Romanos 2
TOCNT vs XGS
1 Aquit ni̠ quincuenta tícu huix, pero luu lacatancs cuaniyá̠n pi̠ acxni̠ ca̠li̠ya̠huaya tatlahuani̠t tala̠kalhí̠n xa̠makapitzí̠n cristianos y li̠pa̠xuhuaya pi̠ Dios naca̠ma̠xoko̠ni̠y xpa̠lacata hua̠ntu̠ tatlahuani̠t, pus cacatzi pi̠ na̠ ni̠para huix catita̠pa̠tí̠canti, porque acxni̠ ca̠ma̠lacapu̠ya xa̠makapitzí̠n qui̠taxtuy pi̠ ma̠n tapú̠pa̠t nac lhcúya̠t porque na̠chuná li̠taxtuya cumu la̠ xlacán.
1 Ayɨnánɨ ámá wíyo xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́á wiyɨ́nénɨ wiyɨ́nénɨ bɨ osearɨmɨnɨ. Sɨ́á yoparɨ́yimɨ Gorɨxo ámá nɨyonɨ mí ómómɨxɨmɨ́ yarɨ́ná “Ayɨ́ nánɨ ɨ́wɨ́ apɨ eŋárɨnɨ.” urɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́némanɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́áyɨ́né, seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ axɨ́pɨ yarɨgɨ́áyɨ́né eŋagɨ nánɨ wínɨyo xwɨyɨ́á numearɨróná sewanɨŋɨ́yɨ́né enɨ́nɨŋɨ́ mearɨnarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ Gorɨxo mí ómómɨxɨmɨ́ seaiarɨ́ná xwɨyɨ́á bɨ urɨpaxɨ́ imónɨpɨ́rɨ́ámanɨ. vrouw met kind|src="WNB mama and baby.jpg" size="col" ref="Rom 2.1"
2 Dios hua̠k quinca̠lakapasá̠n la̠ta cha̠tunu aquinín, y para tícu tlahuay li̠xcájnit tala̠kalhí̠n xlá ma̠xoko̠ni̠y pero la̠ta mini̠niy nama̠xoko̠ni̠cán xli̠hua̠k hua̠ntu̠ tlahuani̠t.
2 Rɨpɨ nɨyaiwirɨ nɨjɨ́á imónɨŋwɨnɨ, “Ámá sɨpí e yarɨgɨ́áyo Gorɨxo xwɨyɨ́á numeárɨrɨ pɨrɨ́ numamorɨ́ná xeŋwɨ́nɨ bɨ mé xɨxenɨ ayo rɨ́a wiarɨnɨ?” yaiwiŋwɨnɨ.
3 Huá xpa̠lacata huix hua̠nti̠ ca̠li̠ya̠huaya pi̠ li̠xcájnit talamá̠nalh xa̠makapitzí̠n minta̠cristianos ma̠squi na̠chuná tlahuaya, ni̠ calacpúhuanti para chuná nali̠laktaxtuya y ni̠ catima̠pati̠ní̠n Dios.
3 Ɨ́wɨ́ axɨ́pɨ nero aí segɨ́ wínɨyɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨyɨ́á umeararɨgɨ́áyɨ́né, wínɨyo numearɨróná segɨ́ axɨ́pɨ egɨ́ápɨ nánɨ píoɨ yaiwinarɨŋoɨ? “Xwɨyɨ́á Gorɨxo neameárɨnɨ́ápimɨ ananɨ múropaxenerɨnɨ.” rɨyaiwinarɨŋoɨ?
4 Huix lakmakana lanca xtapá̠xqui̠t chu xtalakalhamaní̠n Dios la̠ta lácu xlá ta̠pa̠ti̠yá̠n, huata lacpuhuana pi̠ xlá luu ma̠tla̠nti̠y hua̠ntu̠ huix ma̠n tlahuaya; ¡xli̠ca̠na pi̠ ni̠para tzinú akata̠ksa pi̠ caj xpa̠lacata xtapá̠xqui̠t ma̠squi ma̠xqui̠má̠n quilhtamacú xlacata pi̠ cali̠pá̠huanti y calakpali xali̠xcájnit milatáma̠t!
4 Gorɨxo segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ omamópoyɨnɨrɨ wá nɨseawianɨrɨ seaiiŋɨ́pɨ nánɨ majɨ́á nimónɨróná rɨpɨ enɨ rɨseaimónarɨnɨ, “O wá ayá wí neawianɨrɨ pɨrɨ́ apaxɨ́ mé mɨneamamó erɨ okɨnɨmónɨ́poyɨnɨrɨ xwapɨ́ ayá wí xwayɨ́ nanɨrɨ ŋwearɨ yarɨŋɨ́pɨ peayɨ́ wianɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ yarɨnɨ.” rɨseaimónarɨnɨ?
5 Pero huix ni̠ kaxpata hua̠ntu̠ huanicana, luu lanca xú̠tax huix, y ni̠ lakpali̠putuna xali̠xcájnit milatáma̠t: pero tancs cuaniyá̠n pi̠ huix ma̠n ma̠akstokuilí̠pa̠t mintala̠kalhí̠n hua̠ntu̠ nali̠ma̠pa̠ti̠ni̠cana acxni̠ nalakchá̠n quilhtamacú la̠ta lácu Dios naca̠ma̠xoko̠ni̠ko̠y xtala̠kalhi̠ncán xli̠hua̠k cristianos,
5 Oweoɨ, seyɨ́né dɨŋɨ́ wakɨsɨ́ ninɨróná segɨ́ ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́ápɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ mɨmamoarɨgɨ́áyo dánɨ sɨ́á Gorɨxo sɨpí ámá yarɨgɨ́ápɨ nánɨ wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ nɨwerɨ pɨrɨ́ umamonɨ́áyi nánɨ xɨ́o pɨrɨ́ seamamonɨ́ápɨ wínɨ wínɨ ɨkwɨkwarɨmɨ́nɨŋɨ́ yárarɨŋoɨ.
6 y cha̠tunu cha̠tunu naca̠ma̠xqui̠y hua̠ntu̠ ca̠lakchá̠n caj xpa̠lacata hua̠ntu̠ tati̠tlahuani̠t.
6 Bɨkwɨ́yo re nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa, “Gorɨxo ámáyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná wonɨ wonɨ xɨxegɨ́nɨ wigɨ́ néra ugɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨ́rɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pa enɨ́árɨnɨ.
7 Amá quilhtamacú Dios nacá̠ma̠xqui̠y xpu̠tahui̠lhcán nac akapú̠n a̠ma̠ko̠lh cristianos hua̠nti̠ ankalhi̠ná talaktzáksalh hua̠ntu̠ tla̠n y hua̠ntu̠ lakati̠y Dios nac xlatama̠tcán y naca̠ma̠xqui̠y li̠pa̠xúhu latáma̠t hua̠ntu̠ ne̠cxni laksputa.
7 Ámá Gorɨxo yayɨ́ neamerɨ seáyɨ e neaimɨxɨrɨ negɨ́ wará urɨ́ mepaxɨ́ neaimɨxɨrɨ dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́ŋwaéne neaimɨxɨrɨ éwɨnɨgɨnɨrɨ epaxɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nero pɨ́nɨ mɨwiárɨ́ anɨŋɨ́ minɨ́ yarɨgɨ́áyo o pɨrɨ́ numamorɨ́ná dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́gɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ nánɨ wimɨxɨnɨ́árɨnɨ.
8 Pero huatá ya̠ tasi̠tzi ámaj ca̠ma̠pa̠ti̠ni̠y xli̠hua̠k hua̠nti̠ li̠xcájnit tatilatáma̠lh nac ca̠quilhtamacú hua̠nti̠ tatilakmakani̠t y ni̠tu̠ taliucxilhni̠t Dios, huata huá tlak talakati̠ni̠t tama̠kantaxti̠y xali̠xcájnit talacapa̠stacni.
8 E nerɨ aí ámá wiwanɨŋɨ́yɨ́ nánɨnɨ dɨŋɨ́ nɨmónɨro xwɨyɨ́á nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ aríkwɨ́kwɨ́ nɨwiro nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́pimɨ xɨ́darɨgɨ́áyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná xegɨ́ wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ wearɨŋɨ́pimɨ dánɨ pɨrɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.
9 Xli̠ca̠na pi̠ a̠má quilhtamacú lanca tapa̠tí̠n y talakapútzi̠t ámaj ca̠qui̠taxtuniy xli̠hua̠k hua̠nti̠ li̠xcájnit tatikálhi̠lh xtalacapa̠stacnicán, ni̠caj xma̠nhuá hua̠nti̠ ni̠ judíos y ni̠ talakapasa xli̠ma̠peksí̠n Dios naca̠lakchá̠n a̠má tapa̠tí̠n, pero na̠ xli̠hua̠k ma̠squi hua̠nti̠ judíos hua̠nti̠ li̠xcájnit tati̠latáma̠lh naca̠ma̠pa̠ti̠ni̠cán.
9 Ámá sɨpí yarɨgɨ́á ayɨ́ ayo xeanɨŋɨ́ mɨmenɨŋwɨ́ ayɨkwɨ́ mɨrɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ wímeanɨ́árɨnɨ. Judayɨ́ e yarɨgɨ́áyo aŋɨpaxɨ́ nɨwímearɨ aí émáyɨ́ e yarɨgɨ́áyo enɨ wímeanɨ́árɨnɨ.
10 Pero xli̠hua̠k hua̠nti̠ tla̠n xtalacapa̠stacnicán, Dios lactali̠pa̠hu ámaj ca̠li̠ma̠xtuy nac akapú̠n la̠qui̠ hua̠k nacatzi̠cán pi̠ lakati̠ni̠t hua̠ntu̠ tatitlahuani̠t, y naca̠ma̠xqui̠y li̠pa̠xúhu latáma̠t xli̠hua̠k hua̠nti̠ lacuán cristianos, chuná judíos cumu la̠ ti̠ ni̠ judíos.
10 Apɨ e nɨwirɨ aí ámá naŋɨ́ yarɨgɨ́á ayɨ́ ayo seáyɨ e umerɨ wé íkwiaŋwɨ́yo ŋwɨrárɨrɨ nɨwayɨrónɨro ŋweapɨ́rɨ nánɨ wiirɨ enɨ́árɨnɨ. Judayɨ́ e yarɨgɨ́áyo aŋɨpaxɨ́ e nɨwiirɨ aí émáyo enɨ wiinɨ́árɨnɨ.
11 Porque Dios ni̠ caj lacsacpa̠xqui̠nán sinoque xli̠hua̠k nataxoko̠nún xpa̠lacata xtala̠kalhi̠ncán.
11 Gorɨxo ámáyo pɨrɨ́ numamorɨ́ná sɨ́mɨ́ sɨ́mɨ́ e nɨmerɨ pɨrɨ́ umamonɨ́ámanɨ. Sa ámá wigɨ́ egɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨrɨ́ umamonɨ́á eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
12 Nataxoku̠nún hua̠nti̠ ni̠ judíos ma̠squi ni̠ xtalakapasa xli̠ma̠peksí̠n Dios hua̠ntu̠ timá̠xqui̠lh Moisés xlacata naca̠huaniy lácu aksti̠tum natalatama̠y, porque juerza xtacatzi̠y pi̠ ni̠tlá̠n xtatlahuamá̠nalh. Pero na̠chuna li̠túm nataxoko̠nún xli̠hua̠k a̠ma̠ko̠lh judíos hua̠nti̠ talakapasa xli̠ma̠peksí̠n y tatlahuaparay tala̠kalhí̠n porque huatiyá a̠má li̠ma̠peksí̠n naca̠ma̠lacapu̠y.
12 Ámá Gorɨxoyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ nimónɨro ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́ anɨ́nɨpɨ́rɨ nánɨ xwɨyɨ́á numeárɨrɨ́ná ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ numeárɨrɨ “Joxɨ xwɨyɨ́á e eánɨŋɨ́ apɨ nɨwiaíkirɨ eŋɨ́rɨ́anɨ?” nurɨrɨ umeárɨnɨ́ámanɨ. E nerɨ aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́á ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyo o apimɨ dánɨ xwɨyɨ́á nurɨrɨ umeárɨnɨ́árɨnɨ.
13 Ni̠ calacpúhuanti para aksti̠tum cristiano natali̠taxtuy nac xlacatí̠n Dios hua̠nti̠ caj xma̠n pi̠ takáxmatli xli̠ma̠peksí̠n, caj xma̠nhuá aksti̠tum cristiano naca̠li̠macá̠n Dios hua̠nti̠ natama̠kantaxti̠y hua̠ntu̠ antá li̠ma̠peksi̠nán quili̠tlahuatcán.
13 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá xɨ́oyá ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nepa mɨxɨ́dɨ́ surɨ́má arɨ́á wiárɨ́áyɨ́ nánɨ Gorɨxo dɨŋɨ́ re yaiwinɨ́ámanɨ, “Nionɨyá sɨŋwɨ́yo dánɨ wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨ́anɨ?” yaiwinɨ́ámanɨ. Ámá arɨ́á nɨwimáná xɨxenɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́ nánɨnɨ “Wé rónɨŋɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ.” rárɨnɨ́árɨnɨ.
14 Y xli̠hua̠k a̠ma̠ko̠lh hua̠nti̠ ni̠ judíos y ni̠ talakapasa hua̠ntu̠ tatzoktahuilani̠t xli̠ma̠peksí̠n Dios, huatiyá pi̠ xaakpuntum tama̠kantaxti̠má̠nalh nac xlatáma̠t hua̠ntu̠ huan nac xli̠ma̠peksí̠n pi̠ quili̠tlahuatcán, qui̠taxtuy pi̠ cha̠tum cha̠tum sacstucán tacatzi̠ni̠t hua̠ntu̠ tla̠n chu hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n.
14 Émáyɨ́ —Ayɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ wigɨ́ dɨŋɨ́ tɨ́nɨ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ rɨnɨŋɨ́pa nerónáyɨ́, ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mayɨ́ imónɨŋagɨ́a aiwɨ wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ re yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ, “Mepaxɨ́ imónɨrɨ ananɨ nepaxɨ́ imónɨrɨ eŋɨ́pɨ, ayɨ́ apɨrɨ́anɨ?” yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ.
15 Pus xli̠hua̠k hua̠nti̠ ma̠squi ni̠ talakapasa hua̠ntu̠ tatzoktahuilani̠t xli̠ma̠peksí̠n Dios, tancs taluloka pi̠ huá Dios tzokuili̠ni̠t xatlá̠n xtalacapa̠stacni nac xnacujcán cha̠tunu cristianos huá la̠ta lácu xlá lacasquín natalatama̠y.
15 Ayɨ́ pí pí neróná wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ “Nionɨ e nerɨ́ná sɨpí rɨ́a yarɨŋɨnɨ?” yaiwinɨro “E nerɨ́ná naŋɨ́ rɨ́a yarɨŋɨnɨ?” yaiwinɨro yarɨgɨ́ápɨ sɨwá rénɨŋɨ́ inarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Bɨkwɨ́yo eánɨŋɨ́pa negɨ́ xwioxɨ́yo enɨ axɨ́pɨ énɨŋɨ́ reánɨnɨ? Sɨwá énɨŋɨ́ inarɨgɨ́árɨnɨ.
16 Chuná nalay a̠má quilhtamacú acxni̠ Dios nali̠ma̠peksi̠y Jesucristo pi̠ caquinca̠ma̠kalhapalí̠n caj xpa̠lacata quintala̠kalhi̠ncán hua̠ntu̠ aquinín ti̠tlahuani̠táhu, hasta ma̠squi hua̠ntu̠ tze̠k tlahuani̠táhu. Xli̠ca̠na pi̠ chuná nalay cumu la̠ aquit cma̠siyuy acxni̠ cliakchuhui̠nán xtachuhuí̠n Dios.
16 Xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́ nionɨ rarɨŋápɨ rɨnɨŋɨ́pa sɨ́á Gorɨxo xegɨ́ xewaxo Jisasomɨ dánɨ ámá wigɨ́ egɨ́ápɨranɨ, dɨŋɨ́ ínɨmɨ ɨkwɨ́roarɨgɨ́ápɨranɨ aí, pirɨró winɨ́áyi imónáná ámá nɨyonɨ wigɨ́ egɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨrɨ́ umamonɨ́árɨnɨ.
17 Pero chú camá̠n ca̠quilhcha̠niyá̠n xli̠hua̠k huixinín hua̠nti̠ lacpuhuaná̠tit cumu judíos, li̠lacata̠qui̠naná̠tit cumu lakapasá̠tit y li̠pa̠huaná̠tit xli̠ma̠peksí̠n Moisés y li̠huaca cumu catzi̠yá̠tit pi̠ huá Dios ma̠n ca̠lacsacni̠tán.
17 E nerɨ aí wiyɨ́né “Nene Judayɨ́ wɨ́rɨnɨŋwaénerɨnɨ.” rɨnarɨgɨ́áyɨ́né re yarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ Moseso eaŋɨ́pimɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roróná “Negɨ́ apimɨ xɨ́darɨŋwápimɨ dánɨ Gorɨxo yeáyɨ́ neayimɨxemeanɨ́árɨnɨ.” rɨro seáyɨ e nɨmenɨro “Ámá Gorɨxoyá ayá tɨ́ŋwaéne imónɨŋwɨnɨ.” rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
18 Xli̠ca̠na pi̠ chuná porque stalanca catzi̠yá̠tit hua̠ntu̠ xlá ma̠tla̠nti̠y natlahuayá̠tit, chu hua̠ntu̠ ni̠ mili̠tlahuatcán porque antá quilhpa̠i̠yá̠tit nac xatatzokni xli̠ma̠peksí̠n.
18 Seáyɨ e nɨmenɨro “Gorɨxo ámá e éɨ́rɨxɨnɨrɨ wimónarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ rɨxa nɨjɨ́á imónɨŋwɨnɨ.” rɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ dánɨ nearéwapɨyigɨ́ene eŋagɨ nánɨ naŋɨ́ imónɨŋɨ́pimɨ sɨŋwɨ́ mí nómɨxɨrane ‘Apɨ naŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ.’ rɨpaxenerɨnɨ.” rɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
19 Huixinín ma̠luloká̠tit pi̠ tla̠n naca̠pu̠lali̠piná̠tit a̠ma̠ko̠lh cristianos hua̠nti̠ xta̠chuná cumu la̠ lakatzí̠n talamá̠nalh nac ca̠quilhtamacú hua̠nti̠ taaktzanka̠ta̠yani̠t, y na̠ huaná̠tit pi̠ tla̠n nali̠taxtuyá̠tit cumu la̠ taxkáket hua̠ntu̠ tla̠n natali̠lacahua̠nán a̠ma̠ko̠lh cristianos hua̠nti̠ cumu la̠ xalakaca̠pucsua talamá̠nalh nac xlatama̠tca̠n.
19 “Ámá sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́áyo nene sɨŋwɨ́ tɨ́ŋwaéne ananɨ nipemeámɨ upaxenerɨnɨ.” yaiwinarɨgɨ́ápa seyɨ́né dɨŋɨ́ re nɨyaiwinɨro dɨŋɨ́ sɨ́ŋá eánɨro, “Émáyo uréwapɨyipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ ámá wímanɨ. Ayɨ́ nenenɨrɨnɨ.” nɨyaiwinɨro dɨŋɨ́ sɨ́ŋá eánɨro “Émáyɨ́ Gorɨxo nánɨ majɨ́á nero sɨ́á yinɨŋɨ́mɨ́nɨŋɨ́ emearɨgɨ́áyo wɨ́á wókímɨxɨpaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́ ámá wímanɨ. Ayɨ́ nenenɨrɨnɨ.” yaiwinɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
20 Li̠taxtuyá̠tit xma̠kalhtahuake̠nacán hua̠nti̠ ni̠tu̠ tacatzi̠y, huaná̠tit pi̠ caj xma̠n huixinín tla̠n naca̠ma̠kalhchuhui̠ni̠yá̠tit hua̠nti̠ luu lactonto, porque antá huixinín quilhpa̠i̠yá̠tit hua̠ntu̠ ma̠siyuyá̠tit nac xatatzokni xli̠ma̠peksí̠n Dios hua̠ntu̠ kalhi̠yá̠tit.
20 “Ámá dɨŋɨ́ mamó nerɨ arɨ́kí yarɨgɨ́áyo ayɨyumɨ́ wipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ nenerɨnɨ.” yaiwinɨro “Ámá sɨnɨ niaíwɨ́ dɨŋɨ́ mogɨ́áyo uréwapɨyipaxɨ́ imónɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ nenerɨnɨ.” yaiwinɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́ŋwaéne eŋagwɨ nánɨ mɨ́kɨ́ amɨpí nánɨ nɨjɨ́á imónɨrane nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨnɨ rɨrane yarɨŋwaénerɨnɨ.” yaiwinɨro yarɨgɨ́árɨnɨ.
21 Pus cumu huixinín li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠naná̠tit pi̠ xli̠hua̠k cristianos natama̠kantaxti̠y hua̠ntu̠ xatlá̠n xtalacapa̠stacni Dios, ¿túcu chi̠nchú xpa̠lacata ni̠ ma̠n ca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠caná̠tit xlacata pi̠ ma̠n nama̠kantaxti̠yá̠tit hua̠ntu̠ liakchuhui̠naná̠tit? Huixinín huaná̠tit pi̠ ni̠ quili̠kalha̠natcán, ¿túcu chi̠nchú xpa̠lacata na̠ ma̠n li̠kalha̠namparayá̠tit?
21 Seyɨ́né e e nɨyaiwiga warɨgɨ́ápɨ nepa nimónɨrɨ́náyɨ́, ámá wíyo uréwapɨyarɨgɨ́áyɨ́né pí nánɨ sewanɨŋɨ́yɨ́né mɨréwapɨ́nɨ́ yarɨgɨ́árɨnɨ? Ámáyo “Ɨ́wɨ́ mɨmeapanɨ.” nurɨro aí seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ mɨmeá yarɨgɨ́áyɨ́néranɨ?
22 Huaná̠tit pi̠ ni̠tlá̠n naxakatli̠ya a̠túnuj pusca̠t para kalhi̠ya puscá̠t, pero mismo chú huixinín ca̠xakatli̠yá̠tit a̠túnuj lacpusca̠tní̠n ma̠squi huí mima̠hui̠nacán. Luu xli̠ca̠na huaná̠tit pi̠ lakmakaná̠tit tzincun y ni̠ ca̠ucxilhputuná̠tit, ¿túcu chi̠nchú xpa̠lacata li̠kalha̠naná̠tit antanícu ca̠tlahuanicani̠t xpu̠siculancán y hua̠ntu̠ xtapalh tumi̠n ucxilhá̠tit?
22 “Meánɨgɨ́áyɨ́né, ɨ́wɨ́ minɨpanɨ.” nurɨro aí seyɨ́né enɨ ɨ́wɨ́ minɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́néranɨ? “Ámá xopaikɨgɨ́ nimɨxɨro ‘Negɨ́ ŋwɨ́ápɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ.’ rarɨgɨ́ápɨ nánɨ xwɨrɨ́á neainarɨnɨ.” nɨrɨro aí seyɨ́né aŋɨ́ ŋwɨ́á xopaikɨgɨ́ nánɨ mɨrɨnɨŋɨ́yo nɨpáwiro ɨ́wɨ́ mɨmeapa yarɨgɨ́áranɨ?
23 Luu li̠lacata̠qui̠naná̠tit cumu kalhi̠yá̠tit xli̠ma̠peksí̠n Dios pero ma̠squi chuná calátit ni̠tu̠ ca̠li̠macuanimá̠n porque caj li̠kamá̠n li̠ma̠xtupá̠tit Dios porque ni̠ ma̠kantaxti̠yá̠tit hua̠ntu̠ antá ca̠li̠ma̠peksi̠yá̠n.
23 Weyɨ́ nɨmenɨro “Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́ŋwaéne mimónɨpa reŋwɨnɨ?” rarɨgɨ́áyɨ́né, apimɨ nɨwiaíkirɨ́ná pí nánɨ “Ayɨ́ Gorɨxomɨ ayá mɨwimó wé íkwiaŋwɨ́yo uŋwɨrárarɨŋwɨnɨ.” yaiwiarɨgɨ́árɨnɨ?
24 Nac xtachuhuí̠n Dios hua̠ntu̠ tatzoktahuilani̠t nac li̠kalhtahuaka chiné huán: “Ama̠ko̠lh xaaktzanká̠n cristianos hua̠nti̠ ni̠ judíos tali̠kalhkama̠nán Dios caj mimpa̠lacatacán huixinín judíos.”
24 Judayɨ́né “Gorɨxomɨ xɨ́darɨŋwɨnɨ.” nɨrɨro aí sɨpí apɨ apɨ yarɨgɨ́áyɨ́né eŋagɨ nánɨ Bɨkwɨ́yo xɨxenɨ rɨpɨ nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “Sɨpí seyɨ́né yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ émáyɨ́ Gorɨxomɨ ikayɨ́wɨ́ umeararɨgɨ́árɨnɨ.” E nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ seyɨ́né nánɨ xɨxenɨ rɨnɨnɨ.
25 Huixinín hua̠nti̠ circuncidarlani̠tátit nac xmacnicán la̠qui̠ naca̠li̠lakapascaná̠tit pi̠ Dios ma̠n ca̠lacsacni̠tán, xli̠ca̠na pi̠ luu ca̠li̠macuaniyá̠n pero xma̠nhuá para ma̠kantaxti̠yá̠tit hua̠ntu̠ ca̠li̠ma̠peksi̠yá̠n Dios, pero para ni̠ ma̠kantaxti̠yá̠tit hua̠ntu̠ huan nac xli̠ma̠peksí̠n ni̠tu̠ ca̠li̠macuaniyá̠n huata xta̠chuná li̠taxtuyá̠tit cumu la̠mpara ni̠ circuncidarlani̠tátit nac xlacatí̠n.
25 Judayɨ́né ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrónáyɨ́, segɨ́ sɨwɨ́ “Ámá o Gorɨxoyá imónɨŋɨ́ worɨ́anɨ?” yaiwipɨ́rɨ nánɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápɨ naŋɨ́ seaiipaxɨ́ aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pimɨ nɨwiaíkirɨ́náyɨ́, iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó nɨwákwínɨro aí naŋɨ́ seaiipaxɨ́ mimónɨ́ nerɨ mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ yapɨ imónɨŋoɨ.
26 Dios ca̠li̠ma̠xtuy xcamaná̠n xli̠hua̠k hua̠nti̠ aksti̠tum tama̠kantaxti̠y xli̠ma̠peksí̠n ma̠squi tícu ni̠ circuncidarlani̠t.
26 Ámá iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́áyɨ́ ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ nɨxɨ́dɨrónáyɨ́, iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínɨgɨ́á aí Gorɨxo “Ayɨ́ ámá nionɨyáyɨ́rɨnɨ.” yaiwiarɨŋagɨ nánɨ wákwínɨgɨ́áyɨ́nɨŋɨ́ imónɨŋoɨ.
27 Amá chixcú hua̠nti̠ ni̠ circuncidarlani̠t porque ni̠ judío, pero para nac xlatáma̠t nama̠kantaxti̠y xli̠ma̠peksí̠n Dios, pus tancs cacatzí̠tit pi̠ huá chú naca̠ma̠ma̠xani̠yá̠n nac xlacatí̠n Dios xli̠hua̠k huixinín judíos hua̠nti̠ li̠lacata̠qui̠naná̠tit pi̠ circuncidarlani̠tátit y kalhi̠yá̠tit xatatzokni xli̠ma̠peksí̠n pero ma̠squi chuná ni̠ ma̠kantaxti̠yá̠tit.
27 Judayɨ́né ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́né imónɨro iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó wákwínɨro egɨ́áyɨ́né aí apimɨ wiaíkíánáyɨ́, émáyɨ́ —Ayɨ́ iyɨ́ sɨ́mɨ́ sɨ́ó mɨwákwínarɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ayɨ́ mɨwákwínɨgɨ́á aí ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ seyɨ́né xwɨyɨ́á seaxekwɨ́mopaxɨ́ mimónɨpa epɨ́rɨ́áranɨ? Oyɨ, xwɨyɨ́á seaxekwɨ́mopaxɨ́ epɨ́rɨ́árɨnɨ.
28 Judíos, ni̠ calacpuhuántit para Dios ca̠li̠ma̠xtuyá̠n hua̠k xcamaná̠n caj cumu hua̠k judíos mili̠talakapasnicán, na̠ ni̠para caj cumu huixinín lacchixcuhuí̠n tasiyuy nac mimacnicán pi̠ circuncidarlani̠tátit.
28 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Segɨ́ waráyo igí wegɨ́á bimɨ dánɨ ámá Gorɨxoyá imónarɨgɨ́ámanɨ. Wákwínarɨŋɨ́ ámá Gorɨxoyá wimɨxɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ enɨ iyɨ́ sɨ́mɨ́ seyɨ́né sɨ́ó wákwínarɨgɨ́ápɨmanɨ.
29 Porque Dios xma̠nhuá ca̠li̠ma̠xtuy xcamaná̠n hua̠nti̠ xli̠ca̠na kalhi̠y xatlá̠n xtalacapa̠stacni nac xnacujcán y hua̠nti̠ tataluloka pi̠ huá ca̠lacxacanini̠t xali̠xcájnit xtalacapa̠stacnicán. Porque ni̠chuná ma̠kantaxti̠cán xli̠ma̠peksí̠n Dios caj cumu nacatzi̠ya túcu antá huán, o caj nama̠kantaxti̠ya xli̠hua̠k tasmaní̠n hua̠ntu̠ xtatlahuay xalakmaká̠n mili̠talakapasnicán, sinoque nama̠siyuya nac milatáma̠t pi̠ xli̠ca̠na tla̠n talacapa̠stacni kalhi̠ya, y chuná luu tali̠pa̠hu nama̠xtuyá̠n Dios ma̠squi huatuní̠n cristianos ni̠ tama̠tla̠nti̠y pero Dios makapa̠xuhuápa̠t.
29 Oweoɨ, ámá nepa Gorɨxoyá imónɨgɨ́áyɨ́ wigɨ́ xwioxɨ́yo ínɨmɨ dánɨ e imónarɨgɨ́árɨnɨ. Wákwínarɨŋɨ́ ámá xɨ́oyá wimɨxɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ wigɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ xɨ́darɨgɨ́ápimɨ dánɨ marɨ́áɨ, kwíyɨ́ Gorɨxoyápimɨ dánɨ ámá oyá imónarɨgɨ́árɨnɨ. Ámá e imónɨgɨ́áyo wínɨyɨ́ seáyɨ e umepɨ́rɨ́ámanɨ. Gorɨxonɨ umenɨ́árɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?