Lucas 18

Ka̱bas Qae-xg'ae sa (NHR) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 Jeso ba kò Gam di xu xgaa-xgaase-kg'ao xu c'ẽes sere-seres ka bìrí, wèé x'aè ka méé xu còrè, naka táá xhõen-tcáó di sa,
1 Propôs-lhes Jesus uma parábola para mostrar que é necessário orar sempre sem jamais deixar de fazê-lo.
2 a ba a máá: “C'ẽem x'áé-dxoom koem kò bóòa-tcg'òó-kg'ao ba hãa, Nqari ba kò q'áò tama ba, a khóè ga tchõà úú cgoa tama.
2 Havia em certa cidade um juiz que não temia a Deus, nem respeitava pessoa alguma.
3 Si kò gataga dxàe-ntcõa sa ẽem x'áé-dxoom koe hãa, wèé x'aè ka kò ko hàà cgae me, a ko máá: ‘Tchànose bóòa tcg'òó naka tiri cg'õo-kg'aoan x'áí tchàno ra ii sa,’ témé sa.
3 Na mesma cidade vivia também uma viúva que vinha com freqüência à sua presença para dizer-lhe: Faze-me justiça contra o meu adversário.
4 Me kò gaam bóòa-tcg'òó-kg'ao ba x'aè ba xguì, igabam kò kháóka bìríse a máá: ‘Nqari bar q'áò tama, a ra a khóèan cgoa ga tchõà úú tama,
4 Ele, porém, por muito tempo não o quis. Por fim, refletiu consigo: Eu não temo a Deus nem respeito os homens;
5 igabas ko ncẽes dxàe-ntcõa sa xhõé-xhõe te domkar gha kg'uia máá si. Gatàr kò hẽé tama nes gha wèé x'aè ka qõòa máá te ka xhõe-xhõe te khama,’ témé,” tam Jeso ba méé.
5 todavia, porque esta viúva me importuna, far-lhe-ei justiça, senão ela não cessará de me molestar.
6 Kam kò X'aiga ba máá: “Tchàno úú tamam xgàra-kg'aom ko méé sa kóḿ.
6 Prosseguiu o Senhor: Ouvis o que diz este juiz injusto?
7 Kháé ba gáé Nqari ba cuiskaga Gam di ne khóè ne ẽem nxárá tcg'òóa hãa ne tchànoan máàna hãa tite, ncẽe ko ntcùú ba hẽé naka koaba ba hẽéthẽé Gam koe kg'ae ne? Kana ba gha hùia ne ka nqúù tcáó ii?
7 Por acaso não fará Deus justiça aos seus escolhidos, que estão clamando por ele dia e noite? Porventura tardará em socorrê-los?
8 Bìrí tu ur ko a ko máá: qháésem gha tchànoan máà ne, témé. Gatà i ga ii igaba ba gha Khóèm dim Cóá ba ẽem kòo nqõómkg'ai koe hàà ne hàà ẽe dtcòm̀a hãa ne hòò?” témé.
8 Digo-vos que em breve lhes fará justiça. Mas, quando vier o Filho do Homem, acaso achará fé sobre a terra?
9 Jeso ba kò gataga thẽé ncẽes sere-sere sa khóè ne ncẽe gane cúí ne tcomsea hãa, a c'ẽe khóèan ntcoea hãa ne bìrí,
9 Jesus lhes disse ainda esta parábola a respeito de alguns que se vangloriavam como se fossem justos, e desprezavam os outros:
10 a ba a máá: “Cám̀ khóè tsara kò còrè-nquum koe qõò a ko síí còrè, c'ẽe ba kò Farasai me e, me c'ẽe ba mari xg'ae-xg'ae-kg'ao me e.
10 Subiram dois homens ao templo para orar. Um era fariseu; o outro, publicano.
11 “Farasai ba kò tẽe a còrèa mááse a máá: ‘Nqariè, qãè-tcaoar ko máá Tsi, c'ẽe ne khóè ne khamar ii tama khama, ts'ãà-kg'ao ne, cg'ãè cau ne, cg'árà-kg'ao ne, kana ncẽem mari xg'ae-xg'ae-kg'aom khamaga igaba,
11 O fariseu, em pé, orava no seu interior desta forma: Graças te dou, ó Deus, que não sou como os demais homens: ladrões, injustos e adúlteros; nem como o publicano que está ali.
12 a ra a ko cám̀ q'oro bekem ka tc'õoan carase, a ko wèéan ẽer ko hòò koe cúís tshàu-q'oos dian tcg'òó a máà,’ témé.
12 Jejuo duas vezes na semana e pago o dízimo de todos os meus lucros.
13 “Igabam kò mari xg'ae-xg'ae-kg'ao ba nqúù ka téé, a ba a táá nqarikg'ai koe ga ghùi-kg'ai, a dxùua ba xg'áḿ a máá: ‘Nqariè, tíí chìbi-kg'ao ra thõò-xama máá,’ témé.”
13 O publicano, porém, mantendo-se à distância, não ousava sequer levantar os olhos ao céu, mas batia no peito, dizendo: Ó Deus, tem piedade de mim, que sou pecador!
14 Me Jeso ba bìrí ne a máá: “Bìrí tu ur ko, ncẽem khóè ba kò Nqarim cookg'ai koe tchàno iise bóòèa hãase x'áéa ba koe dìbi, c'ẽem oose; wèém khóèm ẽe ko kaikaguse ba gha cg'áré-cg'areè khama, igaba gaam ẽe ko cg'áré-cg'arese ba gha kaikaguè,” tam méé.
14 Digo-vos: este voltou para casa justificado, e não o outro. Pois todo o que se exaltar será humilhado, e quem se humilhar será exaltado.
15 C'ẽe ne khóè nea kòo cóán Gam koe óá, nxãasegam gha hàà tshàua ba tòó cgae e ka. Eẽ xu ko xgaa-xgaase-kg'ao xu ncẽe sa bóò, ka xu kò dqàè ne.
15 Trouxeram-lhe também criancinhas, para que ele as tocasse. Vendo isto, os discípulos as repreendiam.
16 Igabam kò Jeso ba cóán Gam koe tciia óá a máá: “Cóán guu naka i Tíí koe hàà. Táá xgáè-kg'am m guu! Nqarim di x'aia nea gatà ii ne di i ke.
16 Jesus, porém, chamou-as e disse: Deixai vir a mim as criancinhas e não as impeçais, porque o Reino de Deus é daqueles que se parecem com elas.
17 Tseegua ner ko bìrí tu u: Dìím wèém ẽe Nqarim di x'aian cóám ko ma séè e khama ma séè e tama ba cuiskaga gaan koe tcana hãa tite,” témé.
17 Em verdade vos declaro: quem não receber o Reino de Deus como uma criancinha, nele não entrará.
18 Me kò c'ẽem tc'ãà-cookg'ai ba Jeso ba tẽè a máá: “Qãè Tsi xgaa-xgaa-kg'ao Tseè, dùú sa ra gha kúrú a chõò tamas kg'õè sa hòò?” témé.
18 Um homem de posição perguntou então a Jesus: Bom Mestre, que devo fazer para possuir a vida eterna?
19 Me Jeso ba máá: “Dùúska tsi ko ‘Qãè Tseè’ ta ma tcii Tea máá? Cúí khóè ga qãè tama igaba Nqarim cúí Me e ka.
19 Jesus respondeu-lhe: Por que me chamas bom? Ninguém é bom senão só Deus.
20 X'áèan tsi q'ana: ‘Táá cg'áràn kúrú guu, táá cg'õo guu, táá ts'ãà guu, táá tshúù-ntcõan nxàe guu. Saò ba hẽé naka saò sa hẽéthẽé tcom,’ ta ko méé e,” témé.
20 Conheces os mandamentos: não cometerás adultério; não matarás; não furtarás; não dirás falso testemunho; honrarás pai e mãe.
21 Me xo̱a a máá: “Cg'áré-q'ooa te koe gar guu a ko ncẽe x'áèan wèé ga komsana,” témé.
21 Disse ele: Tudo isso tenho guardado desde a minha mocidade.
22 Eẽm ko Jeso ba ncẽes gúù sa kóḿ kam kò bìrí me a máá: “Cúís gúùs qanega tsi tcàoa sa ncẽe si i: X'ámágu wèés gúùs ẽe tsi úúa hãa sa naka tsia ẽe dxàua hãa ne khóè ne marian sama, naka tsia nqarikg'ai koe x'aian úú, naka tsia hàà xùri Te,” témé.
22 A estas palavras, Jesus lhe falou: Ainda te falta uma coisa: vende tudo o que tens, dá-o aos pobres e terás um tesouro no céu; depois, vem e segue-me.
23 Igaba ẽem ko ncẽe sa kóḿ kam kò kaisase tshúù-tcao, kaisase qguùam khóè me e kò ii khama.
23 Ouvindo isto, ele se entristeceu, pois era muito rico.
24 Me kò Jeso ba bóò me, a máá: “Tsóágase i gáé qaria, ẽe káí mari a qguùa hãa ne gha Nqarim di x'aian koe tcãà sa.
24 Vendo-o entristecer-se, disse Jesus: Como é difícil aos ricos entrar no Reino de Deus!
25 Thamka a kameles gha dqààm tcgáí dim kòm̀ koe tcg'oa sa, qguùam khóèm gha Nqarim di x'aian koe tcãàn ka,” témé. Khóè ba beresaèa zi kamele zi tc'ãà-cookg'aia hãa.|src="LB00038.tif" size="col" ref="18:25"
25 É mais fácil passar o camelo pelo fundo duma agulha do que um rico entrar no Reino de Deus.
26 Ne kò ẽe ko kóḿ m ne tẽè a máá: “Kháé ba gha nxãaska dìí ba kgoaraè?” témé.
26 Perguntaram os ouvintes: Quem então poderá salvar-se?
27 Me Jeso ba xo̱a a máá: “Gúù zi ncẽe khóè ne ko tàà zia Nqari ba tàà tama,” témé.
27 Respondeu Jesus: O que é impossível aos homens é possível a Deus.
28 Me Petere ba máá: “Bóò, sixaea x'áéa xae guu a ko xùri Tsi,” témé.
28 Pedro então disse: Vê, nós abandonamos tudo e te seguimos.
29 Me Jeso ba bìrí xu a máá: “Tseegua ner ko bìrí xao o: Khóèm ẽe Nqarim di x'aian domka x'áéa ba, kana gam dis khóè sa, kana qõea ba, kana gam ka xõòga ne, kana cóáa ba guua hãa ba káà me e,
29 Jesus respondeu: Em verdade vos declaro: ninguém há que tenha abandonado, por amor do Reino de Deus, sua casa, sua mulher, seus irmãos, seus pais ou seus filhos,
30 ncẽe gha ncẽem x'aèm ka káían máàè tamase kg'ama tcg'oa ba, naka hààkos kg'õès chõò tamas koe hẽéthẽé e,” témé.
30 que não receba muito mais neste mundo e no mundo vindouro a vida eterna.
31 Jeso ba kò 12 xu xgaa-xgaase-kg'ao xu cúía séèa tcg'òó a bìrí xu a máá: “Bóò! Jerusalema koe xae ko qõò, si gha wèés gúùs ẽe porofiti xu ka Khóèm dim Cóám ka góáèa hãa sa tseegukaguè.
31 Em seguida, Jesus tomou à parte os Doze e disse-lhes: Eis que subimos a Jerusalém. Tudo o que foi escrito pelos profetas a respeito do Filho do Homem será cumprido.
32 Tãá zi qhàò zi tshàu q'oo koem gha tcãàè, ne gha nco̱i Me, a cóè Me, a tcg'ae cgae Me,
32 Ele será entregue aos pagãos. Hão de escarnecer dele, ultrajá-lo, desprezá-lo;
33 a qoa Me, a cg'õo Me, Me gha nqoana dim cáḿ ka x'ooan koe tẽe,” témé.
33 bater-lhe-ão com varas e o farão morrer; e ao terceiro dia ressurgirá.
34 Igaba xu kò xgaa-xgaase-kg'ao xu táá cúí gúù ga kóḿa q'ãa, ncẽe zi kg'ui zi ko nxàe sa kò gaxu koe chóm̀sea hãa khama, xu kò c'úùa hãa dùútsa gúùs kam ko kg'ui sa.
34 Mas eles nada disto compreendiam, e estas palavras eram-lhes um enigma cujo sentido não podiam entender.
35 Eẽm ko Jeso ba Jeriko sao-xg'ae kam kò káà tcgáím khóè ba dàòm dxùukg'ai koe ntcõóa-ntcõe a ko dtcàrà.
35 Ao aproximar-se Jesus de Jericó, estava um cego sentado à beira do caminho, pedindo esmolas.
36 Eẽm ko xg'ae sa kóḿ si ko nqáé kam ko tẽè, dùús ko kúrúse sa.
36 Ouvindo o ruído da multidão que passava, perguntou o que havia.
37 Ne bìrí me a máá: “Jesom Nasareta di ba ko nqáé,” témé.
37 Responderam-lhe: É Jesus de Nazaré, que passa.
38 Me q'au a máá: “Jesoè, Dafitem ka tsgõose-coa Tseè, thõò-xama máá te,” témé.
38 Ele então exclamou: Jesus, filho de Davi, tem piedade de mim!
39 Ne kò khóè ne ẽe ko còoka hãa ne dqàè me a máá, nqoo méém, témé, igabam kò kaisase q'au a máá: “Dafitem ka tsgõose-coa Tseè, thõò-xama máá te,” témé.
39 Os que vinham na frente repreendiam-no rudemente para que se calasse. Mas ele gritava ainda mais forte: Filho de Davi, tem piedade de mim!
40 Me kò Jeso ba téé, a ba a x'áèan tcg'òó, káà tcgáím khóèm gha Gam koe óágaè sa. Eẽm ko Gam koe cúù kam ko Jeso ba tẽè me a máá:
40 Jesus parou e mandou que lho trouxessem. Chegando ele perto, perguntou-lhe:
41 “Dùú sar gha kúrúa máá tsi sa tsi ko tc'ẽe?” témé, me máá: “X'aigaè, bóòr gha sar ko tc'ẽe,” ta ma xo̱a.
41 Que queres que te faça? Respondeu ele: Senhor, que eu veja.
42 Me Jeso ba bìrí me a máá: “Xgobekg'amsen tcgáí, tsari dtcòm̀a nea qãèkagu tsia hãa ke,” témé.
42 Jesus lhe disse: Vê! Tua fé te salvou.
43 Me kò kúúga bóò, a ba a xùri Me, a Nqari ba dqo̱m̀. Ne kò wèé ne khóè ne ncẽes gúù sa ne ko bóò ka Nqari ba dqo̱m̀.
43 E imediatamente ficou vendo e seguia a Jesus, glorificando a Deus. Presenciando isto, todo o povo deu glória a Deus.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.