Romanos 8

MCP vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 Ntɔ́, jaá ga dɨ, buud bwə́ mú buud ɔ́ *Krîst Yésus wá bwə́ anyíŋgə́yɛ́ ná kwo bwəma nə intʉ́gʉ́lí í *mísə́m.
1 Agora, portanto, já não há nenhuma condenação para os que estão em Cristo Jesus.
2 Ŋkul Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim jɨ́ nə ndɨ́ yí í mə́ yîl wo mə́nyámá mə́ mísə́mʉ́d, wo abʉ́lɛ́ ná kwo yə shwɨy lʉ́ mísə́m, nəcé ŋkul nyɔɔŋg wə́ í dʉ yə múud mə Krîst Yésus cʉg.
2 Pois em Cristo Jesus a lei do Espírito que dá vida os libertou da lei do pecado, que leva à morte.
3 Məcɛ̧ɛ̧ mə́ Moyîz mə́ á shígɛ́ bə nə ŋkul sâ ntɔ́ nəcé cʉg múúd í cúgɛ́ nə ŋkul bɛ̧ mwo. Njɨ, Zɛmbî nyə a shí sâ; nyə á ntɨ Mwân yé zə jímbal búúd misə́m. Mwân mú zə ŋwa nyúúl búúd ɔ mísə́m bɨ́ nə ndɨ́ yí, nə́ ndɛɛ́ Zɛmbî mú yə nyúúl nyɔɔŋgʉ́ intʉ́gʉ́lí í mísə́m.
3 A lei não era capaz de nos salvar por causa da fraqueza de nossa natureza humana, por isso Deus fez o que a lei era incapaz de fazer ao enviar seu Filho na semelhança de nossa natureza humana pecaminosa e apresentá-lo como sacrifício por nosso pecado. Com isso, declarou o fim do domínio do pecado sobre nós,
4 Nyə á sâ ntɔ́ shú nə́ shé bə́g nə ŋkul mə bɛ̧ ótʉ́təlí bɛ̂sh mə́cɛ̧ɛ̧ mə́ ŋgə́ jɨɨ wá, nə́ ndɛɛ́ iyéésh í cʉg múúd ná dɨ́ í é ŋgə kyey nə shé, í é bə Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim.
4 de modo que nós, que agora não seguimos mais nossa natureza humana, mas sim o Espírito, possamos cumprir as justas exigências da lei.
5 Buud iyéésh í cʉg múúd í ŋgə́ kyey nə ndɨ́ wá, isâ í cʉg múúd wə́ bâŋ bwə́ dʉ tə̂l shwóg yí. Bɔɔŋg Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim ŋgə́ kyey nə ndɨ́ wá, bwə́ dʉ tə̂l ísâ í Shíshim shwóg.
5 Aqueles que são dominados pela natureza humana pensam em coisas da natureza humana, mas os que são controlados pelo Espírito pensam em coisas que agradam o Espírito.
6 Mpugá nə́ muud mə bɛ̧́ íyéésh í cʉg múúd yɛ́, məshíné mɛ́ mə́sə njɨ shwɨy, í njúl nə́ muud mə bɛ̧́ íyéésh í Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim yɛ́, məshíné mɛ́ mə́sə cʉg, nyə é cʉgə nə́ shɛɛ.
6 Portanto, permitir que a natureza humana controle a mente resulta em morte, mas permitir que o Espírito controle a mente resulta em vida e paz.
7 Nəcé wálə lúú íyéésh í cʉg múúd dɨ́ wúsə ifʉmʉga ŋgə́lə fʉm Zɛmbî; í aŋgɛ̂ nə sá məcɛ̧ɛ̧ mə́ Zɛmbî məgwág, í cugɛ́ nə́mə́ nə ŋkul bwɛlɛ sâ mwo mə́gwág.
7 Pois a mentalidade da natureza humana é sempre inimiga de Deus. Nunca obedeceu às leis de Deus, e nunca obedecerá.
8 Buud bwə́ ŋgə́ bɛ̧ iyéésh í cʉg múúd wá bwə́ cúgɛ́ nə ŋkul nywa Zɛmbî lámʉ́d.
8 Por isso aqueles que ainda estão sob o domínio de sua natureza humana não podem agradar a Deus.
9 Ká bɨ bá bɨ aŋgɛ̂ ná bɛ̧ iyéésh í cʉg múúd, bɨ mú ŋgə bɛ̧ Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim, nəcé a njul bɨ́ mə́nyúúlʉ́d. Muud cúgɛ́ nə Shíshim mə́ Krîst yɛ́, cugɛ́ múúd mə́ Krîst.
9 Vocês, porém, não são controlados pela natureza humana, mas pelo Espírito, se de fato o Espírito de Deus habita em vocês. E, se alguém não tem o Espírito de Cristo, a ele não pertence.
10 Njɨ, nda jɨ́ nə́ Krîst njul bɨ́ mə́nyúúlʉ́d nə́, mənyúúl mʉ́n mə́ é tɛɛm ŋgə yə nəcé misə́m, *mishíshim mín mí é ŋgə ŋwa cʉg nəcé Zɛmbî nyə a mə́ cɨ nə́ bɨ́ músə otʉ́təlí ɔ búúd.
10 Uma vez que Cristo habita em vocês, embora o corpo morra por causa do pecado, o Espírito lhes dá vida porque vocês foram declarados justos diante de Deus.
11 Ŋkí bɨ bɨ́ nə Shíshim mə́ Zɛmbî muud nyə a gwûmʉshi Yésus yɛ́, mpugá nə́ nyə e bá nə́mə́ sá nə́ Shíshim yé wɔɔŋgʉ́ í gwûmʉ́shíg mənyúúl mʉ́n mâ shwɨy mə́nɨ.
11 E, se o Espírito de Deus que ressuscitou Jesus dos mortos habita em vocês, o Deus que ressuscitou Cristo Jesus dos mortos dará vida a seu corpo mortal, por meio desse mesmo Espírito que habita em vocês.
12 Nda jɨ́ ntɔ́ nə́, bwaaŋg, mpugá nə́ shé bʉ́sə nə mpwə́lá, njɨ kú bə mpwə́lá nə́ shé ŋgə́g nə nyiŋgə bɛ̧ iyéésh í cʉg múúd.
12 Portanto, irmãos, vocês não têm de fazer o que sua natureza humana lhes pede,
13 Nəcé, bɨ́ mə́ ká ŋgə bɛ̧ iyéésh í cʉg múúd ɨɨ́, bɨ mə bá yə; bɨ́ mə́ ká yida ŋgə sá nə́ Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim ŋgə́g nə gwɨ́ɨ́lya misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ mə́nyúúl mə́ dʉ sá myá, bɨ́ bá cʉgə.
13 porque, se viverem de acordo com as exigências dela, morrerão. Se, contudo, pelo poder do Espírito, fizerem morrer as obras do corpo, viverão,
14 Mpugá nə́ buud bɛ̂sh Shíshim mə́ Zɛmbî ŋgə́ kyey nə ndɨ́ wá, bwó wə́ bʉ́sə́ bwân ɔ́ Zɛmbî.
14 porque todos que são guiados pelo Espírito de Deus são filhos de Deus.
15 Nəcé, Shíshim bɨ́ á lə́g yí í cúgɛ́ *shíshim í sá nə́ bɨ bə́g məlwaá, bɨ́ nyiŋgə ŋgə cʉgə cʉg ífwaas yí. Bɨ á yida lə́g Shíshim í sá nə́ bɨ bə́g bwân ɔ́ Zɛmbî yí; Shíshim wɔɔŋg í yə́ shé ŋkul nə́ shé kɨ́mʉ́g nə́: «Abba, Dâ!»
15 Pois vocês não receberam um espírito que os torne, de novo, escravos medrosos, mas sim o Espírito de Deus, que os adotou como seus próprios filhos. Agora nós o chamamos “ Aba , Pai”,
16 Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim nyəmɛ́fwó ŋgə nə́mə́ lwágʉlə *mishíshim míshé nə́ shé bʉ́sə bwán ɔ́ Zɛmbî bʉ́bə́lɛ́.
16 pois o seu Espírito confirma a nosso espírito que somos filhos de Deus.
17 Nda jɨ́ nə́ shé bʉ́sə bwân ɔ́ Zɛmbî nə́, shé bʉ́sə nə́mə́ nə kɔw wə́ Zɛmbî. Shénɔ̂ŋ Krîst shé mə́ bá kɔwʉla mə́kɔw, ŋkí shé ŋgə nə́mə́ kɔwʉla micúŋ myɛ́. Shé ŋgə kɔwʉla micúŋ myɛ́ shú nə́ shénɔ́ŋ bɛ̂sh bág ŋkənʉwa mə́ŋkənʉwa mɛ́.
17 Se somos seus filhos, então somos seus herdeiros e, portanto, co-herdeiros com Cristo. Se de fato participamos de seu sofrimento, participaremos também de sua glória.
18 Jugʉ́lə shé ŋgə́ jug mwɔ́w mə́ga dɨ́ yí í cúgɛ́ tɔɔ sâ ja mə́ tə́dʉ́gá bímbí Zɛmbî mə bá sá nə́ shé ŋkə́nʉwag yí.
18 Considero que nosso sofrimento de agora não é nada comparado com a glória que ele nos revelará mais tarde.
19 Nəcé, Zɛmbî mə bá zə sá nə́ buud bʉ́sə́ bwán bɛ́ wá bwə́ mpúyʉ́g. Nə́ ndɛɛ́, isâ byɛ̂sh Zɛmbî nyə́ á tɛ́ yí í ŋgə́ bwánd sâ jɔɔŋgʉ́ nə milâm nə́ jig-jig.
19 Pois toda a criação aguarda com grande expectativa o dia em que os filhos de Deus serão revelados.
20 Njɨ, ja gaád ɨɨ́, mɔ́ɔ́l mə́ŋkul mə́ ŋgə lwáfʉlə isâ byɔɔŋg nə́ í ŋgə́g nə bɛ̧ cʉg á kú nə shwóg kú nə shug. Isâ byɔɔŋg dɨ́ í á vâŋ nə́ í kə́ biil mə́ŋkul mɔɔŋgʉ́d, Zɛmbî wə́ nyə a nyasʉlə byo cínɔŋg. Njɨ, isâ byɔɔŋg byɛ̂sh í ŋgə bwánd nə búgə́ nə́
20 Toda a criação, não por vontade própria, foi submetida por Deus a uma existência fútil,
21 dúl jwɔ́wʉ́d Zɛmbî mə bá yîl byo lwéfʉ́lí jɔɔŋgʉ́d, nəcé lwéfʉ́lí jɔɔŋg í ŋgə caam. Ja Zɛmbî mə bá yîl byo cínɔŋg yí, í bá ka lə́g cʉg fʉlí bwân ɔ́ Zɛmbî bwə́ ŋgə́ cʉgə yí nə məŋkənʉwa bwə́ ŋgə́ ŋkənʉwa má.
21 na esperança de que, com os filhos de Deus, a criação seja gloriosamente liberta da decadência que a escraviza.
22 Sə́ mə́ mpú nə́, zə wɔ́ɔ́s kɨ́kɨdɨ́ga, isâ byɛ̂sh Zɛmbî nyə a tɛ́ yí í ŋgə ná jug, ŋgə leegya nda mudá ŋgə́ kwiy minʉ́ nə́ a zə́ byá yɛ́.
22 Pois sabemos que, até agora, toda a criação geme, como em dores de parto.
23 Í cúgɛ́ nə́mə́ njɨ isâ byɔɔŋgʉ́; tɔɔ sə́ bɔɔŋg Zɛmbî nyə a mə́ yə Shíshim yé tâŋ məkagʉlá wá, sə́ ŋgə nə́mə́ leegya ŋgə́lə bwánd fwála Zɛmbî mə bá zə tə̂l sə́ cé bwân bɛ́ dɨ́ yí, fwála á bá nə́mə́ zə yîl mə́nyúúl mə́sʉ́ mə́nyámád yí.
23 E nós, os que cremos, também gememos, embora tenhamos o Espírito em nós como antecipação da glória futura, pois aguardamos ansiosos pelo dia em que desfrutaremos nossos direitos de adoção, incluindo a redenção de nosso corpo.
24 Nəcé, Zɛmbî nyə a mə́ cʉg sə́, njɨ sâ jɔɔŋg í afwóyɛ́ ná nyîn, sə́ ŋgə ná bwánd bwándʉ́g nə búgə́. Sâ múúd ŋgə́ bwánd nə búgə́ yí, á ká dʉ́g gwo, ye nyə é kwo ná bwánd?
24 Recebemos essa esperança quando fomos salvos. (Se já temos alguma coisa, não há necessidade de esperar por ela,
25 Nda jɨ́ nə́, sâ sə́ aŋgɛ̂ nə dʉ́g yí, sə́ ŋgə bwánd gwo nə búgə́ nə́, sə́ ŋgə bwánd gwo nə jísɔ́w.
25 mas, se esperamos por algo que ainda não temos, devemos fazê-lo com paciência e confiança.)
26 Nə́mə́ mbií ŋgwûd wɔɔŋgʉ́, Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim ŋgə nə́mə́ kwíínd sə́ tag dʉ́sʉ́d; sə́ ádɛ́ mpu sâ í jɨ́ɨ́ nə́ sə́ gwáámbʉ́g Zɛmbî mə́jəgʉla mə́sʉ́d yí. Njɨ, Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim nyəmɛ́fwó mə́ dʉ jəgʉla shú dʉ́sʉ́, dʉ leegya mbií míleegya íciyá í lə́sʉ́ bísʉ́ í cúgɛ́ nə ŋkul fɛ́ɛ́g yí.
26 E o Espírito nos ajuda em nossa fraqueza, pois não sabemos orar segundo a vontade de Deus, mas o próprio Espírito intercede por nós com gemidos que não podem ser expressos em palavras.
27 Zɛmbî nywáá muud mə́ dʉ bigas ísâ í lâm yɛ́, á dʉ mpu ísâ Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim mə́ dʉ gwáámb cínɔŋg yí; nəcé Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim ŋgə jəgʉla shú óbúgʉla nə́mə́ nda Zɛmbî mə jɨ́ɨ́ nə́.
27 E o Pai, que conhece cada coração, sabe quais são as intenções do Espírito, pois o Espírito intercede por nós, o povo santo, segundo a vontade de Deus.
28 Sə́ mə́ mpú ntâg nə́ Zɛmbî mə́ dʉ sá sâ jɛ̂sh í shúgʉ́lág ŋkí nywa shú búúd bwə́ cɛ́ɛl nyə wá, buud nyə á jɔ̂w tə́dʉga yéd wá.
28 E sabemos que Deus faz todas as coisas cooperarem para o bem daqueles que o amam e que são chamados de acordo com seu propósito.
29 Nəcé, buud Zɛmbî nyə á bwey fwo tɛ́ɛ́d mpu wá, nyə á bwey fɛ́ɛ́sh bwo nə́ bwə́ bɛ̧́ɛ̧́lag Mwân yé, Mwân yé bə́g cúmbá á zhwog omínyɔŋʉ̂.
29 Pois Deus conheceu de antemão os seus e os predestinou para se tornarem semelhantes à imagem de seu Filho, a fim de que ele fosse o primeiro entre muitos irmãos.
30 Buud nyə á bwey fɛ́ɛ́sh ntɔ́ wá, bwó wə́ nyə á jɔ̂w wá; buud nyə á jɔ̂w wá, bwó wə́ nyə á cɨ nə́ bʉ́sə otʉ́təlí ɔ búúd wá; buud nyə á cɨ nə́ otʉ́təlí ɔ búúd wá, bwó wə́ nyə á yə gúmə́ wá.
30 Depois de predestiná-los ele os chamou, e depois de chamá-los, os declarou justos, e depois de declará-los justos, lhes deu sua glória.
31 Shé kág ná nyiŋgə cɨ nə́ jɨ? Ŋkí Zɛmbî ŋgə kyɛm sə̂, zə́ jɨ́ nə ŋkul nyiŋgə lúmbʉli nə sə́?
31 Que podemos dizer diante de coisas tão maravilhosas? Se Deus é por nós, quem será contra nós?
32 Nyə a shígɛ́ jagʉlə fwámɛ́ Mwán yé, nyə a kɛɛnzh nyə shú dʉ́sʉ́. A tɛ́ɛ́d fwo kɛɛnzh Mwân yé, ŋgaá nə́ nyə é kwádʉlə yə sə́ isâ byɛ̂sh ashwâ?
32 Se ele não poupou nem mesmo seu próprio Filho, mas o entregou por todos nós, acaso não nos dará todas as outras coisas?
33 Zə́ jɨ́ nə ŋkul shwə́man búúd Zɛmbî mə́ fɛ́ɛ́sh wá? Ŋgaá Zɛmbî nywáá nyə a mə́ bwey cɨ nə́ bʉ́sə otʉ́təlí ɔ búúd?
33 Quem se atreve a acusar os escolhidos de Deus? Ninguém, pois o próprio Deus nos declara justos diante dele.
34 Zə́ jɨ́ nə ŋkul sámb bwo lə́sʉ́? Ŋgaá Yésus nyə a shí yə; bul nyiŋgə bə nə́, nyə a shí gwûm, a njul Zɛmbî dɨ́ mbwə̂ məncwûm, a ŋgə jəgʉla shú dʉ́sʉ́.
34 Quem nos condenará, então? Ninguém, pois Cristo Jesus morreu e ressuscitou e está sentado no lugar de honra, à direita de Deus, intercedendo por nós.
35 Jɨ́ jɨ́ nə ŋkul sá nə́ sə́ béégyág nə cɛɛlí Zɛmbî ŋgə́ cɛɛl sə́ yí? Ye *incwaw í ntʉg, ye yágʉ́wó, ye cúwʉ́lí, ye zha, ye məbúwa, ye isâ í áwuwagʉwə̂, ye shwɨy nə́ bwə́ gwú sə́?
35 O que nos separará do amor de Cristo? Serão aflições ou calamidades, perseguições ou fome, miséria, perigo ou ameaças de morte?
36 Ŋgaá jɨ́ cilyá Kálaad Zɛmbî dɨ́ nə́:
36 Como dizem as Escrituras: “Por causa de ti, enfrentamos a morte todos os dias; somos como ovelhas levadas para o matadouro”.
37 Njɨ, sə́ ŋgə jág bul ntɔ̧ isâ ínɨ byɛ̂sh. Nəcé muud ŋgə́ cɛɛl sə́ yɛ́ ŋgə sá nə́ sə́ ŋgə́g nə ntɔ̧.
37 Mas, apesar de tudo isso, somos mais que vencedores por meio daquele que nos amou.
38 Mɛɛ mə ŋgə ntâg mpu bʉ́bə́lɛ́ nə́ gúl sâ cúgɛ́ nə ŋkul bɛ́ɛ́g sə́ nə cɛɛlí Zɛmbî ŋgə́ cɛɛl sə́ yí: tɔɔ shwɨy, tɔɔ cʉg, tɔɔ *wəéŋgəles, tɔɔ isâ í ŋgə́ wá buud mə́nyámád yí, tɔɔ cʉg ga, tɔɔ jɔɔŋg zág yí, tɔɔ isâ í ŋgə́ ntɔ̧ buud ŋkul yí,
38 E estou convencido de que nem morte nem vida, nem anjos nem demônios, nem o que existe hoje nem o que virá no futuro, nem poderes,
39 tɔɔ məŋkul mâ gwɔ̂w, tɔɔ mɔɔŋg mâ shí, tɔɔ gúl sâ Zɛmbî nyə a tɛ́ yí, kú nə tɔɔ sâ jɨ́ nə ŋkul bɛ́ɛ́g sə́ nə cɛɛlí Zɛmbî ŋgə́ cɛɛl sə́ kwoŋ mə Cwámba wúsʉ́ *Krîst Yésus dɨ́ yí.
39 nem altura nem profundidade, nada, em toda a criação, jamais poderá nos separar do amor de Deus revelado em Cristo Jesus, nosso Senhor.

Ler em outra tradução

Comparar com outra