1 Ten, kdo přebývá v úkrytu Nejvyššího, přečká noc ve stínu Všemohoucího.
2 Říkám o Hospodinu: Je mé útočiště, má tvrz, můj Bůh, v něho doufám.
3 On tě uchrání před osidlem ptáčníkovým, před morovou zkázou.
4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly máš útočiště, jeho věrnost je pavézou i štítem.
5 Nebudeš se bát nočního děsu, ani toho, že ve dne přiletí šíp,
6 ani moru, obcházejícího po setmění, ani zhouby, jež ničí za poledne.
7 Po tvém boku padne tisíc, deset tisíc po tvé pravici, k tobě se to nepřiblíží.
8 Jistě uvidíš na vlastní oči, ano uzříš odplatu ničemům.
9 Protože jsi Hospodina, mé útočiště, protože jsi Nejvyššího učinil svým příbytkem,
10 nestane se ti nic zlého, rána se ke tvému stanu nepřiblíží,
11 neboť svým andělům vydal o tobě příkaz, aby tě střežili na všech tvých cestách.
12 Na rukou tě ponesou, aby tvá noha neklopýtla o kámen.
13 Budeš šlapat po lvu i po zmiji, pošlapeš mladého lva i draka.
14 Protože ke mně přilnul, vytrhnu ho; uvedu ho do bezpečí, protože zná mé jméno.
15 Bude ke mně volat a já mu odpovím, budu s ním v soužení, vytrhnu ho a obdařím ho slávou.
16 Nasytím ho vysokým věkem a dám mu spatřit svou spásu.