Tiago 2

MCP vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Bwaaŋg, kúgá dʉ sá nə́, bɨ ŋgə́ *búgʉla Yésus-Krîst, Cwámba íshé á milwanə́, bɨ ŋgə́ nyiŋgə baam nə bɔ́ɔ́l búúd ntɔ̧ bɔ́ɔ́l.
1 Meus irmãos, como podem afirmar que têm fé em nosso glorioso Senhor Jesus Cristo se mostram favorecimento a algumas pessoas?
2 Nəcé nə́, ja í wɔ́ɔ́s nə́, bɨ njúl sɛɛŋgyá jínʉ́d, ŋgwɔ́l múúd zə nyíi a njúl nə ilwondó í or nə mimbwéédí mí álal-ŋkul, gúl ntágʉ́lá-ntágʉla mú nə́mə́ zə nyíi nə isala.
2 Se, por exemplo, alguém chegar a uma de suas reuniões vestido com roupas elegantes e usando joias caras, e também entrar um pobre com roupas sujas,
3 Ŋkí bɨ mə́ ŋwa múúd jɨ́ nə mimbwéédí mí álal-ŋkul yɛ́ nə məjilə, bɨ́ nə nɛ́ nə́: «Zaá ji wa fwámɛ́ jiyad», bɨ́ nə ntágʉ́lá-ntágʉla nə́: «Tɔ́wʉ́g na tʉ́təlí», ŋkí ntâg nə́: «Jig wa kʉ́l mə́ dʉ tə̂l mə́kuú gaád».
3 e vocês derem atenção ao que está bem vestido, dizendo-lhe: “Sente-se aqui neste lugar especial”, mas disserem ao pobre: “Fique em pé ali ou sente-se aqui no chão”,
4 Ja bɨ́ mə́ sá ntɔ́ yí, ŋgaá nə́ bɨ mə́ wá mímbɛ́ɛ́gí mpə́dʉ́gá buud wə́ nɨ? Ŋgaá ntɔ́ mə́ lwó nə́ bɨ́ ŋgə bigas buud bɨ njúl nə bɔ́w-bɔ̂w mítə́dʉ́gá?
4 essa discriminação não mostrará que agem como juízes guiados por motivos perversos?
5 Yé bwááŋg mə́ búl cɛɛl wá, gwágʉ́lə́gá mə. Ye Zɛmbî nyə a shígɛ́ fɛ́ɛ́sh mímbúmbúwá shí ga dɨ́ nə́ mí bə́g nə kúm búgə́ dɨ? Nyə á kaag buud bwə́ ŋgə́ cɛɛl nyə wá Faan, ŋgaá nyə a mə́ sá nə́mə́ nə́ mimbúmbúwá mí bə́g nə kɔw Faan dɔɔŋgʉ́d?
5 Ouçam, meus amados irmãos: não foi Deus que escolheu os pobres deste mundo para serem ricos na fé? Não são eles os herdeiros do reino prometido àqueles que o amam?
6 Ká bɨ bâŋ bɨ ŋgə dʉ́g mímbúmbúwá mpyóŋ nə mpyóŋ. Ozə́ bwə́ ŋgə́ lwó bɨ́ cúŋ, ŋgaá mikúkúm? Ŋgaá bwó wə́ bwə́ ŋgə́ kə nə bɨ́ mə́mpáánzə́ mə́ mílə́sʉ́?
6 Mas vocês desprezam os pobres! Não são os ricos que oprimem vocês e os arrastam aos tribunais?
7 Ŋgaá bwó wə́ bwə́ ŋgə́ jág lás nə jɔ̧jɔ̧ jínə́ lʉ́ Krîstɛn búúd bwə́ á gwiid bɨ́ yí?
7 Não são eles que difamam aquele cujo nome honroso vocês carregam?
8 Micilyá mí ŋgə lwó nə́ cɛ̧ɛ̧ mə Cí wúsʉ́ *Krîst í ŋgə́ cɨ nə́: «Cɛɛlʉg múúd yɛ̂sh jísə́ wo kúnə́-kúnə yɛ́ nda wó cɛ́ɛ́l wómɛ́fwó nə́.» Ŋkí bɨ mə lwándʉ́lə́ cɛ̧ɛ̧ dɔɔŋgʉ́, bɨ mə sá jɔ̧ sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́.
8 Sem dúvida vocês fazem bem quando obedecem à lei do reino conforme dizem as Escrituras: “Ame seu próximo como a si mesmo”.
9 Njɨ, ja bɨ́ mə́ dʉ wá mímbɛ́ɛ́gí mpə́dʉ́gá buud yí, bɨ mə́ dʉ sə̂m; Məcɛ̧ɛ̧ mə́ lwó nə́ bɨ mə́ jəla nə intʉ́gʉ́lí í búúd bwə́ mə́ caam mə́cɛ̧ɛ̧ wá.
9 Mas, se mostram favorecimento a algumas pessoas, cometem pecado e são culpados de transgredir a lei.
10 Mpugá nə́ múúd mə ká bɛ̧ mə́mpə́ndí mâ Məcɛ̧ɛ̧ mɛ̂sh nə́ ndɛɛ́ a wush njɨ nə ŋgwúdʉgʉ̂, a mə́ byaagʉlə nə mɛ̂sh.
10 Pois quem obedece a todas as leis, exceto uma, torna-se culpado de desobedecer a todas as outras.
11 Nəcé muud nyə á cɨ nə́: «Ci wo kú sá mínɔɔmb» yɛ́, nyə nə́mə́ wə́ nyə á cɨ nə́: «Ci wo kú gwú múud». Ŋkí wɛɛ wo ádɛ́ sá mínɔɔmb, njɨ wo mə́ gwú múúd, wo músə caam məcɛ̧ɛ̧.
11 Pois aquele que disse: “Não cometa adultério”, também disse: “Não mate”. Logo, mesmo que não cometam adultério, se matarem alguém, transgredirão a lei.
12 Ntɔ́, dʉgá lás, nə dʉ sá ísâ bɨ ŋgə́ mpu nə́ bwə́ bá sámb bɨ́ milə́sʉ́ bɛ̧ɛ̧́lə cɛ̧ɛ̧ í dʉ yîl búúd mə́nyámád yí.
12 Portanto, em tudo que disserem e fizerem, lembrem-se de que serão julgados pela lei que os liberta.
13 Nəcé, buud bɨ́ kú gwág búúd cɛy lámʉ́d wá, bwə́ bá bwəma nə sémbyé mílə́sʉ́ á kú nə məcɛy mə lâm. Buud bwə́ ŋgə́ gwág bɔ́ɔ́l ŋkúŋkwóŋʉ́lə wá, iŋkúŋkwoŋ í dʉ ntɔ̧ sémbyé mílə́sʉ́ wáŋ.
13 Não haverá misericórdia para quem não tiver demonstrado misericórdia. Mas, se forem misericordiosos, haverá misericórdia quando forem julgados.
14 Bwaaŋg, ŋkí muud mə́ cɨ nə́ a jɨ nə búgə́, njɨ misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ kú nyîn, wâŋ mbií búgə́ í é kwíínd nyə jɨ́d? Í é cʉg nyə?
14 De que adianta, meus irmãos, dizerem que têm fé se não a demonstram por meio de suas ações? Acaso esse tipo de fé pode salvar alguém?
15 Ŋkí *mínyɔŋʉ̂ wʉ́n á mudûm ŋkí á mudá ŋgə́ fúfə nə sâ mə́ bwáád, ŋkí ntâg nə́ a ŋgə fúfə nə idʉ̂w yâ dâŋ jwɔ̂w,
15 Se um irmão ou uma irmã necessitar de alimento ou de roupa,
16 ŋgwɔ́l múúd á gwooŋg jɨ́n mú cɨ nə nyə nə́: «Wo ɔ kə́ nə́ shɛɛ; kaág bwáád, wo də!» Ŋkí a cɨ ntɔ́ njɨ nə mpu, kú yə nyə sâ í ŋgə́ jɨɨ nyə yí, ntɔ́ nyə é kwíínd nyə jíd?
16 e vocês disserem: “Até logo e tenha um bom dia; aqueça-se e coma bem”, mas não lhe derem alimento nem roupa, em que isso ajuda?
17 Ntɔ́ nə́mə́ wə́ búgə́ jísə́ yɛ́. Wó ká bə nə búgə́, njɨ kú nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, búgə́ gwô jísə fudə́.
17 Como veem, a fé por si mesma, a menos que produza boas obras, está morta.
18 Njɨ, ŋgwɔ́l múud jɨ nə ŋkul cɨ nə ŋgwɔ́l nə́: «Wɛɛ jɨ nə búgə́, mɛɛ nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́.» Lwóg ná mə búgə́ gwô nda nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, mɛɛ mə e lwó mə́dɨ́ mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́d nə́ mə jɨ nə búgə́.
18 Mas alguém pode argumentar: “Uns têm fé; outros têm obras”. Mostre-me sua fé sem obras e eu, pelas minhas obras, lhe mostrarei minha fé!
19 Wo ŋgə *magʉlə nə́ Zɛmbî jɨ njɨ ŋgwûd, wo ŋgə mpu sâ; njɨ, məjamb mə́ ŋgə nə́mə́ magʉlə ntɔ́, mə́ ŋgə́ lilya.
19 Você diz crer que há um único Deus. Muito bem! Até os demônios creem nisso e tremem de medo.
20 Wo muud jɨ́ kú mpu dʉ faas ísâ yɛ́, ye wo cɛɛl mpu nə́ búgə́ jɨ́ kú nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ yí í akwííndɛ́ tɔɔ sâ?
20 Quanta insensatez! Vocês não entendem que a fé sem as obras é inútil?
21 Ŋgaá Zɛmbî nyə á ŋwa mpáámbə́ íshé *Abʉraham nə́ tʉ́təlí muud mísh mɛ́d nəcé a yánálə mwân yé *Izaag tâŋ *mətúnʉga *alatâr dɨ̂.
21 Não lembram que nosso antepassado Abraão foi declarado justo por suas ações quando ofereceu seu filho Isaque sobre o altar?
22 Wo adʉ́gɛ́? Búgə́ jé í á bə mbádʉ́gá nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, byɛ̂sh í ŋgə́ sɛ̂y; misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wə́ mí á zə sá nə́ búgə́ jé í bə́g ncindî.
22 Como veem, sua fé e suas ações atuaram juntas e, assim, as ações tornaram a fé completa.
23 Nə́ ndɛɛ́, í mú bə nda Kálaad Zɛmbî ŋgə́ cɨ nə́; nə́: «Abʉraham nyə á *búgʉla Zɛmbî, Zɛmbî mú lɔ̧́ nyə búgə́ jé jɔɔŋgʉ́, a mú cɨ nə́ Abʉraham jɨ tʉ́təlí muud; bwə́ mú gwiid nyə nə́ shwə́ mə́ Zɛmbî.»
23 E aconteceu exatamente como as Escrituras dizem: “Abraão creu em Deus, e assim foi considerado justo”. Ele até foi chamado amigo de Deus!
24 Bɨ mə́ dʉ́g ɨɨ́? Zɛmbî mə́ ŋwa múúd nə́ tʉ́təlí muud nəcé misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, kú bə njɨ nəcé búgə́.
24 Vejam que somos declarados justos pelo que fazemos, e não apenas pela fé.
25 Ntɔ́ nə́mə́ wə́ Ráhab mudá jaŋga nyə á bə yɛ́. Ŋgaá nə́ Zɛmbî nyə á ŋwa nyə nə́ tʉ́təlí muud nəcé sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ nyə́ a sá yí? Nəcé, buud bwân ɔ́ *Izʉrəyɛ̂l bwə́ á kənd wá, Ráhab nyə a lə́g bwo nyə́dɨ́ njɔ́w, a mú sá nə́ bwə́ kyéyʉg zhɨ́ɨ́ shúsʉ́d.
25 Raabe, a prostituta, é outro exemplo. Ela foi declarada justa por causa de suas ações quando escondeu os mensageiros e os fez sair em segurança por um caminho diferente.
26 Nyúúl nyísə́ kú nə *shíshim yí, nyísə mbimbə; ntɔ́ nə́mə́, búgə́ jɨ́ kú nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ yí jísə mbimbə.
26 Assim como o corpo sem fôlego está morto, também a fé sem obras está morta.

Ler em outra tradução

Comparar com outra