1 Tessalonicenses 2
PTP vs ARIB
1 Xam lige, xacxam va xovô ên xam nêbê ilage wê xe loc dô hɨxôn xam ge od yuac wê xe vông vac xam mahɨgun ge o tô vac lêm, ên xam ngô xe kɨyang dɨ vông i vin.
1 Porque vós mesmos sabeis, irmãos, que a nossa entrada entre vós não foi vã;
2 Dɨ xam xovô pyap ên xam nêbê buc taxlee ge xe mɨla dô vɨgwe Pilipai, lêc he ya vông vɨyin levac vô xe dɨ nêl kɨyang nipaên lec xe hɨxôn. Mêgem xe sea he dɨ pec mɨ loc vô xam Tesalonaika, mêdec xomxo mangwe vac xam bom vông vɨyin vô xe ên wê xe nêl xolac vô xam ge. Mêlêc il nêd Anutu ngɨdu xe xôn om xe nêl Anutu xolac vô xam dɨ xonaên ma.
2 mas, havendo anteriormente padecido e sido maltratados em Filipos, como sabeis, tivemos a confiança em nosso Deus para vos falar o evangelho de Deus em meio de grande combate.
3 Kɨyang wê xe nêl vô xam ge, xe o nêl kɨyang soên ti lêm, dɨ xe o xo kɨyang tɨbeac nêb xam ngɨdu xe xôn lêm, dɨ xe o nêb xe ob kɨtyoo xam lêm. Ge o kɨyang wê xe nêl ge kehe lêm,
3 Porque a nossa exortação não procede de erro, nem de imundícia, nem é feita com dolo;
4 dom kehe mô bêga nêbê Anutu yê dɨ xovô pyap ên nêb nipaên ti o yêp vac xe nɨlôm lêm, om nêbê xe tɨyi wê xe ob vông yuac xolac nêlên ge. Mêgem xe mi nêl xolac vô xomxo, lêc xe o nêl xolac ên xe nêb xomxo i yê xe nivɨha lêm. Nge, xe nêl xolac dɨ vông yuac ên xe nêbê Anutu vaci wê dɨyê dɨ xovô xe nɨlôm ge i yê xe nivɨha.
4 mas, assim como fomos aprovados por Deus para que o evangelho nos fosse confiado, assim falamos, não para agradar aos homens, mas a Deus, que prova os nossos corações.
5 Xam xovô pyap ên xam nêbê xe o nêl kɨyang hɨzi vô xam lêm, dɨ Anutu vaci yê pyap dɨ xovô bêga ên nêbê xe o vɨyum kɨyang madoên vac kɨyang nivɨha lêm.
5 Pois, nunca usamos de palavras lisonjeiras, como sabeis, nem agimos com intuitos gananciosos. Deus é testemunha,
6 Dɨ xe o vông yuac ên xe nêb xam pɨmil xe lêm, me xomxo ba he i pɨmil xe lêm. Lêc xe ga Kɨlisi nue sinale xe, om xe tɨyi wê xe ob nêl dɨ xam vông xe lêm vô levac. Lêcom xe o nêl bêge vô xam lêm.
6 nem buscamos glória de homens, quer de vós, quer de outros, embora pudéssemos, como apóstolos de Cristo, ser-vos pesados;
7 Nge, xe dô mamlehe vac xam mahɨgun dɨ viac xam tɨyi xocbê nipwo ti ta viac i ge.
7 antes nos apresentamos brandos entre vós, qual ama que acaricia seus próprios filhos.
8 Xe xêmyaa vin lec xam om xe nêb xe ob nêl Anutu xolac nivɨha vô xam, dɨ xe nêb xe ob ngɨdu xam xôn lê, lêc xe obêc xib lec yuac wê xe vông ge od pyap, ên xe xêmyaa vin lec xam.
8 Assim nós, sendo-vos tão afeiçoados, de boa vontade desejávamos comunicar-vos não somente o evangelho de Deus, mas ainda as nossas próprias almas; porquanto vos tornastes muito amados de nós.
9 Xam lige, xam xovô pyap ên yuac levac wê xe mi vông vac xam mahɨgun vô vɨdiiên yuu bucên vɨhati ge. Xe vông yuac xêkɨzêc lec xolac nêlên dɨ vông nêm yuac bisnis hɨxôn ên xe nêb xe ob kô mone ên kɨsuu xom yaên lec dɨ xe ob vông vɨyin vô xam ên xe xom yaên lêm.
9 Porque vos lembrais, irmãos, do nosso labor e fadiga; pois, trabalhando noite e dia, para não sermos pesados a nenhum de vós, vos pregamos o evangelho de Deus.
10 Xam xovô pyap dɨ Anutu êno yê dɨ xovô môp wê xe mi vông tɨyi buc vɨhati wê xe mɨloc dô hɨxôn xam wê xam vông i vin ge. Môp vɨhati wê xe mi vông ge môp ngɨbua dɨ môp bôbac, dɨ ti o so lêm.
10 Vós e Deus sois testemunhas de quão santa e irrepreensivelmente nos portamos para convosco que credes;
11 Dɨ xam xovô ên xam nêbê xe viac xam toto tɨyi xocbê nipwo wê ma viac i ge. Mêgem xe dɨdii xam vac môp nivɨha, dɨ nêl kɨyang wê ob ngɨdu xam xôn ge vô xam, dɨ xe viac kɨyang nivɨha vô xam,
11 assim como sabeis de que modo vos tratávamos a cada um de vós, como um pai a seus filhos,
12 ên xe nêb xam tɨmu vô môp nivɨha vɨhati wê Anutu vông ge. Anutu ge wê tyuc xam ên nêb xam lam vac i ben dɨ lam dô vac xêseac wê i vông ge hɨxôn i nue vông vinên vɨhati.
12 exortando-vos e consolando-vos, e instando que andásseis de um modo digno de Deus, o qual vos chama ao seu reino e glória.
13 Tɨyi buc vɨhati xe pɨmil Anutu lec môp ngwe wê xam vông ilage bêga nêbê ilage xam ngô Anutu xolac wê xe nêl ge dɨ kô pɨlihi ên xam nêbê kɨyang ge o xomxo pɨvulac pɨleva ti lêm. Nge, xam nêbê ge Anutu kɨyang nôn vɨxôhɨlôg. Om xam nêl vɨxôhɨlôg, ên ge Anutu kɨyang nôn mê. Kɨyang tige dɨvông yuac xêkɨzêc vac xam wê xam vông i vin ge nɨlôm.
13 Por isso nós também, sem cessar, damos graças a Deus, porquanto vós, havendo recebido a palavra de Deus que de nós ouvistes, a recebestes, não como palavra de homens, mas {segundo ela é na verdade} como palavra de Deus, a qual também opera em vós que credes.
14 Xam lige, xam tɨyi xocbê konglegesen vɨyang vɨyang wê he Yuda vông, wê dô vac vɨgwe levac Judia ge. Ên he vông i vin Yesu Kɨlisi dɨ tu Anutu nue, lêc he lie ya vông vɨyin vô he. Om xam tɨyi xocbê he, ên xam lime ya vông vɨyin vô xam lec vông vinên wê xam vông ge.
14 Pois vós, irmãos, vos haveis feito imitadores das igrejas de Deus em Cristo Jesus que estão na Judéia; porque também padecestes de vossos próprios concidadãos o mesmo que elas padeceram dos judeus;
15 Xomxo Yuda gee wê mae bue ilage hi plopete yib. Nang dêc he hi Apumtau Yesu yib, dɨ gwêbaga he vông vɨyin vô xe lec xolac dɨ tii xe la, dɨ he vông Anutu yê he nipaên, dɨ he vông vevac vô xomxo vɨhati,
15 os quais mataram ao Senhor Jesus, bem como aos profetas, e a nós nos perseguiram, e não agradam a Deus, e são contrários a todos os homens,
16 ên he le vac xe môp xôn ên nêb xe o la nêl Anutu kɨyang vô tɨbii vɨyang ba lêm. Anutu kɨyang tige tɨyi wê ob vô xomxo vêl ên he nên nipaên. Lêc he Yuda le vac xe xôn. Om he nên nipaên vô levac vô he ên môp nipaên wê he vông ilage dɨ vông gwêbaga hɨxôn. Mêgem Anutu xêyaa myavɨnê lam yêp vô he gwêbaga.
16 e nos impedem de falar aos gentios para que sejam salvos; de modo que enchem sempre a medida de seus pecados; mas a ira caiu sobre eles afinal.
17 Xam lige, xomxo Yuda tii xe vêl ên xam, om xe lam dô teva ên xam buc myabo dɨ xe o xê xam mamnôn lêm. Lêc xe xo xam tɨyi buc vɨhati dɨ xe myag môp wê xe ob lôc mɨ loc xê xam i tii vac nang ge, dɨ xe nɨlôm vô vɨyin ên wê xe o loc xê xam lêm ge.
17 Nós, porém, irmãos, sendo privados de vós por algum tempo, de vista, mas não de coração, tanto mais procuramos com grande desejo ver o vosso rosto;
18 Ên xe nêb xe ob lôc vô xam, lêc xe o tɨyi lêm. A Pol, a myag môp lu tɨbeac ên a nêb a ob lôc vô xam, lêc Seten le vac môp xôn ên a.
18 pelo que quisemos ir ter convosco, pelo menos eu, Paulo, não somente uma vez, mas duas, e Satanás nos impediu.
19 Lêc xe nêb xe ob xê xam mamnôn, ên buc tɨmuên wê Yesu obêc lop mɨ lôm dɨ il le vô i manôn ge od Yesu obêc yê letyae dɨ vông vɨzid nivɨha vô xe lec wê xe nêl xolac vô he ge, dɨ letyae obêc vông xe xêmyaa vô nivɨha, dɨ xe obêc nêl kɨyang vô Yesu lec letyae ên nêbê he vông xe yuac vô nôn lec? Xacxam va mê.
19 Porque, qual é a nossa esperança, ou gozo, ou coroa de glória, diante de nosso Senhor Jesus na sua vinda? Porventura não o sois vós?
20 Ên xam ge wê xam vông xe lêm vô levac dɨ vông xe xêmyaa vô nivɨha.
20 Na verdade vós sois a nossa glória e o nosso gozo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?