Rute 1
IZZ vs NVT
1 Teke ndu-ikpe shi abụjekwaduru ndu-ishi ndu Ízurẹlu bẹ ọkpa-nri byaru l'alị ono. Ọ dụru nwoke lanụ, shi lẹ mkpụkpu Bẹtulehemu, nọ l'alị Jiuda; yẹe nyee ya; mẹ ụnwu iya unwoke ẹphenebo gbẹshi lashịa alị Mówabu.
1 Nos dias em que os juízes governavam Israel, houve grande fome na terra. Por isso, um homem deixou seu lar, em Belém de Judá, e foi morar na terra de Moabe, levando consigo esposa e dois filhos.
2 Ẹpha nwoke ono bụ Elimẹleku; ẹpha nyee ya bụru Nawomi. Ẹpha unwoke labọ, ọ nwụtaru bụru Mahụlonu waa Kiliyọnu. Ẹphe bụ ndu mkpụkpu Bẹtulehemu, nọ lẹ Ifurata, l'alị Jiuda. Ẹphe gweta lashịa alị Mówabu je eburu.
2 O homem se chamava Elimeleque, e a esposa, Noemi. Os filhos se chamavam Malom e Quiliom. Eram efrateus de Belém de Judá. Quando chegaram a Moabe, estabeleceram-se ali.
3 Ẹphe bunyaa l'ẹka ono; Elimẹleku, bụ iya bụ ji Nawomi nwụhu; gbado nwanyị ono yẹe ụnwu iya unwoke labọ phọ.
3 Elimeleque morreu, e Noemi ficou com os dois filhos.
4 Ẹphe bya alụchaa ụnwanyi Mówabu. Unyomu phẹ ono bẹ onye lanụ aza Ọpa; onye ọphuu bụru Rutu. Ẹphe buẹpho l'ẹka ono iphe, rwuru apha iri;
4 Eles se casaram com mulheres moabitas, que se chamavam Rute e Orfa. Cerca de dez anos depois,
5 Mahụlonu yẹe Kiliyọnu bya anwụshihukotakwapho. Ọo ya bụ; ẹphenebo gbado Nawomi ẹgube ono, ji iya gbadokwaru iya phọ ono.
5 Malom e Quiliom também morreram. Noemi ficou sozinha, sem os dois filhos e sem o marido.
6 A nọnyaa ọ nụma lẹ Chipfu byawarụ agbaarụ ndibe iya mkpu; mee g'ẹphe nweru nri eriri; Nawomi; yẹe unyomu ụnwu iya ẹphenebo jịkobe shi l'ẹka ono lashịa ibe phẹ.
6 Noemi soube em Moabe que o S enhor havia abençoado seu povo, dando-lhe boas colheitas. Então Noemi e suas noras se prepararam para deixar Moabe.
7 Noo ya; yẹe unyomu ụnwu iya ono ẹphenebo tụko shi l'alị ono, ẹphe shi buru ono gbẹshi; kwasẹru ụzo, shiru lashịa alị Jiuda.
7 Ela partiu com suas noras do lugar onde havia morado e seguiram para a terra de Judá.
8 Nawomi bya epfuaru unyomu ụnwu iya ono ẹphenebo sụ: “Unu tụgbukwaa la azụ lapfuchaa ne unu l'ụlo phẹ. Gẹ Chipfu mekwaaru unu ree g'unu meru iya ndu ọphu nwụhuwaru nụ-a; waa mbẹdua.
8 A certa altura, porém, Noemi disse às noras: “Voltem para a casa de suas mães! Que o S enhor as recompense pelo amor que demonstraram por seus maridos e por mim.
9 Mbụ; gẹ Chipfu mekwaa gẹ meji nmapfuru unu l'ibe onye unu a-lụcharu l'ẹhu l'ẹhu.”
9 Que o S enhor as abençoe com a segurança de um novo casamento”. Então deu-lhes um beijo de despedida, e as três começaram a chorar em alta voz.
10 sụ iya: “Waawaa-o! Anyi a-tụko swịru lapfu ndibe unu.”
10 “Não!”, disseram elas. “Queremos ir com você para o seu povo!”
11 Ọle Nawomi sụru phẹ: “Ụnwada mu; ọphu g'unu laphu azụ. ?Bụ k'ishi gụnu bẹ unu e-gude tsoru mu? ?Bụ gẹ mu a-nwụtakwadu ụnwu; k'ọphu aa-sụ l'ọo g'ẹphe alụru unu?
11 Noemi, porém, respondeu: “Voltem, minhas filhas. Por que vocês viriam comigo? Acaso eu ainda poderia dar à luz outros filhos que cresceriam e se tornariam seus maridos?
12 Unu laphu azụ ụnwada mu; kẹle mu kahụnukaakwaru k'alụ ji ọzo; ọle ọ -bụkpoorunu l'ọo gẹ mu sụ lẹ mu elekwadu ẹnya k'alụ ji; mbụ; mu -lụru ji l'ẹnyashi-a; bya anwụshia ụnwegirima unwoke;
12 Não, minhas filhas, voltem, pois sou velha demais para me casar outra vez. E, mesmo que fosse possível eu me casar esta noite e ter filhos, o que aconteceria então?
13 ?unu a-nọdukpoepho kwabẹru phẹ g'ẹphe vutaada tọo? Mbụ-a; unu a-ha eje alụru ji; nọdukpoepho kwabẹru phẹ tọo? Waawaa; ụnwada mu; kẹle mbẹdua bẹ ọ kakwa abụru aphụ eme l'unubẹdua; noo kẹle Chipfu bẹ tụfuwaru ẹka byia mu l'ẹhu.”
13 Vocês esperariam que eles crescessem, deixando assim de se casarem com outro homem? Claro que não, minhas filhas! Esta situação é muito mais amarga para mim do que para vocês, pois o próprio S enhor está contra mim”.
14 O pfuchaa nno; ẹphe tụko waa ẹkwa ọzo. No iya; Ọpa kwe bya etsutsua ne ji iya ono ọnu; ọ bụru iya ala azụ. Obenu l'onye ọphu bụ Rutu tụru Nawomi swịswi-a.
14 Então choraram juntas mais uma vez. Orfa se despediu de sua sogra com um beijo, mas Rute se apegou firmemente a Noemi.
15 Nawomi sụ iya: “Lenu; nyee nwune ji ngu alapfuakwa ndibe phẹ; waa agwa phẹ. Tsokwaru iya la azụ.”
15 “Olhe, sua cunhada voltou para o povo e para os deuses dela”, disse Noemi a Rute. “Você deveria fazer o mesmo!”
16 Rutu sụ iya: “Ta asụhe mu gẹ mu haa ngu; ọzoo gẹ mu laphu azụ; l'ọ kwa ẹka iije bẹ mu e-je. Ọ bụru ẹka ị kwarụ bẹ mu a-kwakwaphọ. Ndibe unu a-bụru ndibe nkemu; Chileke ngu abụkwarupho Chileke nkemu.
16 Rute respondeu: “Não insista comigo para deixá-la e voltar. Aonde você for, irei; onde você viver, lá viverei. Seu povo será o meu povo, e seu Deus, o meu Deus.
17 Ẹka ị nwụhuru bẹ mu a-nwụhu. Ọ bụkwarupho ẹka e liru ngu bẹ ee-li mu. Gẹ Chileke mekwaa mu ọphu, ka njọ m'ọ bụdu anwụhu bụ iphe, e-kekaha mu lẹ ngu.”
17 Onde você morrer, ali morrerei e serei sepultada. Que o S enhor me castigue severamente se eu permitir que qualquer coisa, a não ser a morte, nos separe!”.
18 Nawomi maẹrupho lẹ Rutu pfuwaru iya obu iya; ọ parụ iya haa.
18 Quando Noemi viu que Rute estava decidida a ir com ela, não insistiu mais.
19 Tọbudu iya bụ; ụnwanyi labọ ono kpọchibe iya; jee gbiriri jasụ ẹphe rwua Bẹtulehemu. Ẹphe bahụepho Bẹtulehemu; mkpụkpu ono l'ophu swọngahu l'opfu ẹhu phẹ. Ụnwanyi nọdu ebu mkpu asụje: “?Mbụ; bụ Nawomi dụ ẹgube-a tọo?”
19 Então as duas seguiram viagem. Quando chegaram a Belém, toda a cidade se agitou por causa delas. “Será que é mesmo Noemi?”, perguntavam as mulheres.
20 Ọ sụ phẹ: “Ndu mu; unu te ekuhẹkwa mu Nawomi. Unu kujechia mu ‘Mara’; kẹle Ọkalibe-kangokọtaru-nụ mewaru; ndzụ mu bụru nwa-ọtso-ilu.
20 “Não me chamem de Noemi”, respondeu ela. “Chamem-me de Mara, pois o Todo-poderoso tornou minha vida muito amarga.
21 Teke mu eje ejeje bẹ mu vu l'ishi parụ l'ẹka. Ọle Chipfu mewaru gẹ mu gbaru ẹka lwatashịa. ?Bụ k'ishi gụnu bẹ unu a-nọdu eku mu Nawomi l'ẹka Chipfu nụwaru mu chịipfuu? Mbụ lẹ Ọkalibe-kangokọtaru-nụ meakwaru iphe-ẹhuka dapfuta mu.”
21 Cheia eu parti, mas o S enhor me trouxe de volta vazia. Por que me chamar de Noemi se o S enhor me fez sofrer e se o Todo-poderoso trouxe calamidade sobre mim?”
22 Ọo ya bụ; Nawomi yẹe nyee nwa iya, bụ Rutu, bụ onye Mówabu tụko swịru lwarwuta Bẹtulehemu lẹ g'aabahụ lẹ teke akpatajẹ balị.
22 Assim, Noemi voltou de Moabe acompanhada de sua nora Rute, a jovem moabita. Elas chegaram a Belém quando começava a colheita da cevada.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?