Romanos 3
TOCNT vs XGS
1 Hui̠nti̠ nalacpuhuán: ¿Ni̠tu̠ chá li̠macuán ma̠squi luu judío cahuáhu osuchí ma̠squi cacircuncidarláhu, cumu para huá Dios ni̠tu̠ quinca̠li̠ma̠xtuyá̠n?
1 Ámá iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápimɨ dánɨ Gorɨxoyá imónɨpaxɨ́ meŋagɨ nánɨ píyo dánɨ Judayene émáyo múroŋwɨnɨ? Negɨ́ wákwínarɨŋwápimɨ dánɨ aga pí naŋɨ́ neaiiarɨŋɨ́rɨnɨ?
2 Pero aquit tancs cca̠huaniyá̠n pi̠ huixinín judíos luu ma̠n ca̠lacsacni̠tán Dios porque ca̠macama̠xqui̠ni̠tán xli̠ma̠peksí̠n la̠qui̠ nama̠kantaxti̠yá̠tit nac milatama̠tcán.
2 Ai, nene Judayene eŋagwɨ nánɨ amɨpí naŋɨ́ bɨ bɨ obaxɨ́ neaímeaŋɨ́rɨnɨ. Naŋɨ́ bɨ bɨ obaxɨ́yɨ́ xɨránɨ imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ. Gorɨxo xwɨyɨ́á xɨ́oyápɨ Judayɨ́ nɨxɨ́dɨro mewéɨ́rɨxɨnɨrɨ neaiapɨŋɨ́rɨnɨ.
3 Bueno, cumu para makapitzí̠n huixinín judíos tapa̠tzanka̠ni̠t hua̠ntu̠ Dios ca̠ma̠lacnu̠nini̠t y niaj taca̠najlay, ¿apoco lacpuhuaná̠tit pi̠ Dios na̠chunatá natamakxteka y napa̠tzanka̠y niaj catima̠kantáxti̠lh hua̠ntu̠ xlá laclhca̠huili̠ni̠t?
3 Judayɨ́ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro xwɨyɨ́á apimɨ xaíwɨ́ ɨ́á mɨxɨrɨpa egɨ́á eŋagɨ nánɨ píoɨ rɨpaxɨ́rɨnɨ? “‘Ayɨ́ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro xaíwɨ́ ɨ́á mɨxɨrɨpa egɨ́á nánɨ Gorɨxo “Naŋɨ́ e nɨseaiimɨ́árɨnɨ.” urárɨŋɨ́pɨ arɨ́á ikeamonɨ́árɨnɨ. Xɨxenɨ e enɨ́ámanɨ.’ rɨpaxɨ́rɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ?
4 Aquit tancs cca̠huaniyá̠n pi̠ Dios juerza nama̠kantaxti̠y hua̠ntu̠ xlá laclhca̠huili̠ni̠t; pus mili̠catzi̠tcán pi̠ ma̠squi xli̠hua̠k cristianos aksani̠naní̠n catáhua, pero Dios ne̠cxnicú catiaksaní̠nalh. Porque chuná tatzoktahuilani̠t lacatum nac li̠kalhtahuaka antanícu chiné huan:
4 Aga oweoɨ! Ámá nɨ́nɨ yapɨ́ rarɨgɨ́á imónɨŋagɨ́a aí Gorɨxo nánɨ wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ. Nepánɨ nɨrɨrɨ xegɨ́ rarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yárarɨŋorɨnɨ. Bɨkwɨ́yo dánɨ axɨ́pɨ re rɨnɨnɨ, “Ámá ‘Gorɨxoxɨ ɨ́wɨ́ nene eŋwápɨ nánɨ xwɨyɨ́á neameárarɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ neameárarɨŋɨnɨ.’ rɨrɨpɨ́rɨ́árɨnɨ. Joxɨ xwɨyɨ́á rɨmeáranɨro yarɨ́ná xopɨrárɨ́ wirɨ́árɨnɨ.” rɨnɨŋagɨ nánɨ re yaiwiŋwɨnɨ, “Gorɨxo rarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yárarɨŋorɨ́anɨ?” yaiwiŋwɨnɨ. Ayɨnánɨ “O xegɨ́ Judayo ‘E nɨseaiimɨ́árɨnɨ.’ urárɨŋɨ́pɨ wí arɨ́á ikeamonɨ́ámanɨ.” seararɨŋɨnɨ.
5 Pero huí ti̠ nalacpuhuán, pi̠ acxni̠ tlahuayá̠hu li̠xcájnit tala̠kalhí̠n lacatancs li̠tasiyuy y nacatzi̠yá̠hu pi̠ Dios quinca̠lakalhamaná̠n porque ni̠ quinca̠ma̠pa̠ti̠ni̠yá̠n. Xli̠ca̠na chuná qui̠taxtuma la̠nchú quilhtamacú pero acxni̠ nalakchá̠n a̠má quilhtamacú acxni̠ Dios juerza naquinca̠ma̠pa̠ti̠ni̠yá̠n xpa̠lacata quintala̠kalhí̠n, ¿apoco entonces nahuaná̠hu pi̠ huá Dios ni̠tlá̠n catzi̠y porque quinca̠ma̠pa̠ti̠ni̠yá̠n? (Ma̠squi xli̠ca̠na pi̠ makapitzí̠n chuná natalacpuhuán.)
5 E nerɨ aí Judayene Gorɨxomɨ maŋɨ́ nɨwiaíkirane sɨpí eŋwápimɨ dánɨ o nearɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨ́o xɨxenɨ píránɨŋɨ́ xɨ́darɨŋɨ́pɨ sɨŋánɨ piaumɨmɨ́ ninɨrɨ́náyɨ́, píoɨ rɨpaxɨ́rɨnɨ? Ámá wí nene nɨwiaíkirane sɨpí yarɨŋagwɨ sɨŋwɨ́ nɨneanɨrɨŋɨ́yo dánɨ “Neparɨnɨ. Ámá wímanɨ. Sa Gorɨxonɨ xɨ́o rɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yárarɨŋorɨnɨ.” yaiwiarɨŋagɨ́a nánɨ nene re rɨpaxɨ́ranɨ, “Gorɨxo Judayene wikɨ́ nɨneaónɨrɨ pɨrɨ́ nɨneamamorɨ́ná nɨpɨkwɨnɨ mɨyarɨnɨnɨ.” rɨpaxɨ́ranɨ? “Ámá dɨŋɨ́ nɨpɨkwɨnɨ mamó rarɨgɨ́ápa nɨmorɨ rɨ́a rarɨŋɨnɨ?” nimónarɨnɨ.
6 Ni̠tlá̠n para chuná lacpuhuaná̠tit porque xli̠ca̠na pi̠ Dios xliankalhí̠n tla̠n xtalacapa̠stacni y luu xlí̠lat pi̠ xlá nama̠xoko̠ni̠nán xpa̠lacata tala̠kalhí̠n y para Dios ni̠tlá̠n xuá xtalacapa̠stacni, ¿lácu chú natlahuay xlacata naca̠ma̠kalhapali̠y xli̠hua̠k cristianos xala ca̠quilhtamacú?
6 Oweoɨ, wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ. “Judayene sɨpí eŋwápɨ nánɨ Gorɨxo pɨrɨ́ nɨneamamorɨ́ná nɨpɨkwɨnɨ mɨyarɨnɨnɨ.” rɨpaxɨ́ eŋánáyɨ́, o arɨge nerɨ ámá nɨyonɨ enɨ pɨrɨ́ umamopaxɨ́ imónɨnɨ? O ámá nɨyonɨ enɨ pɨrɨ́ umamopaxo eŋagɨ nánɨ wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ.
7 Na̠chunali̠túm huí ti̠ nalacpuhuán; cumu para huá quintaaksaní̠n hua̠ntu̠ aquit cuan a̠tzinú ma̠lanqui̠y Dios porque antá stalanca tasiyuy pi̠ xlá ni̠ aksani̠ná, ¿túcu chi̠nchú xpa̠lacata aquit quili̠ya̠huacán pi̠ ctlahuani̠t tala̠kalhí̠n?
7 Ámá wo re nɨrɨnɨgɨnɨ, “Ámá wí nionɨ Gorɨxomɨ maŋɨ́yo nɨwiaíkirɨ sɨpí yarɨŋagɨ sɨŋwɨ́ nɨnanɨro re yaiwipɨ́ráoɨ, ‘Ámáyo xɨ́o xegɨ́ urarɨŋɨ́pɨ sɨ́mɨ́ e nɨtɨnɨrɨ xɨxenɨ xɨ́darɨŋo, ayɨ́ ámá wímanɨ. Sa Gorɨxorɨnɨ.’ E nɨyaiwiro omɨ yayɨ́ numerɨ́náyɨ́, pí nánɨ o nionɨ ɨ́wɨ́ éápɨ nánɨ xwɨyɨ́á nɨnɨmeárɨrɨ pɨrɨ́ nɨmamopaxɨ́rɨnɨ? Sɨpí nionɨ éápimɨ dánɨ ámá Gorɨxo yarɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ naŋɨ́ nɨmoro yarɨŋagɨ́a nánɨ nionɨ arɨge pɨrɨ́ nɨmamopaxɨ́rɨnɨ?” Ámá wo e nɨrɨnɨgɨnɨ.
8 Makapitzí̠n cristianos hua̠nti̠ luu quintasi̠tzi̠niy hasta tahuán pi̠ aquit cca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠ma xli̠hua̠k cristianos xlacata pi̠ catatláhualh hua̠ntu̠ li̠xcájnit tala̠kalhí̠n la̠qui̠ chú Dios tla̠n naca̠ma̠tzanke̠naniy, pero xli̠hua̠k hua̠nti̠ chuná taquilhuamá̠nalh luu ca̠mini̠niy naca̠ma̠pa̠ti̠ni̠cán caj xpa̠lacata hua̠ntu̠ tahuán.
8 Ámá o e nɨrɨnɨ́pɨ nepa eŋánáyɨ́, ámá wí nionɨ yapɨ́ nɨnɨxekwɨ́moro repɨyɨ́ “Poro e nɨra warɨŋorɨnɨ.” rarɨgɨ́ápa axɨ́pɨ re oraneyɨ, “Naŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ sɨŋánɨ imɨxanɨ nánɨ ne sɨpí néra owaneyɨ.” oraneyɨ. E nɨsearɨrɨ aí ámá e rarɨgɨ́áyɨ́ xɨxenɨ xwɨyɨ́á meárɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.
9 ¿Lácu chi̠nchú lacpuhuaná̠tit? ¿Pi̠ aquinín hua̠nti̠ judíos tlak lacuán cristianos nali̠taxtuyá̠hu nac xlacatí̠n Dios ni̠xachuná cumu la̠ xa̠makapitzí̠n cristianos? ¡Cumu para chuná lacpuhuaná̠tit, pus aktzanka̠ni̠tátit! Porque aya li̠huana̠ cma̠lulokni̠t pi̠ chuná judíos cumu la̠ ti̠ ni̠ judíos lacxtum tatlahuani̠t tala̠kalhí̠n.
9 Ayɨnánɨ píoɨ ranɨréwɨnɨ? “Judayene seáyɨ e imónɨŋɨ́ bɨ neaímeaŋɨ́ eŋagɨ nánɨ émáyo seáyɨ e wimónɨŋwɨnɨ.” ranɨréwɨnɨ? Wí e ranɨméwɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Nionɨ xámɨ nɨrɨrɨ́ná “Ámá nɨnenenɨ Judayeneranɨ, Gɨrikɨyeneranɨ, negɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨŋwápɨ neaɨkwarɨpeaárɨnɨnɨ.” rɨxa rárɨ́á eŋagɨ nánɨ wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ.
10 Porque hasta mismo nac li̠kalhtahuaka chiné huan:
10 Bɨkwɨ́yo dánɨ rɨpɨ rɨpɨ nɨra unɨŋɨ́yɨ́ nionɨ seararɨŋápimɨ sopɨŋɨ́ nonɨnɨ. Bɨkwɨ́yo wí e rɨpɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Ámá wí aga wé rónɨgɨ́á mimónɨŋoɨ. Wo aí e mimónɨnɨ.
11 Ni̠para cha̠tum tícu kalhi̠y xtalacapa̠stacni Dios,
11 Ámá wí nɨjɨ́á nimónɨro ‘Arɨge nerɨ Gorɨxomɨ ínɨmɨ wurɨ́nɨmɨnɨréɨnɨ?’ yaiwiarɨgɨ́ámanɨ.
12 Xli̠hua̠k cristianos tachipani̠t xali̠xcájnit latáma̠t,
12 Nɨ́nɨ omɨ rɨ́wɨ́ umóagɨ́a nánɨ oyá sɨŋwɨ́yo dánɨ rɨxa sɨpí imónɨŋoɨ. Wí wé rónɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ yarɨgɨ́ámanɨ. Wo aí e mɨyarɨŋɨ́rɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
13 Xakapixnicán cumu la̠mpara tali̠kotuay xta̠cristianoscán, cumu la̠ tahuaxni antaní ca̠ma̠cnu̠cán ni̠n,
13 Ámɨ wí e rɨpɨ enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Wigɨ́ maŋɨ́yo dánɨ rarɨgɨ́ápɨ xwárɨpá oxoámioaŋáná pɨyaŋɨ́ eaarɨŋɨ́pɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Yapɨ́ owíwapɨyaneyɨnɨro ayá wí nɨra warɨgɨ́árɨnɨ. Weaxɨ́á sidɨŋɨ́ norɨ́ná ámá pɨkiarɨŋɨ́pa wigɨ́ xwɨyɨ́á nɨrɨróná axɨ́pɨ yarɨŋɨ́rɨnɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
14 Porque caj xma̠nhuá xquilhnicán tacatzi̠y tali̠chuhui̠nán hua̠ntu̠ li̠xcájnit tachuhuí̠n.
14 Ámɨ wí e rɨpɨ enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Xwɨyɨ́á ámáyo ikayɨ́wɨ́ umearɨro ramɨxɨro yarɨgɨ́ápɨ wigɨ́ maŋɨ́yo magwɨ́ ráronɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
15 Pero lá̠mpara ni̠ lactzinca xtantu̠ncán la̠ta takosnún acxni̠ taán tamakníy hua̠nti̠ luu tasi̠tzi̠niy.
15 Ámɨ wí e “Ayɨ́ ámá opɨkianeyɨnɨrɨ aga sɨ́mɨ́ xeadɨ́pénarɨgɨ́árɨnɨ.
16 Xli̠hua̠k antanícu xlacán tati̠taxtuni̠t la̠ta tatla̠huani̠t tasiyuy xli̠hua̠k hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n tatlahuani̠t y la̠ta tama̠laktzanke̠nani̠t.
16 Ayɨ́ nemerɨgɨ́e aga uyɨ́niɨ́ nɨwikárɨ́asáná rɨxa ‘Yeyɨ!’ rarɨ́ná pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ warɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.
17 Porque ne̠cxnicú talakati̠y hua̠ntu̠ aksti̠tum natalatama̠y.
17 Óɨ́ ámá nɨwayɨrónɨro ŋweapɨ́rɨ nánɨ imónɨŋɨ́yimɨ wí warɨgɨ́ámanɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
18 Xlacán ni̠ tape̠cuaniy Dios para naca̠ma̠pa̠ti̠ni̠y caj xpa̠lacata hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n tatlahuamá̠nalh.
18 Ámɨ wí e “Ayɨ́ ‘Gorɨxo seáyɨ e imónɨŋorɨ́anɨ?’ nɨyaiwiro wí wáyɨ́ wiarɨgɨ́ámanɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ. Apɨ apɨ nɨra unɨŋɨ́yɨ́ nionɨ seararɨŋápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨrɨnɨ.
19 Aquinín catzi̠yá̠hu pi̠ a̠má xli̠ma̠peksí̠n Moisés hua̠ntu̠ tatzoktahuilani̠t nac li̠kalhtahuaka, huixinín ca̠macama̠xqui̠cani̠tátit la̠qui̠ nama̠kantaxti̠yá̠tit hua̠ntu̠ antá huan, pero cumu ni̠chuná qui̠taxtuni̠t pus chú ni̠lay catitalacatla̠ntí̠tit huata caj nacacsquilhuaná̠tit acxni̠ Dios naca̠ta̠tlahuay cuenta xli̠hua̠k cristianos hua̠nti̠ talamá̠nalh ca̠quilhtamacú caj xpa̠lacata xtala̠kalhi̠ncán y na̠ macxtum namakpa̠ti̠naná̠tit.
19 Nene nɨjɨ́á re imónɨŋwɨnɨ. Ámá nɨmɨnɨ ŋweagɨ́áyɨ́ Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á maŋɨ́ nexoámoro murɨpaxɨ́ imónɨro oyá sɨŋwɨ́yo dánɨ xwɨyɨ́á meárɨnɨpaxɨ́ imónɨro epɨ́rɨ́a nánɨ pí pí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ rɨnɨŋɨ́pɨ Judayene, apimɨ xɨ́dɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ nearepeárɨŋene neararɨnɨ.
20 Dios ni̠ catili̠máca̠lh cha̠tum cristiano para ni̠ tlahuani̠t tala̠kalhí̠n caj xpa̠lacata cumu para laktzaksani̠t nama̠kantaxti̠y nac xlatáma̠t hua̠ntu̠ huan nac li̠ma̠peksí̠n, sinoque huá eé li̠ma̠peksí̠n ankalhi̠ná quinca̠ma̠catzi̠ni̠má̠n pi̠ aquinín hua̠k makla̠kalhi̠naní̠n.
20 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá wí “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ píránɨŋɨ́ oxɨ́dɨmɨnɨ.” nɨyaiwiro éɨ́áyɨ́ apɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ mé wiwanɨŋɨ́yɨ́ “Nionɨ nɨwiaíkirɨ ɨ́wɨ́ éáonɨrɨ́anɨ?” nɨyaiwinɨrɨ nɨjɨ́á e imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ayɨnánɨ ámá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nɨxɨ́dɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ wí Gorɨxoyá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ wé rónɨgɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ́á menɨnɨ.
21 Cumu Dios stalanca xcatzi̠y pi̠ aquinín ni̠lay li̠huana̠ ma̠kantaxti̠yá̠hu xli̠ma̠peksí̠n hua̠ntu̠ quinca̠ma̠xqui̠ni̠tán y hua̠k makla̠kalhi̠nani̠táhu, pus huá quinca̠li̠ma̠catzi̠ni̠yá̠n tunu laktáxtut lácu tla̠n quinca̠li̠ma̠xtuyá̠n cumu la̠ ni̠tu̠ kalhi̠yá̠hu quintala̠kalhi̠ncán nac xlacatí̠n, y tla̠n ma̠luloká̠hu para li̠kalhtahuakayá̠hu a̠má xlibro Moisés antanícu tatzoktahuilani̠t xli̠ma̠peksí̠n Dios xa̠hua xli̠brojcán xalakmaká̠n profetas xlacata pi̠ chuná xámaj tlahuay.
21 E nerɨ aí agwɨ ríná óɨ́ Gorɨxo xɨ́oyá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ ámá wé rónɨŋɨ́ oimónɨ́poyɨnɨrɨ wimɨxárɨŋɨ́yi xewanɨŋo rɨxa sɨwá neaiŋɨ́rɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso eŋíná nɨrɨrɨ eaŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagɨ́áwa nɨrɨro eagɨ́ápɨ tɨ́nɨ apiaú óɨ́ agwɨ ríná Gorɨxo ámá wé rónɨŋɨ́ oimónɨ́poyɨnɨrɨ wimɨxárɨŋɨ́yi nánɨ nɨrɨrɨ sopɨŋɨ́ norɨ aiwɨ wé rónɨŋɨ́ apɨ ámá wiwanɨŋɨ́yɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nɨxɨ́dɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ imónɨpaxɨ́pɨmanɨ. Xegɨ́ bɨ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.
22 Dios hua̠k ma̠kantáxti̠lh hua̠ntu̠ tima̠lacnu̠chá xamaká̠n quilhtamacú porque aya quinca̠lacxacanín xli̠hua̠k quintala̠kalhi̠ncán para li̠pa̠huaná̠hu Quimpu̠chinacán Jesucristo, hua̠k xcamaná̠n ca̠li̠ma̠xtuy y ni̠tu̠ caj lacsacpa̠xqui̠nán.
22 — ausente —
23 Porque xli̠ca̠na pi̠ xli̠hua̠k cristianos tatlahuani̠t tala̠kalhí̠n y niajpara cha̠tum mini̠niy nali̠taxtuy tla̠n cristiano nac xlacatí̠n Dios.
23 — ausente —
24 Pero cumu Dios quinca̠lakalhamaná̠n xlá quinca̠tlahuanín aktum lanca li̠tlá̠n y quinca̠li̠maca̠ná̠n cumu la̠ lacuán cristianos hua̠nti̠ ni̠ tatlahuani̠t tala̠kalhí̠n caj xpa̠lacata cumu huá Jesús aya xoko̠nuni̠t hua̠ntu̠ aquinín xlacle̠niyá̠hu.
24 Gorɨxo wínɨyɨ́ enɨ xɨxe bɨ oniípoyɨnɨrɨ mɨneaií wá nɨneawianɨrɨ Kiraisɨ Jisaso nɨneapeirɨ́ná nearoayíroŋɨ́pimɨ dánɨ “Gɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárarɨŋɨ́rɨnɨ.
25 Dios aya xlaclhca̠huili̠ni̠ttá pi̠ huá Jesús naxoko̠nuniy xpa̠lacata quintala̠kalhi̠ncán acxni̠ nani̠y. Chuná xlacapa̠stacni̠t porque Dios ankalhi̠ná tlahuay hua̠ntu̠ xli̠lat y xcatzi̠y pi̠ a̠má tala̠kalhí̠n juerza naxoko̠nuncán. Xamaká̠n quilhtamacú caj tili̠kálhi̠lh ni̠ ca̠ma̠xokó̠ni̠lh cristianos xtala̠kalhi̠ncán, hasta namín hua̠nti̠ naxoko̠nún xpa̠lacatacán.
25 — ausente —
26 Chuná tláhualh porque tla̠n catzi̠y, pero ca̠lacchú quilhtamacú maktum ca̠ta̠laca̠xlaputún cristianos xpa̠lacata xtala̠kalhi̠ncán, y chuná ma̠siyuma̠pá pi̠ caj xma̠nhuá xli̠lat hua̠ntu̠ tlahuay acxni̠ ca̠li̠maklhti̠nán cumu la̠ tancsua cristiano cha̠tum makla̠kalhi̠na chixcú porque catzi̠y pi̠ Cristo xoko̠nulhá xpa̠lacata xtala̠kalhí̠n.
26 — ausente —
27 ¿Tícu cahuá chú luu nali̠lacata̠qui̠nán caj xpa̠lacata pi Dios nata̠pa̠ti̠y xli̠hua̠k hua̠ntu̠ xti̠tlahuani̠t xtala̠kalhí̠n? ¡Xli̠ca̠na pi̠ ni̠tu̠ quinca̠li̠macuaniyá̠n ma̠squi nalacata̠qui̠naná̠hu! ¿Túcu xpa̠lacata? Porque stalanca catzi̠yá̠hu pi̠ nac xlacatí̠n Dios ni̠tu̠ li̠macuán para caj huá li̠maclaca̠ná̠hu cumu laktzaksáhu nac quilatama̠tcán xli̠ma̠peksí̠n, sinoque huá li̠macuán nac xlacatí̠n pi̠ ca̠najlayá̠hu hua̠ntu̠ quinca̠ma̠lacnu̠niyá̠n.
27 Ayɨnánɨ ámá go “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso nɨrɨrɨ eaŋɨ́pimɨ xɨ́darɨŋápimɨ dánɨ wé rónɨŋɨ́ imónɨŋáonɨrɨnɨ.” nɨrɨrɨ mɨxɨ́ meakɨ́nɨpaxɨ́ imónɨnɨ? Oweoɨ, ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́ápimɨ dánɨ marɨ́áɨ, sa Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨ wé rónɨgɨ́áyɨ́ imónarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ ámá e rɨpaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ wí menɨnɨ.
28 Pus huá eé luu cma̠lulokputún xlacata pi̠ cha̠tum makla̠kalhi̠na chixcú tla̠n nalaktalacatzuhui̠y Dios xta̠chuná cumu lá̠mpara ni̠tu̠ kalhi̠y xtala̠kalhí̠n, ni̠ xlacata cumu para ma̠kantaxti̠ni̠t nac xlatáma̠t xli̠ma̠peksí̠n Dios sino porque li̠pa̠huán Dios y ca̠najlay pi̠ xlá ca̠ma̠tzanke̠nanini̠t xtala̠kalhí̠n.
28 Ayɨnánɨ re neaimónarɨŋɨ́rɨnɨ, “Gorɨxo ‘Ámá ayɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.’ nɨrárɨrɨ́ná wigɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́ápimɨ dánɨ rárarɨŋɨ́manɨ. Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨnɨ e rárarɨŋɨ́rɨnɨ.” E nɨneaimónɨrɨ uréwapɨyarɨŋwárɨnɨ.
29 ¿Lacpuhuaná̠tit huixinín pi̠ Dios caj xma̠nhuá judíos ca̠lacsacni̠t xlacata natali̠pa̠huán? ¿Ma̠x na̠ lacpuhuaná̠tit pi̠ ni̠ xcamaná̠n ca̠li̠ma̠xtuy catihuanko̠chá cristianos? ¡Pero cca̠ma̠lulokniyá̠n pi̠ Dios ca̠lakalhamán xli̠hua̠k cristianos hua̠nti̠ talamá̠nalh nac xli̠ca̠lanca ca̠quilhtamacú!
29 “Gorɨxo Judayonɨ yeáyɨ́ uyimɨxemeanɨ́a nánɨ imónɨŋorɨnɨ.” rɨyaiwiarɨŋoɨ? “Émáyo enɨ yeáyɨ́ uyimɨxemeanɨ́a nánɨ mimónɨŋorɨnɨ.” rɨyaiwiarɨŋoɨ? Oweoɨ, émáyo nánɨ enɨ imónɨŋorɨnɨ.
30 Porque ni̠ anán a̠túnuj Dios sinoque caj xma̠nhuá cha̠tum, huá eé Dios hua̠nti̠ quinca̠ma̠tzanke̠naniyá̠n xli̠hua̠k quintala̠kalhi̠ncán para li̠pa̠huaná̠hu hua̠ntu̠ ma̠lacnu̠y, porque xlá ni̠ huá cuentaj tlahuay para circuncidarlani̠ta o ni̠ circuncidarlani̠ta.
30 O ná wonɨ imónɨŋo eŋagɨ nánɨ “Ámá ayɨ́ gɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” nɨrɨrɨ́ná bɨ bɨ yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ e rárɨnɨ́ámanɨ. Iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨgɨ́áyɨ́ranɨ, sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ranɨ, sa Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨnɨ “Wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárɨnɨ́árɨnɨ.
31 Bueno, cumu para aquinín taluloká̠hu pi̠ caj xma̠nhuá xtalakalhamaní̠n Dios ma̠squi quinca̠ta̠pa̠ti̠yá̠n xli̠hua̠k quintala̠kalhi̠ncán, ¿lacpuhuaná̠tit chú pi̠ niaj tu̠ li̠macuán a̠má xli̠ma̠peksí̠n Moisés? ¡Oh, ni̠chuná xla! Huata chá li̠huacá cumu li̠pa̠huaná̠hu Cristo ma̠luloká̠hu hua̠ntu̠ huan nac xli̠ma̠peksí̠n Moisés.
31 Nene re nɨrɨranénáyɨ́, “Ámá Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨnɨ Gorɨxo ‘Ayɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.’ rárarɨŋɨ́rɨnɨ.” nɨrɨranénáyɨ́, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xwɨ́á oiwenɨnɨrɨ yarɨŋwɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ? Aga oweoɨ! E nɨrɨranénáyɨ́, nepa ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ sɨ́kɨ́kɨ́ nomɨxɨrɨ yarɨŋwɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?