Rute 2
IZZ vs NTLH
1 O nweru nwoke lanụ, yẹe ji Nawomi bụ abụbu. Nwoke ono bụ onye unuphu Elimẹleku phẹ. Ọ bụ onye nweru iphe shii. Ẹpha iya bụ Bówazu.
1 Noemi tinha um parente chamado Boaz, que era um homem rico e muito importante. Ele era da família de Elimeleque, o marido de Noemi.
2 O be ujiku lanụ; Rutu, bụ iya bụ nwanyị, shi Mówabu ono sụ Nawomi: “Jiko gẹ mu jenụ l'okabyi ndiphe je amaru; ?ọ dụru onye mu a-tụba l'ẹnya, e-kwe gẹ mu je ákpá l'okabyi iya.”
2 Um dia Rute disse a Noemi: — Deixe que eu vá até as plantações para catar as espigas que ficam caídas no chão. Talvez algum trabalhador me deixe ir atrás dele, catando as espigas que forem caindo. — Vá, minha filha! — respondeu Noemi.
3 Ọo ya bụ; ọ tụgbua je akpaahaa ákpá; etsokpọepho ndu akpata iphe l'okabyi azụ l'azụ akpa mkpakwa iya. Iphe emeje iphe; ọ bụerupho l'opfu Bówazu, bụ onye shi l'ẹnya unuphu Elimẹleku phẹ bẹ ọ bahụru ọbu.
3 Então Rute foi ao campo e andava atrás dos trabalhadores, catando as espigas que caíam. E por acaso ela entrou numa plantação que era de Boaz, um parente de Elimeleque.
4 A bya ele ẹnya; Bówazu shiwaa lẹ Bẹtulehemu bya. Ọ bya ekele phẹ sụ: “Gẹ Chipfu swikwaru unu-o!”
4 Nisso Boaz chegou de Belém e disse aos trabalhadores: — Que o — Que o
5 Tọbudu iya bụ; Bówazu bya ajịa onye-ishi ndu akparu iya iphe l'ẹgu ono sụ iya: “?Bụ nwamgbọko ibe onye bụ ọwa-a?”
5 Aí Boaz perguntou ao chefe dos trabalhadores: — Quem é aquela moça ali?
6 Onye-ishi ndu akpata iphe l'ẹgu ono sụ iya: “Ọ kwa nwamgbọko, shi Mówabu, tso Nawomi lwa.
6 Ele respondeu: — É a moabita que veio de Moabe com Noemi.
7 Ọ sụkwaru: Jiko g'a hanaa ya g'o tsoru ndu ebu balị l'azụ; kpa mkpakwa iya ọphu nashịhuru l'upfu iya ọphu, e keshiru ekeshi. O shiẹpho l'ụtsu jeta ozi byasụ nta; gbahaẹpho ugbo lanụ bẹ o je atụta unme nwanshịi l'ime M̀kpù.”
7 Ela me pediu que a deixasse ir atrás dos trabalhadores, catando as espigas que fossem caindo. E assim ela está trabalhando desde cedo até agora e só parou um pouco para descansar debaixo do abrigo.
8 No iya; Bówazu sụ Rutu: “Ngabẹru mu nchị jiko nwada mu. Ba adụkwa teke ii-je ákpá l'ẹgu k'onye ọzo. Ta atụgbubaekwa l'ẹka-a. Gẹ gụ l'ụnwumgboko, ejeru mu ozi tụkokwa nọdu l'ẹka-a.
8 Então Boaz disse a Rute: — Escute, minha filha. Não vá catar espigas em nenhuma outra plantação. Fique aqui e trabalhe perto das minhas empregadas.
9 Leta ẹnya l'ẹka-a, ẹphe akpata iphe l'okabyi-a. Tsojekpọe phẹ phọ l'azụ. Mu pfuakwaru ụnwokorobya ono sụ g'ọ bọ dụkwa onye a-chọ ngu opfu. Teke mini gụtaru ngu; jeje angụta mini, unwoke ono kutaru ye l'itemini phọ.”
9 Preste atenção e fique com elas no campo onde vão cortar espigas. Eu dei ordem aos empregados para não mexerem com você. Quando ficar com sede, beba da água que os empregados tirarem para beber.
10 Bówazu pfuchaa nno; Rutu gbushi ikpere; bya ephozeta ishi l'alị kele iya ekele sụ: “?Bụ gụnu meru iphe, mu gude dụ-beru ngu l'obu ẹgube-a; mbụ kẹ g'ị nyata mụbe onye ọhozo?”
10 Aí Rute ajoelhou-se, encostou o rosto no chão e disse: — Por que é que o senhor reparou em mim e é tão bom para mim, que sou estrangeira?
11 Bówazu sụ iya: “A kọkotaakwaru mu iphemiphe, i mekọtaru ne ji ngu ono; k'eshi teke ono, ji ngu nwụhuru; mẹkwapho g'i gude haa nna ngu; waa ne ngu; mẹ alị ẹka a nwụru ngu anwụnwu ono bya gẹ gụ lẹ ndu ị tị mahaada buru.
11 Boaz respondeu: — Eu ouvi falar de tudo o que você fez pela sua sogra desde que o seu marido morreu. E sei que você deixou o seu pai, a sua mãe e a sua pátria e veio viver entre gente que não conhecia.
12 Gẹ Chipfu pfụkwaa ngu ụgwo iphe, i meru ono. Gẹ Chipfu, bụ Chileke kẹ ndu Ízurẹlu, bụ iya bụ onye ono, ị gbabataru l'ime iya bya ezeru ndzụ ono; pfụkwaa ngu ụgwo iya mpfụ-ngo lẹ k'ọma.”
12 Que o Senhor a recompense por tudo o que você fez. Que o Senhor , o Deus de Israel, cuja proteção você veio procurar, lhe dê uma grande recompensa.
13 Ọ sụ iya: “Nnajịuphu mu; jiko gẹ mu dụjenu ngu l'obu tekenteke gẹ mu dụ ngu iya-a; kẹle i gudewaa opfu ọma ngu dụa onye-ozi ngu nwanyị obu; l'ẹbe abụ lẹ mu dụkpoo nụ g'onye lanụ l'ụnwumgboko, ejeru ngu ozi.”
13 Rute disse a Boaz: — O senhor está sendo muito bom para mim. O senhor me dá ânimo, falando comigo com tanta bondade, pois eu mereço menos do que uma das suas empregadas.
14 Ọ gbabeẹpho l'eri nri; Bówazu sụ iya: “Bya anọdu l'ẹka-a taa buredi; g'i tsutajẹ iya lẹ mẹe-venịga; taa.” Ọo ya bụ; ọ bya anọ-kubeẹpho ndu ono, egbu balị ono; Bówazu woru balị, a hụru ahụhu nụ iya. Ọ taa ya tajia ẹpho; taphodo ataphodo.
14 Na hora do almoço, Boaz disse a Rute: — Venha aqui, pegue um pedaço de pão e molhe no vinho. Então ela sentou-se ao lado dos trabalhadores, e Boaz lhe deu
15 Ọ gbẹshiepho akpa ụkpa balị ọzo; Bówazu sụ ndu-ozi iya g'ẹphe hakwaa ya g'ọ kpajẹchaa ụkpa iya kpaa l'ọphu, e swekọberu eswekọbe; g'ọ tọ dụkwa onye e-je iya abarụ mba.
15 Quando Rute se levantou para ir de novo catar espigas, Boaz ordenou aos empregados: — Deixem que ela apanhe espigas até no meio dos feixes e não a aborreçam.
16 Iphe, unu a-gbẹ mejechia bụ g'unu lekebeje ẹnya hata ọphu unu sweru esweswe wụshi k'ọphu ọo-tụtuje iya. Unu ta abakwaru iya mba.
16 Tirem também algumas espigas dos feixes e deixem cair para que ela possa apanhar. E não briguem com ela.
17 No iya; Rutu kpaẹpho ụkpa balị l'opfu ono jasụ l'ụzenyashi. Ọ bya echishia ọphu, ọ kpatarụ ono; ọ bụru iphe, dụ gẹ nkwẹka labọ bẹ balị ono jiru.
17 E assim Rute catou espigas no campo até de tarde. Depois debulhou os grãos das espigas que havia apanhado, e estes pesaram quase vinte e cinco quilos.
18 O vuta iya lashịa unuphu. Ne ji iya ono hụma g'ọphu ọ kpatarụ ha. Rutu bya ewofutafụa nri, o riphodoru eriphodo l'ẹka ono; woru nụ iya.
18 Pegou a cevada, voltou para a cidade e mostrou à sua sogra o quanto havia catado. Também lhe deu a comida que tinha sobrado do almoço.
19 Ne ji iya ono jịa ya sụ: “?Bụ awe bẹ i jeru akpa kẹ ntanụ? ?Bụ awe bẹ i jeru iya? G'onye ono, nyatarụ ngu nụ ono bụkwaru onye a gọru ọnu-ọma nụ!”
19 Então Noemi perguntou: — Onde é que você foi catar espigas hoje? Onde foi que você trabalhou? Que Deus abençoe o homem que se interessou por você! Aí Rute contou a Noemi que havia trabalhado na plantação de um homem chamado Boaz.
20 Nawomi sụ nyee nwa iya ono: “Gẹ Chipfu kebekwa iya l'ọma; mbụ onye taa ahajẹdu egoshi ndu nọ ndzụ mẹ ndu nwụhuru anwụhu lẹ ya yeru phẹ obu.” Ọ sụkwa iya phọ: “Nwoke ono bẹ anyi l'iya bụkwa ọkpobe abụbu; mbụ l'ọo onye lanụ lẹ ndu ọ gbaru g'ẹphe leta anyi ẹnya.”
20 E Noemi disse: — Que o Noemi continuou: — Esse homem é nosso parente chegado e um dos responsáveis por nós.
21 No iya; Rutu, bụ nwanyị Mówabu ono sụ iya: “L'ọphu kachakpọo nụ bụkwa l'ọ sụru gẹ mu byajẹkpoepho bya etsoru ndu-ozi iya jasụ teke ee-gbuẹbe balị nkiya.”
21 Então Rute disse: — Além de tudo isso, ele disse que eu posso continuar trabalhando com os seus empregados até acabar a colheita.
22 Nawomi sụ Rutu; mbụ nyee nwa iya ono: “Ọ dụkwa ree nwada mu; g'i tsojeru ụnwumgboko, ejeru iya ozi; kẹle i -jee ẹka ọzo bẹ aa-chọkwa ngu opfu.”
22 Noemi respondeu: — É bom que você vá com as empregadas dele, minha filha. Pois, se fosse trabalhar na plantação de outro homem, você poderia ser humilhada.
23 Ọo ya bụ; Rutu tsoahaa ụnwumgboko, ejeru Bówazu ozi; akpajẹkpoepho ụkpa witi; waa balị jeye teke e buẹberu iya. No iya; Rutu yẹe ne ji iya ono tụkokpoepho buru g'ẹphe bu.
23 Assim Rute trabalhou com as empregadas de Boaz e catou espigas até terminar a colheita da cevada e do trigo. E continuou morando com a sua sogra.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?