Mateus 23

MRR vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 — ausente —
1 Então, falou Jesus à multidão e aos seus discípulos,
2 — ausente —
2 dizendo: Na cadeira de Moisés, estão assentados os escribas e fariseus.
3 अदिनेनाह्‌क ओरु मीक बाताङ बाताङ वेहतनुर, अव सबे पोल्‍लोनु मीट माळाटु, नोमाटु; मति ओर कीतप मीट बह केमाटु. बह इतेके ओर सिरप लोकुरिह्‌के वेहतह्‌तोर, मति तमा इतेके अह केवोर आस्तोर.
3 Observai, pois, e praticai tudo o que vos disserem; mas não procedais em conformidade com as suas obras, porque dizem e não praticam.
4 वेर वेहतव अडोङ, मीक पका बेरा मोतालेह्‌का आस्ताङ. मति अद मोतातुन तमा इतेके, कयतेला बोयिस ऊळोर.
4 Pois atam fardos pesados e difíceis de suportar, e os põem sobre os ombros dos homens; eles, porém, nem com o dedo querem movê-los.
5 “वेर तमाङ कतम कबस्किन लोकुर ऊळना इन्जि कीस्तोर. देवुळता पोल्‍लो रासिसि निहच तासतव ताय्तिङ बेराङ-बेराङ पंडिसि, वेरु तमाङ डंडाकय्कनगा ओसो कपरातगा दोहतह्‌तोर. ओसो तमाङ गेंदे-कोङिह्‌कु लाट-लाट लासाङ वेळ्हतह्‌तोर. लोकुर वेरिन पका कर्तुळ इनदना इन्जि वेर इह कीस्तोर. परुसिरा मलयळि|alt="Attire of Pharisees" src="LB00276C.JPG" size="col" loc="ap" ref="23:5"
5 E fazem todas as obras a fim de serem vistos pelos homens, pois trazem largos filactérios, e alargam as franjas das suas vestes,
6 वेरिह्‌क कुळ्पिनगा ओसो पार्तनाताङ लोह्‌कनगा, बेरोर उदवालोराङ जागाङ गावले.
6 e amam os primeiros lugares nas ceias, e as primeiras cadeiras nas sinagogas,
7 लोकुर वेरिन गोटुस्कनगा जोहर कीयना ओसो ‘गूरु’ इनदना, इद्रमताङ वेरिह्‌क बेसु.
7 e as saudações nas praças, e o
8 “मति मीकु बोग़े ‘गूरु’ इनमाकेग़. बाराह्‌क इतेके नना ओर्वोनन मीवा गूरुनन, मीट मात्रम कतमतोरिर तमोग़-दादालोरिर मह्‌निर, मियगा उड्लोग़-बेरोग़ इलविर.
8 Vós, porém, não queirais ser chamados Rabi, porque um só é o vosso Mestre,
9 अद्रमे इद बूमते बोने मीटु ‘बाबा’ इन्जि मान एमाटु, बाराह्‌क इतेके देवुळदीपते मनवाल मीवा बाबाल, ओन्के इद्रमता मान ईयनद ओप्पिह्‌ता.
9 E a ninguém na terra chameis vosso pai, porque um só é o vosso Pai, o qual
10 ओसो मीकु बोग़े ‘माल्का’ इन्जि इनमाकेग़. बाराह्‌क इतेके देवुळ लोहतोग़ पिसिह केवानन, ननाने मीवा माल्कानन आंदन.
10 Nem vos chameis mestres, porque um só é o vosso Mestre,
11 मति देवुळता मुनेह मियगा सबेट्क बेरोग़ बोग़ आयलाह ऊळिह्‌तोग़, ओग़ मीवा सेवा केवाल आयेग़.
11 Porém o maior dentre vós será vosso servo.
12 बोग़ तन्क बेरोग़ कीयनोग़, देवुळि ओन उड्लोग़ कीयग़ा. अहे बोग़ कुलुल बुदते ताकिह्‌तोग़, ओन देवुळ बेरोग़ कीयग़ा.
12 E o que a si mesmo se exaltar será humilhado; e o que a si mesmo se humilhar será exaltado.
13 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! देवुळि मीक पका सिक्सा ईयग़ा! बाराह्‌क इतेके देवुळता राजेमतके वावालोरा अग़ मीट केहतह्‌निर. मीट कुद वने ओळियविर, ओसो ओळियवालोरिन वने दाया एविर.
13 Mas ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! Pois que fechais aos homens o Reino dos céus; e nem vós entrais, nem deixais entrar aos que estão entrando.
14 [“ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु रांडे आस्कना सम्सरम तिन्ज मुळ्हतह्‌निर. ओसो सोङ कीतपु, वेल्‍लाय जोम रोमवा पार्तना कीय्ह्‌निर. इदिनेनाह्‌क मीकु ओसो एक्‍वा सिक्सा आयग़ा!]
14 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! Pois que devorais as casas das viúvas, sob pretexto de prolongadas orações; por isso, sofrereis mais rigoroso juízo.
15 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेक मीट दुस्राङ-दुस्राङ देसेह्‌कनगा, यहुदि दर्मते ओळियवाल वग़ोग़े कग़यवान दोर्किह कीयलाह, बूमतुन मारिह कीय्ह्‌निर! ओग़ दोर्कतस्के पया मीट ओनु मीकाय एक्‍वा, पिववद किसबटटा सिक्सातुह्‌कु ओप्पनाह कीय्ह्‌निर.
15 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! Pois que percorreis o mar e a terra para fazer um prosélito; e, depois de o terdes feito, o fazeis filho do inferno duas vezes mais do que vós.
16 “ए अग़ तोहतह्‌नोम इनवालोर गुडिरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके ‘बोग़ाय मंदिरता गूडटा किरिया कीतेके, ओन अद किरिया पोयो. मति बोग़ गूडटा बंगरता किरिया कीस्तोग़, ओन मात्रमि अद किरिया पोयह्‌ता,’ इन्जि मीट काग़्हतह्‌निर.
16 Ai de vós, condutores cegos! Pois que dizeis: Qualquer que jurar pelo templo, isso nada é; mas o que jurar pelo ouro do templo, esse é devedor.
17 ए बय्तळ गुडिरिर! गूडटगा मनाह्‌के अद बंगर पवित्र आस्ता, इतेके बेरा बेद, बंगरा, गूडिया?
17 Insensatos e cegos! Pois qual é maior: o ouro ou o templo, que santifica o ouro?
18 ओसो ‘बोग़ मंदिरतगा गर्याता किरिया कीस्तोग़, ओन अद किरिया पोयो. मति गर्याता पोग़ोन वाटटदिना बोग़ किरिया कीस्तोग़, ओन अद किरिया पोयह्‌ता,’ इन्जि मीट काग़्हतह्‌निर.
18 E aquele que jurar pelo altar,
19 ए गुडिरिर! गर्यातगा मनाह्‌के, वाटटद मोक आयि, कोड आयि, पवित्र आस्ता, इतेके बेरा बेदु, गर्याया, बार कोडिया?
19 Insensatos e cegos! Pois qual é maior: a oferta ou o altar, que santifica a oferta?
20 अदिह्‌क बोग़ गर्याता किरिया कीस्तोग़, ओग़ु गर्याता ओसो गर्यातगा वाटटदिना किरिया कीस्तोग़.
20 Portanto, o que jurar pelo altar jura por ele e por tudo o que sobre ele
21 ओसो बोग़ु मंदिरता गूडटा किरिया कीस्तोग़, ओग़ु अगा मोळ्कनद देवुळता किरिया कीस्तोग़.
21 E o que jurar pelo templo jura por ele e por aquele que nele habita.
22 ओसो बोग़ु देवुळदीपता किरिया कीस्तोग़, ओग़ु देवुळता राजगादेता ओसो ताना पोग़ोन उदनदिना किरिया कीस्तोग़. (अदिनेनाह्‌कु बेगाय बेगा अद किरिया पोयतह्‌ताये!)
22 E o que jurar pelo céu jura pelo trono de Deus e por aquele que está assentado nele.
23 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु जीरा, सोप, इद्रमता पंटाता वने, दहा तूस्कनग्डाहि उंद तूस देवुळतुह्‌क कोड ईय्ह्‌निर. मति सेतेमते नेयम कीयना, जीवा लोपना, देवुळतगा बर्वस तासना, अडोना सास्त्रमते रासतव इद्रमताङ मोदुल पोल्‍लोन मीट विळ्सतिर. मति अव उड्लाङ पोल्‍लोन वने माळनाय मता, ओसो इव मोदुल पोल्‍लोन वने माळनाय मता.
23 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! Pois que dais o dízimo da hortelã, do endro e do cominho e desprezais o mais importante da lei, o juízo, a misericórdia e a fé; deveis, porém, fazer essas coisas e não omitir aquelas.
24 ए अग़ तोहतह्‌नोम इनवालोर गुडिरिर! बोग़ बुसिन बार वाळा पोस पोहतह्‌तोग़, मति रूटुमतुन बार ऊळवा, गुस्क्ने लोपिह्‌तोग़, (अद्रमलेह्‌का मीट उड्लाङ-उड्लाङ पोल्‍लोन पका नोमिह्‌निर, मोदुल पोल्‍लोन बार मुर्तिय सीता केविर.)
24 Condutores cegos! Coais um mosquito e engolis um camelo.
25 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु गिनेङ-बट्किन सिरप पलतेनाह तोमिह्‌निर, मति लोप्पाडेके इतेके, उळ्बेते लोकुरिन जाळ्पिसि दोर्किह कीतद मादे निंदिस मन्ह्‌ताङ.
25 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! Pois que limpais o exterior do copo e do prato, mas o interior está cheio de rapina e de iniquidade.
26 ए बुदते गुडि मनवालोर परुसिरिर! मुने बट्कितुन लोप्पा तोमना, अस्के अद पलत वने वेडग़ा. (अद्रमे मुने मीवा पोटालोप्पाडाङ विचर्क नेह्‌नाङ आयिङ, अस्के पया मीवाङ कबस्क वने नेह्‌नाङ मनदनुङ.)
26 Fariseu cego! Limpa primeiro o interior do copo e do prato, para que também o exterior fique limpo.
27 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक बेचोटा गोसा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु पांड्रि चुना ओकताङ गुमयानलेह्‌का मह्‌निर. अव पलतेनाह इतेक पका सोबा दिसिह्‌ताङ, मति लोप्पाडेके ऊळतेके, सेत्तानाङ बोकाङ, कळियताङ-कळियताङ एग़्स्किसि किडुम पोस मन्ह्‌ताङ.
27 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! Pois que sois semelhantes aos sepulcros caiados, que por fora realmente parecem formosos, mas interiormente estão cheios de ossos de mortos e de toda imundícia.
28 अहे मीट वने पलताहि लोकुरिह्‌क पका सेतेमतोरा लेह्‌का दिसिह्‌निर. मति मीवा पोटालोप्पा नाळेह कीयनद बुद, पापम बुदि निंदिस मन्ह्‌ता.
28 Assim, também vós exteriormente pareceis justos aos homens, mas interiormente estais cheios de hipocrisia e de iniquidade.
29 “ए सास्त्रमगूरुरिर ओसो परुसिरिर, मीट सोङ केवालोरिर! मीक पका सिक्सा आयग़ा! बाराह्‌क इतेके मीटु मुनेतोर देवुळता कबुरतोरिन ओसो सेतेमतोरिन मान ईयलाह, ओराङ गुमयान सिंग्रम कीय्ह्‌निर, बंडाङ ओग़्सिह्‌निर.
29 Ai de vós, escribas e fariseus, hipócritas! Pois que edificais os sepulcros dos profetas e adornais os monumentos dos justos
30 अह कीसि मीट इह्‌निर, ‘माट मावाङ तादोर-बाबोरा कालमते मन्ज मतेके, देवुळता कबुरतोरिन हव्कवालोरा तोळ आयोम आवेरोम.’
30 e dizeis: Se existíssemos no tempo de nossos pais, nunca nos associaríamos com eles para
31 इद्रम इन्जिये माट मुनेतोर कबुरतोरिन हव्कतोरा जालपिल आंदोम इनजोर, मीट कबुल आय्ह्‌निर.(ओसो नावाङ केंजवोरिर आसि, मीवा तादोर-बाबोरा लाग्वा बुदतुन मीट विळ्सविर इन्जि तोहतह्‌निर.)
31 Assim, vós mesmos testificais que sois filhos dos que mataram os profetas.
32 — ausente —
32 Enchei vós, pois, a medida de vossos pais.
33 — ausente —
33 Serpentes, raça de víboras! Como escapareis da condenação do inferno?
34 केंजाट, नना मियके कबुरतोरिनु, सेहनालोरिनु, सास्त्रमगूरुरिनु लोहतकन. मीटु ओरिन उच्वुरिन हव्कनागुटातगा वेळ्हतकिर, हव्ककिर, ओसो उच्वुरिन मीवाङ पार्तनाताङ लोह्‌कने सोग़्‍पा-जूटटे नल्हतकिर, नल्हचि ओरिनु नाह्‌क-नाह्‌क कोहतकिर.
34 Portanto, eis que eu vos envio profetas, sábios e escribas; e
35 नना ओरिन बाराह्‌क लोहतकन इतेके, बोर मुनेतोर सेतेमतोर लोकुरिन हव्कतोरु, ओरिन हव्कतद पापमता सिक्सा, कतम मीवा पोग़ोन अरयना इन्जि. ओर सेतेमतोर लोकुर बोर इतेके, सुरुमुने सेतेमते मतोग़ हाबेल वेनग्डाह बर्काना मग़ि जकरिया बूमयानगा एवनाह (वेने कोनि मंदिरता गर्या ओसो गूडटा नडुम हव्किस मतोर).
35 para que sobre vós caia todo o sangue justo, que foi derramado sobre a terra, desde o sangue de Abel, o justo, até ao sangue de Zacarias, filho de Baraquias, que matastes entre o santuário e o altar.
36 इह केंजाट, नना सेतेम वेहतह्‌नन, इव हव्कनाङ कबस्कना पूरा सिक्सा मीट नावाङ केंजवोरिर, इद पीळतोरगा अरयग़ा.
36 Em verdade vos digo que todas essas
37 “ए येरुसलेमतोरिर, ए येरुसलेमतोरिर देवुळता कबुरतोरिन हव्कवालोरिर, मियके देवुळ लोहतोर बळयिरिनु बंडाङ उकवालोरिर! बेद्रम तलोग़ कोग़ु तनाङ पीसेन काग़ोलिह्‌ता, अद्रमलेह्‌काने मीकु नयगा गुम कीयना इन्जि, बेचोको मल्काङ नावा विचर आंदु! मति मीट नाकु अह कीयलाह एविर.
37 Jerusalém, Jerusalém, que matas os profetas e apedrejas os que te são enviados! Quantas vezes quis eu ajuntar os teus filhos, como a galinha ajunta os seus pintos debaixo das asas, e tu não quiseste!
38 केंजाट, मीवा मंदिर इम्ने आनाह, देवुळि मीक विळ्सिस दायग़ा.
38 Eis que a vossa casa vos ficará deserta.
39 नना मीक वेहतह्‌नन, नना मल्स वायनस्के ‘देवुळबाबाना अदिकर पोस वावाह्‌कु देवुळता देय्वा दोर्कि!’ इनजोर मीट इनदकिर, अचानाह नना मीवाङ कोंडाह्‌क मुर्तिय दिसोन आयकन,” इन्जि इतोग़.
39 Porque eu vos digo que, desde agora, me não vereis Bendito o que vem em nome do Senhor!

Ler em outra tradução

Comparar com outra