Atos 24
MCP vs NVT
1 Mpʉ́sə mwɔ̂w mə́tɔ́ɔn ntʉ́nɨ, Ananíyas, Ajəlácɨ á ofada, bə́nɔ̂ŋ bɔ́ɔ́l ócúmbá buud nə ŋgwɔ́l lwóya bwə́ á dʉ jɔ̂w nə Tɛrtúlos yɛ́ bwə́ á wɔ́ɔ́s Sezarê. Bwə́ mú zə shwə́man Pwôl wə́ ŋgwə́mʉna.
1 Cinco dias depois, o sumo sacerdote Ananias chegou com alguns dos líderes do povo e um advogado chamado Tértulo para exporem ao governador sua causa contra Paulo.
2 Bwə́ mú jɔ̂w Pwôl. Tɛrtúlos mú tɛ́ɛ́d ŋgə́lə búgə nyə lə́sʉ́, nyə nə́: «Yé lwám múúd Felígʉ́s, wo wə́ mə́ sá nə́ sə́ búlʉg mpu cʉgə nə́ shɛɛ nəcé wóó mbií wó ŋgə́ kyey nə ijwûga yí, í mə́ mpu kwambʉlə lwoŋ buud jísʉ́.
2 Quando Paulo foi chamado, Tértulo apresentou as acusações: “Excelentíssimo Félix, o senhor tem proporcionado a nós, judeus, um longo período de paz e, com perspicácia, tem realizado reformas que muito nos beneficiam.
3 Sə́ ŋgə lɔ̧́ wo kʉ́kʉ́l jɛ̂sh nə wəla dɛ̂sh shú jɔ̧jɔ̧ sɔ́ɔ́lʉ́gʉ́ wô wɔɔŋg.
3 Por todas essas coisas nós lhe somos extremamente gratos.
4 Mə abʉ́lɛ́ ŋgə julə lwóŋ julə kwasa, mə́ tɛ́ɛ́g wo məbwə̂ nə́ wo gwágʉ́lə́g mə cíg-cîg nə́mə́ nda wo bwéy bə nə jɔ̧ fúlú nə́.
4 Contudo, não desejo tomar seu tempo, por isso peço sua atenção apenas por um momento.
5 Sə́ mə́ kwey nə́ muud ɛ́ga jisə ŋkí jág wagʉwo. Nyə wə́ jísə́ lúlúú á ŋkɔɔmʉ́ buud bwə́ jɔ́w nə́ buud ɔ́ Nazarɛ̂t wá, nyə wə́ ŋgə́ tə̂l *Oyúdɛn bɛ̂sh wâ shí mishwun nə́ shwuu.
5 Constatamos que este homem é um perturbador, que vive causando tumultos entre os judeus de todo o mundo. É o principal líder da seita conhecida como os Nazarenos.
6 Nyə a sɔ̧́ nə́mə́ nə́ a sɛ́ɛ́mbʉli *Luŋ mə́ Zɛmbî, sə́ mú ka bií nyə. [Sə́ á jɨɨ nə́ sə́ mə lás lə́sʉ́ yé nda mə́cɛ̧ɛ̧ mə́sʉ́ mə́ ŋgə́ cɨ nə́.
6 Quando o prendemos, estava tentando profanar o templo. Nós queríamos julgá-lo de acordo com nossa lei,
7 Njɨ Lísyas, lúlúú ózɨmbɨ tɔ́ɔ́shin nyə á lɛɛlʉ́ zə nə júdə́ zə dɛ́ɛ́g sə́ nyə,
7 mas Lísias, o comandante do regimento, usou de força e o tirou de nossas mãos,
8 a mú cɨ nə́ buud bə́nɔ́ŋ bʉ́sə́ nə lə́sʉ́ wá bwə́ zə́g bɛ̧ nyə wa wódɨ́.] Ja wómɛ́fwó wó é ŋgə jî nyə mishílí mí kɔɔd yí wo é je magʉlə mə́bɛ̧ɛ̧́ mɛ̂sh sə́ ŋgə́ bwaagʉlə nyə má.»
8 e ordenou a nós, os acusadores, que nos apresentássemos perante o senhor. Nossas acusações poderão ser confirmadas quando o senhor interrogar Paulo pessoalmente”.
9 Oyúdɛn bwə́ mú mpu bwaagʉlə lə́sʉ́ nɨ wɛ̂sh nə́ ntɔ́ wə́ jísə́ yɛ́.
9 Os outros judeus concordaram e declararam ser verdadeiro o que Tértulo tinha dito.
10 Ŋgwə́mʉna mú yə Pwôl lə́sʉ́, Pwôl mú cɨ nə́: «Mə mpú nə́ wo mə́ kyey nə lwoŋ jísʉ́ ga tʉ́təlí mimbú mimbû. Mə zə kaad kɔɔd wâm nə búgə́.
10 Quando Paulo recebeu um sinal do governador para falar, disse: “Sei que o senhor tem julgado questões dos judeus há muitos anos e, portanto, apresento-lhe minha defesa de bom grado.
11 Mə ŋgə kúnɔw bád kə Yurʉ́səlɛm nə́ mə kə́ yə Zɛmbî gúmə́, í afwóyɛ́ sá mwɔ̂w wûm nə mə́bá. Wo jɨ nə ŋkul je fyal sə́ mə́ ŋgə cɨ ga.
11 O senhor poderá verificar com facilidade que cheguei a Jerusalém não mais que doze dias atrás para adorar no templo.
12 Bwə́ abwɛ́lɛ́ kwey mə Luŋ mə́ Zɛmbî, ŋkí *mə́mpáánzə́ mə́ mínjɨ́ɨ́gʉ́lá mə́ Oyúdɛn dɨ̂, sá muud sə́ ŋgə́ sɛ́ŋʉsa məkə̂l ŋkí ntâg nə́ mə ŋgə́ wá zhizhɔɔm ŋgwə́la.
12 Meus acusadores não me encontraram discutindo com ninguém no templo, nem causando tumulto em nenhuma sinagoga, nem nas ruas da cidade.
13 Sâ jɛ̂sh bwə́ ŋgə́ cɨ mə nɨ, bwə́ cúgɛ́ nə ŋkul lwágʉlə nə́ jísə bʉ́bə́lɛ́.
13 Eles não podem provar as acusações que fazem contra mim.
14 Njɨ, mə mpú magʉlə wódɨ́ míshʉ́d nə́, na zhɨ́ɨ́ bwə́ mə́ jɔ̂w nə́ ŋkɔɔmʉ́ nɨ dɨ́ wə́ mə́ ŋgə́ yə Zɛmbî á impáámbə́ bísʉ́ gúmə́ yɛ́, mə ŋgə́ *magʉlə sâ jɛ̂sh jísə́ cilyá kálaad məcɛ̧ɛ̧ nə ókálaad ɔ *búúd ɔ mícúndə́ dɨ́ yí.
14 “Reconheço, porém, que sou seguidor do Caminho, que eles chamam de seita. Adoro o Deus de nossos antepassados e creio firmemente na lei judaica e em tudo que está escrito nos profetas.
15 Sâ bwə́ ŋgə́ bwánd nə búgə́ nə́ Zɛmbî mə bá sá yí, gwə́ nə́mə́ wə́ mə́ ŋgə́ bwánd nə búgə́ yí. Jísə nə́ buud bwə́ bá gwûm, tɔɔ bɔɔŋg ɔ́ ányunywaâ, tɔɔ bɔɔŋg ɔ́ abʉ́bɔ̂w.
15 Tenho em Deus a mesma esperança destes homens, de que ele ressuscitará tanto os justos como os injustos.
16 Gwə́ wə́ jɨ́ nə́, mɛɛ ŋgə wá ŋkul nə́ mitə́dʉ́gá myâ lâm mí bə́g mə tʉ́təlí ja jɛ̂sh mísh mə́ Zɛmbî nə mísh mə́ búúd dɨ̂.
16 Por isso, procuro sempre manter a consciência limpa diante de Deus e dos homens.
17 Mə a cɨ́ŋgʉli mimbû ŋkí bulya nə́ ndɛɛ́ mə á ka zə nə́ mə zə́ yə mímbúmbúwá myâ lwoŋ buud jâm mikwííndyá, mə kɛɛnzh nə́mə́ ílɨ́ɨ́m,
17 “Depois de estar ausente por vários anos, voltei a Jerusalém com dinheiro para ajudar meu povo e apresentar ofertas.
18 ja jɔɔŋg wə́ bwə́ á kə kwey mə Luŋ mə mə́ shîn fyá nyúul. Í á bə ntâg kú nə gúfʉ́gá búud, kú nə icucu.
18 Meus acusadores me viram no templo depois que completei minha cerimônia de purificação. Não havia multidão nenhuma ao meu redor e nenhum tumulto.
19 Njɨ gúl bʉ́baalɛ́ Oyúdɛn wâ Azî wə́ bwə́ á bə, bwə́ wə́ bʉ́sə́ nə́ bwə́ zə́g tɔ̂w wo míshʉ́d shwə́man mə, ŋkí bʉ́sə nə sâ bwə́ lámʉsa nə mə yí.
19 Só estavam ali alguns judeus da Ásia, e são eles que deveriam estar aqui diante do senhor para me acusar, se têm algo contra mim.
20 Ŋkí ntɔ́ dɨ́, buud ɔ́ga, bɔɔŋg bwə́ tə́l ɔ́ga bwə́ jááwʉg ŋkí mə a shí biil nə wôŋ ja mə́ á kaad *Gwooŋg ósémbye ɔ́ mílə́sʉ́ wâ Zɛmbî dɨ́ yí.
20 Pergunte a estes homens que aqui estão de que crimes o conselho dos líderes do povo me considerou culpado,
21 Ye njɨ ciyá mə́ á cɨ mə tə́l tâm kɔɔd nə́: “Mə təl múús kɔɔdʉd nəcé mə ŋgə́lə magʉlə nə́ mimbimbə mí bá gwûm” yí?»
21 exceto pela ocasião em que gritei: ‘Estou sendo julgado diante dos senhores porque creio na ressurreição dos mortos!’”.
22 Felígʉ́s nywáá nyə á bwey bul mpu isâ í dʉ́gyá nə zhɨɨ́ Pwôl nyə á ŋgə bɛ̧ yí. Nyə á ka bɨ́d bwo nə́ bwə́ bâg shúgʉla zə, nyə nə bwo nə́: «Ja Lísyas lúlúú á ózɨmbɨ tɔ́ɔ́shin mə bá wɔ́ɔ́s yí, ja jɔɔŋg wə́ mə́ bá zə faas lə́sʉ́ wʉ́n yí.»
22 Nesse momento, Félix, que tinha bastante conhecimento sobre o Caminho, interrompeu a audiência e disse: “Esperem até Lísias, o comandante do regimento, chegar. Então decidirei o caso de vocês”.
23 A mú cɨ nə lúlúú ózɨmbɨ təd nə́ a báágʉləg Pwôl, njɨ a bɨ́d nə́ a jéég ŋgə wiinzh nyúul, a kú kaambʉlə nə buud bɛ́ nə bwə́ kú zə dʉ́g nyə.
23 Ordenou que um oficial mantivesse Paulo sob custódia, mas lhe deu certa liberdade e permitiu que seus amigos o visitassem e providenciassem aquilo de que ele precisava.
24 Baalɛ́ mwɔ̂w mə́ mú cɔ̧́. Felígʉ́s bá mudá yé Drusîl shilə Oyúdɛn bwə́ njúl ntʉ́nɨ, a mú jɔ̂w Pwôl nə́ a zə́g jaaw bwo sâ í dʉ́gyá nə búgə́ búgʉ́lálə Yésus-Krîst yí.
24 Alguns dias depois, Félix voltou com sua esposa, Drusila, que era judia. Mandou chamar Paulo, e os dois ouviram enquanto ele lhes falava a respeito da fé em Cristo Jesus.
25 Njɨ, Pwôl mú ka ŋgə bul lás lə́sʉ́ cʉgə́lə cʉg á tʉ́təlí, dʉ́lə mpu bii lâm, nə lə́sʉ́ sémbyé mílə́sʉ́ í bá zə sɨ̂y yí. Felígʉ́s mú gwág íkukwɛndɛ, a mú cɨ nə Pwôl nə́: «Fwog je nyiŋgə jíga ja. Mə é bá kwo jɔ̂w wo ja shús.»
25 Quando Paulo passou a falar da justiça divina, do domínio próprio e do dia do juízo que estava por vir, Félix teve medo e disse: “Pode ir, por enquanto. Quando for mais conveniente, mandarei chamá-lo outra vez”.
26 Nyə á ŋgə bwánd nə búgə́ nə́ Pwôl nyə é je yə nyə *mwaanɛ̂. Gwə́ wə́ í á sá nə́ a dʉ́g bul jɔ̂w nyə ija ija zə dʉ lésha nə nyə.
26 Félix também esperava que Paulo lhe oferecesse dinheiro, de modo que mandava buscá-lo com frequência e conversava com ele.
27 Mimbû mí á cɔ̧́ mímbá. Porsyus Festos mú zə cɛ́nd Felígʉ́s. Nda Felígʉ́s nyə á ŋgə jɨ́ nə́ Oyúdɛn bwə́ gwágʉ́g nyə nywa nə́, nyə á kyey a lʉ́gə Pwôl mímbwugʉd.
27 Assim se passaram dois anos, e Félix foi sucedido por Pórcio Festo. E, uma vez que Félix desejava obter a simpatia dos judeus, manteve Paulo na prisão.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?