Lucas 21
TZOSA vs XGS
1 Li Jesuse te sqꞌueloj li cꞌalal la sticꞌbeic smoton Dios li ta scaxail li te ta mucꞌta chꞌulna li jcꞌulejetique.
1 O sɨnɨ aŋɨ́ Gorɨxo nánɨ rɨdɨyowá yarɨgɨ́iwámɨ ínɨmɨ nuréwapɨya nemerɨ́ná sɨŋwɨ́ anɨ́ɨ́yɨ́ wɨnɨŋɨnigɨnɨ. Amɨpí mɨmúrónɨgɨ́áyɨ́ nɨgwɨ́ Gorɨxo nánɨ tayarɨgɨ́e tarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ
2 Iyil nojtoc ti te ital jun meꞌanal ants ti mu cꞌusi oy yuꞌune. Jaꞌ noꞌox chaꞌsep cinco la sticꞌ.
2 apɨxɨ́ anɨ́ uyípeayɨ́ imónɨŋɨ́ wí enɨ nɨgwɨ́ rɨ́á inɨŋɨ́ waú nɨmeáa nɨbɨrɨ tɨ́agɨ nɨwɨnɨrɨ
3 Li Jesuse jech laj yalbe li yajchanbalajeltaque:
3 xegɨ́ wiepɨsarɨŋɨ́yo re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ nepa seararɨŋɨnɨ, ‘Apɨxɨ́ anɨ́ uyípeayɨ́ imónɨŋɨ́ rí Gorɨxo nánɨ nɨgwɨ́ onɨmiá sɨpípɨkwɨ nɨtɨrɨ aiwɨ Gorɨxoyá sɨŋwɨ́yo dánɨ amɨpí mɨmúrónɨgɨ́áyɨ́ tɨ́áyo seáyɨ e imónɨgoɨ.
4 Yuꞌun naca scomenal xa staqꞌuinic laj yaqꞌuic. Yan li meꞌanal antse laj yacꞌ scotol li cꞌu yepal oy yuꞌun sventa ta toꞌox sman o li cꞌustic ta xtun yuꞌune ―xi li Jesuse.
4 Amɨpí mɨmúrónɨgɨ́áyɨ́ wigɨ́ nɨgwɨ́ xwé ayo dánɨ bɨ nɨmearo nɨtɨro aiwɨ apɨxɨ́ anɨ́ ríyɨ́ xegɨ́ aiwá nánɨ bɨ́ yanɨpaxɨ́ ówɨ tɨ́agɨ nánɨ íyá seáyɨ e imónɨgoɨ.’ seararɨŋɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
5 Oy jayvoꞌic laj yalbeic Jesús ti toj cꞌupilic sba li stanal li mucꞌta chꞌulna, schiꞌuc li cꞌustic slocꞌtaojic li te snapꞌanojic ta cꞌal chꞌulna ti jaꞌ la stojic li buchꞌutic ta sloqꞌuel yoꞌonic tscꞌan chacꞌbeic smoton li Diose.
5 Xegɨ́ wiepɨsarɨŋɨ́ wa aŋɨ́ Gorɨxo nánɨ rɨdɨyowá yarɨgɨ́iwá nánɨ re rɨgɨ́awixɨnɨ, “Aŋɨ́ riwá nɨmɨrɨrɨ́ná sɨ́ŋá awiaxɨ́ nɨkɨkíróa nuro aŋɨ́ riwá imɨrɨŋɨ́ mimónɨpa oenɨrɨ amɨpí naŋɨ́ ámá Gorɨxo nánɨ wigɨ́áyɨ́ nɨmearo okiyɨ́á egɨ́árɨnɨ.” rarɨŋagɨ́a
6 Li Jesuse jech laj yal:
6 Jisaso arɨ́á e nɨwirɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Amɨpí naŋɨ́ soyɨ́né sɨŋwɨ́ wɨnarɨgɨ́á rɨpɨ rɨ́wéná ámá wa aŋɨ́ riwá nɨpɨnearɨ́ná sɨ́ŋá nɨkɨkírónɨga uŋɨ́ rɨpɨ nɨpɨneaayiro emɨ mɨmeámɨ́ éáná sɨ́ŋá wo womɨ sɨnɨ seáyɨ e ikwiárɨnɨnɨ́ámanɨ.” urɨ́agɨ
7 Jech la sjacꞌbeic li Jesuse:
7 awa yarɨŋɨ́ re wigɨ́awixɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, joxɨ neararɨŋɨ́ apɨ gíná imónɨnɨ́árɨnɨ? Pí sɨ́mɨmajɨ́ónɨŋɨ́ neaináná ‘Rɨxa nimónɨnɨ ayorɨ́anɨ?’ yaiwianɨ́wárɨnɨ?” urɨ́agɨ́a
8 Li Jesuse itacꞌav:
8 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá wa yapɨ́ seaíwapɨyipɨ́rɨxɨnɨrɨ dɨŋɨ́ píránɨŋɨ́ morɨ́ɨnɨ. Obaxɨ́ nɨbɨro gɨ́ yoɨ́ nɨrɨnɨro re rɨpɨ́rɨ́árɨnɨ, ‘Nionɨ onɨrɨnɨ. Rɨxa ínárɨnɨ.’ searáná arɨ́á nɨwiro númɨ muxɨ́dɨpanɨ.
9 Cꞌalal chavaꞌiic ti oy cꞌop liꞌi schiꞌuc cꞌalal chavaꞌiic ti oy cꞌop ta nome, mu xaxiꞌic. Ta onoꞌox xcꞌot ta pasel pero maꞌuc toꞌox slajeb cꞌacꞌal ―xi.
9 Soyɨ́né ‘Aŋɨ́ wíyo mɨxɨ́ inarɨŋoɨ.’ rarɨŋagɨ́a arɨ́á wiro ‘Ámá nɨpánɨ mɨxɨ́ íkwɨ́naroarɨŋoɨ.’ rarɨŋagɨ́a arɨ́á wiro nerɨ́ná wáyɨ́ mikárɨnɨpanɨ. Apɨ xámɨ imónɨnɨ́árɨnɨ. E eŋagɨ aiwɨ apɨ rɨxa nimónɨmáná eŋáná soyɨ́né ‘Sɨ́á yoparɨ́yi, o weapɨnɨ́áyi rɨxa nimónɨnɨŋoɨ.’ mɨyaiwipa éɨ́rɨxɨnɨ.” nurɨrɨ
10 Jech laj yal nojtoc:
10 ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá gwɨ́ axɨ́rí nɨwiápɨ́nɨmearo ámá xeŋwɨ́ wí tɨ́nɨ mɨxɨ́ inɨro mɨxɨ́ ináyɨ́ woyá woyáyɨ́ tɨ́nɨ mɨxɨ́ inɨro
11 Schiꞌuc oy bu tsots ch‐echꞌ niquel ta balumil. Schiꞌuc oy bu tsots ch‐echꞌ viꞌnal schiꞌuc chamel. Chavilic ep senyail stsatsal sjuꞌel Dios ta vinajel, jaꞌ toj xiꞌelic sba.
11 pobonɨ́ xwé néra urɨ aŋɨ́ nɨyonɨ aiwá nánɨ dɨ́wɨ́ ikeamónɨro aŋɨ́ wí e wí e sɨmiárɨ́ wímearɨ aŋɨ́ pɨrɨ́yo dánɨ xegɨ́ bɨ nimónɨrɨ ekɨyiŋɨ́ ináná ámá wáyɨ́ ikárɨnɨpɨ́rɨ nánɨ imónɨrɨ enɨ́árɨnɨ.
12 ’Cꞌalal muc toꞌox bu chcꞌot ta pasele, chastsaquic, chasmajic, chayaqꞌuic ta scꞌob li buchꞌutic oy yabtelic ta chꞌulnaetique, chastiqꞌuic ta chuquel. Ta sventa ti avichꞌojicun ta muqꞌue, chayiqꞌuic batel ta stojol li ajvaliletique.
12 Ayɨ́ e enɨ́á imónɨŋagɨ aiwɨ sɨnɨ mimónɨpa eŋáná ɨ́á nɨseaxero xeanɨŋɨ́ seaikárɨpɨ́rɨ́árɨnɨ. E nɨseairɨ́ná xwɨrɨxɨ́ seamepɨ́rɨ nánɨ awí eánarɨgɨ́e nɨsearowárɨro gwɨ́ aŋɨ́yo nɨseaŋwɨrárɨro nionɨ nɨxɨ́darɨŋagɨ́a nánɨ xwɨyɨ́á seamearɨpɨ́rɨ nánɨ mɨxɨ́ ináyɨ́yá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ tɨ́nɨ gapɨmanɨ́yɨ́yá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ tɨ́nɨ nɨseameámɨ seaupɨ́rɨ́árɨnɨ.
13 Jaꞌ yuꞌun xuꞌ xavalic li jcꞌop ta stojolique.
13 E seaipɨ́rɨ́á eŋagɨ aí ananɨrɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Xwɨrɨxɨ́ seamearɨ́ná nionɨ nánɨ áwaŋɨ́ urɨpɨ́rɨ imónɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.
14 Naꞌic me, mu me xal avoꞌonic li cꞌusi chavalique.
14 — ausente —
15 Yuꞌun joꞌon chajcoltaic ta cꞌop. Chcacꞌ apꞌijilic jech mu xaspasic ta canal li buchꞌutic chascontrainique.
15 — ausente —
16 Oy atot ameꞌic noꞌox chayaqꞌuic ta cꞌabal, oy achiꞌiltaquic noꞌox ta voqꞌuel chayaqꞌuic ta cꞌabal, oy avutsꞌ avalalic noꞌox chayaqꞌuic ta cꞌabal. Oy jaꞌ noꞌox chayaqꞌuic ta cꞌabal li buchꞌutic lec chacꞌopon aba achiꞌuquique. Cꞌalal te xa oyoxuc ta scꞌobique, oy noꞌox buchꞌu chlaj ta milel avuꞌunic.
16 Segɨ́ sénáíwaranɨ, sénowaranɨ, sérɨxɨ́meáowaranɨ, nawínɨ mɨnɨgɨ́áyɨ́ranɨ, nɨkumɨxɨnɨrɨ emearɨgɨ́áyɨ́ranɨ, mɨyɨ́ seauráná segɨ́yɨ́ wɨ́amɨ pɨkipɨ́rɨ́árɨnɨ.
17 Ep buchꞌutic chopol chayilic ta sventa ti avichꞌojicun ta muqꞌue.
17 Soyɨ́né nionɨ nɨxɨ́darɨŋagɨ́a nánɨ ámá nɨ́nɨ wikɨ́ nɨseaónɨro sɨ́mɨ́ tɨ́nɨ seaipɨ́rɨ́a aiwɨ
18 Pero jaꞌ noꞌox mi scꞌan stuc Dios ti chasmilique, chasmilic. Mi mu jechuc ta scꞌan li Diose, mu cꞌusi xuꞌ chaspasbeic.
18 Gorɨxo yeáyɨ́ seayimɨxemeanɨ́á eŋagɨ nánɨ soyɨ́né anɨpá wí imónɨpɨ́rɨ́ámanɨ. Segɨ́ dɨ́á wí aí anɨpá imónɨnɨ́ámanɨ.
19 Li buchꞌutic chcuch yuꞌun scotol li vocole, mi mu schibajes yoꞌonique, jaꞌ chcolic o sbatel osil.
19 Soyɨ́né eŋɨ́ neánɨro nionɨ anɨŋɨ́ nɨnɨxɨ́dɨrónáyɨ́, segɨ́ dɨŋɨ́pɨ erɨ́kiemeánɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.
20 ’Cꞌalal chavilic ti liꞌ joyolic yajsoltarotac li yan ajvalil ta spat xocon smacol li jteclum ti pasbil ta tone, naꞌic me ti yuꞌun icꞌot xa scꞌacꞌalil ti ta xichꞌ jinesele.
20 “E nerɨ aí mɨxɨ́ nɨmeámɨ bɨ́áyɨ́ aŋɨ́ Jerusaremɨ rɨpimɨ awí mudɨ́móagɨ́a nɨwɨnɨróná ‘Rɨxa aŋɨ́ rɨpɨ xwɨrɨ́á ikɨxepɨ́rɨ aŋwɨ ayorɨ́anɨ?’ yaiwíɨ́rɨxɨnɨ.
21 Acotolic ti liꞌ nacaloxuc ta Judea balumile, jatavanic batel ta anil ta vitstic. Li buchꞌutic liꞌ oy ta yut jteclume acꞌo loqꞌuicuc batel. Li buchꞌutic loqꞌuemic batele mu xa me xchaꞌochic talel.
21 E nɨwɨnɨróná ámá Judia pɨropenɨsɨ́yo ŋweagɨ́áyɨ́ dɨ́wɨ́ mɨŋɨ́yo nánɨ éɨ́ yiro ámá Jerusaremɨ apimɨ ŋweagɨ́áyɨ́ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ uro ámá apimɨ bɨ́arɨwámɨnɨ omɨŋɨ́yo amɨ amɨ yarɨgɨ́áyɨ́ aŋɨ́ apimɨ ámɨ mɨrémopa ero éɨ́rɨxɨnɨ.
22 Yuꞌun icꞌot xa scꞌacꞌalil ti chavichꞌic vocol jech chac cꞌu chaꞌal tsꞌibabil onoꞌox comel yuꞌun li buchꞌutic iyalic scꞌop Dios ta voꞌonee.
22 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ínáyɨ́ Gorɨxo xeanɨŋɨ́ rɨ́á tɨ́ŋɨ́ seaikárɨnɨ́á apɨrɨnɨ. Íná amɨpí nɨ́nɨ nánɨ Bɨkwɨ́yo nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ imónɨnɨ́árɨnɨ.
23 Toj abol sbaic li buchꞌutic schiꞌuc yolique schiꞌuc li buchꞌutic ta to xchuꞌun yolique yuꞌun toj tsots chavichꞌic vocol yuꞌun li Diose.
23 Íná xeanɨŋɨ́ rɨ́á tɨ́ŋɨ́ xwɨ́á tɨ́yo seaímeanɨ́á eŋagɨ nánɨ apɨxɨ́ niaíwɨ́ agwɨ́ egɨ́íwa tɨ́nɨ sɨnɨ niaíwɨ́ amɨŋɨ́ wiarɨgɨ́íwa tɨ́nɨ éɨ́ aŋɨ́nɨ mupaxɨ́ imónɨŋagɨ nánɨ aweyɨ! Gorɨxo ámá tɨ́yo wikɨ́ nɨwónɨrɨ xeanɨŋɨ́ wikárarɨ́ná
24 Oy noꞌox buchꞌu avuꞌunic chamileic ta machita. Oy noꞌox buchꞌu avuꞌunic chachuqueic, chaꞌiqꞌueic batel ta yosilal jyanlum crixchanoetic. Jech lachꞌayic o, joꞌoxuc ti liꞌ toꞌox nacaloxuc ta jteclum Jerusalene. Li jyanlum crixchanoetique iꞌoch xa ta sbaic li jteclume, jaꞌ xa ti cꞌusi tspasbeique. Jaꞌ to mi itsꞌaqui li cꞌu sjalil ta xꞌacꞌbat yichꞌic ta venta yuꞌun li Diose, jaꞌ to chjeltaj yajval.
24 mɨxɨ́ nɨmeáa bɨ́áyɨ́ Jerusaremɨ ŋweáyo kirá tɨ́nɨ pɨpɨkímɨ́ ero ɨwɨ́ meaanɨro nánɨ nɨpɨkiomearo wigɨ́ aŋɨ́ ayɨ́ ayo nánɨ nɨmeámɨ umiro epɨ́rɨ́árɨnɨ. E nemáná émáyɨ́ nɨbɨro Jerusaremɨ dáŋɨ́yɨ́né seáyɨ e nɨseaimónɨro xwɨraimɨmɨ́ nɨseaikɨxéa nuro Gorɨxo ‘Yoparɨ́ e imónɨ́wɨnɨgɨnɨ.’ yaiwiárɨŋe imónɨŋáná rɨxa re imónɨnɨ́árɨnɨ.
25 ’Li cꞌalal poꞌot xaꞌox chichaꞌtale, oy cꞌusi ta xvinaj ta vinajel ti toj xiꞌel sba, toj labal sbae. Yuꞌun ta xcꞌataj li cꞌacꞌale, schiꞌuc li ue, schiꞌuc li cꞌanaletique. Jech nojtoc ta xjeltaj li cꞌu sba ta xnic li nabe. Más to tsots ta xyuqꞌuilan sba jech ta xiꞌic o li crixchanoetic ta spꞌejel balumile.
25 “Sogwɨ́ tɨ́nɨ emá tɨ́nɨ siŋɨ́ tɨ́nɨ ekɨyiŋɨ́nɨŋɨ́ ináná ámá xwɨ́á tɨ́yo nɨyonɨ gwɨ́ ararí ŋweagɨ́áyɨ́ ayá sɨ́wɨ́ nurorɨ dɨŋɨ́ rɨ́á uxenɨ́árɨnɨ. Rawɨrawá enɨ xwé ayá wí nɨróga nɨwiápɨ́nɨmeáɨsáná nɨjirɨ moarɨŋagɨ nɨwɨnɨróná ududɨ́ winɨnɨ́árɨnɨ.
26 Li crixchanoetique muꞌyuc xa stsatsal yoꞌonic ta scoj li xiꞌele yuꞌun ta xiꞌic mi oy cꞌusi ta xcꞌot ta pasel liꞌ ta balumile. Yuꞌun scotol li cꞌustic te oy ta vinajele chlaj nicuc scotol.
26 Siŋɨ́ sogwɨ́ amɨpí aŋɨ́ pɨrɨ́yo eŋɨ́yɨ́ aŋɨ́nɨ mɨxénapɨ́agɨ nɨwɨnɨróná ‘Xwɨ́á tɨ́yo ŋweaŋwaéne pí neaimɨnɨrɨ rɨ́a yarɨnɨ?’ nɨyaiwiro wáyɨ́ nikárɨnɨróná eanɨramoro wepɨ́rɨ́árɨnɨ.
27 Jaꞌ xa o ta xilic scotol li crixchanoetique ti chiyal talel ta toc ta vinajel schiꞌuc jtsatsal schiꞌuc juꞌel, joꞌon li coꞌol crixchanoutique.
27 E neróná sɨŋwɨ́ re nanɨpɨ́rɨ́árɨnɨ. Ámá imónɨŋáonɨ nikɨ́nɨmáná eŋɨ́ neánɨrɨ agwɨ́ tɨ́nɨ nawínɨ weaparɨŋagɨ nanɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.
28 Cꞌalal chavilic chlic cꞌotuc ta pasel scotol li cꞌustic laj calboxuque, muybajanic noꞌox me yuꞌun xanaꞌic ti poꞌot xa chacolic o sbatel osile ―xut li yajchanbalajeltac li Jesuse.
28 E nerɨ aí soyɨ́né sogwɨ́ emá amɨpí ekɨyiŋɨ́ inarɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ́ná ‘Gwɨ́nɨŋɨ́ nearoayíronɨ aŋwɨ ayorɨ́anɨ?’ nɨyaiwiro píránɨŋɨ́ éɨ́ nɨrómáná nionɨ nánɨ wenɨŋɨ́ nɨyánɨrɨ róɨ́rɨxɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
29 Laj yalbe yan loꞌil nojtoc:
29 O awamɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á bɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Íkɨ́á pikɨ́ tɨ́nɨ íkɨ́á nɨ́nɨ enɨ yarɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ mópoyɨ.
30 Cꞌalal ta xꞌunenaje, jaꞌ chanaꞌic o ti poꞌot xa yora joꞌtique.
30 Íkɨ́á mɨŋɨ́ inarɨŋagɨ nɨwɨnɨróná ‘Rɨxa xwiogwɨ́rɨ́anɨ?’ yaiwiarɨgɨ́ápa
31 Jaꞌ noꞌox jech li cꞌalal chavilic ti chcꞌot ta pasel scotol li cꞌusi laj cale, jaꞌ chanaꞌic o ti poꞌot xa scꞌacꞌalil chistacun talel li Diose yoꞌ chtal jpas mantal liꞌ ta balumile.
31 siŋɨ́ amɨpí ekɨyiŋɨ́nɨŋɨ́ enɨ axɨ́pɨ inarɨŋagɨ nɨwɨnɨróná ‘Gorɨxo nene xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ neameŋweanɨ rɨxa aŋwɨ ayorɨ́anɨ?’ yaiwíɨ́rɨxɨnɨ.
32 ’Melel chacalbeic, li buchꞌutic iyaꞌiic li cꞌu sba chlic li tsots vocol li laj calboxuc liꞌi, oy toꞌox cuxuloxuc li cꞌalal chlique.
32 Nionɨ nepa seararɨŋɨnɨ, ‘Ámá agwɨ́ ríná ŋweagɨ́áyɨ́ sɨnɨ mɨpepa eŋáná amɨpí nɨ́nɨ nionɨ Jerusaremɨ nánɨ searɨ́ápɨ xɨxenɨ nimónɨnɨ́árɨnɨ.’ seararɨŋɨnɨ.
33 Li cꞌustic caloje mu xchꞌay scꞌoplal, ta onoꞌox xcꞌot ta pasel scotol. Jaꞌ xlaj to li vinajel balumile.
33 Aŋɨ́na tɨ́nɨ xwɨ́á rɨrí tɨ́nɨ ananɨ anɨpá nimónɨrɨ aiwɨ xwɨyɨ́á nionɨyá wí surɨ́má imónɨnɨ́ámanɨ.
34 — ausente —
34 “Mɨ́rɨxɨ́ maiwí nɨpúɨsáná mɨ́rogwɨ́ rɨxa ɨ́á nɨwiárɨmɨxɨrɨ́ná nɨpiérorɨ nearɨ́ná yarɨŋɨ́pa soyɨ́né enɨ segɨ́ waráyo nánɨnɨ nɨyaiwinɨro aiwá xwé nɨro iniɨgɨ́ wainɨ́ xwé nɨro yanɨro nánɨ yarɨ́náyɨ́ sɨ́á nionɨ weapɨmɨ́áyi axɨ́pɨ e seaímeanɨgɨnɨrɨ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ ŋweáɨ́rɨxɨnɨ.
35 — ausente —
35 Sɨ́á nionɨ weapɨmɨ́á nánɨ imónɨ́áyi ámá xwɨ́á rɨrí nɨrímɨnɨ ŋweagɨ́áyo nɨwimónɨnɨ́árɨnɨ.
36 Pero li joꞌoxuque vicꞌluc me asatic, taic ta naꞌel Dios scotol cꞌacꞌal ti acꞌo cuchuc avuꞌunic li vocol li ta xtale. Jaꞌ muꞌyuc amulic chacꞌotic ta jtojol, joꞌon li coꞌol crixchanoutique ―xi li Jesuse.
36 Soyɨ́né íníná awínɨŋɨ́ nɨŋwearóná Gorɨxomɨ yarɨŋɨ́ re wíɨ́rɨxɨnɨ, ‘None amɨpí neaímeááná eŋɨ́ neánɨrane múrorane ámá imónɨŋoyá sɨ́mɨmaŋɨ́mɨnɨ éɨ́ rorane yanɨ́wá nánɨ eŋɨ́ bɨ sɨxɨ́ neaímɨxeɨ.’ urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
37 Li Jesuse ta cꞌacꞌaltic te ichanubtasvan ta yamaqꞌuil li mucꞌta chꞌulna li te ta Jerusalene. Yan li ta jujun acꞌubale ilocꞌ batel, te ba vayuc ta vits Olivatic.
37 Ikwáwɨyíná aŋɨ́ rɨdɨyowá yarɨgɨ́iwámɨ dánɨ ámáyo nuréwapɨya núɨsáná sɨ́ápɨ tɨ́nɨ nɨpeyearɨ dɨ́wɨ́ mɨŋɨ́ Oripiyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ sá wémɨnɨrɨ nánɨ yagɨ́rɨnɨ.
38 Ta jujun sob italic scotol li crixchanoetic li te ta yamaqꞌuil li mucꞌta chꞌulnae, yuꞌun chaꞌibeic scꞌop li Jesuse.
38 O sɨ́á ayɨ́ ayo e yarɨ́ná ámá nɨ́nɨ wɨ́á mónɨŋɨ́mɨ nɨwiápɨ́nɨmearo omɨ aŋɨ́ rɨdɨyowá yarɨgɨ́iwámɨ dánɨ arɨ́á wianɨro nánɨ bayagɨ́árɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?