋwɨ ayo eŋagɨ nánɨ ámá apɨxɨ́ rɨxa meagɨ́áyɨ́né re nimónɨro éɨ́rɨxɨnɨ. Apɨxɨ́ mayowa áxeŋwarɨ́ minɨpa nero nánɨ ‘Gorɨxo wimónarɨŋɨ́pɨnɨ oemɨnɨ.’ nɨyaiwiro yarɨgɨ́áwa yapɨ nimónɨro éɨ́rɨxɨnɨ.

³⁰ bɔɔŋg bwə́ ŋgə́ jɨɨ wá, bwə́ cʉ́gəg nda bwə́ aŋgɛ̂ nə jɨɨ; bɔɔŋg bɨ́ nə məshusʉg wá, bwə́ cʉgə nda bwə́ cúgɛ́ nə məshusʉg; bɔɔŋg bwə́ ŋgə́ kusə wá bwə́ cʉgə nda isâ bwə́ ŋgə́ kusə yí í cúgɛ́ ísâ byáŋ.

³⁰ Ámɨxɨ́á yarɨgɨ́áyɨ́né ámɨxɨ́á mɨyarɨgɨ́áyɨ́ yapɨ nimónɨro éɨ́rɨxɨnɨ. Dɨŋɨ́ niɨ́á seainarɨŋɨ́yɨ́né dɨŋɨ́ niɨ́á mɨwinarɨŋɨ́yɨ́ yapɨ nimónɨro éɨ́rɨxɨnɨ. Amɨpí bɨ́ nero tɨ́gɨ́áyɨ́né amɨpí mayɨ́yɨ́ yapɨ nimónɨro éɨ́rɨxɨnɨ.

³¹ Buud bwə́ ŋgə́ də shí wá bwə́ cʉ́gəg nda bwə́ aŋgɛ̂ nə də shí. Mə lás nə bɨ́ lə́sʉ́ nɨ wɛ̂sh nəcé shí shé bɨ́ nə ndɨ̂ múús ga í bá cɔ̧́.

³¹ Omɨŋɨ́ nerɨ́ná amɨpí xwɨ́á tɨ́yo weŋɨ́pimɨ dánɨ omɨŋɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́né ámá apɨ nánɨ wí ududɨ́ mɨwinarɨgɨ́áyɨ́ yapɨ nimónɨro éɨ́rɨxɨnɨ.” Amɨpí agwɨ ríná xwɨ́á rɨrímɨ eŋɨ́yɨ́ imónɨŋɨ́pa anɨŋɨ́ imónɨnɨ́á menɨnɨ. Xegɨ́ bɨ imónɨnɨ́a nánɨ aŋwɨ ayo eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.

³² Mə́ cɛɛl nə́ bɨ bə́g kú nə sâ í kə́nd bɨ́ milâm gwɔ́w yí. Muud cúgɛ́ mbéyá yɛ́ mə́ dʉ kənd lâm ísâ í dʉ́gyá nə Cwámba yííd, a dʉ sɔ̧́ nə́ Cwámba gwágʉ́g nyə nywa.

³² “Amɨpí ayá wí nánɨ ududɨ́ mirɨnɨpa oépoyɨ.” nɨnimónɨrɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Ámá apɨxɨ́ mɨmeagɨ́áyɨ́ Ámɨnáo nionɨ yarɨŋápɨ nánɨ yayɨ́ owinɨnɨrɨ nánɨ o yayɨ́ winɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨnɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmóa warɨgɨ́árɨnɨ.

³³ Njɨ, nyɔɔŋg jɨ́ mbéyá yɛ́ mə́ a dʉ sɔ̧́ nə́ mudá yé gwágʉ́g nyə nywa, a dʉ kənd lâm ísâ í shíd,

³³ E nerɨ aí ámá apɨxɨ́ meagɨ́áyɨ́ “Gɨ́ apɨxí yayɨ́ owinɨnɨrɨ nánɨ arɨge emɨnɨréɨnɨ?” nɨyaiwiro apɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmóa nuro

³⁴ lâm í mú dʉ bə nyə kɔw. Ntɔ́ nə́mə́ wə́ jɨ́ nə mudá yɛ́. Mudá cúgɛ́ báád yɛ́, tɔɔ nyɔɔŋg jɨ́ ná ncwíyɛ̂ yɛ́ mə́ dʉ kənd lâm ísâ í dʉ́gyá nə Cwámba yííd, shú nə́ nyâŋ bə́g yé mə Cwámba ncindî nə ncindî. Mudá jɨ́ báád yɛ́ nyɛ mə́ dʉ sɔ̧́ nə́ ŋgwúm yé gwágʉ́g nyə nywa, a dʉ kənd lâm ísâ í shíd.

³⁴ dɨŋɨ́ bɨ biaú ɨ́á xɨrarɨgɨ́árɨnɨ. Apɨxɨ́ sɨnɨ oxɨ́ mɨmeánɨgɨ́íwa tɨ́nɨ apɨyáíwa tɨ́nɨ íwa wí wí re yaiwiarɨŋɨ́rɨnɨ, “Niínɨ gɨ́ nápɨ tɨ́nɨ dɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ sɨyikwɨ́ mínɨŋɨ́ Ámɨnáo gɨ́ ámá e oimónɨ́poyɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ oimónɨmɨnɨ.” nɨyaiwirɨ o nánɨ wiipaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ nánɨnɨ dɨŋɨ́ moarɨŋɨ́rɨnɨ. E nerɨ aí apɨxɨ́ rɨxa oxɨ́ meánɨgɨ́íwa wí wí axɨ́pɨ e yarɨŋɨ́manɨ. “Gɨ́ oxo yayɨ́ owinɨnɨrɨ nánɨ arɨge emɨnɨréɨnɨ?” nɨyaiwirɨ xwɨ́á tɨ́yo dánɨ imónɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmóa warɨŋɨ́rɨnɨ.

³⁵ Mə aŋgɛ̂ nə lás ntʉ́nɨ nə́ mə cɛɛl kʉl bɨ́ bɨ́ɨ́d. Í yidá bə shú mə́nywa mʉ́n. Mə ŋgə jɨɨ nə́ bɨ sáág sâ í búl jəla yí, nə́ bɨ bə́g buud ɔ Cwámba ncindî nə ncindî, kú bə kɔw.

³⁵ Nionɨ seararɨŋápɨ naŋɨ́ oniinɨrɨ mɨseararɨŋɨnɨ. Sewanɨŋɨ́yɨ́né nɨxɨ́dɨrɨ́ná naŋɨ́ oseaiinɨrɨ seararɨŋɨnɨ. Nionɨ áxeŋwarɨ́ oseaimɨnɨrɨ mɨrarɨŋɨnɨ. Seyɨ́né naŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨnɨ nero amɨpí pí pí imónɨŋɨ́pɨ nánɨ mɨmɨwiaíkɨ́ mɨseainɨpa yarɨ́ná “Ámɨnáo wimónarɨŋɨ́pɨnɨ oyaneyɨ.” nɨyaiwiro oépoyɨnɨrɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.

³⁶ Ŋkí ncwə́má mə́ bul bə nə yéésh nə land jé, nə́ ndɛɛ́ a mú cɛɛl nə́ bwə́ béyág nəcé a tə́dʉ́gá nə́ nyə e jág sá sás dɔɔŋgʉ́ ŋkí a bə́ kú ná bá nyə, ŋkí a dʉ́g nə́ bwə́ jəlá nə béya, bwə́ béyág nda á ŋgə́ jɨɨ nə́; nyə asáyɛ́ sə́m.

³⁶ Ámá go go “Apɨyá nionɨ nánɨ rɨxɨŋɨ́ nurɨyigɨ́ímɨ nɨpɨkwɨnɨ mɨwikárarɨŋɨnɨ.” nɨyaiwirɨ́náyɨ́, í xwé nimónɨrɨ rɨxa meapaxɨ́ imónɨŋagɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨrɨ “Ímɨ rɨxa omeámɨnɨ.” nɨyaiwirɨ mɨŋɨ́ ninɨrɨ nánɨ “Kikiɨ́á bɨ epaxonɨmanɨ.” yaiwinɨrɨ nerɨ́náyɨ́, xe o xegɨ́ wimónarɨŋɨ́pɨ nerɨ ímɨ omeanɨ. E nerɨ́ná, ayɨ́ sɨpí bɨ mɨyarɨnɨnɨ. Ananɨrɨnɨ.

³⁷ Njɨ ŋkí ncwə́má í ŋwa cígʉ́lá nyə́dɨ́ lámʉ́d sâ nda cíndal nyə, ŋkí a jɨ nə ŋkul mpu máánd lâm bii yéésh jé, á ká ŋwa cígʉ́lá nə́ bá land jé bwə́ ányiŋgəyɛ́ ná béya, a mpú sâ.

³⁷ E nerɨ aí go go “Ná bɨnɨ apɨ oemɨnɨ.” rɨnɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ ínɨrɨ ɨ́eapá winɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ xe mɨŋɨ́ oninɨnɨrɨ mimónɨpa erɨ xewanɨŋo xegɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ “Apɨyá nionɨ nánɨ rɨxɨŋɨ́ nurɨyigɨ́í kikiɨ́á oŋweanɨ.” yaiwirɨ nerɨ́náyɨ́, ayɨ́ naŋɨ́ yarɨnɨ.

³⁸ Ntɔ́ jɨ nə́ muud mə bá land jé yɛ́ mə mpú sâ, nyɔɔŋg mə bə́ kú bá yɛ́ mə́ bul mpu sâ.

³⁸ Ayɨnánɨ ámá apɨxɨ́ xegɨ́ rɨxɨŋɨ́ wurɨyigɨ́ímɨ nɨmearɨ́ná, ayɨ́ naŋɨ́ yarɨnɨ. Ámá apɨxɨ́ xegɨ́ rɨxɨŋɨ́ wurɨyigɨ́ímɨ mɨmeapa nerɨ́ná, ayɨ́ enɨ naŋɨ́ nerɨ seáyɨ e imónɨŋɨ́pɨ yarɨnɨ.

³⁹ Mudá jɨ cɛ̧ɛ̧lá nə ŋgwúm yé té wɛ̂sh ŋgwúm ŋgə́ ná cʉgə yí. Ŋgwúm mə́ ká yə, mudá kú ná bə cɛ̧ɛ̧lá, a mú jee bá muud yɛ̂sh á cɛ́ɛ́l bá yɛ́; njɨ í jɨɨ nə́ muud wɔɔŋg bə́g muud mə Cwámba.

³⁹ Apɨxɨ́ wíyá oxo sɨnɨ mɨpé ŋweaŋáná anɨŋɨ́ re yaiwíwɨnɨgɨnɨ, “Oyá apɨxínɨ rimónɨŋɨnɨ?” yaiwíwɨnɨgɨnɨ. E nerɨ aí xegɨ́ oxo rɨxa nɨperɨ́náyɨ́, sɨnɨ omɨ mɨmeánɨ́ “Go gomɨ omeánɨmɨnɨ?” nɨwimónɨrɨ́ná, ananɨ meánɨ́wɨnɨgɨnɨ. E nerɨ aí ámá sɨpɨ́á imónɨŋɨ́ womɨ mɨmeánɨ́ Jisaso tɨ́nɨ ikárɨnɨgɨ́áyɨ́ womɨnɨ meánɨ́wɨnɨgɨnɨ.

⁴⁰ Njɨ, í bul jəla nə́ a jíg kú ná kə báád. Mɛɛ mâm məcwûŋ wə́ mə́nɨ, mə tə́dʉ́gá nə́ mə jɨ nə́mə́ nə Shíshim mə́ Zɛmbî.

⁴⁰ Ámɨ nɨmeánɨrɨ́ná, ananɨ eŋagɨ aiwɨ nionɨ gɨ́ dɨŋɨ́ ayɨ́ rɨpɨ nimónarɨnɨ, “Í ámɨ mɨmeánɨ́ sɨnɨ anɨŋɨ́ apɨxɨ́ anɨ́ nɨŋwearɨ́náyɨ́, yayɨ́ oxɨ́ tɨ́nɨ nɨŋwearɨ́ná winɨnɨ́ápimɨ seáyɨ e imónɨŋɨ́pɨ winɨnɨ́árɨnɨ.” nimónarɨnɨ. “Nionɨ enɨ Gorɨxoyá kwíyɨ́ tɨ́ŋáonɨrɨ́anɨ?” nɨyaiwirɨ seararɨŋɨnɨ.

1 Coríntios 7

Atalhos do teclado

Ler em outra tradução

Comparar com outra