João 9
LIF_DEV vs NAA
1 ये़सुःन् लाङ्घेगे़र वये़ल्ले़ सावाःन्छिङ्ङाङ्धोएबा मिक्फःम्बा मनाधिक् निःसु॥
1 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem cego de nascença.
2 कुहुॽसाम्बाहाॽरे़ ये़सुःन् सेःन्मे़दोसु, “सिक्साम्बे, थेआङ् कन् सावाःन्छिङ्ङिल्ले़सा मिक्फःम्बा पोःक्खे़बाबे? कन् मनाःल्ले़ आबाङे कुलायोःल्ले़ चोगुल्ले़बि, इ कुम्बा कुम्मासिरे़ खुन्छिॽ लायोःल्ले़ चोगुल्ले़बि?”
2 E os seus discípulos perguntaram: — Mestre, quem pecou para que este homem nascesse cego? Ele ou os pais dele?
3 ये़सुरे़ नोगप् पिरुसि “कङ्ग आबाङे कुलायोःन् नु कुम्बा कुम्मासिरे़ खुन्छिॽ लायोःल्ले़ चोगुल्ले़आङ् मे़ःन्, कर निङ्वाॽफुमाङ्ङिल्ले़ कुमुक्साम्मिन् खुने़ॽओ निधाःप्ल फाॽआङ् अक्खे पोःक्खे़बारो॥
3 Jesus respondeu:
4 ले़न्दिक्सा इङ्गाॽ याप्मि के़बाङ्बाल्ले़ कुयाःम्बक्किन् आनिॽ चोःक्मा पोःङ्लो॥ से़न्दिक् पोःङ्ङाङ्ग हाःत्ताङ् याःम्बक् चोःक्मा मे़सुक्ने़न्लो॥
4 É necessário que façamos as obras daquele que me enviou enquanto é dia; a noite vem, quando ninguém pode trabalhar.
5 इक्सादिङ् खाम्बेःक्मो वाॽआर थारिक् इङ्गाॽ इक्सादिङ् खाम्बेःक्मोबा ओःत्तिआरो॥”
5 Enquanto estou no mundo, sou a luz do mundo.
6 अक्खे पाःत्तुर खुने़ॽ खाम्मो थ्याःत् थोःक्तु हे़क्क्याङ् खाम्मिन् कुध्याःत्तो सॽरुआङ् खे़न् मिक्फःम्बाल्ले़ कुमिक्को फत्छुरो॥
6 Depois de dizer isso, Jesus cuspiu na terra, fez lama com a saliva e com a lama untou os olhos do cego.
7 हे़क्क्याङ् खे़न् मिक्फःम्बान् मे़त्तु, “पेगे़ॽआङ् सिलोआम वाबाक्को के़मिक्किन् वाहप्ते़ॽओ” (हिब्रु पाःन्नो सिलोआम फाॽइङ्ग “पाङ्मनाबा” पोःङ्लो)॥ खे़ल्ले़ चोगुल्ले़ खे़न् मनाःन् पेआङ् कुमिक्किन् वाहप्तु हे़क्क्याङ् खागे़निःबा पोःक्खे़आङ् कुहिम्मो पेरो॥
7 Então disse ao cego: Siloé quer dizer “Enviado”. O cego foi, lavou-se e voltou vendo.
8 खे़ल्ले़ कुबाङ्भेॽसाबाहाॽ नु खे़ल्ले़ चानाःक्तुबा के़निःबा मनाहाॽरे़ मे़बाःत्तु, “मे़ःम्बे़! कन् बा खे़न् चा के़नाःक्पार के़युङ्बान् मे़ःम्बि?”
8 Então os vizinhos e os que antes o conheciam de vista, como mendigo, perguntavam: — Não é este o que ficava sentado pedindo esmolas?
9 कुभारे़ मे़बाःत्तु, “ओबे़॥” वेॽहाॽरे़ मे़बाःत्तु, “मे़ःन्, कङ्ग खे़न् हे़क्केरक् निधाःप्पे़॥” कर खे़न् मनाःल्ले़ “खे़न् मनाःन् बा इङ्गाॽएरो” मे़त्तुसि॥
9 Uns diziam: — É ele. Outros: — Não, mas se parece com ele. O homem dizia: — Sou eu.
10 खे़ङ्हाॽरे़ सेःन्मे़दोसु, “आक्खेलॽरिक् खे़ने़ॽ खानिःमा के़सुक्पा के़बोःक्खे़बे?”
10 Então lhe perguntaram: — Como foram abertos os seus olhos?
11 हे़क्केःल्ले़ खे़ङ्हाॽ नोगप् पिरुसि, “ये़सु मे़मे़त्तुबा मनाःल्ले़ आमिक्को खाम्ले़क्वाःन् फत्छाङ् पिराङ् हे़क्क्याङ् ‘सिलोआमवाबाक्को पेगे़ॽआङ् के़मिक्किन् वाहप्ते़ॽ’ मे़त्ताङ्॥ खे़ल्ले़ चोगुल्ले़ इङ्गाॽआङ् पेगाङ्ङाङ् खे़न् आमिक्को फत्छाङ् पिराङ्बा खाम्ले़क्वाःन् वाहप्तुङ्ङिल्ले़ निःमा सुक्तुङ्लो॥”
11 Ele respondeu: — O homem chamado Jesus fez lama, passou nos meus olhos e disse: “Vá ao tanque de Siloé e lave-se.” Então fui, lavei-me e estou vendo.
12 खे़ङ्हाॽरे़ याम्मो सेःन्मे़दोसु, “खे़न् मनाःन् आत्तो वाॽ?” खुने़ॽ नोगप् पिरुसि, “इङ्गाॽ मे़निआन्लो”॥
12 Eles perguntaram: — Onde está ele? Respondeu: — Não sei.
13 हे़क्केःल्ले़ मनाहाॽरे़ खे़न् खानिःमा के़सुक्पा के़बोःङ्बा मिक्फःम्बान् फरिसिहाॽरो मे़देॽरुरो॥
13 Levaram aos fariseus aquele que antes era cego.
14 आल्ल ये़सुरे़ सॽरुबा खाम्मिल्ले़ खे़न् मिक्फःम्बान् खानिःमा के़सुक्पा चोगुबा ये़न्निङ्ग नाःम्सिङ्ये़न् वये़रो॥
14 E era sábado o dia em que Jesus fez a lama e lhe abriu os olhos.
15 खे़ल्ले़ चोगुल्ले़ खे़न् मनाःन् आक्खेलॽरिक् खानिःमा के़सुक्पा के़बोःक्खे़बे फाॽआङ् फरिसिहाॽरे़ सेःन्मे़दोसु॥ हे़क्केःल्ले़ खे़ल्ले़ नोगप् पिरुसि, “ये़सु मे़प्मनाबा मनाःल्ले़ खाम्ले़क्वाःन् आमिक्को फत्छु पिराङ् हे़क्क्याङ् इङ्गाॽ खे़न् खाम्ले़क्वाःन् वाहप्तुङ्ङिल्ले़ खानिःमा के़सुक्पा पोःक्खाङ्लो॥”
15 Então os fariseus lhe perguntaram outra vez como podia ver. Ele respondeu: — Ele pôs lama sobre os meus olhos, lavei-me e estou vendo.
16 कुभा फरिसिहाॽरे़ अक्खे मे़बाःत्तु, “कन् ये़सु मे़प्मनाबाङ्ग निङ्वाॽफुमाङ्लाम् त्ये़बा मे़ःन्लो, थेआङ्भे़ल्ले़ खुने़ॽ नाःम्सिङ्ये़न्नो याःम्बक् चोःक्॥”कर वेॽहाॽरे़ मे़बाःत्तु, “हे़क्केःल्ले़ लायोबा मनाःल्ले़ आक्खेलॽरिक् निङ्वाॽ के़माबा याःम्बक् चोःक्मा सुक्तुबे?” हे़क्केलॽरिक् खे़ङ्हाॽरे़ खुनिॽ निङ्वाॽ मे़दङे़न्नाङ्मे़से़रे़रो॥
16 Por isso, alguns dos fariseus diziam: — Esse homem não é de Deus, porque não guarda o sábado. Mas outros diziam: — Como pode um homem pecador fazer sinais como estes? E houve divisão entre eles.
17 हे़क्केःल्ले़ खुने़ॽ आल्लसाङ् याम्मो सेःन्मे़दोसु, “ये़सुरे़ खे़ने़ॽ निःमा के़सुक्पा के़जोगे़आङ् के़वाॽ, हे़क्केःल्ले़ खुने़ॽ कुयाःम्बेओ खे़ने़ॽ थे के़बाःत्तुबे?” खे़ल्ले़ नोगप् पिरुसि, “खुने़ॽग माङ्निङ्वाॽपाःन् के़बाःप्पारो॥”
17 De novo perguntaram ao cego: — O que você diz a respeito dele, uma vez que lhe abriu os olhos? Ele respondeu: — É um profeta.
18 यहुदि लाम्लोःबाहाॽरे़ आल्लसाङ् खे़न् मिक्फःम्बान् सावाःन्छिङ्ङाङ्धोए मिक्फःम्बा वये़ फाॽआङ् नसाःन् चोःक्मा मे़न्छुक्तुन्लो॥ खे़ल्ले़ चोगुल्ले़ खे़ल्ले़ कुम्मा कुम्बासि मे़उःत्तुसिआङ् सेःन्मे़दोसुसि,
18 Os judeus não acreditaram que ele tinha sido cego e que agora podia ver, enquanto não chamaram os pais dele
19 “कन् मिक्फःम्बान् खिन्छिॽ साःबि? हे़क्क्याङ् कन् सावाःन्छिङ्ङाङ्धोए मिक्फःम्बा वये़बि? कन् आक्खेलॽरिक् आल्लो खानिःमा के़सुक्पा पोःक्खे़बे?”
19 e lhes perguntaram: — É este o filho de vocês, que vocês dizem que nasceu cego? Como é que agora ele está vendo?
20 खे़ल्ले़ कुम्मा कुम्बासिरे़ नोगप् पिरे़त्छुसि, “कन् से़क्खाए आन्छिगे़ साःरो हे़क्क्याङ् कन् सावाःन्छिङ्ङिल्ले़साए मिक्फःम्बा वये़रो॥
20 Então os pais responderam: — Sabemos que este é o nosso filho e que nasceu cego,
21 कर खुने़ॽ आक्खेलॽरिक् खानिःमा के़सुक्पा पोःक्खे़, हाःत्ले़ खुने़ॽ हे़क्के चोगुपिरु, आन्छिगे़ थेआङ् मे़निःसुगे़न्लो॥ खे़न् थाङ्बे़न् के़रे़आङ् वाॽ, आबाङे पाःप्मा सुक्तुॽरो॥ खुने़ॽए सेःन्लाप्ते़म्मे़ॽओ॥”
21 mas não sabemos como agora está vendo. E também não sabemos quem lhe abriu os olhos. Perguntem a ele, pois já tem idade e poderá falar por si mesmo.
22 खे़ल्ले़ कुम्मा कुम्बासिरे़ थेआङ् हे़क्के पाःत्ते़त्छुभे़ल्ले़ यहुदि लाम्लोःबाहाॽनु खुन्छिॽ किःसे़त्छिआङ् वये़त्छिरो॥ थेआङ्भे़ल्ले़ यहुदि लाम्लोःबाहाॽरे़ आत्तिल्ले़ ये़सुःन् निङ्वाॽफुमाङ्ङिल्ले़ सेःन्दुबा ख्रिस्त फाॽआङ् नसाःन् चोगुॽ खे़न् मनाःन् यहुदि चुम्लुङ्हिम्मोलाम् लःप्मादेःमा पोःङ् फाॽआङ् मुरा मे़दङ्घुआङ् मे़वये़रो॥
22 Os pais dele disseram isso porque estavam com medo dos judeus, pois estes já tinham combinado que, se alguém confessasse que Jesus era o Cristo, seria expulso da sinagoga.
23 खे़ल्ले़ चोगुल्ले़ कुम्मा कुम्बासिरे़ खे़न् थाङ्बे़न् के़रे़आङ् वाॽ, खुने़ॽए सेःन्लाप्ते़म्मे़ॽओ फाॽआङ् पाःत्ते़त्छुबारो॥
23 Foi por isso que os pais dele disseram: “Ele já tem idade e poderá falar por si mesmo.”
24 खे़ल्ले़ चोगुल्ले़ खे़ङ्हाॽरे़ खे़न् खानिःमा के़सुक्पा के़बोःङ्बा मिक्फःम्बान् याम्मो मे़उःत्तुआङ् मे़मे़त्तु, “खे़ने़ॽ से़क्खा पाःन् पाःत्ता फाॽआङ् निङ्वाॽफुमाङ्ङो माङ्हे़क्सिङ्ङे़ॽओ॥ खे़न् ये़सु मे़प्मनाबा मनाःङ्ग से़क्खासाङ् लायोबाएरो फाॽआङ् आनिगे़ निःसुम्बे़रो॥”
24 Então chamaram, pela segunda vez, o homem que tinha sido cego e lhe disseram: — Diga a verdade diante de Deus; nós sabemos que esse homem é pecador.
25 खे़ल्ले़ खे़ङ्हाॽ नोगप् पिरुसि, “खुने़ॽग लायोबाबि मे़ःम्बि इङ्गाॽ थेआङ् मे़निआन्लो, कर इङ्गाॽ लत्थिक् पाःन् निःसुङ्॥ इङ्गाॽ मिक्फःम्बा वयाङ्, कर आल्लो खानिःमा सुक्तुङ्लो!”
25 Ele respondeu: — Se é pecador, não sei. Uma coisa sei: eu era cego e agora vejo.
26 हे़क्केःल्ले़ खे़ङ्हाॽरे़ खे़न् याम्मो सेःन्मे़दोसु, “खे़ल्ले़ खे़ने़ॽ थे के़जोगे़आङ् खानिःमा के़सुक्पा के़बोःक्खे़बे?”
26 Perguntaram-lhe outra vez: — O que ele fez a você? Como lhe abriu os olhos?
27 खे़ल्ले़ नोगप् पिरुसि, “इङ्गाॽ आन्दे़ःन्छा मे़त्निङ्बा कर खिनिॽ के़ङ्घे़प्सुम्मिन्॥ थेआङ् याम्मो खे़म्मा के़गोःत्तुम्बाबे? खिनिॽआङ् खुने़ॽ कुहुॽसाम्बा पोःङ्मा निङ्वाॽ के़जोगुम्माङ् के़वयिॽबि?”
27 Ele respondeu: — Já lhes disse, mas vocês não ouviram. Por que querem ouvir outra vez? Por acaso vocês também querem se tornar discípulos dele?
28 हे़क्केःल्ले़ खे़ङ्हाॽरे़ खुने़ॽ कुना मे़धाःसुर मे़मे़त्तु, “खे़ने़ॽए खे़ल्ले़ कुहुॽसाम्बाने़रो, कर आनिगे़ग मोसारे़ कुहुॽसाम्बासिगे़रो॥
28 Então o insultaram e lhe disseram: — Discípulo dele é você! Nós somos discípulos de Moisés.
29 निङ्वाॽफुमाङ्ङिन् मोसाःन्नु पारे़बा पाःन्नो आनिगे़ निङ्वाॽ निःन्धोओ वयिगे़रो, कर कन् मनाःङ्ग आत्तोलाम् त्ये़बाबे फाॽआङ् आनिगे़ थेआङ् मे़निःसुम्बे़न्लो॥”
29 Sabemos que Deus falou a Moisés, mas este nem sabemos de onde é.
30 खे़न् मनाःल्ले़ नोगप् पिरुसि, “कङ्ग साॽरिक्के निङ्वाॽ के़माबा पाःन् पोःक्खे़रो! खुने़ॽ आत्तोलाम् त्ये़बा फाॽआङ् खिनिॽ के़न्निःसुम्मिन्लो, कर कन् मनाःल्ले़ इङ्गाॽ खानिःमा के़सुक्पा चोगाङ्लो॥
30 O homem respondeu: — É estranho que vocês não saibam de onde ele é, mas ele me abriu os olhos.
31 निङ्वाॽफुमाङ्ङिल्ले़ लायोबाहाॽरे़ खुनिॽ पाःन्निन् मे़घे़प्सुन् के़लॽबान् आनिॽ आनिःसुम्॥ खुने़ॽ सेसे सेवा के़जोःक्पाहाॽ नु कुनिङ्वाॽ हे़क्के के़जोःक्पाहाॽरे़ खुनिॽ पाःन्लक् खे़प्सुॽरो॥
31 Sabemos que Deus não atende a pecadores. Pelo contrário, se alguém teme a Deus e pratica a sua vontade, a este atende.
32 नावागे़न् चइःत् ने़स्से़आङ्धो आल्लो थारिक् आत्तिन् मनाःल्ले़आङ् मिक्फःम्बा सागे़वाःन्छिङ्बान् निःमा के़सुक्पा चोगुबाङ्ग आत्तिल्ले़आङ् मे़ङ्घे़म्मे वाॽरो॥
32 Desde que o mundo existe, jamais se ouviu que alguém tenha aberto os olhos a um cego de nascença.
33 कन् मनाःन् निङ्वाॽफुमाङ्लाम् त्ये़बा मे़ःन्निल्ले़ग अक्तङ्बा याःम्बक् थेआङ् चोःक्मा मे़सुक्तुम्बारो॥”
33 Se este homem não fosse de Deus, não poderia ter feito nada.
34 खे़ङ्हाॽरे़ खे़न् मे़मे़त्तु, “खे़ने़ॽग सागे़वाःन्छिङ्ङाङ्धो लायोओए के़वाॽरो! खे़ने़ॽ आनिगे़ हुॽमा याप्मि के़गोःप्पि?” हे़क्के मे़मे़त्तुर खे़न् यहुदि चुम्लुङ्हिम्मोनु लाःक्कात् मे़जन्दु मे़लःत्तुरो॥
34 Mas eles disseram: — Você nasceu cheio de pecado e quer nos ensinar? E o expulsaram.
35 ये़सुरे़ खे़न् मिक्फःम्बान् यहुदि चुम्लुङ्हिम्मोलाम् लाःक्कात् मे़जन्दु मे़लःत्तु के़लॽबा खे़प्सु॥ हे़क्क्याङ् खे़न्निन् तुमुआङ् सेःन्दोसु, “खे़ने़ॽ मे़न्छाम्साःन्नसाःन् के़जोगुॽबि?”
35 Jesus ouviu que eles tinham expulsado o homem. Ao encontrá-lo, perguntou:
36 हे़क्केःल्ले़ खे़न् मनाःल्ले़ नोगप् पिरु, “आदाङ्बे, खुने़ॽ हाःत्निबे? ओसेःन्धाक्ताङ्ङे़ॽना, हे़क्केलॽरिक् इङ्गाॽआङ् नसाःन् चोःक्मा सुक्तुङ्ल॥”
36 Ele respondeu: — Quem é, Senhor, para que eu creia nele?
37 ये़सुरे़ खे़न् नोगप् पिरु, “खे़ने़ॽ के़निःसुआङ्ङे के़वाॽरो॥ खे़ने़ॽनु के़बाःप्पार के़बप्पे़न्ने खुने़ॽरो॥”
37 E Jesus lhe disse:
38 खे़न् मनाःल्ले़ पाःत्तु, “आदाङ्बे, खे़ने़ॽ नसाःन् चोःक्ने़ॽरो॥” हे़क्क्याङ् खे़ल्ले़ ये़सुःन् थुङ्बोहजॽआङ् सेवा मे़त्तुरो॥
38 Então ele afirmou: — Eu creio, Senhor! E o adorou.
39 ये़सुरे़ पाःत्तु, “मिक्फःम्बाहाॽ निःमा के़सुक्पा मे़बोःङ्ल हे़क्क्याङ् आनिगे़ निःसुम्बे़ के़लॽबा मनाहाॽ मिक्फःम्बा मे़बोःङ्ल फाॽआङ् इक्सा खाम्बेःक्मो खासे़न् चोःक्से़ इङ्गाॽ त्याङ्बारो॥”
39 Jesus continuou: —
40 हे़क्केःल्ले़ खुने़ॽनु के़वाॽबा कुभा फरिसिहाॽरे़ खे़न् मे़घे़प्सुआङ् खुने़ॽ मे़मे़त्तु, “खे़ने़ॽ आनिगे़आङ् मिक्फःम्बा चोगिगे़ फाॽआङ् याप्मि के़मे़प्पाबि?”
40 Alguns dos fariseus que estavam perto dele perguntaram-lhe: — Por acaso também nós somos cegos?
41 ये़सुरे़ खे़ङ्हाॽ नोगप् पिरुसि, “खिनिॽ मिक्फःम्बा के़जोगिल्ले़ग खिनिॽनु लायोःन् होःप्ते़बारो, कर आनिगे़ निःसुम्बे़ लॽरिक् के़बाःत्तुम्बाल्ले़ चोगुल्ले़ खिनिॽ लायोओए के़वयिॽरो॥”
41 Jesus respondeu:
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?