Marcos 2

LIF_DEV vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 थिक्‌ये़न् निये़न् एगाङ् ये़सुःन् कपर्नहुम पाङ्‌जुम्‍मो नुःक्‍खे़ त्‍ये़॥ हे़क्‍क्‍याङ् खुने़ॽ हिम्‍मो वाॽ के़लॽबा इङ्‌घङ्‌ङिन् से़ःरे़रो॥
1 E, alguns dias depois, entrou outra vez em Cafarnaum, e soube-se que estava em casa.
2 यरिक् मनाहाॽ खे़न् हिम्‍मो हत्‍मे़न्‍हत् लाम्‍धेःप्‍पुङ्‌नु लक्‍खुम्‍मो थारिक् मे़जुप्‍से़आङ् ये़सुरे़ खे़ङ्‌हाॽ सुनाइङ् इङ्‌भन् चोगुसिरो॥
2 E logo se ajuntaram tantos, que nem ainda nos lugares junto à porta eles cabiam; e anunciava-lhes a palavra.
3 हे़क्‍क्‍याङ् खे़प्‍मो लिसि मनाहाॽरे़ लङ्‌ले़ःङ्‌वा मनाधिक् मे़गुयुआङ् मे़दारु,
3 E vieram ter com ele, conduzindo um paralítico, trazido por quatro.
4 कर खे़न् हिम्‍मो यरिक् मनाहाॽरे़ सधे़क्‌मे़धिम्‍सुआङ् मे़युङे़बाल्‍ले़ चोगुल्‍ले़ खे़ङ्‌हाॽरे़ खे़न् लङ्‌ले़ःङ्‌वाःन् ये़सुरे़ कुदगि तेॽमा मे़न्‍छुक्‍तुन्॥ हे़क्‍केःल्‍ले़ खे़न् मनाहाॽरे़ थो खाम्‍बुओमे़लाःसे़आङ् खाम्‍बुःन् मे़हन्‍दु॥ हे़क्‍क्‍याङ् खे़न् लङ्‌ले़ःङ्‌वाःन् कुने़त्‍नाःन्‍नुए ये़सुरे़ कुदगि यो मे़धाःसु॥
4 E, não podendo aproximar-se dele, por causa da multidão, descobriram o telhado onde estava e, fazendo um buraco, baixaram o leito em que jazia o paralítico.
5 खे़ङ्‌हाॽरे़ खे़न् के़दुक्‍पे़न्‌वेःप्‍मा सुक् के़लॽबा नसाःन् मे़गत्तुबा ये़सुरे़ निःसुआङ् लङ्‌ले़ःङ्‌वाःन् मे़त्तु, “आस्‍साःए, खे़ने़ॽ के़लायोहाॽ ले़प्‍मि पोःक्‍खे़रो॥”
5 E Jesus, vendo-lhes a fé, disse ao paralítico: Filho, perdoados estão os teus pecados.
6 आल्‍ल खे़प्‍मो के़युङ्‌बा साम्‌योथिम्‍साम्‍बाहाॽ निङ्‌वाॽ मे़इःत्‍छिङ्,
6 E estavam ali assentados alguns dos escribas, que arrazoavam em seu coração, dizendo:
7 “मे़ःन्, कन् मनाःल्‍ले़ग निङ्‌वाॽफुमाङ्‌ङिल्‍ले़ कुदक्‍ले़ङ्‌वाओ माङ्‌चे़ॽया पाःन्‍ने पाःत्तुॽरो! निङ्‌वाॽफुमाङ्‌ङिन्‍नुःल्‍ले़ वेॽ हाःत्‍ले़आङ् मे़न्‍छाम्‍गे़न् याप्‍मिरे़न् लायोःन् ले़प्‍मि पिमा मे़सुक्‍तुन्‍लो॥”
7 Por que diz este assim blasfêmias? Quem pode perdoar pecados, senão Deus?
8 ये़सुरे़ खे़ङ्‌हाॽरे़ खुनिॽ निङ्‌वाॽबो थे मे़इःत्तुर मे़युङ् के़लॽबान्‌निःसुआङ् खे़ङ्‌हाॽ मे़त्तुसि, “थेआङ् हे़क्‍केलॽरिक् खिनिॽ के़इःत्तुम्‍बाबे?
8 E Jesus, conhecendo logo em seu espírito que assim arrazoavam entre si, lhes disse: Por que arrazoais sobre estas
9 कन् लङ्‌ले़ःङ्‌वाःन्‌‘के़लायोहाॽ ले़प्‍मि पोःक्‍खे़’ मे़प्‍मा उसुरु चोःक्‍पि? इ ‘पोगे़ॽआङ् के़ने़त्‍नाःन् खप्‍से़ॽआङ् थासिङ्‌ङे़ॽ’ मे़प्‍मा उसुरु चोःक्‍पि?
9 Qual é mais fácil? Dizer ao paralítico: Estão perdoados os
10 कर इङ्‌गाॽ मे़न्‍छाम्‍साःल्‍ले़ इक्‍सादिङ् खाम्‍बेःक्‍मो लायोहाॽ ले़प्‍मि पिमा युक् कत्तुङ् फाॽआङ् ओसेःन्‍धाक्‍निङ्‌लो॥” हे़क्‍केःल्‍ले़ ये़सुरे़ खे़न् लङ्‌ले़ःङ्‌वाःन् मे़त्तु,
10 Ora, para que saibais que o Filho do Homem tem na terra poder para perdoar pecados (disse ao paralítico),
11 “आल्‍ल पोगे़ॽ! के़ने़त्‍नाःन् याङ्‌सिङ्‌ङे़ॽआङ् के़हिम्‍मो थासिङ्‌ङे़ॽ॥”
11 a ti te digo: Levanta-te, e toma o teu leito, e vai para tua casa.
12 खिमो खे़न् मुत्‍थ्रिक् पोगे़आङ् कुने़त्‍नाःन् याङ्‌सिङ्‌हे़क्‍क्‍याङ् मनाहाॽरे़ खुनिॽ तगिए लःन्‍दे़ पेरो॥ खे़न् मनाहाॽरे़ मे़निःसुआङ् साॽरिक् खुनिॽ निङ्‌वाॽ मये़॥ निङ्‌वाॽफुमाङ्‌ङिन् अक्‍खे मे़मे़त्तुर कुनारा मे़भोःसु, “अक्‍तङ्‌बाग आनिगे़ आप्‍फाल्‍ले़आङ् मे़न्‍निए वयिगे़रो॥”
12 E levantou-se e, tomando logo o leito, saiu em presença de todos, de sorte que todos se admiraram e glorificaram a Deus, dizendo: Nunca tal vimos.
13 याम्‍मो ये़सुःन् वरक्‍किल्‍ले़ कुयाओ पे॥ यरिक् मनाहाॽरे़ खुने़ॽ मे़दिम्‍दुआङ् ये़सुरे़ खे़ङ्‌हाॽ खाहुन् हुॽरुसि॥
13 E tornou a sair para o mar, e toda a multidão ia ter com ele, e ele os ensinava.
14 हे़क्‍क्‍याङ् ये़सुःन् पेर पत्‍छे़ल्‍ले़ अल्‍फायसरे़ कुस्‍साः ले़बिःन् एःङ्‌याङ् फोःङ्‌मा ते़न्‍नो युङे़बा निःसुआङ् मे़त्तु, “इङ्‌गाॽ तिम्‍दाङ्‌ङे़ॽओ॥” खे़न् मुत्‍थ्रिक् पोगे़आङ् खुने़ॽनु थासिङ्‌लो॥
14 E, passando, viu Levi, filho de Alfeu, sentado na alfândega e disse-lhe: Segue-me. E, levantando-se, o seguiu.
15 याङ्‌सि ले़बिःल्‍ले़ कुहिम्‍मो ये़सुःन्‍नु कुहुॽसाम्‍बाहाॽ चाजासे़ उःत्तुसि, यरिक् एःङ्‌याङ् के़भोःङ्‌बाहाॽनु वेॽस्‍मा लायोबाहाॽ ये़सुःन्‍नु सोरिक् चामे़जर मे़युङे़ (थेआङ्‌भे़ल्‍ले़ खे़न् हे़क्‍तङ्‌बा यरिक् मनाहाॽरे़ ये़सुःन् मे़दिम्‍दुर मे़वये़)॥
15 E aconteceu que, estando sentado à mesa em casa deste, também estavam sentados à mesa com Jesus e com seus discípulos muitos publicanos e pecadores, porque eram muitos e o tinham seguido.
16 हे़क्‍केःल्‍ले़ खे़प्‍मो फरिसिलुप्‍पोबा साम्‌योथिम्‍साम्‍बाहाॽ मे़द्‌ये़आङ् ये़सुःन् एःङ्‌याङ् के़भोःङ्‌बाहाॽ हे़क्‍क्‍याङ् लायोबाहाॽनुसोरिक् चाजानु युङे़बा मे़निःसुआङ् याम्‍मो खे़ङ्‌हाॽरे़ ये़सुरे़ कुहुॽसाम्‍बाहाॽ मे़मे़त्तुसि, “एःङ्‌याङ् के़भोःङ्‌बाहाॽ हे़क्‍क्‍याङ् लायोबाहाॽनु खुने़ॽ थेआङ् चाजाबाबे?”
16 E os escribas e fariseus, vendo-o comer com os publicanos e pecadores, disseram aos seus discípulos: Por que come e bebe ele com os publicanos e pecadores?
17 ये़सुरे़ खे़ङ्‌हाॽरे़ खुनिॽ पाःन्‍निन् खे़प्‍सुआङ् नोगप् पिरुसि, “सिदाॽसाम्‍बे़ङ्‌ग मे़न्‍दुक्‍मनाहाॽरे़ लागि मे़ःन्, कर के़दुक्‍पाहाॽरे़ लागिरो॥ खे़न् हे़क्‍के इङ्‌गाॽआङ् साम्‌योनिबाहाॽरे़ लागि मे़ःन्, कर लायोबाहाॽ लायोलाम् मे़नुःङ्‌ङाङ्‌ताङ्‌मे़से़ःप्‍ल फाॽआङ् त्‍याङ्‌बारो॥”
17 E Jesus, tendo ouvido isso, disse-lhes: Os sãos não necessitam de médico, mas sim os que estão doentes; eu não vim chamar os justos, mas sim os pecadores.
18 आल्‍ल बप्‍तिस्‍मा के़बिबा युहुन्‍ना नु फरिसिहाॽरे़ खुनिॽ हुॽसाम्‍बाहाॽ चाःने़त्तो मे़युङे़आङ् मे़वये़॥ थिक्‌ये़न् मनाहाॽ मे़द्‌ये़आङ् ये़सुःन् सेःन्‍मे़लाप्‍तु, “फरिसिहाॽ नु बप्‍तिस्‍मा के़बिबा युहुन्‍नाःल्‍ले़ खुनिॽ हुॽसाम्‍बाहाॽग चाःने़त्तो मे़युङ्, कर खे़ने़ॽ के़हुॽसाम्‍बाहाॽ थेआङ् चाःने़त्तो मे़न्‌युङ्‌ने़न्‍बाबे?”
18 Ora, os discípulos de João e os fariseus jejuavam; e foram e disseram-lhe: Por que jejuam os discípulos de João e os dos fariseus, e não jejuam os teus discípulos?
19 ये़सुरे़ खे़ङ्‌हाॽ मे़त्तुसि, “मेःक्‍खिम्‍साबे़न् कुन्‍जुम्‍हाॽनु वाॽर थारिक् खे़ङ्‌हाॽ चाःने़त्तो मे़युङ् फाॽआङ् के़इःत्तुम्‍बि? मे़ःन्‍लो, मेःक्‍खिम्‍साबे़न् वाॽर थारिक् खे़ङ्‌हाॽ आप्‍फाल्‍ले़आङ् चाःने़त्तो मे़न्‌युङ्‌ने़न्,
19 E Jesus disse-lhes: Podem, das bodas jejuar, enquanto está com eles o esposo? Enquanto têm consigo o esposo, não podem jejuar.
20 कर खे़ङ्‌हाॽलाम् मेःक्‍खिम्‍साबे़न् साक्‍के़ल्‍ले़क् मे़दे़म्‍सुआङ् मे़देॽरुल्‍ले़ खे़ङ्‌हाॽ चाःने़त्तो मे़युङ्‌लो॥
20 Mas dias virão em que lhes será tirado o esposo, e então jejuarão naqueles dias.
21 आत्तिल्‍ले़आङ् कुसङ् चिरिक्‍किल्‍ले़ कुद्रे़क्‌चाङ्‌ङिन् मे़ले़म्‍दुन्‍लो, ले़म्‍दुने़ फाॽग्र खे़न् किङ्‌ङाङ् आल्‍लसाङ् यम्‍बा थे़ःक्‍खुदेःसुॽरो॥
21 Ninguém costura remendo de pano novo em veste velha; porque o mesmo remendo novo rompe o velho, e a rotura fica maior.
22 आत्तिल्‍ले़आङ् कुसङ् चे़ल्‍ले़क्‍सेॽ थिःन्कुद्रे़क्‌से़होबा सुःक्‌वाओमे़युक्‍खुन्॥ युक्‍खुने़ फाॽग्र कुसङ् चे़ल्‍ले़क्‍सेॽ थिःल्‍ले़ कुद्रे़क्‌से़होबा सुःक्‌वाःन्‌थे़ःक्‍खुदेःसुॽरो॥ हे़क्‍क्‍याङ् थिःन् वे़त् पेःक्‍काङ् ने़प्‍माङ् चासोःक्‍लो॥ कर कुसङ् चे़ल्‍ले़क्‍सेॽ थिःन् कुसङ् से़होबा सुःक्‌वाओए याक्‍मा पोःङ्‌लो॥”
22 E ninguém põe vinho novo em odres velhos; do contrário, o vinho novo rompe os odres, e entorna-se o vinho, e os odres estragam-se; o vinho novo deve ser posto em odres novos.
23 थिक्‍ले़ङ् नाःम्‍सिङ्‌मा ये़न्‍नो ये़सुःन् नु कुहुॽसाम्‍बाहाॽ प्‍याङ्‌सिगे़न् इक्‍ताप्‍लुम्‍मोनु मे़बेर मे़बत्‍छे़ल्‍ले़ कुहुॽसाम्‍बाहाॽरे़ नुक्‍मा चामा फाॽआङ् सिःदाप्‍माहाॽ तुप्‍मा मे़हेःक्‍तु॥
23 E aconteceu que, passando ele n um sábado pelas searas, os seus discípulos, caminhando, começaram a colher espigas.
24 हे़क्‍केःल्‍ले़ फरिसिहाॽरे़ खुने़ॽ मे़मे़त्तु, “ओमे़त्ते़ॽ, थेआङ् नाःम्‍सिङ्‌ये़न्‍नो चोःक्‍मा मे़न्‍नुॽमनाबा याःम्‍बक्‍किन् मे़जोगुबाबे?”
24 E os fariseus lhe disseram: Vês? Por que fazem no sábado o que não é lícito?
25 ये़सुरे़ खे़ङ्‌हाॽ नोगप् पिरुसि, “साम्‌योसाप्‍लाःन् खिनिॽ मे़न्‍निःत्ते के़वयिॽबि? दाउद हाङ्‌ङिन् नु कुमनाहाॽरे़ खुनिॽ से़त्‍लाःक्‍ते़ल्‍ले़
25 Mas ele disse-lhes: Nunca lestes o que fez Davi, quando estava em necessidade e teve fome, ele e os que com ele
26 दाउदे़न् निङ्‌वाॽफु साःङ्‌गाहिम्‍मो लाःसे़आङ् निङ्‌वाॽफुमाङ्‌ङो तोःम्‍मनाबा सेसे खरे़ःङ्‌ङिन् चआङ् याम्‍मो कुमनाहाॽआङ् पिरुसि (खे़न् ये़म्‍मो अबियाथारे़न् मानिङ्‌वाॽफुसाम्‍बा वये़)॥ खे़ङ्‌ग आनिॽ साम्‌योथिम् कुइसिःक् निङ्‌वाॽफुसाम्‍बाहाॽरे़रक् चामा के़नुॽबा वये़रो॥”
26 Como entrou na Casa de Deus, no tempo de Abiatar, sumo sacerdote, e comeu os pães da proposição, dos quais não era lícito comer senão aos sacerdotes, dando também aos que com ele estavam?
27 हे़क्‍क्‍याङ् ये़सुरे़ अक्‍खे पाःत्तुर पाःन् नुप्‍सु, “नाःम्‍सिङ् ये़न्‍निन् मे़न्‍छाम्‍गे़न् याप्‍मि नुॽमा तामारे़ लागि चोगे़बारो, कर कन् मे़न्‍छाम्‍गे़न् याप्‍मिःन् नाःम्‍सिङ्‌ये़न्‍निल्‍ले़ लागि चोगे़बा मे़ःन्‍लो॥
27 E disse-lhes: O sábado foi feito por causa do homem,
28 हे़क्‍केःल्‍ले़ इङ्‌गाॽ मे़न्‍छाम्‍साःङ्‌ग नाःम्‍सिङ्‌ये़न्‍निल्‍ले़न्‍नाङ् कुन्‍दाङ्‌बाआॽरो”
28 Assim, o Filho do Homem até do sábado é senhor.

Ler em outra tradução

Comparar com outra