Mateus 9
MCP vs NVT
1 Ntɔ́ Yésus mú kə kəwa byɔ́ɔ́lʉ́d, nyiŋgə lɨ́ɨ́na mâŋ, kə nyə́dɨ́ ŋgwə́la.
1 Jesus entrou num barco e atravessou o mar até a cidade onde morava.
2 A ŋgə́ nə́mə́ jé, buud bwə́ mú zə nyə́dɨ́, bwə́ ŋgə́ ŋkɛ̂ny mbúmbwúgʉ́ táádə́d. Yésus mú dʉ́g nə́ buud bɔɔŋgʉ́ bʉ́sə nə fwámɛ́ búgə́, a mú cɨ nə mbúmbwúgʉ́ nə́: «Mwân waam! Səlʉg lâm shí! Mə mə́ juu wo nə *misə́m myô.»
2 Algumas pessoas lhe trouxeram um paralítico deitado numa maca. Ao ver a fé que eles tinham, Jesus disse ao paralítico: “Anime-se, filho! Seus pecados estão perdoados”.
3 Bɔ́ɔ́l *Oyɨ́ɨ́gʉli ɔ́ mə́cɛ̧ɛ̧ bwə́ mú ŋgə nyímbʉla bwə́mɛ́ nə bwə́mɛ́ nə́: «Muud ɛ́ga ŋgə *lás nə Zɛmbî bwaasʉ́lə mpu.»
3 Alguns mestres da lei disseram a si mesmos: “Isso é blasfêmia!”.
4 Yésus músə mpu sâ bwə́ á ŋgə tə́dʉga yí, a mú lás nə bwo nə́: «Nəcé jɨ́ bɨ́ mə́ bɔ̂w mitə́dʉ́gá ntʉ́nɨ yí?
4 Jesus, percebendo o que pensavam, perguntou: “Por que vocês reagem com tanta maldade em seu coração?
5 Jɨ́ í búl bə kúnə́-kúnə? Ye cɨ́lə nə muud nə́: “Mə mə́ juu wo nə misə́m myô”, ye nə́: “Wɔɔlʉ́g, wo kyéyʉg?”
5 O que é mais fácil dizer: ‘Seus pecados estão perdoados’ ou ‘Levante-se e ande’?
6 Mə́ ka cɛɛl nə́ bɨ mpúg nə́ *Mwân mə Múúd jɨ nə ŋkul ijwûga nə́ a juu búúd nə misə́m myáŋ.» Ntɔ́, a mú yid wə́ mbúmbwúgʉ́. Nyə nə́: «Wɔɔlʉ́g, wo ŋkɛ́nyʉ́g táádə́ gwô, wo nyíŋgəg kə njɔ́w.»
6 Mas eu lhes mostrarei que o Filho do Homem tem autoridade na terra para perdoar pecados”. Então disse ao paralítico: “Levante-se, pegue sua maca e vá para casa”.
7 Muud wɔɔŋgʉ̂ mú wɔɔl, kyey kə njɔ́w.
7 O homem se levantou e foi para casa.
8 Ja áncuncuma buud mə́ dʉ́g sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ nɨ yí, bwə́ mú gwág íkukwɛndɛ, bwə́ mú ságʉsə Zɛmbî, nəcé a yə́lə búúd mbií ŋkûl ijwûga nyɔɔŋg.
8 Ao ver isso, a multidão se encheu de temor e louvou a Deus por ele ter dado tal autoridade aos seres humanos.
9 Yésus mú wú na, kyey. A ŋgə́ cɔ̧́ kʉ́l búúd bwə́ dʉ jə́na tóya yí, a mú dʉ́g ŋgwɔ́l múúd njúl cínɔŋg shí. Muud wɔɔŋgʉ̂ nyə á bə nə jínə́ nə́ Matiyô. Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Bɛ̧g mə.» A mú tɔ̂w, bɛ̧ nyə.
9 Enquanto Jesus caminhava, viu um homem chamado Mateus sentado onde se coletavam impostos. “Siga-me”, disse-lhe Jesus, e Mateus se levantou e o seguiu.
10 Í á ka zə bə nə́, Yésus njúl njɔ́w a ŋgə́ də, zhwog oŋwɛnyɛ ɔ tóya nə bɔ́ɔ́l ósɔ́ɔl ɔ́ mə́bɔ̂w bwə́ mú nə́mə́ zə, bə́nɔ̂ŋ nyə nə *ompwíín bɛ́ zə də.
10 Mais tarde, na casa de Mateus, Jesus e seus discípulos estavam à mesa, acompanhados de um grande número de cobradores de impostos e pecadores.
11 Ja *Ofarizyɛ̂ŋ bwə́ á ka dʉ́g ntʉ́nɨ yí, bwə́ á cɨ nə ompwíín ɔ́ Yésus nə́: «Nəcé jɨ́ Yɨ́ɨ́gʉli wʉ́n ŋgə́ bə́lɛ də nə oŋwɛnyɛ ɔ tóya nə bɔ́ɔ́l ósɔ́ɔl ɔ́ mə́bɔ̂w yí?»
11 Quando os fariseus viram isso, perguntaram aos discípulos: “Por que o seu mestre come com cobradores de impostos e pecadores?”.
12 Yésus mú gwág sâ bwə́ á ŋgə́ cɨ yí, nyə nə bwo nə́: «Mikanz dɨ́ mí dʉ jɨɨ jwɔ́wʉda, í dʉ bə mímbə̂l.
12 Jesus ouviu o que disseram e respondeu: “As pessoas saudáveis não precisam de médico, mas sim os doentes”.
13 Mpugá tə́dʉga sâ jɨ́ cilyá Kálaad Zɛmbî dɨ́ yí nə́: “Mə́ bul jɨɨ nə́ buud bwə́ gwágʉ́g buud cɛy lámʉ́d, ntɔ̧ nə́ bwə́ dʉ́g sâ mə *mətúnʉga.” Ntɔ́ jɨ nə́ mə a shígɛ́ zə jɔ̂w ótʉ́təlí ɔ búúd. Mə á yida zə jɔ̂w osɔ́ɔl ɔ mə́bɔ̂w.»
13 E acrescentou: “Agora vão e aprendam o significado desta passagem das Escrituras: ‘Quero que demonstrem misericórdia, e não que ofereçam sacrifícios’. Pois não vim para chamar os justos, mas sim os pecadores”.
14 *Ompwíín ɔ́ Yuánɛs Nduu-buud bwə́ á ka zə wə́ Yésus zə jî nyə nə́: «Sə́nɔ́ŋ *Ofarizyɛ̂ŋ sə́ mə́ dʉ ci idʉ̂w yə́lə Zɛmbî gúmə́ njɨ ompwíín bwô bâŋ kú ci. Jɨ́ í sá ntɔ́?»
14 Os discípulos de João Batista foram a Jesus e lhe perguntaram: “Por que seus discípulos não têm o hábito de jejuar, como nós e os fariseus?”.
15 Yésus mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Ja múúd mə́ ŋwa bâ yí, a tə̂l zâŋ, a jɔ̂w óshwə́ bɛ́; ye oshwə́ bɛ́ bwə́ yidá zə nə məcɛy lámʉ́d bə́nɔ̂ŋ muud bâ bwə́ njúl kʉ́l ŋgwúd? Mbɔ̂! Njɨ mɔ́ɔ́l mwɔ̂w mə́ ŋgə zə, bwə́ bá yîl bwo muud bâ yí. Mwɔ̂w mɔɔŋgʉ́ dɨ́ wə́ óshwə́ bɛ́ bwə́ ka bá ci ídʉ̂w.
15 Jesus respondeu: “Por acaso os convidados de um casamento ficam de luto enquanto festejam com o noivo? Um dia, porém, o noivo lhes será tirado, e então jejuarão.
16 Mpugá nə́ bwə́ ádɛ́ ŋwa kʉ́l káándə́ ágúgwáan kə wá bágá bwoodʉ́ káándə́d. Nəcé bágá dɔɔŋg í ká juli, í tʉ̂w, í yida bweeg luun lʉ káándə́.
16 “Além disso, ninguém remendaria uma roupa velha usando pano novo. O pano rasgaria a roupa, deixando um buraco ainda maior.
17 Ntɔ́ nə́mə́, bwə́ ádɛ́ ŋwa wáan ágúgwáan kə wá bwoodʉ́ lɛnyad; lɛnya í é bá nyɛy, wáan shwɨy shí, lɛnya ntáma. Bwə́ dʉ wá wáan ágúgwáan ílɛnya í agúgwáanʉd. Nə́ ndɛɛ́, nə lɛnya nə məlwəg byɛ̂sh í mú cʉgə.»
17 “E ninguém colocaria vinho novo em velhos recipientes de couro. O couro se arrebentaria, deixando vazar o vinho, e os recipientes velhos se estragariam. Vinho novo é guardado em recipientes novos, para que ambos se conservem”.
18 Yésus ŋgə́ ná lás ntʉ́nɨ, ŋgwɔ́l njwû *Oyúdɛn mú jê. A mú kúdɔw shí, yə Yésus gúmə́. Nyə nə nɛ́ nə́: «Sʉ́sás jâm mə́ kúnɔw yə. Mə́ cɛɛl nə́ wo zə́g kə kɛɛl nyə mbwə̂, a cʉ́gəg.»
18 Enquanto Jesus ainda falava, o líder da sinagoga local veio e se ajoelhou diante dele. “Minha filha acaba de morrer”, disse. “Mas, se o senhor vier e puser as mãos sobre ela, ela viverá.”
19 Yésus mú tɔ̂w shí bə́nɔ̂ŋ ompwíín bɛ́ bwə́ músə bɛ̧ nyə.
19 Então Jesus e seus discípulos se levantaram e foram com ele.
20 Bwə́ ŋgə́ ná kə, ŋgwɔ́l múdá mú lɛɛl bɛ̧ nyə mpʉ́sə. Mudá məcií mə́ á dʉ wú nyə nyúúlʉ́d tɛ́ mímbú wûm nə mímbá. Mudá ɛ́nɛ mú shísh Yésus mpʉ́sə kwoŋ, kúnya nə nyə lwə́ lʉ́ káándə́,
20 Nesse instante, uma mulher que havia doze anos sofria de hemorragia se aproximou por trás dele e tocou na borda de seu manto,
21 a ŋgə́ tə́dʉga nə́: «Mə́ ká jísɔw kúnya nə káándə́ mə́ Yésus, mə e yâl.»
21 pois pensava: “Se eu apenas tocar em seu manto, serei curada”.
22 Yésus mú yid mpʉ́sə, dʉ́g mudá ɛ́nɛ, nyə nə nɛ́ nə́: «Shilə wâm, səlʉg lâm shí. Wo mə́ *dʉ́g cʉg nəcé búgə́ gwô.» Mudá mú yâl nə́mə́ cé nə cé.
22 Jesus se voltou e, quando a viu, disse: “Filha, anime-se! Sua fé a curou”. A partir daquele momento, a mulher ficou curada.
23 Yésus mú ka kə nə́ ndɛɛ́, kə nyíi njwû dɨ́ njɔ́w. A mú kwey, buud bwə́ ŋgə́ lwɔ̧́ milaag, bwo ŋgə́ sá saagʉwo mímbií mímbií.
23 Quando Jesus chegou à casa do líder da sinagoga, viu a multidão agitada e ouviu a música fúnebre.
24 Yésus mú ŋkáánd nə buud nə́ bwə́ cúwóg tɔ́ɔ́n. Nyə nə bwo nə́: «Sʉ́sás ga í afwóyɛ́ yə, á yidá bə gwə́d.» Bwə́ mú yida ŋgə cágʉlə nyə.
24 “Saiam daqui!”, disse ele. “A menina não está morta; está apenas dormindo.” Os que estavam ali riram dele.
25 Ja bwə́ mə́ shîn wéésh buud ɔ́nɨ tɔ́ɔ́n yí, Yésus mú nyíi fúm, a mú bii sʉ́sás mbwə́d, sʉ́sás í mú wɔɔl.
25 Depois que a multidão foi colocada para fora, Jesus entrou e tomou a menina pela mão, e ela se levantou.
26 Ntɔ́, lâŋ nɨ í mú zə jwɔ̧ shí nyɔɔŋg nyɛ̂sh.
26 A notícia desse milagre se espalhou por toda a região.
27 Yésus mú kyey. A ŋgə́ kə ntʉ́nɨ, wəancím-ncîm óbá bwə́ mú bɛ̧ nyə nə oŋkwiimbyê. Bwə́ nə́: «Yé Mwân mə́ *Dávid, bwɨ́ɨ́gʉ́g sə́ nə́ ŋkwoŋʉ́!»
27 Depois que Jesus saiu dali, dois cegos foram atrás dele, gritando: “Filho de Davi, tenha misericórdia de nós!”.
28 Ntɔ́, Yésus mú kə jé njɔ́w, wəancím-ncîm bwə́ mú shísh nyə́dɨ́. Yésus mú jí bwo nə́: «Ye bɨ́ ŋgə *búgʉla nə́ mə jɨ nə ŋkul sá ntɔ́?» Bwə́ nə́: «Haaw, yé Cwámba, sə́ mə́ búgʉla.»
28 Quando Jesus entrou em casa, os cegos se aproximaram, e ele lhes perguntou: “Vocês creem que eu posso fazê-los ver?”. “Sim, Senhor”, responderam eles.
29 Yésus músə ka kúnya nə bwo míshʉ́d. Nyə nə bwo nə́: «Í bə́g nda bɨ́ ŋgə́ búgʉla nə́.»
29 Ele tocou nos olhos dos dois e disse: “Seja feito conforme a sua fé”.
30 Mísh mə́ músə bâŋ bwo. Yésus mú mpu báásʉlə bwo nə́: «Mpugá gwágʉlə. Bɨ kú jaaw tɔɔ muud sâ í mə́ bə ga.»
30 Então os olhos deles se abriram e puderam ver. Jesus os advertiu severamente: “Não contem a ninguém”.
31 Njɨ bwə́ bâŋ, wúlə bwə́ á wú cínɔŋg yí, bwə́ á shwal kə ŋgə báŋgʉla nə lâŋ wɔɔŋgʉ̂ kʉ́kʉ́l jɛ̂sh.
31 Eles, porém, saíram e espalharam sua fama por toda a região.
32 Nə́ ndɛɛ́ cúwólə bwə́ á cúwo tɔ́ɔ́n yí, bɔ́ɔ́l búúd bwə́ mú zə nə wúl fífî wə́ Yésus. Jamb í á wá nyə mə́ŋkədad nə́ a bə́g fífî.
32 Quando partiram, foi levado a Jesus um homem que não conseguia falar porque estava possuído por um demônio.
33 Yésus músə yîl muud ɛ́nɛ jamb, a mú tɛ́ɛ́d lásʉ́lə. Buud bwə́ á bə cínɔŋg áncuncuma wá, bwə́ mú bul káam nə́: «Sə́ a bwɛ́lɛ́ dʉ́g mbií sâ ga shí *Izʉrəyɛ̂l.»
33 O demônio foi expulso e, em seguida, o homem começou a falar. As multidões ficaram admiradas. “Jamais aconteceu algo parecido em Israel!”, exclamavam.
34 *Ofarizyɛ̂ŋ bâŋ, bwə́ mú cɨ nə́: «A ŋgə yîl məjamb nə ŋkul mə́ njwû məjamb.»
34 Os fariseus, contudo, disseram: “Ele expulsa demônios porque o príncipe dos demônios lhe dá poder”.
35 Ntɔ́ Yésus nyə á ŋgə kə míŋgwə́la miŋgwə́la, nə mə́kwáádə́ məkwáádə́. Nyə á ŋgə jɨ́ɨ́gʉli buud *mə́mpáánzə́ mə́ mínjɨ́ɨ́gʉ́lá mə́ *Oyúdɛn dɨ́, á ŋgə́ cúndə Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛ́l á Faan mə́ Zɛmbî, a ŋgə́ nə́mə́ lwag buud məbwas mímbií myɛ̂sh, tɔɔ ijâm.
35 Jesus andava por todas as cidades e todos os povoados da região, ensinando nas sinagogas, anunciando as boas-novas do reino e curando todo tipo de enfermidade e doença.
36 Yésus nyə á dʉ ŋgə dʉ́g buud bɛ̂sh nyə á dʉ bwəma nə bwo wá. A mú gwág bwo cɛy lámʉ́d nə dʉ́gʉ́lə nə́ bwə́ á ŋgə cʉgə mə́ntágʉla dɨ́, bwə́ mə́ shîn nə́mə́ tag nda sɔɔnz íncwəmbɛ í cúgɛ́ nə mbaagʉlə yí.
36 Quando viu as multidões, teve compaixão delas, pois estavam confusas e desamparadas, como ovelhas sem pastor.
37 Ntɔ́ nyə á cɨ nə *ompwíín bɛ́ nə́: «Dʉgá, idʉ̂w í mə́ tɨ́ fambə́ məŋkund məŋkund, njɨ buud bwə́ kə́ saag wá bʉ́sə cíg-cíg.
37 Disse aos discípulos: “A colheita é grande, mas os trabalhadores são poucos.
38 Ntɔ́ wə́ mə́ cɨ́ náaá: jə́gʉlagá nə amə́dɨ́ fambə́ nə́ a ntɨ́ɨ́g buud, bwə́ kə́g saag.»
38 Orem ao Senhor da colheita; peçam que ele envie mais trabalhadores para seus campos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?