2 Coríntios 6
MCP vs NAA
1 Nda jɨ́ nə́ sə́nɔ̂ŋ Zɛmbî wə́ ŋgə́ sɛ̂y nə́, sə́ ka ŋgə cɨ nə bɨ́ nə́: «Kúgá fánda lə́g mpaam mə́ Zɛmbî ntɔ́ nə́ ndɛɛ́, bɨ kú dʉ́g mfíí á cínɔŋg.»
1 E nós, na qualidade de cooperadores com ele, também exortamos a que vocês não recebam em vão a graça de Deus.
2 Mpugá nə́ Zɛmbî nyə á cɨ nə́:
2 Porque ele diz: “No tempo aceitável escutei você e no dia da salvação eu o socorri.” Eis agora o tempo oportuno! Eis agora o dia da salvação!
3 Sə́ áŋgɛ̂ nə bwɛlɛ jɨɨ nə́ sə́ mə́ kwal múúd bɔɔgʉ́, nəcé sə́ acɛ́ɛ́lɛ́ sá nə́ buud bwə́ mpyényʉ́g isɛ́y bísʉ́.
3 Não queremos dar nenhum motivo de escândalo em coisa alguma, para que o ministério não seja censurado.
4 Sə́ ŋgə yida sɔ̧́ nə́ bɨ shwúg mənyúúl nə sə̂ mə́zhɨɨ́ mɛ̂sh dɨ́ nə́ sə́ bɨ́ fwámɛ́ ósɔ́ɔl ɔ mə́sáal ɔ́ Zɛmbî; sə́ ka ŋgə bul bə nə jísɔ́w: jísɔw *incwaw í ntʉg, jísɔw micúŋ, jísɔw yágʉ́wó,
4 Pelo contrário, em tudo nos recomendamos a nós mesmos como ministros de Deus: na muita paciência, nas aflições, nas privações, nas angústias,
5 jísɔw bígə́, jísɔw mimbwug, jísɔw ociŋʉ́cində̂, jísɔw yɨ́ɨ́ŋgá ísɛ́y, jísɔw məfúfə məgwə̂, jísɔw mə́zha.
5 nos açoites, nas prisões, nos tumultos, nos trabalhos, nas vigílias, nos jejuns,
6 Sə́ ŋgə ci mənyúul, sə́ nə mpúyá, sə́ nda nə milámʉsa, sə́ nə jɔ̧ lâm, Ŋkɛ̧́ŋkɛ̧́ Shíshim ŋgə́ kyey nə sə́, sə́ njúl nə cɛɛlí á kú nə məkə́ŋ,
6 na pureza, no saber, na paciência, na bondade, no Espírito Santo, no amor não fingido,
7 sə́ njúl nə ciyá jɨ́ bʉ́bə́lɛ́ yí, sə́ nə mpífə́ mə́ Zɛmbî, sə́ nə məkwɔ̧ɔ̧ mə dɔ́ɔ́mb mâ otʉ́təlí, mǎ lúmbʉ́lí nə mǎ kaambʉlə nyúul.
7 na palavra da verdade, no poder de Deus; pelas armas da justiça, tanto para atacar como para defender;
8 Gúl ja buud gúmal sə́, gúl ja bwə́ saambʉlə sə̂; gúl ja bwə́ mpyaam sə̂, gúl ja bwə́ sá sə́ məshwúmb; gúl ja bwə́ ŋwa sə́ nda buud ɔ mə́shɨɨgâ, sə́ báá njúl otʉ́təlî;
8 por honra e por desonra, por infâmia e por boa fama; como enganadores e sendo verdadeiros;
9 gúl ja bwə́ ŋwa sə́ nda ojínə, í njúl nə́ buud bwə́ mpú sə̂, bwə́ ŋwa sə́ nda sə́ ŋgə júgʉla, í njúl nə́ sə́ ŋgə cʉgə, bwə́ dʉ́g sə́ nda sə́ bɨ́ íntʉ́gʉ́líd, njɨ muud kú gwú sə́,
9 como desconhecidos, mas sendo bem-conhecidos; como se estivéssemos morrendo, mas eis que vivemos; como castigados, porém não mortos;
10 bwə́ ŋgə́ sá sə́ isâ í cɛ́yʉg lámʉ́d yí, sə́ báá njɨ məshusʉg məshusʉg, sə́ njúl mə́búwa dɨ́, njɨ sə́ ŋgə́ sá nə́ bɔ́ɔ́l bwə́ bígʉ́g, sə́ ŋgə́ fúfə nə sâ jɛ̂sh, njɨ sə́ mbííd byɛ̂sh.
10 como entristecidos, mas sempre alegres; como pobres, mas enriquecendo a muitos; como nada tendo, mas possuindo tudo.
11 Yé bwááŋg wâ Kɔrɛ̂nt, sə́ á jaaw bɨ́ isâ byɛ̂sh kú shweel tɔɔ ŋgwûd, sə́ á juw bɨ́ milâm mísʉ́ nə́ wúŋgʉ́lúŋ.
11 Ó coríntios, temos falado com toda a franqueza e estamos de coração aberto para vocês.
12 Sə́ báá sə́ afwóyɛ́ yɔw cɛɛlʉ́lə bɨ̂, bɨ wə́ bɨ acɛ́ɛ́lɛ́ lə́g cɛɛlí sə́ ŋgə́ cɛɛl bɨ́ yí.
12 Nosso afeto por vocês não tem limites; vocês é que estão limitados em seu afeto por nós.
13 Ságá nə́mə́ sə́ nda sə́ ŋgə́ sá bɨ́ nə́. Mə ŋgə cɨ nə bɨ́ tâŋ nda bwán bâm náaá «juwʉgá nə́mə́ sə́ mílám mín nə́ wúŋgʉ́lúŋ!»
13 Ora, como justa retribuição — e falo a vocês como a filhos — peço que também vocês abram o seu coração para nós.
14 Kúgá fʉla sámbá nə oháádɛn, kə sá dúl váál mbɛɛ mpwɔ̧ɔ̧da kú nə wɨ́ɨ́mbʉ́lé; nyáyɛ́ mpwəmá nyɨ́ nə ŋkul bə mpə́dʉ́gá bíshʉ́lə mə́cɛ̧ɛ̧ nə bə́lə kú bísh mə́cɛ̧ɛ̧ yí? Dáyɛ́ kɔw mə́ŋkɛnya bə́nɔ̂ŋ yídʉ́gʉ́ bɨ́ nə ŋkul bə nə ndɨ́ yí?
14 Não se ponham em jugo desigual com os descrentes. Pois que sociedade pode haver entre a justiça e a iniquidade? Ou que comunhão existe entre a luz e as trevas?
15 Dáyɛ́ váál cʉ́ŋ wɨ́ nə ŋkul bə mpə́dʉ́gá *Krîst bá Beliár yí? Jáyɛ́ wɔ́ŋgɔ́ mbúgʉla bá háádɛn jɨ́ nə ŋkul bə nə ndɨ́ yí?
15 Que harmonia pode haver entre Cristo e o Maligno? Ou que união existe entre o crente e o descrente?
16 Mpáánzə́ Zɛmbî í mə́ bwɛlɛ fʉla jɨ́ nə ozɛmbî wâ yadʉ́g? Mpugá nə́ shé báá shé jɨ Mpáánzə́ mə́ Zɛmbî á kuwô, nəcé Zɛmbî nyə á cɨ́ nə́:
16 Que ligação há entre o santuário de Deus e os ídolos? Porque nós somos santuário do Deus vivo, como ele próprio disse: “Habitarei e andarei entre eles; serei o seu Deus, e eles serão o meu povo.”
17 Nə́ ndɛɛ́,
17 Por isso, o Senhor diz: “Saiam do meio deles e separem-se deles. Não toquem em coisa impura, e eu os receberei.”
18 Mə bá bə bɨ́ sɔ́ɔ́ŋgʉ́,
18 “Serei o Pai de vocês, e vocês serão meus filhos e minhas filhas”, diz o Senhor Todo-Poderoso.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?