João 5
MCP vs NVI
1 Ja ísâ ínɨ í mə́ shîn yí, *Oyúdɛn bwə́ mú zə bə nə zaŋ. Yésus nyə á ka nə́mə́ kə Yurʉ́səlɛm zâŋ nyɔɔŋgʉ́d.
1 Algum tempo depois, Jesus subiu a Jerusalém para uma festa dos judeus.
2 Gúl cwoogʉ́ í á ka dʉ bə nûŋ Yurʉ́səlɛm, bwə́ dʉ́gə́ jɔ̂w gwo hebʉrə̂ dɨ́ nə́ Bétɛ́sda. Cwoogʉ́ jɔɔŋg í á dʉ bə nə mənyíŋgʉ́lé mə́tɔ́ɔn, í njúl kúnə́-kúnə nə mpumbɛ́ bwə́ á gwiid nə́ Mpumbɛ́ Itɔw yí.
2 Há em Jerusalém, perto da porta das Ovelhas, um tanque que, em aramaico, é chamado Betesda, tendo cinco entradas em volta.
3 Ncúlyá mimbə̂l mí a ka dʉ já na mə́nyíŋgʉ́lé mə́nɨɨ́d, nə wəancím-ncîm, nə wə á ibúgʉ́lə í mə́kuú, nə bɔɔŋg bwə́ á bə nə bíl íkʉ́l í nyúúl í mə́ shwáámb wá. [Bwə́ á dʉ já cínɔŋgʉ́ dʉ bwánd nə́ məjúwó mə́ búsʉlag.
3 Ali costumava ficar grande número de pessoas doentes e inválidas: cegos, mancos e paralíticos. Eles esperavam um movimento nas águas.
4 Nəcé, ŋgwɔ́l *éŋgəles nyə á dʉ shulə cwoogʉ́d bíl íja, dʉ zə busal mə́júwó. Nə́ ndɛɛ́, mbə̂l í bwɛ́lɛ́ kʉl nyúúl cwoogʉ́d ja á mə́ busal yí, í yâl, tɔɔ nə́ dɛ́ bwas í á bə dáyɛ́ váál.]
4 De vez em quando descia um anjo do Senhor e agitava as águas. O primeiro que entrasse no tanque, depois de agitada as águas, era curado de qualquer doença que tivesse.
5 Ŋgwɔ́l múúd nyə á ka bə cínɔŋgʉ́, bwas mə́ ji nyə nyúúlʉ́d mimbú məwûm mə́lɔ́ɔl nə mwɔɔmb.
5 Um dos que estavam ali era paralítico fazia trinta e oito anos.
6 Yésus mú dʉ́g muud ɛ́nɛ mbwúg; nda Yésus nyə á mpu nə́ a mə́ bwey nə bwas nə́, a mú jî nə́: «Ye wó cɛɛl yâl?»
6 Quando o viu deitado e soube que ele vivia naquele estado durante tanto tempo, Jesus lhe perguntou: "Você quer ser curado? "
7 Mbə̂l wɔɔŋg mú bɛ̧sa nə nyə nə́: «É yé Cwámba, mə cugɛ́ nə muud mə kʉ́l mə cwoogʉ́d ja mə́júwó mə́ ŋgə́ busʉla yí. Í dʉ bə, mə ŋgə́ ná nywá kə, ŋgwɔ́l múúd nywáá mə́ lɛɛl kə.»
7 Disse o paralítico: "Senhor, não tenho ninguém que me ajude a entrar no tanque quando a água é agitada. Enquanto estou tentando entrar, outro chega antes de mim".
8 Yésus mú cɨ nə nyə nə́: «Wɔɔlʉ́g, wo báágʉ́g taŋʉ́ gwô, wo kyéyʉg.»
8 Então Jesus lhe disse: "Levante-se! Pegue a sua maca e ande".
9 Muud wɔɔŋgʉ̂ mú yâl nə́mə́ cé nə cé, a mú báág taŋʉ́ jé nə́ ndɛɛ́ tɛ́ɛ́d njɔɔnd. Isâ ínɨ í á ŋgə sɨ̂y jwɔ́w lʉ́ Sábaad.
9 Imediatamente o homem ficou curado, pegou a maca e começou a andar. Isso aconteceu num sábado,
10 Oyúdɛn bwə́ mú ka cɨ nə muud nyə á yâl ɛ́nɛ nə́: «Sábaad wə́ ɛ́ga, jísə wo ci nə́ wo kú ŋkɛ̂ny taŋʉ́ gwô.»
10 e, por essa razão, os judeus disseram ao homem que havia sido curado: "Hoje é sábado, não lhe é permitido carregar a maca".
11 A mú bɛ̧sa nə bwo nə́: «Muud nyə ámə lwag mə yɛ́ nyə ámə cɨ nə mə nə́: “Ŋwag taŋʉ́ gwô wo kyéyʉg”».
11 Mas ele respondeu: "O homem que me curou me disse: ‘Pegue a sua maca e ande’ ".
12 Bwə́ nə nɛ́ nə́: «Nyáyɛ́ múúd nyɛ nyə ámə cɨ nə wo nə́: “Ŋwagʉ́ taŋʉ́ gwô wo kyéyʉg” ɛ́nɛ?»
12 Então lhe perguntaram: "Quem é esse homem que lhe mandar pegar a maca e andar? "
13 Njɨ, muud nyə á yâl yɛ́ nyə a shígɛ́ ná mpu múúd wɔɔŋgʉ̂; í á bə Yésus mə́ nyɔɔs cínɔŋg búúd bwə́ á bə áncuncuma wá.
13 O homem que fora curado não tinha idéia de quem era ele, pois Jesus havia desaparecido no meio da multidão.
14 Ja fwála í á cɔ̧́ yí, Yésus mú kə kwey múúd ɛ́nɛ *Luŋ mə́ Zɛmbî, a mú cɨ nə nyə nə́: «Wɛy, wo mə́ yâl dɨ́? Wo kú ná nyiŋgə sá *sə́m, wo a bá bwəma nə sâ í búl yáág yí.»
14 Mais tarde Jesus o encontrou no templo e lhe disse: "Olhe, você está curado. Não volte a pecar, para que algo pior não lhe aconteça".
15 Muud ɛ́nɛ mú kə jaaw Oyúdɛn nə́ Yésus wə́ nyə ámə lwag nyə.
15 O homem foi contar aos judeus que fora Jesus quem o tinha curado.
16 Oyúdɛn bwə́ mú tɛ́ɛ́d nə́ bwə́ lwágʉlə Yésus cúwʉ́lí, nəcé a sálə sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ nɨ jwɔ́w lʉ́ Sábaad.
16 Então os judeus passaram a perseguir Jesus, porque ele estava fazendo essas coisas no sábado.
17 Njɨ Yésus nyə á bɛ̧sa nə Oyúdɛn bɔɔŋg nə́: «Dâ ŋgə ná sɛ̂y zə wɔ́ɔ́s fwála gaád; mɛɛ mə sɛ́y nə́mə́.»
17 Disse-lhes Jesus: "Meu Pai continua trabalhando até hoje, e eu também estou trabalhando".
18 Ja nyə á mɛɛl cɨ ntʉ́nɨ yí, Oyúdɛn bwə́ mú nyiŋgə bul sɔ̧́ nə́ bwə́ gwú nyə; kú bə njɨ nəcé á dʉ yád Sábaad ɨɨ́, nyə á nyiŋgə nə́mə́ cɨ nə Zɛmbî jɨ Sɔ́ɔ́ŋgʉ́ yé, ntɔ́ jɨ nə́ a ŋgə tə̂l nyəmɛ́fwó cé ŋgwûd nə Zɛmbî.
18 Por essa razão, os judeus mais ainda queriam matá-lo, pois não somente estava violando o sábado, mas também estava até mesmo dizendo que Deus era seu próprio Pai, igualando-se a Deus.
19 Yésus nyə á ka bɛ̧sa nə bwo nə́: «Bʉ́bə́lɛ́, mə́ jaaw bɨ́ nə́, Mwân cugɛ́ nə ŋkul sá sâ nə lúú yé, a sá nə́mə́ njɨ sâ á dʉ́g Dâ mə́ sá yí. Sâ jɛ̂sh Dâ mə́ sá ntâg yí, Mwân mə́ sá nə́mə́ gwo.
19 Jesus lhes deu esta resposta: "Eu lhes digo verdadeiramente que o Filho não pode fazer nada de si mesmo; só pode fazer o que vê o Pai fazer, porque o que o Pai faz o Filho também faz.
20 Nəcé Dâ ŋgə cɛɛl Mwân, a ka ŋgə lwágʉlə nyə sâ jɛ̂sh á ŋgə́ sá yí; a bá nə́mə́ lwágʉlə nyə misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ mí nyiŋgə́ ntɔ̧ míga myá, bɨ́ ka bá káam.
20 Pois o Pai ama ao Filho e lhe mostra tudo o que faz. Sim, para admiração de vocês, ele lhe mostrará obras ainda maiores do que estas.
21 Mpugá nə́, Dâ mə́ dʉ gwúmʉshi búúd, dʉ nyiŋgə yə bwo cʉg; mbií ŋgwûd wɔɔŋgʉ́, Mwân mə́ dʉ nə́mə́ sá nə́, muud á cɛɛl yə cʉg yɛ́, a yə nyə.
21 Pois, da mesma forma que o Pai ressuscita os mortos e lhes dá vida, o Filho também dá vida a quem ele quer dá-la.
22 Dâ nyə asámbɛ́ tɔɔ muud lə́sʉ́, nyə a mə́ yida yə Mwân ŋkul nə́ a dʉ́g cígal mílə́sʉ́ myɛ̂sh.
22 Além disso, o Pai a ninguém julga, mas confiou todo julgamento ao Filho,
23 A sá ntɔ́ nə́ buud bɛ̂sh bwə́ gúmálʉ́g Mwân nda bwə́ gúmál Dâ nə́. Muud mə bə́ kú gúmal Mwân yɛ́, nyə agúmálɛ́ nə́mə́ Dâ muud nyə á ntɨ Mwân yɛ́.
23 para que todos honrem o Filho como honram o Pai. Aquele que não honra o Filho, também não honra o Pai que o enviou.
24 Bʉ́bə́lɛ́, mə́ jaaw bɨ́ nə́, muud mə gwágʉ́lə́ ciyá jâm a *búgʉla múúd nyə á ntɨ mə yɛ́, a mú nə cʉg á kandʉgə kandʉgə; nyə abʉ́lɛ nyiŋgə bwəma nə intʉ́gʉ́lí, a mə́ yida wú shwɨy dɨ́ kə cʉgʉd.
24 "Eu lhes asseguro: Quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou, tem a vida eterna e não será condenado, mas já passou da morte para a vida.
25 Bʉ́bə́lɛ́, mə́ jaaw bɨ́ nə́, dúl wəla í bá zə bə, wəla dɔɔŋg ntâg nə́mə́ wə́ga, wəla mímbimbə mí bá gwág kə̂l mə́ *Mwân mə́ Zɛmbî yí. Bɔɔŋg bwə́ bá ntâg gwág dwo wá, bwə́ bá *bə nə cʉg.
25 Eu lhes afirmo que está chegando a hora, e já chegou, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus, e aqueles que a ouvirem, viverão.
26 Mpugá nə́, Dâ jɨ amə́dɨ́ á cʉg, a mə́ ka nə́mə́ sá nə́ Mwân bə́g amə́dɨ́ á cʉg.
26 Pois, da mesma forma como o Pai tem vida em si mesmo, ele concedeu ao Filho ter vida em si mesmo.
27 Nda Mwân jɨ́ Mwân mə Múúd nə́, Dâ mə́ yə nyə ŋkul nə́ a dʉ́g sámb milə́sʉ́.
27 E deu-lhe autoridade para julgar, porque é o Filho do homem.
28 Kúgá káam sâ jɔɔŋg; nəcé dúl wəla í bá zə bə, wəla búúd bʉ́sə́ mə́shwoŋ dɨ́ wá bwə́ bá gwág kə̂l mə́ *Mwân mə Múúd yí.
28 "Não fiquem admirados com isto, pois está chegando a hora em que todos os que estiverem nos túmulos ouvirão a sua voz
29 Bɔɔŋg bwə́ bá bə nə́ bwə́ á sá mə́nywa wá, bwə́ bá gwûm mə́shwoŋ dɨ́, zə lə́g cʉg; bɔɔŋg bwə́ bá bə nə́ bwə́ á sá mə́bɔ̂w wá, bwə́ bá gwûm mə́shwoŋ dɨ́, zə bwəma nə intʉ́gʉ́lí.
29 e sairão; os que fizeram o bem ressuscitarão para a vida, e os que fizeram o mal ressuscitarão para serem condenados.
30 Mɛɛ, mə cugɛ́ nə ŋkul sá sâ nə lúú wâm, mə́ dʉ sámb mílə́sʉ́ nda mə́ dʉ gwág nə Pʉpá nə́; mə dʉ cígal mílə́sʉ́ tʉ́təlî, nəcé mə ádɛ́ sɔ̧́ nə́ mə sá sâ mə́ jɨ́ɨ́ yí, njɨ nə́ mə sá sâ múúd nyə á ntɨ mə yɛ́ ŋgə́ jɨɨ yí.
30 Por mim mesmo, nada posso fazer; eu julgo apenas conforme ouço, e o meu julgamento é justo, pois não procuro agradar a mim mesmo, mas àquele que me enviou".
31 «Í mbə̂m bə nə́ məmɛ́fwó wə́ ŋgə́ bwiiŋg láŋ wâm, bwiiŋgʉ́lə wɔɔŋg í nda bə sá búúd bwə́ mágʉləg yí.
31 "Se testifico acerca de mim mesmo, o meu testemunho não é válido.
32 Ká, muud shús wə́ ŋgə́ bwiiŋg láŋ wâm, mə mpú ntâg nə́ bwiiŋgʉ́lə wɔɔŋg wúsə bʉ́bə́lɛ́.
32 Há outro que testemunha em meu favor, e sei que o seu testemunho a meu respeito é válido.
33 Bɨ á kənd buud wə́ Yuánɛs, nyə á shí ntâg bwiiŋg bɨ́ bʉ́bə́lɛ́ waamə̂.
33 "Vocês enviaram representantes a João, e ele testemunhou da verdade.
34 Mɛɛ mə aŋgɛ̂ ntâg bwánd nə́ muud bwííŋgʉg láŋ wâm; mə ŋgə yida lás ntʉ́nɨ shú nə́ bɨ dʉ́gʉ́g cʉg.
34 Não que eu busque testemunho humano, mas menciono isso para que vocês sejam salvos.
35 Yuánɛs nyə á bə njidá lámba í á ŋgə kwan yí, bɨ á shí ntâg jɨɨ nə́ bɨ mə́ kɔɔs nə mə́ŋkɛnya mɛ́, njɨ í a bə njɨ bʉ́baalɛ́ fwála.
35 João era uma candeia que queimava e irradiava luz, e durante certo tempo vocês quiseram alegrar-se com a sua luz.
36 Mɛɛ jɨ nə wúl bwiiŋgʉ́lə í ŋgə́ bwiiŋg láŋ wâm, wâŋ í ntɔ̧ wɔɔŋg Yuánɛs nyə á bwiiŋg yí. Misɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ Dâ nyə á yə mə ŋkul nə́ mə sáág myá, mə ŋgə sá myo, mí ŋgə́ bwiiŋg láŋ wâm nə́ Dâ wə́ nyə á ntɨ mə.
36 "Eu tenho um testemunho maior que o de João; a própria obra que o Pai me deu para concluir, e que estou realizando, testemunha que o Pai me enviou.
37 Dâ muud nyə á ntɨ mə yɛ́ nyəmɛ́fwó ŋgə bwiiŋg láŋ wâm. Bɨ abwɛ́lɛ́ gwág kə̂l dɛ́, kú bwɛlɛ dʉ́g mpwóómbʉ́ nyɛ́,
37 E o Pai que me enviou, ele mesmo testemunhou a meu respeito. Vocês nunca ouviram a sua voz, nem viram a sua forma,
38 ciyá jé í afwóyɛ́ ŋwa jiya bɨ́dɨ́ mílámʉ́d, nəcé bɨ aŋgɛ̂ nə búgʉla muud nyə á ntɨ yɛ́.
38 nem a sua palavra habita em vocês, pois não crêem naquele que ele enviou.
39 Bɨ́ ŋgə sɔ̧́ nə́ bɨ mpúg micilyá myâ Kálaad Zɛmbî, bɨ ŋgə́ tə́dʉga nə́ bɨ é kwey cʉg á kandʉgə kandʉgə cínɔŋg; í njúl nə́ micilyá myɔɔŋg mí ŋgə bwiiŋg láŋ wâm.
39 Vocês estudam cuidadosamente as Escrituras, porque pensam que nelas vocês têm a vida eterna. E são as Escrituras que testemunham a meu respeito;
40 Njɨ bɨ acɛ́ɛ́lɛ́ zə mə́dɨ́ nə́ bɨ bə́g nə cʉg.
40 contudo, vocês não querem vir a mim para terem vida.
41 «Mə aŋgɛ̂ nə jɨɨ nə́ buud bwə́ gúmálʉ́g mə.
41 "Eu não aceito glória dos homens,
42 Njɨ, mə mpú bɨ̂, mə mpú nə́ milâm mín mí acɛ́ɛ́lɛ́ Zɛmbî.
42 mas conheço vocês. Sei que vocês não têm o amor de Deus.
43 Dâ wə́ nyə á ntɨ mə nyə́dɨ́ jínə́d, njɨ bɨ alə́gɛ́ mə; ŋkí ŋgwɔ́l múúd mə zə́ dɛ́ jínə́d ɨɨ́, bɨ́ yida lə́g nyɛ̂.
43 Eu vim em nome de meu Pai, e vocês não me aceitaram; mas, se outro vier em seu próprio nome, vocês o aceitarão.
44 Bɨ bɨ́ nə ŋkul búgʉla na ntʉdɛlɛ́ bɨ ŋgə́ sɔ̧́ gúmə́ mənyúúl mə́ búúd dɨ̂? Bɨ cugɛ́ nə ŋkul búgʉla, nəcé bɨ aŋgɛ̂ nə sɔ̧́ gúmə́ í ŋgə́ zhu wə́ Zɛmbî á ŋgwûd nə ŋgwûd yí.
44 Como vocês podem crer, se aceitam glória uns dos outros, mas não procuram a glória que vem do Deus único?
45 Kúgá ŋgə tə́dʉga nə́ mə bá shwə́man bɨ́ wə́ Dâ. Moyîz muud bɨ́ á mə́ kə kəl mílâm nyə́dɨ́ yɛ́, nyə wə́ mə́ bá shwə́man bɨ̂.
45 "Contudo, não pensem que eu os acusarei perante o Pai. Quem os acusa é Moisés, em quem estão as suas esperanças.
46 Nəcé, bɨ mbə̂m ŋgə búgʉla Moyîz ɨɨ́, ŋki bɨ mə́ búgʉla nə́mə́ mə, nəcé láŋ wâm wə́ Moyîz nyə á cilə yí.
46 Se vocês cressem em Moisés, creriam em mim, pois ele escreveu a meu respeito.
47 Ká, nda bɨ́ aŋgɛ̂ nə *magʉlə micilyá myɛ́ nɨ, bɨ é ka *magʉlə íciyá byâm na ntʉdɛl?»
47 Visto, porém, que não crêem no que ele escreveu, como crerão no que eu digo? "
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?