Marcos 2
SOY_SIM vs ARIB
1 Kɑi siyɑ́ɑ rinkɔ́ɔ́nú, Yeesu uu Kɑpɛrinɑwum-i pɛɛri. Pisoi ɑpi kóm tɛ kɛ́yɔ-i kuú we.
1 Alguns dias depois entrou Jesus outra vez em Cafarnaum, e soube-se que ele estava em casa.
2 Api cɑ́pinɛpɔ mɑ́ḿ, kɛ́nɑcɔpɛ ɑ́kɛ nkpɑ́ni ripoo ricuruu-i we. Yeesu un Nsímɛ́ Kɛcirɛ pi céési.
2 Ajuntaram-se, pois, muitos, a ponta de não caberem nem mesmo diante da porta; e ele lhes anunciava a palavra.
3 Pinyinɛ ɑpí nɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ u weri kɛ pisoi pinɑ ɑpi n topori.
3 Nisso vieram alguns a trazer-lhe um paralítico, carregado por quatro;
4 Amɑ́ ɑpi pɔɔnɛ pikɛ́ Yeesu kɛ nyísɛ, kɛ pisoi ɑpi kulúi ń tɔsí nnyɑ. Api kulee kpɛ-i kɛ Yeesu uu ń we piriyɛ, ɑpi kupólɛ kpɛ̃ kumúŋɛ́ kɛ Yeesu uu n nyɛnu kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ kɛ̃ cɛpisɛpɔ nɛ kɛrisɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́.
4 e não podendo aproximar-se dele, por causa da multidão, descobriram o telhado onde estava e, fazendo uma abertura, baixaram o leito em que jazia o paralítico.
5 Kɛ Yeesu uu pinfɑtɛnɛ n yɛ̃́, uu kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ mɑɑ rɛ: Kɛnɛ́pipi, nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi.
5 E Jesus, vendo-lhes a fé, disse ao paralítico: Filho, perdoados são os teus pecados.
6 Isé picélɑɑ pinyinɛ pɛɛ kei n tṹ ɑpi pisifɑ-i túhɑɑnɛ rɛ:
6 Ora, estavam ali sentados alguns dos escribas, que arrazoavam em seus corações, dizendo:
7 Yo nnyɑ ŋmɑɑ kɛ usoi nkó uu nní lɛ̃ símisi? Uléécɑɑ kuu lɑ́misi. Wóo yɛ́ mpíí fe ukɛ́ ɑkópɛ sɑ́rɛi, Uléécɑɑ mɛmɑ́ɑ́?
7 Por que fala assim este homem? Ele blasfema. Quem pode perdoar pecados senão um só, que é Deus?
8 Yeesu uu pinfɑsimɛ́ cérupɔ uu pi mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɑni nfɑsimɛ́ mmú mpuri mɑ́?
8 Mas Jesus logo percebeu em seu espírito que eles assim arrazoavam dentro de si, e perguntou-lhes: Por que arrazoais desse modo em vossos corações?
9 Kɛ́ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ ḿ mɑɑ rɛ: Nɛ ɑpɔ́kópɛ pɔ́ sɑ́rɛi yɛɛ pɔ́ɔ́lú nɛ́ɛ kɛ́ kɛ ḿ mɑɑ rɛ: A yisi ɑɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ pílɛsi, ɑɑ sɔ́nɛ yɛɛ yɛ́ m pɔ́ɔ́lú?
9 Qual é mais fácil? dizer ao paralítico: Perdoados são os teus pecados; ou dizer: Levanta-te, toma o teu leito, e anda?
10 Nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ céreisɛ rɛ Usoi Kɛpipi yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi ɑkópɛ pi sɑ́rɛi.
10 Ora, para que saibais que o Filho do homem tem sobre a terra autoridade para perdoar pecados { disse ao paralítico },
11 Uu pɛɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ rinɔ́ɔ pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Nɛ́ɛ pɔ́ mɑ, ɑ yisi ɑɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ pílɛsi ɑɑ́ kulu.
11 a ti te digo, levanta-te, toma o teu leito, e vai para tua casa.
12 Utisi uyɛ̃ uu ḿpɑ́ úye inipɛɛ-i yisi uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ urisɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ sɑ́kɑɑ uú kulu. Ai pisoi mɑɑmɑ́ɑ́ci wɑi ɑpi Uléécɑɑ ríyu wɑisɛ pin mɑ́ikɛɛ rɛ: Ári píkɑi mɛwɑi mmɛ́ mɛcɔ yɛnɑɑlɛ̃.
12 Então ele se levantou e, tomando logo o leito, saiu à vista de todos; de modo que todos pasmavam e glorificavam a Deus, dizendo: Nunca vimos coisa semelhante.
13 Kɛ Yeesu uu Kɑlilee kupiyɛ ritimɛ-mɛ̃ m pɛlɛ, pisoi kulúi ɑpi ukɛmɛɛ́ n sɔ́nɑɑpɔ un pi céési.
13 Outra vez saiu Jesus para a beira do mar; e toda a multidão ia ter com ele, e ele os ensinava.
14 Kuu n tɔ́su, uu Alifee uŋmɑ́nɛ Lefi yɛnu un lɑmpoo kɛyɔ́ɔ́-i tṹ. Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A nɛ́ ritiki. Lefi uu yisi uu u tiki.
14 Quando ia passando, viu a Levi, filho de Alfeu, sentado na coletoria, e disse-lhe: Segue-me. E ele, levantando-se, o seguiu.
15 Kɛ Yeesu uu Lefi kɛyɔ-i ilukɛ n le, u nɛ pilɑmpooyɔɔ́ mɛyɑ̃ nɛ pikópɛkɔɔ́ nɛ upipirɛtiki pɛɛ kɛsẽ́ li. Pisoi mɛyɑ̃ pɛɛ yɛ u n tikilɛ̃.
15 Ora, estando Jesus à mesa em casa de Levi, estavam também ali reclinados com ele e seus discípulos muitos publicanos e pecadores; pois eram em grande número e o seguiam.
16 Kɛ isé picélɑɑ pɛɛ Pifɑrisi kulɑmɑɑsinɛlee-i ń we ɑpi Yeesu n yɛ̃́ un nɛ pisoi pɛ̃ mpuri ilukɛ le, ɑpi upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Yo nnyɑ kɛ Yeesu nɛ pilɑmpooyɔɔ́ nɛ pikópɛkɔɔ́ ɑpi kɛsẽ́ le?
16 Vendo os escribas dos fariseus que comia com os publicanos e pecadores, perguntavam aos discípulos: Por que é que ele como com os publicanos e pecadores?
17 Yeesu uu pinsímɛ́ kóm uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Ái pisoi pɛɛ isɑrɛ n lɑ́ɑ́rú nnyɑ kɛ upɔisɛ uú we, ɑmɑ́ pitóikɔ́ nnyɑ kuú we. Ái pisoi pɛɛ ɑsei n tíkilɛ̃ piséi kɑḿ kɑ, ɑmɑ́ pikópɛkɔɔ́ nnyɑ kɑḿ kɑ.
17 Jesus, porém, ouvindo isso, disse-lhes: Não necessitam de médico os sãos, mas sim os enfermos; eu não vim chamar justos, mas pecadores.
18 Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɛ Yohɑni Úniwolɛ pipirɛtiki nɛ Pifɑrisi ɑpi ɑnɔ́ɔ pɑhɑɑlɛ̃, pisoi ɑpi pɛɛ́ hɑ Yeesu pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɛ Yohɑni Úniwolɛ pipirɛtiki nɛ Pifɑrisi ɑpi yɛ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi, pɔ̃́ pikɔ́ ɑ́pi yɛ pɛɛ ɑ pɑɑsi?
18 Ora, os discípulos de João e os fariseus estavam jejuando; e foram perguntar-lhe: Por que jejuam os discípulos de João e os dos fariseus, mas os teus discípulos não jejuam?
19 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Nɔ músu rɛ usoi yɛ́ pisɔ́ɔnnɛ ɑnyɑ̃́ n wɑi upisɑnɛ ɑpi pɛɛ ɑnɔ́ɔ m pɑhɑɑlɛ̃ɛ? Aɑí, mmɛ̃ ńn we. Kumúŋɛ́ kpɛ̃ nnɛ́í kɛ unɔ́sikɔ́ uu ɑnyɑ̃́ n wɑi, ɑ́pi ɑnɔ́ɔ pɑɑsinɛ.
19 Respondeu-lhes Jesus: Podem, porventura, jejuar os convidados às núpcias, enquanto está com eles o noivo? Enquanto têm consigo o noivo não podem jejuar;
20 Amɑ́ kɛyɑ́ɑ yɛ wemɛ kɑpi yɛ́ unɔ́sikɔ́ pikɛcɔpɛ ń lesɛ. Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛn n tu, pi yɛ́ ɑnɔ́ɔ pɑɑsi.
20 dias virão, porém, em que lhes será tirado o noivo; nesses dias, sim hão de jejuar.
21 Úkɑ úu yɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ fɑlɛ kɛpɑmpi nɛ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpurɛ tɑ́pisi. Li yɛ kukpurɛ iŋmɛ túúnlɛ ɑi kupólɛ pérésɛ.
21 Ninguém cose remendo de pano novo em vestido velho; do contrário o remendo novo tira parte do velho, e torna-se maior a rotura.
22 Úkɑ úu yɛ kɔ pítɑ pelẽ kukónɛnuŋ́ kpurɛ-i súũ, lin lɛ̃ n wɑ, pítɑ pɛ̃ nɛ yɛ ɑnúŋ́ tikpɑ́fúsɛlɛ, ɑi wɑi pítɑ nɛ liɑnúŋ́ yɛ mɛ́woo wɑ. Amɑ́ kunúŋ́ fɑlɛ-i kɑpi yɛ pítɑ pelẽ súũ.
22 E ninguém deita vinho novo em odres velhos; do contrário, o vinho novo romperá os odres, e perder-se-á o vinho e também os odres; mas deita-se vinho novo em odres novos.
23 Kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ kɛnyinɛ kɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑpi imúí inyinɛ kɛcɑrɛ-i sɔ́nɛ. Upipirɛtiki ɑpi pɛɛ ricéetimɛ mɛpipi n kpééni pin nɛ tɔ́su.
23 E sucedeu passar ele num dia de sábado pelas searas; e os seus discípulos, caminhando, começaram a colher espigas.
24 Pifɑrisi ɑpi pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: A ripɑí mmɛ-i kɛ pipɔ́pirɛtiki ɑpi ń we. Yo nnyɑ kɛ pipɔ́pirɛtiki ɑpi lɛ̃ kɛ irɔ́sé ii kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́ n yúlu wɑi?
24 E os fariseus lhe perguntaram: Olha, por que estão fazendo no sábado o que não é lícito?
25 Yeesu uu rinɔ́ɔ pi yɔ́su rɛ: Áni lɛ̃ kɛ Tɑfiti uu n wɑ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ nkṹ nn u nɛ upikɔ́ m pɛkɛsi píkɑi kɛ́ɛ́nlɛɛ?
25 Respondeu-lhes ele: Acaso nunca lestes o que fez Davi quando se viu em necessidade e teve fome, ele e seus companheiros?
26 U Uléécɑɑ kɛyɔ lonlɛ, uu ɑkpɔ́nɔ́ kɑpi Uléécɑɑ n yekei tɑkɑi. Apiyɑtɑɑ yɛɛ yɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i Uléécɑɑ usinɑ. Irɔ́sé kɛ́mɛɛ, pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ ŋmɑnɛ pɛɛ ncée mɑ́ rɛ pikɛ́ ɑkpɔ́nɔ́ nyɛ̃ tɑkɑi. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Tɑfiti nɛ upikɔ́ yɛ ɑ tɑkɑilɛ.
26 Como entrou na casa de Deus, no tempo do sumo sacerdote Abiatar, e comeu dos pães da proposição, dos quais não era lícito comer senão aos sacerdotes, e deu também aos companheiros?
27 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Ái kɛwéntɛyɑɑ nnyɑ kɑpi usoi wɑ, ɑmɑ́ usoi nsɔnɛ nnyɑ kɑpi kɛwéntɛyɑɑ wɑ.
27 E prosseguiu: O sábado foi feito por causa do homem, e não o homem por causa do sábado.
28 Lɛ̃ nnyɑ kɛ nɛ̃́ Usoi Kɛpipi ɑm kɛwéntɛyɑɑ ute.
28 Pelo que o Filho do homem até do sábado é Senhor.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?