Rute 3
NEW vs NAA
1 छन्हु रुथया माजु नाओमीं वयात धाल, “हे जिमि म्ह्याय्, छु छंगु भिं जुइगु थाय् ममालेगु ला?
1 Noemi, a sogra de Rute, disse: — Minha filha, não é verdade que eu devo procurar um lar para você, para que você seja feliz?
2 बोअज ला झी थःलाःम्ह मनू खः। छं वया भ्वातिंतलिसें ज्या याना वयाच्वंगु दु। आः जिगु खँ बांलाक न्यँ, थौं बहनी व थःगु खलय् तछ्व हायाच्वंगु जुइ।
2 E esse Boaz, na companhia de cujas servas você esteve, não é um dos nossos parentes? Eis que esta noite ele estará limpando cevada na eira.
3 उकिं म्वःल्हुयाः चिकं बु, अले छंगु दकले बांलाःगु वसः फिनाः खलय् हुँ। अय्नं वं नये सी मधूंकुतले छ वने मते।
3 Lave-se, ponha perfume, vista a sua melhor roupa e vá até a eira. Mas não deixe que ele perceba que você está ali, até que ele tenha acabado de comer e beber.
4 व द्यँ वनीबलय् छं व द्यनिगु थाय् सीकाति। अनं लिपा वनाः वयागु तुतिपाखेया फांगा चीकाः अन हे द्यँ। अले छं छु यायेमाः वं हे धाइ।”
4 Quando ele for dormir, repare bem o lugar onde ele vai se deitar. Então vá, descubra os pés dele e deite-se ali. Ele lhe dirá o que você deve fazer.
5 रुथं लिसः बिल, “छिं धयादीगु फुक्क जिं याये।”
5 Rute respondeu: — Vou fazer tudo isso que a senhora está me dizendo.
6 अले व क्वय् खलय् वनाः वं थः माजुं धाःथें हे यात।
6 Então Rute foi para a eira e fez conforme tudo o que a sua sogra lhe havia ordenado.
7 नयेत्वने धुंकाः बोअज लय्ताल। अले अन्न द्वँ मुनातःगु थाय्या लिक्क द्येनेत वन। अले रूथ तीजक वनाः बोअजया तुतियागु फांगा छखे चीकाः व अन हे ग्वारातुल।
7 Quando Boaz terminou de comer e beber e estava já de coração um tanto alegre, foi deitar-se ao pé de um monte de cereais. Então Rute chegou de mansinho, descobriu os pés dele, e se deitou.
8 बाचा इलय् बोअजया आकाझाकां न्ह्यलं चाल। वं छम्ह मिसायात थःगु तुतिइ ग्वारा तुलाच्वंगु खंकल।
8 Aconteceu que, no meio da noite, o homem se assustou e sentou-se; e eis que uma mulher estava deitada a seus pés.
9 वं न्यन, “छ सु खः?”
9 Boaz perguntou: — Quem é você? Ela respondeu: — Sou Rute, a sua serva. Estenda a sua capa sobre esta sua serva, porque o senhor é um resgatador.
10 वं धाल, “हे जिमि मइं, परमप्रभुं छन्त सुवाः बियादीमा, छाय्धाःसा छ तःमिम्ह वा गरीबम्ह सुं ल्याय्म्हया ल्यू मवंसें थःगु लिपांगु मायायात न्हापांगु स्वयाः तःधंकूगु दु।
10 Boaz respondeu: — Que você seja bendita do
11 उकिं, हे मइं, छ ग्याये मते। छं छु धाल व जिं याये, छाय्धाःसा शहरयापिं जिमि फुक्क मनूतय्सं छ भिंम्ह मिसा खः धकाः स्यू।
11 E agora, minha filha, não tenha medo. Tudo o que você falou eu vou fazer, porque todo o povo da cidade sabe que você é uma mulher virtuosa.
12 जि छिमि सतीम्ह थः खःसां जि स्वयाः सतीम्ह मेम्ह छम्ह थः दु।
12 Sim, é verdade que eu sou resgatador, mas há ainda outro resgatador que é parente mais chegado do que eu.
13 थौं चच्छि थन हे च्वँ, कन्हय् सुथय् वं छिमि सतीम्ह थःथितिं यायेमाःगु ज्या याःसा जि हे जिल, तर व मानय् मजूसा जिं याये। म्वाःम्ह परमप्रभुया नामय् पाफयाः जिं थ्व धाये, सुथय् तक थन ग्वारातुला च्वँ।”
13 Fique aqui esta noite. Pela manhã, se ele quiser resgatar você, muito bem; ele que o faça. Mas, se ele não quiser, eu o farei, tão certo como vive o Senhor . Deite-se aqui até de manhã.
14 अले रूथ वयागु तुतिया लिक्क ग्वारातुलाच्वन। मनू म्हसीके मफइगु इलय् हे व दन अले बोअजं धाल, “छम्ह मिसाम्ह थन खलय् वःगु दु धकाः सुनानं मसीमाः।”
14 Rute ficou deitada aos pés dele até de manhã, mas levantou-se enquanto ainda estava escuro. Porque Boaz disse: — Que ninguém saiba que uma mulher veio até a eira.
15 अले बोअजं धाल, “छं न्ययातःगु गा फ।” रुथं अथे हे यात, बोअजं खुफा ति तछ्व उकी तयाबिल। अले व कु ल्ह्वनाः वयागु ब्वहलय् तयाबिल। व ज्वनाः रूथ शहरय् लिहां वल।
15 Disse mais: — Traga o manto que você está usando e segure-o. Ela o segurou, ele o encheu com seis medidas de cevada e o pôs sobre os ombros dela. Então ela voltou para a cidade.
16 छेँय् थ्यंबलय् वया माजुं न्यन, “हे म्ह्याय् छु जुल?” अले व मनुखं थःत याःगु फुक्क रुथं कनाबिल।
16 Quando chegou à casa de sua sogra, esta lhe perguntou: — Como se passaram as coisas, minha filha? E Rute lhe contou tudo o que aquele homem tinha feito por ela.
17 वं धाल, “वय्कलं जितः थः माजुयाथाय् खालि ल्हातिं वने मते धकाः धयाः थ्व खुफा तछ्व बियाहल।”
17 E disse ainda: — Ele me deu estas seis medidas de cevada e me disse: “Não volte para a sua sogra sem nada.”
18 अले वं धाल, “हे जिमि म्ह्याय्, अज्ज मेगु छु जुइ व छं मस्युतले पियाच्वँ। छाय्धाःसा थ्व ज्या सिमधःलते बोअजयात न्ह्यः वइ मखु।”
18 Então Noemi disse: — Espere, minha filha, até que você saiba em que darão as coisas, porque aquele homem não descansará enquanto não resolver este caso, ainda hoje.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?