Atos 18

MCP vs XGS

XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ

¹ Ja ísâ ínɨ í mə́ shîn bə ntʉ́nɨ yí, Pwôl músə wú Atɛ̂n kə Kɔrɛ̂nt.

¹ Poro e nemɨ Atenɨsɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ aŋɨ́ yoɨ́ Korinɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ nánɨ nurɨ e

² A mú kə kwey ŋgwɔ́l *Yúdɛn nûŋ nə jínə́ nə́ Akilas, a njúl muud á Pɔ̂ŋ. Akilas ɛ́nɛ bá mudá yé Priska bwə́ á ŋgə kúnɔw wɔ́ɔ́s, bwə́ ŋgə́ zhu Italî nəcé Klóod nyə a wɨ́ɨ́ŋg Oyúdɛn bɛ̂sh nə́ bwə́ wúg Róma. Pwôl mú sɛɛŋgya nə bwo.

² nɨrémómáná ámá Judayɨ́ wo —Xegɨ́ yoɨ́ Akwiraoyɨ rɨnɨŋorɨnɨ. Xɨnáí Podasɨ pɨropenɨsɨ́yo dánɨ xɨrɨŋorɨnɨ. Xiepí xegɨ́ yoɨ́ Pɨrisiraírɨnɨ. Romɨyɨ́ mɨxɨ́ ináyɨ́ Kɨrodiaso Judayɨ́ aŋɨ́ apimɨ ŋweagɨ́á nɨyonɨ sekaxɨ́ re urɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ “Romɨ aŋɨ́ rɨpimɨ dánɨ pɨ́nɨ nɨneawiárɨmɨ úɨ́rɨxɨnɨ.” urɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ ayaú Itari pɨropenɨsɨ́yo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ Korinɨ nánɨ sɨŋɨ́ bɨgɨ́íyaúrɨnɨ. Ayaúmɨ Poro nɨwímearɨ

³ Nda í á nyîn nə́ bə́nɔ́ŋ bwə́ á jɨ́ɨ́g váál ísɛ́y ŋgwúd nə́, bə́nɔ́ŋ bwə́ mú ji kʉl ŋgwúd dʉ sɛ̂y. Bwə́ á dʉ laad məbanda nə míkáándə́.

³ nɨgwɨ́ omɨŋɨ́ o yarɨŋɨ́pɨ ayaú enɨ yarɨgɨ́í eŋagɨ nánɨ ayaú tɨ́nɨ nawínɨ nɨŋwearo senɨ́á aŋɨ́ pákipɨ́rɨ́a nánɨ imɨmɨxɨmɨ́ nero nɨŋwearóná

⁴ Pwôl nyə á ka dʉ kə lésha nə buud *mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá dɨ̂ mwɔ̂w mə́ Sábaad mɛ̂sh, a dʉ́gə́ mpu sá nə́ Oyúdɛn nə Ogʉrɛ̂k bwə́ mágʉləg kɛ́ɛl.

⁴ Poro Sabarɨ́á ayɨ́ ayo Judayɨ́yá rotú aŋɨ́yo nánɨ nurɨ ayɨ́ tɨ́nɨ Gɨrikɨyɨ́ tɨ́nɨ enɨ re owipɨmónɨrɨ, “Xwɨyɨ́á Gorɨxoyápimɨ dánɨ Jisaso nánɨ neararɨŋɨ́pɨ neparɨnɨ.” owipɨmónɨrɨ ayɨ́ tɨ́nɨ nawínɨ rotú aŋɨ́yo dánɨ xwɨyɨ́á xɨmɨxɨmɨ́ ninɨro rɨnayigɨ́awixɨnɨ.

⁵ Ja Sílas bá Timotê bwə́ á wɔ́ɔ́s wúlə Masedwân yí, Pwôl nyə á ka zə wá nyúul nyɛ́ nyɛ̂sh bwiiŋgʉ́lə kɛ́ɛl dɨ̂, a ŋgə́ mpu bwaagʉlə Oyúdɛn nə́ Yésus wə́ jísə *Krîst.

⁵ E néra nurɨ́ná Sairaso tɨ́nɨ Timotio tɨ́nɨ Masedonia pɨropenɨsɨ́yo dánɨ nɨbɨri Poromɨ wímeááná o xegɨ́ nɨgwɨ́ omɨŋɨ́ yarɨŋɨ́pɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmáná Sabarɨ́áyonɨ marɨ́áɨ, sɨ́á ayɨ́ ayo Judayɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nuayirɨ píránɨŋɨ́ uréwapɨyimɨnɨrɨ nerɨ́ná woákɨ́kɨ́ re wiayiŋɨnigɨnɨ, “Ámá yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́a nánɨ arɨ́owayá xwɨ́á piaxɨ́yo dánɨ iwiaronɨ́oyɨ rarɨŋwáo, ayɨ́ Jisasorɨnɨ.”

⁶ Njɨ, Oyúdɛn bwə́ mú zə bul fʉm nyə, bwə́ dʉ jág lwîy nyə. Pwôl mú ka samʉsə míkáándə́ nyə nə bwo nə́: «Mpwɛnɛ wʉ́n mə jágʉwə nə bɨmɛ́fwó, kú bə mə. Mɛɛ mə zə́ ka yág kɔ́ɔ́mb búúd bwə́ cúgɛ́ Oyúdɛn wá jaá gaád.»

⁶ E urayarɨ́ná ayɨ́ rɨxa xɨxewiámɨ́ nurɨro ikayɨ́wɨ́ uráná Poro xegɨ́ iyɨ́á nɨpírɨrɨ sikɨ́ xénɨŋɨ́pɨ pɨ́rɨ́ wiaíkímɨ́ yárɨŋɨnigɨnɨ. Pɨ́rɨ́ wiaíkímɨ́ nɨyárɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Seyɨ́né anɨ́nánáyɨ́ sewanɨŋɨ́yɨ́né rɨ́á meárɨnɨ́áyo dánɨ anɨ́nɨpɨ́rɨ́árɨnɨ. Seyɨ́né arɨ́á mɨniarɨŋagɨ́a nánɨ nionɨ wí nɨxɨ́meapaxɨ́manɨ. Agwɨ nionɨ seyɨ́né pɨ́nɨ nɨseawiárɨmɨ rɨxa émáyo wáɨ́ urɨmɨnɨrɨ riwonɨ warɨŋɨnɨ.” urárɨŋɨnigɨnɨ.

⁷ A mú wú na kə nyíi njɔ́w mə́ ŋgwɔ́l múúd bwə́ á dʉ jɔ̂w nə́ Titiyos Yustos yɛ́. Muud wɔɔŋgʉ̂ nyə á dʉ gúmal Zɛmbî, njɔ́w yé nɨ i njúl koogʉ́ lʉ mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá.

⁷ E nurárɨmo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ aŋɨ́ ámá woyá —O xegɨ́ yoɨ́ Titiasɨ Jasɨtasoyɨ rɨnɨŋorɨnɨ. Gorɨxo nánɨ wáyɨ́ nɨwirɨ nánɨ yayɨ́ umearɨŋɨ́ worɨnɨ. Xegɨ́ aŋɨ́ Judayɨ́yá rotú aŋɨ́yo dánɨ orɨwámɨ dánɨ mɨrɨnɨŋorɨnɨ. Oyá aŋiwámɨ nánɨ nurɨ e dánɨ xwɨyɨ́á urarɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ.

⁸ Kríspus múúd nyə á bə njwû á mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá yɛ́ nyə a *búgʉla Cwámba nə njɔ́w yé wɛ̂sh. Zhwog buud ɔ́ Kɔrɛ̂nt bwə́ á dʉ gwág Pwôl wá bwə́ á búgʉla nə́mə́, bwə́ mú ŋgə duwan.

⁸ Judayɨ́ wo —Xegɨ́ yoɨ́ Kɨrisɨpasorɨnɨ. Judayɨ́yá rotú aŋɨ́yo awí eánarɨgɨ́áyo seáyɨ e umeŋweaŋorɨnɨ. O tɨ́nɨ ámá o xegɨ́ aŋiwámɨ wearɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ Poro urarɨŋɨ́pɨ arɨ́á nɨwiro Jisasomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro émáyɨ́ Korinɨ ŋweagɨ́áyɨ́ obaxɨ́ enɨ arɨ́á nɨwiro dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roro wayɨ́ mearo yarɨ́ná

⁹ Pwôl mú dʉ́g *ntamə́ á mísh nə́ bagə́ gúl búlúd Cwámba ŋgə́ cɨ nə nyə nə́: «Wo kú fúndə. Wɛɛ ŋgag nə lás, wo kú ji kʉ́l-kʉ̂l,

⁹ sɨ́á wɨyimɨ Ámɨnáo re eŋɨnigɨnɨ. Poromɨ orɨŋá nupárɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Joxɨ wáyɨ́ mɨsinɨpa oenɨ. Xwɨyɨ́á nionɨ nánɨ joxɨ nura warɨŋɨ́pɨ pɨ́nɨ mɨwiárɨ́ sɨnɨ anɨŋɨ́ nura úɨrɨxɨnɨ.

¹⁰ nəcé mə jɨ nə wo, múúd cugɛ́ nə ŋkul kúnya nə wo nə́ a sá wo bɔ̂w. Mə jɨ nə búúd ŋkí bulya wa ŋgwə́la gaád.»

¹⁰ Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rɨrarɨŋɨnɨ. Nionɨ joxɨ dɨŋɨ́ rɨkɨkayoŋagɨ nánɨ ámá mɨxɨ́ síɨ́ápimɨ dánɨ wí rɨ́nɨŋɨ́ sinɨnɨ́ámanɨ. Ámá aŋɨ́ rɨpimɨ nionɨ dɨŋɨ́ nɨnɨkwɨ́rɨpɨ́rɨ́a nánɨ nɨgɨ́ imónɨŋɨ́yɨ́ obaxɨ́ eŋagɨ nánɨ rɨrarɨŋɨnɨ.” urɨ́agɨ nánɨ

¹¹ Pwôl nyə á ji na mbû ncindî nə oŋkwoond ósaman, a ŋgə́ bwiiŋg bwo Milə́sʉ́ mí Zɛmbî.

¹¹ o aŋɨ́ apimɨ nɨŋwearɨ Gorɨxo nánɨ nuréwapɨya warɨ́ná emá 18 múroŋɨnigɨnɨ.

¹² Njɨ, ja Galiyôŋ nyə á bə ŋgwə́mʉna íjwûga yâ Róma í á tə̂l Akayî yí, Oyúdɛn bɛ̂sh bwə́ á tɔ́w ciŋʉ́-cində̂ nə Pwôl, bwə́ mú bií nyə kə nə nyə ósémbye ɔ mílə́sʉ́ dɨ́

¹² Judayɨ́ Korinɨyo ŋweagɨ́áyɨ́, Romɨyɨ́ wo xegɨ́ yoɨ́ Gario pɨrimiáo nimónɨrɨ Gɨrikɨyɨ́ pɨropenɨsɨ́ e meŋweaŋáná, Judayɨ́ dɨŋɨ́ axɨ́pɨ tɨ́nɨnɨ nimónɨro nɨwiápɨ́nɨmearo Poromɨ xwɨyɨ́á oumeáraneyɨnɨro wáɨ́ pɨrimiá Gario xwɨrɨxɨ́ umearɨŋe nánɨ nɨmeámɨ nuro

¹³ kə shwə́man nyə nə́: «Muud ɛ́ga ŋgə shwúgʉli buud nə́ bwə́ yə́g Zɛmbî gúmə́ mbií í yídá lúmbʉli nə Məcɛ̧ɛ̧ yí.»

¹³ Poromɨ nuxekwɨ́moro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Ámá ro ámá Gorɨxomɨ yayɨ́ numeróná ŋwɨ́ ikaxɨ́ rɨnɨŋɨ́pimɨ nɨwiaíkiro xegɨ́ bɨ nero éɨ́rɨxɨnɨrɨ dɨŋɨ́ xeŋwɨ́mɨnɨ ukɨnɨmɨxarɨŋorɨnɨ.” urɨ́agɨ́a aí

¹⁴ Pwôl mú nywá cɛɛl lás, njɨ Galiyôŋ mú cɨ nə Oyúdɛn nə́: «Í mbə̂m bə nə́ muud ɛ́nɛ mə́ shwey gúl wôŋ ŋkí nə́ a mə́ sá gúl sâ áyíyáág, mə lə́g shwə́man jɨ́n nda í jə́la nə́, yé Oyúdɛn.

¹⁴ Poro rɨxa maŋɨ́ exoámɨnɨrɨ yarɨ́ná pɨrimiá Gario Judayɨ́ ayo re urɨŋɨnigɨnɨ, “Poro ɨ́wɨ́ éɨ́ sɨŋwɨrɨyɨ́, rɨkɨkɨrɨ́ó éɨ́ sɨŋwɨrɨyɨ́, nionɨ re yaiwimɨnɨrɨ éárɨnɨ, ‘Ámá rowa uxekwɨ́moarɨgɨ́ápɨ arɨ́á nɨwirɨ́ná, ayɨ́ ananɨrɨnɨ.’ yaiwimɨnɨrɨ éárɨnɨ.

¹⁵ Njɨ, nda jísə́ nə́ bɨ́ ŋgə shuya shú sâ í dʉ́gyá nə minjɨ́ɨ́gʉ́lá mín, nə mínə́ mʉ́n, nə məcɛ̧ɛ̧ mʉ́n nə́, bɨmɛ́fwó lásʉ́gá isâ bín. Mə acɛ́ɛ́lɛ́ lás mbií lə́sʉ́ nɨ.»

¹⁵ Soyɨ́né uxekwɨ́moarɨgɨ́ápɨ, ayɨ́ xwɨyɨ́á tɨ́nɨ yoɨ́ tɨ́nɨ segɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ rɨnɨŋɨ́pɨ nánɨ o tɨ́nɨ mɨxɨ́ rɨnarɨŋagɨ́a nánɨ segɨ́pɨ xwɨyɨ́á nimɨxɨro eyírópoyɨ. Nionɨ ‘Xwɨyɨ́á apɨ oseaeyíroimɨnɨ.’ mɨnimónarɨnɨ.” nurɨrɨ

¹⁶ A músə nyiŋg bwo nə́ bwo wúg njɔ́w mílə́sʉ́.

¹⁶ xwɨrɨxɨ́ umearɨŋe dánɨ mɨxɨ́dámɨ́ wiowáraparɨ́ná ámá wí re egɨ́awixɨnɨ.

¹⁷ Bɛ̂sh bwə́ mú bií Sostɛ̂n njwû á mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá, dʉ daŋgʉlə cú nyə nə́mə́ na mpumbɛ́ njɔ́w mílə́sʉ́d Galiyôŋ kú bísh.

¹⁷ Judayɨ́ wigɨ́ rotú aŋɨ́yo awí eánarɨgɨ́áyo seáyɨ e umeŋweaŋomɨ —O xegɨ́ yoɨ́ Sotenisorɨnɨ. Omɨ ɨ́á nɨxero pɨrimiá Gario xwɨrɨxɨ́ umearɨŋe mɨdánɨŋe iwaŋɨ́ mépearɨŋagɨ́a aí o dɨŋɨ́ sɨpí wí mɨwí kikiɨ́á eŋɨnigɨnɨ.

¹⁸ Pwôl nyə á nyiŋgə kwo ji Kɔrɛ̂nt fwámɛ́ zhwog mwɔ̂w nə́ ndɛɛ́ a mú jə́na nə obúgʉla, a mú kəwa byɔ́ɔ́lʉ́d kyey kə Sirî, bə́nɔ̂ŋ Akilas bá Priska. Nyə á ka kə kɛ̧nya lúú Saŋkrê nə ŋkaagə́ nyə á sá yí.

¹⁸ Poro sɨnɨ sɨ́á ayá wí e nɨŋweaŋɨsáná ámá e dáŋɨ́ Jisasomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro nánɨ xexɨrɨ́meá imónɨgɨ́áyo yayɨ́ nɨwiárɨmo Siria pɨropenɨsɨ́yo nánɨ úɨmɨgɨnɨrɨ sɨpɨxɨ́ womɨ nɨpɨxemoánɨrɨ Pɨrisiraí tɨ́nɨ Akwirao tɨ́nɨ enɨ nawínɨ nɨpɨxemoánɨri o tɨ́nɨ nuro Poro Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ nánɨ ŋwɨ́á ŋweaŋɨ́pɨ nánɨ aŋɨ́ xegɨ́ yoɨ́ Segɨria rɨnɨŋɨ́pimɨ dánɨ dɨ́á nɨrónɨrɨ

¹⁹ Bwə́ mú kə kumə Ifɛ̂z, Pwôl mú béégya nə Akilas bá mudá. Nyɛɛ mú kə mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá kə lésha nə Oyúdɛn.

¹⁹ rɨxa aŋɨ́ Epesasɨ rɨnɨŋɨ́pimɨ nɨrémoro Poro ayaúmɨ aŋɨ́ apimɨ nɨwárɨmɨ Judayɨ́yá rotú aŋɨ́ e mɨrɨnɨŋiwámɨ nánɨ nurɨ nɨpáwirɨ ayɨ́ tɨ́nɨ xwɨyɨ́á nɨrɨnɨro

²⁰ Bwə́ mú bií nyə nə́ bə́nɔ́ŋ bwə́ nyág ná já fwámɛ́ mwɔ̂w. A mú ban.

²⁰ ayɨ́ “‘Joxɨ sɨnɨ bɨ tɨ́nɨ nɨŋweámoxɨ úɨrɨxɨnɨ.’ neaimónarɨnɨ.” urɨ́agɨ́a aiwɨ o “Ananɨrɨnɨ.” mɨwimónɨ́

²¹ A mú jə́na nə bwo, nyə nə́: «Ŋkí Zɛmbî mə́ magʉlə, mə é bá nyiŋgə zə wa bɨ́dɨ́.» A mú kəwa byɔ́ɔ́lʉ́d kyey wú Ifɛ̂z.

²¹ yayɨ́ nɨwiárɨmɨ nurɨ́ná re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxo nɨwimónɨrɨ́náyɨ́, nionɨ ananɨ ámɨ re seaíménapɨmɨ́árɨnɨ.” nurárɨmɨ nurɨ sɨpɨxɨ́yo nɨpɨxemoánɨrɨ Epesasɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ nurɨ nurɨ

²² Bwə́ mú kə səl byɔ́ɔ́l Sezarê. Pwôl mú bád kə, kə bə́da *Dɔ̧ lʉ́ óbúgʉla, a músə ka shulə kə Antyósh.

²² sɨpɨxo rɨxa aŋɨ́ Sisaria rɨnɨŋɨ́pimɨ iwiékɨ́nɨmeááná Poro nayoámɨnɨmeámɨ Jerusaremɨ nánɨ nɨyirɨ Jisasoyá sɨyikɨ́ imónɨgɨ́áyo yayɨ́ nɨwiára nɨmúroairɨ aŋɨ́ yoɨ́ Adiokɨyo nɨrémorɨ

²³ A mú ji wu baalɛ́ fwála nə́ ndɛɛ́ a mú kyey. A lɨ́ɨ́na shí Galátia a cɔ̧́ Frizhî, a ŋgə́ yə *ompwíín məcwûŋ ŋgə́lə wa bwo ŋkul búgə́d.

²³ e sɨ́á wí nɨŋweaŋɨsáná pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ xwɨ́á yoɨ́ Garesia rɨnɨrɨ Pɨrigia rɨnɨrɨ eŋe —Ayɨ́ xɨ́o xámɨ wáɨ́ urɨmeŋerɨnɨ. E nɨpurɨ́ná ámá Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyo xwɨyɨ́á ámɨ bɨ tɨ́nɨ nurɨrɨ eŋɨ́ sɨxɨ́ nɨweámɨxára múroŋɨnigɨnɨ.

²⁴ Ŋgwɔ́l *Yúdɛn nə jínə́ nə́ Apolos nyə á bə muud á Aləgʉzandrî, nyə á ka zə wɔ́ɔ́s Ifɛ̂z. Nyə á bə nə cóŋ lə́sʉ́, a njúl nə́mə́ nə fwámɛ́ mpúyá kɛ́ɛl mə́ Zɛmbî.

²⁴ — ausente —

²⁵ Nyə a shí jɨ́ɨ́g ísâ í dʉ́gyá nə zhɨɨ́ mə Cwámba yí. Nyə á bə nə məma yéésh ísɛ́y a mú dʉ bwiiŋg ísâ í Yésus, a dʉ jɨ́ɨ́gʉli byo njɨ́ɨ́gʉ́lá á tʉ́təlí í njúl nə́ nyə á mpu njɨ nduwán mə́ Yuánɛs.

²⁵ — ausente —

²⁶ Nyə á ka dʉ bwiiŋg kɛ́ɛl *mpáánzə́ minjɨ́ɨ́gʉ́lá dɨ́, kú fúndə múúd. Priska bá Akilas bwə́ mú dʉ gwágʉlə nyə nə ndɛɛ́ bwə́ mú ŋwa nyə bwə́dɨ́ njɔ́w zə nyiŋgə mpu lwágʉlə nyə zhɨɨ́ mə́ Zɛmbî nə́ sáŋ sáŋ.

²⁶ Judayɨ́yá rotú aŋɨ́yo iwamɨ́ó nɨpáwirɨ ayá igigɨ́ mé xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ urarɨŋagɨ aí Pɨrisiraí tɨ́nɨ Akwirao tɨ́nɨ o apɨnɨ nánɨ rarɨŋagɨ arɨ́á nɨwiríná omɨ nɨwirɨmeámɨ nuri óɨ́ Gorɨxomɨ xɨ́dɨpaxɨ́yi nánɨ bɨ, o sɨnɨ majɨ́á eŋɨ́pɨ nánɨ áwaŋɨ́ nurɨri ámɨ bɨ tɨ́nɨ píránɨŋɨ́ uréwapɨyigɨ́isixɨnɨ.

²⁷ Nda nyə á ka ŋgə cɛɛl kə Akayî nə́, obúgʉla bɛ̂sh bwə́ mú wá nyə ŋkul lámʉ́d, bwə́ cilə bɔɔŋg wâ wu nə́ bwə́ bâg ŋwa nyə nə məshusʉg. Ja nyə á ka kə jé wu yí, mpaam mə́ Zɛmbî í mú sá nə́ a bə́g nə məma mfíí shú obúgʉla.

²⁷ Aporoso “Nionɨ Gɨrikɨyɨ́ pɨropenɨsɨ́yo nánɨ úɨmɨgɨnɨ.” wimónáná ámá Epesasɨ dáŋɨ́ Jisasomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro nánɨ xexɨrɨ́meá imónɨgɨ́áyɨ́ omɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ numímowárɨro payɨ́ bɨ nearo Gɨrikɨyɨ́ pɨropenɨsɨ́yo ŋweagɨ́á Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyɨ́ nánɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eagɨ́awixɨnɨ, “Ámá ro seaímeááná yayɨ́ tɨ́nɨ nipemeámɨ úɨ́rɨxɨnɨ.” Rɨ́wamɨŋɨ́ e nearo wiowáráná o nurɨ e nɨrémómáná ámá Gorɨxo wá wianarɨŋagɨ nánɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyo xegɨ́ nuréwapɨyirɨŋɨ́pimɨ dánɨ arɨrá nɨwirɨ́ná arɨrá bɨ onɨmiápɨ mɨwiŋɨnigɨnɨ.

²⁸ Iciyá í lə́sʉ́ byé í á dʉ sá nə́ məshwán *Oyúdɛn bwə́ á dʉ cɛɛl sá má mə́ bə́g zhizhe. Nyə á dʉ mpu lwágʉlə bwo mícilyá myâ Kálaad Zɛmbî dɨ́ nə́ Yésus wə́ jísə́ *Krîst.

²⁸ Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. O ámá obaxɨ́ sɨŋwɨ́ anɨgɨ́e dánɨ Judayɨ́ xeŋwɨ́ nɨmoro rarɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ xɨmɨxɨmɨ́ ninɨro nɨrɨnɨróná o Bɨkwɨ́ Gorɨxoyáyo dánɨ mɨŋɨ́ nirorɨ “Ámá yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́a nánɨ arɨ́owayá xwɨ́á piaxɨ́yo dánɨ iwiaronɨ́oyɨ rarɨŋwáo, ayɨ́ Jisasorɨnɨ.” nurɨrɨ́ná xwɨyɨ́á mɨmúropaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ nurɨrɨ xórórɨ́ bɨ onɨmiápɨ mɨwiŋɨnigɨnɨ.

Atos 18

Atalhos do teclado

Ler em outra tradução

Comparar com outra