Romanos 1
PPS vs XGS
1 Janꞌan, Pablo, ntaꞌa xrée ndo Jesucristo ikjin xroon jiꞌi. Ndo Dio kuinchena ndo janꞌan ixi sintaꞌa xrée ndo, ixi tsjako chijni jian, chijni tsingijna chujni tsechón na̱ kain nchakon.
1 Poronɨ payɨ́ rɨna nearɨ mónaparɨŋɨnɨ. Nionɨ Kiraisɨ Jisasoyá xɨnáínɨ́nɨŋɨ́ nimónɨrɨ yarɨŋá wonɨrɨnɨ. Gorɨxo wáɨ́ nurɨmeiarɨŋɨ́ wo imónɨ́wɨnɨgɨnɨrɨ wéyo ɨ́á numɨrɨrɨ oyá xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́pɨ nurɨmeíwɨnɨgɨnɨrɨ nɨrɨ́pearɨ niŋonɨrɨnɨ.
2 Jaña tsindachro ndo Dio tsonꞌen ixi jaña jitaxin xroon tsinichjaxin sen kuachronga chijnie ndo ó saꞌó.
2 Xwɨyɨ́á apɨ o eŋíná xegɨ́ wɨ́á rókiamoagɨ́áwa nɨrɨro rɨ́wamɨŋɨ́ ŋwɨ́áɨ rɨnɨŋɨ́yo eagɨ́ápimɨ dánɨ nɨnearɨrɨ sɨ́mɨ́ e tɨnɨŋɨ́pɨrɨnɨ.
3 Chijni jiꞌin tikinixinꞌen Ncháina Jesucristo Chjenꞌen ndo Dio. Jeꞌe ndo ikjan ndo chujni ko kuachrjenixin ndo sen kuachrjenixin ndo rey David.
3 Xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́ apɨ xegɨ́ xewaxo nánɨ rɨnɨŋɨ́pɨrɨnɨ. O aga ámá nimónɨrɨ́ná imónɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmoranéná re yaiwiarɨŋwárɨnɨ, “Mɨxɨ́ ináyɨ́ Depitoyá iyɨ́ axɨ́pá imónɨŋɨ́yɨ́ worɨ́anɨ?” yaiwiarɨŋwárɨnɨ.
4 Ko juachaxin ijié chónda Espíritue ndo Dio juinchexechón ndo Jesucristo ti kuenꞌen ndo meꞌe juako ixi nduaxin ndo Jesucristo, Chjenꞌen ndo Dio.
4 Kwíyɨ́ xegɨ́ bɨ o imónɨŋɨ́pɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmoranéná re yaiwiarɨŋwárɨnɨ, “Gorɨxo eŋɨ́ sɨxɨ́ eánɨŋɨ́ xɨ́o imónɨŋɨ́pɨ ayá wí sɨwá neairɨ xwárɨpáyo dánɨ owiápɨ́nɨmeanɨrɨ ámɨ sɨŋɨ́ wimɨxɨrɨ nerɨŋɨ́pimɨ dánɨ rénɨŋɨ́ nearɨŋɨ́rɨ́anɨ, ‘Gɨ́ niiwaxorɨnɨ.’ nearɨŋɨ́rɨ́anɨ?” yaiwiarɨŋwárɨnɨ. O Jisasɨ Kiraiso negɨ́ Ámɨnáo nánɨ rarɨŋɨnɨ.
5 Ixi ndo Jesucristo meꞌe kuayeꞌena juachaxin ixi sintuꞌuna xrée ndo, xronichjana chijnie ndo ngajin kain chujni chúxinꞌa ndo, chujni ste nchijíi nunte xasintajni, ixi tsitikaon na̱ ndo ko xrochuntia na̱ ndo.
5 Omɨ dánɨnɨ Gorɨxo wá nɨneawianɨrɨ xegɨ́ wáɨ́ wurɨmeiarɨgɨ́áwa oimónɨ́poyɨnɨrɨ nearɨ́peaŋɨ́rɨnɨ. None wáɨ́ wurɨmeiarɨ́ná émáyɨ́ xɨxegɨ́nɨ nɨ́nɨ wí wí dɨŋɨ́ “Xwɨyɨ́á apɨ neparɨnɨ.” yaiwiro sɨnɨ pɨ́rɨ́ mɨwiaíkí arɨ́á yɨ́mɨgɨ́ wiro éɨ́rɨxɨnɨrɨ nearɨ́peaŋɨ́rɨnɨ. Kiraisomɨ e wiíɨ́rɨxɨnɨrɨ nearɨ́peaŋɨ́rɨnɨ.
6 Ko jaꞌanta ni ste tjajna Roma, ndo Dio kuinchaꞌanta ndo ixi tsitikaonnta ndo Jesucristo.
6 Seyɨ́né enɨ ayɨ́ wiyɨ́nérɨnɨ. Jisasɨ Kiraiso xɨ́oyá imónɨpɨ́rɨ nánɨ wéyo ɨ́á seaumɨrɨŋɨ́ wiyɨ́nérɨnɨ.
7 Méxin, ikjin xroon jiꞌi xruanꞌannta kainnta xro stenta tjajna Roma. Ndo Dio tjuaꞌanta ndo ko jeꞌe ndo kuinchaꞌanta ndo ixi xrokjannta chjenꞌen ndo. Ndotáina Dio ko Ncháina Jesucristo sintanchaonnta ndo ko xrotjáanta ndo juaxruxin.
7 Aŋɨ́ Romɨyo ŋweagɨ́áyɨ́né —Ámá Gorɨxo dɨŋɨ́ sɨxɨ́ seayirɨ nionɨyá oimónɨ́poyɨnɨrɨ wéyo ɨ́á seaumɨrɨrɨ eŋɨ́yɨ́nérɨnɨ. Seyɨ́né nánɨ nionɨ payɨ́ rɨna nearɨ mónaparɨŋɨnɨ. “Negɨ́ ápo Gorɨxo tɨ́nɨ Ámɨná Jisasɨ Kiraiso tɨ́nɨ awaú wá seawianɨri seyɨ́né nɨwayɨrónɨro ŋweapɨ́rɨ nánɨ seaiiri éisixɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
8 Saꞌó tajon juasaya ngajin ndo Dio ixi juachaxien ndo Jesucristo ixi kain jaꞌanta ko ixi nguixin no nichja na̱ jian ixi jaꞌanta tsango chuntianta ndo Dio.
8 Payɨ́ rɨna nearɨ́ná xámɨ rɨpɨ osearɨmɨnɨ. Aŋɨ́ nɨmɨnɨ xwɨyɨ́á rɨpɨ ɨ́á menárarɨŋagɨ́a nánɨ gɨ́ Gorɨxomɨ yayɨ́ wiarɨŋɨnɨ, “Romɨyo ŋweagɨ́á Jisasomɨ xɨ́darɨgɨ́áyɨ́ píránɨŋɨ́ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋoɨ.” Xwɨyɨ́á apɨ aŋɨ́ nɨmɨnɨ ɨ́á menárarɨŋagɨ́a nánɨ seyɨ́né nɨyɨ́nénɨ nánɨ yayɨ́ wiarɨŋɨnɨ. Jisaso neaiiŋɨ́pimɨ dánɨ seyɨ́né e yarɨŋagɨ́a nánɨ Gorɨxomɨ yayɨ́ wiarɨŋɨnɨ.
9 Janꞌan ntaꞌa xrée ndo Dio, ixi nchijíi aséenna, ko nichja chijnie Chjenꞌen ndo, ko Ndo Dio jian noꞌe ndo ixi kain nchakon tjanchaꞌa ndo ixi jaꞌanta.
9 Xewanɨŋo —O e éwɨnɨgɨnɨrɨ nɨrɨŋɨ́pɨ anɨŋɨ́ minɨ́ nɨwiirɨ́ná xwɨyɨ́á xegɨ́ xewaxo nánɨ yayɨ́ neainarɨŋɨ́pɨ wáɨ́ urɨmɨnɨrɨ nánɨ yarɨŋáorɨnɨ. Xewanɨŋo nionɨ xɨ́omɨ rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ́ná sá bɨ mɨŋweá íníná seyɨ́né nánɨ yarɨŋɨ́ seawiiarɨŋápɨ nánɨ ananɨ sopɨŋɨ́ opaxɨ́rɨnɨ.
10 Ko kaxon kain nchakon tjanchaꞌa ndo tsajon ndo juachaxin ixi chao tsjasotsjaꞌanta.
10 Omɨ rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ́ná seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e nánɨ mɨbɨpaxɨ́ imónayiŋá eŋagɨ aiwɨ agwɨ ananɨ oyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ bɨpaxɨ́ imónɨ́ɨmɨgɨnɨrɨ aŋɨpaxɨ́ yarɨŋɨ́ wiarɨŋárɨnɨ.
11 Tjaꞌon tsikonnta ko jaña tsingijnanta ixi jian xroxraxaonnta ko chao tsosojinta ko jaña ícha tsitikaonnta ndo Dio.
11 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Nionɨ seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e nɨseaímearɨ searéwapɨyarɨ́ná seyɨ́né kwíyɨ́pimɨ dánɨ ámɨ bɨ tɨ́nɨ yóɨ́ imónɨro sɨ́kɨ́kɨ́ ámɨ bɨ tɨ́nɨ nomɨxɨga upɨ́rɨ nánɨ nionɨ aga nɨbɨrɨ sɨŋwɨ́ seanɨmɨ nánɨ nimónarɨnɨ.
12 Jaña tsingijna kichuuna ko juaxruxin tsojuna ixi naxrajeꞌo chuntiana Ncháina Jesucristo.
12 Nionɨ seyɨ́né nɨseaímearɨ́ná nionɨnɨ eŋɨ́ sɨxɨ́ seaímɨxɨmɨ nánɨ marɨ́áɨ, seyɨ́né enɨ Jisasomɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́roro píránɨŋɨ́ xɨ́darɨŋagɨ́a seanɨrɨ nionɨ enɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́rorɨ píránɨŋɨ́ xɨ́darɨŋagɨ nanɨro nerɨŋɨ́pimɨ dánɨ xɨxe eŋɨ́ sɨxɨ́ ímɨxɨnanɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
13 *Kichuuna, tjaꞌon tsonoꞌanta ixi ó chónda itsjé nchakon tjaꞌon xrojuasótsjaꞌanta ko xrajuaꞌi tjaso. Tjaꞌon tsjaso xronichja chijni jian ngajin chujni ixi tsitikaon na̱ ndo Jesús xranchi kuanichja ikaxin tjajna ti xrachuxinꞌa na̱ ndo.
13 Gɨ́ nɨrɨxɨ́meáyɨ́né, seyɨ́né rɨpɨ nánɨ majɨ́á epɨ́rɨxɨnɨrɨ nánɨ áwaŋɨ́ osearɨmɨnɨ. Ayá wí seyɨ́né tɨ́ŋɨ́ e nánɨ bɨ́ɨmɨgɨnɨrɨ nerɨ aí amɨpí bɨ pɨ́rɨ́ nɨrakiayíagɨ nánɨ seyɨ́né bɨ sɨnɨ sɨŋwɨ́ mɨseanɨŋárɨnɨ. “Nionɨ émá amɨ gɨmɨ ŋweagɨ́áyɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nemerɨ wáɨ́ urarɨ́ná wí arɨ́á nɨniro Jisasomɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́rogɨ́ápa segɨ́ wí enɨ nionɨ urarɨ́ná axɨ́pɨ wɨkwɨ́róɨ́rɨxɨnɨrɨ segɨ́ tɨ́ámɨnɨ bɨ́ɨmɨgɨnɨ.” nimónarɨnɨ.
14 Xrokonda sintakuanꞌan ngajin kain na̱, á ni griego o̱ á ni jeꞌa griego, á ni noꞌe o̱ á ni noeꞌa.
14 Nionɨ ámá nɨyonɨ kɨnɨxɨ́ imónɨgɨ́áyoranɨ, wauyɨ́ imónɨgɨ́áyoranɨ, dɨŋɨ́ émɨ́ saímɨ́ mogɨ́áyoranɨ, majɨ́á imónɨgɨ́áyoranɨ, ámá ayo nɨyonɨ xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́pɨ urɨmɨ́a nánɨ yoxáɨ́nɨŋɨ́ inárɨnɨŋɨnɨ.
15 Méxin, tsango tjaꞌon tsjaso tjajna Roma ixi sintakuanꞌannta chijni jian, chijni xrotjáanta juachaxin tsaricho̱nnta kain nchakon.
15 Ayɨnánɨ nionɨ ámá Romɨ ŋweagɨ́áyɨ́né enɨ xwɨyɨ́á yayɨ́ seainɨpaxɨ́pɨ wáɨ́ searɨmɨ́a nánɨ sɨ́mɨ́ dɨ́pénarɨŋɨnɨ.
16 *Janꞌan tosuanaꞌi nichja chijnie ndo Dio ixi chijni jiꞌi chónda juachaxien ndo, ixi kain ni tsinꞌen ko tsitikaon, ni meꞌe tsechón na̱ kain nchakon, saꞌó ni judío ko kaxon ni jeꞌa judío.
16 Xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́pimɨ dánɨ Gorɨxo dɨŋɨ́ wɨkwɨ́róɨ́áyo nɨyonɨ —Xámɨ Judayo yeáyɨ́ uyimɨxemearɨ émáyo enɨ yeáyɨ́ uyimɨxemearɨ epaxɨ́ eŋagɨ nánɨ xwɨyɨ́á apɨ nánɨ nionɨ ayá bɨ mé ananɨ wáɨ́ rɨmearɨŋárɨnɨ.
17 Ixi chijnie ndo Dio tjakoi̱na xranchi tsoméꞌe jíei̱na ixi jai̱na chuntiana ndo Jesucristo. Xranchi ndachro xroon chijnie ndo Dio: “Ngisen chuntia chijnie ndo Dio tsechón sen kain nchakon.”
17 Ayɨnánɨ nene “Gorɨxo arɨge nerɨ ámá ámɨ wé rónɨŋɨ́ xɨ́o imónɨŋɨ́pɨ wimɨxɨnɨ́árɨ́anɨ?” nɨyaiwirane ududɨ́ neainɨpaxɨ́manɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Xwɨyɨ́á yayɨ́ neainarɨŋɨ́pimɨ dánɨ Gorɨxo wɨ́á rénɨŋɨ́ neaókímɨxárɨŋɨ́rɨnɨ. Ámá Jisasomɨ iwamɨ́ó dánɨ dɨŋɨ́ nɨwɨkwɨ́róa numáná ámɨ xegɨ́ bɨ mé sa anɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨgɨ́áyɨ́, ayɨ́ wé rónɨgɨ́áyɨ́ wimɨxarɨŋɨ́rɨnɨ. Bɨkwɨ́yo dánɨ re nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ, “Ámá Gorɨxonɨ dɨŋɨ́ nɨkwɨ́róagɨ́a nánɨ ‘Wé rónɨgɨ́árɨnɨ.’ rárɨŋáyɨ́ dɨŋɨ́ nɨyɨmɨŋɨ́ tɨ́gɨ́áyɨ́ imónɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” nɨrɨnɨrɨ eánɨŋɨ́pɨ nionɨ seararɨŋápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ imónɨŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.
18 Ndo Dio jii ngajní tsango toñao ndo ngajin ni ñaꞌi ko ni ndakoꞌa ncheꞌe, ko kondeexin ti ndakoꞌa ncheꞌe na̱ meꞌe tingakonꞌen ixi ikaxin chujni tsonoꞌe chijni nduaxin.
18 Gorɨxo ámá wé rónɨŋɨ́ xɨ́o wimónarɨŋɨ́pɨ mé rɨkɨkɨrɨ́ó yarɨgɨ́áyɨ́ —Ayɨ́ wigɨ́ rɨkɨkɨrɨ́ó yarɨgɨ́ápɨ neróná Gorɨxo nánɨ nɨjɨ́á imónɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ rɨ́wɨ́mɨnɨ mamoarɨgɨ́áyɨ́rɨnɨ. Ámá ayɨ́ nánɨ Gorɨxo aŋɨ́namɨ dánɨ wikɨ́ wónɨ́agɨ nánɨ pɨrɨ́ umamoŋɨ́pɨ rɨxa sɨŋánɨ piaumɨmɨ́ inɨnɨ.
19 Jeꞌe na̱ ó noꞌe na̱ jian ixi chao xrochúxini ndo Dio ixi jeꞌe ndo juako ndo ngajin na̱ juachaxien ndo ixi juinchéña ndo kain ngeꞌe ngataꞌa nunte xasintajni.
19 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. Gorɨxo ámá xɨ́o nánɨ re yaiwipaxɨ́pɨ, “O imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ apɨ rɨ́a imónɨnɨ?” yaiwipaxɨ́pɨ yumɨ́í mɨwimónɨ́ sɨŋánɨ imónɨnɨ. Gorɨxo xewanɨŋo imónɨŋɨ́pɨ nánɨ sɨwá winɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ.
20 Maski tikonꞌana ndo Dio, noi̱na ixi jeꞌe ndo juinchéña ndo kain ngeꞌe ko tikonna kain juachaxien ndo, méxin chao tsichuxinna ndo. Ko ni ndakoꞌa ncheꞌe juaꞌi xrondachro na̱ noeꞌa na̱ ngeꞌe ncheꞌe na̱ ixi jeꞌe na̱ tikonna kain jiꞌi kaxon.
20 Xewanɨŋo imónɨŋɨ́pɨ —Apɨ sɨŋwɨ́ tɨ́nɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨpaxɨ́ mimónɨŋagɨ aí eŋíná aŋɨ́na imɨxɨrɨ xwɨ́árí imɨxɨrɨ eŋe dánɨ ámá apimɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ́ná “Xɨ́o imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ apɨrɨ́anɨ?” yaiwipaxɨ́rɨnɨ. “Eŋɨ́ amɨpí apɨ imɨxɨŋo eánɨŋɨ́pɨ ná rɨ́wɨ́yo aí wí samɨŋɨ́ wenɨ́ámanɨ.” yaiwirɨ “Xɨ́o imɨxɨŋɨ́pimɨ xegɨ́ bɨ nɨwimónɨrɨ nánɨ aga seáyɨ e rɨ́a wimónɨnɨ?” yaiwirɨ epaxɨ́rɨnɨ. Ayɨnánɨ ámá Gorɨxomɨ wí yapɨ́ re uréwapɨyipaxɨ́ menɨnɨ. “Nionɨ joxɨ imónɨŋɨ́pɨ nánɨ majɨ́á nimónɨrɨ nánɨ nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́ eŋáonɨrɨnɨ.” urɨpaxɨ́ menɨnɨ.
21 *Maski noꞌe na̱ jii ndo Dio, chóndeꞌa na̱ ndo juasaya xranchi tikinixinꞌen tsayéꞌe ndo; jeꞌo xraxaon na̱ sincheꞌe na̱ ngeꞌe ndakoꞌa ko tsikoncha aséen na̱ ko ndakoꞌa xraxaon na̱.
21 Eŋíná ámá ayɨ́ sɨnɨ xɨxenɨ “Gorɨxo apɨ rɨ́a imónɨnɨ?” nɨyaiwiro aiwɨ re egɨ́awixɨnɨ. O Ŋwɨ́áo eŋagɨ nánɨ wé íkwiaŋwɨ́yo tɨpaxɨ́pa mɨtɨpa ero amɨpí xɨ́o imɨxɨŋɨ́pɨ nánɨ yayɨ́ mɨwipa ero wigɨ́ dɨŋɨ́ nɨmorɨ́ná majɨmajɨ́á ikárɨnɨro dɨŋɨ́ xeŋwɨ́nɨ nɨmóa núɨ́asáná dɨŋɨ́ rɨ́á xeyánɨgɨ́áyɨ́ imónɨro egɨ́awixɨnɨ.
22 Jeꞌe na̱ xraxaon na̱ ixi noꞌe na̱ kain ngeꞌe ko nduaxinꞌa; xroꞌan ngeꞌe noꞌe na̱.
22 “Dɨŋɨ́ émɨ́ saímɨ́ moŋwaénerɨnɨ.” nɨrɨro aiwɨ majɨmajɨ́á ikárɨnɨgɨ́áyɨ́ nimónɨro
23 Xrokuajon na̱ juasaya ngajin ndo Dio, ndo ícha tituanꞌan, ndo jichón kain nchakon, ko ncheꞌa na̱ jaña. Jeꞌo tajon na̱ juasaya ngajin ngeꞌe jichónꞌa xranchi naa ngisen tsikenꞌen o̱ xranchi kuxe tjanga, ko iko chónda noó tutée ko kaxon kunchee.
23 Ŋwɨ́á mɨpé anɨŋɨ́ imónɨŋomɨ mumímɨnɨ́ rɨ́wɨ́ numoro mimónɨ́ ŋwɨ́á bɨ ɨ́á oxɨraneyɨnɨro ámáranɨ, iŋɨ́ranɨ, odɨpíranɨ, naŋwɨ́ onɨmiápiaranɨ, xopaikɨgɨ́ bɨ nimɨxɨro “Negɨ́ ŋwɨ́á imónɨŋɨ́pɨ, ayɨ́ rɨpɨrɨnɨ.” rɨgɨ́awixɨnɨ.
24 Méxin, ndo Dio kuintuꞌe ndo na̱ sincheꞌe na̱ ngeꞌe ndakoꞌa tjaun na̱, ti jeꞌo chónda kichuu na̱ xranchi xi ko xi, ko nchri ko nchri, meꞌe ncheꞌe ngeꞌe tosuexinni.
24 Gorɨxo ámá e majɨmajɨ́á nikárɨnɨro yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ́ná wigɨ́ ɨ́eapá winarɨŋɨ́pimɨ dánɨ sɨpí imónɨŋɨ́pimɨ xe oikɨrɨpeánɨ́poyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨŋɨnigɨnɨ. Sɨŋwɨ́ e wɨnɨ́agɨ wiwanɨŋɨ́yɨ́ piaxɨ́ eámɨxɨnɨgɨ́awixɨnɨ.
25 Kuitikaonꞌa na̱ ndo Dio, ndo nduaxin jichón, ko kuitikaon na̱ juancheya; kuajonna juasaya ngajin ngeꞌe tsijinchéña ndo Dio ko kuajonꞌa na̱ juasaya ngajin jeꞌe ndo, ndo juinchéña kain ngeꞌe. Jeꞌe ndo tikinixinꞌen ndo juasaya kain nchakon. Jaña tsonꞌen.
25 Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ Gorɨxo e eŋɨ́rɨnɨ. Ámá ayɨ́ nepa imónɨŋɨ́ Gorɨxo nánɨpɨ rɨ́wɨ́ umoro yapɨ́ imónɨŋɨ́pɨ ɨ́á xɨrɨro nemáná amɨpí nɨ́nɨ imɨxɨŋomɨ —O anɨŋɨ́ minɨ́ yayɨ́ umepaxorɨnɨ. “Ámá nɨ́nɨ e éɨ́rɨxɨnɨ.” nimónarɨŋorɨnɨ. Omɨ yayɨ́ numero ɨ́á mɨxɨrɨ́ xɨ́o imɨxɨŋɨ́pimɨnɨ ɨ́á xɨrɨro wéyo umero yarɨŋagɨ́a nánɨ Gorɨxo e eŋɨ́rɨnɨ.
26 Méxin, ndo Dio kuintuꞌe ndo na̱ sincheꞌe na̱ ngeꞌe ndakoꞌa ti tosuexinni, xranchi nchri ko nchri jeꞌo nchra chónda kichuu nchra, ko jiꞌin tjaunꞌa ndo Dio xrokonꞌen.
26 Ayɨnánɨ Gorɨxo wigɨ́ ɨ́eapá winarɨŋɨ́pimɨ dánɨ piaxɨ́ weánɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ xe oikɨrɨpeánɨ́poyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨ́agɨ apɨxíwa oxɨ́ nɨmeánɨrɨ́ná xɨrɨnɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ imónɨŋɨ́pɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨro apɨxɨ́ wí tɨ́nɨ nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́pɨ niga ugɨ́awixɨnɨ.
27 Kaxon jaña xi chóndaꞌi nchri ixi jeꞌo xi ko xi chónda kichuu xa, meꞌe naa ngeꞌe tosuexinni ko kondeexin meꞌe tangi ichin xrotsé xa.
27 Oxowa enɨ apɨxɨ́ nɨmearo xɨrɨ́ɨ́rɨxɨnɨrɨ imónɨŋɨ́pɨ pɨ́nɨ nɨwiárɨro “Oxɨ́ wɨ́a tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ oinaneyɨ.” nɨyaiwiro aga sɨ́mɨ́ nɨxeadɨ́pénɨróná oxɨ́ wɨ́a wɨ́a tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ ninɨro piaxɨ́ weánɨpaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ inɨgɨ́awixɨnɨ. Ayɨnánɨ “Wigɨ́ néra ugɨ́ápɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ pɨrɨ́ Gorɨxo umamoŋɨ́pɨ rɨxa wímeaŋɨ́rɨnɨ.” rarɨŋɨnɨ.
28 Ko jeꞌe na̱ xraxaonꞌa na̱ ndo Dio, méxin jeꞌe ndo kuintuꞌe ndo na̱ xraxaon na̱ kain ngeꞌe ti ndakoꞌa ko sincheꞌe na̱ ti ndakoꞌa xraxaon na̱.
28 Ámá “Gorɨxo apɨ imónɨŋorɨ́anɨ?” nɨwiaiwiro sɨ́mɨ́ e mɨtɨnɨpa yarɨŋagɨ́a nánɨ o wigɨ́ “Sɨpí e e oyaneyɨ.” yaiwiarɨgɨ́ápɨ nánɨ xe mɨŋɨ́ niga úɨ́rɨxɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ wɨnɨŋɨnigɨnɨ. Sɨŋwɨ́ e wɨnɨŋɨ́ eŋagɨ nánɨ ayɨ́ amɨpí nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́ ámá mepaxɨ́ imónɨŋɨ́pɨ néra nuro re yarɨgɨ́árɨnɨ.
29 Kueya ti ndakoꞌa ncheꞌe ni meꞌe. Jeꞌo ngeꞌe ndakoꞌa ncheꞌe na̱; tjaun na̱ xrochónda na̱ inaa nchri, nchri jeꞌa janchriꞌe na̱, ko tsango ñaꞌi na̱, ko tjaun na̱ jeꞌo xrochónda na̱ itsjé ngeꞌe, ko méxin chónda na̱ ijie̱, ko tsango chjuyeꞌe na̱, ko tjaun na̱ naatsóñaxón na̱ chujni, ko jeꞌe na̱ ncheketo kichuu na̱, ko ncheya na̱ ko nichja na̱ ngeꞌe nduaxinꞌa ixi inaa chujni.
29 Nɨpɨkwɨnɨ mimónɨŋɨ́ nɨ́nɨ nánɨ mɨŋɨ́ inɨro rɨkɨkɨrɨ́ó epaxɨ́ imónɨŋɨ́ nɨ́nɨ nánɨ mɨŋɨ́ inɨro anɨmɨ́ yarɨ́á epaxɨ́ imónɨŋɨ́ nɨ́nɨ nánɨ mɨŋɨ́ inɨro “Ámá wí rɨ́á omeárɨnɨ́poyɨ.” yaiwiarɨgɨ́ápɨ nánɨ mɨŋɨ́ inɨro yarɨgɨ́árɨnɨ. Apɨnɨ yarɨgɨ́ámanɨ. Rɨpɨ enɨ ayá wí yarɨgɨ́árɨnɨ. Sɨŋwɨ́ ɨ́wɨ́ wɨnɨro “Amɨpí apɨ nionɨ meapaxɨ́pɨrɨnɨ.” bɨ onɨmiápɨ mɨyaiwí ayá wí yaiwiro nɨwiápɨ́nɨmearo ámá pɨkiro sɨ́mɨ́ráxwɨró ero yapɨ́ wíwapɨyiro ámá wí nánɨ nurɨrɨ́ná sɨpí owímeanɨrɨ urɨro únúnɨŋɨ́ wikárɨro mɨmayɨ́ó wiro
30 Nichjangíꞌe kichuu na̱ ko ningakonꞌen na̱ ndo Dio, ko jeꞌo na̱ tjaun na̱ tsituanꞌan na̱, ko nchejié aséen na̱, ko xraxaon na̱ ixi tsango tjintee na̱, jeꞌo xraxaon na̱ xranchi sincheꞌe na̱ ti ndakoꞌa ko titikaonꞌa na̱ ndotée na̱ ko janée na̱.
30 xwɨyɨ́ápai uŋwɨrárɨro Gorɨxo nánɨ sɨ́mɨ́ tɨ́nɨ ero ámáyo xɨxewiámɨ́ rɨnɨro mɨxɨ́ kɨ́nɨro mɨxɨ́ meakɨ́nɨro sɨpí imónɨŋɨ́ ámá sɨnɨ nɨjɨ́á mimónɨgɨ́ápɨ éwapɨ́nɨro xɨnáíxaneyo maŋɨ́ wiaíkiro yarɨgɨ́árɨnɨ.
31 Tjaunꞌa na̱ tsienxin na̱ ko ncheꞌa na̱ ti ndachro na̱ xrojuincheꞌe na̱, ko tjueꞌa kichuu na̱, ko tjaunꞌa na̱ xrotjáñeꞌe na̱ ngeꞌe juinchekao kichuu na̱, ko tikonóeꞌa kichuu na̱.
31 Rɨpɨ enɨ yarɨgɨ́árɨnɨ. Majɨ́á ikárɨnɨro dɨŋɨ́ uŋwɨrárɨpaxɨ́ mimónɨpa ero wíyo dɨŋɨ́ sɨpí mɨwipa ero wá mɨwianɨpa ero yarɨgɨ́árɨnɨ.
32 Ni meꞌe noꞌe na̱ ngeꞌe tsiketuanꞌan ndo Dio ko noꞌe na̱ ixi ngisen jaña sincheꞌe tikinixin tsenꞌen, ko maski jaña noꞌe na̱, xrancheꞌe na̱ kain meꞌe ko xratakeꞌe na̱ juaxruxin ti tikon na̱ inaa ngisen naxrajeꞌo jaña ncheꞌe.
32 E yarɨgɨ́áyɨ́ Gorɨxo re rárɨŋɨ́pɨ nánɨ nɨjɨ́á nimónɨro aiwɨ, “Ámá sɨpí apɨ yarɨgɨ́áyɨ́ wí sɨŋɨ́ upaxɨ́manɨ. Pepaxɨ́rɨnɨ.” rárɨŋɨ́pɨ nánɨ nɨjɨ́á nimónɨro aiwɨ sɨpí apɨ imónɨŋɨ́pimɨ nɨxɨ́da nuro apɨnɨ mé sɨpí seáyɨ e imónɨŋɨ́ rɨpɨ enɨ nero ɨ́wɨ́ apɨ néra warɨgɨ́áyo weyɨ́ ayá wí meararɨgɨ́árɨnɨ.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?