1 Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. Davidův žalm.
2 ⌈Jen u Boha je utišení mé duše;⌉ od něj pochází má spása.
3 Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad, nikdy se nepohnu.
4 Až dokdy budete napadat člověka? Z vás všech jde smrt jak z bortící se stěny, jak z padající zdi.
5 Pořád se radí, jak ho připravit o čest. Oblíbili si lež, svými ústy žehnají, avšak v nitru proklínají. Sela.
6 Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje.
7 Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad -- nepohnu se.
8 V Bohu je má spása a sláva, on je má pevná skála -- v Bohu mám útočiště.
9 Lidé, doufejte v něj v každý čas, vylévejte před ním své srdce -- Bůh je naše útočiště. Sela.
10 Synové Adamovi jsou jen vánek, synové lidští jen zdání. Na misce vah stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
11 Nespoléhejte na útlak a na loupení, nestaňte se marností! I kdyby majetku přibývalo, nepřikládejte k tomu srdce!
12 Bůh promluvil jednou a já jsem slyšel toto dvojí: že Bohu patří moc,
13 (a tvé je, Panovníku, i milosrdenství) a že odplatíš každému podle jeho skutků.