Mateus 6

POINT vs XGS

Sair da comparação
XGS Xwɨyí̵á Gorɨxoyá Sɨŋí̵pɨrɨnɨ
1 ’Odoy nɨ́maŋtaaya̱jɨ iga iŋwatpa juuts ixunpa Dios iga miixyajiñ jém pɨxiñt́am porque siiga iŋwatpa je̱mpɨc, jesɨc jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ d́a michiiba jém iŋcoñwɨyooyi.
1 “Seyɨ́né ‘Naŋɨ́ owiimɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ́ná ámá sɨŋwɨ́ nɨseanɨro weyɨ́ seamepɨ́rɨ nánɨ wigɨ́ sɨŋwɨ́ anɨgɨ́e dánɨ mɨwipanɨ. Seyɨ́né e nerónáyɨ́, séno, aŋɨ́namɨ ŋweaŋo rɨ́wéná ayá tɨ́ŋɨ́ wí seaiapɨnɨ́ámanɨ.
2 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa cuando iñyo̱xpátpa jém yaacha̱yajpaap, odoy i̱ aŋmadaayɨ iga iŋwɨ̱watne. Jém malopɨc pɨxiñt́am, jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icupɨcyajpa Dios, siiga iwɨ̱watyajpa, tsa̱m iŋmadayyajpa i̱ quej iga cujípta̱iñ. Iŋmatpat́im aŋsɨ̱cmɨ y jém sinagoga t́it́am iwatyajpa. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myaj iga cujípyajta̱iñ. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj ipɨctsoŋneyajum jém icoñwɨyooyi.
2 Ayɨnánɨ ‘Uyípeayɨ́yo arɨrá nɨwirɨ rɨpɨ mɨnɨ owimɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ́náyɨ́, ámá sɨpí erɨ naŋɨ́ erɨ yarɨgɨ́áyɨ́ ámá sɨŋwɨ́ nɨnanɨro weyɨ́ onɨmépoyɨnɨrɨ wigɨ́ ámá womɨ ‘Pékákɨ́ nɨra xámɨ nɨmeaɨ.’ nurɨrɨ óɨ́ eranɨ, rotú aŋɨ́yoranɨ, yarɨgɨ́ápa mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Nionɨ nepa seararɨŋɨnɨ. Ámá weyɨ́ numerɨ́náyɨ́ ayɨ́ wigɨ́ wimónarɨŋɨ́pɨ rɨxa meaarɨŋagɨ́a nánɨ rɨ́wéná Gorɨxo ayá tɨ́ŋɨ́ bɨ wimɨnɨrɨ eŋɨ́pɨ meapɨ́rɨ́ámanɨ.
3 Cuando iñchiiba algun t́i jém yaacha̱yajpaap, odoy jɨɨcɨ iga jém aŋna̱ymɨpɨc iŋcɨ ijo̱doŋ t́i iwatpa jém aŋwɨ̱mɨpɨc iŋcɨ.
3 — ausente —
4 Yamwa̱tɨ, jesɨc tanJa̱tuŋ Dios icut́um miixpa. Je michiiba jém iŋcoñwɨyooyi.
4 — ausente —
5 ’Cuando iniŋwejpáttámpa Dios, odoy wattaamɨ juuts iwatyajpa jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m iwɨ̱aŋja̱myajpa iga iŋwejpátyajpa Dios jém sinagoga o jém calle aŋna̱ca iga iixyajiñ jém pɨxiñt́am. Nu̱ma mannɨ́máypa iga ipɨctsoŋneum jém icoñwɨyooyi.
5 “Seyɨ́né rɨpɨ enɨ Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná ámá sɨpí rɨrɨ naŋɨ́ rɨrɨ yarɨgɨ́áyɨ́ ámá sɨŋwɨ́ nɨnanɨro weyɨ́ onɨmépoyɨnɨrɨ ge ge ámá obaxɨ́ tɨ́ŋɨ́ e rotú aŋɨ́yoranɨ, óɨ́ osɨsagwɨ́yoranɨ, éɨ́ nɨroro Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ wiarɨgɨ́ápa mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Nionɨ nepa seararɨŋɨnɨ. E yarɨ́ná ámá sɨŋwɨ́ nɨwɨnɨro weyɨ́ numerɨ́náyɨ́ ayɨ́ wigɨ́ wimónarɨŋɨ́pɨ rɨxa meaarɨŋagɨ́a nánɨ rɨ́wéná Gorɨxo ayá tɨ́ŋɨ́ bɨ wimɨnɨrɨ eŋɨ́pɨ meapɨ́rɨ́ámanɨ.
6 Pero mimicht́am cuando iniŋwejpáttámpa Dios, tɨgɨ̱yɨ jém iñt́ɨcjo̱m, aŋpa̱jɨ jém iñt́ɨc, aŋwejpaatɨ Dios jém miwaganait́wɨɨp ju̱t́ d́a i̱ miixpa. Dios iixpa it́u̱mpɨy cosa jém iñyamwatnewɨɨp, michiiba jém iŋcoñwɨyooyi.
6 Seyɨ́né Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná re éɨ́rɨxɨnɨ. Dɨxɨ́ aŋɨ́yo ínɨmɨ nɨpáwirɨ ówaŋɨ́ nɨyárɨmáná dɨxɨ́ ápomɨ ínɨmɨ dánɨ rɨrɨmɨ́ wirɨ́ɨnɨ. Seyɨ́né ínɨmɨ dánɨ nerɨ́náyɨ́, Gorɨxo sɨŋwɨ́ nɨseanɨrɨ rɨ́wéná amɨpí ayá tɨ́ŋɨ́ xɨ́o seaiapɨnɨ́ápɨ ananɨ nɨseaiapɨnɨ́árɨnɨ.
7 ’Cuando iniŋwejpátpa Dios, odoy nɨ̱mɨ jeet́im jeet́im aŋma̱t́i jém d́apɨc tayo̱xpátpa juuts iwatyajpa jém tuŋgac pɨxiñt́am jém ijɨ̱syajpaap jém tuŋgac dios jém watnas. Ijɨ̱syajpa iga imatóŋáypa jém watnas porque wat́cɨy nɨmpa jeet́im jeet́im aŋma̱t́i.
7 Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná ámá Gorɨxo nánɨ majɨ́áyɨ́ omɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná ayá wí nɨra nuro ‘Nene e nerɨ́náyɨ́, Gorɨxo arɨ́á neainɨŋoɨ.’ nɨyaiwiro yarɨgɨ́ápa mepa éɨ́rɨxɨnɨ.
8 Odoy wa̱tɨ je̱mpɨc juuts iwatyajpa jeeyaj porque tanJa̱tuŋ Dios ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy antes que iŋwágáypa.
8 Seyɨ́né amɨpí wí nánɨ dɨ́wɨ́ nikeamónɨro sɨnɨ segɨ́ séno Gorɨxomɨ yarɨŋɨ́ mɨwipa eŋáná o rɨxa xámɨ nɨjɨ́á imónɨŋagɨ nánɨ Gorɨxo nánɨ majɨ́áyɨ́ yarɨŋɨ́ ayá wí nɨwia nuróná yarɨgɨ́ápa mepa éɨ́rɨxɨnɨ.
9 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa, cuando iniŋwejpáttámpa Dios, nɨmtaamɨ yɨɨmpɨc:
9 Gorɨxomɨ xwɨyɨ́á rɨrɨmɨ́ nɨwirɨ́ná re urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ, ‘Negɨ́ ápoxɨnɨ, aŋɨ́namɨ ŋweaŋoxɨnɨ, “Ámá nɨ́nɨ joxɨnɨ ŋwɨ́áoxɨ eŋagɨ nánɨ wéyo orɨmépoyɨ.” neaimónarɨnɨ.
10 Wɨ̱ iga míñiñ jém ja̱ma iga iniŋjacpa yɨ́p naxyucmɨ.
10 “Joxɨ xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nɨneairɨ neameŋwearɨ́a nánɨ oimónɨnɨ.” neaimónarɨnɨ. Aŋɨ́namɨ amɨpí joxɨ “E oépoyɨ.” simónarɨŋɨ́pɨ nánɨ yarɨgɨ́ápa nene “Xwɨ́á rɨrímɨ enɨ axɨ́pɨ e oyaneyɨ.” neaimónarɨnɨ.
11 Achiit́aamɨ yɨ́p ja̱ma t́it́am aŋcúttámpa.
11 Agwɨ sɨ́á rɨyi aiwá nanɨ nánɨ neaiapeɨ.
12 Awadayt́aamɨ perdón jém antáŋca juutst́im aɨcht́am aŋwadayñeta perdón jém amalwadayñewɨɨp.
12 Ámá nene ɨ́wɨ́ neaíɨ́áyo yokwarɨmɨ́ wiiarɨŋwápa joxɨ enɨ nene yokwarɨmɨ́ neaiiɨ.
13 Awattaamɨ cuenta iga odoy i̱ wɨa̱iñ acutɨ́tsta iga acmalwattámpa.
13 Ámá wí eŋɨ́ eánɨgɨ́árɨ́anɨrɨ iwamɨ́ó owíwapɨyípoyɨnɨrɨ sɨŋwɨ́ mɨneanɨpanɨ. Obo mɨmɨwiaíkɨ́ neainɨgɨnɨrɨ awí neameŋweáɨrɨxɨnɨ. [Xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nɨneairɨ píránɨŋɨ́ neameŋweapaxoxɨ imónɨrɨ eŋɨ́ sɨxɨ́ eánɨpaxoxɨ imónɨrɨ ikɨ́nɨpaxoxɨ imónɨrɨ eŋoxɨ, íníná ayɨ́ joxɨnɨ eŋagɨ nánɨ rarɨŋɨnɨ. “E e imónɨ́wɨnɨgɨnɨ.” neaimónarɨnɨ.] Gorɨxomɨ rɨxɨŋɨ́ nurɨrɨ́ná e urɨ́ɨ́rɨxɨnɨ.
14 ’Porque siiga iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc miwadáypat́im perdón jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ.
14 Seyɨ́né ámá wí ɨ́wɨ́ seaíɨ́áyo yokwarɨmɨ́ wiíánáyɨ́, séno Gorɨxo, aŋɨ́namɨ ŋweaŋo seyɨ́néyá enɨ yokwarɨmɨ́ nɨseaiinɨŋoɨ.
15 Pero siiga d́a iŋwadáypa perdón jém mimalwadayñewɨɨp, jesɨc tanJa̱tuŋ Dios d́at́im miwadáypa perdón jém iñt́áŋca.
15 E nerɨ aí ɨ́wɨ́ seaíɨ́áyo yokwarɨmɨ́ mɨwipa éánáyɨ́, segɨ́ séno enɨ seyɨ́néyá yokwarɨmɨ́ seaiinɨmenɨŋoɨ.
16 ’Cuando iŋwattámpa ayuno odoy aŋyáguiñ íñámooyi juuts iwatyaj jém nɨ́maŋtaaya̱paap iga iixpɨcyajpa Dios. Odoy naŋquejta̱jɨ iga iŋwatne ayuno. Nu̱ma mannɨ́máypa iga jeeyaj iniit́um jém icoñwɨyooyi.
16 “Seyɨ́né aiwá ŋwɨ́á nɨŋwɨrárɨnɨrɨ́ná ámá sɨpí ero naŋɨ́ ero yarɨgɨ́áyɨ́ sɨ́mɨ́ nɨyɨmiro yarɨgɨ́ápa mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Ayɨ́ ámá sɨŋwɨ́ nɨranɨro sɨ́mɨmaŋɨ́ siyó xeŋáná ayɨ́ re yaiwipɨ́rɨ ‘O aiwá ŋwɨ́á ŋwɨrárɨnɨŋorɨ́anɨ?’ oyaiwípoyɨnɨrɨ emearɨgɨ́ápa mepa éɨ́rɨxɨnɨ. Nionɨ nepa re seararɨŋɨnɨ, ‘Ayɨ́ ámá weyɨ́ onɨmépoyɨnɨrɨ e nero wigɨ́ wimónarɨŋɨ́pɨ rɨxa ámá weyɨ́ uméagɨ́a nánɨ ayá tɨ́ŋɨ́ rɨ́wéná wimɨnɨrɨ eŋɨ́pɨ wí meapɨ́rɨ́ámanɨ.’ seararɨŋɨnɨ.
17 Pero mimicht́am cuando iŋwattámpa ayuno jetstaamɨ iŋway, jít́t́aamɨ iŋwiñpac,
17 — ausente —
18 iga jém pɨxiñt́am odoy icutɨɨyɨ́yiñ iga iŋwatne ayuno. Jém tanJa̱tuŋ Dios icut́um ijo̱doŋ iga iŋwatne ayuno, jesɨc michiiba jém iŋcoñwɨyooyi.
18 — ausente —
19 ’Odoy aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza yɨ́p naxyucmɨ ju̱t́ icútpa jém we̱chi, ju̱t́ tsa̱m jómpa, ju̱t́ tɨgɨyyajpa jém númyajpaap.
19 “Xwɨ́á tɨ́yo amɨpí ayá rɨmɨxarɨŋɨ́pɨ wí ípɨkwɨyɨ́ xwɨrɨ́á ikɨxerɨ wí nɨgiyɨ́ kirɨ wí rɨweaxwɨ́ imónɨro nɨ́kwirɨ nɨpáwiro ɨ́wɨ́ mearo epaxɨ́ eŋagɨ nánɨ wínɨ wínɨ nánɨ dɨŋɨ́ nɨmoro nɨmeaayiro mɨtɨpa éɨ́rɨxɨnɨ.
20 Aŋtuuma̱wa̱tɨ jáyaŋ riqueza sɨŋyucmɨ ju̱t́ d́a icútpa jém we̱chi ni d́at́im jómpa, ju̱t́ d́a tɨgɨyyajpa jém númyajpaap.
20 Seyɨ́né Gorɨxoyá sɨŋwɨ́yo dánɨ wé rónɨŋɨ́ nimónɨro yumɨ́í ámáyo arɨrá nɨwirɨ́náyɨ́ ayɨ́ seyɨ́né amɨpí ayá tɨ́ŋɨ́pɨ aŋɨ́namɨ awí eámeámɨ́nɨŋɨ́ yárarɨŋoɨ. E ípɨkwɨyɨ́ wí xwɨrɨ́á ikɨxerɨ nɨgiyɨ́ kirɨ rɨweaxwɨ́ imónɨro nɨ́kwiro nɨpáwiro ɨ́wɨ́ mearo epaxɨ́ mimónɨnɨ.
21 Porque ju̱t́ iniŋtuuma̱watne jém iñriqueza je̱mt́im it́ íña̱nama.
21 Segɨ́ amɨpí naŋɨ́ ayá rɨmɨxarɨgɨ́ápɨ xwɨ́á tɨ́yo weŋánáyɨ́ ayɨ́ xwɨ́á tɨ́yo nánɨ dɨŋɨ́ mopɨ́rɨ́árɨnɨ. Aŋɨ́namɨ weŋánáyɨ́ ayɨ́ e nánɨ dɨŋɨ́ mopɨ́rɨ́árɨnɨ.
22 ’Jém íñixcuy jex juuts tu̱m wɨbɨc juctɨaŋtso̱ca para jém immɨjta̱y. Siiga wɨ̱ jém íñixcuy, jesɨc it́u̱mpɨy jém immɨjta̱y it́ jém juctɨaŋtso̱cajo̱m.
22 “Segɨ́ sɨŋwɨ́ ayɨ́ uyɨ́wɨ́nɨŋɨ́ imónɨnɨ. Sɨŋwɨ́ tɨ́nɨ píránɨŋɨ́ nanɨro wé rónɨŋɨ́ nerónáyɨ́ dɨŋɨ́ naŋɨ́nɨ aumaúmɨ́ ninɨro segɨ́ xwioxɨ́yo wɨ́ánɨŋɨ́ seaókiarɨnɨ.
23 Siiga d́a wɨ̱ jém íñixcuy, it́u̱mpɨy jém immɨjta̱y it́ piichcɨɨm. Siiga píchñe jém juctɨaŋtso̱ca, tsa̱m pɨ̱mi piichcɨɨm miit́.
23 E nerɨ aí segɨ́ sɨŋwɨ́yo dánɨ ɨ́wɨ́ nánɨ nanɨrónáyɨ́ segɨ́ dɨŋɨ́ xwioxɨ́yo sɨ́ánɨŋɨ́ yimɨxárɨnarɨŋoɨ. Dɨxɨ́ xwioxɨ́yo wɨ́ánɨŋɨ́ ónɨŋɨ́pɨ sɨ́á nɨyimɨxɨrɨ́náyɨ́ ayɨ́ aga sɨ́á xaíwɨ́nɨŋɨ́ yimɨxárɨnarɨŋoɨ.
24 ’D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ wɨste̱n io̱mi. Porque siiga it́oypa tu̱m, jesɨc ijóyixpa tuŋgac. Siiga iwɨ̱nanɨgáypa tu̱m, jesɨc tuŋgac d́a iwɨ̱nanɨgáypa. D́a i̱ wɨa̱p icuyo̱xa̱ Dios siiga tsa̱m it́oypa jém it́umiñ.
24 “Ámá wo ámá waúyá xɨnáínɨŋɨ́ nimónɨrɨ omɨŋɨ́ wiipaxɨ́ menɨnɨ. E nerɨ́náyɨ́ wɨ́omɨ dɨŋɨ́ sɨxɨ́ nuyirɨ wɨ́omɨ dɨŋɨ́ peá nɨmorɨ nerɨ wɨ́omɨ píránɨŋɨ́ ayá tɨ́nɨ nɨxɨ́dɨrɨ wɨ́omɨ peayɨ́ nɨwianɨrɨ enɨŋoɨ. Seyɨ́né nɨgwɨ́yɨ́yá omɨŋɨ́ wiiarɨŋɨ́nɨŋɨ́ nimónɨro ‘Nɨgwɨ́ wí mɨnɨmúropa oenɨ.’ nɨyaiwirɨ́náyɨ́, Gorɨxoyá omɨŋɨ́ wiiarɨŋɨ́ woxɨ́nɨŋɨ́ imónɨpaxɨ́ menɨnɨ.
25 ’Jeeyucmɨ mannɨ́máypa iga: Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa ni t́it́am íñucpa para miit́pa yɨ́p vida. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu para jém immɨjta̱y. Más wɨ̱ jém imvida que jém iŋwíccuy. Más wɨ̱ jém immɨjta̱y que jém impuctu̱cu.
25 Nionɨ re seararɨŋɨnɨ, ‘ “Arɨge píránɨŋɨ́ ŋweanɨréwɨnɨ?” mɨrɨpa nero aiwá tɨ́nɨ iniɨgɨ́ tɨ́nɨ nɨpɨ́rɨ nánɨ ududɨ́ mepa ero iyɨ́á aikɨ́ amɨpí waráyo yínɨpɨ́rɨ nánɨ ududɨ́ mepa ero éɨ́rɨxɨnɨ.’ seararɨŋɨnɨ. Ayɨ́ rɨpɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ. Segɨ́ dɨŋɨ́ jɨ́ayɨ́ aiwá nánɨ moarɨgɨ́áyo seáyɨ e imónɨrɨ wará jɨ́ayɨ́ enɨ aikɨ́ yínarɨgɨ́áyo seáyɨ e imónɨrɨ eŋagɨ nánɨ seararɨŋɨnɨ.
26 I̱xɨ jém jonyaj jém quecpaap. D́a ñipyajpa, d́at́im ipiŋyajpa jém cosecha iga iccáypa tu̱m tɨcjo̱m. Pero icwícpa jém tanJa̱tuŋ Dios jém it́wɨɨp sɨŋyucmɨ. Mich más miwɨ̱ que jém jonyaj.
26 Seyɨ́né iŋɨ́ nánɨ dɨŋɨ́ mópoyɨ. Iŋɨ́ aiwá ɨwɨ́á urɨrɨ aiwá mirɨ aŋɨ́yo awí eámeámɨ́ yárɨrɨ mepa yarɨgɨ́á aiwɨ segɨ́ séno Gorɨxo, aŋɨ́namɨ ŋweaŋo nɨmerɨ aiwá mɨnɨ wiarɨŋɨ́rɨnɨ. Seyɨ́né ‘Iŋowa neamúroŋoɨ.’ rɨyaiwiarɨŋoɨ? Oweoɨ.
27 Siiga tsa̱m iñjɨ̱spa, ¿que wɨa̱p iñyón uxaŋ más?
27 Seyɨ́né woxɨ, ‘Sepiá ámɨ bɨ oimónɨmɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ ududɨ́ éoxɨ sepiá ámɨ bɨ imónarɨŋɨ́ranɨ? Oweoɨ.
28 ’¿T́iiga tsa̱m iñji̱spa ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu? Jɨ̱staamɨ jém wɨbɨc mo̱ya jém nayñewɨɨp co̱pjo̱m. Je d́a yo̱xa̱p ni d́a pit́pa.
28 Seyɨ́né apɨ aí wí mepaxɨ́ imónɨŋagɨ́a nánɨ aikɨ́ nánɨ pí nánɨ ududɨ́ yarɨŋoɨ? Ará adowayɨ́ amɨ́yo eŋɨ́náɨna nánɨ dɨŋɨ́ mópoyɨ. Anɨŋɨ́ minɨ́ iyɨ́á óɨ́ earɨ aikɨ́ yirɨ yarɨŋɨ́ranɨ? Oweoɨ.
29 Pero ni jém rey Salomón cuando tsa̱m wɨ̱cuyajne, d́a ictsɨ́ypa iwɨ̱ juuts jém wɨbɨc mo̱ya.
29 E nerɨ aí nionɨ re seararɨŋɨnɨ, ‘Eŋíná negɨ́ mɨxɨ́ ináyɨ́ Soromono nikɨ́nɨrɨ okiyɨ́á ninɨ́ɨsáná adowayɨ́ apɨ tɨ́nɨ xɨxenɨ mimónɨŋɨnigɨnɨ.’ seararɨŋɨnɨ.
30 Dios tsa̱m iwɨ̱accuyajne jém mo̱ya, jém it́wɨɨp co̱pjo̱m, pero jo̱ymɨ jípsquetpa. Mimicht́am d́a iŋwɨ̱cupɨcne Dios, pero je más mit́oypa que jém mo̱ya.
30 Gorɨxo adowayɨ́ tɨ́nɨ aráyo —Ará agwɨ eŋɨ́yo ananɨ nɨyoaro sɨ́á wɨyimɨ rɨ́á ikeaárɨpɨ́rɨ́árɨnɨ.” urɨŋɨnigɨnɨ. Wiepɨsarɨŋɨ́yɨ́ “Gorɨxo ará nánɨ ayá sɨ́wɨ́ muroarɨnɨ.” oyaiwípoyɨnɨrɨ Jisaso e nurɨrɨ re urɨŋɨnigɨnɨ, “Oxɨ́ apɨxɨ́yɨ́né, Gorɨxomɨ dɨŋɨ́ onɨmiápɨ ɨkwɨ́roarɨgɨ́áyɨ́né Gorɨxo adowayɨ́ tɨ́nɨ aráyo okiyɨ́ánɨŋɨ́ yarɨŋagɨ nánɨ soyɨ́né enɨ aŋɨpaxɨ́ aikɨ́ e seayírɨnɨ́árɨnɨ.
31 Jeeyucmɨ mannɨ́máypa odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa t́it́am iŋcútpa y t́it́am íñucpa. Odoy jɨ̱sɨ ju̱t́ impɨcpa jém impuctu̱cu.
31 Aiwá tɨ́nɨ iniɨgɨ́ tɨ́nɨ pí nanɨréwɨnɨrɨ ududɨ́ mepanɨ. Aikɨ́ enɨ pí yínanɨréwɨnɨrɨ ududɨ́ mepanɨ.
32 Porque jexpɨc jɨ̱xi iniit́ jém d́apɨc icupɨcyajpa Dios. Tsa̱m imétsyajpa it́u̱mpɨy jexpɨc cosa, pero mimicht́am iniit́ tu̱m iñJa̱tuŋ sɨŋyucmɨ. Ijo̱doŋ t́it́am mit́ogóyáy.
32 Émáyɨ́, ámá Gorɨxo nánɨ majɨ́áyɨ́ apɨ nɨpɨnɨ nánɨ anɨŋɨ́ minɨ́ nero meaanɨro yarɨgɨ́árɨnɨ. E nerɨ aí segɨ́ séno, aŋɨ́namɨ ŋweaŋo seyɨ́né apɨ nɨpɨnɨ nánɨ seainarɨ́ná o rɨxa nɨjɨ́á imónɨŋagɨ nánɨ seyɨ́né axɨ́pɨ e mepa éɨ́rɨxɨnɨ.
33 Wiñt́i métstaamɨ jutsa̱p iñt́ɨgɨyt́a ju̱t́ iŋjacpa Dios y jutsa̱p iŋwatta jém wɨ̱tampɨc cosa juuts ixunpa Dios, jesɨc ocmɨ Dios michiiba t́it́am mit́ogóyáy.
33 Amɨpí apɨ meámɨnɨrɨ nánɨ mepa erɨ ‘Wé rónɨŋɨ́ Gorɨxo yarɨŋɨ́pɨ nionɨ oimónɨmɨnɨ.’ nɨyaiwirɨ erɨ Gorɨxo xwioxɨ́yo mɨmeámɨ́ nɨneairɨ neameŋweanɨ́e páwirɨ nánɨ amɨpí xɨ́o wimónarɨŋɨ́pɨ erɨ nerɨ́náyɨ́, Gorɨxo ananɨ apɨ nɨpɨnɨ nɨsiinɨ́árɨnɨ.
34 Odoy jɨ̱sɨ t́it́am mit́ogóyáypa para jo̱ymɨ porque jo̱ymɨ it́ tiempo iga iñjɨ̱spat́im. Cada ja̱ma iniit́ jém d́a wɨbɨc cosa.
34 Ayɨnánɨ ‘Wɨ́áríná aikɨ́ pí yínɨrane aiwá pí nɨrane yanɨ́wárɨ́anɨ?’ nɨyaiwiro ududɨ́ mepanɨ. E nerɨ́ná ududɨ́ sɨ́á wɨyimɨ epɨ́rɨ́áyɨ́ tɨ́nɨ nawínɨ axínánɨ nɨkumɨxɨro ayá wí ududɨ́ yarɨŋoɨ.

Ler em outra tradução

Comparar com outra