Lucas 3
MCP vs NVT
1 Í á ka zə bə, ijwûga í *Káázɛl Tibɛr í mə́ wɔ́ɔ́s mbû wûm nə tɔ́ɔ́n dɨ̂, Pons Pilât mú bə ŋgwə́mʉna á faan lʉ́ Yudéa, Herod nyə Tatarâk á Galilê, mínyɔŋʉ̂ yé Fílíp nə faan lʉ́ Ityurê nə Trakonitídí, Lisanʉyas nə faan lʉ́ Abilɛn.
1 Era o décimo quinto ano do reinado do imperador Tibério César. Pôncio Pilatos era governador da Judeia; Herodes Antipas governava a Galileia; seu irmão Filipe governava a Itureia e Traconites; e Lisânias governava Abilene.
2 Í á bə Hána njúl Ajəlácɨ á ofada, bá Kayíf. Ja jɔɔŋgʉ̂, kɛ́ɛl mə́ Zɛmbî í á wɔ́ɔ́s wə́ Yuánɛs mwân mə́ Zakarî a njúl shí a shwééshád.
2 Anás e Caifás eram os sumos sacerdotes. Nesse ano, veio uma mensagem de Deus a João, filho de Zacarias, que vivia no deserto.
3 Nyə á ka zə ŋgə kyey shí nyɛ̂sh á fundú ŋgwɔ̧ɔ̧́ Zhurdɛ̧̂, ŋgə cúndə nə́: «Cɛ́ndʉ́gá mitə́dʉ́gá, bɨ́ duwan, Zɛmbî nyə é juu bɨ́ nə *misə́m mín.»
3 João percorreu os arredores do rio Jordão, pregando o batismo como sinal de arrependimento para o perdão dos pecados.
4 Í á bə ntɔ́ nda jísə́ cilyá kálaad mə *múúd micúndə́ Izayí dɨ́ nə́. Nəcé jísə nə́:
4 O profeta Isaías se referia a João quando escreveu em seu livro: “Ele é uma voz que clama no deserto: ‘Preparem o caminho para a vinda do Senhor! Abram uma estrada para ele!
5 Bʉlalʉgá ibɨ́ɨ́ byɛ̂sh,
5 Os vales serão aterrados, e os montes e as colinas, nivelados. As curvas serão endireitadas, e os lugares acidentados, aplanados.
6 muud yɛ̂sh ka bá dʉ́g cʉgʉ́lə Zɛmbî mə bá cʉg búúd yí.»
6 Então todos verão a salvação enviada por Deus’”.
7 Buud bwə́ á dʉ zə wə́ Yuánɛs áncuncuma zə́lə dʉ duwan wá, nyə á ka dʉ cɨ nə bwo nə́: «Yé iyəlʉkag íga! Bɨ mə́ bə́lɛ fúndə mpimbə Zɛmbî mə́ bá lwóya yí? Zə́ ámə kɛ́wʉli bɨ́ ɛ́nɛ?
7 João dizia às multidões que vinham até ele para ser batizadas: “Raça de víboras! Quem os convenceu a fugir da ira que está por vir?
8 Kágá wúmə fwámɛ́ mpúmə́ í lwágʉ́lə́ nə́ bɨ mə́ cɛ́nd mítə́dʉ́gá yí. Kúgá bɛ̧ njɨ dʉ́lə tə́dʉga nə́: “Sə́ bâŋ sə́ bɨ́ mpwoŋ buud mə́ *Abʉraham” nəcé mə mpú jaaw bɨ́ nə́ Zɛmbî jɨ nə ŋkul shwɔ̧́ɔ̧la mə́kwóógʉ́ mə́ga, sá mwo bwân ɔ́ Abʉraham.
8 Provem por suas ações que vocês se arrependeram. Não digam uns aos outros: ‘Estamos a salvo, pois somos filhos de Abraão’. Isso não significa nada, pois eu lhes digo que até destas pedras Deus pode fazer surgir filhos de Abraão.
9 Mpugá nə́ zʉ̂ŋ í wál zə sámb míkɔ̧ɔ̧lə́ mí ílɨ́ɨ́ mə́shugʉd. Bwə́ é cal lɨ́ɨ́ jɛ̂sh í ádɛ́ wúmə fwámɛ́ mpúmə́ yí, bwə́ kʉl gwo kudad.»
9 Agora mesmo o machado do julgamento está pronto para cortar as raízes das árvores. Toda árvore que não produz bons frutos será cortada e lançada ao fogo”.
10 Buud bwə́ mú zə jî nyə nə́: «Sə́ mə́ jəlá nə sá jɨ́?»
10 As multidões perguntavam: “O que devemos fazer?”.
11 A mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Muud jɨ́ nə ishimí íbá yɛ́ kɛ́ɛ́nzhʉg ŋgwûd yə nyɔɔŋg cúgɛ́ nə ndɨ̂ yɛ́. Muud jɨ́ nə idʉ̂w yɛ́ sáág nə́mə́ ntɔ́.»
11 João respondeu: “Se tiverem duas vestimentas, deem uma a quem não tem. Se tiverem comida, dividam com quem passa fome”.
12 Oŋwɛnyɛ ɔ tóya bwə́ mú nə́mə́ zə nə́ bwə́ zə́ duwan. Bwə́ mú jî nyə nə́: «Yɨ́ɨ́gʉli e, sə́ mə́ jəlá nə sá jɨ́?»
12 Cobradores de impostos também vinham para ser batizados e perguntavam: “Mestre, o que devemos fazer?”.
13 Nyə nə bwo nə́: «Dʉgá jî búúd njɨ sâ mə́cɛ̧ɛ̧ mə́ yə́ bɨ́ ŋkul nə́ bɨ dʉ́g jî yí, bɨ kú ntɛɛŋg.»
13 Ele respondeu: “Não cobrem impostos além daquilo que é exigido”.
14 Ozɨmbɨ bwə́ mú nə́mə́ jî nyə nə́: «Sə́ bâŋ sə́ mə́ jəlá nə sá jɨ́?» Nyə nə bwo nə́: «Kúgá mánda múúd nə sâ jé ŋkí ntâg nə́ bɨ mə lwó múúd mpə̂l. Magʉləgá nə́ myə́na bwə́ ŋgə́ jə́na nə bɨ́ má mə́ jəla.»
14 “E nós?”, perguntaram alguns soldados. “O que devemos fazer?” João respondeu: “Não pratiquem extorsão nem façam acusações falsas. Contentem-se com seu salário”.
15 Nda búúd bwə́ á ŋgə bwánd bwə́ ŋgə́ tə́dʉga nə́ Yuánɛs ɔ mə́ jéé bə Mesî nə́,
15 Todos esperavam que o Cristo viesse em breve, e estavam ansiosos para saber se João era ele.
16 Yuánɛs nyə á cɨ nə bwo nə́: «Mɛɛ mə ŋgə duu bɨ́ nə məjúwó. Njɨ ŋgwɔ́l múúd ŋgə zə, a jɨ nə mpífə́ cɔ̧́ mə. Mə ampíyáyɛ́ nə́ mə cínyʉg nyə mikwoolú mí mə́ŋgwub. Nywáá mə́ bá duu bɨ́ nə Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim nə kuda.
16 João respondeu às perguntas deles, dizendo: “Eu os batizo com água, mas em breve virá alguém mais poderoso que eu, alguém tão superior que não sou digno de desatar as correias de suas sandálias. Ele os batizará com o Espírito Santo e com fogo.
17 A mbid fwafʉga mbwə́d. A bá zə bɛ́ɛ́g búúd nda bwə́ dʉ fyaf ŋkwáándə́ nə́; a ŋwa fwámɛ́ mpúmə́ wá ŋkundá dɛ́d, a yîl ílwáásə́ shwu kuda jɨ́ kú bwɛlɛ jímə yííd.»
17 Ele já tem na mão a pá, e com ela separará a palha do trigo, a fim de limpar a área onde os cereais são debulhados. Juntará o trigo no celeiro, mas queimará a palha num fogo que nunca se apaga”.
18 Yuánɛs nyə á kwo nə́mə́ ŋgə jaaw bwo Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl, a ŋgə́ yáág nə bwo nə́ bwə́ mágʉləg.
18 João usou muitas advertências semelhantes ao anunciar as boas-novas ao povo.
19 Í á ka zə wɔ́ɔ́s nə́, nyə á jum Herod á Tatarâk nəcé lə́sʉ́ mə́ Herodyâd, mudá mə́ mínyɔŋʉ̂ nə mɔ́ɔ́l mə́bɔ̂w mɛ̂sh nyə á dʉ sá má.
19 João também criticou publicamente Herodes Antipas, o governador da Galileia, por ter se casado com Herodias, esposa de seu irmão, e por muitas outras maldades que havia cometido.
20 Herod mú kwádʉlə dúl bɔ̂w cínɔŋg gwɔ̂w, wá Yuánɛs mímbwugʉd.
20 A essas maldades Herodes acrescentou outra, mandando prender João.
21 Í á ka bə gúl ja nə́, nda búúd bɛ̂sh bwə́ á ŋgə duwan nə́, Yésus mú nə́mə́ kə duwan. Nə́ ndɛɛ́, ja nyə á ŋgə jəgʉla yí, joŋ í mú bâŋ,
21 Certo dia, quando as multidões estavam sendo batizadas, Jesus também foi batizado. Enquanto ele orava, o céu se abriu,
22 Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧̂ Shíshim mú nyîn nə nyúul nda faf í mú shulə nyə nyúúlʉ́d. Kə́l í mú zhu joŋ dɨ́ nə́: «Wo wə́ Mwân waamə̂ alâm. Lâm wâm wɛ̂sh wúsə wódɨ́.»
22 e o Espírito Santo desceu sobre ele em forma corpórea como uma pomba. E uma voz do céu disse: “Você é meu filho amado, que me dá grande alegria”.
23 Ja Yésus nyə a tɛ́ɛ́d sáal dɛ́ yí, nyə á bə kala múúd á je bə mímbû məwûm mə́lɔ́ɔl. Buud bwə́ á ŋgə tə́dʉga nə́ a jɨ mwân mə Yósɛb, Yósɛb mwân mə Heli,
23 Jesus estava com cerca de trinta anos quando começou seu ministério. Jesus era conhecido como filho de José. José era filho de Eli.
24 Heli mwân mə Matat, Matat mwân mə Lévi, Lévi mwân mə́ Mɛlʉkî, Mɛlʉkî mwân mə Yanay, Yanay mwân mə Yósɛb.
24 Eli era filho de Matate. Matate era filho de Levi. Levi era filho de Melqui. Melqui era filho de Janai. Janai era filho de José.
25 Yósɛb mwân mə́ Matatíyas, Matatíyas mwân mə Amos, Amos mwân mə Nahum, Nahum mwân mə Hɛsʉli, Hɛsʉli mwân mə Nagay,
25 José era filho de Matatias. Matatias era filho de Amós. Amós era filho de Naum. Naum era filho de Esli. Esli era filho de Nagai.
26 Nagay mwân mə Maad, Maad mwân mə Matatíyas, Matatíyas mwân mə Símʉyon, Símʉyon mwân mə Yósɛk, Yósɛk mwân mə Yoda.
26 Nagai era filho de Maate. Maate era filho de Matatias. Matatias era filho de Semei. Semei era filho de Joseque. Joseque era filho de Jodá.
27 Yoda mwân mə Yoanan, Yoanan mwân mə Résa, Résa mwân mə Zorobábɛl, Zorobábɛl mwân mə́ Salátiyɛl, Salátiyɛl mwân mə Neri;
27 Jodá era filho de Joanã. Joanã era filho de Ressa. Ressa era filho de Zorobabel. Zorobabel era filho de Salatiel. Salatiel era filho de Neri.
28 Neri mwân mə Mɛlʉkî, Mɛlʉkî mwân mə Adi, Adi mwân mə Kosam, Kosam mwân mə Ɛlʉmadam, Ɛlʉmadam mwân mə Ɛr.
28 Neri era filho de Melqui. Melqui era filho de Adi. Adi era filho de Cosã. Cosã era filho de Elmadã. Elmadã era filho de Er.
29 Ɛr mwân mə Yésus, Yésus mwân mə Elyazar, Elyazar mwân mə Yorîm, Yorîm mwân mə Matat, Matat mwân mə Lévi.
29 Er era filho de Josué. Josué era filho de Eliézer. Eliézer era filho de Jorim. Jorim era filho de Matate. Matate era filho de Levi.
30 Lévi mwân mə Símʉyon, Símʉyon mwân mə Yúda, Yúda mwân mə Yósɛb, Yósɛb mwân mə Yonam, Yonam mwân mə Eliyakim.
30 Levi era filho de Simeão. Simeão era filho de Judá. Judá era filho de José. José era filho de Jonã. Jonã era filho de Eliaquim.
31 Eliyakim mwân mə Məleya, Məleya mwân mə Mɛna, Mɛna mwân mə Matata, Matata mwân mə Natan, Natan mwân mə *Dávid.
31 Eliaquim era filho de Meleá. Meleá era filho de Mená. Mená era filho de Matatá. Matatá era filho de Natã. Natã era filho de Davi.
32 Dávid mwân mə Yése, Yése mwân mə Yobɛd, Yobɛd mwân mə Bowaz, Bowaz mwân mə Sala, Sala mwân mə Naáson.
32 Davi era filho de Jessé. Jessé era filho de Obede. Obede era filho de Boaz. Boaz era filho de Salmom. Salmom era filho de Naassom.
33 Naáson mwân mə Aminadab, Aminadab mwân mə Adʉmin, Adʉmin mwân mə Arni, Arni mwân mə Hesʉron, Hesʉron mwân mə Farɛs, Farɛs mwân mə Yúda;
33 Naassom era filho de Aminadabe. Aminadabe era filho de Admim. Admim era filho de Arni. Arni era filho de Esrom. Esrom era filho de Perez. Perez era filho de Judá.
34 Yúda mwân mə *Yákwab, Yákwab mwân mə *Izaag, Izaag mwân mə *Abʉraham, Abʉraham mwân mə Tara, Tara mwân mə Nakor;
34 Judá era filho de Jacó. Jacó era filho de Isaque. Isaque era filho de Abraão. Abraão era filho de Terá. Terá era filho de Naor.
35 Nakor mwân mə Seruk, Seruk mwân mə Ragɔw, Ragɔw mwân mə Falɛk, Falɛk mwân mə Ebɛr, Ebɛr mwân mə Sala;
35 Naor era filho de Serugue. Serugue era filho de Ragaú. Ragaú era filho de Faleque. Faleque era filho de Éber. Éber era filho de Salá.
36 Sala mwân mə Kaynam, Kaynam mwân mə Arfagʉsaad, Arfagʉsaad mwân mə Sem, Sem mwân mə *Nówe, Nówe mwân mə Lamɛk;
36 Salá era filho de Cainã. Cainã era filho de Arfaxade. Arfaxade era filho de Sem. Sem era filho de Noé. Noé era filho de Lameque.
37 Lamɛk mwân mə Matusalɛm, Matusalɛm mwân mə Inɔɔg, Inɔɔg mwân mə Yarɛd, Yarɛd mwân mə Malʉlɛɛl, Malʉlɛɛl mwân mə Kaynam.
37 Lameque era filho de Matusalém. Matusalém era filho de Enoque. Enoque era filho de Jarede. Jarede era filho de Maalaleel. Maalaleel era filho de Cainã.
38 Kaynam mwân mə Inos, Inos mwân mə Set, Set mwân mə Adam, Adam mwân mə Zɛmbî.
38 Cainã era filho de Enos. Enos era filho de Sete. Sete era filho de Adão. Adão era filho de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?