Marcos 7
MCP vs NVT
1 *Ofarizyɛ̂ŋ nə bɔ́ɔ́lʉ́gá *Oyɨ́ɨ́gʉli ɔ́ mə́cɛ̧ɛ̧ bwə́ á wú Yurʉ́səlɛm, kə wə́ Yésus.
1 Certo dia, alguns fariseus e mestres da lei chegaram de Jerusalém para ver Jesus.
2 Bwə́ mú zə dʉ́g nə́ bɔ́ɔ́lʉ́gá *ómpwíín bɛ́ bwə́ á dʉ də idʉ̂w məbwə̂ nə məbwam. Ntɔ́ jɨ nə́ bwə́ á shígɛ́ dʉ gusa mwo mbii mə́cum mə́ *Oyúdɛn mə́ ŋgə́ jɨ́ɨ́gʉ́lí yí.
2 Observaram que alguns de seus discípulos comiam sua refeição com as mãos impuras, ou seja, sem lavá-las.
3 Í njúl nə́ Ofarizyɛ̂ŋ nə́mə́ nda Oyúdɛn bɛ̂sh bwə́ á shígɛ́ dʉ də, bwə́ kú fwo mpu gusa məbwə̂, nəcé bwə́ á dʉ yáág nə məcum ímpáámbə́ í á lʉ́gə má.
3 (Pois todos os judeus, sobretudo os fariseus, não comem sem antes lavar cuidadosamente as mãos, como exige a tradição dos líderes religiosos.
4 Ja bwə́ nyíŋgə́ míkus dɨ́ yí, bwə́ cúgɛ́ nə ŋkul də kú fwo gusa. Bwə́ á dʉ nə́mə́ baagʉlə bílʉ́gá íjâm nə ijag nda dʉ́lə gusa íbálá nə mikáágə́ nə iwɔ́ŋgɔ́.
4 Quando chegam do mercado, não comem coisa alguma sem antes mergulhar as mãos em água. Essa é apenas uma das muitas tradições às quais se apegam, como a lavagem de copos, jarras e panelas. )
5 Ja Ofarizyɛ̂ŋ nə Oyɨ́ɨ́gʉli ɔ́ mə́cɛ̧ɛ̧ bwə́ á dʉ́g ntʉ́nɨ yí, bwə́ mú cɨ nə Yésus nə́: «Ompwíín bwó bâŋ bwə́ aŋgɛ̂ nə baagʉlə məcum mə́ ímpáámbə́, bwə́ ŋgə də kú gusa mə́bwə̂. Jɨ́ í sá ntɔ́?»
5 Então os fariseus e mestres da lei lhe perguntaram: “Por que seus discípulos não seguem a tradição dos líderes religiosos? Eles comem sem antes realizar a cerimônia de lavar as mãos!”.
6 Yésus mú bɛ̧sa bwo nə́: «Izayí nyə á bə nə ŋkaam ja nyə á cúndə shú dʉ́n, bɨ́ buud ɔ mə́kə́ŋ mbii wúsə́ cilyá yí, nə́:
6 Jesus respondeu: “Hipócritas! Isaías tinha razão quando profetizou a seu respeito, pois escreveu: ‘Este povo me honra com os lábios, mas o coração está longe de mim.
7 Wáŋ ŋgə́lə ságʉsə bwə́ ŋgə́ ságʉsə mə yí wúsə ntɔ́ ŋgwas.
7 Sua adoração é uma farsa, pois ensinam doutrinas humanas como se fossem mandamentos de Deus’.
8 Yésus mú kwádʉlə nə́: «Bɨ́ mə́ myaas mə́cɛ̧ɛ̧ mə́ Zɛmbî, yida nywɨ́ɨ́lya nə mə́cum mʉ́n.»
8 Vocês desprezam a lei de Deus e a substituem por sua própria tradição”.
9 A kwo nə́mə́ cɨ nə́: «Bɨ mə mpú dʉ ntɔ̧ mpə́ndí mə́ Zɛmbî nə́ bɨ mə́ yida baagʉlə məcum mʉ́n.
9 Disse ainda: “Vocês se esquivam com habilidade da lei de Deus para se apegar à sua própria tradição.
10 Moyîz nyə á cɨ nə́: “Gúmálʉ́g sɔ́ɔ́ŋgʉ́ wô nə nyɔɔŋgʉ́ wô.” A nyiŋgə́ nə́mə́ cɨ nə́: “Múúd mə ká lweem sɔ́ɔ́ŋgʉ́ yé ŋkí nyɔɔŋgʉ́ yé, bwə́ jəlá nə gwú múúd wɔɔŋgʉ̂.”
10 Por exemplo, Moisés deu esta lei: ‘Honre seu pai e sua mãe’ e ‘Quem insultar seu pai ou sua mãe será executado’.
11 «Njɨ bɨ bâŋ bɨ́ ŋgə cɨ nə́: “Múúd mə ká jaaw sɔ́ɔ́ŋgʉ́ ŋkí nyɔɔŋgʉ́ nə́: ‘Sâ mə ámə nywá kwíínd wo nə ndɨ́ yí í músə korban (ntɔ́ mə́ kə́ nə́ ŋkɔw nyɔɔŋg í músə məyə́na shú mə́ Zɛmbî),’”
11 Vocês, porém, ensinam que alguém pode dizer a seus pais: ‘Não posso ajudá-los. Jurei entregar como oferta a Deus aquilo que eu teria dado a vocês’.
12 bɨ kú cíndal múúd wɔɔŋg nə́ a sáág sâ shú mə́ sɔ́ɔ́ŋgʉ́ ŋkí nyɔɔŋgʉ̂.
12 Com isso, desobrigam as pessoas de cuidarem dos pais,
13 Ŋgaá ntɔ́ jɨ nə́ bɨ́ ŋgə sá nə́ Milə́sʉ́ mí Zɛmbî mí bə́g ŋkʉ́ŋgʉ́g, məcum mʉ́n yidá mpu yáág? Bɨ ŋgə́ nə́mə́ nyiŋgə sá bíl zhwog isâ í abʉ́bɔ̂w!»
13 anulando a palavra de Deus a fim de transmitir sua própria tradição. E esse é apenas um exemplo entre muitos outros”.
14 Yésus músə ka kwo yid, lésha nə buud bwə́ á bə cínɔŋgʉ́ áncuncuma wá, nyə nə bwo nə́: «Bɨ bɛ̂sh bɛ́nyʉ́gá məlwə̂, mpu gwágʉlə.
14 Jesus chamou a multidão para perto de si e disse: “Ouçam, todos vocês, e procurem entender.
15 Sâ í dʉ́ wú tɔ́ɔ́n, nyíi múúd nyúúlʉ́d yí, gwə́ dɨ́ í dʉ́ wá múúd məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂; njɨ byɔɔŋg í wú nyə́dɨ́ lámʉ́d yí, byó wə́ í dʉ́ wá nyə məlwaagʉwo.
15 Não é o que entra no corpo que os contamina; vocês se contaminam com o que sai do coração.
16 Muud jɨ́ nə məlwə̂ mə́ gwág yɛ́, nyə mpu gwág.»
16 Quem tem ouvidos para ouvir, ouça com atenção!”.
17 Yésus mú lʉ́gə áncuncuma buud. Bə́nɔ̂ŋ *ompwíín bɛ́ bwə́ mú nyiŋgə kə njɔ́w. Cínɔŋg bwə́ mú zə jí nyə nə́ a fɛ́ɛ́lʉ́g bwo kaanə́ wɔɔŋgʉ̂.
17 Então Jesus entrou numa casa para se afastar da multidão, e seus discípulos lhe perguntaram o que ele queria dizer com a parábola que havia acabado de contar.
18 A mú ka cɨ nə bwo nə́: «Ye bɨ bʉ́sə nə́mə́ kú mpu gwág ísâ? Ye bɨ agwágɛ́ nə́ sâ jɛ̂sh í wú tɔ́ɔ́n nyíi múúd nyúúlʉ́d yí, í cúgɛ́ nə ŋkul wá nyə məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂.
18 “Vocês também ainda não entendem?”, perguntou. “Não percebem que a comida que entra no corpo não pode contaminá-los?
19 Nəcé í ányííyɛ́ nyə lámʉ́d. Í yida kə nyə mwɔ̧̂ dɨ́ nə́ ndɛɛ́ í mú wɔ́ɔ́s kə bɨ́ɨ́d.» (Ntɔ́ mə́ cɛɛl cɨ nə́ idʉ̂w í cúgɛ́ nə məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂.)
19 O alimento não vai para o coração, mas apenas passa pelo estômago e vai parar no esgoto.” (Ao dizer isso, declarou que todo tipo de comida é aceitável.)
20 Nyə mú nyiŋgə cɨ nə́: «Sâ í wɔ́ɔ́s wú múúd dɨ́ yí, gwə́ wə́ í wá nyə məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂.
20 Em seguida, acrescentou: “Aquilo que vem de dentro é que os contamina.
21 Nəcé lâm mə́ múúd dɨ́ wə́ bɔ́w-bɔ̂w mítə́dʉ́gá mí dʉ zhu yɛ́, nə jaŋga, nə júwo, nə məgwú mə búúd,
21 Pois, de dentro, do coração da pessoa, vêm maus pensamentos, imoralidade sexual, roubo, homicídio,
22 nə minɔɔmb, nə yéésh mə́bii, nə mbíya lâm, nə məkə́ŋ, nə asɨ́y-sɨ̂y, nə zhíŋ, nə *bwaasʉ́lə mpu, nə dʉ́lə ŋkɛ̂ny nyúúl, nə cʉg ímpwúfú.
22 adultério, cobiça, perversidade, engano, paixões carnais, inveja, calúnias, orgulho e insensatez.
23 Isâ ínɨ byɛ̂sh í wú lâm mə́ múúd dɨ́ cwû, byó wə́ í dʉ́ wá múúd məlwaagʉwo mísh mə́ Zɛmbî dɨ̂.»
23 Todas essas coisas desprezíveis vêm de dentro; são elas que os contaminam”.
24 Yésus músə wú na kʉ́l nɨɨ́d. A músə kə kɔ́ɔ́mb shí á Tir. Wu, nyə mú kə nyíi wúlʉ́gá njɔ́wʉ́d, nyə ŋgə́ sɔ̧́ nə́ muud kú mpu nə́ nyə ji cínɔŋg. Njɨ buud bwə́ mú bə́lɛ nə́mə́ mpu.
24 Então Jesus deixou a Galileia e se dirigiu para o norte, para a região de Tiro. Não queria que ninguém soubesse onde ele estava hospedado, mas não foi possível manter segredo.
25 Kú nə́mə́ bwey, ŋgwɔ́lʉ́gá múdá mú gwág nə́ Yésus mə́ jé cínɔŋg. Mudá wɔɔŋgʉ́, bɔ́w-bɔ̂w shíshim í á bul bii shilə yé. Nyə á ka zə kʉl nyúul Yésus dɨ́ shí məkuú.
25 De imediato, uma mulher que tinha ouvido falar dele veio e caiu a seus pés. A filha dela estava possuída por um espírito impuro,
26 Mudá wɔɔŋgʉ́ nyə á bə shilə Ogʉrɛ̂k, nyə a byɛ̂l lɔɔm á Fenisî, shí á Sirî. Nyə á ka zə jəgʉla nə Yésus nə́ a yílʉ́g shilə yé jamb.
26 e ela implorou que ele expulsasse o demônio que estava na menina. Sendo ela grega, nascida na região da Fenícia, na Síria,
27 Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Fwog bɨ́d nə́ bwân ɔ́ njɔ́w bwə́ də́g nə́ ndɛɛ́, jílə. Nəcé ŋwálə ídʉ̂w í bwân ɔ́ njɔ́w, wusə yə ómpyə̂, í anywáyɛ́.»
27 Jesus lhe disse: “Primeiro devem-se alimentar os filhos. Não é certo tirar comida das crianças e jogá-la aos cachorros”.
28 Njɨ mudá ɛ́nɛ mú zə bɛ̧sa nə nyə nə́: «Ká, Cwámba, ompyə̂ bwə́ dʉ nə́mə́ cwála mə́mpulú mə́ dʉ́ kud tʉ́wʉli bwán dɨ́ shí má.»
28 “Senhor, é verdade”, disse a mulher. “No entanto, até os cachorros, debaixo da mesa, comem as migalhas dos pratos dos filhos.”
29 Ntɔ́ Yésus mú zə cɨ nə nɛ́ nə́: «Nda wo mə́ mpu bə nə zɛ́ny nə́, nyiŋgə́g kə wódɨ́ njɔ́w; məjamb mə́ á ŋgə lwáfʉlə shilə wô má, mə́ mə́ wú nyə nyúúlʉ́d.»
29 “Boa resposta!”, disse Jesus. “Vá para casa, pois o demônio já deixou sua filha.”
30 Mudá wɔɔŋgʉ̂ mú nyiŋgə, kə nyə́dɨ́ njɔ́w, kə kwey Mwân mbwúg shí, məjamb mə́ mə́ wú nyə.
30 E, quando ela chegou à sua casa, sua filha estava deitada na cama, e o demônio a havia deixado.
31 Mpʉ́sə na, Yésus mú wú ŋgwə́la á Tir, ciiŋgya Sidon. Nyə a lɨ́ɨ́na mpál shí á miŋgwə́la wûm kə ŋgɛɛ mâŋ mə́ Galilê.
31 Jesus saiu de Tiro e subiu para Sidom antes de voltar ao mar da Galileia e à região das Dez Cidades.
32 Cínɔŋg bwə́ mú zə nyə nə ŋgwɔ́l akúmə́lwə̂ a njúl nə́mə́ fífî. Bwə́ mú jəgʉla nə Yésus nə́ a bə́dʉg nyə məbwə̂.
32 Algumas pessoas lhe trouxeram um homem surdo e com dificuldade de fala, e lhe pediram que pusesse as mãos sobre ele e o curasse.
33 Ntɔ́ Yésus mú zə ŋwa múúd ɛ́nɛ kə nə nyə kɔ́ɔ́mb búúd bwə́ á shígɛ́ bə yí. A mú jil nyə inyinə́ mə́lwə́d, a yîl. A sɛy mə́ntənd nyə́dɨ́ ínyinə́d nə́ ndɛɛ́ a cilə múúd ɛ́nɛ júmʉ́d.
33 Jesus o afastou da multidão para ficar a sós com ele. Pôs os dedos nos ouvidos do homem e, em seguida, cuspiu nos dedos e tocou a língua dele.
34 Nə́ ndɛɛ́ nyə mú yág gwɔ́w, nyə səl fə̂m, nyə mú cɨ nə muud ɛ́nɛ nə́: «Efata!» (Ntɔ́ mə́ kə́ nə́ «báŋʉ́g!»)
34 Olhando para o céu, suspirou e disse: “ Efatá! ”, que significa “Abra-se!”.
35 Cé nə cé jɔɔŋgʉ́d, muud ɛ́nɛ məlwə̂ mə́ mú bâŋ, tɛ́ɛ́mbí í mú wú júmʉ́d. Nyə mú mpu ŋgə lás. Yésus mú nyiŋgə nə nyə, zə kwey búúd.
35 No mesmo instante, o homem passou a ouvir perfeitamente; sua língua ficou livre, e ele começou a falar com clareza.
36 Ntɔ́ Yésus mú báásʉlə bwo nə́ bwə́ kú bwɛlɛ jaaw tɔ́ɔ muud. Nyə á tɛɛm báásʉlə bwo ntʉ́nɨ, í mú yida bə nda nyə á ŋgə lwâm bwo nə́ bwə́ ŋgə́g nə cúndə.
36 Jesus ordenou à multidão que não contasse a ninguém, mas, quanto mais ele os proibia, mais divulgavam o que havia acontecido.
37 Buud bɛ̂sh bwə́ mú bul bɨ̂, bwə́ ŋgə́ cɨ nə́: «Isâ byɛ̂sh nyə́ ŋgə́ sá yí bísə ŋkí bul nywa! Nyə́ bə́lɛ sá nə́ wəakúmə́lwə̂ bwə́ gwágʉ́g, mifífí mí lásʉ́g!»
37 Estavam muito admirados e diziam repetidamente: “Tudo que ele faz é maravilhoso! Ele até faz o surdo ouvir e o mudo falar!”.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?