Mateus 9

PPO vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 Atéró, Yesu a̧ wȩi nukupaae biti̧ holóló, ai wȩi kȩla tȩyóló a̧ betere be huluapaae felepó.
1 Jisaso ewépámɨ nɨpɨxemoánɨrɨ nɨŋwearɨ nɨmeámɨ orɨwámɨ dánɨ nɨxemoaurɨ xegɨ́ aŋɨ́ ŋweaarɨŋɨ́pimɨ nɨrémorɨ ŋweaŋáná
2 Atéró a̧ aimó betepa, mepaae whi̧rapené beta̧ tiki da̧amui whi̧ besekȩtamo turó Yesu beterepaae beleyóló walepó. Atétepa atima kisipa tiki tiróló wale ala Yesuné kolóló, kale tiki da̧amui whi̧paae duraalu, “Ti naale-ó, naao dowi ala kwia mió ya̧lo i kemeratapa whaalia ini, naao hosaa diriyóló dua betae,” yalepó.
2 re eŋɨnigɨnɨ. Ámá wa ámá eŋɨ́ nɨ́nɨ sɨwímɨ́ eŋɨ́ wo íkwiaŋwɨ́yo nɨtɨmáná nɨmeámɨ báná Jisaso awa “O ananɨ naŋɨ́ neaimɨxɨyipaxɨ́rɨnɨ.” nɨyaiwiro xɨ́omɨ dɨŋɨ́ wɨkwɨ́roarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ eŋɨ́ sɨwímɨ́ eŋomɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá roxɨnɨ, joxɨ ayá sɨ́wɨ́ mɨrɨropanɨ. Ɨ́wɨ́ joxɨ yarɨŋɨ́pɨ rɨxa yokwarɨmɨ́ siíárɨnɨ.” uráná re eŋɨnigɨnɨ.
3 Ai fo depa, mepaae Moses-né ere fo yó mótu betere whi̧rape atima kisipanétei duraalu, “I whi̧né a̧ Kótó kaae beterapóló du betere foné, Kótóné doi doróló faletu beterapó,” yalepó.
3 Ŋwɨ́ ikaxɨ́ eánɨŋɨ́pɨ mewegɨ́áwa wigɨ́ xwioxɨ́yo dánɨ dɨŋɨ́ re nɨpɨkíga ugɨ́awixɨnɨ, “Ámá ro ‘Gorɨxo yarɨŋɨ́pɨ epaxonɨrɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ nɨrɨrɨ́ná Gorɨxomɨ rɨperɨrɨ́ umearɨnɨ.” Ínɨmɨ dánɨ dɨŋɨ́ e yaiwiarɨŋagɨ́a nánɨ
4 Yesuné atimané atéró mutere kisipa kolóló duraalu, “Diaao̧ atei kaae dowi kisipa noatepa mutu bitu de?
4 Jisaso dɨŋɨ́ adadɨ́ nɨwirɨ nɨjɨ́á nimónɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Pí nánɨ segɨ́ dɨŋɨ́yo dánɨ ‘O Gorɨxomɨ rɨperɨrɨ́ numerɨ yarɨnɨ.’ niaiwiarɨŋoɨ?
5 Fo tamo mulapa, so whi̧né taleyóló mé fo diaao̧ enére? Naao dowi alamó saaire kwia ya̧lo aluratapó fo enérepé, ya̧ turukó horóló naao besekȩ sóró fae fo enére? Dia̧ tuȩ́ tekeyóló kisipa yae.
5 — ausente —
6 Atérené i haemó betó mole so whi̧né dowi ala kwia tokó̧ló aluraaire fotoko̧ Whi̧né Naalemané su̧mó bulapóló, kisipa muó̧pólópa,” kale whi̧paae, “Ya̧ turukó horóló naao besekȩ sóró bepaae fae,” yalepó.
6 — ausente —
7 Ti fo depa, kale whi̧ turukó holóló ama besekȩ sóró bepaae felepó.
7 o nɨwiápɨ́nɨmeámɨ xegɨ́ aŋɨ́ e nánɨ uŋɨnigɨnɨ.
8 Atétere ala aimó betó mole so whi̧ feané kolóló, atima doasi hokomó sókó furaalu sira yalepó. Mo whi̧né etei kaae ala yó̧póló Kótónétei sóró beteró beterapóló, ama doi hale sóró horalepó.
8 Xegɨ́ aŋɨ́ e nánɨ úagɨ oxɨ́ apɨxɨ́ e epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨro nánɨ dɨŋɨ́ nɨyeawárɨro “Gorɨxo ámá ro nénɨ́ tɨ́ŋónɨŋɨ́ wimɨxɨŋɨ́rɨ́anɨ?” nɨyaiwiro xɨ́omɨ yayɨ́ seáyɨmɨ dánɨ umegɨ́awixɨnɨ.
9 Atéró Yesu a̧ ai hae tiki taaróló fu betalemó, takis moni siré kotere whi̧ Matyu takis moni saairaalu, tȩne furu bemó betepa kelalepó. Atépa ama a̧paae duraalu, “Ya̧ ȩ sya ape,” depa, kale sekȩ́ a̧ turukó horóló Yesu sya felepó.
9 Jisaso e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ nurɨ́ná ámá wo xegɨ́ yoɨ́ Matɨyuoyɨ rɨnɨŋo takisɨ́ nánɨ nɨgwɨ́ uráparɨgɨ́á opisɨ́ aŋɨ́yo riwo ŋweaŋagɨ nɨwɨnɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Nionɨ nɨxɨ́dɨméɨrɨxɨnɨ.” urɨ́agɨ o nɨwiápɨ́nɨmearɨ númɨ uxɨ́dɨŋɨnigɨnɨ.
10 Atéró, Yesu a̧ kale whi̧ Matyuné bemó betepa, takis moni siré kotere whi̧raperó mepaae dowi ala dere whi̧rapetamo mo turó wóló, Yesuró ama yó matere whi̧rapetamo fea touyóló o̧la nuku beterepó.
10 Jisaso xegɨ́ wiepɨsarɨŋowa tɨ́nɨ aŋɨ́ Matɨyuoyá nánɨ nuro aiwá narɨ́ná ámá takisɨ́ nánɨ nɨgwɨ́ uráparɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ arɨ́kí yarɨgɨ́á wínɨyɨ́ tɨ́nɨ omɨ nɨwímearo nawínɨ aiwá narɨŋagɨ́a
11 Atéró o̧la nuku betepa, mepaae Farisi whi̧rapené kolóló ama yó matere whi̧rapepaae duraalu, “Dia̧ yó matere whi̧-a, takis moni siré kotere whi̧raperó dowi ala dere whi̧rapetamotei, noatepa o̧la beta̧mó nuku bitu de?” yalepó.
11 Parisiowa sɨŋwɨ́ e nɨwɨnɨro xegɨ́ wiepɨsarɨŋowamɨ re urɨgɨ́awixɨnɨ, “Segɨ́ searéwapɨyarɨŋɨ́ ro pí nánɨ ámá takisɨ́ nánɨ nɨgwɨ́ nearáparɨgɨ́á tɨyɨ́ tɨ́nɨ ɨ́wɨ́ arɨ́kí yarɨgɨ́á tɨyɨ́ tɨ́nɨ nawínɨ nɨŋwearo aiwá narɨŋoɨ?” urɨ́agɨ́a
12 Ai fo wosóló Yesuné duraalu, “Kisi daanire so whi̧ dokta beterepaae fumi, kisi daale so whi̧maaté fua dapó.
12 Jisaso arɨ́á e nɨwirɨ xewanɨŋo nánɨ “Ámá ɨ́wɨ́ yarɨgɨ́áyo arɨrá wimɨnɨrɨ nánɨ weapɨŋorɨ́anɨ?” oyaiwípoyɨnɨrɨ ewayɨ́ ikaxɨ́ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá sɨmɨxɨ́ mɨyarɨgɨ́áyɨ́ xwɨrɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ warɨgɨ́áranɨ? Oweoɨ, sɨmɨxɨ́ yarɨgɨ́áyɨ́nɨ xwɨrɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ warɨgɨ́árɨnɨ.
13 Kótóné asȩyóló muló betere fo i ape. ‘Simó suku̧laa dalóló ha̧le matere ala Kótóné a̧ saai doasi hȩkeseni, ko̧lené sinóló ha̧le tao sere ala depa, ti a̧ mo doasi hȩkeserapó,’ erapó. Térapa dia̧ fóló, ai ere fo bete wosóló kisipa tekeyae. Ti ȩ waleteita, donoi ala dere so whi̧paae ape yaai anitei dowi ala dere so whi̧paae ape yaai walepó,” yalepó.
13 E nerɨ aí soyɨ́né nuro xwɨyɨ́á eŋíná wɨ́á rókiamoagɨ́ Xoseao nɨrɨrɨ eaŋɨ́ rɨpɨ, ‘ “Rɨdɨyowánɨ Gorɨxonɨ nánɨ níɨ́rɨxɨnɨ.” mɨnimónarɨnɨnɨ. “Ámá wíyo nánɨ ayá nurɨmɨxɨro arɨrá wíɨ́rɨxɨnɨ.” nimónarɨnɨ.’ nɨrɨrɨ rɨ́wamɨŋɨ́ eaŋɨ́ apimɨ ɨ́á nɨroro nɨjɨ́á imónɨ́poyɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨrɨnɨ. Ámá ‘Wé rónɨŋɨ́ yarɨŋwaénexɨnɨ.’ yaiwinarɨgɨ́áyo ‘Nionɨ tɨ́ámɨnɨ bɨ́poyɨ.’ urɨmɨnɨrɨ nánɨ weapɨŋámanɨ. ‘Ɨ́wɨ́ yarɨŋwaénexɨnɨ.’ yaiwinarɨgɨ́áyo nánɨ weapɨŋárɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
14 Téró, Jon-né yó matere whi̧rape Yesu beterepaae wóló a̧paae woseturaalu, “Da̧ró Farisi whi̧rapetamota me sukamó o̧la weyóló ha̧le bitua depatei, naao yó matere whi̧rapemo o̧la weyóló ha̧le bitinitere-a, noatepa de?” yalepó.
14 Jono wayɨ́ numeaia warɨŋoyá wiepɨsarɨŋowa Jisaso tɨ́ŋɨ́ e nánɨ nɨbɨro re urɨgɨ́awixɨnɨ, “None tɨ́nɨ Parisiowa tɨ́nɨ Gorɨxo none nánɨ yayɨ́ owinɨnɨrɨ aiwá ŋwɨ́á ŋwɨrárɨnayarɨŋagwɨ aiwɨ dɨxɨ́ wiepɨsarɨŋowa pí nánɨ aiwá ŋwɨ́á mɨŋwɨrárɨnɨ́ yarɨŋoɨ?” urɨ́agɨ́a
15 Ai fo depa, Yesuné atimapaae tokó̧ mótu duraalu, “Kale so dokaaire whi̧ a̧ ama fulumu whi̧rapetamo ha̧le betepatei, ama fulumu whi̧rape dekȩtu moló̧mó betaaloé? Téni, nalo kale so dokore whi̧ mené dapesó fupa, ti ama fulumu whi̧rape atima o̧la weyóló ha̧le betaalo ai ape.
15 Jisaso xewanɨŋo nánɨ “Omɨ wa nɨpɨkímáná eŋáná wiepɨsarɨŋɨ́yɨ́ dɨŋɨ́ sɨpí nɨwirɨ́ná aiwá ŋwɨ́á ŋwɨrárɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ ewayɨ́ xwɨyɨ́á re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá apɨxɨ́ sɨŋɨ́ meáo xegɨ́ ámá imónɨgɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ ŋweaŋáná o nánɨ dɨŋɨ́ sɨpí wipaxɨ́ menɨnɨ. E nero aí ámá wa omɨ anɨ́nɨmɨxáná íná aiwá ŋwɨ́á ŋwɨrárɨnɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
16 Mo whi̧ beta̧nékélé, kisi kuti kwia sóró si kutitamo nomotumipó. Ti noatepae, kisi kuti kwia sóró deraakele kutitamo dakoróló nomonalemó, momó bisa̧ae fóló mo ti fake yaalopó.
16 “Xwɨyɨ́á Parisiowa nearéwapɨyarɨgɨ́ápɨ tɨ́nɨ Jisaso sɨŋɨ́ nearéwapɨyarɨŋɨ́pɨ tɨ́nɨ kumɨxɨpaxɨ́ mimónɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ ámɨ ewayɨ́ ikaxɨ́ nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Ámá wigɨ́ sorɨ́á axenɨŋagɨ nɨwɨnɨróná rapɨrapɨ́ sɨnɨ mɨkɨkarínɨŋɨ́ bɨ nɨmearo urɨ́ óɨ́ inɨŋúmɨ nɨpɨ́roro gwɨ́ kiwearɨgɨ́ámanɨ. E nerɨ́náyɨ́, igɨ́á eánáná rapɨrapɨ́ sɨŋɨ́ pɨ́róɨ́ápɨ nɨkɨkarínɨrɨ́ná urú xwé naxega unɨ́árɨnɨ.
17 Whi̧ beta̧nékélé, kisi wain wȩi tepeturaalu, upulé moi hupu sekaȩné nomóló mole wutimó tepetumipó. Atéró tepetepa, ti kale moi hupu sekaȩmó tepeyale wain wȩi tóputuraalu, fulukó fóló wȩi sunée faalopó. Atéyao̧sóró, atima kisi wain wȩi tepeturaalu, ti kisi hupu sekaȩné aleale wutimótóróti tepetua dapó. Atétepa, ti kale wutiró wȩitamo wusuró mo wisiyóló muó tawaalo ai ape,” yalepó.
17 Rɨpɨ enɨ ámá iniɨgɨ́ wainɨ́ sɨŋɨ́ memé wará sɨxɨ́ urɨ́wámɨ iwajɨ́á yarɨgɨ́ámanɨ. E nerɨ́náyɨ́, memé wará sɨxɨ́wá núpɨyinɨrɨ́ná iniɨgɨ́ wainɨ́ purɨ sɨxɨ́wá xwɨrɨ́á ikɨxénɨrɨ e enɨgɨnɨ. Wainɨ́ sɨŋɨ́yɨ́ memé wará sɨxɨ́ sɨŋɨ́wámɨ yíánáyɨ́, wará tɨ́nɨ iniɨgɨ́ tɨ́nɨ nɨpiaúnɨ naŋɨ́ enɨŋoɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.
18 Atéró ama fo teó du betepatei, beta̧ doasi topo whi̧ wóló a̧ daalemó bukutiri teya̧ró bitu duraalu, “Doa whi̧-ó, ya̧lo senaale mo miótóróti sinalepó. Téyaletei, ya̧ wóló ama tikimótamo naao naase mulatepata, ti a̧ mo kepaanérapó,” yalepó.
18 Jisaso xwɨyɨ́á apɨ sɨnɨ e urarɨ́ná re eŋɨnigɨnɨ. Judayɨ́yá rotú aŋɨ́ meweŋɨ́ wo nɨbɨrɨ Jisaso sɨkwɨ́ tɨ́ŋɨ́ e mɨŋɨ́ xwɨ́áyo nɨkwɨ́rorɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gɨ́ miaí rɨxa pearɨnɨ. E nerɨ aí joxɨ nɨbɨrɨ wé seáyɨ e wikwiáráná naŋɨ́ oenɨ.” urɨ́agɨ
19 Atétepa Yesu a̧ turukó horóló kale whi̧tamo fupa, ama yó matere whi̧rapekélé felepó.
19 o nɨwiápɨ́nɨmearɨ númɨ nurɨ wiepɨsarɨŋowa enɨ nawínɨ warɨ́ná
20 Até deretamo, beta̧ so wéliéné du betepatei, 12 ba fo kemere so Yesuné sisóró sókó wóló, ama deró betere kuti salemó wolaayalepó.
20 — ausente —
21 Kale soné ama i kisipa mualepó. “Ya̧lotamo ama kuti salemó wolaatepa, ti ya̧lo kisi bete su̧mó wisiyaalopó.”
21 — ausente —
22 Tétepa, Yesu a̧ fetée fóló kale sopaae duraalu, “Ti senaale-ó, naao kisipa tiki tirale alané naao kisi bete wisiralepa, hosaa tua̧mó sekȩni, diriyóló dua fae,” yalepó. Ai fo deremótóró kale soné kisi bete mo ti wisiyalepó.
22 Amáɨ́ rónɨ́agɨ Jisaso nɨkɨnɨmónɨrɨ ímɨ sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Gɨ́ ineyɨ, ayá sɨ́wɨ́ mɨrɨropanɨ. Jíxɨ dɨŋɨ́ nɨnɨkwɨ́rorɨŋɨ́pimɨ dánɨ erɨ́kiemeánɨ́ɨnɨ.” uráná í rɨxa naŋɨ́ imónɨŋɨnigɨnɨ.
23 Atéró, Yesu a̧ kale doasi topo whi̧né be dolopaae sókó felemó, so whi̧ fea fo tiki whaa du bitu, fó wuti hale yóló moló-u du betepa kelalepó.
23 Jisaso e dánɨ nurɨ rotú aŋɨ́ meweŋoyá aŋɨ́ e nɨrémorɨ oxɨ́ apɨxɨ́ epɨ́royɨ́ nɨyárɨmáná ŋwapé rɨro webɨ́í rɨro nero yaiwínɨŋɨ́ yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ
24 Até du betepa, Yesuné atima foné sóró duraalu, “Ai senaaleta sukuni, a̧ noke firapa dia̧ taae fae,” deremó atimané a̧ do̧ nalalepó.
24 re urɨŋɨnigɨnɨ, “Rɨxa peyeápoyɨ. Miáí pɨyɨ́ menɨnɨ. Sa sá wenɨ.” urɨ́agɨ ayɨ́ rɨpɨ́á nurɨro yarɨŋagɨ́a aí
25 Atéró, ai touró betere so whi̧ fea belapaae ho̧kó deróló, Yesu a̧ kale senaale mole be dolopaae fóló, kale senaalené naasemó tao salemó, a̧ mo ti suka̧letei momó kepaayalepó.
25 nɨ́nɨ miáí tɨ́ŋɨ́ e pɨ́nɨ nɨwiárɨmɨ rɨxa nɨpeyeámáná eŋáná o nɨpáwirɨ miáímɨ wéyo ɨ́á nɨmaxɨrɨrɨ mɨ́eyoááná re eŋɨnigɨnɨ. Miáí wiápɨ́nɨmeaŋɨnigɨnɨ.
26 Atéró, Yesuné i ala yalepóló, ai be hulua feapaae deté kwȩyóló fakeralepó.
26 Í wiápɨ́nɨmeágɨ xwɨyɨ́á o éɨ́pɨ nánɨ xwɨyɨ́á aŋɨ́ nɨyonɨ rɨnárɨmeŋɨnigɨnɨ.
27 Atéró Yesu ai be taaróló fu betalemó, kele dilikire whi̧ tamoné a̧ sya wou fo fakeyóló duraalu, “Depit-né deté yale whi̧né Naalema-ó, naao da̧mo ko̧lené sukutu tao sae,” yalepó.
27 Jisaso e dánɨ warɨ́ná ámá sɨŋwɨ́ supárɨgɨ́íwaú númɨ nuxɨ́dɨri rɨ́aiwá re urɨgɨ́isixɨnɨ, “Negɨ́ mɨxɨ́ ináyɨ́ Depitomɨ xiáwoxɨnɨ, yawawi ananɨ wá yeawianɨréɨnɨ?” nurɨri
28 Atétepa, Yesu a̧ be tua̧paae sókó fi tikimó nalo kale kele dilikire whi̧ tamo a̧ beterepaae wapa, atimaamopaae woseturaalu, “Ya̧lo diaamo su̧mó wisiranérapóló kisipa mute?” depa, atimaamoné duraalu, “Tale-ó, naao fotoko̧né da̧mo mo su̧mó wisiranérapó,” yalepó.
28 o rɨxa aŋɨ́yo nɨpáwirɨ ŋweaŋagɨ awaú enɨ nɨpáwiri wímeááná Jisaso yarɨŋɨ́ re wiŋɨnigɨnɨ, “Awagwí dɨŋɨ́ nɨnɨkwɨ́rori ‘O ananɨ sɨŋwɨ́ supárɨgwɨ́íyɨ́ naŋɨ́ yeaimɨxɨpaxorɨnɨ.’ rɨniaiwiarɨŋiɨ?” urɨ́agɨ awaú “Oyɨ, Ámɨnáoxɨnɨ, joxɨ e epaxoxɨrɨnɨ.” urɨ́agɨ́i
29 Ai fo depa, ama kale whi̧tamoné kelemó wolaa yóló duraalu, “Diaamoné kisipa tiki tiró betereteiné i wisiratere ape,” yalepó.
29 o egɨ́ sɨŋwɨ́yo wé ɨ́á nuxɨrɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Awagwí dɨŋɨ́ nɨkwɨ́roarɨgɨ́ípa xɨxenɨ oimónɨnɨ.” uráná re eŋɨnigɨnɨ.
30 Ai fo yalemó, kale whi̧tamoné kele fisa̧ae fóló wisitepa Yesuné atimaamopaae fo mulóló duraalu, “Ya̧lo diaamopaae i erale ala so whi̧paae momókó deté kwȩyao̧se,” yalepó.
30 Awaú sɨŋwɨ́ noxoari anɨgɨ́isixɨnɨ. Sɨŋwɨ́ noxoari anɨ́agɨ́i Jisaso arɨ́á jɨyikɨ́ norɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Awagwí nionɨ eaíápɨ ámá wíyo áwaŋɨ́ murɨmepa éisixɨnɨ.” urɨ́agɨ aí
31 Téyaletei, atimaamo be hulua feapaae fóló, Yesuné i ala yalepóló deté kwȩyóló fakeralepó.
31 awaú o tɨ́ŋɨ́ e dánɨ nuríná xɨ́o wíɨ́pɨ nánɨ amɨ amɨ repɨyɨ́ nɨwia emegɨ́isixɨnɨ.
32 Atéró kale whi̧tamo fi tikimó, dowi kepe tepeyóló bituraalu ko̧ló nomóló fokélé initere whi̧ beta̧ Yesu beterepaae dapesó walepó.
32 Jisaso e dánɨ warɨ́ná ámá wí wigɨ́ ámá imɨ́ó dɨŋɨ́ xɨxéroŋagɨ nánɨ maŋɨ́ pɨ́rónárɨŋɨ́ wo Jisaso pwarɨŋe nánɨ nɨmeámɨ nɨbɨro wáráná
33 Atétepa, Yesuné kale dowi kepe dóló ho̧konaletikimó, kale ko̧ló nomóló betale whi̧tei, fo kaae sóró yalepó. Atéteremó, so whi̧ feané kolóló siraturaalu, “Take bitiré wale alimó etei kaae ala Israel hae kwiamó depa mo kolókélé inipó,” yalepó.
33 o imɨ́óyo mɨxɨ́ umáɨnowáráná maŋɨ́ pɨ́rónárago rɨxa xwɨyɨ́á rarɨŋagɨ oxɨ́ apɨxɨ́ e epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ sɨŋwɨ́ e éagɨ nɨwɨnɨro ududɨ́ nero re nɨra ugɨ́awixɨnɨ, “Aga eŋíná eŋíná aiwɨ Isɨrerene ámá wo e yarɨŋagɨ wɨnagwámanɨ.” nɨra úagɨ́a aiwɨ
34 Ai fo depa, kale Farisi whi̧rapené duraalu, “Ai dowi keperape dóló ho̧konaleteita, dowi keperapené doasi topo whi̧né fotoko̧ratepa, dóló ho̧konótua dapó,” yalepó.
34 Parisiowa re rɨgɨ́awixɨnɨ, “Obo, imɨ́óyo umeŋweaŋoyá dɨŋɨ́ tɨ́nɨ mɨxɨ́ umáɨnowárarɨŋɨ́rɨnɨ.” rɨgɨ́awixɨnɨ.
35 Atéró etéyalepó. Yesu a̧ doasi be huluapaaekélé, sawa be huluapaaekélé, ai be huluamó tȩ mole fo wosetere berapemókélé, Kótóné tȩteróló kaae tare ao̧mó mole ala i ape yóló, kale mió wosetere kisi fo wisi yó melaté kwȩyóo, mepaae tiki momaare whi̧raperó hepo daale whi̧rapetamokélé wisiraté kwȩyóo yalepó.
35 Jisaso Judayɨ́yá aŋɨ́ xwéyo tɨ́nɨ onɨmiáyo tɨ́nɨ nemerɨ́ná wigɨ́ rotú aŋɨ́yo nɨpáwirɨ uréwapɨyemerɨ xwɨyɨ́á yayɨ́ winɨpaxɨ́pɨ —Apɨ Gorɨxo ámá xɨ́o xegɨ́ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nerɨ píránɨŋɨ́ umeŋweanɨ́ápɨ nánɨ rɨnɨŋɨ́pɨrɨnɨ. Apɨ nánɨ wáɨ́ urɨmerɨ ámá sɨmɨxɨ́ xɨxegɨ́nɨ yarɨgɨ́áyo tɨ́nɨ uranɨ́ xɨxegɨ́nɨ imónɨgɨ́áyo tɨ́nɨ naŋɨ́ imɨmɨxɨmɨ́ wiemerɨ nerɨ́ná
36 Téró, so whi̧ mo ha̧le o̧la kaae betó mupa kelalemó, atima tao saaire whi̧kélé meiruraalu, bokonaale sipsip hupurape ao̧yóló betó mupa, Yesu ko̧lené sukutu ama hosaamó salepó.
36 ámá oxɨ́ apɨxɨ́ epɨ́royɨ́ egɨ́áyɨ́ sipɨsipɨ́ xiáwo mayɨ́ nerɨ́ná úrapí nero dɨŋɨ́ sɨmɨgwɨ́á nɨyinɨrónɨŋɨ́ wiároárɨnarɨgɨ́ápa yarɨŋagɨ́a nɨwɨnɨrɨ wá nɨwianɨrɨ
37 Atépa ama yó matere whi̧rapepaae duraalu, “Kutómó ere o̧lata, mo dekéró u̧luméretei o̧la saaire whi̧ beta̧ doaló meipó.
37 ámá xwɨyɨ́á Gorɨxoyá wáɨ́ urɨmepɨ́rɨ́a nánɨ obaxɨ́ mimónɨŋagɨ nánɨ xegɨ́ wiepɨsarɨŋɨ́yo re urɨŋɨnigɨnɨ, “Aiwá omɨŋɨ́yo pɨ́rɨpɨ́rɨ́ inárɨŋagɨ aiwɨ ámá nɨmipɨ́rɨ́a nánɨ obaxɨ́ menɨnɨ.
38 Térapa, ai kutómó u̧lumére o̧la saaire whi̧rape dotonó̧póló, ai kutó Talepaae wosae,” yalepó.
38 Ayɨnánɨ Gorɨxomɨ rɨxɨŋɨ́ re urɨ́poyɨ, ‘Ámá aiwá apɨ rɨmiipɨ́rɨ nánɨ dɨxɨ́ omɨŋɨ́ tɨ́ŋɨ́ e nánɨ urowárɨ́ɨrɨxɨnɨ.’ urɨ́poyɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra