Lucas 11

TZOSA vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Ta yan o cꞌacꞌal cꞌalal ilaj yoꞌon ta stael ta naꞌel Dios li Jesuse, jech iꞌalbat yuꞌun jun li yajchanbalajeltaque:
1 Jisaso wí e nurɨ rɨxa Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwimáná eŋáná xegɨ́ wiepɨsarɨŋɨ́yɨ́ wo re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámɨnáoxɨnɨ, Jono wayɨ́ nɨneameaia wago xegɨ́ wiepɨsarɨŋowamɨ Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ wipɨ́rɨ nánɨ uréwapɨyiŋɨ́pa joxɨ enɨ e nearéwapɨyiɨ.” urɨ́agɨ
2 Itacꞌav li Jesuse:
2 o awamɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná re urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ, ‘Ápoxɨnɨ, “Ámá nɨ́nɨ joxɨnɨ ŋwɨ́áoxɨ eŋagɨ nánɨ wéyo rɨméɨ́rɨxɨnɨ.” neaimónarɨnɨ. “Joxɨ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ neameŋwearɨ́ápɨ sɨŋánɨ imónɨ́wɨnɨgɨnɨ.” neaimónarɨnɨ.
3 Acꞌbuncutic talel jveꞌelcutic li avi cꞌacꞌale.
3 Nene aiwá sɨ́á ayɨ́ ayimɨ nanɨ́wá nánɨ neaiayíɨrɨxɨnɨ.
4 Pasbuncutic perton yuꞌun li jmulcutique jech chac cꞌu chaꞌal ta jpasbecutic perton li buchꞌutic oy smul cuꞌuncutique.
4 Ámá nene ɨ́wɨ́ neaíɨ́áyo yokwarɨmɨ́ wiíagwɨ nánɨ joxɨ nene ɨ́wɨ́ yarɨŋwáyɨ́ yokwarɨmɨ́ neaiíɨrɨxɨnɨ. Ámá wí eŋɨ́ eánɨgɨ́áyɨ́rɨ́anɨrɨ iwamɨ́ó owíwapɨyípoyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ mɨneanɨpa éɨrɨxɨnɨ.’ Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná e urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
7 Jech chayalbe: “Mu xuꞌ, yuꞌun jmacoj xa lec li stiꞌ jnae. Chijvaycutic xa jchiꞌuc jnichꞌnab jech mu xuꞌ chlic cacꞌbot”, xayut.
7 — ausente —
8 Pero mi mu xlaj avoꞌon ta sjacꞌbeele, chlic yacꞌbot scotol li cꞌustic ta xtun avuꞌune.
8 Nionɨ re seararɨŋɨnɨ, ‘Aŋɨ́ xiáwo aiwá nánɨ rɨxɨŋɨ́ bɨ́o xegɨ́ nɨkumɨxɨnɨrɨ emearɨŋɨ́ wo aiwɨ nɨwiápɨ́nɨmearɨ xɨ́o rɨxɨŋɨ́ urarɨŋɨ́yɨ́ umeaipaxɨ́manɨ. E nerɨ aiwɨ arɨ́kí rɨxɨŋɨ́ urayarɨ́ná nɨwiápɨ́nɨmearɨ xɨ́o wimónarɨŋɨ́pɨ nɨpɨnɨ mɨnɨ winɨgɨnɨ.’ seararɨŋɨnɨ.
9 Jaꞌ noꞌox jech li Diose mi mu xlaj coꞌontic ta scꞌanulanbeele, ta onoꞌox xijyacꞌbutic.
9 Ayɨnánɨ nionɨ re seararɨŋɨnɨ, ‘Soyɨ́né Gorɨxomɨ amɨpí wí nánɨ yarɨŋɨ́ wíáná o ananɨ mɨnɨ seaiapɨnɨ́árɨnɨ. Rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ́ná amɨpí wí o tɨ́ŋɨ́ e nánɨ pɨ́á nerɨ́nánɨŋɨ́ ananɨ meapɨ́rɨ́árɨnɨ. Rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ́ná wáɨ́ e nɨrómáná wakwɨ́ óránánɨŋɨ́ o ananɨ arɨ́á nɨsirɨ aŋɨ́ ówaŋɨ́nɨŋɨ́ rɨ́kwiinɨgɨnɨ.’ seararɨŋɨnɨ.
10 Yuꞌun li buchꞌutic ta scꞌanique ta xꞌacꞌbatic.
10 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Ámá nɨ́nɨ Gorɨxomɨ rɨxɨŋɨ́ urayarɨ́náyɨ́ ayɨ́ ananɨ wí meapɨ́rɨ́árɨnɨ. Ámá gɨyɨ́ amɨpí wí nánɨ pɨ́á nerɨ́ná ananɨ meapɨ́rɨ́árɨnɨ. Gɨyɨ́ wáɨ́ e dánɨ wakwɨ́ óráná o ananɨ aŋɨ́ ówaŋɨ́ wɨ́kwiinɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
11 ’Li joꞌoxuque, mi chascꞌanbeic vaj sveꞌ anichꞌonique, mu tonuc chavacꞌbeic slajes. Mi chascꞌanbeic choy stiꞌe, mu chonuc chavacꞌbeic stiꞌ.
11 Ewayɨ́ xwɨyɨ́á ámɨ bɨ rɨpɨ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ápoyɨ́né woxɨ dɨxɨ́ íwo nɨbɨrɨ peyɨ́ nánɨ rɨxɨŋɨ́ rɨránáyɨ́, weaxɨ́á nɨmearɨ wirɨréɨnɨ? Oweoɨ, wí e wirɨméɨnɨ.
12 Mi chascꞌanbeic ton caxlan sloꞌe, mu jcotuc stsec chavacꞌbeic stiꞌ.
12 Iŋɨ́ kímɨŋɨ́ nánɨ enɨ rɨxɨŋɨ́ rɨránáyɨ́, wáré nɨmearɨ wirɨréɨnɨ? Oweoɨ, e enɨ nɨmearɨ wirɨméɨnɨ.
13 Li joꞌoxuque chopoloxuc onoꞌox pero xanaꞌic li cꞌusi lec chavacꞌbeic la anichꞌnabique. Li Jtotic Dios ta vinajele jaꞌ snaꞌoj lec li cꞌusi ta xacꞌbe li buchꞌutic ta xcꞌanbate. Jaꞌ ta xacꞌbe li Chꞌul Espíritue ―xi li Jesuse.
13 Soyɨ́né ɨ́wɨ́ néra warɨgɨ́oyɨ́né aiwɨ segɨ́ niaíwɨ́ rɨxɨŋɨ́ searánáyɨ́, ananɨ amɨpí awiaxɨ́yɨ́ anɨpá mɨnɨ wiarɨgɨ́oyɨ́nérɨnɨ. E nerɨ aí segɨ́ ápo aŋɨ́namɨ ŋweaŋo aŋɨpaxɨ́rɨnɨ. ‘Omɨ gɨyɨ́ gɨyɨ́ rɨxɨŋɨ́ uránáyɨ́, kwíyɨ́ oyápɨ aí ananɨ mɨnɨ winɨ́árɨnɨ.’ seararɨŋɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
14 Li Jesuse la sloqꞌuesbe pucuj ta yoꞌon jun umaꞌ vinic. Ti jech umaꞌ li vinique, jaꞌ ta scoj li pucuj li ochem ta yoꞌone. Cꞌalal ilocꞌ li pucuj ta yoꞌone, ijam li yee. Li crixchanoetique toj chꞌayel noꞌox yoꞌonic ti cꞌalal iyilic ti ijam ye li vinique.
14 Jisaso, imɨ́ó maŋɨ́ pɨ́rónɨŋɨ́ womɨ —O ámá womɨ dɨŋɨ́ xɨxéroarɨŋagɨ nánɨ ámáo enɨ maŋɨ́ pɨ́rónɨŋorɨnɨ. Imɨ́omɨ mɨxɨ́ umáɨnowáráná imɨ́o éɨ́ úáná ámá maŋɨ́ pɨ́rónɨŋo ámɨ pɨ́né rɨŋɨnigɨnɨ. Ámɨ pɨ́né rarɨŋagɨ
15 Pero oy jayvoꞌ jech iyalic:
15 ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨro ududɨ́ nero aí
16 Oy yan jaꞌ noꞌox tscꞌan ta sqꞌuelbeic yoꞌon li Jesuse, jech laj yalbeic:
16 ámá wí re rɨgɨ́awixɨnɨ, “O imɨ́ó mɨxɨ́ numáɨnowárɨrɨ́ná imɨ́ó xɨráónɨŋɨ́ imónɨŋo —O xegɨ́ yoɨ́ bɨ Bieseburoyɨ rɨnɨŋorɨnɨ. Oborɨnɨ. O eŋɨ́ weámɨxowárɨ́agɨ nánɨ eŋɨ́ eánɨŋɨ́ oyá tɨ́nɨ umáɨnowárarɨŋɨ́rɨnɨ.” rarɨ́ná ámá ámɨ wí “Jisaso eŋɨ́ eánɨŋorɨ́anɨ? Iwamɨ́ó owíwapɨyaneyɨ.” nɨrɨnɨro nɨbɨro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Aŋɨ́namɨ dánɨ emɨmɨ́ bɨ iwamɨ́ó neaíwapɨyiɨ.” urɨ́agɨ́a aiwɨ
17 Li Jesuse snaꞌoj li cꞌusi ta snop ta yoꞌonique, jech laj yalbe:
17 o wigɨ́ yaiwigɨ́á nánɨ adadɨ́ nɨwirɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá gwɨ́ axɨ́rí xepɨxepá nɨrónɨro mɨxɨ́ ninɨrónáyɨ́, ayɨ́ aŋɨ́ mɨwiárekɨxɨnɨpaxɨ́rɨnɨ. Ámá xɨráxogwáowa enɨ xepɨxepá nɨrónɨro mɨxɨ́ ninɨrɨ́náyɨ́, ayɨ́ enɨ aŋɨ́ mɨwiárekɨxɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.
18 Jaꞌ noꞌox jech eꞌuc li Satanase, mi ta sloqꞌues schiꞌil ta pucujal ta yoꞌonic li crixchanoetique, mu xuꞌ spas mantal mi jech ta spase. Ti jech chacalbeique, yuꞌun chavalic ti ta sjuꞌel Satanás ta jloqꞌues li pucujetique.
18 Ayɨnánɨ Seteno tɨ́nɨ xegɨ́ imɨ́ó axɨ́yɨ́ tɨ́nɨ xepɨxepá nɨrónɨro mɨxɨ́ ninɨrónáyɨ́, arɨge nero eŋɨ́ neánɨrɨ ropɨ́ráoɨ? Oweoɨ! E nerɨ aiwɨ seyɨ́né ‘Eŋɨ́ eánɨŋɨ́ Bieseburoyá tɨ́nɨ imɨ́ó mɨxɨ́ umáɨnowárarɨŋɨnɨ.’ nɨrarɨŋoɨ.
19 Ti meleluque, ¿buchꞌu ta sventa ta sloqꞌuesic pucujetic eꞌuc la avajchanbalajeltaquique? La avajchanbalajeltaquique xuꞌ ta xalic ti mu meleluc li cꞌusi chavalique.
19 Nionɨ nepa Bieseburoyá eŋɨ́ eánɨŋɨ́ tɨ́nɨ imɨ́ó mɨxɨ́ numáɨnowárɨrɨ sɨŋwɨrɨyɨ́, segɨ́ ámá eŋɨ́ eánɨŋɨ́ goyá tɨ́nɨ mɨxɨ́ umáɨnowárarɨgɨ́árɨnɨ? Segɨ́ ámá imɨ́ó mɨxɨ́ umáɨnowárarɨgɨ́áwa sɨ́á yoparɨ́yimɨ nɨwiápɨ́nɨmearo yarɨŋɨ́ re seaipɨ́rɨ́árɨnɨ, ‘Nene ámá wo imɨ́ó mɨxɨ́ umáɨnowárarɨŋagɨ nɨwɨnɨrane “Eŋɨ́ eánɨŋɨ́ Gorɨxoyá tɨ́nɨ e yarɨnɨ.” rɨnarɨŋwá eŋagɨ nánɨ seyɨ́né pí nánɨ Jisaso axɨ́pɨ yarɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ́ná xwɨyɨ́á nɨmearɨro “Eŋɨ́ eánɨŋɨ́ oboyá tɨ́nɨ yarɨŋɨnɨ.” urɨgɨ́awixɨnɨ?’ Yarɨŋɨ́ e seaipɨ́rɨ́árɨnɨ.
20 Li joꞌone ta sventa stsatsal sjuꞌel Dios ta jloqꞌues li pucujetique, jaꞌ ta xvinaj o ti liꞌ xa ta spas mantal ta atojolic li Diose.
20 Nionɨ eŋɨ́ eánɨŋɨ́ Gorɨxoyá tɨ́nɨ imɨ́ó mɨxɨ́ umáɨnowárarɨŋagɨ aí seyɨ́né ‘Gorɨxo xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ neameŋweanɨ́ápɨ rɨxa rimónɨnɨ?’ mɨyaiwiarɨŋoɨ. ‘Ámá yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́a nánɨ urowárénapɨnɨ́o, arɨ́owayá xwɨ́á piaxɨ́yo dánɨ iwiaronɨ́oyɨ rarɨŋwáo rɨxa nene tɨ́nɨ rimónɨŋwɨnɨ?’ mɨyaiwiarɨŋoɨ.” nurɨrɨ
21 ’Li buchꞌu tsatsal vinic schiꞌuc ti oy lec yabtejeb ti ta schabi o li snae, muc buchꞌu xuꞌ ta xpojbun li cꞌustic oy ta snae.
21 ewayɨ́ xwɨyɨ́á ámɨ bɨ rɨpɨ urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá eŋɨ́ rɨŋɨ́ wo éwaikɨ́ oxá nayirɨ nɨtɨrɨ awí meŋweaŋáná ámá wo xegɨ́ aŋɨ́yo nɨpáwirɨ amɨpí wí ɨ́wɨ́ meapaxɨ́ menɨnɨ.
22 Pero ti mi ipase ta canal yuꞌun li buchꞌu más tsotse, ta xpojbat li yabtejeb ti jaꞌ spatoj o yoꞌone, jech ta xpojbat o li cꞌustic oy yuꞌune. Li Satanase jaꞌ jech chac cꞌu chaꞌal li tsatsal vinique yuꞌun jaꞌ sventainoj li crixchanoetique. Pero li joꞌone jaꞌ jechun jech chac cꞌu chaꞌal li más tsatsal vinique yuꞌun la jpas xa ta canal. Yuꞌun la jpojbe li vinic li te toꞌox oy ta scꞌobe.
22 E nerɨ aí ámá eŋɨ́ rɨŋomɨ nɨmúrorɨ omɨ seáyɨ e imónɨŋɨ́ wo nɨbɨrɨ mɨxɨ́ wimɨnɨrɨ nerɨ́ná xopɨrárɨ́ nɨwirɨ amɨpí nɨ́nɨ mɨxɨ́ nánɨ maxɨrɨŋɨ́yɨ́ nurápɨmáná amɨpí oyá nɨ́nɨ enɨ rɨxa nurápɨrɨ yaŋɨ́ nɨwia warɨŋɨ́rɨnɨ.” Jisaso eŋɨ́ eánɨŋɨ́ xɨ́oyá oboyápimɨ múroŋagɨ nánɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á e urɨŋɨnigɨnɨ.
23 ’Li buchꞌu muc bu lec ta xil li cꞌusi ta jpase jaꞌ chiscontrain o.
23 Ámá wí ámáyɨ́ nɨ́nɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roro xɨ́dɨro epɨ́rɨxɨnɨrɨ pɨ́rɨ́ rakiámɨ́ wianɨro yarɨgɨ́áyɨ́ nánɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á ámɨ bɨ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá nionɨ tɨ́ámɨnɨ mimónɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ nionɨ tɨ́nɨ mɨxɨ́ imónɨŋwáyɨ́rɨnɨ. Ámá nionɨ tɨ́nɨ sipɨsipɨ́ awí meaárɨpa yarɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ sipɨsipɨ́ xɨ́dɨ́xɨ́dowárɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
24 ’Joꞌoxuc li liꞌ chavaꞌibecun li jcꞌope, más to chasoquic o ta scoj ti mu xavichꞌicun ta muqꞌue. Jaꞌ jech chac cꞌu chaꞌal jun vinic ti ilocꞌ pucuj ta yoꞌone. Li pucuje ibat ta taqui jamaltic, ba saꞌ bu ta xcux yoꞌon, pero muc bu sta. Jech iyal ta yoꞌon: “Jaꞌ lec chichaꞌsut batel nojtoc ta yoꞌon li vinique”, xi.
24 Ámá ayɨ́ “Nene Jono nearáná sanɨŋɨ́ onɨmiápɨ nerane aiwɨ imɨ́ó xɨxéroarɨŋɨ́ rónɨŋɨ́ imónanɨgɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ ámɨ xɨxewisɨ́ ikaxɨ́ bɨ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Imɨ́ó xɨxéroarɨŋɨ́yɨ́ mɨxɨ́ umáɨnowáráná ámá womɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ́ná iniɨgɨ́ mayɨ́mɨ ge ge sá oŋweámɨnɨrɨ nemerɨ pɨ́á nɨmegɨnɨméɨsáná re yaiwiárɨŋɨ́rɨnɨ, ‘Gɨ́ ámɨ aŋɨ́ axɨ́ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ bɨŋaé nánɨ oumɨnɨ.’ nɨyaiwimɨ
25 Cꞌalal icꞌote, xocol cꞌot sta li bu toꞌox oye, yuꞌun li vinique muc bu yacꞌoj sba ta scꞌob li Diose. Stuc noꞌox stuqꞌuibtasoj sba jutuc.
25 nurɨ aŋɨ́ rɨxa síɨ́ peárɨnɨrɨ píránɨŋɨ́ imɨxárɨnɨrɨ yárɨnɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ sɨnɨ anɨ́á imónɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ nánɨ
26 Jech li pucuje ba saꞌ talel jucub schiꞌiltac ta pucujal, jaꞌ li bu toj echꞌem chopolique. Tal ochicuc ta yoꞌon li vinique. Te inaquiic o. Li vinique más to isoc o tajmec ―xi li Jesuse.
26 ámɨ nurɨ imɨ́ó wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú ɨ́wɨ́ neróná xɨ́omɨ seáyɨ e múroro egɨ́áyo nɨwirɨmeámɨ nuro axomɨ nɨxɨxéroro e ŋweaarɨgɨ́árɨnɨ. Xámɨ sɨpí imónago aí ínáyɨ́ aga sɨpí ikeamónɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
27 Cꞌalal jaꞌ o yacal ta xcꞌopoj li Jesuse, oy jun ants li te schiꞌuquic li crixchanoetique tsots icꞌopoj, jech laj yalbe li Jesuse:
27 Xwɨyɨ́á apɨ urarɨ́ná apɨxɨ́ wí ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyo dánɨ rɨ́aiwá re urɨŋɨnigɨnɨ, “Apɨxɨ́ joxɨ nɨrɨxɨrɨrɨ amɨŋɨ́ siapɨŋí Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ yayɨ́ winɨpaxɨ́rɨnɨ.” urɨ́agɨ aí
28 Itacꞌav li Jesuse:
28 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “E wí nɨyaiwirɨ mɨrɨpanɨ. Ámá gɨyɨ́ gɨyɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxoyá arɨ́á wiro axɨ́pɨ ero yarɨgɨ́áyɨ́ ámá ayɨ́nɨ Gorɨxoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ yayɨ́ winɨpaxɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
29 Cꞌalal yacal ta stsob sbaic talel li crixchanoetic ta stojol li Jesuse, xi laj yalbe:
29 Ámá obaxɨ́ Jisaso tɨ́ŋɨ́ e epɨ́royɨ́ eŋáná sɨnɨ wínɨ wínɨ epɨ́royɨ́ yarɨŋagɨ́a o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Isɨrerɨyɨ́né, agwɨ ŋweagɨ́áyɨ́né ɨ́wɨ́ néra nuro arɨ́kí yarɨgɨ́áyɨ́né, emɨmɨ́ nánɨ seaimónarɨŋagɨ aiwɨ nionɨ emɨmɨ́ wí mɨseaíwapɨyipa nerɨ aiwɨ ná bɨnɨ Gorɨxoyá wɨ́á rókiamoagɨ́ Jonao yagɨ́pɨnɨ seaíwapɨyimɨ́árɨnɨ.
30 Jech chac cꞌu chaꞌal li jyanlumal crixchanoetic li te nacalic ta jteclum Nínivee isnaꞌic ti tacbil ba yuꞌun Dios li Jonase, jaꞌ chanaꞌic o ti tacbilun talel yuꞌun li Diose, joꞌon li coꞌol crixchanoutique.
30 Eŋíná Gorɨxoyá wɨ́á rókiamoagɨ́ Jonaoyɨ rɨnɨŋo —O sɨ́á wɨyaú wɨyi pɨyɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ peyɨ́ agwɨ́yo weagorɨnɨ. O ámá aŋɨ́ yoɨ́ Ninipayɨ rɨnɨŋɨ́yo ŋweaagɨ́áyo Gorɨxoyá sɨ́mɨmajɨ́ónɨŋɨ́ wiiŋɨ́pa ámá imónɨŋáonɨ ámá agwɨ ŋweagɨ́áyɨ́né Gorɨxoyá sɨ́mɨmajɨ́onɨ́nɨŋɨ́ seainɨŋɨnɨ.
31 Oy toꞌox jun ants ta voꞌone ti ochem ta ajvalilal ta jun balumil ta xocon vinajel ta sur. Cꞌalal chcꞌot scꞌacꞌalil ta xichꞌ cꞌop li Diose, jaꞌ más tsots chavichꞌic vocol li joꞌoxuc ti liꞌ to oyoxuc ta balumile. Li vocol ta xichꞌ li meꞌajvalile, jaꞌ mu sta jech. Yuꞌun li antse nom ital, tal yaꞌibe scꞌop li mucꞌta ajvalil Salomone yuꞌun iyaꞌi ti lec pꞌije. Pero li Salomone mu tsotsuc yabtel laj yichꞌ. Joꞌon ti liꞌ oyun ta atojolique, más to joꞌon jnaꞌ, pero mu xavichꞌicun ta mucꞌ.
31 Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ enɨ́áyimɨ apɨxɨ́ eŋíná Sibayɨ́ aŋɨ́yo meŋweaagí —Í mɨxɨ́ ináyɨ́ Soromono nɨjɨ́á seáyɨ e nimónɨrɨ rɨrɨmɨ́ yarɨ́ná arɨ́á wimɨnɨrɨ nánɨ aŋɨ́ aga ná jɨ́amɨ dánɨ bɨŋírɨnɨ. Í ámá wonɨ Soromonomɨ seáyɨ e imónɨŋáonɨ re éɨ́ nɨrómáná seararɨŋagɨ aiwɨ seyɨ́né arɨ́á mɨniarɨŋagɨ́a nánɨ í sɨ́á ayimɨ nɨwiápɨ́nɨmearɨ xwɨyɨ́á seameárɨnɨ́árɨnɨ.
32 Cꞌalal ta xcꞌot scꞌacꞌalil ta xichꞌ cꞌop li Diose, jaꞌ más tsots chavichꞌic vocol li joꞌoxuc ti liꞌ to oyoxuc ta balumile. Li vocol ti ta xichꞌic li crixchanoetic ta Nínive ta voꞌonee, jaꞌ mu sta jech. Yuꞌun cꞌalal a yalbe scꞌop Dios li crixchanoetic ta Nínive li Jonase, laj yictaic ta ora li cꞌustic chopol tspasique. Li Jonase mu tsotsuc yabtel laj yichꞌ. Joꞌon ti liꞌ oyun ta atojolique, tsots cabtel quichꞌoj, pero mu xavaqꞌuic ta venta li cꞌusi chacalbeique.
32 Ámá eŋíná aŋɨ́ yoɨ́ Ninipayɨ rɨnɨŋɨ́yo ŋweaagɨ́áyɨ́ —Ayɨ́ Gorɨxoyá wɨ́á rókiamoagɨ́ Jonao Gorɨxoyá xwɨyɨ́á wáɨ́ urɨméáná ayɨ́ wigɨ́ ɨ́wɨ́ egɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ nɨmamoro nɨsanɨro ŋweaagɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ ámá wo Jonaomɨ seáyɨ e imónɨŋáonɨ re éɨ́ nɨrómáná seararɨŋagɨ aiwɨ seyɨ́né arɨ́á mɨniarɨŋagɨ́a nánɨ ámá ayɨ́ sɨ́á Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ enɨ́áyimɨ nɨwiápɨ́nɨmearo xwɨyɨ́á seameárɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
33 ’Jech chac cꞌu chaꞌal mi oy chatsanic lámparae, muc bu chavaqꞌuic ti bu mu xvinaje, muc bu chanujmaquiic ta moch. Chavaqꞌuic ta sjocꞌleb yoꞌ jaꞌ lec chilic o osil scotol li buchꞌutic ta xꞌochic talel ta anaique. Jaꞌ noꞌox jechun eꞌuc yuꞌun jamal laj cacꞌ avilic ti tacbilun talel yuꞌun li Diose.
33 O xwɨyɨ́á Gorɨxoyá ramɨxɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋagɨ nánɨ re rɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá wo ramɨxɨ́ nɨmɨxárómáná aŋɨ́ sakwímaŋɨ́yo tarɨŋɨ́manɨ. Sɨxɨ́ wá nɨmearɨ upɨkákwiárarɨŋɨ́manɨ. Nɨmɨxárómáná ámá ɨ́wiapɨ́á gɨyɨ́ gɨyɨ́ wɨ́á ónɨŋagɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨpɨ́rɨ nánɨ íkwiaŋwɨ́yo seáyɨ e ikwiárarɨŋɨ́rɨnɨ.” nurɨrɨ
34 La asatique jaꞌ jech chac cꞌu chaꞌal li lámparae. Mi lec ta xtil li lámparae, lec ta xquiltic o osil. Yan mi mu xtile, oyutic ta icꞌal acꞌubal. Jaꞌ noꞌox jechoxuc eꞌuc, mi achꞌunojic li cꞌustic yaloj li Diose, jaꞌ chanaꞌic o ti tacbilun talel yuꞌun li Diose. Yan mi muc bu achꞌunojique, mu xanaꞌic ti tacbilun talel yuꞌun li Diose. Jaꞌ yuꞌun chac aqꞌuelic mi oy juꞌel.
34 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Segɨ́ sɨŋwɨ́ enɨ uyɨ́wɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Segɨ́ sɨŋwɨ́ tɨ́nɨ píránɨŋɨ́ nanɨro wé rónɨŋɨ́ nerónáyɨ́, dɨŋɨ́ naŋɨ́nɨ aumaúmɨ́ ninɨro segɨ́ xwioxɨ́yo wɨ́ánɨŋɨ́ ókímɨxɨnarɨŋoɨ. E nerɨ aiwɨ segɨ́ sɨŋwɨ́ tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ nánɨ nanɨróná segɨ́ xwioxɨ́yo sɨ́ánɨŋɨ́ yimɨxɨnarɨŋoɨ.
35 Jaꞌ yuꞌun qꞌuelo me abaic, mu me ta scojuc noꞌox ti tsots avoꞌonic ti mu xanaꞌic ti joꞌon tacbilun talel yuꞌun li Diose.
35 Dɨŋɨ́ naŋɨ́nɨ aumaúmɨ́ ninɨro segɨ́ xwioxɨ́ wɨ́ánɨŋɨ́ seaókiarɨŋɨ́pɨ supɨkínɨnɨgɨnɨrɨ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ éɨ́rɨxɨnɨ.
36 Yuꞌun mi ta sloqꞌuel avoꞌonic achꞌunojic li cꞌustic yaloj li Diose, xanaꞌic lec ti tacbilun talel yuꞌun Dios jech chac cꞌu chaꞌal lec chavilic osil mi lec xtil li lámparae ―xi li Jesuse.
36 Segɨ́ xwioxɨ́yo sɨ́á wí mɨyinɨ́ wɨ́ánɨ nókiárɨrɨ́ná uyɨ́wɨ́ wɨ́á seaókiarɨŋɨ́pánɨŋɨ́ segɨ́ xwioxɨ́ nɨ́nɨ wɨ́á seaókiárɨnɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
37 Cꞌalal ilaj yoꞌon ta loꞌil li Jesuse, iꞌiqꞌue batel ta veꞌel yuꞌun jun vinic ochem ta fariseoal. Li Jesuse ibat, te cꞌot chotluc ta mexa.
37 E nurɨ́ɨsáná eŋáná Parisi wo “Gɨ́ aŋɨ́yo aiwá onaiyɨ.” nurɨrɨ nipemeámɨ úáná Jisaso nurɨ aiwá nɨpɨ́re éɨ́ ŋweaŋáná
38 Li jfariseoe toj chꞌayel noꞌox yoꞌon cꞌalal iyil ti muc bu jal la spoc scꞌob li Jesuse li cꞌalal ba chotluc ta mexae.
38 Parisio Jisaso xámɨ wé piaxɨ́nɨŋɨ́ eaŋɨ́ nánɨ wigɨ́ yarɨgɨ́ápa wé iniɨgɨ́yo igwɨ́á mɨwíró aiwá nɨpɨ́re éɨ́ ŋweaŋagɨ nɨwɨnɨrɨ ududɨ́ yarɨ́ná
39 Li Cajvaltique xi laj yal:
39 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Parisioyɨ́né ɨ́wɨ́ mearo rɨ́á kɨroro yanɨro moarɨgɨ́ápɨ segɨ́ xwioxɨ́yo sɨnɨ magwɨ́ eŋáná kapɨxɨ́ tɨ́nɨ pɨrerɨxɨ́ tɨ́nɨ igɨ́á nearɨ́nánɨŋɨ́ kíyɨ́ bɨ́arɨwámɨ dánɨnɨ kwɨ́rɨnarɨgɨ́oyɨ́néxɨnɨ.
40 Muc bu pꞌijoxuc. ¿Mi chanopic ti mu xil avoꞌonic li Dios ti jaꞌ la spasoxuque?
40 Majɨmajɨ́á ikárɨnarɨgɨ́oyɨ́né ‘Bɨ́arɨwámɨnɨ imɨxarɨŋo ínɨrɨwámɨnɨ mimɨxɨŋɨ́rɨnɨ.’ rɨyaiwiarɨŋoɨ?
41 Jaꞌ lec cꞌuxubinvananic, qꞌuelanic li cꞌustic oy avuꞌunique, jaꞌ lec chayilic o li Diose.
41 Amɨpí soyɨ́né ɨ́á xɨrɨgɨ́ápɨ ámá uyípeayɨ́yo ayá nurɨmɨxɨro arɨrá nɨwiro mɨnɨ wíánáyɨ́, soyɨ́né igɨ́á neánɨrónɨŋɨ́ imónɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.
42 ’Joꞌoxuc li jfariseooxuque ta onoꞌox xavichꞌic tsots vocol yuꞌun jaꞌ noꞌox chanopic ti persa chavatic ta lajlajuneb li cꞌustic atsꞌunojique: jaꞌ li tulnichime, schiꞌuc li lulae, schiꞌuc scotol li cꞌustic yan atsꞌunojique. Chaloqꞌuesic jujun li ta lajlajunebe ta sventa smoton li Diose. Chanopic ti persa chavacꞌbeic Dios li cꞌustic oy avuꞌunique, pero mu xavaqꞌuic ta venta ti scꞌan ti lec chameltsanic cꞌope, schiꞌuc ti ta sloqꞌueluc avoꞌonic chacꞌanic li Diose. Jaꞌ lec ti lauc apasic nojtoc ti bu persa scꞌan pasele.
42 Parisioyɨ́né aweyɨ! Sɨ́á wɨyi soyɨ́né majɨ́á seaórɨnɨ́árɨnɨ. Gorɨxo xeanɨŋɨ́ rɨ́á tɨ́ŋɨ́ seaikárɨnɨ́á eŋagɨ nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí oseainɨnɨ. Soyɨ́né aiwá nɨmiróná anɨŋɨ́ minɨ́ yíyɨ́ tɨ́nɨ aɨ́ tɨ́nɨ siyó amɨpí píránɨŋɨ́ ɨ́á nɨroro rɨxa wé wúkaú imónáná wo Gorɨxomɨ mɨnɨ nɨwiro aí ámáyo wé rónɨŋɨ́ wiarɨgɨ́áyɨ́ pɨ́nɨ wiárɨro Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ muyipa ero yarɨgɨ́oyɨ́néxɨnɨ. Soyɨ́né aiwá onɨmiápia aí segɨ́ anɨŋɨ́ minɨ́ yarɨgɨ́á jɨ́apɨ pɨ́nɨ mɨwiárɨpa ero ámáyo naŋɨ́ mimɨxɨpa yarɨgɨ́ápɨ enɨ ero nerɨ sɨŋwɨrɨyɨ́, naŋɨ́ imónɨmɨnɨrɨ eŋɨ́rɨnɨ.
43 ’Joꞌoxuc li jfariseooxuque ta onoꞌox xavichꞌic tsots vocol yuꞌun lec chavaꞌiic ti chachotiic li bu tꞌujbil chotlebal li te ta chꞌulnaetique. Jaꞌ lec chavaꞌiic ti lequil cꞌoponbiloxuc yuꞌun li jchiꞌiltactic li te ta chꞌivite.
43 Parisioyɨ́né aweyɨ! Sɨ́á wɨyi soyɨ́né majɨ́á seaórɨnɨ́árɨnɨ. Soyɨ́né rotú aŋɨ́yo ámá sɨŋwɨ́ oneanɨ́poyɨnɨrɨ sɨ́mɨ́ sɨ́mɨ́ e ŋwearo makerɨ́áyo awí eánarɨgɨ́e ámá yayɨ́ ‘Ámɨnáoxɨnɨ.’ onearɨ́poyɨnɨrɨ emero ‘Oyaneyɨ.’ seaimónarɨŋagɨ nánɨ Gorɨxo xeanɨŋɨ́ seaikárɨnɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
44 ’Joꞌoxuc li jfariseooxuque, jloꞌlovanejoxuc, jaꞌ yuꞌun ta onoꞌox xavichꞌic tsots vocol. Jaꞌ jechoxuc jech chac cꞌu chaꞌal li chꞌenal ánima li bu muc bu acꞌbil senyaile jech mu xvinaj. Li buchꞌutic te ta xjelavic ta sbae, mu snaꞌic mi oy ánima li te ta yute. Jaꞌ noꞌox jechoxuc li joꞌoxuque, li buchꞌutic ta schꞌunic li cꞌusi chavalique, mu snaꞌic ti chamem chayilic li Diose yuꞌun naca chopol li cꞌustic oy ta avoꞌonique ―xi li Jesuse.
44 Ámá nɨ́nɨ Parisiowamɨ nɨwɨnɨrɨ́ná “Naŋowarɨnɨ.” yaiwiarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ awa wigɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ ámá pɨyɨ́ xwárɨpáyo ínɨmɨ weŋɨ́ yapɨ imónɨŋagɨ nánɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aweyɨ! Sɨ́á wɨyi soyɨ́né majɨ́á seaórɨnɨ́árɨnɨ. Soyɨ́né ámá pɨyɨ́ tɨgɨ́e xwɨ́á emadɨrónɨŋáná ámá ‘Ámá pɨyɨ́ tɨgɨ́erɨ́anɨ?’ mɨyaiwí maiwí pwarɨgɨ́énɨŋɨ́ imónɨgɨ́oyɨ́nérɨnɨ.” uráná
45 Jech itacꞌav jun li buchꞌu spꞌisoj sba ta jchanubtasvanej ta smantaltac li Diose:
45 ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́á wo nɨwiápɨ́nɨmearɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, Parisiowamɨ e nurɨrɨ́ná none enɨ ikayɨ́wɨ́ neameararɨŋɨnɨ.” urɨ́agɨ aí
46 Li Jesuse jech itacꞌav:
46 Jisaso ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa ámáyo anɨŋɨ́ minɨ́ sekaxɨ́ “E éɨ́rɨxɨnɨ. E éɨ́rɨxɨnɨ.” nurɨro aí wiwanɨŋowa wí mɨyarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́oyɨ́né enɨ aweyɨ! Sɨ́á wɨyi soyɨ́né majɨ́á seaórɨnɨ́árɨnɨ. Soyɨ́né ámáyo saŋɨ́ xwé ayá wí nɨwikwiárɨro aí sewanɨŋoyɨ́né saŋɨ́ xwé apɨ iwamɨ́ó mɨmɨ́eyoarɨgɨ́oyɨ́né eŋagɨ nánɨ Gorɨxo xeanɨŋɨ́ seaikárɨnɨ́árɨnɨ.
47 ’Ta onoꞌox xavichꞌic tsots vocol yuꞌun jaꞌ avichꞌojbeic yoꞌon la atot ameꞌic ta voꞌonee. Yuꞌun chachaꞌachꞌubtasbeic lec smuquenal li buchꞌutic iyalic scꞌop Dios ta voꞌonee, jaꞌ li buchꞌutic la smilanic la atot ameꞌique.
47 Soyɨ́né Gorɨxoyá wɨ́á rókiamoagɨ́áwamɨ segɨ́ arɨ́owa pɨkiárɨgɨ́áyo xwárɨpáyo anɨŋɨ́ minɨ́ mɨ́á imɨxarɨgɨ́oyɨ́néxɨnɨ.
48 Jaꞌ chvinaj o ti coꞌol avoꞌonic achiꞌuquic la atot ameꞌic ta voꞌonee. Joꞌoxuc to chatsꞌacubtasic li cꞌusi la spasic la atot ameꞌic ta voꞌonee yuꞌun poꞌot xa chapasbecun jech eꞌuc.
48 Soyɨ́né e nerɨŋɨ́pimɨ dánɨ ámáyo áwaŋɨ́ rénɨŋɨ́ urarɨŋoɨ, ‘Negɨ́ arɨ́owa Gorɨxoyá wɨ́á rókiamoagɨ́áwamɨ nɨpɨkiárɨróná apánɨ yagɨ́á eŋagɨ nánɨ wigɨ́ xwárɨpáyo mɨ́á imɨxarɨŋwɨnɨ.’ Énɨŋɨ́ urarɨŋagɨ́a nánɨ Gorɨxo xeanɨŋɨ́ seaikárɨnɨ́árɨnɨ.
49 ’Li Diose snaꞌoj onoꞌox ti jech ta xcꞌot ta pasele, jaꞌ yuꞌun jech onoꞌox laj yal: “Ta jtacbeic batel li buchꞌutic ta xalic li jcꞌope schiꞌuc li jchanubtasvanejetique. Oy jayvoꞌ ta smilic, oy jayvoꞌ ta xilbajinic”, xi onoꞌox.
49 Ayɨnánɨ Gorɨxo dɨŋɨ́ neŋwɨperɨ soyɨ́né nánɨ xɨxenɨ re rɨŋɨnigɨnɨ, ‘Nionɨ wɨ́á rókiamoarɨgɨ́á wamɨ tɨ́nɨ xwɨyɨ́á wáɨ́ urɨmearɨgɨ́á wamɨ tɨ́nɨ urowáráná ayɨ́ wíyo pɨpɨkímɨ́ ero wíyo mɨxɨ́ xɨ́dowárapɨro epɨ́rɨ́árɨnɨ.
50 — ausente —
50 Wɨ́á rókiamoagɨ́á nɨyonɨ nionɨ aŋɨ́na imɨxɨrɨ xwɨ́á imɨxɨrɨ eŋíná e eŋaé dánɨ nɨpɨkía bɨ́agɨ́a nánɨ ámá agwɨ ŋweagɨ́áyɨ́né nionɨ eŋɨ́ seameámɨ́árɨnɨ.
51 — ausente —
51 Aiborɨ́omɨ xámɨ xɨráo Keno pɨkiŋe dánɨ nɨpɨkía nɨbɨ́asáná yoparɨ́ nionɨyá wɨ́á rókiamoagɨ́ Sekaraiaomɨ pɨkigɨ́awixɨnɨ. Omɨ nionɨ nánɨ íkwiaŋwɨ́ rɨdɨyowá yanɨro ikwɨkwiárɨmɨ́ yarɨgɨ́e mɨdánɨ eŋáná gɨ́ aŋɨ́ awawá “Ŋwɨ́árɨnɨ.” rɨnɨŋe mɨdánɨ eŋáná áwɨnɨmɨ e pɨkigɨ́orɨnɨ. Omɨ pɨkigɨ́e nánɨ oxɨ́ apɨxɨ́ agwɨ ŋweagɨ́á tɨyɨ́né nionɨ eŋɨ́ seameámɨ́árɨnɨ.’ Gorɨxo e rɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
52 ’Joꞌoxuc ti apꞌisoj abaic ta jchanubtasvanej ta smantaltac li Diose, ta onoꞌox xavichꞌic tsots vocol yuꞌun laj xa ajelbeic smelol li smantaltac li Diose. Yuꞌun mu xachꞌun atuquic, jaꞌ yuꞌun muc bu chachanubtasic lec la achiꞌiltaquique. Jaꞌ yuꞌun joꞌoxuc chamaquic li buchꞌutic tscꞌan tschꞌunique ―xi li Jesuse.
52 Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa ámáyo Gorɨxo “Oépoyɨ.” wimónarɨŋɨ́pɨ mɨmɨwiaíkɨ́ wiarɨŋagɨ́a nánɨ xɨxewisɨ́ ikaxɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́oyɨ́né aweyɨ! Soyɨ́né amɨpí Gorɨxo ‘Ámáyo owíwapɨyípoyɨ.’ wimónarɨŋɨ́pɨ mɨwíwapɨyipa yarɨŋagɨ́a nánɨ sɨ́á wɨyi soyɨ́né majɨ́á seaórɨnɨ́árɨnɨ. Soyɨ́né kí aŋɨ́ nɨjɨ́á nánɨ mɨrɨnɨŋiwá nánɨ ɨ́á nɨxɨrárɨro aí sewanɨŋoyɨ́né wí nɨ́kwiro mɨpáwipa ero ámá nɨpáwianɨrɨ éɨ́áyo soyɨ́né pɨ́rɨ́ mákɨ́mɨ́ wiro yarɨgɨ́árɨnɨ.” e nurɨ́ɨsáná
53 Cꞌalal laj yal jech li Jesuse, li buchꞌutic ti spꞌisoj sbaic ta jchanubtasvanej ta smantaltac li Diose, schiꞌuc li jfariseoetique, iꞌilinic tajmec. Jaꞌ yuꞌun lic smucꞌtajacꞌbeic li Jesuse.
53 aŋɨ́ e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ emearɨ́ná re egɨ́awixɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa tɨ́nɨ Parisiowa tɨ́nɨ wigɨ́ xwioxɨ́yo dánɨ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ nɨwerɨ omɨ sɨ́mɨ́ tɨ́nɨ urɨro amɨpí obaxɨ́ wí nánɨ yarɨŋɨ́ wiayiro neróná
54 Yuꞌun ta sqꞌuelic ti cꞌu sba chtacꞌav li Jesuse yoꞌ jaꞌ ta stabeic o smul ti yalojique.
54 “O xwɨyɨ́á sɨpí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́ xɨxenɨ mimónɨŋɨ́ bɨ ráná xwɨrɨxɨ́ oumeaneyɨ.” nɨrɨnɨro arɨ́á wiaxɨ́dɨgɨ́awixɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra