Efésios 4

TOCNT vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Pus cumu aquit cli̠­ta­nu̠ma cpu̠­la̠­chí̠n caj xpa̠­la­cata cumu cli̠­ta̠yay pi̠ cli̠­pa̠­huán Quim­pu̠­chi­nacán Jesús, cca̠­li̠­ma̠aka­tzan­ke̠yá̠n pi̠ hua̠ntu̠ aksti̠tum cala­ta­pá̠tit cumu la̠ xli̠­la­ta­ma̠tcán hua̠nti̠ luu ma̠n ca̠lac­sacni̠t Dios y ca̠ta­sa­nini̠t.
1 Ayɨnánɨ Ámɨnáo nánɨ wáɨ́ rɨmearɨŋápimɨ dánɨ gwɨ́ nɨŋwɨrárɨgɨ́onɨ eŋɨ́ rɨrémɨxɨ́ bɨ rɨpɨ oseaimɨnɨ. Ámá wí seyɨ́né emearɨŋagɨ́a sɨŋwɨ́ nɨseanɨróná dɨŋɨ́ re seaiaiwipɨ́rɨ́a nánɨ, “Gorɨxo ayɨ́ naŋɨ́ e imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ wéyo ɨ́á umɨrɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ ayo rɨ́a yarɨŋoɨ?” seaiaiwipɨ́rɨ́a nánɨ ɨ́á seaumɨrɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmoro píránɨŋɨ́ éɨ́rɨxɨnɨ.
2 Acxtum cala̠­la­ka­lha­mántit, ni̠ti̠ cala­ca­ta̠­quí̠tit huata tla̠n caca̠­ca­tzi̠­nítit min­ta̠­cris­tianoscán, acxtum cala̠­mak­ta̠­ya­li̠­pítit para xli̠­ca̠na la̠pa̠x­qui̠­yá̠tit.
2 Yunɨgɨ́áyɨ́né imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Ámáyo awayinɨ méɨ́rɨxɨnɨ. Ámá wí uyɨ́niɨ́ nɨseaikárɨrɨ́náyɨ́ aí xe oneaikárɨ́poyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Ayɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí nɨseairɨŋɨ́pimɨ dánɨ íkwiaŋwɨ́ weapɨnɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
3 Pus anka­lhi̠ná cali̠­la­ka­pu­tzátit xla­cata chu­na­tiyá mac­xtum nala­yá̠tit cumu la̠ ca̠ma̠­mac­xtu­mi̠­ni̠tán Espíri­tu Santo la̠qui̠ chuná li̠pa̠­xúhu nali̠­la­ta­pa̠­yá̠tit.
3 Kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ seyɨ́né nawínɨ ikárɨnɨpɨ́rɨ seakumɨxɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ pɨyɨ́á seawɨ́rɨŋɨ́yɨ́né gwiaumɨ́ ninɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ anɨŋɨ́ apɨnɨ e imónɨ́wanɨgɨnɨro xaíwɨ́ ɨ́á xɨrɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
4 Xli̠­hua̠k aquinín hua̠nti̠ li̠pa̠­hua­ná̠hu Cristo li̠tax­tu­yá̠hu cumu la̠ cha̠­tumá cris­tiano porque cha̠­tumá Espíri­tu Santo hua̠nti̠ quin­ca̠­mak­ta̠­yamá̠n, y acxni̠ Dios quin­ca̠­ta­sanín hua­tiyá pu̠lactum tapa̠­xu­huá̠n hua̠ntu̠ quin­ca̠­ma̠­lac­nu̠­ni­ni̠tán acxtum naucxilh­la­ca­cha̠­ná̠hu.
4 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Wará Jisasoyá sɨyikɨ́ imónɨŋwaéne imónɨŋwárí ná wɨrínɨ imónɨŋwɨnɨ. Kwíyɨ́ nɨnenenɨ neaímeaŋɨ́pɨ enɨ ná bɨnɨ imónɨnɨ. Gorɨxo nionɨyá oimónɨ́poyɨnɨrɨ wéyo ɨ́á nɨneaumɨrɨrɨ́ná “Xɨ́o neaiinɨ́ápɨ, ayɨ́ apɨrɨ́anɨ?” yaiwianɨ nánɨ neaimɨxɨŋɨ́pɨ bɨ bɨ mimónɨ́ axɨ́pɨnɨ imónɨŋagɨ nánɨ dɨŋɨ́ “E neaiinɨ́árɨnɨ.” nɨyaiwirane wikwɨ́moarɨŋwápɨ enɨ ná bɨnɨ imónɨnɨ.
5 Porque caj xma̠n cha̠tum huí Quim­pu̠­chi­nacán, aktumá taca̠­nájlat hua̠ntu̠ kalhi̠­yá̠hu y caj xma̠n pu̠lactum laka­pa­sá̠hu taakmunú̠n.
5 Negɨ́ Ámɨnáo enɨ ná wonɨrɨnɨ. Dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋwápɨ enɨ ná bɨnɨrɨnɨ. Wayɨ́ Kiraisomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rómáná meaarɨŋwápɨ enɨ ná bɨnɨ imónɨnɨ.
6 Chuná cumu la̠ Dios hua̠nti̠ li̠pa̠­hua­ná̠hu caj xma̠n cha̠tum hua̠nti̠ xli̠­ca̠na Quin­tla̠­ticán, caj xma̠nhuá sacstu ca̠ma̠­pek­si̠ko̠y la̠ta túcu anán, tla­huay xta­scújut nac qui­la­ta­ma̠tcán y anka­lhi̠ná ca̠ta̠­lama ma̠squi la̠ta tícu cris­tianos.
6 Gorɨxo —O ámá nɨ́nɨ emeaŋorɨnɨ. Omɨ nɨ́nɨ sɨmaŋwɨ́yónɨŋɨ́ wurɨ́nɨgɨ́orɨnɨ. Nɨyonɨ xɨ́o wimónarɨŋɨ́pimɨ dánɨ wimɨxarɨŋorɨnɨ. Nɨyonɨ dɨŋɨ́ ukɨkayoŋorɨnɨ. O enɨ ná wonɨrɨnɨ.
7 Pero la̠ta cha̠­tunu aquinín kalhi̠­yá̠hu a̠má li̠s­ka­lala o ta­scújut hua̠ntu̠ Cristo lacas­quín nama̠­kan­tax­ti̠­yá̠hu.
7 Apɨ nɨpɨnɨ ná bɨnɨ ná bɨnɨ nimóga uŋagɨ aiwɨ o Jisasoyá sɨyikɨ́ imónɨŋwaéne wá nɨneawianɨrɨ ayɨ́ e epaxɨ́ e epaxɨ́ imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ sɨxɨ́ neamímoŋɨ́pɨ xɨxegɨ́nɨ sɨxɨ́ neamímoŋɨ́rɨnɨ. E nerɨ́ná sɨpɨ́í mɨneaí Kiraiso wá nɨneawianɨrɨ neaiiŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ neamímoŋɨ́rɨnɨ.
8 Huá xpa̠­la­cata nac li̠kalh­ta­huaka chiné tatzokni̠t:
8 Ayɨnánɨ Bɨkwɨ́yo dánɨ Kiraiso nánɨ re nɨrɨnɨrɨ eánɨnɨ, “O émɨ nánɨ nɨpeyirɨ́ná pɨkiorápɨ́ɨ́yɨ́ aga ayá wí nɨméra yirɨ ámáyo wá nɨwianɨrɨ anɨpá bɨ mɨnɨ wirɨ eŋɨ́rɨnɨ.” Bɨkwɨ́yo dánɨ e nɨrɨnɨrɨ eanɨnɨ.
9 Xamaktum hui̠ntí nalac­pu­huán: “¿Túcu cahuá hua­ni­putún acxni̠ huan pi̠ tala­cá̠c­xtulh nac akapú̠n?” Tamá hua­ni­putún tala­cá̠c­xtulh nac akapú̠n porque pu̠lh ta̠c­táchi nac eé ca̠quilh­ta­macú anta­nícu huí hua̠ntu̠ li̠xcáj­nit.
9 Xwɨyɨ́á “O émɨ nánɨ nɨpeyirɨ́ná” rɨnɨŋɨ́pɨ pí nánɨ rɨnɨnɨ? Ayɨ́ o sɨnɨ aŋɨ́namɨ nánɨ mɨpeyipa nerɨ́ná xámɨ xwɨ́árímɨ ínɨrɨwámɨnɨ pɨyɨŋɨ́ siwí aŋɨ́mɨnɨ wepɨ́nɨŋo eŋagɨ nánɨ rɨnɨnɨ.
10 Y tamá hua̠nti̠ ta̠c­táchi nac ca̠quilh­ta­macú pi̠hua­li̠túm tala­ca̠c­xtupá nac akapú̠n la̠qui̠ cani̠huá nama̠­siyuy xli̠t­li­hueke nac ca̠ti­yatni xa̠hua nac akapú̠n.
10 Wepɨ́nɨŋo, ayɨ́ peyiŋo axorɨnɨ. Nɨpeyirɨ́ná amɨpí nɨ́nɨ Gorɨxo “E imónɨ́wɨnɨgɨnɨ.” yaiwiárɨŋɨ́pɨ xɨxenɨ imónɨnɨ́a nánɨ oemɨnɨrɨ aŋɨ́ pɨrɨ́yo wiárɨ́ seáyɨ rɨwámɨnɨ peyiŋɨnigɨnɨ.
11 Pi̠ hua­tiyá u̠má Cristo ca̠má̠x­qui̠lh xtas­cu­jutcán la̠ta cha̠­tunu cha̠­tunu cris­tianos. Maka­pi­tzí̠n ca̠li̠­má̠x­tulh xapós­toles hua̠nti̠ ca̠ma̠­cuentáj­li̠lh xta­chu­huí̠n la̠qui̠ tancs nata­li̠­chu­hui̠nán, maka­pi­tzí̠n ca̠li̠­má̠x­tulh pro­fetas hua̠nti̠ nata­li̠­chu­hui̠nán hua̠ntu̠ ámaj tla­huay Dios, maka­pi­tzí̠n ca̠li̠­ma̠­pék­si̠lh pi̠ cata­liakchu­huí̠­nalh xta­chu­huí̠n la̠qui̠ nata­lak­ma̠xtuy xli̠s­tac­nicán cris­tianos, y maka­pi­tzí̠n na̠ ca̠li̠­má̠x­tulh pas­tores hua̠nti̠ nata­pux­culé̠n cris­tianos, xa̠hua ma̠kalh­ta­hua­ke̠­naní̠n hua̠nti̠ naca̠­li̠­ma̠­kalh­chu­hui̠ni̠y xta­chu­huí̠n Dios.
11 Xwɨyɨ́á nionɨ mɨŋɨ́ iróá rɨpɨ, “Ámáyo wá nɨwianɨrɨ anɨpá bɨ mɨnɨ wirɨ eŋɨ́rɨnɨ.” mɨŋɨ́ iróá apɨ, ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Kiraiso ámá wíyo wáɨ́ nurɨmeíɨ́rɨxɨnɨrɨ wimɨxɨŋɨ́rɨnɨ. Wíyo wɨ́á nɨrókiamoíɨ́rɨxɨnɨrɨ wimɨxɨŋɨ́rɨnɨ. Wíyo sɨnɨ Gorɨxomɨ mɨxɨ́darɨgɨ́áyo áwaŋɨ́ nurɨróná óɨ́nɨŋɨ́ imopɨ́rɨ́a nánɨ misɨ́ imónɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ wimɨxɨŋɨ́rɨnɨ. Wíyo rɨxa Gorɨxomɨ xɨ́darɨgɨ́áyo umeŋwearo uréwapɨyiro éɨ́rɨxɨnɨrɨ pasɨtá wimɨxɨŋɨ́rɨnɨ.
12 Chuná ca̠la­ca̠­xuíli̠lh hua̠nti̠ xlá xca̠­lac­sacni̠t la̠qui̠ aksti̠tum nata­la̠­li̠s­cuja y nata­la̠­mak­ta̠yay nac xta­ca̠­naj­latcán y la̠qui̠ li̠huaca nata­ta­lhu̠­hui̠y hua̠nti̠ tali̠­pa̠­huán Cristo,
12 Gorɨxoyá imónɨŋwá nɨnenenɨ xɨxe arɨrá inɨpaxɨ́ imónanɨ́wá nánɨ wonenɨ wonenɨ apɨ apɨ e nɨneaimɨxa uŋɨ́rɨnɨ. Kiraisoyá wará nene inɨŋwárí sayá nimóga unɨ́a nánɨ xɨxe arɨrá inɨpaxɨ́ imónanɨ́wá nánɨ apɨ apɨ e nɨneaimɨxa uŋɨ́rɨnɨ.
13 hasta caní mac­xtum nali̠­la­yá̠hu quin­ta­ca̠­naj­latcán la̠ta li̠huana̠ nala­ka­pa­sá̠hu Jesús hua̠nti̠ Xka­huasa Dios. Acxni̠ chuná lama̠­náhu nahuán la̠ta lácu quin­ca̠­mi­ni̠­niyá̠n nala­ta­ma̠­yá̠hu, sta­lanca nata­siyuy pi̠ aka­ta̠k­sni̠­táhu nahuán lácu luu qui­li̠­la­ta­ma̠tcán aquinín hua̠nti̠ li̠pa̠­hua­ná̠hu Cristo.
13 Nene Gorɨxo apɨ apɨ e nɨneaimɨxa uŋɨ́pimɨ dánɨ xewaxomɨ dɨŋɨ́ axɨ́pɨ wɨkwɨ́rorane o nánɨ xɨxenɨ nɨjɨ́á imónɨrane neranéná bɨnɨ bɨne marɨ́áɨ, axenenɨ imónanɨ́wárɨnɨ. Yóɨ́ Kiraiso imónɨŋɨ́pɨ nene enɨ apɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónanɨ́wá nánɨ apɨ apɨ e nɨneaimɨxa uŋɨ́rɨnɨ.
14 Acxni̠ chuná naquin­ca̠­qui̠­tax­tu­niyá̠n niaj xta̠­chuná cati­li̠­tax­túhu cumu la̠ lactzu̠ camán hua̠nti̠ para u̠cu tunu hua̠ntu̠ tala­ca­pa̠s­tacni̠t natat­la­huay, caj li̠puntzú aya tunu hua̠ntu̠ tat­la­hua­pu­tum­paray, y laca­pala ca̠liak­ska­hui­mi̠cán a̠túnuj xasa̠sti tas­tac­ya̠hu hua̠ntu̠ taliakchu­hui̠­nam­pu̠lay tama̠­ko̠lh lac­chix­cu­huí̠n hua̠nti̠ na̠ xaaktzanká̠n tala­má̠­nalh.
14 Gorɨxo apɨ apɨ e nɨneaiia uŋɨ́ eŋagɨ nánɨ agwɨ nene sɨnɨ pɨ́opia yapɨ imónɨpaxɨ́ mimónɨŋwɨnɨ. Ewé imeamɨ́kwɨ́ nerɨ́ná mamówárɨrɨ mɨ́eyoarɨ néra warɨŋɨ́pa, imɨŋɨ́ nerɨ́ná nɨxemɨ urɨ nɨxemɨ bɨrɨ néra warɨŋɨ́pa nene enɨ axɨ́pɨ sɨnɨ e epaxɨ́ mimónɨŋwɨnɨ. Xwɨyɨ́á nepa mimónɨŋɨ́ xegɨ́ bɨ xegɨ́ bɨ nearéwapɨyanɨro yarɨgɨ́ápimɨ dánɨ sɨnɨ nɨxemɨ neaurɨ nɨxemɨ neabɨrɨ epaxɨ́ mimónɨŋwɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ seararɨŋɨnɨ. Ámá nepaxɨŋɨ́ nimónɨro wigɨ́ ináyɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ yapɨ́ nearéwapɨyanɨro éɨ́áyo sɨnɨ arɨ́á yɨ́mɨgɨ́ wipaxɨ́ mimónɨŋwɨnɨ.
15 Mejor hua̠ntu̠ aksti̠tum cakalh­chu­hui̠­náhu y hua̠ntu̠ tla̠n cala̠­pa̠x­quí̠hu, li̠huana̠ cala­ka­pasui hua̠ntu̠ xta­la­ca­pa̠s­tacni Cristo, porque huá tamá xak­xa̠ka y aquinín li̠tax­tu­yá̠hu xmacni.
15 E mimónɨpa nerane xɨxe wá nɨwianenɨranéná xwɨyɨ́á nepa rarɨgɨ́ápɨnɨ ɨ́á xɨrɨ́wanɨgɨnɨ. Apɨ nɨxɨrɨranénáyɨ́, nene pí pí nerɨ́ná yóɨ́ imónɨŋwaéne nimóga nurane Kiraiso tɨ́nɨ píránɨŋɨ́ kumɨxɨnanɨ́wárɨnɨ. O warárí imónɨŋwaéne nánɨ mɨŋɨ́yi imónɨnɨ.
16 Y cumu huá Cristo quin­ca̠­pux­cu­le̠má̠n, aquinín hua̠nti̠ li̠tax­tu­yá̠hu xmacni xli̠­ca̠na pi̠ huá quin­ca̠­ma̠­pek­si̠yá̠n y catzi̠y xanícu naquin­ca̠­ma̠s­cu­juyá̠n anta­nícu a̠tzinú li̠ma­cuaná̠hu la̠ta qui­li̠­lhu̠­huacán hua̠nti̠ li̠lak­nu̠­yá̠hu xmacni. Y para cha̠­tunu cha̠­tunu aquinín tancs ma̠kan­tax­ti̠­yá̠hu hua̠ntu̠ xlá quin­ca̠­li̠­ma̠­pek­si̠yá̠n, xa̠maka­pi­tzí̠n acxtum nata­li̠­tu̠x­ca̠ni̠y y nata­li̠­ta­lhu̠­hui̠y nac xta­ca̠­naj­latcán porque xli̠­ca̠na taka­lhi̠y tapa̠x­qui̠t.
16 O mɨŋɨ́yínɨŋɨ́ imónɨŋáná oyá sɨyikɨ́ imónɨŋwaéne xɨ́o neaimɨxarɨŋɨ́pimɨ dánɨ wé sɨkwɨ́ úpikwɨ́ saŋwɨ́ ayɨ́ nɨwɨkwɨ́rónɨrɨ imónɨŋɨ́pánɨŋɨ́ imónɨŋwɨnɨ. Apɨ nɨpɨnɨ e imónɨ́wɨnɨgɨnɨrɨ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nerɨŋɨ́yo dánɨ ɨkwɨ́rónɨnɨ. Apɨ apɨ e imónɨ́wɨnɨgɨnɨrɨ imónɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nero dɨŋɨ́ sɨpí ninɨrɨ́náyɨ́, wará nɨrínɨ xwé niwiaróa urɨ eŋɨ́ sɨxɨ́ ínɨrɨ néra unɨ́árɨnɨ.
17 Aquit cca̠­li̠­ma̠­kalh­chu­hui̠­ni̠yá̠n nac xta­cu­huiní Quim­pu̠­chi­nacán u̠má tachu­huí̠n y cla­cas­quín pi̠ cama̠­kan­tax­tí̠tit: niaj chuná hui­xinín cala­ta­pá̠tit cumu la̠ a̠ma̠ko̠lh cris­tianos hua̠nti̠ ní tali̠­pa̠­huán Dios, xlacán caj xma̠n chuná tama̠­kan­tax­ti̠­má̠­nalh hua̠ntu̠ ca̠huaniy sac­stucán xta­la­ca­pa̠s­tac­nicán,
17 Ayɨnánɨ nionɨ Ámɨnáo tɨ́nɨ ikárɨnɨŋáonɨ íkwairɨrɨ́ bɨ oseaimɨnɨ. Ámá Gorɨxo nánɨ majɨ́á imónɨgɨ́áyɨ́ yarɨgɨ́ápa sɨnɨ mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Ámá ayɨ́ amɨpí surɨ́má imónɨŋɨ́pɨ nánɨnɨ dɨŋɨ́ moarɨgɨ́áyɨ́ eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
18 lá̠m­para xala­ka­ca̠­pucsua taka­lhi̠y xta­la­ca­pa̠s­tac­nicán. Xlacán ni̠ tali̠­pa̠­xu­hua­má̠­nalh a̠má sa̠sti latáma̠t hua̠ntu̠ ma̠sta̠y Dios porque luu snu̠n lanca ca̠la­ka­yá̠­calh ni̠tu̠ taaka­ta̠ksa hua̠ntu̠ tla̠n tala­ca­pa̠s­tacni porque luu tama̠­pa­lhi̠ni̠t xna­cujcán.
18 Sɨpípɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmoro nánɨ wigɨ́ dɨŋɨ́ sɨ́á yimɨxɨnarɨgɨ́árɨnɨ. Majɨ́á ikárɨnɨro dɨŋɨ́ wakɨsɨ́ inɨro yarɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ Gorɨxo ámá xɨ́omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyo sɨxɨ́ uyarɨŋɨ́pɨ tɨ́gɨ́áyɨ́ mimónɨŋoɨ.
19 Tama̠­ko̠lh cris­tianos niaj tama̠­xanán porque catu̠huá hua̠ntu̠ li̠xcáj­nit tala̠­ka­lhí̠n tat­la­hua­má̠­nalh hua̠ntu̠ niaj para tzinú xli̠t­la­huatcán.
19 Wigɨ́ dɨŋɨ́ sɨ́ŋánɨŋɨ́ imónɨŋagɨ nánɨ ayá bɨ yarɨgɨ́ámanɨ. “Ɨ́wɨ́ inanɨ́wá nánɨ rɨ́a imónɨŋwɨnɨ?” nɨyaiwiro sɨ́mɨ́ xeadɨ́pénarɨgɨ́árɨnɨ. Pí pí piaxɨ́ weánɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ aí sɨnɨ mé wiárɨ́ yarɨgɨ́árɨnɨ.
20 Pero hui­xinín hua̠nti̠ aya li̠pa̠­hua­ná̠tit Cristo ni̠tu̠ ca̠li̠­ma̠­kalh­chu­hui̠­ni̠­ca­ni̠­tátit xla­cata caj xma̠n chu­na­tiyá li̠xcáj­nit nali̠­la­ta­pa̠­yá̠tit.
20 Ayɨ́ e yarɨŋagɨ́a aiwɨ seyɨ́né Kiraiso nánɨ nɨsearéwapɨyirɨ́ná wí e searéwapɨyigɨ́ámanɨ.
21 Clac­pu­huán pi̠ aya laka­pa­sá̠tit hua̠ntu̠ xta­lu­lóktat Dios cumu para ca̠na aka­tá̠k­stit hua̠ntu̠ ca̠li̠­ma̠­kalh­chu­hui̠­ni̠­cántit xta­chu­huí̠n.
21 Nionɨ re nimónarɨnɨ, “Seyɨ́né Kiraiso nánɨ rɨxa arɨ́á wigɨ́árɨnɨ. Ámá Jisaso tɨ́nɨ ikárɨnɨgɨ́áyɨ́ epaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ rɨxa searéwapɨyigɨ́árɨnɨ.” nimónarɨnɨ. Ámá Jisasomɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́nɨ nepaxɨŋɨ́ imónɨŋɨ́pɨ nánɨ nɨjɨ́á imónɨgɨ́á eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
22 Xli̠­hua̠k a̠má xamaká̠n mila­ta­ma̠tcán hua̠ntu̠ xli̠­la­pá̠tit xapu̠lh calak­ma­kántit porque lhu̠hua hua̠ntu̠ li̠xcáj­nit xli̠t­la­hua­pá̠tit xali̠xcáj­nit min­ta­la­ca­pa̠s­tac­nicán hua̠ntu̠ xca̠ak­ska­hui­mi̠­ni̠tán.
22 E éɨ́rɨxɨnɨrɨ rɨxa searéwapɨyigɨ́ápɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ. Seyɨ́né sɨnɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ mɨwɨkwɨ́ropa nerɨ́ná sɨpí imónagɨ́ápɨ —Apɨ seyɨ́né sɨpí néra wagɨ́ápimɨ dánɨ sɨŋánɨ imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ. Ɨ́wɨ́ nánɨ mɨŋɨ́ inarɨgɨ́ápimɨ dánɨ xwɨrɨ́á seaikɨxémɨnɨrɨ nánɨ yapɨ́ seaíwapɨyimɨnɨrɨ eŋɨ́pɨrɨnɨ. Apɨ yaránɨŋɨ́ pɨ́móɨ́rɨxɨnɨ.
23 La̠nchú aktumá caca­tzí̠tit calak­pa­lí̠tit min­ta­la­ca­pa̠s­tac­nicán xa̠hua mila­ta­ma̠tcán,
23 Ámɨ bɨ seyɨ́né rɨxa searéwapɨyigɨ́ápɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ. Segɨ́ dɨŋɨ́ moarɨgɨ́ápɨ ámɨ sɨŋɨ́ bɨ yárɨ́ó inɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
24 y huá cali̠­lha­ka̠­nántit a̠má xasa̠sti latáma̠t hua̠ntu̠ Dios chuná ca̠ma̠x­qui̠­pu­tuná̠n, y cali̠­ma̠­si­yútit la̠ta aksti̠tum cala­ta­pá̠tit. Hua̠ntu̠ tla̠n ta­scújut cat­la­huátit y xma̠nhuá cali̠­kalh­chu­hui̠­nántit y cat­la­huátit hua̠ntu̠ xta­lu­lóktat.
24 Ámɨ bɨ searéwapɨyigɨ́ápɨ rɨpɨrɨnɨ. Seyɨ́né ámɨ ámá sɨŋɨ́ oimónɨ́poyɨnɨrɨ Gorɨxo seaimɨxɨyíɨ́pɨ —Apɨ Gorɨxo xewanɨŋo imónɨŋɨ́pa imónɨŋɨ́pɨrɨnɨ. E nimónɨróná nepaxɨŋɨ́ nimónɨrɨŋɨ́pimɨ dánɨ wé rónɨŋɨ́ ero Gorɨxo wimónarɨŋɨ́pɨ ero epaxɨ́pɨrɨnɨ. Apɨ seyɨ́né ŋwɨrárɨnɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
25 Huá xpa̠­la­cata cca̠­li̠­hua­niyá̠n niaj cala̠ak­ska­huítit huata hua̠ntu̠ xta­lu­lóktat cahua­nítit min­ta̠­cris­tianoscán, porque xli̠­hua̠k aquinín cha̠­tumá li̠tax­tu­yá̠hu porque huá tapek­si̠­ni­yá̠hu Cristo.
25 Ayɨnánɨ segɨ́ yapɨ́ rarɨgɨ́ápɨ emɨ nɨmómáná woxɨnɨ woxɨnɨ ámá seaímeaarɨgɨ́á gɨyɨ́ gɨyo xwɨyɨ́á nurɨrɨ́ná nepaxɨŋɨ́pɨnɨ urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Nene Kiraisoyá wará axɨ́rímɨ dánɨ́nɨŋɨ́ ninɨrane xɨxe ɨkwɨkwɨ́rɨ́ inɨŋwaéne eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
26 Para xamaktum nasi̠­tzi̠­yá̠tit pero ni̠ cat­la­huátit tala̠­ka­lhí̠n, xa̠huachí ni̠ tan­tacú cali̠­látit min­ta­si̠­tzicán.
26 Seyɨ́né wikɨ́ nɨseaónɨrɨ aiwɨ wikɨ́ seaónɨ́ɨ́pimɨ dánɨ “Xe sɨpí oemɨnɨ.” nɨyaiwirɨ e mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Wikɨ́ xwapɨ́ ayá wí nóga mupa éɨ́rɨxɨnɨ. Sɨnɨ nɨseaónɨrɨ́náyɨ́, sogwɨ́ ipɨ́meáɨ́ e dánɨ pɨ́nɨ wiárɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
27 Porque acxni̠ ni̠lay pa̠tzan­ka̠­yá̠tit min­ta­si̠tzi caj ma̠x­qui̠­pá̠tit quilh­ta­macú naca̠­maka­tla­jayá̠n akska­huiní.
27 E nero obo ayɨ́ ɨ́wɨ́ éɨ́rɨxɨnɨrɨ xe yapɨ́ oneaíwapɨyinɨrɨ sɨŋwɨ́ mɨwɨnɨpa éɨ́rɨxɨnɨ.
28 Para tícu la̠ xapu̠lh xka­lha̠nán pus chú niaj caka­lhá̠­nalh huata catzú­culh scuja la̠qui̠ chuná namak­ta­si­yu­ti̠­lhay hua̠ntu̠ nali̠s­cuja y naka­lhi̠y hua̠ntu̠ naca̠­li̠­mak­ta̠yay xa̠maka­pi­tzí̠n cris­tianos hua̠nti̠ ni̠ taka­lhi̠y hua̠ntu̠ tamac­la­cas­quín.
28 Ɨ́wɨ́ meaarɨgɨ́áyɨ́ ámɨ ɨ́wɨ́ bɨ mɨmeapa éɨ́rɨxɨnɨ. E mepa nero rɨ́wɨ́ nɨrɨ́kwínɨmáná wigɨ́ wé tɨ́nɨ omɨŋɨ́ xɨxenɨ imónɨŋɨ́pɨ nero ámá amɨpí nánɨ dɨ́wɨ́ ikeamónarɨgɨ́áyo arɨrá wíwanɨgɨnɨrɨ éɨ́rɨxɨnɨ.
29 Ni̠ caj hua­tiyá pi̠ caka­lha­pa­la­chu­hui̠­nántit acxni̠ kalh­chu­hui̠­nam­pá̠tit sino cali̠­kalh­chu­hui̠­nántit hua̠ntu̠ lacuán tachu­huí̠n xa̠hua hua̠ntu̠ li̠ma­cuán la̠qui̠ hua̠nti̠ naca̠­ka­lha­kax­matá̠n naca̠­mak­ta̠­yalé̠n nac xta­ca̠­naj­latcán.
29 Segɨ́ maŋɨ́yo dánɨ sɨpí xwɨyɨ́á bɨ aí mɨrɨpa éɨ́rɨxɨnɨ. Ámá pí pí xwɨyɨ́á urɨpaxɨ́ imónɨgɨ́áyo wigɨ́ imónɨgɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ nurɨrɨ́ná dɨŋɨ́ sɨxɨ́ ínɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨnɨ urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ. Gínɨ gíná nurɨróná naŋɨ́ owimɨxaneyɨnɨro nánɨ dɨŋɨ́ wɨ́á wónɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨnɨ urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
30 Ni̠ cali̠­ma­ka­li̠­pu­huántit caj xpa̠­la­cata min­ta­la̠­ka­lhi̠ncán a̠má Espíri­tu Santo hua̠ntu̠ Dios ca̠ma̠x­qui̠­ni̠tán la̠qui̠ chuná naca̠­li̠­la­ka­pas­ca­ná̠tit pi̠ caj xma̠nhuá Dios tapek­si̠­ni­yá̠tit y naca̠­mak­ta̠­ya­le̠ná̠n hasta acxni̠ nalak­chá̠n a̠má quilh­ta­macú acxni̠ naquin­ca̠­ma̠­ka­tzi̠­niyá̠n qui­lak­tax­tutcán hua̠ntu̠ quin­ca̠­ma̠­lac­nu̠­ni­ni̠tán.
30 Seyɨ́né sɨpí nerɨŋɨ́pimɨ dánɨ kwíyɨ́ Gorɨxoyápɨ dɨŋɨ́ rɨ́á uxepaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ wí mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Kwíyɨ́pɨ, ayɨ́ sɨ́á yoparɨ́yi Gorɨxo gwɨ́nɨŋɨ́ seaíkweanɨ́a nánɨ rɨxa ikɨyiŋɨ́nɨŋɨ́ seaiárɨŋɨ́pɨ eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.
31 Xli̠­hua̠k hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n tala­ca­pa̠s­tacni cata­mac­xtútit nac mila­ta­ma̠tcán, cumu la̠ tasi̠tzi, takahu, chuná cumu la̠ taquic­lhcátza, y lhu̠hua hua̠ntu̠ ni̠tlá̠n la̠t­la­hua­ni­yá̠tit,
31 Dɨŋɨ́ wí sɨ́á mɨyɨkínɨpa éɨ́rɨxɨnɨ. Mɨxɨ́ wí rɨpaxɨ́ mimónɨpa éɨ́rɨxɨnɨ. Wikɨ́ rɨ́á ápiáwɨ́nɨŋɨ́ mónɨpa éɨ́rɨxɨnɨ. Xwamiánɨ́ wí mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Xwɨyɨ́ápai wí muŋwɨrárɨpa éɨ́rɨxɨnɨ. Sɨ́mɨ́ tɨ́nɨ wí mɨwipa éɨ́rɨxɨnɨ.
32 huata acxtum tla̠n cala̠­ca­tzi̠­nítit; para túcu ni̠tlá̠n xla̠t­la­hua­ni­ni̠­tátit cala̠­ma̠­tzan­ke̠­na­nítit chuná cumu la̠ Dios ca̠ma̠­tzan­ke̠­nanín xla­cata Cristo.
32 Apɨ apɨ mepa nero xɨxe dɨŋɨ́ sɨpí inɨro wá wianenɨro éɨ́rɨxɨnɨ. E neróná Gorɨxo Kiraiso seaiiŋɨ́pimɨ dánɨ segɨ́ wikárɨgɨ́ápɨ yokwarɨmɨ́ seaiiŋɨ́pa seyɨ́né enɨ xɨxe yokwarɨmɨ́ inɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra