Marcos 7

TOCNT vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Maktum quilh­ta­macú talak­ta­la­ca­tzú­hui̠lh Jesús maka­pitzi fariseos xa̠hua xma̠­kalh­ta­hua­ke̠­nacán judíos xlacán xta­mi­ni̠­tanchá nac Jeru­salén.
1 — ausente —
2 Cumu aya xtas­ka­laj­má̠­nalh xla­cata nata­mac­laniy hua̠ntu̠ nata­li̠­ya̠­huay taúcxilhli xla­cata maka­pi­tzí̠n xdis­cí­pulos acxni̠ xta­hua̠yán ni̠ xta­ma­ka­chakán cumu la̠ xta­li̠s­ma­ni̠ni̠t judíos xta­li̠­ca̠c­ni̠­naniy Dios, huá xla­cata tzu­cú­calh ca̠liaksancán.
2 — ausente —
3 Ama̠­ko̠lh fariseos xa̠hua pu̠tum judíos xta­li̠s­ma­ni̠ni̠t tat­la­huay la̠ta tu̠ lactzu̠ lactzú xta­li̠­hui­lá̠­nalh xapu̠lh xli̠­ta­la­ka­pas­nicán. Acxni̠ xlacán xta­hua̠yán pu̠lh la̠n nata­ma­ca­ta­huacay chú­chut caj lá̠m­para ca̠li̠­ma­ca­si­cu­la­na̠t­la­huacán la̠qui̠ mat xta­la­ka­chix­cu­hui̠y Dios.
3 — ausente —
4 Y acxni̠ xta­qui̠­ta­ma̠­hua­nanko̠y nac plaza ni̠ cati­ta­huá̠­yalh para ni̠ pu̠lh nali̠­ma­ka­chakán tzinú chú­chut. Na̠chuná para xva­socán osu cxa̠­lujcán, o la̠ta túcu xta­mac­la­cas­quín nac xcu­si̠­najcán, hasta xpu̠­ta­macán hua̠k la̠n xta­che­ke̠­makaniy xcuenta xala ca̠quilh­ta­macú.
4 — ausente —
5 Ama̠­ko̠lh fariseos xa̠hua xma̠­kalh­ta­hua­ke̠­nacán judíos talák­milh Jesús y taka­lhás­quilh:
5 Parisiowa tɨ́nɨ Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa tɨ́nɨ Jisaso tɨ́ŋɨ́ e axɨ́ e awí neánárɨro yarɨŋɨ́ re wigɨ́awixɨnɨ, “Dɨxɨ́ wiepɨsarɨŋowa pí nánɨ negɨ́ arɨ́owa nero nearéwapɨyigɨ́ápɨ nɨwiaíkiro wé piaxɨ́ aí tɨ́nɨ aiwá narɨgɨ́árɨnɨ?” urɨ́agɨ́a
6 Jesús chiné ca̠kálh­ti̠lh:
6 Jisaso re urɨŋɨnigɨnɨ, “Eŋíná Gorɨxoyá xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagɨ́ Aisaiaoyɨ rɨnɨŋo soyɨ́né naŋɨ́ rɨro sɨpí rɨro yarɨgɨ́oyɨ́né nánɨ xɨxenɨ nɨwurɨyirɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eaŋɨ́rɨnɨ, ‘Ámá tɨyɨ́ “Gorɨxomɨ wéyo píránɨŋɨ́ mearɨŋwɨnɨ.” nɨrɨro aiwɨ Gorɨxonɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ mɨnɨyipa yarɨgɨ́árɨnɨ.
7 Pus luu laca­tancs pi̠ ni̠tu̠ li̠ma­cuán ma̠squi xquin­ta­la­ka­chix­cú­hui̠lh,
7 E nero ámáyo amɨpí ámá wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ nánɨ nuréwapɨyiróná yapɨ́ re nurɨro “Xwɨyɨ́á tɨyɨ́ Gorɨxo rɨŋɨ́rɨnɨ.” nurɨro nánɨ “Gorɨxomɨ seáyɨ e mearɨŋwɨnɨ.” nɨrɨróná Gorɨxonɨyá yoɨ́nɨ surɨ́má rarɨgɨ́árɨnɨ.’ Aisaiao soyɨ́né nánɨ xɨxenɨ e nɨwurɨyirɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́rɨnɨ.
8 Porque hui­xinín mak­xtek­ta̠­ya­yá̠tit xta­péksi̠t Dios xla­cata sta̠­la­ni­yá̠tit xtas­ma­ni̠ncán lac­chix­cu­huí̠n y tzu­cu­yá̠tit ca̠lak­che­ke̠­pi̠­yá̠tit miva­sucán, chu mixa̠­lujcán xa̠hua la̠ta túcu mac­la­cas­qui­ná̠tit mim­pu̠­kot­nicán, y la̠ta túcua hui­xinín tla­hua­yá̠tit.
8 Soyɨ́né ámá érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ nɨxɨ́dɨróná ŋwɨ́ ikaxɨ́ Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ íkɨ́ nɨnemoro yarɨŋoɨ.” nurɨrɨ
9 Na̠ ca̠huá­nilh:
9 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ wiaíkiro amɨpí segɨ́ arɨ́owa érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ xɨ́dɨro yanɨro nánɨ dɨŋɨ́ obɨbaxɨ́ nɨmoro óɨ́ imoarɨgɨ́oyɨ́nérɨnɨ.
10 Maka̠n quilh­ta­macú Moisés chiné ma̠lac­pu­huá̠­ni̠lh Dios catzók­nilh xli̠­ma̠­peksí̠n: “Capa̠xqui y cala­ka­lhá­manti min­tla̠t chu mintzí. Para cha̠tum cris­tiano nata̠­la̠­la­ca­ta̠­qui̠y xtla̠t osuchí xtzí y para cala̠huá nahuaniy, tamá cris­tiano luu mini̠niy pi̠ maktum cani̠lh.”
10 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Eŋíná xwɨyɨ́á Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ Moseso nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eaŋɨnigɨnɨ, ‘Dɨxɨ́ ápowamɨ tɨ́nɨ inókíwamɨ tɨ́nɨ wéyo merɨ́ɨnɨ.’ E nɨrɨrɨ nearɨ ámɨ rɨpɨ nɨrɨrɨ eaŋɨnigɨnɨ, ‘Ámá xanomɨranɨ, xɨnáímɨranɨ, ikayɨ́wɨ́ umearɨ́ɨ́yɨ́ emɨ pɨkímópoyɨ.’ Moseso e nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́ aiwɨ
11 Pero chi̠nchú hui­xinín kalhtum ma̠lu­lo­ká̠tit pi̠ ni̠ tla­huay tala̠­ka­lhí̠n acxni̠ ca̠mac­la­cas­quimá̠n min­tla̠tcán o lacas­quín naca̠­mak­ta̠­ya­yá̠tit y hui­xinín chiné naca̠­hua­ni­yá̠tit: “La̠nchú ni̠lay cca̠­mak­ta̠­yayá̠n ma̠squi xac­ca̠­mak­ta̠­ya­putún porque xli̠­hua̠k hua̠ntu̠ cka­lhi̠y actzú, hua̠k hua̠ cma̠­lac­nu̠­nini̠t Dios xla­cata nac­li̠­la­ka­chix­cu­hui̠y y huá chú nac­ma̠x­qui̠y.”
11 soyɨ́né ámá wí xɨnáíwamɨranɨ, xanowamɨranɨ, re urarɨ́ná ‘Amɨpí nionɨ wéyo nɨrɨmerɨ́ná arɨrá nɨsirɨ siapɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́yɨ́ nánɨ rɨxa Gorɨxomɨ re urɨ́anigɨnɨ, “Nionɨ nɨsiapɨmɨ́árɨnɨ.” nurɨrɨ nánɨ arɨge joxɨ nɨsiapɨrɨ arɨrá simɨ́ɨnɨ? Oweoɨ, aípagwí nánɨ wí menɨnɨ.’ Parisioyɨ́né ámá wí xanɨyaúmɨ e urarɨŋagɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨróná ‘O apánɨ yarɨnɨ.’ nɨrɨro
12 Acxni̠ chuná hui­xinín hua­ná̠tit luu laca­tancs huam­pu­tu­ná̠tit pi̠ niaj ne̠cxni cati­mak­ta̠­yátit min­tla̠tcán osuchí min­tzicán.
12 o xanɨyaúmɨ píránɨŋɨ́ wéyo mɨmepa yarɨŋagɨ nɨwɨnɨro aiwɨ o ayaúmɨ xe bɨ arɨrá owinɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnarɨgɨ́ámanɨ.
13 Pus chuná hui­xinín ni̠tu̠ xta­palh tla­hua­yá̠tit xta­péksi̠t Dios hua̠ntu̠ huán la̠ nala­ta­pa̠­yá̠tit caj xpa̠­la­cata li̠s­ma­ni̠­ni̠­tátit tla­hua­yá̠tit maka­pitzi tala­ca­pa̠s­tacni hua̠ntu̠ mini̠­tanchá xtas­maní̠n mili̠­ta­la­ka­pas­nicán. Na̠ lhu̠hua la̠ta tu̠ xta̠­chuná ni̠tlá̠n tapu­huá̠n kalhi̠­yá̠tit.
13 E nerɨ́ná soyɨ́né sɨwɨ́ arɨ́owa érowiápɨ́nɨgɨ́ápɨ nɨxɨ́dɨro xwɨyɨ́á Gorɨxo rɨŋɨ́ rɨpɨ xórórɨ́ nero wiaíkiarɨŋoɨ. E yarɨgɨ́ápa nerɨ́ná xwɨyɨ́á Gorɨxoyá xwé wí enɨ nɨwiaíkia warɨŋoɨ.” Jisaso Parisiowamɨ e nurɨmáná
14 La̠n­chuná ca̠hua­ni­ko̠lh ca̠ta­sá­nilh pu̠tum cris­tianos xla­cata actzú tu̠ xca̠­hua­ni­putún, chiné ca̠huá­nilh:
14 ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyo “Aŋwɨ e bɨ́poyɨ.” nurɨrɨ ayɨ́ rɨxa aŋwɨ e báná o “Nɨyɨ́nénɨ nɨjɨ́á imónɨpɨ́rɨ nánɨ píránɨŋɨ́ arɨ́á nípoyɨ.” nurɨrɨ
15 Hui­xinín catzi̠­yá̠tit hua̠ntu̠ huay cha̠tum chixcú án hasta nac xpu̠­lacni y ni̠ mak­la̠­ka­lhi̠y xli̠s­tacni, hua̠ntu̠ mak­la̠­ka­lhi̠y xli̠s­tacni hua̠ntu̠ mina̠chá nac xpu̠­lacni xnacú.
15 ewayɨ́ xwɨyɨ́á rɨpɨ urɨŋɨnigɨnɨ, “Aiwá ámá nɨnɨrɨ́ná gwɨ́náreáɨ́ápɨ wí piaxɨ́ weaarɨŋɨ́manɨ. Pí pí xwioxɨ́yo dánɨ peyeaarɨŋɨ́pɨ ámáyo piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.” nurɨrɨ
16 Para hui­xinín kalhi̠­yá̠tit min­ta­ke̠ncán, tancs cakax­páttit hua̠ntu̠ mili̠t­la­huatcán.
16 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ewayɨ́ xwɨyɨ́á nionɨ rɨ́á rɨpɨ nánɨ arɨ́á ókiarɨ́ nɨmónɨ́poyɨ.” nurɨ́ɨsáná
17 Jesús ca̠ak­xtek­yá̠­hualh pu̠tum cris­tiano y ca̠ta̠­tá­nu̠lh xdis­cí­pulos nac xchic; acxni̠ a̠ma̠ko̠lh dis­cí­pulos taka­lhás­quilh túcu xuani­putún a̠má takalh­chu­huí̠n.
17 ámá e epɨ́royɨ́ egɨ́áyo e nɨwárɨmɨ nurɨ aŋɨ́yo nɨpáwirɨ nɨŋwearɨ xegɨ́ wiepɨsarɨŋowa ewayɨ́ xwɨyɨ́á xɨ́o urɨ́ɨ́pɨ nánɨ yarɨŋɨ́ wíáná
18 Jesús chiné ca̠huá­nilh:
18 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né enɨ dɨŋɨ́ mayoyɨ́néranɨ? Xwɨyɨ́á ‘Aiwá ámá nɨnɨrɨ́ná gwɨ́náreáɨ́ápɨ wí xɨ́omɨ piaxɨ́ weaarɨŋɨ́manɨ.’ searɨ́ápɨ soyɨ́né sɨnɨ mɨ́kɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ mɨmoarɨŋɨ́ reŋoɨ?” nurɨrɨ áwaŋɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aiwá wí ámáyo piaxɨ́ eapaxɨ́ mimónɨnɨ.
19 porque ni̠ antá cha̠n nac xnacú sino taju̠­ya̠chá nac xpa̠­lu̠hua y aca­li̠stá̠n makam­paray.
19 Pí nánɨyɨ? Ayɨ́ aiwá gwɨ́náreááná nɨwerɨ írɨwɨ́yo ínɨŋɨ́ rɨ́wɨ́yo íkɨ́ emoarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨrɨnɨ.” nurɨrɨ —E nurɨrɨ́ná aiwá nɨ́nɨ nánɨ “Ananɨ nɨpaxɨ́rɨnɨ.” rɨŋɨ́rɨnɨ.
20 Y chiné ca̠hua­nipá:
20 Ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aga pípɨ ámáyo piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ? Ayɨ́ pí pí dɨŋɨ́ xwioxɨ́yo dánɨ peyeáɨ́pɨ, amɨpí sɨpí nánɨ móɨ́pɨ ámáyo piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.
21 Porque antá mina̠chá nac xpu̠­lacni xnacú cha̠tum cris­tiano ni̠ lacuán tapu­huá̠n, antá lac­pu­huán la̠ nala­ka­maklh­ti̠y xpusca̠t xta̠­chixcú, la̠ naxa­katli̠y túnuj pusca̠t o chixcú,
21 Xwioxɨ́yo dánɨ dɨŋɨ́ yaiwíɨ́ápimɨ dánɨ rɨpɨ rɨpɨ yarɨgɨ́árɨnɨ. Ɨ́wɨ́ amɨpí wí nánɨ dɨŋɨ́ moro ɨ́wɨ́ inɨro apɨxɨ́ erápenɨro amɨpí ɨ́wɨ́ mearo ámá pɨkíxwɨrɨ́ó ero oxɨ́ apɨxɨ́ iyɨ́ nánɨ niga uro
22 la̠ namak­ni̠nán, la̠ naka­lha̠nán, la̠ naaksa­ni̠nán, la̠ nalak­ca­tzán catu̠huá tu̠ ni̠ xlá, la̠ nala̠­quic­lhca­tzaniy, la̠ nala̠­ma­ka­si̠­tzi̠y, y catu̠huá tu̠ ni̠ lacuán tapu­huá̠n.
22 sɨŋwɨ́ ɨ́wɨ́ wɨnɨro rɨkɨkɨrɨ́ó ero yapɨ́ wíwapɨyiro ayá bɨ mé arɨ́kí niga uro sɨpí dɨŋɨ́ wiaiwiro xwɨyɨ́ápámɨ ŋwɨrárɨro mɨxɨ́ kɨ́nɨro majɨmajɨ́á ikárɨnɨro yarɨgɨ́ápɨ
23 Hua̠k eé tapu­huá̠n mina̠chá nac xnacú y ma̠x­ca­jua̠li̠y xli̠s­tacni nac xla­catí̠n Dios.
23 apɨ nɨpɨnɨ ámá dɨŋɨ́yo ínɨmɨ dánɨ nɨmorɨ́ná piaxɨ́ weaarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
24 Jesús alh lata­pu̠li̠y lacatzú nac ca̠chi­quí̠n hua­nicán Tiro y Sidón, y tánu̠lh nac aktum chiqui anta­nícu nata­mak­xteka. Ni̠ xla­cas­quín tícu naca­tzi̠y pi̠ antá xuí pero ni̠lay tátze̠kli
24 O ewayɨ́ xwɨyɨ́á mɨ́kɨ́ apɨ nurɨmɨ aŋɨ́ e dánɨ nurɨ aŋɨ́ yoɨ́ Taia tɨ́ŋɨ́ e nɨrémorɨ aŋɨ́ wiwámɨ nɨpáwirɨ ámá e ŋweáyɨ́ “Aŋɨ́ riwámɨ o mɨŋweanɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ nerɨ sá ŋweaŋagɨ aiwɨ ámá wí omɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨmearo
25 — ausente —
25 apɨxɨ́ wí “Jisaso aŋɨ́ iwámɨ ŋweanɨ.” rarɨŋagɨ́a arɨ́á e nɨwirɨ í xegɨ́ xemiáí imɨ́ó xɨxéroarɨŋí eŋagɨ nánɨ o tɨ́ŋɨ́ e nánɨ aŋɨ́nɨ nɨbɨrɨ sɨkwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e waunɨ́ nɨwikárɨnɨrɨ mɨŋɨ́ xwɨ́áyo nɨkwɨ́rorɨ
26 — ausente —
26 —Í Judayɨ́ apɨxímanɨ. Gɨrikɨyɨ́ apɨxírɨnɨ. Pinisiayɨ́ aŋɨ́yo pɨropenɨsɨ́ Siriayɨ rɨnɨŋe dáŋírɨnɨ. Í Jisasomɨ “Gɨ́ miáímɨ imɨ́ó xɨxéroarɨŋɨ́yɨ́ mɨxɨ́ umáɨnowárénapeɨ.” arɨ́kí urayarɨŋagɨ
27 Pero Jesús chiné kálh­ti̠lh:
27 o í aŋɨ́ mɨdáŋí eŋagɨ nánɨ “Xámɨ gɨ́ Judayɨ́ saŋɨ́ ourápɨmɨnɨ.” nɨyaiwirɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á re urɨŋɨnigɨnɨ, “Xámɨ niaíwɨ́ aiwá nɨnɨro agwɨ́ ímɨ uyinɨ nɨwirɨ́náyɨ́ ayɨ́ naŋɨ́rɨnɨ. Niaíwɨ́yɨ́yá aiwá nurápɨrɨ sɨ́wíyo nɨwirɨ́ná ayɨ́ naŋɨ́manɨ.” uráná
28 Pero a̠má pusca̠t aká­ta̠ksli tu̠ xuani­putún y chiné kálh­ti̠lh:
28 í “Nepa aŋɨ́ mɨdáŋínɨ sɨ́wínɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋɨnɨ.” nɨyaiwirɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámɨnáoxɨnɨ, nepa rarɨŋɨnɨ. E nerɨ aiwɨ sɨ́wí re yarɨŋɨ́rɨnɨ. Íkwiaŋwɨ́yo dánɨ niaíwɨ́ aiwá nɨnɨro yunɨ́ mamówárɨ́ápɨ mɨmeánɨ́ yarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨ́agɨ
29 Jesús chiné huá­nilh:
29 o “Í nepa waunɨ́ nikárɨnɨrɨ dɨŋɨ́ nɨkwɨ́roarɨnɨ.” nɨyaiwirɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Jíxɨ naŋɨ́ nɨrɨ́ɨ́yɨ́ nánɨ dɨxɨ́ miáímɨ imɨ́ó xɨxéroarɨŋɨ́pɨ rɨxa mɨxɨ́ umáɨnɨ́ɨnɨ. Dɨxɨ́ aŋɨ́ uɨ.” urɨ́agɨ
30 Amá pusca̠t pálaj alh nac xchic y acxni̠ cha̠lh xli̠­ca̠na ma̠nók­lhulh xtzuma̠t niaj xka­lhi̠y xes­pí­ritu akska­huiní, lacas­ta­lanca xuani̠t y clhta­tama nac xpu̠­tama.
30 í ámɨ xegɨ́ aŋɨ́yo nánɨ nurɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨ́ɨ́yɨ́ wɨnɨŋɨnigɨnɨ. Xemiáí imɨ́ó pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ úɨ́ eŋagɨ nánɨ píránɨŋɨ́ sá weŋagɨ wɨnɨŋɨnigɨnɨ.
31 Jesús taca̠xpá nac Tiro alh laka­tza̠lay cxa­pu̠­la­tama̠n Sidón, hua̠k ca̠la­ka­tzá̠­lalh maka­pitzi lactzu̠ ca̠chi­quí̠n hua̠ntu̠ xta­peksi̠y nac Decá­polis y chuná cha̠lh nac xapu­punú Gali­lea.
31 Jisaso ámɨ nɨwiápɨ́nɨmearɨ aŋɨ́ yoɨ́ Taia tɨ́ŋɨ́ e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ aŋɨ́ yoɨ́ Saidonɨ tɨ́ŋɨ́ e áwɨnɨ e nurɨ xwɨ́á yoɨ́ Dekaporisɨyo nurɨ́ná ipí Gaririyo nɨrémorɨ yarɨ́ná
32 Antá li̠mi­ní­calh cha̠tum chixcú ko̠ko y aka­ta̠pa xuani̠t. Maka­pitzi cris­tianos tahuá­nilh Jesús xla­cata cat­lá­hualh li̠tlá̠n cali̠­tan­ka­pi̠­xá­malh xmacán la̠qui̠ napacsa y tla̠n nakax­mata.
32 ámá wí ámá arɨ́á pɨ́rónárɨrɨ xwɨyɨ́á pɨ́rónárɨrɨ eŋɨ́ womɨ Jisaso tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nɨmeámɨ nɨbɨro waunɨ́ rɨxɨŋɨ́ re urɨgɨ́awixɨnɨ, “O naŋɨ́ enɨ nánɨ wé seáyɨ e ikwiáreɨ.” urɨ́agɨ́a
33 Jesús laca­tunu tá̠alh a̠má chixcú anta­nícu ni̠ luu lhu̠hua xta­la­yá̠­nalh cris­tianos la̠qui̠ ni̠ti̠ naca̠ucxilha. Antá aka­má̠­nu̠lh lactzu xmacán nac xtaké̠n, aca­li̠stá̠n chujli y hui­lí̠­nilh xchújut nac csi̠­máka̠t.
33 Jisaso ámá awí eánárɨgɨ́e dánɨ omɨ nɨmeámɨ nurɨ egɨ́pɨ nerɨ́ná Jisaso xegɨ́ wé oyá arɨ́á óɨ́yo wíxwárɨrɨ xegɨ́ wéyo reaŋwɨ́ núrɨnɨmáná oyá aíwɨ́yo ikwiárɨrɨ nemáná
34 Láca̠lh nac akapú̠n, jalh­pá̠­ni̠lh y chiné huá­nilh:
34 sɨŋwɨ́ aŋɨ́namɨ nanɨmáná rɨ́mɨŋɨ́ nɨrɨrɨ xegɨ́ pɨ́né tɨ́nɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Epata.” —Wigɨ́ pɨ́né “Oxoaɨ.” nurɨrɨ́ná “Epata.” rarɨgɨ́árɨnɨ. E uráná re eŋɨnigɨnɨ.
35 Tuncán takáx­matli xtaké̠n a̠má chixcú xa̠hua csi̠­máka̠t cá̠x­lalh y tla̠n tzú­culh chu­hui̠nán.
35 Xegɨ́ arɨ́á oxoánɨrɨ aíwɨ́ saŋɨ́ wiarɨŋɨ́pɨ nayɨ́ erɨ nerɨ xwɨyɨ́á píránɨŋɨ́ nɨra warɨ́ná
36 La̠tachá tícu xma̠­pacsay Jesús xca̠­huaniy xla­cata ni̠ nata­li̠­chu­hui̠nán, pero acxni̠ chuná xca̠­huaniy, a̠tzinú xlacán xtzucuy tali̠­chu­hui̠nán.
36 Jisaso ámɨ ámá awí eánárɨgɨ́áyo nɨwímearɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ wíápɨ áwaŋɨ́ murɨmepanɨ.” urɨ́agɨ aiwɨ amɨ amɨ nemero arɨ́kí áwaŋɨ́ nɨra nuro
37 Xli̠­hua̠k ti̠ xta­ca­tzi̠ni̠t hua̠ntu̠ xca̠t­la­huani̠t Jesús cacs xta­la­ca­huán y chiné xta­huán:
37 ayá nɨrɨwamóga nuro re nɨra ugɨ́awixɨnɨ. “Amɨpí o éɨ́pɨyɨ́ aga naŋɨ́nɨ yarɨŋɨ́rɨnɨ. Arɨ́á pɨ́rónarɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ aíwɨ́ saŋɨ́ mearɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ aí píránɨŋɨ́ imɨxáná arɨ́á ero xwɨyɨ́á rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.” nɨra ugɨ́awixɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra