Mateus 18
MCP vs NVT
1 Baan dɔɔŋgʉ́ dɨ́, *ompwíín bwə́ á shísh wə́ Yésus zə jí nyə nə́: «Zə́ mə́ búl ná bə fwámɛ́ múúd Faan á gwɔ́wʉ́d?»
1 Nessa ocasião, os discípulos vieram a Jesus e perguntaram: “Afinal, quem é o maior no reino dos céus?”.
2 Yésus mú jɔ̂w kʉ́kágə́, zə tə̂l bwo míshʉ́d,
2 Então Jesus chamou uma criança pequena e a colocou no meio deles.
3 nyə nə bwo nə́: «Bʉ́bə́lɛ́ mə́ jaaw bɨ́ nə́, ŋkí bɨ mə bə́ kú cɛ́nd kuú njɔɔnd nə́ bɨ bə́g nda ikʉ́kágə́, bɨ abʉ́lɛ́ bwɛlɛ nyíi Faan á gwɔ́wʉ́d.
3 Em seguida, disse: “Eu lhes digo a verdade: a menos que vocês se convertam e se tornem como crianças, jamais entrarão no reino dos céus.
4 Gwə́ wə́ jɨ́ nə́, muud mə dʉ́g nyə́mɛ́fwó zhizhe nda kʉ́kágə́ ga yɛ́ nyə wə́ mə́ bá bul bə fwámɛ́ múúd Faan á gwɔ́wʉ́d.
4 Quem se torna humilde como esta criança é o maior no reino dos céus,
5 Muud mə lə́g ntâg gúl kʉ́kágə́ nda jíga jínə́ dâm dɨ́ yɛ́, a mə́ lə́g mə.
5 e quem recebe uma criança como esta em meu nome recebe a mim.”
6 Njɨ, ikʉ́kágə́ í ŋgə́ *búgʉla mə íga, múúd mə ká kwal gúl bɔɔgʉ́, í bul jəla nə́ bwə́ kə́lʉg muud wɔɔŋgʉ̂ məma kwóógʉ́ cʉ́ŋʉ́d, bwə́ kʉl nyə nə dwo mâŋ, a kú ná cwánʉwo.
6 “Mas, se alguém fizer cair em pecado um destes pequeninos que em mim confiam, teria sido melhor ter amarrado uma grande pedra de moinho ao pescoço e se afogado nas profundezas do mar.
7 «Ŋkúŋkwóŋʉ́lə búúd nəcé bulyálə mə́bɔɔgʉ́. Cʉg í cúgɛ́ nə ŋkul bə kú nə məbɔɔgʉ́, njɨ ŋkwɛ́ɛ muud mə kwál búúd mwo yɛ́.
7 “Quanto sofrimento haverá no mundo por causa das tentações para o pecado! Ainda que elas sejam inevitáveis, aquele que as provoca terá sofrimento ainda maior.
8 Ntɔ́, í ká bə nə́ mbwə̂ wô ŋkí kuú wô í ŋgə kwal wo bɔɔgʉ́, sámbʉ́g wə, wo wúsəg wə shwóg-shwóg; nəcé í bul jəla nə́ wo cʉ́gəg cʉg á kandʉgə wo njúl nə kʉ́l mbwə̂ ŋkí kʉ́l kuú, ntɔ̧ nə́ wo bə́g nə məbwə̂ nə məkuú mwô mɛ̂sh wo mú kə kuda á kandʉgə dɨ̂.
8 Portanto, se sua mão ou seu pé o faz pecar, corte-o e jogue-o fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas uma das mãos ou apenas um dos pés que ser lançado no fogo eterno com as duas mãos e os dois pés.
9 Ŋkí jús dwô í ŋgə kwal wo bɔɔgʉ́, tɨ́ɨ́g dwo, wo wusə shwóg-shwóg nə wo. Í bul jəla nə́ wo nyííg cʉg á kandʉgə dɨ́ wo njúl nə ncwaan jús, ntɔ̧ nə́ wo bə́g nə mísh mwô mɛ̂sh, bwə́ bá kə kʉl wo kuda á kandʉgəd.
9 E, se seu olho o faz pecar, arranque-o e jogue-o fora. É melhor entrar na vida eterna com apenas um dos olhos que ser lançado no inferno de fogo com os dois olhos.
10 «Bɨ ɔ bɛy nə́ bɨ mpyényʉ́g gúl múmwántombú ga, nəcé mə mpú cɨ nə bɨ́ nə́ *wəéŋgəles báŋ bwə́ təl ja jɛ̂sh mísh mə́ Dâ jísə́ gwɔ́w yɛ́d.
10 “Tomem cuidado para não desprezar nenhum destes pequeninos. Pois eu lhes digo que, no céu, os anjos deles estão sempre na presença de meu Pai celestial.
11 [Nəcé *Mwân mə Múúd nyə á zə cʉg buud bwə́ á mə́ jímb nə zhɨɨ́ wá.]
11 E o Filho do Homem veio para salvar os que estão perdidos.”
12 Bɨ mə tə́dʉ́gá nə́ jɨ? Ŋkí ŋgwɔ́l múúd jɨ nə íncwəmbɛ təd, ŋgwúd í mú wú sɔɔnz dɨ́ kə ŋgə jɛ̧́ɛ̧la. Ŋgaá nə́ nyə e lʉ́gə byɔɔŋg yâ məwûm ibuú nə ibuu kʉ́l í ŋgə́ də yí, a fwo kə sɔ̧́ jɔɔŋg í ámə kə ŋgə jɛ̧́ɛ̧la yí?
12 “Se um homem tiver cem ovelhas e uma delas se perder, o que vocês acham que ele fará? Não deixará as outras noventa e nove nos montes e sairá à procura da perdida?
13 A ká kwey gwo, bʉ́bə́lɛ́ mə́ jaaw bɨ́ nə́, nyə é bə nə məshusʉg nə gwo ntɔ̧ yâ məwûm ibuú nə ibuu í shígɛ́ kə ŋgə jɛ̧́ɛ̧la yí.
13 E, se a encontrar, eu lhes digo a verdade: ele se alegrará por causa dela mais que pelas noventa e nove que não se perderam.
14 Nə́mə́ mbií wɔɔŋgʉ̂, Sɔ́ɔ́ŋgʉ́ wʉ́n jɨ́ gwɔ́w yɛ́ nyə acɛ́ɛ́lɛ́ nə́ gúl múmwántombú ga í jímbʉ́g.»
14 Da mesma forma, não é da vontade de meu Pai, no céu, que nenhum destes pequeninos se perca.”
15 «Ŋkí ŋgwɔ́l mínyɔŋʉ̂ woó mə́ sá *sə́m, kaág lás nə nyə bɨná obá; á ká magʉlə gwág wo, wo mə́ sá nyə mpwogɛ́.
15 “Se um irmão pecar contra você, fale com ele em particular e chame-lhe a atenção para o erro. Se ele o ouvir, você terá recuperado seu irmão.
16 Njɨ ŋkí nyə amágʉ́lə́yɛ́ gwág wo, kaág jɔ̂w múúd ŋgwúd ŋkí óbá, bɨnɔ́ŋ bɨ kə́g lás nə nyə, í bə́g nda jɨ́ cilyá Kálaad Zɛmbî dɨ́ nə́, nə́: “Ŋkwambʉlə nyɛ̂sh í jəlá nə sɨ̂y nə owúshinɛd óbá ŋkí ólɔ́ɔl”.
16 Mas, se ele não o ouvir, leve consigo um ou dois outros e fale com ele novamente, para que tudo que você disser seja confirmado por duas ou três testemunhas.
17 A ká ban nə́ nyə agwágɛ́ bwo, kaág jaaw *Dɔ̧ lʉ́ óbúgʉla. A ká nə́mə́ ban gwág Dɔ̧ lʉ́ óbúgʉla, dʉ́gʉ́g nyə nda muud nyə́ ampúyɛ́ fwámɛ́ Zɛmbî yɛ́, nda ŋwɛnyɛ tóya.
17 Se ainda assim ele se recusar a ouvir, apresente o caso à igreja. Então, se ele não aceitar nem mesmo a decisão da igreja, trate-o como gentio ou como cobrador de impostos.
18 Bʉ́bə́lɛ́ mə́ jaaw bɨ́ nə́, sâ jɛ̂sh bɨ́ mə́ cɛ̧ɛ̧lə shí ga dɨ́ yí, í bá bə ntɔ́ gwɔ́w. Jɔɔŋg jɛ̂sh bɨ́ mə́ bá wiinzh shí ga dɨ́ yí, í bá bwey bə ntɔ́ gwɔ̂w.
18 “Eu lhes digo a verdade: o que vocês ligarem na terra terá sido ligado no céu, e o que desligarem na terra terá sido desligado no céu.
19 Bʉ́bə́lɛ́ mə́ nyiŋgə jaaw bɨ́ nə́, ŋkí buud obá wâ gwooŋg jɨ́n nɨ bwə́ mpú bwəma cʉ́ŋ ŋgwúd shí gaád nə́ bwə́ gwáámb Zɛmbî gúl sâ, tɛɛm bə jɨ́ tɛɛm bə jɨ́, Sɔ́ɔ́ŋgʉ́ waam jɨ́ gwɔ́w yɛ́ nyə é yə bwo gwo.
19 “Também lhes digo que, se dois de vocês concordarem aqui na terra a respeito de qualquer coisa que pedirem, meu Pai, no céu, os atenderá.
20 Nəcé kʉ́l búúd obá ŋkí olɔ́ɔl bwə́ mə́ sɛɛŋgya shú dâm dɨ́ yí, sə́nɔ́ŋ nə bwo wə́ bʉ́sə́ cínɔŋg.»
20 Pois, onde dois ou três se reúnem em meu nome, eu estou no meio deles”.
21 Pyɛ̂r nyə á ka shísh wə́ Yésus, kə jí nyə nə́: «Cwámba e, ŋkí mínyɔŋʉ̂ waamə́ mə sá mə məbɔ̂w, mə́ jəlá nə juu nyə ija inɛ́? Ye ija zaŋgbá?»
21 Então Pedro se aproximou de Jesus e perguntou: “Senhor, quantas vezes devo perdoar alguém que peca contra mim? Sete vezes?”.
22 Yésus mú bɛ̧sa nə́: «Mə acɨ́yɛ́ nə wo nə́ kə shúg ija zaŋgbá, mə́ cɨ nə́ kə kumə mə́wûm zaŋgbá ija zaŋgbá.
22 Jesus respondeu: “Não sete vezes, mas setenta vezes sete.
23 Gwə́ wə́ jɨ́ nə́, Faan á gwɔ̂w dʉ́sə nda yuug ga: wúl njwú-buud í a zə kə sá osɔ́ɔl ɔ́ mə́sáal bɛ́ shitɔ́g.
23 “Portanto, o reino dos céus pode ser comparado a um senhor que decidiu pôr em dia as contas com os servos que lhe deviam.
24 Ja á mə́ ŋgə sá shitɔ́g wɔɔŋg yí, ŋgwɔ́l sɔ́ɔl mə́sáal músə biil nə mpwə́lá ŋkí jág bulya *mwaanɛ̂, tâŋ bʉ́sə́ nə ŋkul jə́na nə ibwêy otɔ́ɔ́shin otɔ́ɔ́shin yí.
24 No decorrer do processo, trouxeram diante dele um servo que lhe devia sessenta milhões de moedas.
25 Nda sɔ́ɔl məsáal ɛ́nɛ nyə á shígɛ́ bə nə ŋkul nyiŋg mpwə́lá nə́, mása músə cɨ nə́ bwə́ bííg nyə nə mudá nə bwân bɛ́ bɛ̂sh, bwə́ kúshag bwo, tɛɛm bə ísâ byáŋ byɛ̂sh, mwaanɛ̂ wɔɔŋgʉ̂ zə́g jə́na mpwə́lá.
25 Uma vez que o homem não tinha como pagar, o senhor ordenou que ele, sua esposa, seus filhos e todos os seus bens fossem vendidos para quitar a dívida.
26 Sɔ́ɔl məsáal ɛ́nɛ músə zə kə́sʉwa mása yé shí məkuú, zə jəgʉla nə nyə nə́: “Dá, jísɔ́wʉ́g mə, mə é jə́na wo mpwə́lá nɨ nyɛ̂sh.”
26 “O homem se curvou diante do senhor e suplicou: ‘Por favor, tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo’.
27 Iŋkúŋkwoŋ í músə bii mása lâm, a músə bɨ́d nyə nə mpwə́lá nyɛ̂sh, kú ná jí tɛɛm bə sâ.
27 O senhor teve compaixão dele, soltou-o e perdoou-lhe a dívida.
28 Ja sɔ́ɔl məsáal ɛ́nɛ mə́ wɔ́ɔ́s tɔ́ɔ́n yí, a mə́ bwəma nə ŋgwɔ́l shwə́ yé bá bwə́ á dʉ sɛ̂y yɛ́, nyə á bə nə nyə mwaanɛ̂ njɨ odanarî təd. A músə bii shwə́ yé ɛ́nɛ cʉ́ŋʉ́d, yɨ́ɨ́mbʉli nyə nə́: “Nyiŋgʉ́g mə mwaanɛ̂ waam yɛ̂sh.”
28 “No entanto, quando o servo saiu da presença do senhor, foi procurar outro servo que trabalhava com ele e que lhe devia cem moedas de prata. Agarrou-o pelo pescoço e exigiu que ele pagasse de imediato.
29 Shwə́ yé músə tɛ́ɛ́g nyə məbwə̂ nə́: “Jísɔ́wʉ́g mə, mə é jə́na wo mpwə́lá nywô.”
29 “O servo se curvou diante dele e suplicou: ‘Tenha paciência comigo, e eu pagarei tudo’.
30 Njɨ sɔ́ɔl məsáal ɛ́nɛ kú magʉlə. A mú kənd shwə́ yé mímbwug dɨ́ shú nə́ a jə́nág nyə mpwə́lá nyɛ́.
30 O credor, porém, não estava disposto a esperar. Mandou que o homem fosse lançado na prisão até que tivesse pago toda a dívida.
31 Ja bɔ́ɔ́l óshwə́ báŋ bə́nɔ́ŋ bwə́ á dʉ sɛ̂y wá bwə́ mə́ dʉ́g sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wɔɔŋgʉ̂ yí, bwə́ mú bul gwág cɛy lámʉ́d, bwə́ mú kə jaaw mása wáŋ sâ í mə́ sɨ̂y yí.
31 “Quando outros servos, companheiros dele, viram isso, ficaram muito tristes. Foram ao senhor e lhe contaram tudo que havia acontecido.
32 Nə́ ndɛɛ́ mása músə jɔ̂w nyə, zə cɨ nə nyə nə́: “Wo jɨ bɔ́w-bɔ̂w sɔ́ɔl məsáal. Mə ámə bɨ́d wo nə mpwə́lá nywô nyɛ̂sh, mə yîl lâm nəcé nda wo ámə tɛ́ɛ́g mə məbwə́ nə́.
32 Então o senhor chamou o homem cuja dívida ele havia perdoado e disse: ‘Servo mau! Eu perdoei sua imensa dívida porque você me implorou.
33 Ŋgaá, wo ámə jəlá nə gwág shwə́ woó ŋkúŋkwóŋʉ́lə nə́mə́ nda mə ámə gwág wo ŋkúŋkwóŋʉ́lə nə́.”
33 Acaso não devia ter misericórdia de seu companheiro, como tive misericórdia de você?’.
34 Mása yé músə kɛɛnzh nyə nə wəálal-məbag nə́ a fwóg nə́mə́ nyiŋg nyə nyɛ́ mpwə́lá nyɛ̂sh.
34 E, irado, o senhor mandou o homem à prisão para ser torturado até que lhe pagasse toda a dívida.
35 Ntɔ́ nə́mə́ wə́ Dâ á gwɔ̂w mə́ bá dʉ sá bɨ yɛ́, ŋkí bɨ mə bə́ kú dʉ juu ómínyɔŋʉ̂ bʉ́n ijuugá nə́ bɨ yîl lâm kandʉgə.»
35 “Assim também meu Pai celestial fará com vocês caso se recusem a perdoar de coração a seus irmãos”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?