Romanos 3

TOCNT vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Hui̠nti̠ nalac­pu­huán: ¿Ni̠tu̠ chá li̠ma­cuán ma̠squi luu judío cahuáhu osuchí ma̠squi cacir­cun­ci­dar­láhu, cumu para huá Dios ni̠tu̠ quin­ca̠­li̠­ma̠x­tuyá̠n?
1 Ámá iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápimɨ dánɨ Gorɨxoyá imónɨpaxɨ́ meŋagɨ nánɨ píyo dánɨ Judayene émáyo múroŋwɨnɨ? Negɨ́ wákwínarɨŋwápimɨ dánɨ aga pí naŋɨ́ neaiiarɨŋɨ́rɨnɨ?
2 Pero aquit tancs cca̠­hua­niyá̠n pi̠ hui­xinín judíos luu ma̠n ca̠lac­sac­ni̠tán Dios porque ca̠ma­ca­ma̠x­qui̠­ni̠tán xli̠­ma̠­peksí̠n la̠qui̠ nama̠­kan­tax­ti̠­yá̠tit nac mila­ta­ma̠tcán.
2 Ai, nene Judayene eŋagwɨ nánɨ amɨpí naŋɨ́ bɨ bɨ obaxɨ́ neaímeaŋɨ́rɨnɨ. Naŋɨ́ bɨ bɨ obaxɨ́yɨ́ xɨránɨ imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ. Gorɨxo xwɨyɨ́á xɨ́oyápɨ Judayɨ́ nɨxɨ́dɨro mewéɨ́rɨxɨnɨrɨ neaiapɨŋɨ́rɨnɨ.
3 Bueno, cumu para maka­pi­tzí̠n hui­xinín judíos tapa̠­tzan­ka̠ni̠t hua̠ntu̠ Dios ca̠ma̠­lac­nu̠­nini̠t y niaj taca̠­najlay, ¿apoco lac­pu­hua­ná̠tit pi̠ Dios na̠chu­natá nata­mak­xteka y napa̠­tzanka̠y niaj cati­ma̠­kan­táx­ti̠lh hua̠ntu̠ xlá lac­lhca̠­hui­li̠ni̠t?
3 Judayɨ́ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro xwɨyɨ́á apimɨ xaíwɨ́ ɨ́á mɨxɨrɨpa egɨ́á eŋagɨ nánɨ píoɨ rɨpaxɨ́rɨnɨ? “‘Ayɨ́ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro xaíwɨ́ ɨ́á mɨxɨrɨpa egɨ́á nánɨ Gorɨxo “Naŋɨ́ e nɨseaiimɨ́árɨnɨ.” urárɨŋɨ́pɨ arɨ́á ikeamonɨ́árɨnɨ. Xɨxenɨ e enɨ́ámanɨ.’ rɨpaxɨ́rɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ?
4 Aquit tancs cca̠­hua­niyá̠n pi̠ Dios juerza nama̠­kan­taxti̠y hua̠ntu̠ xlá lac­lhca̠­hui­li̠ni̠t; pus mili̠­ca­tzi̠tcán pi̠ ma̠squi xli̠­hua̠k cris­tianos aksa­ni̠­naní̠n catáhua, pero Dios ne̠c­xnicú catiaksa­ní̠­nalh. Porque chuná tatzok­ta­hui­lani̠t lacatum nac li̠kalh­ta­huaka anta­nícu chiné huan:
4 Aga oweoɨ! Ámá nɨ́nɨ yapɨ́ rarɨgɨ́á imónɨŋagɨ́a aí Gorɨxo nánɨ wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ. Nepánɨ nɨrɨrɨ xegɨ́ rarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yárarɨŋorɨnɨ. Bɨkwɨ́yo dánɨ axɨ́pɨ re rɨnɨnɨ, “Ámá ‘Gorɨxoxɨ ɨ́wɨ́ nene eŋwápɨ nánɨ xwɨyɨ́á neameárarɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ neameárarɨŋɨnɨ.’ rɨrɨpɨ́rɨ́árɨnɨ. Joxɨ xwɨyɨ́á rɨmeáranɨro yarɨ́ná xopɨrárɨ́ wirɨ́árɨnɨ.” rɨnɨŋagɨ nánɨ re yaiwiŋwɨnɨ, “Gorɨxo rarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yárarɨŋorɨ́anɨ?” yaiwiŋwɨnɨ. Ayɨnánɨ “O xegɨ́ Judayo ‘E nɨseaiimɨ́árɨnɨ.’ urárɨŋɨ́pɨ wí arɨ́á ikeamonɨ́ámanɨ.” seararɨŋɨnɨ.
5 Pero huí ti̠ nalac­pu­huán, pi̠ acxni̠ tla­hua­yá̠hu li̠xcáj­nit tala̠­ka­lhí̠n laca­tancs li̠ta­siyuy y naca­tzi̠­yá̠hu pi̠ Dios quin­ca̠­la­ka­lha­maná̠n porque ni̠ quin­ca̠­ma̠­pa̠­ti̠­ni̠yá̠n. Xli̠­ca̠na chuná qui̠­tax­tuma la̠nchú quilh­ta­macú pero acxni̠ nalak­chá̠n a̠má quilh­ta­macú acxni̠ Dios juerza naquin­ca̠­ma̠­pa̠­ti̠­ni̠yá̠n xpa̠­la­cata quin­ta­la̠­ka­lhí̠n, ¿apoco entonces nahua­ná̠hu pi̠ huá Dios ni̠tlá̠n catzi̠y porque quin­ca̠­ma̠­pa̠­ti̠­ni̠yá̠n? (Ma̠squi xli̠­ca̠na pi̠ maka­pi­tzí̠n chuná nata­lac­pu­huán.)
5 E nerɨ aí Judayene Gorɨxomɨ maŋɨ́ nɨwiaíkirane sɨpí eŋwápimɨ dánɨ o nearɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨ́o xɨxenɨ píránɨŋɨ́ xɨ́darɨŋɨ́pɨ sɨŋánɨ piaumɨmɨ́ ninɨrɨ́náyɨ́, píoɨ rɨpaxɨ́rɨnɨ? Ámá wí nene nɨwiaíkirane sɨpí yarɨŋagwɨ sɨŋwɨ́ nɨneanɨrɨŋɨ́yo dánɨ “Neparɨnɨ. Ámá wímanɨ. Sa Gorɨxonɨ xɨ́o rɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yárarɨŋorɨnɨ.” yaiwiarɨŋagɨ́a nánɨ nene re rɨpaxɨ́ranɨ, “Gorɨxo Judayene wikɨ́ nɨneaónɨrɨ pɨrɨ́ nɨneamamorɨ́ná nɨpɨkwɨnɨ mɨyarɨnɨnɨ.” rɨpaxɨ́ranɨ? “Ámá dɨŋɨ́ nɨpɨkwɨnɨ mamó rarɨgɨ́ápa nɨmorɨ rɨ́a rarɨŋɨnɨ?” nimónarɨnɨ.
6 Ni̠tlá̠n para chuná lac­pu­hua­ná̠tit porque xli̠­ca̠na pi̠ Dios xlianka­lhí̠n tla̠n xta­la­ca­pa̠s­tacni y luu xlí̠lat pi̠ xlá nama̠­xo­ko̠­ni̠nán xpa̠­la­cata tala̠­ka­lhí̠n y para Dios ni̠tlá̠n xuá xta­la­ca­pa̠s­tacni, ¿lácu chú nat­la­huay xla­cata naca̠­ma̠­ka­lha­pali̠y xli̠­hua̠k cris­tianos xala ca̠quilh­ta­macú?
6 Oweoɨ, wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ. “Judayene sɨpí eŋwápɨ nánɨ Gorɨxo pɨrɨ́ nɨneamamorɨ́ná nɨpɨkwɨnɨ mɨyarɨnɨnɨ.” rɨpaxɨ́ eŋánáyɨ́, o arɨge nerɨ ámá nɨyonɨ enɨ pɨrɨ́ umamopaxɨ́ imónɨnɨ? O ámá nɨyonɨ enɨ pɨrɨ́ umamopaxo eŋagɨ nánɨ wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ.
7 Na̠chu­na­li̠túm huí ti̠ nalac­pu­huán; cumu para huá quin­taaksaní̠n hua̠ntu̠ aquit cuan a̠tzinú ma̠lan­qui̠y Dios porque antá sta­lanca tasiyuy pi̠ xlá ni̠ aksa­ni̠ná, ¿túcu chi̠nchú xpa̠­la­cata aquit qui­li̠­ya̠­huacán pi̠ ctla­huani̠t tala̠­ka­lhí̠n?
7 Ámá wo re nɨrɨnɨgɨnɨ, “Ámá wí nionɨ Gorɨxomɨ maŋɨ́yo nɨwiaíkirɨ sɨpí yarɨŋagɨ sɨŋwɨ́ nɨnanɨro re yaiwipɨ́ráoɨ, ‘Ámáyo xɨ́o xegɨ́ urarɨŋɨ́pɨ sɨ́mɨ́ e nɨtɨnɨrɨ xɨxenɨ xɨ́darɨŋo, ayɨ́ ámá wímanɨ. Sa Gorɨxorɨnɨ.’ E nɨyaiwiro omɨ yayɨ́ numerɨ́náyɨ́, pí nánɨ o nionɨ ɨ́wɨ́ éápɨ nánɨ xwɨyɨ́á nɨnɨmeárɨrɨ pɨrɨ́ nɨmamopaxɨ́rɨnɨ? Sɨpí nionɨ éápimɨ dánɨ ámá Gorɨxo yarɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ naŋɨ́ nɨmoro yarɨŋagɨ́a nánɨ nionɨ arɨge pɨrɨ́ nɨmamopaxɨ́rɨnɨ?” Ámá wo e nɨrɨnɨgɨnɨ.
8 Maka­pi­tzí̠n cris­tianos hua̠nti̠ luu quin­ta­si̠­tzi̠niy hasta tahuán pi̠ aquit cca̠­li̠­ma̠­kalh­chu­hui̠­ni̠ma xli̠­hua̠k cris­tianos xla­cata pi̠ catat­lá­hualh hua̠ntu̠ li̠xcáj­nit tala̠­ka­lhí̠n la̠qui̠ chú Dios tla̠n naca̠­ma̠­tzan­ke̠­naniy, pero xli̠­hua̠k hua̠nti̠ chuná taqui­lhuamá̠­nalh luu ca̠mi­ni̠niy naca̠­ma̠­pa̠­ti̠­ni̠cán caj xpa̠­la­cata hua̠ntu̠ tahuán.
8 Ámá o e nɨrɨnɨ́pɨ nepa eŋánáyɨ́, ámá wí nionɨ yapɨ́ nɨnɨxekwɨ́moro repɨyɨ́ “Poro e nɨra warɨŋorɨnɨ.” rarɨgɨ́ápa axɨ́pɨ re oraneyɨ, “Naŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ sɨŋánɨ imɨxanɨ nánɨ ne sɨpí néra owaneyɨ.” oraneyɨ. E nɨsearɨrɨ aí ámá e rarɨgɨ́áyɨ́ xɨxenɨ xwɨyɨ́á meárɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.
9 ¿Lácu chi̠nchú lac­pu­hua­ná̠tit? ¿Pi̠ aquinín hua̠nti̠ judíos tlak lacuán cris­tianos nali̠­tax­tu­yá̠hu nac xla­catí̠n Dios ni̠xa­chuná cumu la̠ xa̠maka­pi­tzí̠n cris­tianos? ¡Cumu para chuná lac­pu­hua­ná̠tit, pus aktzan­ka̠­ni̠­tátit! Porque aya li̠huana̠ cma̠­lu­lokni̠t pi̠ chuná judíos cumu la̠ ti̠ ni̠ judíos lac­xtum tat­la­huani̠t tala̠­ka­lhí̠n.
9 Ayɨnánɨ píoɨ ranɨréwɨnɨ? “Judayene seáyɨ e imónɨŋɨ́ bɨ neaímeaŋɨ́ eŋagɨ nánɨ émáyo seáyɨ e wimónɨŋwɨnɨ.” ranɨréwɨnɨ? Wí e ranɨméwɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Nionɨ xámɨ nɨrɨrɨ́ná “Ámá nɨnenenɨ Judayeneranɨ, Gɨrikɨyeneranɨ, negɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨŋwápɨ neaɨkwarɨpeaárɨnɨnɨ.” rɨxa rárɨ́á eŋagɨ nánɨ wí e rɨpaxɨ́ menɨnɨ.
10 Porque hasta mismo nac li̠kalh­ta­huaka chiné huan:
10 Bɨkwɨ́yo dánɨ rɨpɨ rɨpɨ nɨra unɨŋɨ́yɨ́ nionɨ seararɨŋápimɨ sopɨŋɨ́ nonɨnɨ. Bɨkwɨ́yo wí e rɨpɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Ámá wí aga wé rónɨgɨ́á mimónɨŋoɨ. Wo aí e mimónɨnɨ.
11 Ni̠para cha̠tum tícu kalhi̠y xta­la­ca­pa̠s­tacni Dios,
11 Ámá wí nɨjɨ́á nimónɨro ‘Arɨge nerɨ Gorɨxomɨ ínɨmɨ wurɨ́nɨmɨnɨréɨnɨ?’ yaiwiarɨgɨ́ámanɨ.
12 Xli̠­hua̠k cris­tianos tachi­pani̠t xali̠xcáj­nit latáma̠t,
12 Nɨ́nɨ omɨ rɨ́wɨ́ umóagɨ́a nánɨ oyá sɨŋwɨ́yo dánɨ rɨxa sɨpí imónɨŋoɨ. Wí wé rónɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ yarɨgɨ́ámanɨ. Wo aí e mɨyarɨŋɨ́rɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
13 Xaka­pix­nicán cumu la̠m­para tali̠­ko­tuay xta̠­cris­tianoscán, cumu la̠ tahuaxni antaní ca̠ma̠c­nu̠cán ni̠n,
13 Ámɨ wí e rɨpɨ enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Wigɨ́ maŋɨ́yo dánɨ rarɨgɨ́ápɨ xwárɨpá oxoámioaŋáná pɨyaŋɨ́ eaarɨŋɨ́pɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Yapɨ́ owíwapɨyaneyɨnɨro ayá wí nɨra warɨgɨ́árɨnɨ. Weaxɨ́á sidɨŋɨ́ norɨ́ná ámá pɨkiarɨŋɨ́pa wigɨ́ xwɨyɨ́á nɨrɨróná axɨ́pɨ yarɨŋɨ́rɨnɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
14 Porque caj xma̠nhuá xquilh­nicán taca­tzi̠y tali̠­chu­hui̠nán hua̠ntu̠ li̠xcáj­nit tachu­huí̠n.
14 Ámɨ wí e rɨpɨ enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Xwɨyɨ́á ámáyo ikayɨ́wɨ́ umearɨro ramɨxɨro yarɨgɨ́ápɨ wigɨ́ maŋɨ́yo magwɨ́ ráronɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
15 Pero lá̠m­para ni̠ lac­tzinca xtan­tu̠ncán la̠ta takosnún acxni̠ taán tamakníy hua̠nti̠ luu tasi̠­tzi̠niy.
15 Ámɨ wí e “Ayɨ́ ámá opɨkianeyɨnɨrɨ aga sɨ́mɨ́ xeadɨ́pénarɨgɨ́árɨnɨ.
16 Xli̠­hua̠k anta­nícu xlacán tati̠­tax­tuni̠t la̠ta tat­la̠­huani̠t tasiyuy xli̠­hua̠k hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n tat­la­huani̠t y la̠ta tama̠­lak­tzan­ke̠­nani̠t.
16 Ayɨ́ nemerɨgɨ́e aga uyɨ́niɨ́ nɨwikárɨ́asáná rɨxa ‘Yeyɨ!’ rarɨ́ná pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ warɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.
17 Porque ne̠c­xnicú tala­kati̠y hua̠ntu̠ aksti̠tum nata­la­tama̠y.
17 Óɨ́ ámá nɨwayɨrónɨro ŋweapɨ́rɨ nánɨ imónɨŋɨ́yimɨ wí warɨgɨ́ámanɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ.
18 Xlacán ni̠ tape̠­cuaniy Dios para naca̠­ma̠­pa̠­ti̠ni̠y caj xpa̠­la­cata hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n tat­la­hua­má̠­nalh.
18 Ámɨ wí e “Ayɨ́ ‘Gorɨxo seáyɨ e imónɨŋorɨ́anɨ?’ nɨyaiwiro wí wáyɨ́ wiarɨgɨ́ámanɨ.” enɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ. Apɨ apɨ nɨra unɨŋɨ́yɨ́ nionɨ seararɨŋápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨrɨnɨ.
19 Aquinín catzi̠­yá̠hu pi̠ a̠má xli̠­ma̠­peksí̠n Moisés hua̠ntu̠ tatzok­ta­hui­lani̠t nac li̠kalh­ta­huaka, hui­xinín ca̠ma­ca­ma̠x­qui̠­ca­ni̠­tátit la̠qui̠ nama̠­kan­tax­ti̠­yá̠tit hua̠ntu̠ antá huan, pero cumu ni̠chuná qui̠­tax­tuni̠t pus chú ni̠lay cati­ta­la­cat­la̠n­tí̠tit huata caj nacac­squi­lhuaná̠tit acxni̠ Dios naca̠­ta̠t­la­huay cuenta xli̠­hua̠k cris­tianos hua̠nti̠ tala­má̠­nalh ca̠quilh­ta­macú caj xpa̠­la­cata xta­la̠­ka­lhi̠ncán y na̠ mac­xtum namak­pa̠­ti̠­na­ná̠tit.
19 Nene nɨjɨ́á re imónɨŋwɨnɨ. Ámá nɨmɨnɨ ŋweagɨ́áyɨ́ Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á maŋɨ́ nexoámoro murɨpaxɨ́ imónɨro oyá sɨŋwɨ́yo dánɨ xwɨyɨ́á meárɨnɨpaxɨ́ imónɨro epɨ́rɨ́a nánɨ pí pí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ rɨnɨŋɨ́pɨ Judayene, apimɨ xɨ́dɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ nearepeárɨŋene neararɨnɨ.
20 Dios ni̠ cati­li̠­má­ca̠lh cha̠tum cris­tiano para ni̠ tla­huani̠t tala̠­ka­lhí̠n caj xpa̠­la­cata cumu para lak­tzak­sani̠t nama̠­kan­taxti̠y nac xla­táma̠t hua̠ntu̠ huan nac li̠ma̠­peksí̠n, sinoque huá eé li̠ma̠­peksí̠n anka­lhi̠ná quin­ca̠­ma̠­ca­tzi̠­ni̠má̠n pi̠ aquinín hua̠k mak­la̠­ka­lhi̠­naní̠n.
20 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá wí “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ píránɨŋɨ́ oxɨ́dɨmɨnɨ.” nɨyaiwiro éɨ́áyɨ́ apɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ mé wiwanɨŋɨ́yɨ́ “Nionɨ nɨwiaíkirɨ ɨ́wɨ́ éáonɨrɨ́anɨ?” nɨyaiwinɨrɨ nɨjɨ́á e imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ayɨnánɨ ámá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nɨxɨ́dɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ wí Gorɨxoyá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ wé rónɨgɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ́á menɨnɨ.
21 Cumu Dios sta­lanca xca­tzi̠y pi̠ aquinín ni̠lay li̠huana̠ ma̠kan­tax­ti̠­yá̠hu xli̠­ma̠­peksí̠n hua̠ntu̠ quin­ca̠­ma̠x­qui̠­ni̠tán y hua̠k mak­la̠­ka­lhi̠­na­ni̠­táhu, pus huá quin­ca̠­li̠­ma̠­ca­tzi̠­ni̠yá̠n tunu lak­táxtut lácu tla̠n quin­ca̠­li̠­ma̠x­tuyá̠n cumu la̠ ni̠tu̠ kalhi̠­yá̠hu quin­ta­la̠­ka­lhi̠ncán nac xla­catí̠n, y tla̠n ma̠lu­lo­ká̠hu para li̠kalh­ta­hua­ka­yá̠hu a̠má xlibro Moisés anta­nícu tatzok­ta­hui­lani̠t xli̠­ma̠­peksí̠n Dios xa̠hua xli̠b­rojcán xalak­maká̠n pro­fetas xla­cata pi̠ chuná xámaj tla­huay.
21 E nerɨ aí agwɨ ríná óɨ́ Gorɨxo xɨ́oyá sɨŋwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e dánɨ ámá wé rónɨŋɨ́ oimónɨ́poyɨnɨrɨ wimɨxárɨŋɨ́yi xewanɨŋo rɨxa sɨwá neaiŋɨ́rɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso eŋíná nɨrɨrɨ eaŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagɨ́áwa nɨrɨro eagɨ́ápɨ tɨ́nɨ apiaú óɨ́ agwɨ ríná Gorɨxo ámá wé rónɨŋɨ́ oimónɨ́poyɨnɨrɨ wimɨxárɨŋɨ́yi nánɨ nɨrɨrɨ sopɨŋɨ́ norɨ aiwɨ wé rónɨŋɨ́ apɨ ámá wiwanɨŋɨ́yɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nɨxɨ́dɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ imónɨpaxɨ́pɨmanɨ. Xegɨ́ bɨ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.
22 Dios hua̠k ma̠kan­táx­ti̠lh hua̠ntu̠ tima̠­lac­nu̠chá xamaká̠n quilh­ta­macú porque aya quin­ca̠­lac­xa­canín xli̠­hua̠k quin­ta­la̠­ka­lhi̠ncán para li̠pa̠­hua­ná̠hu Quim­pu̠­chi­nacán Jesu­cristo, hua̠k xca­maná̠n ca̠li̠­ma̠xtuy y ni̠tu̠ caj lac­sac­pa̠x­qui̠nán.
22 — ausente —
23 Porque xli̠­ca̠na pi̠ xli̠­hua̠k cris­tianos tat­la­huani̠t tala̠­ka­lhí̠n y niajpara cha̠tum mini̠niy nali̠­taxtuy tla̠n cris­tiano nac xla­catí̠n Dios.
23 — ausente —
24 Pero cumu Dios quin­ca̠­la­ka­lha­maná̠n xlá quin­ca̠t­la­huanín aktum lanca li̠tlá̠n y quin­ca̠­li̠­ma­ca̠ná̠n cumu la̠ lacuán cris­tianos hua̠nti̠ ni̠ tat­la­huani̠t tala̠­ka­lhí̠n caj xpa̠­la­cata cumu huá Jesús aya xoko̠­nuni̠t hua̠ntu̠ aquinín xlac­le̠­ni­yá̠hu.
24 Gorɨxo wínɨyɨ́ enɨ xɨxe bɨ oniípoyɨnɨrɨ mɨneaií wá nɨneawianɨrɨ Kiraisɨ Jisaso nɨneapeirɨ́ná nearoayíroŋɨ́pimɨ dánɨ “Gɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárarɨŋɨ́rɨnɨ.
25 Dios aya xlac­lhca̠­hui­li̠­ni̠ttá pi̠ huá Jesús naxo­ko̠­nuniy xpa̠­la­cata quin­ta­la̠­ka­lhi̠ncán acxni̠ nani̠y. Chuná xla­ca­pa̠s­tacni̠t porque Dios anka­lhi̠ná tla­huay hua̠ntu̠ xli̠lat y xca­tzi̠y pi̠ a̠má tala̠­ka­lhí̠n juerza naxo­ko̠­nuncán. Xamaká̠n quilh­ta­macú caj tili̠­ká­lhi̠lh ni̠ ca̠ma̠­xo­kó̠­ni̠lh cris­tianos xta­la̠­ka­lhi̠ncán, hasta namín hua̠nti̠ naxo­ko̠nún xpa̠­la­ca­tacán.
25 — ausente —
26 Chuná tlá­hualh porque tla̠n catzi̠y, pero ca̠lacchú quilh­ta­macú maktum ca̠ta̠­la­ca̠x­la­putún cris­tianos xpa̠­la­cata xta­la̠­ka­lhi̠ncán, y chuná ma̠si­yu­ma̠pá pi̠ caj xma̠nhuá xli̠lat hua̠ntu̠ tla­huay acxni̠ ca̠li̠­mak­lhti̠nán cumu la̠ tan­csua cris­tiano cha̠tum mak­la̠­ka­lhi̠na chixcú porque catzi̠y pi̠ Cristo xoko̠­nulhá xpa̠­la­cata xta­la̠­ka­lhí̠n.
26 — ausente —
27 ¿Tícu cahuá chú luu nali̠­la­ca­ta̠­qui̠nán caj xpa̠­la­cata pi Dios nata̠­pa̠ti̠y xli̠­hua̠k hua̠ntu̠ xti̠t­la­huani̠t xta­la̠­ka­lhí̠n? ¡Xli̠­ca̠na pi̠ ni̠tu̠ quin­ca̠­li̠­ma­cuaniyá̠n ma̠squi nala­ca­ta̠­qui̠­na­ná̠hu! ¿Túcu xpa̠­la­cata? Porque sta­lanca catzi̠­yá̠hu pi̠ nac xla­catí̠n Dios ni̠tu̠ li̠ma­cuán para caj huá li̠mac­la­ca̠­ná̠hu cumu lak­tzak­sáhu nac qui­la­ta­ma̠tcán xli̠­ma̠­peksí̠n, sinoque huá li̠ma­cuán nac xla­catí̠n pi̠ ca̠naj­la­yá̠hu hua̠ntu̠ quin­ca̠­ma̠­lac­nu̠­niyá̠n.
27 Ayɨnánɨ ámá go “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso nɨrɨrɨ eaŋɨ́pimɨ xɨ́darɨŋápimɨ dánɨ wé rónɨŋɨ́ imónɨŋáonɨrɨnɨ.” nɨrɨrɨ mɨxɨ́ meakɨ́nɨpaxɨ́ imónɨnɨ? Oweoɨ, ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́ápimɨ dánɨ marɨ́áɨ, sa Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨ wé rónɨgɨ́áyɨ́ imónarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ ámá e rɨpaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ wí menɨnɨ.
28 Pus huá eé luu cma̠­lu­lok­putún xla­cata pi̠ cha̠tum mak­la̠­ka­lhi̠na chixcú tla̠n nalak­ta­la­ca­tzu­hui̠y Dios xta̠­chuná cumu lá̠m­para ni̠tu̠ kalhi̠y xta­la̠­ka­lhí̠n, ni̠ xla­cata cumu para ma̠kan­tax­ti̠ni̠t nac xla­táma̠t xli̠­ma̠­peksí̠n Dios sino porque li̠pa̠­huán Dios y ca̠najlay pi̠ xlá ca̠ma̠­tzan­ke̠­na­nini̠t xta­la̠­ka­lhí̠n.
28 Ayɨnánɨ re neaimónarɨŋɨ́rɨnɨ, “Gorɨxo ‘Ámá ayɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.’ nɨrárɨrɨ́ná wigɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́ápimɨ dánɨ rárarɨŋɨ́manɨ. Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨnɨ e rárarɨŋɨ́rɨnɨ.” E nɨneaimónɨrɨ uréwapɨyarɨŋwárɨnɨ.
29 ¿Lac­pu­hua­ná̠tit hui­xinín pi̠ Dios caj xma̠nhuá judíos ca̠lac­sacni̠t xla­cata nata­li̠­pa̠­huán? ¿Ma̠x na̠ lac­pu­hua­ná̠tit pi̠ ni̠ xca­maná̠n ca̠li̠­ma̠xtuy cati­huan­ko̠chá cris­tianos? ¡Pero cca̠­ma̠­lu­lok­niyá̠n pi̠ Dios ca̠la­ka­lhamán xli̠­hua̠k cris­tianos hua̠nti̠ tala­má̠­nalh nac xli̠­ca̠­lanca ca̠quilh­ta­macú!
29 “Gorɨxo Judayonɨ yeáyɨ́ uyimɨxemeanɨ́a nánɨ imónɨŋorɨnɨ.” rɨyaiwiarɨŋoɨ? “Émáyo enɨ yeáyɨ́ uyimɨxemeanɨ́a nánɨ mimónɨŋorɨnɨ.” rɨyaiwiarɨŋoɨ? Oweoɨ, émáyo nánɨ enɨ imónɨŋorɨnɨ.
30 Porque ni̠ anán a̠túnuj Dios sinoque caj xma̠nhuá cha̠tum, huá eé Dios hua̠nti̠ quin­ca̠­ma̠­tzan­ke̠­na­niyá̠n xli̠­hua̠k quin­ta­la̠­ka­lhi̠ncán para li̠pa̠­hua­ná̠hu hua̠ntu̠ ma̠lacnu̠y, porque xlá ni̠ huá cuentaj tla­huay para cir­cun­ci­dar­la­ni̠ta o ni̠ cir­cun­ci­dar­la­ni̠ta.
30 O ná wonɨ imónɨŋo eŋagɨ nánɨ “Ámá ayɨ́ gɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” nɨrɨrɨ́ná bɨ bɨ yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ e rárɨnɨ́ámanɨ. Iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨgɨ́áyɨ́ranɨ, sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ranɨ, sa Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨnɨ “Wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárɨnɨ́árɨnɨ.
31 Bueno, cumu para aquinín talu­lo­ká̠hu pi̠ caj xma̠nhuá xta­la­ka­lha­maní̠n Dios ma̠squi quin­ca̠­ta̠­pa̠­ti̠yá̠n xli̠­hua̠k quin­ta­la̠­ka­lhi̠ncán, ¿lac­pu­hua­ná̠tit chú pi̠ niaj tu̠ li̠ma­cuán a̠má xli̠­ma̠­peksí̠n Moisés? ¡Oh, ni̠chuná xla! Huata chá li̠huacá cumu li̠pa̠­hua­ná̠hu Cristo ma̠lu­lo­ká̠hu hua̠ntu̠ huan nac xli̠­ma̠­peksí̠n Moisés.
31 Nene re nɨrɨranénáyɨ́, “Ámá Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́ápimɨ dánɨnɨ Gorɨxo ‘Ayɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.’ rárarɨŋɨ́rɨnɨ.” nɨrɨranénáyɨ́, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xwɨ́á oiwenɨnɨrɨ yarɨŋwɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ? Aga oweoɨ! E nɨrɨranénáyɨ́, nepa ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ sɨ́kɨ́kɨ́ nomɨxɨrɨ yarɨŋwɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra