Mateus 9
TOCNT vs XGS
1 Pus huata Jesús táju̠lh nac barco y tacutparachá a̠li̠quilhtu̠tu pupunú, y antá tácha̠lh nac xca̠chiquí̠n antanícu luu xlama xuanicán Capernaum.
1 Jisaso ewépámɨ nɨpɨxemoánɨrɨ nɨŋwearɨ nɨmeámɨ orɨwámɨ dánɨ nɨxemoaurɨ xegɨ́ aŋɨ́ ŋweaarɨŋɨ́pimɨ nɨrémorɨ ŋweaŋáná
2 Antá xlá xuilachá acxni̠ li̠cha̠nícalh cha̠tum chixcú hua̠nti̠ xlu̠ntu̠huanani̠t, a̠má ta̠tatlá pu̠chexni xpu̠le̠ncán. Acxni̠ Jesús ca̠úcxilhli pi̠ a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n xtali̠pa̠huán xlacata pi̠ tla̠n xlá nama̠tla̠nti̠y chiné huánilh a̠má ta̠tatlá:
2 re eŋɨnigɨnɨ. Ámá wa ámá eŋɨ́ nɨ́nɨ sɨwímɨ́ eŋɨ́ wo íkwiaŋwɨ́yo nɨtɨmáná nɨmeámɨ báná Jisaso awa “O ananɨ naŋɨ́ neaimɨxɨyipaxɨ́rɨnɨ.” nɨyaiwiro xɨ́omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ eŋɨ́ sɨwímɨ́ eŋomɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá roxɨnɨ, joxɨ ayá sɨ́wɨ́ mɨrɨropanɨ. Ɨ́wɨ́ joxɨ yarɨŋɨ́pɨ rɨxa yokwarɨmɨ́ siíárɨnɨ.” uráná re eŋɨnigɨnɨ.
3 Pero makapitzí̠n xma̠kalhtahuake̠nacán judíos hua̠nti̠ antá xtalayá̠nalh xlacán chiné talacpúhua: “Umá chixcú caj xpa̠lacata xtachuhuí̠n li̠kalhkama̠nama y ta̠la̠lacata̠qui̠ma Dios.”
3 Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa wigɨ́ xwioxɨ́yo dánɨ dɨŋɨ́ re nɨpɨkíga ugɨ́awixɨnɨ, “Ámá ro ‘Gorɨxo yarɨŋɨ́pɨ epaxonɨrɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ nɨrɨrɨ́ná Gorɨxomɨ rɨperɨrɨ́ umearɨnɨ.” Ínɨmɨ dánɨ dɨŋɨ́ e yaiwiarɨŋagɨ́a nánɨ
4 Pero cumu Jesús cátzi̠lh hua̠ntu̠ xlacán xtalacpuhuamá̠nalh chiné ca̠huánilh:
4 Jisaso dɨŋɨ́ adadɨ́ nɨwirɨ nɨjɨ́á nimónɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Pí nánɨ segɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ ‘O Gorɨxomɨ rɨperɨrɨ́ numerɨ yarɨnɨ.’ niaiwiarɨŋoɨ?
5 Pus caquila̠huaníhu, ¿xatúcu a̠tzinú ni̠para tuhua ma̠kantaxti̠cán, pi̠ acxni̠ nahuaniya cha̠tum ta̠tatlá: “Mintala̠kalhí̠n hua̠k cma̠tzanke̠naniyá̠n”, osuchí para nahuaniya: “La̠li̠huán cata̠qui y catlá̠huanti”?
5 — ausente —
6 Pus la̠nchú camá̠n ca̠ma̠siyuniyá̠n pi̠ aquit Xatalacsacni Chixcú y na̠chuna li̠túm pi̠ xli̠ca̠na ckalhi̠y li̠tlihueke uú nac ca̠quilhtamacú y caj quintachuhuí̠n tla̠n cli̠ma̠tzanke̠nani̠nán tala̠kalhí̠n.
6 — ausente —
7 Amá chixcú hua̠nti̠ xlu̠ntu̠huanani̠t la̠li̠huán tá̠qui̠lh, táxtulh y alh nac xchic.
7 o nɨwiápɨ́nɨmeámɨ xegɨ́ aŋɨ́ e nánɨ uŋɨnigɨnɨ.
8 Acxni̠ a̠ma̠ko̠lh cristianos taúcxilhli hua̠ntu̠ xlá xtlahuani̠t la̠n tapé̠cualh caj xpa̠lacata tacá̠cni̠lh xtascújut y tzúculh tapa̠xcatcatzi̠niy Dios caj xpa̠lacata cumu xlá xma̠xqui̠ni̠t lanca li̠tlihueke eé chixcú.
8 Xegɨ́ aŋɨ́ e nánɨ úagɨ oxɨ́ apɨxɨ́ e epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨro nánɨ dɨŋɨ́ nɨyeawárɨro “Gorɨxo ámá ro nénɨ́ tɨ́ŋónɨŋɨ́ wimɨxɨŋɨ́rɨ́anɨ?” nɨyaiwiro xɨ́omɨ yayɨ́ seáyɨmɨ dánɨ umegɨ́awixɨnɨ.
9 Acali̠stá̠n Jesús alh a̠lacatunu ca̠chiquí̠n y maktum acxni̠ xtla̠huama nac tiji úcxilhli cha̠tum chixcú xuanicán Mateo, antá xlá xuí nac mesa nac xquilhtí̠n oficina antaní xma̠lakaxoke̠nán impuestos hua̠ntu̠ xma̠ta̠ji̠nanimá̠calh Roma; xlá chiné huánilh:
9 Jisaso e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ́ná ámá wo xegɨ́ yoɨ́ Matɨyuoyɨ rɨnɨŋo takisɨ́ nánɨ nɨgwɨ́ uráparɨgɨ́á opisɨ́ aŋɨ́yo riwo ŋweaŋagɨ nɨwɨnɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ nɨxɨ́dɨméɨrɨxɨnɨ.” urɨ́agɨ o nɨwiápɨ́nɨmearɨ númɨ uxɨ́dɨŋɨnigɨnɨ.
10 Acali̠stá̠n Jesús antá alh hua̠yán nac xchic Mateo y na̠ luu lhu̠hua lacchixcuhuí̠n hua̠nti̠ judíos xtalacpuhuaniy pi̠ hua̠k xalaktzanká̠n xtalamá̠nalh, xa̠hua xma̠ta̠ji̠naní̠n impuestos hua̠nti̠ ni̠tu̠ xca̠liucxilhcán xlacán na̠ antá xtaani̠t tamakua̠yán, y na̠ antá quilhxtum tamaktahui nac mesa antaní xuí Jesús xa̠hua xdiscípulos.
10 Jisaso xegɨ́ wiepɨsarɨŋowa tɨ́nɨ aŋɨ́ Matɨyuoyá nánɨ nuro aiwá narɨ́ná ámá takisɨ́ nánɨ nɨgwɨ́ uráparɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ arɨ́kí yarɨgɨ́á wínɨyɨ́ tɨ́nɨ omɨ nɨwímearo nawínɨ aiwá narɨŋagɨ́a
11 Pero a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n hua̠nti̠ xca̠huanicán fariseos acxni̠ xlacán taúcxilhli la̠ta xtahuilá̠nalh xlacán takalhásquilh xdiscípulos Jesús:
11 Parisiowa sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨro xegɨ́ wiepɨsarɨŋowamɨ re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Segɨ́ searéwapɨyarɨŋɨ́ ro pí nánɨ ámá takisɨ́ nánɨ nɨgwɨ́ nearáparɨgɨ́á tɨyɨ́ tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ arɨ́kí yarɨgɨ́á tɨyɨ́ tɨ́nɨ nawínɨ nɨŋwearo aiwá narɨŋoɨ?” urɨ́agɨ́a
12 Cumu Jesús káxmatli hua̠ntu̠ xlacán xtaquilhuamá̠nalh chiné ca̠huánilh:
12 Jisaso arɨ́á e nɨwirɨ xewanɨŋo nánɨ “Ámá ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyo arɨrá wimɨnɨrɨ nánɨ weapɨŋorɨ́anɨ?” oyaiwípoyɨnɨrɨ ewayɨ́ ikaxɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá sɨmɨxɨ́ mɨyarɨgɨ́áyɨ́ xwɨrɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ warɨgɨ́áranɨ? Oweoɨ, sɨmɨxɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́nɨ xwɨrɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ warɨgɨ́árɨnɨ.
13 Xli̠ca̠na cca̠huaniyá̠n pi̠ luu li̠huana̠ caakatá̠kstit hua̠ntu̠ huaniputún xtachuhuí̠n Dios antanícu chiné tatzoktahuilani̠t nac li̠kalhtahuaka: “Aquit ni̠ cma̠tla̠nti̠y caj xma̠n naquila̠li̠lakachixcuhui̠yá̠hu mintakalhi̠ncán hua̠ntu̠ ca̠makni̠yá̠tit, pus huata aquit clacasquín pi̠ na̠ caca̠lakalhamántit xa̠makapitzí̠n hua̠nti̠ na̠ talaktzanka̠ta̠yamá̠nalh nac xlatama̠tcán.” Y na̠chuná li̠tum aquit ni̠ huá cmini̠t ca̠huaniy xlacata natalakpali̠y xtalacapa̠stacnicán hua̠nti̠ luu xli̠ca̠na lacuán cristianos, huata huá cmini̠t ca̠tasaniy hua̠nti̠ luu makla̠kalhi̠naní̠n la̠qui̠ aquit nacca̠lakma̠xtuy.
13 E nerɨ aí soyɨ́né nuro xwɨyɨ́á eŋíná wɨ́á rókiamoagɨ́ Xoseao nɨrɨrɨ eaŋɨ́ rɨpɨ, ‘ “Rɨdɨyowánɨ Gorɨxonɨ nánɨ níɨ́rɨxɨnɨ.” mɨnimónarɨnɨnɨ. “Ámá wíyo nánɨ ayá nurɨmɨxɨro arɨrá wíɨ́rɨxɨnɨ.” nimónarɨnɨ.’ nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́ apimɨ ɨ́á nɨroro nɨjɨ́á imónɨ́poyɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá ‘Wé rónɨŋɨ́ yarɨŋwaénexɨnɨ.’ yaiwinarɨgɨ́áyo ‘Nionɨ tɨ́ámɨnɨ bɨ́poyɨ.’ urɨmɨnɨrɨ nánɨ weapɨŋámanɨ. ‘Ɨ́wɨ́ yarɨŋwaénexɨnɨ.’ yaiwinarɨgɨ́áyo nánɨ weapɨŋárɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
14 Maktumli̠túm makapitzí̠n xdiscípulos Juan Bautista talaktalacatzúhui̠lh Jesús y chiné tahuánilh:
14 Jono wayɨ́ numeaia warɨŋoyá wiepɨsarɨŋowa Jisaso tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nɨbɨro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “None tɨ́nɨ Parisiowa tɨ́nɨ Gorɨxo none nánɨ yayɨ́ owinɨnɨrɨ aiwá ŋwɨ́á ŋwɨrárɨnayarɨŋagwɨ aiwɨ dɨxɨ́ wiepɨsarɨŋowa pí nánɨ aiwá ŋwɨ́á mɨŋwɨrárɨnɨ́ yarɨŋoɨ?” urɨ́agɨ́a
15 Jesús chiné ca̠kálhti̠lh:
15 Jisaso xewanɨŋo nánɨ “Omɨ wa nɨpɨkímáná eŋáná wiepɨsarɨŋɨ́yɨ́ dɨŋɨ́ sɨpí nɨwirɨ́ná aiwá ŋwɨ́á ŋwɨrárɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá apɨxɨ́ sɨŋɨ́ meáo xegɨ́ ámá imónɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ ŋweaŋáná o nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí wipaxɨ́ menɨnɨ. E nero aí ámá wa omɨ anɨ́nɨmɨxáná íná aiwá ŋwɨ́á ŋwɨrárɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
16 ’Xli̠hua̠k hua̠ntu̠ aquit cca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠má̠n xasa̠sti li̠ma̠peksí̠n, pus huá xpa̠lacata cca̠li̠huaniyá̠n pi̠ ni̠para cha̠tum tícu mini̠niy nalaktzapay mactum xalakuán xvestido y huá chú nama̠huacaniy pi̠tzu̠ xasa̠sti lháka̠t, porque a̠má xasa̠sti lháka̠t acxni̠ nacheke̠cán naactzu̠huanán y a̠tzinú lanca nahuán hua̠ntu̠ nataxti̠ta ni̠xachuná la̠ xapu̠lh xtaxti̠tni̠t.
16 “Xwɨyɨ́á Parisiowa nearéwapɨyarɨgɨ́ápɨ tɨ́nɨ Jisaso sɨŋɨ́ nearéwapɨyarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ kumɨxɨpaxɨ́ mimónɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ ámɨ ewayɨ́ ikaxɨ́ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá wigɨ́ sorɨ́á axenɨŋagɨ nɨwɨnɨróná rapɨrapɨ́ sɨnɨ mɨkɨkarínɨŋɨ́ bɨ nɨmearo urɨ́ óɨ́ inɨŋúmɨ nɨpɨ́roro gwɨ́ kiwearɨgɨ́ámanɨ. E nerɨ́náyɨ́, igɨ́á eánáná rapɨrapɨ́ sɨŋɨ́ pɨ́róɨ́ápɨ nɨkɨkarínɨrɨ́ná urú xwé naxega unɨ́árɨnɨ.
17 Y na̠chuna li̠túm ni̠ pu̠maju̠cán xaskata pulque hua̠ntu̠ aya lakuama xmakxu̠hua borrego, porque para chuná natlahuacán, a̠má xmakxu̠hua borrego napanka, chuná xu̠hua cumu la̠ pulque caj pá̠xcat nahuanko̠y porque lacxtum nalaktzanka̠y. Pus huá xpa̠lacata pi̠ li̠huaca tla̠n maju̠cán xaskata pulque nac xasa̠sti xmakxu̠hua borrego la̠qui̠ luu lacxtum natacatlán y natata̠yaniy y ni̠tu̠ catitalánilh.
17 Rɨpɨ enɨ ámá iniɨgɨ́ wainɨ́ sɨŋɨ́ memé wará sɨxɨ́ urɨ́wámɨ iwajɨ́á yarɨgɨ́ámanɨ. E nerɨ́náyɨ́, memé wará sɨxɨ́wá núpɨyinɨrɨ́ná iniɨgɨ́ wainɨ́ purɨ sɨxɨ́wá xwɨrɨ́á ikɨxénɨrɨ e enɨgɨnɨ. Wainɨ́ sɨŋɨ́yɨ́ memé wará sɨxɨ́ sɨŋɨ́wámɨ yíánáyɨ́, wará tɨ́nɨ iniɨgɨ́ tɨ́nɨ nɨpiaúnɨ naŋɨ́ enɨŋoɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
18 Acxni̠ Jesús chuná xca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠ma eé tachuhuí̠n cha̠tum chixcú hua̠nti̠ xca̠puxcuniy judíos chilh antanícu xlá xlaya, lakatatzokóstalh nac xlacatí̠n y chiné huánilh:
18 Jisaso xwɨyɨ́á apɨ sɨnɨ e urarɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ. Judayɨ́yá rotú aŋɨ́ meweŋɨ́ wo nɨbɨrɨ Jisaso sɨkwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e mɨŋɨ́ xwɨ́áyo nɨkwɨ́rorɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gɨ́ miaí rɨxa pearɨnɨ. E nerɨ aí joxɨ nɨbɨrɨ wé seáyɨ e wikwiáráná naŋɨ́ oenɨ.” urɨ́agɨ
19 Jesús táca̠xli y la̠li̠huán tá̠alh nac xchic, y na̠ hua̠k ca̠tá̠alh xdiscípulos.
19 o nɨwiápɨ́nɨmearɨ númɨ nurɨ wiepɨsarɨŋowa enɨ nawínɨ warɨ́ná
20 Pero na̠ ca̠sta̠lánilh cha̠tum pusca̠t hua̠nti̠ aya xle̠ma xliakcu̠tiy ca̠ta la̠ta xta̠tatlay cstajmakama xkalhni. Xlá tze̠k laktalacatzúhui̠lh Jesús nac xke̠n y tampeksta̠xamánilh clháka̠t,
20 — ausente —
21 porque xlá xlacpuhuán: “Huatiyá para tla̠n xacxamánilh tzinú clháka̠t aquit tuncán nactatla̠nti̠y.”
21 — ausente —
22 Acxni̠ chú xamaniko̠lh clháka̠t, Jesús la̠li̠huán talakáspitli úcxilhli a̠má pusca̠t y chiné huánilh:
22 Amáɨ́ rónɨ́agɨ Jisaso nɨkɨnɨmónɨrɨ ímɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gɨ́ ineyɨ, ayá sɨ́wɨ́ mɨrɨropanɨ. Jíxɨ dɨŋɨ́ nɨnɨkwɨ́rorɨŋɨ́pimɨ dánɨ erɨ́kiemeánɨ́ɨnɨ.” uráná í rɨxa naŋɨ́ imónɨŋɨnigɨnɨ.
23 Pero acxni̠ Jesús cha̠lh nac xchic a̠má xapuxcu judío xuanicán Jairo, xlá ca̠úcxilhli hua̠nti̠ xtama̠tasi̠má̠nalh lí̠spek xlacata aya naancán ma̠cnu̠nuncán, na̠chuná xli̠lhu̠hua cristianos xtatasamá̠nalh.
23 Jisaso e dánɨ nurɨ rotú aŋɨ́ meweŋoyá aŋɨ́ e nɨrémorɨ oxɨ́ apɨxɨ́ epɨ́royɨ́ nɨyárɨmáná ŋwapé rɨro webɨ́í rɨro nero yaiwínɨŋɨ́ yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ
24 Xlá chiné ca̠huánilh:
24 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Rɨxa peyeápoyɨ. Miáí pɨyɨ́ menɨnɨ. Sa sá wenɨ.” urɨ́agɨ ayɨ́ rɨpɨ́á nurɨro yarɨŋagɨ́a aí
25 Jesús juerza ca̠tlakáxtulh, acali̠stá̠n xlá tánu̠lh, chipánilh xmacán y a̠má tzuma̠t tuncán tá̠qui̠lh;
25 nɨ́nɨ miáí tɨ́ŋɨ́ e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ rɨxa nɨpeyeámáná eŋáná o nɨpáwirɨ miáímɨ wéyo ɨ́á nɨmaxɨrɨrɨ mɨ́eyoááná re eŋɨnigɨnɨ. Miáí wiápɨ́nɨmeaŋɨnigɨnɨ.
26 y la̠ta xli̠ca̠lanca a̠má pu̠latama̠n talakapuntúmi̠lh tachuhuí̠n hua̠ntu̠ xlá xtlahuani̠t Jesús.
26 Í wiápɨ́nɨmeágɨ xwɨyɨ́á o éɨ́pɨ nánɨ xwɨyɨ́á aŋɨ́ nɨyonɨ rɨnárɨmeŋɨnigɨnɨ.
27 Acxni̠ Jesús táxtulh nac ca̠chiquí̠n y alhá, cha̠tiy lakaxo̠kó̠n lacchixcuhuí̠n tzúculh tasta̠laniy xtama̠tasi̠má̠nalh y chiné xtahuanimá̠nalh:
27 Jisaso e dánɨ warɨ́ná ámá sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́íwaú númɨ nuxɨ́dɨri rɨ́aiwá re urɨgɨ́isixɨnɨ, “Negɨ́ mɨxɨ́ ináyɨ́ Depitomɨ xiáwoxɨnɨ, yawawi ananɨ wá yeawianɨréɨnɨ?” nurɨri
28 Jesús ni̠ tachókolh y acxni̠ chú cha̠lh nac chiqui antanícu xlá xlaktuncuhuiy, a̠ma̠ko̠lh lakaxo̠ko na̠ tatánu̠lh, talaktalacatzúhui̠lh antanícu xlá xuí y chiné ca̠kalhásquilh:
28 o rɨxa aŋɨ́yo nɨpáwirɨ ŋweaŋagɨ awaú enɨ nɨpáwiri wímeááná Jisaso yarɨŋɨ́ re wiŋɨnigɨnɨ, “Awagwí dɨŋɨ́ nɨnɨkwɨ́rori ‘O ananɨ sɨŋwɨ́ supárɨgwɨ́íyɨ́ naŋɨ́ yeaimɨxɨpaxorɨnɨ.’ rɨniaiwiarɨŋiɨ?” urɨ́agɨ awaú “Oyɨ, Ámɨnáoxɨnɨ, joxɨ e epaxoxɨrɨnɨ.” urɨ́agɨ́i
29 Pus Jesús ca̠lacaxámalh nac xlakastapucán y chiné ca̠huánilh:
29 o egɨ́ sɨŋwɨ́yo wé ɨ́á nuxɨrɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Awagwí dɨŋɨ́ nɨkwɨ́roarɨgɨ́ípa xɨxenɨ oimónɨnɨ.” uráná re eŋɨnigɨnɨ.
30 Xlakastapucán a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n li̠huana̠ tatla̠nti̠ko̠lh y tla̠n talacahuá̠nalh. Jesús ca̠huánilh:
30 Awaú sɨŋwɨ́ noxoari anɨgɨ́isixɨnɨ. Sɨŋwɨ́ noxoari anɨ́agɨ́i Jisaso arɨ́á jɨyikɨ́ norɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Awagwí nionɨ eaíápɨ ámá wíyo áwaŋɨ́ murɨmepa éisixɨnɨ.” urɨ́agɨ aí
31 Pero caj la̠ta xlacán tatáxtulh, tuncán tzúculh tali̠chuhui̠nán hua̠ntu̠ Jesús xtlahuani̠t nac xlatama̠tcán y la̠ta xli̠ca̠lanca a̠má pu̠latama̠n hua̠k catzí̠calh.
31 awaú o tɨ́ŋɨ́ e dánɨ nuríná xɨ́o wíɨ́pɨ nánɨ amɨ amɨ repɨyɨ́ nɨwia emegɨ́isixɨnɨ.
32 Acxni̠ a̠ma̠ko̠lh lacchixcuhuí̠n hua̠nti̠ ca̠ma̠lacatla̠ntí̠calh aya xtataxtumá̠nalh nac chiqui, tachimpá makapitzí̠n lacchixcuhuí̠n y tali̠mínilh Jesús cha̠tum chixcú ko̠ko porque huá xespíritu akskahuiní xma̠ko̠ke̠ni̠t.
32 Jisaso e dánɨ warɨ́ná ámá wí wigɨ́ ámá imɨ́ó dɨŋɨ́ xɨxéroŋagɨ nánɨ maŋɨ́ pɨ́rónárɨŋɨ́ wo Jisaso pwarɨŋe nánɨ nɨmeámɨ nɨbɨro wáráná
33 Jesús li̠ma̠péksi̠lh a̠má akskahuiní xlacata camactáxtulh a̠má chixcú, y acxni̠ chú makxtekko̠lh, a̠má ko̠ko tla̠n tzúculh chuhui̠nán. La̠ta xli̠lhu̠hua cristianos tzúculh tapa̠xuhuay y chiné xtahuán:
33 o imɨ́óyo mɨxɨ́ umáɨnowáráná maŋɨ́ pɨ́rónárago rɨxa xwɨyɨ́á rarɨŋagɨ oxɨ́ apɨxɨ́ e epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ sɨŋwɨ́ e éagɨ nɨwɨnɨro ududɨ́ nero re nɨra ugɨ́awixɨnɨ, “Aga eŋíná eŋíná aiwɨ Isɨrerene ámá wo e yarɨŋagɨ wɨnagwámanɨ.” nɨra úagɨ́a aiwɨ
34 Pero makapitzí̠n fariseos chiné xtahuán:
34 Parisiowa re rɨgɨ́awixɨnɨ, “Obo, imɨ́óyo umeŋweaŋoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ mɨxɨ́ umáɨnowárarɨŋɨ́rɨnɨ.” rɨgɨ́awixɨnɨ.
35 Jesús tzucupaj ca̠lakapaxia̠lhnán lactzu ca̠chiqui̠ní̠n hua̠ntu̠ xtahuilá̠nalh nac a̠má pu̠latama̠n; la̠ta nícu xcha̠n xtanu̠y nac xpu̠siculancán judíos y antá xca̠ma̠kalhchuhui̠ni̠y cristianos. Huá xca̠li̠ma̠kalhchuhui̠ni̠y la̠ta lácu xuili̠putún xasa̠sti xli̠ma̠peksí̠n Dios la̠qui̠ tla̠n natalaktaxtuy cristianos, xa̠huachí xlá hua̠k xca̠ma̠tla̠nti̠y la̠tachá túcuya̠ tajátat chu tacatzanájuat.
35 Jisaso Judayɨ́yá aŋɨ́ xwéyo tɨ́nɨ onɨmiáyo tɨ́nɨ nemerɨ́ná wigɨ́ rotú aŋɨ́yo nɨpáwirɨ uréwapɨyemerɨ xwɨyɨ́á yayɨ́ winɨpaxɨ́pɨ —Apɨ Gorɨxo ámá xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ píránɨŋɨ́ umeŋweanɨ́ápɨ nánɨ rɨnɨŋɨ́pɨrɨnɨ. Apɨ nánɨ wáɨ́ urɨmerɨ ámá sɨmɨxɨ́ xɨxegɨ́nɨ yarɨgɨ́áyo tɨ́nɨ uranɨ́ xɨxegɨ́nɨ imónɨgɨ́áyo tɨ́nɨ naŋɨ́ imɨmɨxɨmɨ́ wiemerɨ nerɨ́ná
36 Acxni̠ xca̠ucxilha lhu̠hua cristianos la̠ta lácua xlacán xtalamá̠nalh, xlá luu xli̠ca̠na snu̠n ca̠lakalhámalh porque lhu̠hua hua̠nti̠ ni̠ xtakalhi̠y xtapa̠xuhuá̠n y ni̠ti̠ xanán hua̠nti̠ naca̠makta̠yay. Luu xta̠chuná xtalamá̠nalh cumu la̠ borregos hua̠nti̠ ni̠ti̠ ca̠cuentajlay y ni̠ti̠ ca̠maktakalha.
36 ámá oxɨ́ apɨxɨ́ epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ sipɨsipɨ́ xiáwo mayɨ́ nerɨ́ná úrapí nero dɨŋɨ́ sɨmɨgwɨ́á nɨyinɨrónɨŋɨ́ wiároárɨnarɨgɨ́ápa yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ wá nɨwianɨrɨ
37 Jesús chiné ca̠huánilh xtama̠kalhtahuaké̠n:
37 ámá xwɨyɨ́á Gorɨxoyá wáɨ́ urɨmepɨ́rɨ́a nánɨ obaxɨ́ mimónɨŋagɨ nánɨ xegɨ́ wiepɨsarɨŋɨ́yo re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aiwá omɨŋɨ́yo pɨ́rɨpɨ́rɨ́ inárɨŋagɨ aiwɨ ámá nɨmipɨ́rɨ́a nánɨ obaxɨ́ menɨnɨ.
38 Huá xpa̠lacata cca̠li̠huaniyá̠n pi̠ cali̠ma̠katzanké̠tit xpu̠chiná eé tachaná̠n y cahuanítit pi̠ camacámilh makapitzí̠n tasa̠cuá̠n la̠qui̠ lacapala natama̠macxtumi̠ko̠y hua̠ntu̠ akahuanij lama.
38 Ayɨnánɨ Gorɨxomɨ rɨxɨŋɨ́ re urɨ́poyɨ, ‘Ámá aiwá apɨ rɨmiipɨ́rɨ nánɨ dɨxɨ́ omɨŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ urowárɨ́ɨrɨxɨnɨ.’ urɨ́poyɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?