Filipenses 2

LOG vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Má nì tàle dhɨ, Gìká adré àmɨ kɨ tɨmbà Krísto na, adrézó àmɨ kɨ togó tɨndrɨ̀ áyɨ lèle sè dhɨ be. Mɨ̀ amú ru Tɨrɨ́ Lólo be, adrélé ngá àlo ró akódhɨ léna. Mɨ̀ adré àmɨ kɨ togó dóro tadhá, adrézó àmɨ kɨ adrúpi kɨ kɨzà bha àmɨ kòfalésè.
1 Kiraiso seaiiŋɨ́pimɨ dánɨ dɨŋɨ́ wɨ́á bɨ mɨseaónɨpaxɨ́ranɨ? O wá seawianɨŋɨ́pimɨ dánɨ mɨŋɨ́ ikɨŋwɨ́ mɨseamɨrɨpaxɨ́ranɨ? Seyɨ́né kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ tɨ́nɨ mɨkumɨxɨnɨpa reŋoɨ? Segɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ dɨŋɨ́ sɨpí inɨro wá wianenɨro minɨpaxɨ́ranɨ?
2 Ásà dhɨ, má adré àmɨ kɨ kodzó, mɨ̀ kàdréró ru yi àmɨ kòfalésè, adrézó ru le lèle àlo sè, adrézó kpà tà ꞌo togó àlo sè, ɨ̀ndɨ̀ tà kisùle àlo dhɨ sè. Mɨ̀ kàdré ꞌòá kònɨ̀nɨ dhɨ, mɨ̀ nɨ áma togó ꞌo gàle arɨ́ sè bǐ.
2 Apɨ nɨpɨnɨ nepa imónɨŋagɨ nánɨ “Poro dɨŋɨ́ niɨ́á onɨmiápɨ mɨwinɨ́ ayá wí owinɨnɨ.” nɨseaimónɨrɨ́ná rɨpɨ éɨ́rɨxɨnɨ. Dɨŋɨ́ ná bɨnɨ axɨ́pɨnɨ ɨ́á nɨxɨrɨrɨ éɨ́rɨxɨnɨ. Dɨŋɨ́ sɨpí inarɨgɨ́á axɨ́pɨnɨ ɨ́á nɨxɨra úɨ́rɨxɨnɨ. Axɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Apɨ oyaneyɨnɨróná dɨŋɨ́ ná bɨnɨ tɨ́nɨnɨ nɨmoro rɨnɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
3 Àmɨ kòfalé dhɨ, mɨ̀ kòꞌo tà àlo kɨtswázó àmɨ kɨ tà bha drìdrì dhɨ bvó yà, kó ngalè kɨtswázó àmɨ kɨ afà dhɨ bvó yà dhɨ ko. Be ró dhɨ, mɨ̀ kàdré àmɨkya àmɨ kɨ tà bha kìní mi, adrézó àmɨ kɨ adrúpi kɨ tà no kàdrɨ̀ àmɨkya kɨ lavú.
3 Seyɨ́né sɨpɨ́í nimónɨmáná mepa ero wárɨxayɨ́né nimónɨmáná mepa ero éɨ́rɨxɨnɨ. Woxɨnɨ woxɨnɨ re yaiwinɨ́ɨrɨxɨnɨ, “Nionɨ sɨyikwɨ́pɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋáná gɨ́ wí seáyɨ e rɨnimónɨŋoɨ?” yaiwinɨ́ɨrɨxɨnɨ.
4 Mɨ̀ kàdré ngbà ꞌí àmɨ kɨ tàndɨ kɨ tà kisù kòdhya ko. Be ró dhɨ, àmɨ àlo àlo títí dhɨ ɨ, mɨ̀ kàdré àmɨ kɨ adrúpi kɨ tà kisù kòdhya.
4 Seyɨ́né re mɨyaiwí, “Nionɨ gɨ́ dɨŋɨ́ e nimónarɨŋɨ́pɨnɨ nɨxɨ́dɨranéná ayɨ́ apánɨrɨnɨ.” mɨyaiwí ámá wí wimónarɨŋɨ́pɨ enɨ “Ananɨ oyaneyɨ.” yaiwíɨ́rɨxɨnɨ.
5 Mɨ̀ kàdré tà kisù ngóró Yésu Krísto àdhya tɨ́nɨ:
5 Seyɨ́né Kiraisɨ Jisaso yapɨ pákínɨ́ nimónɨro o xwɨ́á tɨ́yo nánɨ nɨbɨrɨ́ná dɨŋɨ́ moŋɨ́pa seyɨ́né enɨ axɨ́pɨ móɨ́rɨxɨnɨ.
6 Tágba akódhɨ dré tá adrézó Gìká nɨ tàndɨ nɨ làsú ɨ́be dhɨ,
6 O Gorɨxo imónɨŋɨ́pa aga nepa nimónɨrɨ aiwɨ wí re mɨyaiwiŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxo tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨŋápɨ wí mɨwáramopaxɨ́ imónɨŋɨnɨ.” mɨyaiwí nerɨ
7 Be ró dhɨ, tayɨ́ tá ɨ́na ɨ atsálé ngá tàko ró,
7 e imónɨŋɨ́pɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ aga ámá wónɨŋɨ́ nimónɨrɨ́ná omɨŋɨ́ wiinɨ́a nánɨ Gorɨxoyá xɨnáí wínɨŋɨ́ imónɨŋɨnigɨnɨ.
8 dré áyɨ tà bhàzo kìní mi gò,
8 Ámá imónɨŋɨ́pa nimónɨmáná xewanɨŋo sɨyikwɨ́pɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ Gorɨxo urɨ́ɨ́pɨ arɨ́á nɨwirɨ xɨxenɨ xɨ́dɨŋɨnigɨnɨ. Ayɨ́ nɨpenɨ́a nánɨnɨ marɨ́áɨ, yoxáɨ́pámɨ yekwɨroáráná penɨ́a nánɨ aí Gorɨxo urɨ́ɨ́pɨ arɨ́á nɨwirɨ xɨxenɨ xɨ́dɨŋɨnigɨnɨ.
9 Dɨ ásà dhɨ, Gìká dré akódhɨ nɨ tɨngázó bhàle kuru lavúlé,
9 Jisaso e éɨ́ eŋagɨ nánɨ Gorɨxo seáyɨ e numɨ́eyoarɨ yoɨ́ wíyo nɨyonɨ seáyɨ e múrónɨŋɨ́pɨ wɨ́rɨŋɨnigɨnɨ.
10 Dɨ Yésu nɨ rú nda sè dhɨ, móndyá títí ɨ̀ndɨ̀ tɨrɨ́ títí bhù na, bvò dri, ɨ̀ndɨ̀ bvò àndúna dhɨ kɨ àyɨ kɨ kórókó titì akódhɨ kandrá,
10 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ e eŋɨnigɨnɨ. Aŋɨ́namɨ ŋweáyɨ́ranɨ, xwɨ́áyo ŋweáyɨ́ranɨ, xwɨ́árímɨ ínɨmɨ ŋweáyɨ́ranɨ, nɨ́nɨ yoɨ́ Jisasoyá arɨ́á nɨwiróná xómɨŋɨ́ nɨyɨkwiro yayɨ́ umero
11 Ɨ̀ nɨ kpà tàá àyɨ kɨ tàndɨ kɨ ti sè dhɨ, Yésu Krísto Mírì ꞌɨ,
11 woákɨ́kɨ́ nɨwiróná “Nɨyonɨ nánɨ Ámɨnáo, ayɨ́ Jisasɨ Kiraisorɨnɨ.” rɨro epɨ́rɨ́a nánɨ Gorɨxo omɨ numɨ́eyoarɨ yoɨ́ seáyɨ e imónɨŋɨ́pɨ wɨ́rɨŋɨnigɨnɨ. Kiraisomɨ ámá seáyɨ e uméɨ́ápimɨ dánɨ ápo Gorɨxomɨ enɨ seáyɨ e umepɨ́rɨ́árɨnɨ.
12 Áma arúpi má dré lèle tò nɨ ɨ, ngóró mɨ̀ dré adrélé ngbú áma kúlí kaꞌì ꞌòle má mi dhɨ tɨ́nɨ dhɨ, mɨ̀ kàdré kókpà ꞌòá kònɨ̀nɨ má dré adréràꞌa àmɨ kòfalé yó dhɨ ꞌá. Mɨ̀ kàdré tà ꞌo Gìká nɨ ròma sè ɨ̀ndɨ̀ akódhɨ nɨ lɨndrɨ̀ bhàma sè, kɨtswázó tà àmɨ kɨ tɨdrɨ́zó ásà dhɨ nɨ ꞌo kɨtswálé títí dhɨ bvó.
12 Gɨ́ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ seayiŋáyɨ́né, Jisaso “Gɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ bɨ oemɨnɨ.” mɨyaiwí Gorɨxo urɨ́ɨ́pɨ arɨ́á nɨwirɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrɨ́ná sɨŋwepɨgɨ́ neaiŋɨ́ eŋagɨ nánɨ seyɨ́né xámɨ Gorɨxo rɨŋɨ́pɨ arɨ́á yɨ́mɨgɨ́ nɨwiro xɨxenɨ yagɨ́ápa nionɨ seyɨ́né tɨ́nɨ ŋweaŋánánɨ marɨ́áɨ, agwɨ ríná nionɨ tɨ́nɨ mɨŋweá segɨ́pɨ nɨŋwearɨ́ná aí axɨ́pɨ e arɨ́á yɨ́mɨgɨ́ nɨwiro píránɨŋɨ́ xɨdɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Xɨxenɨ píránɨŋɨ́ nɨxɨ́dɨróná omɨ wáyɨ́ wiro óɨ́ wiro nero naŋɨ́ e éɨ́rɨxɨnɨrɨ yeáyɨ́ seayimɨxemeaŋɨ́yɨ́né xɨxenɨ axɨ́pɨ éɨ́rɨxɨnɨ.
13 Tàko ko, Gìká adré ɨ́na tà ꞌo àmɨ léna nɨ̀, mɨ̀ kàdréró tà ɨ́ dré adrélé lèle mɨ̀ kòꞌo dhɨ kɨ le ꞌòle, adrézó kpà tà nda kɨ ꞌo be dhɨ bvó.
13 Xɨ́o wimónarɨŋɨ́pɨ “E oyaneyɨ.” seaimónɨro xɨxenɨ e ero epɨ́rɨ nánɨ sɨ́kɨ́kɨ́ seaomɨxarɨŋo, ayɨ́ xɨ́o eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
14 Mɨ̀ kàdré tà títí dhɨ kɨ ꞌo ngùrùngùrù sè ko ɨ̀ndɨ̀ káyi sè ko,
14 Pí pí seyɨ́né yarɨgɨ́ápɨ nerɨ́ná anɨŋúmɨ́ ikaxɨ́ mɨrɨpa ero xwɨyɨ́á xɨmɨxɨmɨ́ ninɨrɨ mɨrɨpa ero éɨ́rɨxɨnɨ.
15 mɨ̀ kàdréró Gìká nɨ ànzɨ lólo ɨ ró tà àlo àko àmɨ rú, ɨ̀ndɨ̀ tà kònzɨ àko àmɨ rú, móndyá ándrò gòdhógòdho àyɨ kɨ tayɨ́bhá lɨtɨ́lé dhɨ ɨ kòfalé be dhɨ bvó. Mɨ̀ kàdré lagúlé àyɨ nda ɨ kòfalé ngóró bhìbhínyà bhù mìbhalé ꞌá dhɨ ɨ tɨ́nɨ,
15 — ausente —
16 mɨ̀ dré adréràꞌa kúlí lɨ́drɨ̀ àdhya nɨ tadhá àyɨ dré dhɨ ꞌá. Mɨ̀ kàdré ꞌòá kònɨ̀nɨ dhɨ, má nɨ áma drì bha kuru àmɨ kɨ tà sè kìtú Krísto dré dra agòzo dhɨ tú. Tàko ko, à nɨ nòá ngádra ꞌá dhɨ, má ra angú, ɨ̀ndɨ̀ má ꞌo àzí landèzo àngyá ko.
16 — ausente —
17 Dɨ tágba kòkɨtswá má dré áma lɨ́drɨ̀ fèzo wä́yi àmɨ kɨ tà sè yà dhɨ, má adré mána lenzélé ásà. Tàko ko, áma lɨ́drɨ̀ nda sù ngóró vínò dàle tà mɨ̀ dré adrélé ꞌòle ɨ̀ndɨ̀ fèle Gìká dré mòbòmà ro àmɨ kɨ tà kaꞌìkaꞌì sè dhɨ dri dhɨ tɨ́nɨ. Má adré dɨ lenzélé ásà túmä́ní àmɨ ɨ́be títí.
17 Seyɨ́né Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro xɨ́darɨgɨ́ápɨ, ayɨ́ naŋwɨ́ o nánɨ rɨdɨyowá yarɨgɨ́ápɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Nionɨ seyɨ́né omɨ píránɨŋɨ́ oxɨ́dɨ́poyɨnɨrɨ nɨyunɨmáná seaíwapɨyarɨ́ná ámá wí nɨpɨkíáná ragɨ́ nionɨyá púɨ́pɨ, ayɨ́ iniɨgɨ́ wainɨ́ rɨdɨyowá seyɨ́né yarɨgɨ́ápɨ rɨ́á ápiáwɨ́ xwé owenɨrɨ seáyɨ e iwayɨmóɨ́ápɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ́árɨnɨ. Nionɨ nɨnɨpɨkíáná aí seyɨ́né Gorɨxomɨ píránɨŋɨ́ oxɨ́dɨ́poyɨnɨrɨ rɨxa seaíwapɨyiŋámɨ nɨpɨkíɨ́á eŋagɨ nánɨ ananɨ nionɨ nɨgɨ́ nímeáɨ́pɨ nánɨ yayɨ́ erɨ seyɨ́né nánɨ yayɨ́ erɨ emɨ́árɨnɨ.
18 Adré kpà lèá dhɨ, mɨ̀ kàdré lenzélé túmä́ní má be.
18 Seyɨ́né enɨ axɨ́pɨ nionɨ yayɨ́ yarɨŋápa segɨ́ seaímeáɨ́pɨ nánɨ yayɨ́ ero nionɨ nímeáɨ́pɨ nánɨ yayɨ́ ero éɨ́rɨxɨnɨ.
19 Má adré mì bha Mírì Yésu véna kɨtswázó Tìmòtéyò nɨ mu lɨ̀le àmɨ véna mbèlè, má kòkɨtswáró àmɨ kɨ rúbí yi gò, áma togó kàndrɨ̀ró be dhɨ bvó.
19 “Ámɨná Jisaso ‘Ananɨrɨnɨ.’ nɨwimónɨrɨ́náyɨ́, nionɨ sɨ́á árɨ́nɨ́ wí nɨpwémáná eŋáná Timotio seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e yaxwɨ́ nénapɨrɨ seyɨ́né imónɨgɨ́ápɨ nánɨ áwaŋɨ́ nɨráná dɨŋɨ́ wɨ́á nónɨnɨ́a nánɨ urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
20 Dhya àzya Tìmòtéyò rúsè adrélépi tà kisù mána tɨ́nɨ dhɨ yókódhó. Akódhɨ adré áyɨ togó bha wä́yi àmɨ kɨ tà dri.
20 Ámá nionɨ tɨ́nɨ re ŋweagɨ́áyɨ́ wo seyɨ́né nánɨ dɨŋɨ́ nɨmorɨ́ná Timotio moarɨŋɨ́pa mɨmoarɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ “Omɨ urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.” seararɨŋɨnɨ. O nepa seyɨ́né nánɨ “Arɨge rɨ́a imónɨŋoɨ?” nɨyaiwirɨ mimáyo tɨnɨŋorɨnɨ. Ámá re ŋweagɨ́áyɨ́ wí axɨ́pɨ mimónɨŋoɨ.
21 Móndyá àruka títí dhɨ ɨ̀ adré ngbà ꞌí àyɨ kɨ tàndɨ kɨ tà kisù kòdhya. Ɨ̀ adré Yésu Krísto nɨ tà kisù kòdhya ko.
21 Ayɨ́ Kiraisɨ Jisaso apɨ nánɨ dɨŋɨ́ omópoyɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ mamó wigɨ́ wimónarɨŋɨ́pɨ nánɨnɨ moarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ omɨ seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e nánɨ urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.
22 Dɨ, mɨ̀ nì tàle dhɨ, Tìmòtéyò ꞌo tà títí dhɨ ɨ áyɨ tà kaꞌìkaꞌì tadházó dhɨ be. ꞌO Rúbí Tanɨ nɨ àzí màrábà tɨ́nɨ túmä́ní má be, ngóró mvámvá dré adrélé àzí ꞌo áyɨ atá be dhɨ tɨ́nɨ.
22 O mɨmɨwiáró Kiraisomɨ píránɨŋɨ́ xɨ́darɨŋo eŋagɨ nánɨ seyɨ́né nɨjɨ́árɨnɨ. Xámɨ nionɨ xwɨyɨ́ápɨ wáɨ́ urɨmearɨ́ná niaíwɨ́ xanomɨ saŋɨ́ uráparɨŋɨ́pa nerɨ saŋɨ́ nɨrápɨŋorɨnɨ.
23 Má adré dɨ mì bha akódhɨ nɨ mùzo lɨ̀le àmɨ véna mbèlè, lókyá má dré dra nìzoá ngalè áma tà nɨ adré ngɨ́nɨ ya dhɨ sè.
23 Ayɨnánɨ “Amɨpí nionɨ nipɨ́rɨ́ápɨ nánɨ rɨxa anɨŋɨ́nɨ nɨjɨ́á nimónárɨmáná urowárɨ́ɨmɨgɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
24 Má adré kpà kaꞌìá Mírì na tàle dhɨ, áma tàndɨ má nɨ kókpà tsa àmɨ kɨ no mbèlè.
24 E nerɨ aí nionɨ dɨŋɨ́ re nɨyaiwirɨ ipɨmónɨŋɨnɨ, “Timotionɨ marɨ́áɨ, niɨwanɨŋonɨ enɨ Ámɨnáoyá dɨŋɨ́yo dánɨ sɨnɨ mé seyɨ́né tɨ́ámɨnɨ bɨmɨ́árɨnɨ.” nɨyaiwirɨ ipɨmónɨŋɨnɨ.
25 Má nò dóro nɨ, áma adrúpi Èpàfùròdítò nɨ mùle nzɨ̀le àmɨ véna dhɨ. Akódhɨ mɨ̀ dré tá amùle ngá adzí áma lemerè nɨ tà sè nda atsá ɨ́na áma àzíàmu ró, ɨ̀ndɨ̀ áma àdzú bhuàmu ró.
25 E nerɨ aí nionɨ dɨŋɨ́ re yaiwiárɨ́ɨnɨ, “Epapɨrodaitaso —O gɨ́ nɨrɨxɨ́meáónɨŋɨ́ imónɨŋɨ́ worɨnɨ. Jisaso nánɨ wáɨ́ urarɨŋwápɨ nánɨ gwɨ́ mónɨŋwáyɨ́ worɨnɨ. Xwɨrɨxɨ́ nɨmearɨgɨ́á rɨpɨ nánɨ enɨ gwɨ́ nɨmónɨŋɨ́yɨ́ worɨnɨ. Seyɨ́né nionɨ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ urowárénapáná saŋɨ́ nɨrónaroŋɨ́yɨ́ worɨnɨ. ‘O nionɨ tɨ́nɨ re sɨnɨ ámɨ bɨ tɨ́nɨ oŋweanɨ.’ nɨyaiwirɨ́ná naŋɨ́manɨ. Ámɨ seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e nánɨ ourowárénapɨmɨnɨ.” yaiwiárɨ́ɨnɨ.
26 Dɨ, nyànomvá dhɨ, akódhɨ ɨ́na lovó ɨ́be tò àmɨ kɨ nòzo. Akódhɨ nɨ togó adré kpà lanzìle, mɨ̀ dré tá yìle tàle dhɨ, akódhɨ tá drà ro dhɨ sè.
26 O seyɨ́né nánɨ íkɨ́nɨŋɨ́ sɨpí wirɨ seyɨ́né xwɨyɨ́á “O Romɨyo nɨrémómáná sɨmɨxɨ́ wenɨ.” rɨnarɨgɨ́ápɨ arɨ́á wíɨ́á eŋagɨ nánɨ dɨŋɨ́ rɨ́á uxerɨ yarɨŋagɨ nánɨ seyɨ́né tɨ́ŋɨ́mɨnɨ ourowárénapɨmɨ́ɨnɨ.
27 Tà bàti ró dhɨ, akódhɨ tá ɨ́na drà ro ànyɨ́ànyɨ dràdrà mìle. Dɨ, Gìká bhà akódhɨ nɨ kɨzà dre. Ngbà ꞌí akódhɨ ꞌɨ ko, bhà kókpà áma kɨzà, má kònyaró vélé kɨzà lavúlé akódhɨ nɨ tà sè ko dhɨ bvó.
27 Xámɨ o nepa sɨmɨxɨ́ xwé nerɨ rɨxa nɨpémɨnɨrɨ éɨ́ aiwɨ Gorɨxo wá wianɨ́ɨ́pimɨ dánɨ ámɨ naŋɨ́ eŋɨnigɨnɨ. Omɨnɨ wá mɨwianɨ́ nionɨ enɨ wá nɨwianɨŋɨnigɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Epapɨrodaitaso nɨperɨ́náyɨ́, Poro dɨŋɨ́ sɨpí ayá wí winɨgɨnɨrɨ wá nɨwianɨrɨ naŋɨ́ imɨxɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ “Nionɨ enɨ wá nɨwianɨŋɨnigɨnɨ.” seararɨŋɨnɨ.
28 Dɨ ásà dhɨ, áma togó àtsɨ ró akódhɨ nɨ mùzo nzɨ̀le àmɨ véna, mɨ̀ kògòró lenzélé akódhɨ nɨ nòma sè gò, áma togó kàndrɨ̀ró ásà.
28 Ayɨnánɨ seyɨ́né omɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨróná dɨŋɨ́ niɨ́á seainɨrɨ nionɨ “Piripai ŋweáyɨ́ sɨnɨ Epapɨrodaitaso nánɨ ‘Sɨmɨxɨ́ xwé yarɨnɨ.’ rɨ́a yaiwiarɨŋoɨ?” nɨyaiwirɨ ududɨ́ ninarɨŋɨ́pɨ enɨ pɨ́nɨ wiárɨrɨ oninɨrɨ aga ayá wí “Seyɨ́né tɨ́ámɨnɨ ourowárɨmɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
29 Dɨ akódhɨ kònɨ̀ dra tsa dhɨ, mɨ̀ kòkaꞌì akódhɨ dòle àmɨ véna Mírì nɨ lèle sè, ɨ̀ndɨ̀ kólénzé wä́yi sè. Mɨ̀ kàdré kpà móndɨ́ làsú be kònɨ̀nɨ dhɨ kɨ lɨndrɨ̀ bha be.
29 Ayɨnánɨ o ámɨ seaímeááná “Negɨ́ Ámɨnáo tɨ́nɨ ikárɨnɨŋwáyɨ́ worɨ́anɨ?” nɨyaiwiro yayɨ́ tɨ́nɨ numímɨnɨro yayɨ́ umero ámá ónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ nánɨ “Seáyɨ e imónɨgɨ́áyɨ́rɨ́anɨ?” yaiwiro éɨ́rɨxɨnɨ.
30 Tàko ko, akódhɨ tá ɨ́na ànyɨ́ànyɨ dràdrà mìle Krísto nɨ àzí nɨ tà sè. Kaꞌì tá kpà áyɨ lɨ́drɨ̀ fèle, kɨtswázó tà mɨ̀ dré kɨtswálé ꞌòle bwà ko dhɨ kɨ ꞌo má dré.
30 O “Kiraiso wimónarɨŋɨ́pɨ owiimɨnɨ.” nɨyaiwirɨ nerɨ́ná rɨxa nɨpémɨnɨrɨ eŋɨ́ eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. O seyɨ́né aŋwɨ e meŋagɨ nánɨ arɨrá mɨnipaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ xewanɨŋo Poromɨ owimɨnɨrɨ nɨnirɨ́ná yoɨ́ mayɨ́ nimónɨrɨ rɨxa nɨpémɨnɨrɨ eŋɨ́ eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra