Tiago 2
MCP vs NTLH
1 Bwaaŋg, kúgá dʉ sá nə́, bɨ ŋgə́ *búgʉla Yésus-Krîst, Cwámba íshé á milwanə́, bɨ ŋgə́ nyiŋgə baam nə bɔ́ɔ́l búúd ntɔ̧ bɔ́ɔ́l.
1 Meus irmãos, vocês que creem no nosso glorioso Senhor Jesus Cristo, nunca tratem as pessoas de modo diferente por causa da aparência delas.
2 Nəcé nə́, ja í wɔ́ɔ́s nə́, bɨ njúl sɛɛŋgyá jínʉ́d, ŋgwɔ́l múúd zə nyíi a njúl nə ilwondó í or nə mimbwéédí mí álal-ŋkul, gúl ntágʉ́lá-ntágʉla mú nə́mə́ zə nyíi nə isala.
2 Por exemplo, entra na reunião de vocês um homem com anéis de ouro e bem-vestido, e entra também outro, pobre e vestindo roupas velhas.
3 Ŋkí bɨ mə́ ŋwa múúd jɨ́ nə mimbwéédí mí álal-ŋkul yɛ́ nə məjilə, bɨ́ nə nɛ́ nə́: «Zaá ji wa fwámɛ́ jiyad», bɨ́ nə ntágʉ́lá-ntágʉla nə́: «Tɔ́wʉ́g na tʉ́təlí», ŋkí ntâg nə́: «Jig wa kʉ́l mə́ dʉ tə̂l mə́kuú gaád».
3 Digamos que vocês tratam melhor o que está bem-vestido e dizem: “Este é o melhor lugar; sente-se aqui”, mas dizem ao pobre: “Fique de pé” ou “Sente-se aí no chão, perto dos meus pés.”
4 Ja bɨ́ mə́ sá ntɔ́ yí, ŋgaá nə́ bɨ mə́ wá mímbɛ́ɛ́gí mpə́dʉ́gá buud wə́ nɨ? Ŋgaá ntɔ́ mə́ lwó nə́ bɨ́ ŋgə bigas buud bɨ njúl nə bɔ́w-bɔ̂w mítə́dʉ́gá?
4 Nesse caso vocês estão fazendo diferença entre vocês mesmos e estão se baseando em maus motivos para julgar o valor dos outros.
5 Yé bwááŋg mə́ búl cɛɛl wá, gwágʉ́lə́gá mə. Ye Zɛmbî nyə a shígɛ́ fɛ́ɛ́sh mímbúmbúwá shí ga dɨ́ nə́ mí bə́g nə kúm búgə́ dɨ? Nyə á kaag buud bwə́ ŋgə́ cɛɛl nyə wá Faan, ŋgaá nyə a mə́ sá nə́mə́ nə́ mimbúmbúwá mí bə́g nə kɔw Faan dɔɔŋgʉ́d?
5 Escutem, meus queridos irmãos! Deus escolheu os pobres deste mundo para serem ricos na fé e para possuírem o Reino que ele prometeu aos que o amam.
6 Ká bɨ bâŋ bɨ ŋgə dʉ́g mímbúmbúwá mpyóŋ nə mpyóŋ. Ozə́ bwə́ ŋgə́ lwó bɨ́ cúŋ, ŋgaá mikúkúm? Ŋgaá bwó wə́ bwə́ ŋgə́ kə nə bɨ́ mə́mpáánzə́ mə́ mílə́sʉ́?
6 No entanto, vocês desprezam os pobres. Por acaso, não são os ricos que exploram vocês e os arrastam para serem julgados nos tribunais?
7 Ŋgaá bwó wə́ bwə́ ŋgə́ jág lás nə jɔ̧jɔ̧ jínə́ lʉ́ Krîstɛn búúd bwə́ á gwiid bɨ́ yí?
7 São eles que falam mal do bom nome que Deus deu a vocês.
8 Micilyá mí ŋgə lwó nə́ cɛ̧ɛ̧ mə Cí wúsʉ́ *Krîst í ŋgə́ cɨ nə́: «Cɛɛlʉg múúd yɛ̂sh jísə́ wo kúnə́-kúnə yɛ́ nda wó cɛ́ɛ́l wómɛ́fwó nə́.» Ŋkí bɨ mə lwándʉ́lə́ cɛ̧ɛ̧ dɔɔŋgʉ́, bɨ mə sá jɔ̧ sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́.
8 Se vocês obedecerem à lei do Reino, estarão fazendo o que devem, pois nas Escrituras Sagradas está escrito: “Ame os outros como você ama a você mesmo.”
9 Njɨ, ja bɨ́ mə́ dʉ wá mímbɛ́ɛ́gí mpə́dʉ́gá buud yí, bɨ mə́ dʉ sə̂m; Məcɛ̧ɛ̧ mə́ lwó nə́ bɨ mə́ jəla nə intʉ́gʉ́lí í búúd bwə́ mə́ caam mə́cɛ̧ɛ̧ wá.
9 Mas, se vocês tratam as pessoas pela aparência, estão pecando, e a lei os condena como culpados.
10 Mpugá nə́ múúd mə ká bɛ̧ mə́mpə́ndí mâ Məcɛ̧ɛ̧ mɛ̂sh nə́ ndɛɛ́ a wush njɨ nə ŋgwúdʉgʉ̂, a mə́ byaagʉlə nə mɛ̂sh.
10 Porque quem quebra um só mandamento da lei é culpado de quebrar todos.
11 Nəcé muud nyə á cɨ nə́: «Ci wo kú sá mínɔɔmb» yɛ́, nyə nə́mə́ wə́ nyə á cɨ nə́: «Ci wo kú gwú múud». Ŋkí wɛɛ wo ádɛ́ sá mínɔɔmb, njɨ wo mə́ gwú múúd, wo músə caam məcɛ̧ɛ̧.
11 Pois o mesmo que disse: “Não cometa adultério” também disse: “Não mate”. Mesmo que você não cometa adultério, será culpado de quebrar a lei se matar.
12 Ntɔ́, dʉgá lás, nə dʉ sá ísâ bɨ ŋgə́ mpu nə́ bwə́ bá sámb bɨ́ milə́sʉ́ bɛ̧ɛ̧́lə cɛ̧ɛ̧ í dʉ yîl búúd mə́nyámád yí.
12 Falem e vivam como pessoas que serão julgadas pela lei que nos dá a liberdade.
13 Nəcé, buud bɨ́ kú gwág búúd cɛy lámʉ́d wá, bwə́ bá bwəma nə sémbyé mílə́sʉ́ á kú nə məcɛy mə lâm. Buud bwə́ ŋgə́ gwág bɔ́ɔ́l ŋkúŋkwóŋʉ́lə wá, iŋkúŋkwoŋ í dʉ ntɔ̧ sémbyé mílə́sʉ́ wáŋ.
13 Quando Deus julgar, não terá misericórdia das pessoas que não tiveram misericórdia dos outros. Mas as pessoas que tiveram misericórdia dos outros não serão condenadas no Dia do Juízo Final.
14 Bwaaŋg, ŋkí muud mə́ cɨ nə́ a jɨ nə búgə́, njɨ misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ kú nyîn, wâŋ mbií búgə́ í é kwíínd nyə jɨ́d? Í é cʉg nyə?
14 Meus irmãos, que adianta alguém dizer que tem fé se ela não vier acompanhada de ações? Será que essa fé pode salvá-lo?
15 Ŋkí *mínyɔŋʉ̂ wʉ́n á mudûm ŋkí á mudá ŋgə́ fúfə nə sâ mə́ bwáád, ŋkí ntâg nə́ a ŋgə fúfə nə idʉ̂w yâ dâŋ jwɔ̂w,
15 Por exemplo, pode haver irmãos ou irmãs que precisam de roupa e que não têm nada para comer.
16 ŋgwɔ́l múúd á gwooŋg jɨ́n mú cɨ nə nyə nə́: «Wo ɔ kə́ nə́ shɛɛ; kaág bwáád, wo də!» Ŋkí a cɨ ntɔ́ njɨ nə mpu, kú yə nyə sâ í ŋgə́ jɨɨ nyə yí, ntɔ́ nyə é kwíínd nyə jíd?
16 Se vocês não lhes dão o que eles precisam para viver, não adianta nada dizer: “Que Deus os abençoe! Vistam agasalhos e comam bem.”
17 Ntɔ́ nə́mə́ wə́ búgə́ jísə́ yɛ́. Wó ká bə nə búgə́, njɨ kú nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, búgə́ gwô jísə fudə́.
17 Portanto, a fé é assim: se não vier acompanhada de ações, é coisa morta.
18 Njɨ, ŋgwɔ́l múud jɨ nə ŋkul cɨ nə ŋgwɔ́l nə́: «Wɛɛ jɨ nə búgə́, mɛɛ nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́.» Lwóg ná mə búgə́ gwô nda nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, mɛɛ mə e lwó mə́dɨ́ mísɔ́ɔ́lʉ́gʉ́d nə́ mə jɨ nə búgə́.
18 Mas alguém poderá dizer: “Você tem fé, e eu tenho ações.” E eu respondo: “Então me mostre como é possível ter fé sem que ela seja acompanhada de ações. Eu vou lhe mostrar a minha fé por meio das minhas ações.”
19 Wo ŋgə *magʉlə nə́ Zɛmbî jɨ njɨ ŋgwûd, wo ŋgə mpu sâ; njɨ, məjamb mə́ ŋgə nə́mə́ magʉlə ntɔ́, mə́ ŋgə́ lilya.
19 Você crê que há somente um Deus? Ótimo! Os demônios também creem e tremem de medo.
20 Wo muud jɨ́ kú mpu dʉ faas ísâ yɛ́, ye wo cɛɛl mpu nə́ búgə́ jɨ́ kú nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ yí í akwííndɛ́ tɔɔ sâ?
20 Seu tolo! Vou provar-lhe que a fé sem ações não vale nada.
21 Ŋgaá Zɛmbî nyə á ŋwa mpáámbə́ íshé *Abʉraham nə́ tʉ́təlí muud mísh mɛ́d nəcé a yánálə mwân yé *Izaag tâŋ *mətúnʉga *alatâr dɨ̂.
21 Como é que o nosso antepassado Abraão foi aceito por Deus? Foi pelo que fez quando ofereceu o seu filho Isaque sobre o altar.
22 Wo adʉ́gɛ́? Búgə́ jé í á bə mbádʉ́gá nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, byɛ̂sh í ŋgə́ sɛ̂y; misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wə́ mí á zə sá nə́ búgə́ jé í bə́g ncindî.
22 Veja como a sua fé e as suas ações agiram juntas. Por meio das suas ações, a sua fé se tornou completa.
23 Nə́ ndɛɛ́, í mú bə nda Kálaad Zɛmbî ŋgə́ cɨ nə́; nə́: «Abʉraham nyə á *búgʉla Zɛmbî, Zɛmbî mú lɔ̧́ nyə búgə́ jé jɔɔŋgʉ́, a mú cɨ nə́ Abʉraham jɨ tʉ́təlí muud; bwə́ mú gwiid nyə nə́ shwə́ mə́ Zɛmbî.»
23 Assim aconteceu o que as Escrituras Sagradas dizem: “Abraão creu em Deus, e por isso Deus o aceitou.” E Abraão foi chamado de “amigo de Deus”.
24 Bɨ mə́ dʉ́g ɨɨ́? Zɛmbî mə́ ŋwa múúd nə́ tʉ́təlí muud nəcé misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́, kú bə njɨ nəcé búgə́.
24 Assim, vocês veem que a pessoa é aceita por Deus por meio das suas ações e não somente pela fé.
25 Ntɔ́ nə́mə́ wə́ Ráhab mudá jaŋga nyə á bə yɛ́. Ŋgaá nə́ Zɛmbî nyə á ŋwa nyə nə́ tʉ́təlí muud nəcé sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ nyə́ a sá yí? Nəcé, buud bwân ɔ́ *Izʉrəyɛ̂l bwə́ á kənd wá, Ráhab nyə a lə́g bwo nyə́dɨ́ njɔ́w, a mú sá nə́ bwə́ kyéyʉg zhɨ́ɨ́ shúsʉ́d.
25 Foi o que aconteceu com a prostituta Raabe, quando hospedou os espiões israelitas e os ajudou a sair da cidade por outro caminho. Deus a aceitou pelo que ela fez.
26 Nyúúl nyísə́ kú nə *shíshim yí, nyísə mbimbə; ntɔ́ nə́mə́, búgə́ jɨ́ kú nə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ yí jísə mbimbə.
26 Portanto, assim como o corpo sem o espírito está morto, assim também a fé sem ações está morta.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?