2 Coríntios 2
MCP vs ARIB
1 Mɛɛ mə á ka ŋwa cígʉ́lá nə́ mə ányiŋgəyɛ́ ná zə nûŋ zə wá bɨ́ məcɛy lámʉ́d.
1 Mas deliberei isto comigo mesmo: não ir mais ter convosco em tristeza.
2 Ŋkí mə́ yida wá bɨ́ məcɛy lámʉ́d, zə́ nyə e sá nə́ mə gwágʉ́g məshusʉg? Ŋgaá bɨ́ buud mə́ zə́ wá mə́cɛy lámʉ́d wá?
2 Porque, se eu vos entristeço, quem é, pois, o que me alegra, senão aquele que por mim é entristecido?
3 Mə á cilə bɨ́ kálaad shú nə́, ja mə́ zə́ nûŋ yí, bɨ́ buud mə́ jə́lá nə́ sá nə mə bə́g nə məshusʉg wá, bɨ kú bá yida wá mə məcɛy lámʉ́d. Mə ŋgə mpu bʉ́bə́lɛ́ nə́ bɨ báá mə́ dʉ bə, mə́ ká gwág mə́shusʉg, í bə nə́mə́ mə́shusʉg mʉ́n.
3 E escrevi isto mesmo, para que, chegando, eu não tenha tristeza da parte dos que deveriam alegrar-me; confiando em vós todos, que a minha alegria é a de todos vós.
4 Mə á cilə ntâg kálaad wɔɔŋgʉ́ nə məzhwíílɛ míshʉ́d, mə ŋgə́ dʉ́g *incwaw í ntʉg, lâm kú bə mə nə́ shɛɛ. Njɨ, mə a shígɛ́ cɛɛl wá bɨ́ məcɛy lámʉ́d, mə á yida cɛɛl nə́ bɨ mpúg nə́ mə ŋgə cɛɛl bɨ́ váál á ntɔ̧ minjɨ.
4 Porque em muita tribulação e angústia de coração vos escrevi, com muitas lágrimas, não para que vos entristecêsseis, mas para que conhecêsseis o amor que abundantemente vos tenho.
5 Ŋkí ŋgwɔ́l múúd nyə a sá nə́ mə bə́g nə məcɛy mə lâm, mə dɨ́ nyə á sá yɛ́; mpǔlə dʉ́g ɨɨ́, bɨ bɛ̂sh wə́ nyə á sá məcɛy mə lâm mɔɔŋg wá, mə awáyɛ́ jwuŋ sá mə́ ŋgə́ cɨ yííd.
5 Ora, se alguém tem causado tristeza, não me tem contristado a mim, mas em parte {para não ser por demais severo} a todos vós.
6 Muud wɔɔŋgʉ́, bímbí búúd ɔ́ *Dɔ̧ bwə́ á mə ŋkáánd nə nyə yí í mə́ jəla.
6 Basta a esse tal esta repreensão feita pela maioria.
7 Nə́ ndɛɛ́, mə́ yidá cɨ nə́ bɨ kág bɨ́d nyə, yidagá cweel nyə lâm; nəcé bɨ́ mə́ ká bə kú sá ntɔ́, məcɛy mə lâm mə́sə nə ŋkul káda nyə nə́ ndɛɛ́ nyúúl shwal tag nyə.
7 De maneira que, pelo contrário, deveis antes perdoar-lhe e consolá-lo, para que ele não seja devorado por excessiva tristeza.
8 Nə́ ndɛɛ́, lwógá nyə nə́ bɨ mə́ cɛɛl nyə, mə́ wə́ mə́ cɨ́ ntɔ́.
8 Pelo que vos rogo que confirmeis para com ele o vosso amor.
9 Mpugá nə́ ja mə á cilə bɨ́ yí, í á bə nə́ mə dʉ́g ŋkí bɨ e sá mə məgwág məzhɨɨ́ mɛ̂sh.
9 É pois para isso também que escrevi, para, por esta prova, saber se sois obedientes em tudo.
10 Bɨ́ mə́ ká bɨ́d múúd, kú lámʉsa nə nyə, mpugá nə́ mə mə́ bɨ́d nə́mə́ nyə. Ŋkí mɛɛ mə á ka ntâg bɨ́d muud ja mə á jəla nə lámʉsa yí, mə a bɨ́d nyə shú dʉ́n mísh mə́ *Krîst dɨ̂.
10 E a quem perdoardes alguma coisa, também eu; pois, o que eu também perdoei, se é que alguma coisa tenho perdoado, por causa de vós o fiz na presença de Cristo, para que Satanás não leve vantagem sobre nós;
11 Mə a sá ntɔ́ shú nə *Sátan kú bə nə zhɨɨ́ nə́ a nyúgʉ́g shé, shé ajágɛ́ íyuug byé.
11 porque não ignoramos as suas maquinações.
12 Mə a wɔ́ɔ́s Truwás nə́ mə kə́ bwiiŋg Jɔ̧jɔ̧ Kɛ́ɛl mə Krîst. Njɨ, tɛɛm bə nda Cwámba nyə á juw mə mpumbɛ́ nə́ wúŋgʉ́lúŋ nə́,
12 Ora, quando cheguei a Trôade para pregar o evangelho de Cristo, e quando se me abriu uma porta no Senhor,
13 lâm í á bul kə mə gwɔ́w nə mə bə́lə kú kwey mwááŋg Títus. Mə á ka ntâg jə́na nə buud ɔ nûŋ, mə mú kyey kə Masedwân.
13 não tive descanso no meu espírito, porque não achei ali irmão Tito; mas, despedindo-me deles, parti para a Macedônia.
14 Mə yə́ Zɛmbî akíba, nyə muud mə́ dʉ́ sá ja jɛ̂sh, kwoŋ mə *Krîst dɨ̂, nə́ sə́ dʉ́g ntɔ̧ ntɔ̧́lə yé yɛ́. Mə yə́ nyə akíba, nyə muud ŋgə́ balan nə sə́ shú nə́ njɨ́ɨ́gʉ́lá mə́ Krîst í ŋgə́g nə mpyáánz kʉ́l jɛ̂sh nda labínda yɛ́.
14 Graças, porém, a Deus que em Cristo sempre nos conduz em triunfo, e por meio de nós difunde em todo lugar o cheiro do seu conhecimento;
15 Sə́ bɨ́ bánda bə jɔ̧jɔ̧ labínda mə́ Krîst shú mə́ Zɛmbî, sə́ ŋgə sá nə́ buud bɛ̂sh bwə́ gwádʉ́gág məcud mə́ Krîst, tɔɔ bɔɔŋg bwə́ ŋgə́ *dʉ́g cʉg wá, tɔɔ bɔɔŋg bwə́ ŋgə́ jɛ̧ wá.
15 porque para Deus somos um aroma de Cristo, nos que se salvam e nos que se perdem.
16 Məcud mɔɔŋg mə́sə ka bə mə́cud mə́ shwɨy shú bɔɔŋg bwə́ ŋgə́ jɛ̧ wá; njɨ, shú bɔɔŋg bwə́ dʉ́g cʉg wá, mə́sə məcud mə́ cʉg, mə́ ŋgə́ kə nə bâŋ cʉg dɨ̂. Ká, zə́ jɨ́ nə ŋkul sá váál ísɛ́y byɔɔŋg yɛ́?
16 Para uns, na verdade, cheiro de morte para morte; mas para outros cheiro de vida para vida. E para estas coisas quem é idôneo?
17 Sə́ báá sə́ cugɛ́ nda bɔ́ɔ́l zhwog buud bwə́ ŋgə́ ŋwa Milə́sʉ́ mí Zɛmbî nda sâ mákîd wá. Mbɔ̂. Sə́ báá sə́ ŋgə mpu nə́ Zɛmbî wə́ nyə á ntɨ sə́, sə́ mə́ ka dʉ lás kú shweel tɔɔ sâ mísh mə́ Zɛmbî dɨ́, sə́nɔ̂ŋ Krîst sə́ njúl mbádʉ́gá.
17 Porque nós não somos falsificadores da palavra de Deus, como tantos outros; mas é com sinceridade, é da parte de Deus e na presença do próprio Deus que, em Cristo, falamos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?