Atos 7

TZOSA vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Li más banquilal palee jech ijacꞌbat li Estebane:
1 Apaxɨ́pánɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyo seáyɨ e wimónɨŋo Sɨtipenomɨ yarɨŋɨ́ re wiŋɨnigɨnɨ, “Xwɨyɨ́á joxɨ rɨxekwɨ́moarɨgɨ́ápɨ neparanɨ?” urɨ́agɨ
2 Itacꞌav li Estebane:
2 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nɨgɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́né tɨ́nɨ ápoyɨ́né tɨ́nɨ xwɨyɨ́á bɨ searɨmɨ nánɨ arɨ́á nípoyɨ. Eŋíná negɨ́ arɨ́o Ebɨrɨ́amo aŋɨ́ yoɨ́ Xaranɨyo nánɨ mú sɨnɨ xwɨ́á Mesopotemia rɨnɨŋɨ́pimɨ ŋweaŋáná Ŋwɨ́á aŋɨ́namɨ anɨŋɨ́ seáyɨ e nimónɨrɨ ŋweaŋo xɨ́o tɨ́ŋɨ́ e nɨrónapɨrɨ
3 Xi iꞌalbat yuꞌun Dios li Abrahame: “Locꞌan batel ta avosilal, ictao atot ameꞌ schiꞌuc scotol avutsꞌ avalal. Batan ta yan o balumil li bu chcacꞌ avile”, xꞌutat yuꞌun li Diose.
3 re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Joxɨ xwɨ́á dɨxɨ́ rɨnáí rɨxɨrɨŋe tɨ́nɨ dɨxɨ́ rɨrɨxɨ́meáyo tɨ́nɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ xwɨ́á nionɨ sɨwá simɨ́aé nánɨ úɨrɨxɨnɨ.’ urɨ́agɨ
4 Jech ilocꞌ batel ta yosilalic li jcaldeal crixchanoetic li Abrahame. Te cꞌot nacluc ta Harán. Cꞌalal icham stot li Abrahame, iꞌalbat yuꞌun Dios ti ta persa ta xlocꞌ talele. Jaꞌ liꞌ itaque talel ta cosilaltic, jaꞌ li yoꞌ bu oyutic li avie.
4 Karɨdiayɨ́ aŋɨ́yo xɨ́o ŋweaŋe pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ Xaranɨyo nɨrémorɨ nurɨ́nɨrɨ́ná xano e nɨpémáná eŋáná Gorɨxoyá dɨŋɨ́yo dánɨ nɨŋweaxa nɨbɨrɨ xwɨ́á agwɨ seyɨ́né ŋweagɨ́ápimɨ ŋweaagɨ́rɨnɨ.
5 Li Diose muc bu xacꞌbe yichꞌ li osil liꞌi. Mu jsetꞌuc iꞌacꞌbat yichꞌ li Abrahame. Li bu inaquie yuꞌun noꞌox la schꞌamun. Jaꞌ noꞌox ti baꞌi iꞌalbat yuꞌun Dios ti jaꞌ ta xichꞌ comel li snitilultaque. Pero muꞌyuc toꞌox snichꞌon ti cꞌalal jech iꞌalbate.
5 Apimɨ ŋweaagɨ́ aiwɨ Gorɨxo xwɨ́á apɨ onɨmiá bɨkwɨ nánɨ aí ‘Aga joxɨ dɨxɨ́rɨnɨ.’ nurɨrɨ mɨwiagɨ́ eŋagɨ nánɨ o sɨnɨ sɨŋɨ́ nɨŋwearɨ nemerɨ́ná ‘Xwɨ́á rɨpɨ nionɨ gɨ́rɨnɨ.’ wí rɨpaxɨ́ imónagɨ́manɨ. E nerɨ aí o sɨnɨ niaíwɨ́ memeá eŋáná Gorɨxo sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Joxɨ tɨ́nɨ dɨxɨ́ rárɨ́awé tɨ́nɨ segɨ́ imónɨnɨ́a nánɨ seaiapɨmɨ́árɨnɨ.’ nurɨrɨ aiwɨ
6 Iꞌalbat nojtoc yuꞌun Dios ti chba naclicuc ta yan o balumil li snitilultaque. Te chba ochicuc ta jtunel chanib ciento jabil, te chichꞌic ilbajinel. Te tspasic tsots abtel pero muc bu tojbilic.
6 rɨpɨ́nɨŋɨ́ enɨ urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Dɨxɨ́ rárɨ́awé nuro ámá aŋɨ́ mɨdáŋɨ́yɨ́ nimónɨro émáyɨ́ aŋɨ́ wíyo ŋweaŋáná omɨŋɨ́ rɨ́á tɨ́ŋɨ́ nɨwiro numépero yarɨ́ná xwiogwɨ́ 400 múronɨ́árɨnɨ.
7 Li Abrahame xi iꞌalbat nojtoc yuꞌun li Diose: “Joꞌon ta xcacꞌbe yichꞌ vocol li buchꞌutic chastiqꞌuic ta yajtunele. Tsꞌacal to ta xloqꞌuic talel scotol la anitilultaque. Liꞌ chjul tunicuc cuꞌune”, xꞌutat yuꞌun Dios li Abrahame.
7 Dɨxɨ́ rárɨ́awéyo ámá gwɨ́ axɨ́rímɨ omɨŋɨ́ rɨ́á tɨ́ŋɨ́ wipɨ́rɨ́áyo xamɨŋɨ́yo nionɨ rɨ́á umeáráná dɨxɨ́ rárɨ́awéyɨ́ e nɨŋweagɨ́asáná e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nɨbɨro xwɨ́á rɨpimɨ dánɨ Gorɨxonɨ yayɨ́ nɨnɨmero seáyɨ e nɨmepɨ́rɨ́árɨnɨ.’ Negɨ́ arɨ́omɨ xwɨyɨ́á e nurɨmáná
8 Li Diose laj yalbe Abraham ti persa ta xichꞌic li circuncisione. Jech cꞌalal ivocꞌ li snichꞌon li Abrahame, jaꞌ li Isaaque, ta svaxaquibal toꞌox cꞌacꞌal svoqꞌuel laj yacꞌbe yichꞌ circuncisión. Jaꞌ jech la spasulanic o. Cꞌalal ivocꞌ snichꞌon li Isaaque, jaꞌ li Jacove, laj yacꞌbe yichꞌ circuncisión eꞌuc. Cꞌalal ivocꞌ snichꞌnab li Jacove, jaꞌ noꞌox jech la spasbe eꞌuc li snichꞌnabe, jaꞌ li lajchavoꞌ jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee.
8 re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Nionɨ “E seaiimɨ́árɨnɨ.” réroárɨ́ápɨ nánɨ dɨŋɨ́ morɨ́a nánɨ sɨ́mɨmajɨ́ó rɨpɨ éɨrɨxɨnɨ.’ urɨ́agɨ Ebɨrɨ́amo xewaxo Aisakomɨ nemearɨ́ná rɨxa sɨ́á wé wɨ́úmɨ dáŋɨ́ waú wo nórɨmáná eŋáná iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwiŋɨnigɨnɨ. Aisako e dánɨ Jekopomɨ nemearɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwiŋɨnigɨnɨ. Jekopo e dánɨ negɨ́ arɨ́o írɨŋowa wé wúkaú sɨkwɨ́ waú awamɨ nemearɨ́ná enɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwiŋɨnigɨnɨ.
9 ’Li snichꞌnab Jacove, jaꞌ li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee, xtiꞌet o yoꞌonic li yitsꞌinique, jaꞌ li Josee. La schonic batel ta Egipto balumil. Pero li Josee qꞌuelbil chabibil yuꞌun li Diose.
9 Arɨ́o írɨŋɨ́ awa Josepomɨ sɨpí dɨŋɨ́ nɨwiaiwiro ‘Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo xɨnáínɨŋɨ́ nimónɨrɨ omɨŋɨ́ nɨwiirɨ́ná, ananɨrɨnɨ.’ nɨwiaiwiro nɨgwɨ́ xeanɨro nánɨ bɨ́ egɨ́awixɨnɨ. Omɨ e sɨpí wíagɨ́a aí sɨnɨ Gorɨxo anɨŋɨ́ dɨŋɨ́ nukɨkayorɨ
10 Cꞌalal iꞌilbajinat li Josee, icoltaat yuꞌun Dios. Iꞌacꞌbat spꞌijil jech lec iꞌile yuꞌun li faraone, jaꞌ li mucꞌta ajvalil li ta Egiptoe. Te iꞌoch ta gobernador li Josee, jaꞌ itsꞌinal ajvalil icꞌot. Iꞌacꞌbat yichꞌ ta venta scotol li jꞌegiptoal crixchanoetique. Iꞌacꞌbat sventain nojtoc sna li faraone.
10 Isipɨyɨ́ xeanɨŋɨ́ wikárɨgɨ́e dánɨ éɨ́ numínɨrɨ́ná oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ Isipɨyɨ́ mɨxɨ́ ináyɨ́ Peroyɨ rɨnɨŋoyá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ Josepo dɨŋɨ́ niɨ́á winɨpaxɨ́ rɨrɨ píránɨŋɨ́ neŋwɨperɨ rɨrɨ yarɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ nánɨ gapɨmanɨ́ ámɨnáo oimónɨrɨ Isipɨyɨ́ aŋɨ́ nɨyonɨ tɨ́nɨ xɨ́oyá aŋɨ́ tɨ́nɨ meŋweanɨ́a nánɨ rɨ́peaŋɨnigɨnɨ.
11 ’Ta tsꞌacale ital tsots viꞌnal ta spꞌejel li Egipto balumile schiꞌuc li ta Canaán balumile. Yan sba iyichꞌic vocol li crixchanoetique. Li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee mu xa sta sveꞌelic.
11 Josepo gapɨmanɨ́ nimónɨrɨ meŋweaŋáná Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo tɨ́nɨ Kenanɨyɨ́ aŋɨ́yo tɨ́nɨ aiwá nánɨ dɨ́wɨ́ nikeamónɨro sɨyikɨ́ eánɨgɨ́awixɨnɨ. Negɨ́ arɨ́owa enɨ aiwá nánɨ pɨ́á neróná bɨ mɨmanɨpaxɨ́ nimónɨro aiwɨ
12 Iyaꞌi Jacov ti oy trigo te ta Egiptoe, te la stac batel li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee. Jaꞌ sba toꞌox la stac batel.
12 arɨ́o Jekopo xwɨyɨ́á ‘Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo aiwá wenɨ.’ rɨnarɨŋagɨ arɨ́á nɨwirɨ nánɨ negɨ́ arɨ́o írɨŋowa iwamɨ́ó nuro meapɨ́rɨ́a nánɨ urowárɨŋɨnigɨnɨ.
13 Cꞌalal ibatic ta schibal veltae, li Josee laj yacꞌ sba ta ojtaquinel ta stojol li sbanquiltac schiꞌuc li yitsꞌine. Jech li faraone iyojtaquinanbe sbanquiltac schiꞌuc yitsꞌin li Josee.
13 Ámɨ rɨ́wɨ́yo aiwá bɨ́ yanɨro úáná Josepo xewanɨŋo nánɨ áwaŋɨ́ nurɨrɨ ‘Segɨ́ sérɨxɨ́meáonɨrɨnɨ.’ urɨ́agɨ Isipɨyɨ́ mɨxɨ́ ináyɨ́ Peroyɨ rɨnɨŋo Josepomɨ xanɨmɨrówa tɨ́nɨ xexɨrɨ́meáyɨ́ tɨ́nɨ nánɨ nɨjɨ́á imónɨŋɨnigɨnɨ.
14 Li Josee la stac ta iqꞌuel li stote, jaꞌ li Jacove, schiꞌuc scotol li schiꞌiltac ta voqꞌuele. Jaꞌ joꞌlajuneb schanvinic (75) icꞌot ta scotolic cꞌalal ta snichꞌnabic.
14 Josepo gɨ́ ápɨmɨrówa weapɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ xwɨyɨ́á yaŋɨ́ wiowárɨ́agɨ epówa o tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nɨweróná oxɨ́ apɨxɨ́ niaíwɨ́ nɨ́nɨ ayɨ́ ámá 75 nɨwero
15 Te inaqui ta Egipto li Jacove, te icham. Te ichamic eꞌuc li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee, jaꞌ li snichꞌnab Jacove.
15 Bɨkwɨ́yo nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa Jekopo Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo nánɨ nɨwerɨ e dánɨ nɨpémáná eŋáná negɨ́ arɨ́o írɨŋowa enɨ e dánɨ pegɨ́awixɨnɨ.
16 La scuchbeic talel li sbecꞌtal stacupalique. Mu junuc buchꞌu te mucul icom li ta Egiptoe. Liꞌ la smuquic ta nail chꞌen ta jteclum Siquem li bu smanoj onoꞌox li Abrahame. Jaꞌ ti la smanbe li snichꞌnab Hamor li te ta Siqueme.
16 Pɨyɨ́ awamɨ xwɨ́á weyáranɨro nánɨ nɨmeámɨ Kenanɨyɨ́ aŋɨ́yo Sekemɨyɨ rɨnɨŋe nánɨ nɨmeámɨ nɨyiro sɨ́ŋá óɨ́ arɨ́o Ebɨrɨ́amo Xamomɨ ɨ́wiárɨ́awéyo nɨgwɨ́ nɨwirɨ bɨ́ eŋɨ́yimɨ tɨgɨ́awixɨnɨ.
17 ’Cꞌalal poꞌot xaꞌox chcꞌot scꞌacꞌalil ta xichꞌic li osil ti albil onoꞌox yuꞌun Dios li Abrahame, ep xaꞌox pꞌolemic te ta Egipto li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee. Epic xa tajmec.
17 Rɨxa Gorɨxo arɨ́o Ebɨrɨ́amomɨ sɨ́mɨmaŋɨ́yo dánɨ ‘Dɨxɨ́ rárɨ́awéyo e nɨwiimɨ́árɨnɨ.’ urɨŋɨ́pɨ parɨmonɨ́áyi rɨxa aŋwɨ e imónarɨ́ná negɨ́ arɨ́owa Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo dánɨ sayá nimóga warɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ.
18 Iꞌoch achꞌ faraón te ta Egipto pero muc xa bu xꞌojtaquine li Josee.
18 Ámá arɨ́o Josepo eŋɨ́pɨ nánɨ majɨ́á imónɨŋɨ́ wo mɨxɨ́ ináyɨ́ nimónɨrɨ Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo nɨmeŋwearɨ́ná
19 Li achꞌ faraone iloꞌlovan. Laj yilbajinan li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee. Laj yal mantal ti acꞌo sloqꞌues ta snaic scotol li bicꞌtal queremutique yoꞌ jech acꞌo chamicuc. Ti jech laj yal li faraone, yuꞌun jaꞌ mu scꞌan ti ta xpꞌolic li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee.
19 negɨ́ arɨ́owamɨ nepaxɨŋɨ́ pákínɨ́ nimónɨrɨ wíwapɨyirɨ wigɨ́ niaíwɨ́ sɨŋɨ́ xɨrɨ́áyɨ́ yɨ́wɨ́ tɨmearɨgɨ́ápimɨ dánɨ pɨyɨ́ oenɨrɨ sɨpí wikárɨrɨ eŋorɨnɨ.
20 Cꞌalal jech yaloj mantal li faraone, jaꞌ o ivocꞌ li Moisese. Toj lec iꞌile yuꞌun Dios li Moisese. Oxib noꞌox u te oy ta sna stot smeꞌ.
20 O ayo e wikárarɨ́ná niaíwɨ́ wo —O negɨ́ arɨ́o Mosesoyɨ rɨnɨŋorɨnɨ. Gorɨxoyá sɨŋwɨ́yo dánɨ niaíwɨ́ awiaxorɨnɨ. Omɨ xɨnáí nɨxɨrɨrɨ xanɨyaú egɨ́ aŋɨ́yo emá waú wo nɨmeŋweagɨ́isáná
21 Cꞌalal iloqꞌuesat ta sna stot smeꞌ yoꞌ acꞌo chamuque, te itae yuꞌun stseub li faraone. La stsꞌites, la spꞌis ta yol.
21 Pero urarɨŋɨ́pa neri pɨyɨ́ oenɨrɨ nánɨ wí e xegɨ́pɨ wɨ́ráráná xɨ́omɨ xegɨ́ xemiáí íwo wí e wɨ́rárɨnɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ nɨmearɨ píránɨŋɨ́ nɨmerɨ́ná xegɨ́ xewaxónɨŋɨ́ nɨméra uŋɨnigɨnɨ.
22 Lec laj yichꞌ chanubtasel li Moisese, jaꞌ laj yichꞌbe spꞌijilic li jꞌegiptoal crixchanoetique. Toj lec snaꞌ xcꞌopoj, toj lec ital schꞌulel.
22 Ayɨnánɨ negɨ́ arɨ́o Moseso Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo sɨkurɨ́á yagɨ́ápɨ xɨ́o enɨ sɨkurɨ́á néɨsáná Isipɨyɨ́yá nɨjɨ́á imónagɨ́ápɨ xɨxenɨ nɨpɨnɨ nɨjɨ́á nimónɨrɨ xwɨyɨ́á rɨrɨ omɨŋɨ́ erɨ enɨ́a nánɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ níga wiápɨ́nɨmeaŋɨnigɨnɨ.
23 ’Cꞌalal yichꞌoj xaꞌox chaꞌvinic jabil li Moisese, chac scꞌopon li schiꞌiltaque, jaꞌ li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee.
23 E nerɨ aí xegɨ́ xwiogwɨ́ nɨ́nɨ rɨxa 40 imónáná re wimónɨŋɨnigɨnɨ, ‘Gɨ́ nɨrɨxɨ́meá Isɨrerɨyo bɨ nurɨ sɨŋwɨ́ owɨnɨmɨnɨ.’ nɨwimónɨrɨ nánɨ nurɨ
24 Te iyil ta xmajbat jun schiꞌil yuꞌun jun jꞌegiptoal vinic. Li Moisese ba smil li jꞌegiptoal vinique, jaꞌ la spoj li schiꞌile.
24 wenɨŋɨ́ éɨ́yɨ́ wɨnɨŋɨnigɨnɨ. Isipɨyɨ́ wo xɨ́o xegɨ́ xexɨrɨ́meáyɨ́ womɨ sɨpí nɨwikárɨrɨ iwaŋɨ́ mépearɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ ‘Gɨ́ nɨrɨxɨ́meáomɨ ourakiowárɨmɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ Isipɨyomɨ xɨ́omɨ enɨ iwaŋɨ́ bɨ oeámɨnɨrɨ éɨ́yɨ́ pɨyɨ́ nɨpɨkirɨ tɨŋɨnigɨnɨ.
25 La snop Moisés ti snaꞌojic li schiꞌiltac ti jaꞌ tꞌujbil yuꞌun Dios ti jaꞌ chcoltaatique, pero mu snaꞌic.
25 Pɨyɨ́ nɨpɨkirɨ nɨtɨrɨ́ná gɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́ re niaiwipɨ́ráoɨnɨrɨ éɨ́yɨ́, ‘O yarɨŋɨ́pimɨ dánɨ Gorɨxo gwɨ́nɨŋɨ́ ŋweaŋwaéne neaíkweawárɨmɨnɨrɨ nánɨ rɨ́a yarɨnɨ?’ niaiwipɨ́ráoɨnɨrɨ éɨ́yɨ́ xewanɨŋo yaiwíɨ́pa axɨ́pɨ e mɨwiaiwigɨ́awixɨnɨ.
26 Ta yocꞌomal nojtoc iyil Moisés ti ta xut sbaic chaꞌvoꞌ schiꞌiltac. Li Moisese ba spajes. Xi laj yalbe: “¿Cꞌu chaꞌal chavut abaic yuꞌun achiꞌil noꞌox abaic?” xut.
26 Sá weŋo wɨ́ápɨ tɨ́nɨ xegɨ́ Isɨrerɨyɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nurɨ waú mɨxɨ́ inarɨŋagɨ́i nɨwɨnɨrɨ pɨyɨ́á owɨ́rɨmɨnɨrɨ nánɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Ámá axɨ́ rowagwí, pí nánɨ axowagwínɨ iwaŋɨ́ xaíwɨ́ eánarɨŋiɨ?’ urɨ́agɨ
27 Li Moisese inetꞌe loqꞌuel yuꞌun li buchꞌu la sliques cꞌope. Xi iꞌalbat: “¿Buchꞌu laj yacꞌbot avabtel ti tal aticꞌ abae? Mu joꞌcot ajvalilot cuꞌuncutic. Mu joꞌcot jmeltsanejcꞌopot cuꞌuncutic.
27 wɨ́omɨ xaíwɨ́ nearɨ xopɨrárɨ́ wimɨnɨrɨ éo arɨ́o Mosesomɨ nɨxoyɨ́piowárɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Go simɨxɨ́agɨ joxɨ neameŋweaŋoxɨ imónɨrɨ xwɨyɨ́á píránɨŋɨ́ yeaimɨxɨpaxoxɨ imónɨrɨ nerɨ yarɨŋɨnɨ?
28 ¿Mi chacꞌan chamilun eꞌuc jech chac cꞌu chaꞌal la amil li jꞌegiptoal vinic voljee?” xꞌutat.
28 Joxɨ agíná Isipɨyomɨ pɨkiŋɨ́pa nionɨ enɨ nɨpɨkímɨnɨrɨ rɨyarɨŋɨnɨ?’ urɨ́agɨ
29 Cꞌalal iyaꞌi Moisés ti vinajem xa ti milvaneme, ijatav batel. Te cꞌot nacluc ta Madián balumil. Te la saꞌ yajnil, te iyil chaꞌvoꞌ schꞌamal.
29 arɨ́o Moseso arɨ́á e nɨwimo éɨ́ nurɨ aŋɨ́ mɨdáŋɨ́ wo nimónɨrɨ Midianɨyɨ́ aŋɨ́yo nɨŋwearɨ apɨxɨ́ nɨmeámáná niaíwɨ́ waú nemearɨ nɨŋweaŋɨsáná
30 ’Cꞌalal oy xaꞌox ta chaꞌvinic jabil scꞌotel ta Madián balumil li Moisese, te iyil ti chtil jtecꞌ biqꞌuit chꞌix ta vits Sinaí te ta taqui jamaltic. Li ta yat cꞌoqꞌue te ivinaj Dios jech chac cꞌu chaꞌal jun yajꞌangel.
30 rɨxa xwiogwɨ́ 40 múróáná ámá dɨŋɨ́ meaŋe dɨ́wɨ́ Sainai tɨ́ŋɨ́mɨnɨ emearɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ. Íkɨ́á eŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ wɨnáɨna rɨ́á ná mɨnɨ́ ápiáwɨ́nɨ wearɨŋe dánɨ aŋɨ́najɨ́ wo sɨŋánɨ wimónɨŋɨnigɨnɨ.
31 Cꞌalal iyil Moisés ti mu xcꞌacꞌ li biqꞌuit chꞌixe, toj chꞌayel noꞌox yoꞌon. Inopoj batel, ba sqꞌuel. Te iyaꞌi icꞌopoj li Diose, xi laj yal:
31 Arɨ́o Moseso íkɨ́á ana rɨ́á ná mɨnɨ́ ápiáwɨ́nɨ wearɨŋagɨ nɨwɨnɨrɨ́ná xɨ́o wɨnarɨŋɨ́pɨ nánɨ ududɨ́ nerɨ ‘Píránɨŋɨ́ sɨŋwɨ́ owɨnɨmɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ aŋwɨ e warɨ́ná Ámɨnáo re urɨŋɨnigɨnɨ,
32 “Joꞌon Diosun yuꞌun la atot ameꞌic ta voꞌonee, jaꞌ li Abrahame, schiꞌuc li Isaaque, schiꞌuc li Jacove”, xi. Li Moisese inic ta xiꞌel jech muc bu xnopoj ba más.
32 ‘Nionɨ Ŋwɨ́á dɨxɨ́ arɨ́owa Ebɨrɨ́amo tɨ́nɨ Aisako tɨ́nɨ Jekopo tɨ́nɨ awa nɨxɨ́dagɨ́onɨrɨnɨ.’ urɨ́agɨ arɨ́o Moseso sɨrɨ́ nɨpɨkínɨrɨ óɨ́ nikárɨnɨrɨ nánɨ ‘Ámɨ sɨŋwɨ́ bɨ tɨ́nɨ owɨnɨmɨnɨ.’ mɨwimónɨpa yarɨŋagɨ aiwɨ
33 Pero xi iꞌalbat nojtoc yuꞌun li Diose: “Locꞌ axonob yuꞌun liꞌ xa vaꞌalot ta jtojol, joꞌon li Diosune.
33 Ámɨnáo re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Xwɨ́á joxɨ roŋe ŋwɨ́á imónɨŋe eŋagɨ nánɨ dɨxɨ́ sɨkwɨ́ sú yoáreɨ.
34 Quiloj ti ep ta xichꞌic vocol la achiꞌiltac li te ta Egiptoe, joꞌoxuc li coꞌol tꞌujbiloxuc cuꞌune. Icaꞌi ti ep xꞌavetique. Jaꞌ yuꞌun liyal talel yuꞌun tal jcoltaic loqꞌuel li ta svocolique. Batic ta Egipto”, xꞌutat yuꞌun Dios li Moisese.
34 Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo dánɨ gɨ́ ámáyo umépeanɨro wikárarɨgɨ́ápɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨrɨ amɨpí nɨ́nɨ wikárarɨgɨ́ápɨ nánɨ “Yeyɨ!” rarɨŋagɨ́a arɨ́á wirɨ eŋáonɨ yeáyɨ́ wimɨxɨ́ɨmɨgɨnɨrɨ nánɨ weaparɨŋɨnɨ. Ayɨnánɨ joxɨ wiápɨ́nɨmeaɨ. Nionɨ “Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo nánɨ orɨrowáraumɨnɨ.” nimónarɨnɨ.’ urɨŋɨnigɨnɨ.”
35 ’Jaꞌ li Moisés ti muc bu ichꞌbil ta mucꞌ yuꞌun li schiꞌiltac ta israelale, ti xi laj yalbeique: “¿Buchꞌu laj yacꞌbot avabtel ti tal aticꞌ abae? Mu joꞌcot ajvalilot cuꞌuncutic, mu joꞌcot jmeltsanejcꞌopot cuꞌuncutic”, ti xutic toꞌoxe. Pero li Diose la stac batel yuꞌun jaꞌ ta xcꞌot ta banquilal yuꞌunic schiꞌuc ta jcoltavanej yuꞌunic. Jaꞌ o itaque batel yuꞌun Dios ti cꞌalal te ivinaj ta jtecꞌ biqꞌuit chꞌixe.
35 Sɨtipeno e nurɨrɨ ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá o —O xámɨ re urɨgɨ́íorɨnɨ, ‘Go simɨxɨ́agɨ joxɨ neameŋweaŋoxɨ imónɨrɨ xwɨyɨ́á píránɨŋɨ́ yeaimɨxɨpaxoxɨ imónɨrɨ nerɨ yarɨŋɨnɨ?’ urɨgɨ́íorɨnɨ. O aŋɨ́najɨ́ íkɨ́á onɨmiánáɨna tɨ́ŋɨ́ e dánɨ sɨŋánɨ wimónɨŋo eŋɨ́ sɨxɨ́ weámɨxáná arɨ́owamɨ yeáyɨ́ uyimɨxemearɨ umeŋwearɨ éwɨnɨgɨnɨrɨ urowárɨŋo, ayɨ́ axo negɨ́ arɨ́o Mosesorɨnɨ.
36 Jaꞌ li Moisés ti la sloqꞌuesan talel ta Egipto li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee, ti ep laj yacꞌbe ta ilel stsatsal sjuꞌel Dios li te ta Egipto balumile. Tsꞌacal to laj yacꞌbe ta ilel nojtoc stsatsal sjuꞌel Dios li te ta Tsajal Nabe. Schiꞌuc nojtoc chaꞌvinic jabil laj yacꞌbe ta ilel stsatsal sjuꞌel Dios li te ta taqui jamaltique.
36 Negɨ́ arɨ́owamɨ Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo dánɨ nipemeámɨ uŋorɨnɨ. Aŋɨ́ ayo dánɨ nipemeámɨ umɨnɨrɨ nerɨ́ná ayá rɨwamónɨpaxɨ́ bɨ tɨ́nɨ emɨmɨ́ bɨ tɨ́nɨ nɨwíwapɨya urɨ ipí ayɨ́á rɨŋɨ́ rɨwoŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ wíwapɨyirɨ ámá dɨŋɨ́ meaŋe nemeróná xwiogwɨ́ 40 múroarɨ́ná wíwapɨyirɨ eŋorɨnɨ.
37 Jaꞌ li Moisés ti jech laj yalbe li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee: “Li Diose ta xlic yuꞌun jun li buchꞌu ta xal li scꞌop Dios li ta jchiꞌiltique jech chac cꞌu chaꞌal listꞌuj ti chacalbeic li scꞌope. Ichꞌbeic me ta mucꞌ li cꞌusi chayalboxuque”, xi onoꞌox li Moisese.
37 Rɨpɨ enɨ negɨ́ arɨ́o Isɨrerowamɨ urɨŋo axorɨnɨ, ‘Segɨ́yɨ́ wo wɨ́á rókiamoarɨŋɨ́ nionɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ́a nánɨ Gorɨxo rɨ́peanɨ́árɨnɨ.’ urɨŋo, ayɨ́ axorɨnɨ.
38 Jaꞌ li Moisés li te ta taqui jamaltic schiꞌuc li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee. Li jtotic jmeꞌtique te la stsob sbaic ta yoc vits Sinaí. Li Moisese te icꞌoponat yuꞌun li Diose. Cꞌalal iyaꞌi li cꞌusi iꞌalbat yuꞌun li Diose, laj yalbe scotol li jtotic jmeꞌtique. Jaꞌ laj yalbe ti cꞌu sba tscꞌan Dios ti cꞌustic tspasique yoꞌ jech ta xcuxiic o sbatel osil. Jaꞌ ta sventa Moisés ti icaꞌitic eꞌuc li joꞌotique.
38 Negɨ́ arɨ́owéyɨ́ ámá dɨŋɨ́ meaŋe awí neánɨro ŋweaŋáná dɨ́wɨ́ mɨŋɨ́ Sainaiyɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ nɨyirɨ roŋáná aŋɨ́najɨ́ Gorɨxoyáo xwɨyɨ́á uragorɨnɨ. O seyɨ́né nɨjɨ́á imónɨpɨ́rɨ́a nánɨ enɨ xwɨyɨ́á Gorɨxoyá anɨpá mimónɨ́ anɨŋɨ́ íníná rɨnɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ aŋɨ́najo rarɨŋagɨ arɨ́á nɨwirɨ rɨ́wamɨŋɨ́ nearɨ wiŋɨnigɨnɨ.
39 ’Li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee muc bu xacꞌ ta yoꞌonic li cꞌusi iyal li Moisese, muc bu schꞌunic. Chac suticuc ba nojtoc ta Egipto balumil.
39 E nerɨ aí negɨ́ arɨ́owéyɨ́ ‘Mosesomɨ awayinɨ arɨ́á owianeyɨ.’ mɨwimónɨ́ nero rɨ́wɨ́ numoro amɨpí Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo weŋɨ́pɨ nánɨ ayá sɨpí nɨwirɨ nánɨ ‘Ámɨ e nánɨ mupaxenerɨ́anɨ?’ nɨyaiwinɨro
40 Xi laj yalbeic li Aarone: “Pasbuncutic cajrioxcutic yoꞌ jaꞌ sbabe ta xbat cuꞌuncutic. Yuꞌun mu jnaꞌcutic cꞌusi ispas li Moisés ti yoquel to mu sut talele, jaꞌ li buchꞌu la sloqꞌuesuncutic talel ta Egiptoe”, xiic.
40 arɨ́o Mosesomɨ xogwáo Eronomɨ re urɨgɨ́awixɨnɨ, ‘Joxɨ ŋwɨ́á bɨ nene negɨ́ xɨ́danɨ́wá nánɨ neaimɨxeɨ. Nene re dánɨ apɨ xwaŋwɨ́ níkwónɨmɨ nuranéná apɨ xámɨ neameanɨ nánɨ neaimɨxeɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rɨrarɨŋwɨnɨ. Ámá Moseso ro, nene Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo dánɨ nɨneaipemeámɨ bɨŋo dɨ́wɨ́ rɨpimɨ peyíáná pí wímeáagɨ ámɨ rɨxa mɨweaparɨnɨnɨ? Nene majɨ́árɨnɨ.’ nurárɨmáná
41 Jech la spasbeic slocꞌol jcot chexel tot vacax. La smilbeic smoton. Xmuybajic noꞌox ta sventa li cꞌusi meltsanbil noꞌox ta scꞌobique.
41 sɨ́ŋá gorɨ́ bɨ awí neaárɨro apɨ tɨ́nɨ burɨmákaú miá xopaikɨgɨ́ nimɨxɨro naŋwɨ́ bɨ burɨmákaú miápɨ nánɨ rɨdɨyowá yanɨro nánɨ nɨmeámɨ nɨbɨro wigɨ́ wé tɨ́nɨ imɨxɨ́ápɨ nánɨ yayɨ́ seáyɨmɨ dánɨ néra ugɨ́awixɨnɨ.
42 Iteneic comel yuꞌun li Diose. Jaꞌ iꞌacꞌbat yichꞌic ta mucꞌ li cꞌustic xojobian ta vinajele, jech chac cꞌu chaꞌal tsꞌibabil onoꞌox yuꞌun li buchꞌutic iyalic li scꞌop Dios ta voꞌone ti jech onoꞌox yaloj li Diose:
42 Ayɨnánɨ Gorɨxo rɨ́wɨ́ numorɨ emá tɨ́nɨ sogwɨ́ tɨ́nɨ siŋɨ́ tɨ́nɨ nánɨ xe dɨŋɨ́ nɨkwɨ́róa úɨ́rɨxɨnɨrɨ wárɨŋɨnigɨnɨ. Wárɨ́agɨ ayɨ́ wɨ́á rókiamoagɨ́áwa Bɨkwɨ́yo Gorɨxo nánɨ nɨwurɨyiro eagɨ́á rɨpɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ egɨ́awixɨnɨ, ‘Isɨrerɨyɨ́né, ámá dɨŋɨ́ meaŋe nemero xwiogwɨ́ 40 múroarɨ́ná naŋwɨ́ nɨpɨkiro rɨdɨyowá wiagɨ́o, ayɨ́ Gorɨxonɨranɨ? Oweoɨ, nionɨmanɨ.
43 Yuꞌun la acuchic talel avajrioxic, Moloc sbi, ti tiqꞌuil talel ta scaxaile.
43 Isipɨyɨ́ aŋɨ́yo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nuróná senɨ́á aŋɨ́ ŋwɨ́á xegɨ́ yoɨ́ Morokɨyɨ rɨnɨŋɨ́piyá tɨ́nɨ ŋwɨ́á siŋɨ́nɨŋɨ́ imɨxɨnɨŋɨ́ Repanɨyɨ rɨnɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ —Ŋwɨ́á apiaú sewanɨŋɨ́yɨ́né xɨ́danɨro nánɨ imɨxɨgɨ́ápiaúrɨnɨ. Apiaú nɨmeámɨ ugɨ́á eŋagɨ nánɨ nionɨyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ mɨxɨ́ wa nɨbɨro xwɨrɨ́á nɨseaikɨxero seapɨkiomeáɨ́áyo nɨwirɨmeámɨ nuro aŋɨ́ xegɨ́ yoɨ́ Babironɨ tɨ́ŋɨ́ e orɨwámɨ dánɨ wárɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.’ Wɨ́á rókiamoagɨ́áwa Gorɨxo nánɨ e nɨwurɨyiro rɨ́wamɨŋɨ́ eagɨ́ápɨ tɨ́nɨ negɨ́ arɨ́owéyɨ́ xɨxenɨ egɨ́awixɨnɨ.
44 ’Cꞌalal te oyic ta taqui jamaltic li jtotic jmeꞌtic ta voꞌonee, jaꞌ itun yuꞌunic li chꞌulna ti meltsanbil jech chac cꞌu chaꞌal carpae yuꞌun jaꞌ te icꞌoponatic yuꞌun li Diose. Li chꞌulnae jaꞌ jech la spasic jech chac cꞌu chaꞌal iꞌacꞌbat yil yuꞌun Dios li Moisese.
44 Negɨ́ arɨ́owa ámá dɨŋɨ́ meaŋe nemeróná senɨ́á aŋɨ́ —Senɨ́á aŋɨ́ iwá Gorɨxo Mosesomɨ ‘Ámá nimɨxɨróná e éɨ́rɨxɨnɨ. E éɨ́rɨxɨnɨ.’ urɨrɨ nimɨxɨróná iwá sɨŋwɨ́ nɨwɨnaxɨ́da úɨ́rɨxɨnɨrɨ sɨwá wirɨ éáná imɨxagɨ́iwárɨnɨ. Iwá Gorɨxo nánɨ nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ sɨwá wiagiwá enɨ nɨmeámɨ emeagɨ́árɨnɨ.
45 Cꞌalal iꞌiqꞌueic talel yuꞌun Josué liꞌ ta cosilaltique, la scuchic talel li chꞌulna ti jech sba meltsanbil jech chac cꞌu chaꞌal carpae. Jaꞌ o laj yichꞌic yosilic li cꞌalal iꞌacꞌbat smilic yuꞌun Dios li yajvaltac toꞌox li osile. Cꞌalal iꞌoch ta ajvalilal li Davide, yoquel to jaꞌ chtun yuꞌunic li chꞌulna ti jech chac cꞌu chaꞌal carpae.
45 Ámá dɨŋɨ́ meaŋe nɨmeámɨ emeagɨ́áwa pegɨ́ámɨ dánɨ ámɨ wigɨ́ niaíwɨ́yɨ́ xamɨŋɨ́yɨ́ Josuao tɨ́nɨ senɨ́á aŋiwá nɨmearo émá gwɨ́ wɨrɨ́ wɨrí negɨ́ xwɨ́á rɨpimɨ ŋweaagɨ́áyo Gorɨxo mɨxɨ́ xɨ́dowárɨŋe dánɨ wiwanɨŋɨ́yɨ́ nurápɨro senɨ́á aŋɨ́ Gorɨxomɨ seáyɨ e umepɨ́rɨ́iwá nɨmeámɨ nɨbɨro nɨpákiróná ayɨ́ negɨ́ mɨxɨ́ ináyɨ́ Depito tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nɨpákía bagɨ́árɨnɨ.
46 Li Davide lec iꞌile yuꞌun Dios. La scꞌanbe Dios ti acꞌo acꞌbatuc svaꞌanbe schꞌulnae, jaꞌ li Dios yuꞌun li jtotic jmeꞌtic Jacov ta voꞌonee.
46 Depito nánɨ Gorɨxo yayɨ́ winɨ́agɨ xɨ́omɨ Depito rɨxɨŋɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, ‘Ŋwɨ́á gɨ́ arɨ́o Jekopo rɨxɨ́dagoxɨ, aŋɨ́ joxɨ ŋwearɨ́a nánɨ wiwá onɨmɨrɨyinɨrɨ sɨŋwɨ́ naneɨ.’ urɨŋɨ́ aí
47 Pero maꞌuc la svaꞌan li Davide; jaꞌ la svaꞌan li snichꞌone, jaꞌ li Salomone.
47 aŋɨ́ iwá Depito xamɨŋo mumɨrɨyiŋɨnigɨnɨ. Umɨrɨyiŋo, ayɨ́ xewaxo Soromonorɨnɨ.
48 Li Diose mu xnaqui ta svaꞌanbil na crixchano yuꞌun te oy ta vinajel. Jech laj yal cꞌalal la schꞌamunbe ye jun li buchꞌu iyal scꞌop Dios ta voꞌonee:
48 E nerɨ aí Gorɨxo, seáyɨ émɨ imónɨŋo aŋɨ́ ámá mɨrarɨgɨ́áyo ŋweaarɨŋomanɨ. O nánɨ wɨ́á rókiamoagɨ́ wo xwɨyɨ́á nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eaŋɨ́rɨnɨ,
49 Joꞌon ta jpas mantal liꞌ ta vinajel schiꞌuc ta balumil.
49 ‘Ámɨnáo re rɨŋoɨ, “Aŋɨ́na gɨ́ éɨ́ ŋweámɨ́a nánɨ íkwiaŋwɨ́narɨnɨ. Xwɨ́árímɨ gɨ́ sɨkwɨ́ ikwiárɨmɨ́a nánɨrɨnɨ. Nionɨ seáyɨ e seaimónɨŋáonɨ eŋagɨ nánɨ pí aŋɨ́ nɨmɨrɨyipɨ́ráoɨ? Wí e nionɨ sá ŋweámɨ́aé gíyɨ́ erɨnɨ?
50 Joꞌon la jpas scotol li cꞌustic oye,
50 Re rɨniaiwiarɨŋoɨ, ‘Xwɨ́árí tɨ́nɨ aŋɨ́na tɨ́nɨ xewanɨŋo mimɨxɨpa eŋɨ́rɨnɨ?’ rɨniaiwiarɨŋoɨ?” Ámɨnáo e rɨŋoɨ.’ Wɨ́á rókiamoagɨ́ wo e nɨrɨrɨ eaŋɨ́rɨnɨ.” Sɨtipeno e nurɨmáná
51 ’Li joꞌoxuque toj tsots avoꞌonic. Coꞌol avoꞌonic achiꞌuquic li buchꞌutic mu xojtaquinic li Diose. Mu xacꞌan xavaꞌiic li scꞌop Diose. Scotol cꞌacꞌal chapꞌajic li Chꞌul Espíritue. Jaꞌ jech chapasic eꞌuc jech chac cꞌu chaꞌal la spasic la atot ameꞌic ta voꞌonee.
51 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Mɨŋɨ́ sɨwɨ́á nɨyiro ámá Gorɨxomɨ muxɨ́darɨgɨ́áyɨ́ yarɨgɨ́ápa aríkwɨ́kwɨ́ néra uro arɨ́á mɨwí ero yarɨgɨ́oyɨ́né íníná kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ sɨwá seainɨmɨnɨrɨ yarɨ́ná mɨrɨrakɨ́ inarɨgɨ́árɨnɨ. Segɨ́ arɨ́owa néra bagɨ́ápa axɨ́pɨ e yarɨgɨ́oyɨ́nérɨnɨ.
52 — ausente —
52 Wɨ́á rókiamoagɨ́áyo negɨ́ arɨ́owa xeanɨŋɨ́ mɨwikárɨgɨ́á wo rimónɨnɨ? Oweoɨ. Eŋíná ‘Gorɨxoyá wé rónɨŋo bɨnɨ́árɨnɨ.’ xwɨyɨ́á yaŋɨ́ e nɨwiro áwaŋɨ́ uragɨ́áwamɨ negɨ́ arɨ́owa nɨpɨkía bagɨ́a aiwɨ ríná soyɨ́né awa eŋíná dánɨ ragɨ́omɨ rɨ́wɨ́ numoro mɨyɨ́ nurɨro nánɨ pɨkigɨ́oyɨ́nérɨnɨ.
53 — ausente —
53 Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ rɨnɨŋɨ́pɨ aŋɨ́najowa Mosesomɨ urɨgɨ́ápimɨ dánɨ tɨ́gɨ́áyɨ́né imónɨŋagɨ́a aí nepa mimáyo nɨtɨnɨro mɨxɨ́darɨgɨ́oyɨ́nérɨnɨ.” Sɨtipeno e urɨŋɨnigɨnɨ.
54 Cꞌalal jech laj yal li Estebane, isoc tajmec sjolic. Xcꞌuxuxet yeic ta scꞌacꞌal yoꞌonic.
54 Xwɨrɨxɨ́ umeanɨro nánɨ awí eánɨgɨ́áwa Sɨtipeno e rarɨŋagɨ arɨ́á nɨwiróná wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ nɨwero nánɨ makɨrɨ́wɨ́ nɨmoro yarɨŋagɨ́a aiwɨ
55 Li Estebane ventainbil yoꞌon yuꞌun li Chꞌul Espíritue la sqꞌuel muyel ta vinajel. Iyilbe xojobal sjuꞌel Dios. Iyil nojtoc ti te vaꞌal ta sbatsꞌicꞌob Dios li Jesuse.
55 Sɨtipeno Gorɨxoyá kwíyɨ́pɨ ayá wí sɨxɨ́ umímoŋo eŋagɨ nánɨ aŋɨ́namɨ sɨŋwɨ́ agwɨ́ anánɨ́ɨ́yɨ́ wɨnɨŋɨnigɨnɨ. Wɨ́á Gorɨxo tɨ́ŋɨ́ e dánɨ pɨrónaparɨŋagɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨrɨ Jisaso oyá wé náúmɨnɨ éɨ́ roŋagɨ wɨnɨrɨ nerɨ
56 Li Estebane xi iyal:
56 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ai, nionɨ rɨxa aŋɨ́na oxoánɨrɨ eŋagɨ wɨnɨrɨ ámá imónɨŋo Gorɨxoyá wé náúmɨnɨ éɨ́ roŋagɨ wɨnɨrɨ eŋɨnɨ.” uráná re egɨ́awixɨnɨ.
57 Li jꞌabteletique chopol iyaꞌiic ti jech laj yal li Estebane. Tsots lic cꞌopojicuc. La smac schiquinic yuꞌun mu scꞌan xaꞌiic li cꞌusi laj yal li Estebane, yuꞌun la snopic ti chopol ta xil Dios li cꞌusi laj yal li Estebane. Ba stsaquic ta ora scotolic li Estebane.
57 Arɨ́á nɨpɨ́rónɨro xwamiánɨ́ neróná omɨ ɨ́á xɨranɨro nánɨ axíná mɨ́rɨ́ nɨpumiro
58 Laj yiqꞌuic loqꞌuel ta tiꞌ jteclum, te laj yacꞌbeic ton. Li buchꞌutic ta xaqꞌuic tone la sloqꞌuic spuychijic. Laj yacꞌbeic schabi jun querem, Saulo sbi.
58 ɨ́á nɨxero xɨxoyɨ́piɨ́ nɨméra nuro rɨxa aŋɨ́ apimɨ ákɨŋáyo bɨ́arɨwámɨ dánɨ sɨ́ŋá tɨ́nɨ eaanɨro yarɨgɨ́áwa wigɨ́ iyɨ́á nɨpírayiro ámá wo, Soroyɨ rɨnɨŋo oneameinɨro xɨ́oyá sɨkwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nɨtayimáná
59 Cꞌalal yacal ch‐acꞌbat tone, la sta ta naꞌel Dios li Estebane, xi laj yal:
59 Sɨtipenomɨ sɨ́ŋá tɨ́nɨ neáa ugɨ́awixɨnɨ. Sɨ́ŋá tɨ́nɨ neáa warɨ́ná o rɨ́aiwá re rɨŋɨnigɨnɨ, “Ámɨná Jisasoxɨnɨ, gɨ́ dɨŋɨ́pɨ orɨŋwɨrárɨmɨnɨ.” nɨrɨmɨ
60 La squejan sba, tsots icꞌopoj, xi laj yalbe li Diose:
60 xómɨŋɨ́ nɨyɨkwirɨ ámɨ eŋɨ́ tɨ́nɨ rɨ́aiwá nɨrɨrɨ́ná re rɨŋɨnigɨnɨ, “Ámɨnáoxɨnɨ, ‘Omɨ sɨpí wikárɨ́ápɨ nánɨ yokwarɨmɨ́ wiimɨ́ámanɨ.’ mɨyaiwipa eɨ.” nurárɨmɨ peŋɨnigɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra