Romanos 2
COE vs XGS
1 Repanare, cu'ache cho'onare ñajʉ ija'che cu'ache cutume mʉsanʉkona: “Cu'ache cho'onaa'me repana. Cu'ache ti'jñeto repana ro'ia'me”, chiime mʉsanʉkona. Jã'aja'ñe i'kanata'ni repana cho'ocheja'che cu'ache cho'onaa'me mʉsanʉkona. Jã'ajekʉna, “Jã'aja'ñe cho'ona cu'ache cho'onaa'me; cu'ache ti'jñea'kʉ repanare”, chini mʉsanʉkona cho'oche'te meñe i'kajʉ cu'ache cho'osi'e ro'iñu chini sẽeñeja'ñe cho'ome, ũcuaja'che cu'ache cho'onajejʉ.
1 Ayɨnánɨ ámá wíyo xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́á wiyɨ́nénɨ wiyɨ́nénɨ bɨ osearɨmɨnɨ. Sɨ́á yoparɨ́yimɨ Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ yarɨ́ná “Ayɨ́ nánɨ ɨ́wɨ́ apɨ eŋárɨnɨ.” urɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́némanɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́áyɨ́né, seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ axɨ́pɨ yarɨgɨ́áyɨ́né eŋagɨ nánɨ wínɨyo xwɨyɨ́á numearɨróná sewanɨŋɨ́yɨ́né enɨ́nɨŋɨ́ mearɨnarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ Gorɨxo mí ómómɨxɨmɨ́ seaiarɨ́ná xwɨyɨ́á bɨ urɨpaxɨ́ imónɨpɨ́rɨ́ámanɨ. vrouw met kind|src="WNB mama and baby.jpg" size="col" ref="Rom 2.1"
2 Iere masime mai: Pãi ũcuaʉana jã'aja'ñe cu'ache cho'ojʉna Diopi ñani repana cu'ache cho'osi'e ro'ijʉ paapʉ chiiʉ chʉ̃'ʉni ũcuarepa cho'omʉ Repaʉ.
2 Rɨpɨ nɨyaiwirɨ nɨjɨ́á imónɨŋwɨnɨ, “Ámá sɨpí e yarɨgɨ́áyo Gorɨxo xwɨyɨ́á numeárɨrɨ pɨrɨ́ numamorɨ́ná xeŋwɨ́nɨ bɨ mé xɨxenɨ ayo rɨ́a wiarɨnɨ?” yaiwiŋwɨnɨ.
3 Jã'ajekʉna mʉsanʉkona ũcuaja'che cu'ache cho'onapi chekʉna cho'oche'te ñajʉ cu'ache cututo Dios ũcuaja'che mʉsanʉkonare ro'ijʉ paapʉ chini chʉ̃'ʉja'mʉ.
3 Ɨ́wɨ́ axɨ́pɨ nero aí segɨ́ wínɨyɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́áyɨ́né, wínɨyo numearɨróná segɨ́ axɨ́pɨ egɨ́ápɨ nánɨ píoɨ yaiwinarɨŋoɨ? “Xwɨyɨ́á Gorɨxo neameárɨnɨ́ápimɨ ananɨ múropaxenerɨnɨ.” rɨyaiwinarɨŋoɨ?
4 Jã'ata'ni Dios mʉsanʉkonare rʉa re'oja'che cho'okaimʉ. Mʉsanʉkonare cuhema'ñe oiʉ cha'akʉ pa'imʉ Repaʉ, chekʉrʉmʉ na'a pa'isirʉmʉ mʉsanʉkona cu'ache cho'oche'te sʉma'ñe cuasa ũhaso Repaʉ chʉ̃'ʉñe'te cho'oa'jʉ chini. ¿Mʉsanʉkona cuasama'ñe jã'a? ¿Jã'aja'ñe cho'okaikʉ'te Diore vajʉchʉma'ñe mʉsanʉkona?
4 Gorɨxo segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ omamópoyɨnɨrɨ wá nɨseawianɨrɨ seaiiŋɨ́pɨ nánɨ majɨ́á nimónɨróná rɨpɨ enɨ rɨseaimónarɨnɨ, “O wá ayá wí neawianɨrɨ pɨrɨ́ apaxɨ́ mé mɨneamamó erɨ okɨnɨmónɨ́poyɨnɨrɨ xwapɨ́ ayá wí xwayɨ́ nanɨrɨ ŋwearɨ yarɨŋɨ́pɨ peayɨ́ wianɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ yarɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ?
5 Mʉsanʉkona re'oja'che cho'ocuhejʉ cu'ache cho'oche ũhasoma'me. Jã'ajekʉna repaumucuse na'a rʉa ro'iche pa'ija'mʉ mʉsanʉkonare, pãi ũcuanʉko cho'osi'e ro'i Dios chʉ̃'ʉjaumucuse. Repaumucuse Dios, pãi ũcuanʉko ñajʉ'te ũcuarepa chʉ̃'ʉkʉ, mʉsanʉkonani cuhekʉ, “Rʉa cu'ache ti'jñea'kʉ mʉsanʉkonare”, chiija'mʉ.
5 Oweoɨ, seyɨ́né dɨŋɨ́ wakɨsɨ́ ninɨróná segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ mɨmamoarɨgɨ́áyo dánɨ sɨ́á Gorɨxo sɨpí ámá yarɨgɨ́ápɨ nánɨ wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ nɨwerɨ pɨrɨ́ umamonɨ́áyi nánɨ xɨ́o pɨrɨ́ seamamonɨ́ápɨ wínɨ wínɨ ɨkwɨkwarɨmɨ́nɨŋɨ́ yárarɨŋoɨ.
6 Reparʉmʉ pãi ũcuanʉkore repana cho'osinʉkorʉchi'a ro'iche chʉ̃'ʉja'mʉ Repaʉ.
6 Bɨkwɨ́yo re nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa, “Gorɨxo ámáyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná wonɨ wonɨ xɨxegɨ́nɨ wigɨ́ néra ugɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨ́rɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa enɨ́árɨnɨ.
7 Jã'ata'ni pãi mamaca'nivʉã jo'e jũ'ima'ñe paaʉakʉna, re'ojarekoñoã paaʉakʉna Dios repanare pojokʉ re'oja'che cutua'kʉ chiijʉ cuhama'ñe si'arʉmʉ na'a rʉa re'oja'che cho'ona Repaʉ pa'ichejana sani si'arʉmʉ Ũcuaʉna'me re'oja'che pa'ijanaa'me.
7 Ámá Gorɨxo yayɨ́ neamerɨ seáyɨ e neaimɨxɨrɨ negɨ́ wará urɨ́ mepaxɨ́ neaimɨxɨrɨ dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́ŋwaéne neaimɨxɨrɨ éwɨnɨgɨnɨrɨ epaxɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nero pɨ́nɨ mɨwiárɨ́ anɨŋɨ́ minɨ́ yarɨgɨ́áyo o pɨrɨ́ numamorɨ́ná dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́gɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ nánɨ wimɨxɨnɨ́árɨnɨ.
8 Jã'ata'ni pãi ũcuaʉache cho'ojʉ Repaʉ chʉ'o ũcuarepare jachajʉ cu'ache cho'onare rʉa pe'rumʉ Dios. Reparʉmʉ, “Cu'ache cho'osi'e ro'ijʉ pa'ijʉ̃'ʉ”, chiiʉ chʉ̃'ʉja'mʉ Repaʉ.
8 E nerɨ aí ámá wiwanɨŋɨ́yɨ́ nánɨnɨ dɨŋɨ́ nɨmónɨro xwɨyɨ́á nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ aríkwɨ́kwɨ́ nɨwiro nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́pimɨ xɨ́darɨgɨ́áyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná xegɨ́ wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ wearɨŋɨ́pimɨ dánɨ pɨrɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.
9 Ũcuanʉkore cu'ache cho'onare rʉa cu'ache ti'jñeja'mʉ, repana cu'ache cho'osi'e ro'i, judíopãina'me judío peonare.
9 Ámá sɨpí yarɨgɨ́á ayɨ́ ayo xeanɨŋɨ́ mɨmenɨŋwɨ́ ayɨkwɨ́ mɨrɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ wímeanɨ́árɨnɨ. Judayɨ́ e yarɨgɨ́áyo aŋɨpaxɨ́ nɨwímearɨ aí émáyɨ́ e yarɨgɨ́áyo enɨ wímeanɨ́árɨnɨ.
10 Jã'ata'ni re'oja'che cho'onare rʉa pojokʉ, “Inaa'me re'ona”, chiiʉ, re'oja'che pa'iche'te ĩsija'mʉ Dios, judíopãina'me judío peonare.
10 Apɨ e nɨwirɨ aí ámá naŋɨ́ yarɨgɨ́á ayɨ́ ayo seáyɨ e umerɨ wé íkwiaŋwɨ́yo ŋwɨrárɨrɨ nɨwayɨrónɨro ŋweapɨ́rɨ nánɨ wiirɨ enɨ́árɨnɨ. Judayɨ́ e yarɨgɨ́áyo aŋɨpaxɨ́ e nɨwiirɨ aí émáyo enɨ wiinɨ́árɨnɨ.
11 Jã'aja'ñe cho'omʉ Dios pãi ũcuanʉkore ũcuapa'rʉvachi'a ñakʉjekʉ.
11 Gorɨxo ámáyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná sɨ́mɨ́ sɨ́mɨ́ e nɨmerɨ pɨrɨ́ umamonɨ́ámanɨ. Sa ámá wigɨ́ egɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨrɨ́ umamonɨ́á eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
12 Judío peona Dios chʉ̃'ʉñe vesʉnata'ni re'oja'che cho'oche masinapi cu'ache cho'onajejʉ vati toana sani uujanaa'me. Ũcuachi'a judíopãi Repaʉ chʉ̃'ʉñe masinata'ni cho'omanesinare ña, “Repana jachasi'e ro'ijʉ paapʉ”, chiiʉ chʉ̃'ʉja'mʉ Dios.
12 Ámá Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ nimónɨro ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́ anɨ́nɨpɨ́rɨ nánɨ xwɨyɨ́á numeárɨrɨ́ná ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ numeárɨrɨ “Joxɨ xwɨyɨ́á e eánɨŋɨ́ apɨ nɨwiaíkirɨ eŋɨ́rɨ́anɨ?” nurɨrɨ umeárɨnɨ́ámanɨ. E nerɨ aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́á ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyo o apimɨ dánɨ xwɨyɨ́á nurɨrɨ umeárɨnɨ́árɨnɨ.
13 Repaʉ chʉ̃'ʉñe peore cho'onare pojomʉ Dios, “Re'onaa'me ina”, chini. Cho'oma'ñe rupʉ asajʉ pa'inareta'ni pojoma'mʉ.
13 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá xɨ́oyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nepa mɨxɨ́dɨ́ surɨ́má arɨ́á wiárɨ́áyɨ́ nánɨ Gorɨxo dɨŋɨ́ re yaiwinɨ́ámanɨ, “Nionɨyá sɨŋwɨ́yo dánɨ wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨ́anɨ?” yaiwinɨ́ámanɨ. Ámá arɨ́á nɨwimáná xɨxenɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́ nánɨnɨ “Wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárɨnɨ́árɨnɨ.
14 Ũcuaʉji chʉ̃'ʉʉna Moisés tocha jo'kasi'e vesʉnata'ni judío peona repana rekoñoã cuasachechi'a cho'ojʉ te'eñoã Dios chʉ̃'ʉñe cho'ome. Jã'aja'ñe cho'oto repana rekoñoã cuasache Dios chʉ̃'ʉñeja'ñe pa'imʉ repanare, Dios chʉ̃'ʉñe vesʉnareta'ni.
14 Émáyɨ́ —Ayɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ rɨnɨŋɨ́pa nerónáyɨ́, ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ imónɨŋagɨ́a aiwɨ wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ re yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ, “Mepaxɨ́ imónɨrɨ ananɨ nepaxɨ́ imónɨrɨ eŋɨ́pɨ, ayɨ́ apɨrɨ́anɨ?” yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ.
15 Dios chʉ̃'ʉñe cho'ona cho'ocheja'che repana rekoñoã cuasacheji re'oja'che cho'o ñome. Repana rekoñoã Dios chʉ̃'ʉñe masime, asamanata'ni. Repana rekoñoã re'oja'che cuasache'te cho'omaneni, “Re'oja'che cho'omanesi'kʉa'mʉ chʉ'ʉ”, chini cuasame. Repana rekoñoã re'oja'che cuasache'te cho'oni, “Re'oja'che cho'osi'kʉa'mʉ chʉ'ʉ”, chiiʉ masime.
15 Ayɨ́ pí pí neróná wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ “Nionɨ e nerɨ́ná sɨpí rɨ́a yarɨŋɨnɨ?” yaiwinɨro “E nerɨ́ná naŋɨ́ rɨ́a yarɨŋɨnɨ?” yaiwinɨro yarɨgɨ́ápɨ sɨwá rénɨŋɨ́ inarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Bɨkwɨ́yo eánɨŋɨ́pa negɨ́ xwioxɨ́yo enɨ axɨ́pɨ énɨŋɨ́ reánɨnɨ? Sɨwá énɨŋɨ́ inarɨgɨ́árɨnɨ.
16 Pãi ũcuanʉko cho'osi'e ro'i chʉ̃'ʉumucuse Diopi chʉ̃'ʉkʉna Jesucristo pãi rekoñoã cuasasi'ena'me ñoma'ñe cho'osi'e peore ña, “Repana cu'ache cho'osi'e ro'ijʉ paapʉ”, chiiʉ ũcuarepa chʉ̃'ʉja'mʉ. Jesucristo'te cuasache kʉachʉ'ore chʉ'vakʉ jã'aja'ñe chʉ'vakʉ'mʉ chʉ'ʉ.
16 Xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́ nionɨ rarɨŋápɨ rɨnɨŋɨ́pa sɨ́á Gorɨxo xegɨ́ xewaxo Jisasomɨ dánɨ ámá wigɨ́ egɨ́ápɨranɨ, dɨŋɨ́ ínɨmɨ ɨkwɨ́roarɨgɨ́ápɨranɨ aí, pirɨró winɨ́áyi imónáná ámá nɨyonɨ wigɨ́ egɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨrɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.
17 ¿Mʉsanʉkona te'ena judíopãia'ñe? ¿“Dios chʉ̃'ʉñe'te masijʉna Dios cu'ache cho'omaneja'mʉ chʉkʉna'te. Jã'ajekʉna vajʉchʉmanaa'me chʉkʉna”, chiiche? ¿“Dios chẽacojñosinajejʉ Repaʉ'te masime chʉkʉna; mʉsanʉkonata'ni Repaʉ'te vesʉme”, chiiche mʉsanʉkona judío peonare?
17 E nerɨ aí wiyɨ́né “Nene Judayɨ́ wɨ́rɨnɨŋwaénerɨnɨ.” rɨnarɨgɨ́áyɨ́né re yarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso eaŋɨ́pimɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roróná “Negɨ́ apimɨ xɨ́darɨŋwápimɨ dánɨ Gorɨxo yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́árɨnɨ.” rɨro seáyɨ e nɨmenɨro “Ámá Gorɨxoyá ayá tɨ́ŋwaéne imónɨŋwɨnɨ.” rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
18 ¿Dios chiiche masiche mʉsanʉkona? ¿“Diopi chʉ̃'ʉʉna Moisés tocha jo'kasi'e che'chesinajejʉ re'oja'che cho'oche ña masinaa'me chʉkʉna”, chiiche?
18 Seáyɨ e nɨmenɨro “Gorɨxo ámá e éɨ́rɨxɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ rɨxa nɨjɨ́á imónɨŋwɨnɨ.” rɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ nearéwapɨyigɨ́ene eŋagɨ nánɨ naŋɨ́ imónɨŋɨ́pimɨ sɨŋwɨ́ mí nómɨxɨrane ‘Apɨ naŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.’ rɨpaxenerɨnɨ.” rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
19 — ausente —
19 “Ámá sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́áyo nene sɨŋwɨ́ tɨ́ŋwaéne ananɨ nipemeámɨ upaxenerɨnɨ.” yaiwinarɨgɨ́ápa seyɨ́né dɨŋɨ́ re nɨyaiwinɨro dɨŋɨ́ sɨ́ŋá eánɨro, “Émáyo uréwapɨyipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ ámá wímanɨ. Ayɨ́ nenenɨrɨnɨ.” nɨyaiwinɨro dɨŋɨ́ sɨ́ŋá eánɨro “Émáyɨ́ Gorɨxo nánɨ majɨ́á nero sɨ́á yinɨŋɨ́mɨ́nɨŋɨ́ emearɨgɨ́áyo wɨ́á wókímɨxɨpaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ ámá wímanɨ. Ayɨ́ nenenɨrɨnɨ.” yaiwinɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
20 — ausente —
20 “Ámá dɨŋɨ́ mamó nerɨ arɨ́kí yarɨgɨ́áyo ayɨyumɨ́ wipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ nenerɨnɨ.” yaiwinɨro “Ámá sɨnɨ niaíwɨ́ dɨŋɨ́ mogɨ́áyo uréwapɨyipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ nenerɨnɨ.” yaiwinɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́ŋwaéne eŋagwɨ nánɨ mɨ́kɨ́ amɨpí nánɨ nɨjɨ́á imónɨrane nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨnɨ rɨrane yarɨŋwaénerɨnɨ.” yaiwinɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
21 Jã'aja'ñe i'kanata'ni, ¿je'se pa'iʉna chekʉnani che'chojʉ che'chema'ñe mʉsanʉkona? “Põse ñaamanejʉ̃'ʉ”, chiijʉ che'chonata'ni chekʉrʉmʉ põse ñaanaa'me mʉsanʉkona.
21 Seyɨ́né e e nɨyaiwiga warɨgɨ́ápɨ nepa nimónɨrɨ́náyɨ́, ámá wíyo uréwapɨyarɨgɨ́áyɨ́né pí nánɨ sewanɨŋɨ́yɨ́né mɨréwapɨ́nɨ́ yarɨgɨ́árɨnɨ? Ámáyo “Ɨ́wɨ́ mɨmeapanɨ.” nurɨro aí seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ mɨmeá yarɨgɨ́áyɨ́néranɨ?
22 “Ʉmʉpãi, mʉrʉ̃joromi peonare ja'me kãimanejʉ̃'ʉ. Romi, mʉʉ̃jʉpãi peonare ja'me kãimanejʉ̃'ʉ”, chiinata'ni chekʉrʉmʉ mʉsanʉkona ʉ̃seche'te ũcuaʉanare ja'me kãinaa'me mʉsanʉkona. “Pãi rupʉ tʉ̃osiva'nare Diore pojocheja'che pojomanejʉ̃'ʉ. Rʉa cu'amʉ jã'a”, chiinata'ni chekʉrʉmʉ tʉ̃osiva'nare jo'kasimajñarʉã mini sa ĩsijʉ kuri koonaa'me mʉsanʉkona.
22 “Meánɨgɨ́áyɨ́né, ɨ́wɨ́ minɨpanɨ.” nurɨro aí seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ minɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́néranɨ? “Ámá xopaikɨgɨ́ nimɨxɨro ‘Negɨ́ ŋwɨ́ápɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ.’ rarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨrɨ́á neainarɨnɨ.” nɨrɨro aí seyɨ́né aŋɨ́ ŋwɨ́á xopaikɨgɨ́ nánɨ mɨrɨnɨŋɨ́yo nɨpáwiro ɨ́wɨ́ mɨmeapa yarɨgɨ́áranɨ?
23 “Dios chʉ̃'ʉñe rʉa re'oja'imʉ”, chiinata'ni Repaʉ chʉ̃'ʉñe'te mʉsanʉkonapi jachajʉna Diore cu'ache cutume pãi.
23 Weyɨ́ nɨmenɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́ŋwaéne mimónɨpa reŋwɨnɨ?” rarɨgɨ́áyɨ́né, apimɨ nɨwiaíkirɨ́ná pí nánɨ “Ayɨ́ Gorɨxomɨ ayá mɨwimó wé íkwiaŋwɨ́yo uŋwɨrárarɨŋwɨnɨ.” yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ?
24 Jã'are kʉamʉ Dios chʉ'o aperʉmʉ tochasi'e.
24 Judayɨ́né “Gorɨxomɨ xɨ́darɨŋwɨnɨ.” nɨrɨro aí sɨpí apɨ apɨ yarɨgɨ́áyɨ́né eŋagɨ nánɨ Bɨkwɨ́yo xɨxenɨ rɨpɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Sɨpí seyɨ́né yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ émáyɨ́ Gorɨxomɨ ikayɨ́wɨ́ umeararɨgɨ́árɨnɨ.” E nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ seyɨ́né nánɨ xɨxenɨ rɨnɨnɨ.
25 Dios chʉ̃'ʉñe peore cho'onare Ũcuaʉ neenajejʉna jĩkora'murʉ chã'tirʉ pa'ica'nirʉ chʉto tʉare'omʉ. Jã'ata'ni jĩkochã'tirʉ chʉto tʉacojñosi'kʉpi Dios chʉ̃'ʉñe'te jachani cho'ocojñomanesi'kʉja'iʉ pa'imʉ.
25 Judayɨ́né ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrónáyɨ́, segɨ́ sɨwɨ́ “Ámá o Gorɨxoyá imónɨŋɨ́ worɨ́anɨ?” yaiwipɨ́rɨ nánɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápɨ naŋɨ́ seaiipaxɨ́ aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nɨwiaíkirɨ́náyɨ́, iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó nɨwákwínɨro aí naŋɨ́ seaiipaxɨ́ mimónɨ́ nerɨ mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ yapɨ imónɨŋoɨ.
26 Pãiʉ jĩkochã'tirʉ chʉto tʉacojñomanesi'kʉpi Dios chʉ̃'ʉñe'te cho'oto repaʉ'te cho'ocojñosi'kʉre cuasacheja'che cuasamʉ Dios.
26 Ámá iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrónáyɨ́, iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́á aí Gorɨxo “Ayɨ́ ámá nionɨyáyɨ́rɨnɨ.” yaiwiarɨŋagɨ nánɨ wákwínɨgɨ́áyɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋoɨ.
27 Mʉsanʉkona judíopãi jĩkochã'tirʉ chʉto tʉacojñosina Dios chʉ̃'ʉñe masinata'ni Repaʉ chʉ̃'ʉñe cho'omanaa'me. Judío peona jĩkochã'tirʉ chʉto tʉacojñomanesina te'ena Dios chʉ̃'ʉñe vesʉnata'ni cho'ome. Dios repanani ña mʉsanʉkona cu'ache cho'oche'te cuasa na'a rʉa pe'rukʉ Repaʉ chʉ̃'ʉñe cho'omanajejʉna ija'che i'kaja'mʉ: “Ina cu'ache cho'osinajejʉ repana cho'osi'e ro'ijʉ pa'ijanaa'me”, chiija'mʉ.
27 Judayɨ́né ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́né imónɨro iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨro egɨ́áyɨ́né aí apimɨ wiaíkíánáyɨ́, émáyɨ́ —Ayɨ́ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínarɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ mɨwákwínɨgɨ́á aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ seyɨ́né xwɨyɨ́á seaxekwɨ́mopaxɨ́ mimónɨpa epɨ́rɨ́áranɨ? Oyɨ, xwɨyɨ́á seaxekwɨ́mopaxɨ́ epɨ́rɨ́árɨnɨ.
28 Diopi ñato judíopãi ainee jĩkora'murʉ chã'tirʉ pa'ica'nirʉ chʉto tʉacojñosina ũcuanʉko judíopãirepachi'ama'me.
28 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Segɨ́ waráyo igí wegɨ́á bimɨ dánɨ ámá Gorɨxoyá imónarɨgɨ́ámanɨ. Wákwínarɨŋɨ́ ámá Gorɨxoyá wimɨxɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ enɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ seyɨ́né sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápɨmanɨ.
29 Diopi ñato judíorepaʉji, “Dios rʉa re'okʉ'mʉ”, chiiʉ cuasakʉ, rekocho judíoa'mʉ. Ũcuaʉ neekʉjekʉna Dios Rekochoji repaʉ rekocho care'vasi'kʉa'mʉ. Diopi chʉ̃'ʉʉna Moisés tocha jo'kasi'ere rupʉ masikʉji jachani repaʉ rekocho care'vacojñoma'mʉ. Ũcuachi'a pãiʉ'te judíorepaʉji pãi pojocojñoma'kʉre rekocho re'ojarekocho care'vacojñosi'kʉjekʉna Diota'ni rʉa pojomʉ repaʉ'te.
29 Oweoɨ, ámá nepa Gorɨxoyá imónɨgɨ́áyɨ́ wigɨ́ xwioxɨ́yo ínɨmɨ dánɨ e imónarɨgɨ́árɨnɨ. Wákwínarɨŋɨ́ ámá xɨ́oyá wimɨxɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́ápimɨ dánɨ marɨ́áɨ, kwíyɨ́ Gorɨxoyápimɨ dánɨ ámá oyá imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ámá e imónɨgɨ́áyo wínɨyɨ́ seáyɨ e umepɨ́rɨ́ámanɨ. Gorɨxonɨ umenɨ́árɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?