Marcos 4

BCO vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Ya꞉suwo꞉ ho꞉n golo꞉ aniba silikiyo꞉, mano꞉ wa꞉ka mo꞉mo꞉da widabiki, kaluka꞉isaleyo꞉ modo꞉ ko꞉lo꞉ elo꞉wa kegeo꞉. Kegeo꞉wo꞉ alan dowabiki, e ho꞉n ko꞉su usa tina꞉sa꞉ga꞉, ho꞉n us honona asitabiki, kaluka꞉isaleyo꞉ ho꞉n sa꞉ aniba ho꞉ndo꞉ ya꞉sa꞉ga꞉lo꞉ edo꞉wa siliki da꞉da꞉len.
1 Jisaso ámɨ ipí Gariri imaŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nurɨ nuréwapɨyirɨ ámá xwé obaxɨ́ awí neánɨro epɨ́royɨ́ wiarɨŋagɨ́a o ewéyo nɨpɨxemoánɨrɨ éɨ́ nɨŋwearɨ ámá nɨ́nɨ sɨnɨ ipí imaŋɨ́ e ŋweaŋáná
2 Eyo꞉ towo꞉ bale sa꞉la꞉likiyo꞉, man ko꞉li ko꞉lilo꞉ a꞉no꞉ imo꞉wo꞉ a꞉na walasio꞉. Bale sio꞉ nowo꞉ Ya꞉su eyo꞉ a꞉la꞉sio꞉,
2 o nuréwapɨyirɨ́ná xɨxewisɨ́ xwɨyɨ́á amɨpí obaxɨ́ nánɨ nuréwapɨyirɨ
3 “Gio꞉ dabuma! Elo꞉ gelan kalu nowo꞉ ha꞉nakiyo꞉, da꞉si fowo꞉ egelo꞉wa fifa꞉li ane.
3 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Arɨ́á époyɨ. Ámá wo o xegɨ́ omɨŋɨ́yo axɨ́pɨ witɨ́ siyɨ́ nɨwiáróa umɨnɨrɨ nánɨ nurɨ
4 E da꞉si fowo꞉ egelo꞉wa fifa꞉li ha꞉nab amio꞉, fo nolo꞉ tog wa꞉la꞉la꞉sena ti ali ko꞉lo꞉, o꞉ba꞉yo꞉ ya꞉sia꞉sa꞉ga꞉, da꞉si fo a꞉no꞉ mo꞉no꞉.
4 xwɨ́á yunɨ́ ikɨxeárɨnɨŋe píránɨŋɨ́ nɨwiáróa nurɨ aiwɨ wí óɨ́ maŋɨ́pá tɨ́nɨ piéróáná iŋɨ́ nɨbɨro mɨmeánɨ́ eŋɨnigɨnɨ.
5 — ausente —
5 Ámɨ wí sɨ́ŋá ínɨmɨ yapɨnɨŋáná xwɨ́á onɨmiápɨ seáyɨ e eŋáná wiáróɨ́yɨ́ xwɨ́á akwɨnɨ́ánáɨ eŋagɨ nánɨ apaxɨ́ mé nerápɨmáná
6 — ausente —
6 sogwɨ́ nɨwepɨ́nɨrɨ xaíwɨ́ anarɨ́ná pɨpɨŋɨ́ mɨwárɨŋagɨ nánɨ nɨyɨweánɨrɨ yeáyɨ́ yárɨŋɨnigɨnɨ.
7 Fo nolo꞉ do꞉molo꞉ a꞉laba ti ali. Da꞉si musug a꞉no꞉ fa꞉la꞉ne ko꞉sega, do꞉mo a꞉no꞉ bo꞉bo꞉ge fa꞉la꞉ndaki, da꞉si musug a꞉no꞉ mele fafululi ko꞉lo꞉, fo nafayo꞉ mo꞉hedo꞉.
7 Ámɨ wí emɨ́ pɨpɨŋɨ́ arɨ́kiárɨnɨŋe wiáróɨ́yɨ́ emɨ́ pɨpɨŋɨ́yo dánɨ nerápɨrɨ xeŋwɨrárɨŋagɨ nánɨ witɨ́ siyɨ́ apɨ ná mɨweŋɨnigɨnɨ.
8 Da꞉si fo nolo꞉ hen nafa solo꞉wa ti ali ko꞉lo꞉, musugo꞉ nafa fa꞉la꞉nda꞉sa꞉ga꞉, fowo꞉ nafale mada hedo꞉. Hen nafale amilo꞉ fa꞉la꞉ne a꞉ma꞉yo꞉, fo hedakiyo꞉ nolo꞉ fudo꞉ otalen hedo꞉, nolo꞉ fudo꞉ a꞉la꞉ hedo꞉, nolo꞉ fudo꞉ imilig hedo꞉.” Ya꞉su eyo꞉ a꞉la꞉sio꞉. Ya꞉suwo꞉ ho꞉n ko꞉suwa siliki mano꞉ wido꞉.|alt="Jesus teaches from boat" src="BA03019BW.tif" size="col" copy="(SIL) used with permission of Louise Bass." ref="4.1"
8 Ámɨ wí xwɨ́á naŋɨ́ e wiáróɨ́yɨ́ píránɨŋɨ́ nerápɨrɨ xwé nerɨ ná nɨkɨkɨreánɨrɨ́ná wí xwé onɨmiápɨ nɨwerɨ wí xwé obaxɨ́ nɨwerɨ wí aga dɨŋɨ́ nɨmorɨ ɨ́á mɨropaxɨ́ weŋɨnigɨnɨ.” nurɨrɨ
9 Bale sio꞉ we sa꞉la꞉sa꞉ga꞉, Ya꞉su eyo꞉ a꞉la꞉sio꞉, “Kaluka꞉isale ka꞉la꞉ndo꞉ a꞉lab gio꞉, to we dinafa da꞉da꞉sa꞉ga꞉ fanda asula꞉bi.”
9 ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Seyɨ́né witɨ́ siyɨ́ nánɨ nionɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á rɨ́á apɨ nánɨ arɨ́á ókiarɨ́ nɨmónɨ́poyɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
10 Kaluka꞉isale nolo꞉ ha꞉na꞉ga꞉ a꞉labikiyo꞉, enedo꞉ tili wida꞉sen kalu kugula꞉fo꞉ a꞉no꞉lia꞉ kalu nol a꞉namilo꞉ o꞉sen i a꞉ma꞉yo꞉, elo꞉ bale sio꞉ a꞉ma꞉ ha꞉go꞉ fanda sama꞉ki emo꞉wo꞉ dabu ba꞉ba꞉.
10 Idáná o xegɨ́pɨ ŋweaŋáná wiepɨsarɨŋowa wé wúkaú sɨkwɨ́ waú tɨ́nɨ ámá wí xɨ́o tɨ́nɨ emearɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ wigɨ́pɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á xɨ́o rɨ́ɨ́pɨ nánɨ yarɨŋɨ́ wiarɨ́ná
11 Dabu ba꞉dabiki, Ya꞉su eyo꞉ a꞉ma꞉la꞉bo꞉ imo꞉wo꞉ a꞉la꞉sio꞉, “Godeya꞉lo꞉ bo꞉fo꞉mela꞉no꞉ to wo꞉no꞉lelo꞉ delen a꞉no꞉ o꞉go꞉ gio꞉ o꞉li asuluma꞉ki fogo꞉ dimi ko꞉lo꞉lab. Ko꞉sega Godeya꞉lo꞉ dinali sio꞉ to sa꞉sa꞉lo꞉ a꞉no꞉ kalaba fa꞉la꞉doma꞉kiyo꞉, niyo꞉ ha꞉la꞉ kalumo꞉wo꞉ mobale sio꞉. Godeya꞉ to a꞉no꞉ a꞉la꞉sa꞉sa꞉lo꞉,
11 o re urɨŋɨnigɨnɨ, “Xwɨyɨ́á Gorɨxo seyɨ́né xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ seameŋweanɨ́a nánɨ eŋíná dánɨ ínɨmɨ imónɨŋɨ́pɨ nionɨ rɨxa wɨ́á searókiamoarɨŋɨnɨ. E nerɨ aiwɨ ámá nionɨ dɨŋɨ́ mɨnɨkwɨ́ró wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ néra warɨgɨ́áyo nionɨ uréwapɨyarɨ́ná mɨ́kɨ́pɨ arɨ́á mɨní ewayɨ́ xwɨyɨ́á rarɨŋápɨnɨ arɨ́á niarɨŋoɨ.
12 “‘Iliyo꞉ ba꞉ba꞉ib ko꞉sega,
12 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́ánɨ urarɨŋɨnɨ. Gorɨxoyá xwɨyɨ́á wɨ́á rókiamoagɨ́ Aisaiaoyɨ rɨnɨŋo ámá nionɨ dɨŋɨ́ mɨnɨkwɨ́ró wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ néra warɨgɨ́áyɨ́ nánɨ eŋíná nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ re eaŋɨnigɨnɨ, ‘Ámá ayɨ́ wigɨ́ uyɨ́niɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ mamóánáyɨ́ Gorɨxo yokwarɨmɨ́ wiinɨgɨnɨrɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á arɨ́á nɨwirɨ́ná arɨ́á nɨwiro aiwɨ nɨjɨ́á mimónɨ́ ero sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ́ná sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨro aiwɨ dɨŋɨ́ mɨmó ero epɨ́rɨ nánɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́ánɨ urɨnɨ́árɨnɨ.’ Aisaiao eŋíná rɨ́wamɨŋɨ́ e eaŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nionɨ xɨxenɨ e yarɨŋɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
13 A꞉la꞉ta꞉ga꞉ Ya꞉su eyo꞉ imo꞉ a꞉la꞉sio꞉, “Gio꞉ bale sio꞉ we ha꞉go꞉ mo꞉dinafa asulaya? Bale sio꞉ we ha꞉go꞉ gio꞉ mo꞉asulait ko꞉lo꞉, bale sio꞉ nolo꞉ giliyo꞉ waga asuluma꞉no꞉wo꞉?
13 O ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né ewayɨ́ xwɨyɨ́á nionɨ rɨ́ápɨ sɨnɨ majɨ́á rimónɨŋoɨ? Ewayɨ́ xwɨyɨ́á apɨ nɨjɨ́á mimónɨpa nerɨ́náyɨ́, ewayɨ́ xwɨyɨ́á nionɨ rarɨŋá nɨpɨnɨ arɨge nerɨ nɨjɨ́á imónɨpɨ́rɨ́árɨnɨ? Mɨ́kɨ́pɨ áwaŋɨ́ osearɨmɨnɨrɨ rarɨŋɨnɨ.
14 Elo꞉ gelan kalu a꞉ma꞉lo꞉ da꞉si fo fifo꞉ o꞉leaumbo꞉, Godeya꞉ towo꞉ walasa꞉la꞉li sia꞉len.
14 Ámá witɨ́ siyɨ́ wiároarɨŋoyɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ wáɨ́ nemerɨ urɨmearɨŋónɨŋɨ́ imónɨnɨ.
15 Kaluka꞉isale nolo꞉ da꞉si fo ko꞉lo꞉ tog wa꞉la꞉la꞉sen amilo꞉ ti ali o꞉leo꞉ngo꞉ dowab. Godeya꞉ to nafa wida꞉lab amio꞉, kalu i a꞉ma꞉yo꞉ dabu ko꞉sega, Sa꞉da꞉na꞉yo꞉ ya꞉sa꞉ga꞉ to nafa widab a꞉no꞉ e dila꞉sa꞉ga꞉ ha꞉na꞉lab.
15 Ámá wí witɨ́ siyɨ́ óɨ́pá tɨ́nɨ piéróɨ́pɨ iŋɨ́ nɨbɨrɨ manarɨŋɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á wíɨ́ápɨ Seteno ayɨ́ Gorɨxo nánɨ dɨŋɨ́ mopɨ́rɨxɨnɨrɨ aŋɨ́nɨ nɨbɨrɨ pɨ́rɨpɨ́rɨ́ nɨwirɨ emɨ mɨmeámɨ́ yarɨŋɨ́rɨnɨ.
16 Kaluka꞉isale nolo꞉ fo ulo꞉ elen wa꞉l amilo꞉ ti ali o꞉leo꞉ngo꞉ dowab. Iliyo꞉ Godeya꞉ to nafa a꞉no꞉ iligi da꞉da꞉sa꞉ga꞉, sagala꞉li diab.
16 Ámá ámɨ wí witɨ́ siyɨ́ sɨ́ŋá ínɨmɨ yapɨnɨŋáná seáyɨ e xwɨ́á onɨmiápɨ eŋáná wiáróɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á nɨwiróná yayɨ́ nɨwinɨrɨ nɨxɨ́danɨro yarɨ́ná
17 Kalu i a꞉no꞉ tilidabu ko꞉sega, ili asulo꞉ us amio꞉ towo꞉ mo꞉tefele ane ko꞉lo꞉, ili tilidabuwo꞉ ho꞉len abolda꞉su dowab. Hida꞉yo꞉ ko꞉li ko꞉lilo꞉ fa꞉la꞉dowab amio꞉, iyo꞉ bo꞉e sulufo꞉ tina꞉lab.
17 xwɨyɨ́á ná ínɨmɨ pɨpɨŋɨ́nɨŋɨ́ mɨwárɨŋagɨ nánɨ anɨŋɨ́ xɨ́darɨgɨ́ámanɨ. Xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ xɨ́danɨro yarɨŋagɨ́a nánɨ ámá wí nɨbɨro nepa eŋɨ́ neánɨro rɨ́a xɨ́darɨŋoɨnɨrɨ iwamɨ́ó nɨwíwapɨyirɨ xeanɨŋɨ́ wikeáráná apaxɨ́ mé pɨ́nɨ wiárarɨgɨ́árɨnɨ.
18 — ausente —
18 Ámá ámɨ wí witɨ́ siyɨ́ emɨ́ pɨpɨŋɨ́ arɨ́kiárɨnɨŋe wiáróɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ enɨ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á nɨwiro aiwɨ
19 — ausente —
19 amɨpí xwɨ́áyo dáŋɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ obɨbaxɨ́ nɨmoro ‘Amɨpí wí nionɨ mɨnɨmúropa oninɨ.’ nɨyaiwiro amɨpí wí nánɨ ‘Arɨge nímeanɨ́árɨ́anɨ?’ nɨyaiwia nurɨ́náyɨ́ witɨ́ emɨ́ nerápɨrɨ xeŋwɨrárarɨŋɨ́ yapɨ nimónɨro aiwá ná mɨkɨkɨreánarɨŋɨ́yɨ́ yapɨ imónarɨgɨ́árɨnɨ.
20 Kalu nolo꞉ hen solo꞉ nafa amilo꞉ ti ali o꞉leo꞉ngo꞉ dowab. Iliyo꞉ to man a꞉no꞉ da꞉da꞉sa꞉ga꞉ tilidabu ko꞉lo꞉, fowo꞉ nafale hedakiyo꞉, nolo꞉ fowo꞉ fudo꞉, nolo꞉ fowo꞉ fudo꞉ a꞉la꞉, nolo꞉ fudo꞉ otalen o꞉leo꞉ngo꞉ hedo꞉.” Ya꞉suwa꞉yo꞉ imo꞉wo꞉ a꞉la꞉walasio꞉.
20 Ámá ámɨ wí witɨ́ siyɨ́ xwɨ́á naŋɨ́ imónɨŋe wiáróɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Ayɨ́ xwɨyɨ́á Gorɨxo nánɨ arɨ́á nɨwiro dɨŋɨ́ nɨkwɨ́roro píránɨŋɨ́ nɨxɨ́dɨróná witɨ́ siyɨ́ aiwá ná wí xwé onɨmiápɨ werɨ wí xwé obaxɨ́ werɨ wí aga dɨŋɨ́ nɨmorɨ ɨ́á mɨropaxɨ́ werɨ yarɨŋɨ́yɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ.” Ewayɨ́ xwɨyɨ́á mɨ́kɨ́pɨ nánɨ áwaŋɨ́ e urɨŋɨnigɨnɨ.
21 Ya꞉su eyo꞉ towo꞉ imo꞉wo꞉ a꞉la꞉sio꞉, “Giliyo꞉ nafayo꞉ do꞉lia꞉ga꞉yo꞉, fafo ha꞉g amio꞉ go꞉lu alitano꞉? O꞉ wo꞉no꞉le kugun amio꞉ dia꞉tano꞉? A꞉la꞉bo꞉ mo꞉gan ko꞉lo꞉ giliyo꞉ nafayo꞉ do꞉lia꞉ga꞉yo꞉, kalaba iwalu dialita꞉sen.
21 O wiepɨsarɨŋowa “Ámá ayo anɨŋɨ́ yumɨ́í winɨ́árɨnɨ.” yaiwipɨ́rɨxɨnɨrɨ sɨnɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á nánɨ áwaŋɨ́ nurɨrɨ́ná re urɨŋɨnigɨnɨ, “ ‘Ámá ramɨxɨ́ nɨmɨxárómáná sɨxɨ́ xwé wá nɨmearɨ upɨxákwiárɨpɨ́rɨxɨnɨ.’ rɨyaiwiarɨŋoɨ? ‘Pieŋɨ́ íkwiaŋwɨ́yo ínɨmɨ tɨpɨ́rɨxɨnɨ.’ rɨyaiwiarɨŋoɨ? Oweoɨ, íkwiaŋwɨ́yo sɨŋánɨŋɨ́ e tarɨgɨ́árɨnɨ.” nurɨrɨ
22 A꞉la꞉do꞉ gan aumbo꞉, wo꞉no꞉lelo꞉ delen a꞉no꞉, tif amio꞉ tambo kalaba fa꞉la꞉doma꞉ib. A꞉la꞉ta꞉ga꞉ wo꞉no꞉lelo꞉ delen a꞉no꞉ tambo kalaba fa꞉la꞉dowalikiyo꞉, kaluka꞉isaleyo꞉ tambo fanda asuluma꞉ib.
22 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Xwɨyɨ́á eŋíná dánɨ Gorɨxo xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ seameŋweanɨ́a nánɨ ínɨmɨ imónɨŋɨ́pɨranɨ, amɨpí pɨ́nɨ́ imónɨŋɨ́pɨranɨ, nɨpɨnɨ sɨŋánɨ imónɨnɨ́árɨnɨ.
23 Kaluka꞉isale abeyo꞉ ge ka꞉la꞉no꞉ a꞉labo꞉lalega, giyo꞉ to we dinafa da꞉da꞉sa꞉ga꞉ tili asula꞉bi.”
23 Xwɨyɨ́á nionɨ seararɨŋápɨ nánɨ arɨ́á ókiarɨ́ nɨmónɨ́poyɨ.” nurɨrɨ
24 Ya꞉su eyo꞉ towo꞉ a꞉kudu sa꞉laki, “To gilo꞉ da꞉dab ko dinafa asula꞉bi. Gilo꞉ nolbo꞉lo꞉ ege meab aumbo꞉, gemo꞉wo꞉ wa꞉lo꞉ o꞉leo꞉ngo꞉ ka dimia꞉ib a꞉la꞉ta꞉ga꞉ heb nolo꞉lo꞉ wa꞉ka ba꞉ma꞉ib.
24 — ausente —
25 Kalu abeyo꞉ asulo꞉wo꞉ hebo꞉ dowalega, Gode eyo꞉ emo꞉wo꞉ asulo꞉ nolo꞉ a꞉dimia꞉ib. Ko꞉sega kalu abeyo꞉ asugdo꞉ma dowab a꞉no꞉, asulo꞉ ha꞉lu e amilo꞉ delen a꞉no꞉, tambo a꞉ma꞉la꞉ dila꞉ma꞉ib.”
25 — ausente —
26 Godeya꞉lo꞉ bo꞉fo꞉mela꞉no꞉ a꞉no꞉ kaluwa꞉ halaido꞉wa꞉yo꞉ mo꞉fa꞉la꞉do alifa꞉ib a꞉la꞉liki, Ya꞉su eyo꞉ bale sio꞉. “Godeya꞉lo꞉ bo꞉fo꞉mela꞉no꞉ hen a꞉no꞉ wengaliki fa꞉la꞉doma꞉ib. Kaluwa꞉yo꞉ egelo꞉ amio꞉ fowo꞉ fifa꞉sa꞉ga꞉ ta꞉fo꞉gane.
26 O sɨnɨ ámá e ŋweagɨ́á nɨyonɨ xwɨyɨ́á Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ umeŋweanɨ́a nánɨpɨ nurɨrɨ́ná ámɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á bɨ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gorɨxo xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ seameŋweanɨ́ápɨ re imónɨnɨ. Ámá wo omɨŋɨ́yo nánɨ nurɨ witɨ́ siyɨ́ nɨwiáróa núɨsáná
27 Kalu a꞉no꞉ nuluwo꞉ alila꞉liki, a꞉la꞉ta꞉ga꞉ kea꞉fowo꞉ dasila꞉liki, a꞉la꞉ga꞉likiyo꞉ ho꞉len nolo꞉ ane ko꞉lo꞉, fo fifo꞉ a꞉no꞉ musugo꞉ po a꞉la꞉ta fa꞉la꞉ne. A꞉la꞉ta꞉ga꞉ kalu a꞉ma꞉yo꞉ fo a꞉no꞉ waga fa꞉la꞉neya꞉le, a꞉la꞉bo꞉ e mo꞉asulo꞉.
27 sá werɨ wiápɨ́nɨmearɨ yarɨ́ná witɨ́ siyɨ́ rɨxa nerápɨrɨ xwé nerɨ o ‘Arɨge nerápɨrɨ rɨ́a peyarɨnɨ?’ yaiwiarɨ́ná
28 Mo꞉wo꞉ henfelo꞉ wema꞉ ene halaido꞉wa꞉yo꞉ fo a꞉no꞉ a꞉na fa꞉la꞉do alitan. Tamina musug ko꞉le fa꞉la꞉dowan. A꞉ma꞉ fa꞉s amio꞉ fo꞉s fa꞉la꞉dowan. A꞉la꞉ta꞉ga꞉yo꞉ fowo꞉ a꞉na hedan.
28 xegɨ́pɨ xwɨ́áyo dánɨ nɨpeyirɨ ɨwɨ́ niga nɨyirɨ siyɨ́ nerɨ ná nɨkɨkɨreága nɨpeyirɨ
29 Fowo꞉ heda꞉sa꞉ga꞉ nafaliab amio꞉ kalu a꞉ma꞉yo꞉ o꞉g a꞉na bo꞉bo꞉ge tulan. Mo꞉wo꞉ ma꞉no꞉lo꞉ kegenema꞉no꞉ ho꞉leno꞉ a꞉na fa꞉la꞉dowaliki auma꞉ib.”
29 yóɨ́ éáná rɨxa mipaxɨ́ eŋagɨ nɨwɨnɨrɨ́ná kirá nɨmearɨ mɨwákwímɨ́ yarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ. Gorɨxo xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ umeŋweanɨ́ápɨ axɨ́pɨ iwamɨ́ó nerɨ́ná ayɨ́ dɨŋɨ́ “Arɨge nerɨ́ná xwé imónɨnɨ́árɨnɨ?” nɨyaiwiro aiwɨ “Xegɨ́pɨ xwé imónɨnɨ́árɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ nánɨ e urɨŋɨnigɨnɨ.
30 A꞉la꞉ta꞉ga꞉ Ya꞉su eyo꞉ a꞉widakiyo꞉ a꞉la꞉sio꞉, “Godeya꞉lo꞉ bo꞉fo꞉mela꞉no꞉ man a꞉no꞉ o꞉bo꞉ngo꞉ ko꞉lo꞉ da꞉laba? Gio꞉ asuluma꞉ki bale sa꞉laki maloloma꞉nigo꞉l.
30 Ámɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Pí pí ewayɨ́ xwɨyɨ́á nɨrɨrane Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ neameŋweanɨ́ápɨ nánɨ ranɨ́wɨnɨ?
31 Godeya꞉lo꞉ bo꞉fo꞉mela꞉no꞉ a꞉no꞉ mased fo fifo꞉ amilo꞉ fa꞉la꞉ndab o꞉ngo꞉ dowab. Fo a꞉no꞉ hena fifalikiyo꞉, e mada ha꞉lula꞉su ti alilan.
31 O nɨbɨrɨ neameŋweanɨ́ápɨ masɨté aiwá siyɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Masɨté aiwá siyɨ́ nurɨrɨ́ná aga onɨmiápia wiároarɨgɨ́a aiwɨ
32 Ko꞉sega fo a꞉no꞉ alan fa꞉la꞉ndakiyo꞉, eleyo꞉ tagalalikiyo꞉, o꞉ba꞉ iliyo꞉ ayo꞉ ha꞉la꞉s a꞉na dia꞉sen.” Ya꞉suwa꞉yo꞉ a꞉la꞉ bale sio꞉.
32 nerápɨmáná xwé nerɨ aiwá nɨ́nɨ negɨ́ omɨŋɨ́yo yarɨŋɨ́pimɨ seáyɨ e nɨmúrorɨ reŋɨ́ sepiá wiexáráráná iŋɨ́ nɨbɨrɨ yéwɨ́ ínɨrɨwámɨnɨ tarɨŋɨ́rɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ. Ayɨ́ “Iwamɨ́óyɨ́ nene onɨmiápɨ nerɨ aiwɨ rɨ́wéná ámá xwé obaxene Gorɨxo neameŋweanɨ́árɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ e urɨŋɨnigɨnɨ.
33 Ya꞉su eyo꞉ kaluka꞉isalemo꞉wo꞉ bale sa꞉lakiyo꞉, mano꞉ o꞉leo꞉ngo꞉ ko꞉lo꞉ wido꞉. Heb ililo꞉ o꞉li asuluma꞉no꞉ a꞉no꞉, Ya꞉su eyo꞉ a꞉na wido꞉.
33 Xwɨyɨ́á Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ umeŋweanɨ́ápɨ nánɨ nurɨrɨ́ná ámá ayɨ́ arɨ́á wipaxɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á obaxɨ́ axɨ́pɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋɨ́ nura nurɨ
34 Eyo꞉ imo꞉wo꞉ mo꞉tigini widaki, mobale sio꞉. Ko꞉sega enedo꞉ tiliwida꞉sen kalu o꞉lia꞉ egelese dotakiyo꞉, to ha꞉g hendeleyo꞉ imo꞉wo꞉ a꞉na fanda wido꞉.
34 sɨŋánɨ áwaŋɨ́ bɨ murɨ́ ewayɨ́ xwɨyɨ́ánɨ nura nurɨ aiwɨ wiepɨsarɨŋowa tɨ́nɨnɨ nɨŋwearɨ́ná ewayɨ́ xwɨyɨ́á xɨ́o urarɨŋɨ́ mɨ́kɨ́pɨ nánɨ áwaŋɨ́ urayiŋɨnigɨnɨ.
35 Ga꞉lo a꞉namio꞉, Ya꞉su eyo꞉ enedo꞉ tili wida꞉senbo꞉wo꞉ a꞉la꞉sio꞉, “Nio꞉ ho꞉n golo꞉ we nodo honona ha꞉na꞉n.”
35 O ewayɨ́ xwɨyɨ́á nura núɨsáná sɨ́ápɨ tɨ́nɨ axíná xegɨ́ wiepɨsarɨŋowamɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ipíyo jɨ́arɨwámɨnɨ oxemoaneyɨ.” uráná
36 A꞉la꞉sa꞉labiki, kalu kegeo꞉ a꞉no꞉ kata꞉ta꞉ga꞉, enedo꞉ tili wida꞉sen kalu iyo꞉, ho꞉n ko꞉su Ya꞉sulo꞉ elen us a꞉na disa꞉la꞉sa꞉ga꞉ ane. A꞉la꞉ta꞉ga꞉ ho꞉n ko꞉su nolo꞉lo꞉ ilo꞉ ha꞉naba kudu mio꞉.
36 awa ámá obaxɨ́ e awí eánɨgɨ́áyo pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ ewé Jisaso éɨ́ nɨŋwearɨ e dánɨ pɨ́né uréwapɨyarɨŋɨ́pámɨ enɨ nɨpɨxemoánɨro Jisaso tɨ́nɨ nuro ewé wí enɨ awa tɨ́nɨ warɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ.
37 Ha꞉na꞉len amio꞉, fufayo꞉ halaido꞉ yakiyo꞉, ho꞉n golo꞉ a꞉no꞉ ma꞉feaki, ho꞉no꞉ do꞉lilia꞉ga꞉, ho꞉n ko꞉su usa tinaki wa꞉ido꞉.
37 Rɨ́wɨpí bɨrɨ iniɨgɨ́ enɨ imeamɨ́kwɨ́ erɨ nerɨ́ná ewéyo mɨmeámɨ́ yarɨ́ná ewéyo iniɨgɨ́ rɨxa nɨróga wiápɨ́nɨmeaarɨŋagɨ nɨwɨnɨro
38 Fufa alando꞉ ya꞉lab a꞉namio꞉, Ya꞉suwo꞉ ho꞉n ko꞉su seba, imisaseyo꞉ dia꞉taki, a꞉na alifo꞉len. A꞉la꞉ta꞉ga꞉ iliyo꞉ Ya꞉suwo꞉ digida꞉yakiyo꞉, emo꞉wo꞉ a꞉la꞉dabu ba꞉ba꞉, “Widan kalu, giyo꞉ nio꞉ kanda soma꞉ki asulaya?”
38 Jisaso ewé íkwémɨŋɨ́mɨnɨ íkwiaŋwɨ́yo sá weŋomɨ saiwiárɨ́ nɨwiro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Nearéwapɨyarɨŋoxɨnɨ, none rɨxa iniɨgɨ́ namianɨrɨ yarɨŋwáyoɨ! Joxɨ dɨŋɨ́ nɨmorɨ rɨweŋɨnɨ?” uráná
39 Iliyo꞉ a꞉la꞉sa꞉la꞉liki digida꞉yabiki, Ya꞉suwo꞉ dasila꞉sa꞉ga꞉, fufa ya꞉len o꞉mo꞉ towo꞉ halaido꞉ sa꞉lakiyo꞉, “Ge buluta꞉sa꞉ga꞉, ga꞉li doma!” A꞉la꞉sa꞉labiki, fufa ya꞉len a꞉no꞉ a꞉naka bulutakiyo꞉, ho꞉n ma꞉feya꞉len a꞉no꞉lo꞉ ka bulufo꞉.
39 o nɨwiápɨ́nɨmearɨ re eŋɨnigɨnɨ. “Rɨ́wɨpí samɨŋɨ́ oweárɨnɨ.” rɨrɨ “Iniɨgɨ́ imeamɨ́kwɨ́ yarɨŋɨ́pɨ enɨ samɨŋɨ́ oweárɨnɨ.” rɨrɨ éáná apaxɨ́ mé rɨ́wɨpí samɨŋɨ́ werɨ iniɨgɨ́ enɨ samɨŋɨ́ werɨ yáráná
40 Bulutabiyo꞉ Ya꞉su eyo꞉ enedo꞉ tili wida꞉sen kalumo꞉wo꞉ a꞉la꞉sio꞉, “Gio꞉ tagio꞉ alano꞉ waga dowaya? Gi amio꞉ tilidabuwo꞉ aundo꞉malo꞉?”
40 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Soyɨ́né pí nánɨ wáyɨ́ seainarɨnɨ? Dɨŋɨ́ mɨnɨkwɨ́ropa nero nánɨ wáyɨ́ rɨseainarɨnɨ?” urɨ́agɨ
41 Iyo꞉ Ya꞉suwa꞉lo꞉ dimidab a꞉no꞉ molo ba꞉da꞉sa꞉ga꞉ tagilakiyo꞉, egelebo꞉ nenelaki a꞉la꞉sio꞉, “Fufa o꞉lia꞉ ho꞉n ma꞉feya꞉len o꞉lia꞉ we elo꞉ sio꞉leko꞉ kudu ha꞉na꞉sa꞉ga꞉ bulutab ko꞉lo꞉, kalu we o꞉bo꞉ngo꞉wa꞉le?”Ya꞉su eyo꞉ fufa ya꞉len o꞉mo꞉wo꞉ bulufoma꞉kiyo꞉, towo꞉ halaido꞉ sio꞉.|alt="Jesus calms the storm" src="C068_gr.tif" size="col" copy="© 1997 New Tribes Mission/Foreign Mission Board, Southern Baptist Convention. Used with permission." ref="4.35-41"
41 awa óɨ́ nikárɨnɨro nánɨ wigɨ́pɨ re rɨnɨgɨ́awixɨnɨ, “Pí ámáorɨ́anɨ? Imɨŋɨ́ tɨ́nɨ iniɨgɨ́ tɨ́nɨ o ráná arɨre ámánɨŋɨ́ arɨ́á nɨwirɨ samɨŋɨ́ rɨ́a weŋoɨ?” rɨnɨgɨ́awixɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra