Romanos 7

MCP vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 Bwaaŋg, ja mə́ ŋgə́ lás nə bɨ́ yí, mə mpú nə́ mə ŋgə lás nə buud bwə́ mpú mə́cɛ̧ɛ̧ wá. Ŋgaá bɨ mə mpú nə́ məcɛ̧ɛ̧ mə́ dʉ jwú nə muud njɨ ja múúd ŋgə́ ná cʉgə yí?
1 Meus irmãos, vocês todos podem compreender muito bem o que vou dizer. Vocês conhecem as leis e sabem que elas só têm poder sobre uma pessoa enquanto essa pessoa está viva.
2 Nda mudá, ŋkúmba cɛ̧ɛ̧ í ŋgə laad nyə nə ŋgwúm yé té wɛ̂sh ŋgwúm ŋgə́ ná cʉgə yí. Njɨ, ŋgwúm mə́ ká yə, cɛ̧ɛ̧ dɔɔŋgʉ́ kú ná bii múdá.
2 Por exemplo, a mulher casada está ligada pela lei ao marido enquanto ele estiver vivo; mas, se ele morrer, ela estará livre da lei que a liga ao marido.
3 Ntɔ́ jɨ nə́, múdá mə́ ká ntɔ̧ wúl njɔ́w báád ŋgwúm ná nə mísh ɨɨ́, bwə́ jɔ̂w nyə nə́ mudá minɔɔmb. Njɨ, ŋkí ŋgwúm mə́ yə, cɛ̧ɛ̧ kú ná nyiŋgə bii múdá; á ká ntɔ̧ wúl njɔ́w báád ɨɨ́, a kú bə múdá minɔɔmb.
3 De modo que, se ela viver com outro homem enquanto o marido estiver vivo, ela será chamada de adúltera. Mas, se o marido morrer, ela estará legalmente livre e não cometerá adultério se casar com outro homem.
4 Bwaaŋg, jɨ́ nə́mə́ mbií ŋgwûd wɔɔŋgʉ́ shú dʉ́n, bɨ músə buud ɔ *Krîst, sá jɔɔŋg í á mə́ sá nə́ bɨ bə́g mimbimbə shú sâ í dʉ́gyá nə məcɛ̧ɛ̧ yí. Bɨ á mə́ ntɔ̧ məbwə̂ mə́ múud shúsʉ́d, múúd nyə a gwûm yɛ́. Í á sɨ̂y ntɔ́ shú nə́ shé wúmə́g Zɛmbî mpumə́.
4 O mesmo acontece com vocês, meus irmãos. Do ponto de vista da lei, vocês também já morreram, pois são parte do corpo de Cristo. E agora pertencem a ele, que foi ressuscitado para que nós possamos viver uma vida útil no serviço de Deus.
5 Nəcé, ja shé á ŋgə ná bɛ̧ iyéésh í cʉg múúd yí, məcɛ̧ɛ̧ mə́ á dʉ shwambʉlə bɔ́w-bɔ̂w íyéésh bísʉ́. Bɔ́w-bɔ̂w íyéésh bísʉ́ byɔɔŋgʉ́ wə́ í á dʉ ŋgə sɛ̂y sə́dɨ́ íkʉ́l í nyúúlʉ́d, mpúmə́ a cínɔŋg nyə á bə njɨ shwɨy.
5 Pois, quando vivíamos de acordo com a nossa natureza humana, os maus desejos despertados pela lei agiam em todo o nosso ser e nos levavam para a morte.
6 Jaá ga, shé mú mimbimbə shú sâ í dʉ́gyá nə məcɛ̧ɛ̧ mə́ á dʉ bii shé mikwám má; ntɔ́, shé mə́ wú míkwám myɔɔŋgʉ́d. Shé mú məlwaá mə́ Zɛmbî mbií ágúgwáan Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim ŋgə́ lwágʉlə shé yí, kú ná bə mbií á yág shé á ŋgə bɛ̧ məcɛ̧ɛ̧ nda mə́sə́ cilyá nə́.
6 Porém agora estamos livres da lei porque já morremos para aquilo que nos mantinha prisioneiros. Por isso somos livres para servir a Deus não da maneira antiga, obedecendo à lei escrita, mas da maneira nova, obedecendo ao Espírito de Deus.
7 Shé kág cɨ nə́ jɨ? Məcɛ̧ɛ̧ mə́ mə́ yidá bə *sə́m? Mbɔ̂! Í cúgɛ́ nə ŋkul bə ntɔ́! Njɨ, məcɛ̧ɛ̧ mə́ á mbə̂m bə kú bə, mə a shígɛ́ nywá mpu sâ bwə́ jɔ́w nə́ sə́m yí. Nəcé, cɛ̧ɛ̧ í á mbə̂m bə kú cɨ nə mə nə́: «Ci wo kú wɨ́ɨ́mb sâ ŋkán», mə a shígɛ́ nywá mpu sâ bwə́ jɔ́w nə́ iwɨ́ɨ́mbʉ́g yí.
7 O que vamos dizer então? Que a própria lei é pecado? É claro que não! Mas foi a lei que me fez saber o que é pecado. Pois eu não saberia o que é a cobiça se a lei não tivesse dito: “Não cobice.”
8 Sə́m í á ŋwa zhɨɨ́ na mpə́ndí nɨɨ́d, í mú sá nə́ mə tɛ́ɛ́dʉ́g ŋgə́lə wɨ́ɨ́mb isâ mimbií mimbií. Məcɛ̧ɛ̧ mə́ ká bə kú bə, sə́m mə́ yə.
8 Porém o pecado se aproveitou dessa lei para despertar em mim todo tipo de cobiça. Porque, se não existe a lei, o pecado é uma coisa morta.
9 Té wɛ̂sh mə́ á ŋgə ná bə kú mpu mə́cɛ̧ɛ̧ yí, mə á ŋgə cʉgə. Ká, njɨ mə́ á ka zə mpu mpə́ndí yí, sə́m mú bʉ̂n lúu,
9 Pois houve um tempo em que eu não conhecia a lei e estava vivo. Mas, quando fiquei conhecendo o mandamento, o pecado começou a viver,
10 mɛɛ mú yə. Mpə́ndí í á bə nə́ í kwáámbʉg mə cʉg yí, í mú yidá kwaamb mə shwɨy.
10 e eu morri. E o próprio mandamento que me devia trazer a vida me trouxe a morte.
11 Nəcé, sə́m í á ŋwa zhɨɨ́ mpə́ndíd, í mú jwáŋgʉlə mə nə́ ndɛɛ́ í mú gwɨ́ɨ́lya mə.
11 Porque o pecado, aproveitando a oportunidade dada pelo mandamento, me enganou e, por meio do mandamento, me matou.
12 Sâ ŋgwúdʉ̂, məcɛ̧ɛ̧ máá mə́sə ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ sâ, sâ mə́cɛ̧ɛ̧ mə́ ŋgə́ jɨɨ yí í njúl nə́mə́ ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ sâ, í njúl tʉ́təlí, ŋkí nywa.
12 Assim a lei vem de Deus; e o mandamento também vem de Deus, diz o que é certo e é bom.
13 Ká, ye sâ ányunywaâ í mə́ yida bə sâ shwɨy shú dáamə́? Mbɔ̂! Í cúgɛ́ ntɔ́! Jɨ́ nə́ sə́m í á yida ŋwa zhɨɨ́ sâ ányunywaâ dɨ́ nə́ í zə́ gwɨ́ɨ́lya mə; ntɔ́, mpə́ndí í mú sá nə́ sə́m í mpúyʉ́g, í mpúg nə́mə́ nyîn nə́ wúsə mbíya bɔ́w-bɔ̂w sâ.
13 Então será que o que é bom me levou à morte? É claro que não! Foi o pecado que fez isso. Pois o pecado, usando o que é bom, me trouxe a morte para que ficasse bem claro aquilo que o pecado realmente é. E assim, por meio do mandamento, o pecado se mostrou mais terrível ainda.
14 Haaw. Sə́ mə́ mpú nə́ məcɛ̧ɛ̧ mə́sə sâ á *shíshim, mɛɛ mə ŋgə ná bɛ̧ iyéésh í cʉg múud, mə jɨ kwám á *misə́m.
14 Sabemos que a lei é divina; mas eu sou humano e fraco e fui vendido ao pecado para ser seu escravo.
15 Sâ gwə́mɛ́fwó mə́ ŋgə́ sá yí, mə aŋgɛ̂ nə wámbʉlə gwo. Mə aŋgɛ̂ nə sá sâ mə́ cɛ́ɛ́l sá yí, njɨ sâ mə́ ŋgə́ mpii yí, gwə́ wə́ mə́ sá yí.
15 Eu não entendo o que faço, pois não faço o que gostaria de fazer. Pelo contrário, faço justamente aquilo que odeio.
16 Nda jɨ́ ka bə nə́ sâ mə́ ŋgə́ sá yí mə aŋgɛ̂ nə cɛɛl gwo nə́, mə mə́ ka dʉ́g nə́ məcɛ̧ɛ̧ mə́sə jɔ̧jɔ̧ sâ.
16 Se faço o que não quero, isso prova que reconheço que a lei diz o que é certo.
17 Ntɔ́, mɛɛ ná dɨ́ ŋgə́ sá isâ mə́ ŋgə́ sá yí, jísə sə́m í njúl mə nyúúlʉ́d yí.
17 E isso mostra que, de fato, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
18 Mə mpú bʉ́bə́lɛ́ nə́ ŋkul mə sá mə́nywa yí í cúgɛ́ cʉg múúd jâmʉd. Yéésh nə yéésh jâŋ wə́ mə́ jɨ́ nə ŋkul gwág yí; njɨ, kú nə ŋkul mə́ sá mə́nywa mə́ ŋgə́ cɛɛl sá má.
18 Pois eu sei que aquilo que é bom não vive em mim, isto é, na minha natureza humana. Porque, mesmo tendo dentro de mim a vontade de fazer o bem, eu não consigo fazê-lo.
19 Ntɔ́ jɨ nə́, mənywa mə́ cɛ́ɛ́l sá má, mə asáyɛ́ mwo; njɨ məbɔ̂w mə́ acɛ́ɛ́lɛ́ sá má, mə yidá mpu sá mwo.
19 Pois não faço o bem que quero, mas justamente o mal que não quero fazer é que eu faço.
20 Nda jɨ́ ka bə nə́ mə ŋgə sá sâ mə́ acɛ́ɛ́lɛ́ yí nə́, mə dɨ́ ŋgə́ sá isâ, jísə sə́m í njúl mə nyúúlʉ́d yí.
20 Mas, se faço o que não quero, já não sou eu quem faz isso, mas o pecado que vive em mim é que faz.
21 Mə mə́ ka kwey nə́ nyúl ŋkûl nyísə mə́dɨ́ cʉgʉd; ŋkul nyɔɔŋg wə́ í dʉ sá nə́, ja jɛ̂sh mə́ cɛ́ɛ́l sá mə́nywa yí, mə yida sá məbɔ̂w,
21 Assim eu sei que o que acontece comigo é isto: quando quero fazer o que é bom, só consigo fazer o que é mau.
22 í njúl nə́ mə ŋgə gwág nywa məcɛ̧ɛ̧ mə́ Zɛmbî mə́dɨ́ lâm dɨ́ cwû.
22 Dentro de mim eu sei que gosto da lei de Deus.
23 Njɨ mə mə́ kwey nə́ nyúl ŋkûl nyísə mə nyúúlʉ́d í ŋgə́ lúmbʉli nə isâ tə́dʉga wâm í ŋgə́ magʉlə yí. Ŋkul nyɔɔŋg í ŋgə sá nə́ mə bə́g kwám á ŋkul mísə́m mí nə ndɨ́ mə́dɨ́ íkʉ́l í nyúúlʉ́d yí.
23 Mas vejo uma lei diferente agindo naquilo que faço, uma lei que luta contra aquela que a minha mente aprova. Ela me torna prisioneiro da lei do pecado que age no meu corpo.
24 A ŋkúŋkwóŋʉ́lə mə e! Nyúúl ga í ŋgə kə nə mə shwɨyʉd. Zə́ e bá yîl mə mə́ga mə́nyámád e?
24 Como sou infeliz! Quem me livrará deste corpo que me leva para a morte?
25 Yé Zɛmbî, akíba nə wo kwoŋ mə Cwámba wúsʉ́ Yésus-Krîst dɨ̂!
25 Que Deus seja louvado, pois ele fará isso por meio do nosso Senhor Jesus Cristo! Portanto, esta é a minha situação: no meu pensamento eu sirvo à lei de Deus, mas na prática sirvo à lei do pecado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra